Landtagssekretär Höhm (liest): Antrag der Abgeordneten J. Walter, Gebler und Genossen.
Der hohe Landtag wolle beschließen: Die k. k. Regierung wird aufgefordert, dem Reichsrathe ehestens einen Gesetzentwurf vorzulegen, womit der börsenmäßige GetreideTerminhandel in Getreide ausgehoben und die Saatenstands- und Ernteberichte unter behördliche Controle gestellt werden.
In formaler Beziehung wird beauftragt, diesen Antrag ohne die erste Lesung der Landeskulturkommission zuzuweisen.
J. Walter und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni poslanci Dr. Dyk a soudruzi mi odevzdali návrh na poskytnutí státní a zemské podpory některým obcím.
Die Herren Abgeordneten Dr. Dyk und Genossen haben mir einen Antrag überreicht betreffend die Gewährung einer Staats- und Landesunterstützung an einige Gemeinden.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. Dra Dyka a soudruhů za poskytnutí státní podpory a slevy daně živelními pohromami postiženým obcím a sice: Svejkovice, okres Rokycany, Záluží a Horní Bříza, okres plzeňský, dále obcím: Krašovice. Trnová, Bučí, Mrtník, Lomička, Dražen, Hvozdo, Pláně, Korýtko, Vražno, Rybnice, Kažnov, Český Najštát (okres hejtmanství Královice), soudní okres Manětín, jakož Františku Cachovi, mlynáři v Kubovic mlýně pošta Čistá (okres Královice)
I. Dne 23. května vznikl požár v obci Svejkovice ve stavení Václ. Belšána č. 20. Oheň jsa podporován silným větrem, vzmohl se tak velice, že mimo čp. 20 zničeny byly ještě i usedlosti čp. 42, 10, 25, 27, 17, 22, 11, 44, 18, 14, 9, 26, 47, 16 mimo jiné. Majitelé těchto usedlostí spolu s podnájemníky svými jsou ožebračeni. Škoda ohromná a většina pohořelých pojištěna jen nepatrnou částkou. Mimo škody na jmění utrpělo též více lidí vážné poranění - Bída ve Svejkovicích, které jsou i tak chudou obcí - jest převeliká, bis dat, qui cito dat.
II. Dne 11. května a 3. června 1901 postiženy byly obce Záluží a Horní Bříza průtrží mračen v takové míře, že nejen zničeno veškeré krmivo, na které rolnictvo vzhledem k nedostatku píce pro dobytek již nedočkavě čekalo, sklizeň bramborová učiněna illnsorní a půda ornice stržena nýbrž i obce samy utrpěly značné škody vymletím cest a zničením komunikací. Komise politická vyšetřila škody ty dne 15. června v obou obcích a odhadla je pro každou z uvedených obcí částkou per 6000 zl. - zároveň nalezla, že stav obyvatelstva jest velice kritickým.
III. Obce okresu Manětinského a Královického, které výše vyjmenovány jsou, utrpěly škody živelní pohromou a to krupobitím spolu s průtrží mračen, stihnuvší je dne 3. června 1901. Pohroma stihla obce tyto tak krutě, že nejen škody na obilí a lukách jsou velice značnými, nýbrž též sklizeň bramborů jest téměř zničena.
IV. Tatáž bouře postihla starou mlýnskou usedlost na Královicku, t. zv.: "Kubovic mlýn", Františku Cachovi patřící, kdež vzhledem k nepříznivé poloze pozemků téhož - ležíť většinou na svahu byly téměř veškeré pozemky zbaveny ornice, níže ležící pole zanešena štěrkem a blátem. Jest tedy nejen úroda letošní úplně zničena, nýbrž i pro léta budoucí lze očekávati více práce a vydání než výnosu.
Mimo to byla strouha značně poškozena a potok pod mlýnem zanešen štěrkem a kamením tou měrou, že voda od kol mlýnských neodpadá. Bez státní podpory jest opět jedna stará historická mlýnská usedlost zničena.
V uvážení toho činí podepsaní návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby škody, živelními pohromami v obcích, v tomto návrhu zhora uvedených, bezodkladně dala vyšetřiti a poškozeným ze státních prostředků rychlé a vyda né podpory udělila a přiměřenou slevu daní poskytla.
Ve formálním ohledu se navrhuje, aby tento návrh se všemi možnými zkráceními bez prvního čtení ihned k rychlému vyřízení byl odkázán komisi rozpočtové.
V Praze, dne 20. června 1901.
Dr. Em. Dyk a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Páni posl. Horák a soudr. mi odevzdali návrh.
Die Herren Abg. Horák und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Sněmovní sekretář Höhm (čte):
Návrh
posl. Jos. Horáka a soudruhů v příčině odepsáni a posečkání c. k. daní, jakož i poskytnutí státní pomoci rolnictvu různými živelními nehodami stíženému.
Slavný sněme !
V mnohých okresích kr. českého bylo rolnictvo letošní hospodářský rok stíženo opětně různými živelními nehodami, které namnoze zničily celoroční klopotnou práci rolníkovu úplně. Úžasné množství polních myší zničilo jeteliny a ozimy; kruté mrazy a dlouho ležící sníh zničily namnoze žita úplně; v jarní době zase povodně způsobily značných škod; později opět krupobití a průtrže mračen polní úrodu buď poškodily aneb zničily úplně.
Po loňském neúrodném roku octnulo se rolnictvo ve veliké tísni, má nedostatek píce a steliva, dobytek muselo částečně odprodati, jehož cena valně klesla, ze sýpky není co prodati a tak rolnictvo, nemohouc dostáti všem svým povinnostem, s velikým sebezapřením a strádáním klade jedinou naději v nové letošní žně, které v mnohých okresích živelními nehodami valně utrpěly.
Uváží-li se, že na rolnictvu spočívají dnes krutá břemena, zejména veliké břímě úroků skoro ze všeobecné zadluženosti, veliké daně a různé berní dávky atd., musí každý nepředpojatý uznati, že jen přispěním a pomocí povolaných činitelů lze tak mnohého rolníka od neodvratného úpadku zachrániti a na jeho statku ho udržeti. Z té příčiny činíme sl. sněmu následující návrh.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, aby rolnictvu letošní hospod. rok živel. nehodami stíženému poskytla pomoc svou jednak odpisem c. k. daní, aneb jich posečkáním až do měsíce září t. r. a tam, kde jest nedostatek největší, přispěla vydatnou peněžitou státní podporou.
C. k. berním orgánům budiž nařízeno, aby vymáhání nezaplacených c. k. daní dělo se s tou největší šetrnosti a přihlíželo se ke skutečným poměrům, ve kterých se rolnictvo nalézá a z jakých příčin platiti nemůže.
Návrh tento budiž přikázán komisi pro záležitosti zemědělství.
V Praze, dne 20. června 1901.
Josef Horák a soudr.
Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Befemüller hat mir einen Antrag überreicht.
Pan poslanec Besemüller mi odevzdal návrh.
Landtagssecretär Höhm (liest):
Antrag der Landtagsabgeordneten Franz Besemüller und Genossen, betreffend die Vorlegung der Belege, Hauptbücher, Cassabücher u. s. w. zu den Bezirksfondsrechnungen.
Hoher Landtag des Königreiches Böhmen!
Der hohe Landtag des Königreiches Böhmen wolle beschließen:
Der kgl. böhm. Landesausschuß wird ausgefordert, den Landesausschuß - Erlass vom 11. August 1897, Z. 51. 731, betreffend die Vorlegung der Bezirksrechnungsbelege, Cassa- und Hauptbücher und dgl. zum Zwecke der Rechnungsprüfung wieder aufzuheben.
In formaler Beziehung beantragen wir diesen Antrag der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten ohne erste Lesung zuzuweisen.
Prag, am 20. Juni 1901.
Besemüller und Genossen.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Peschka und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Páni poslanci Peschka a soudruzi mi odevzdali návrh.
Landtagssekretär Höhm (liest):
Antrag der Abg. Franz Peschka und Genossen über die Maßnahmen, betreffend die Gewährung von Subventionen und unverzinslichen Darlehen an Molkereigenossenschaften seitens des Landes.
Die Errichtung genossenschaftlicher Unternehmungen behufs besserer und rationeller Verwertung der Kuhmilch nimmt seit kurzer Zeit auch in Böhmen in erfreulicher Weise einen immer größeren Umfang an.
Es ist eine feststehende Tatsache, dass die Landwirte durch derartige Einrichtungen in die Lage versetzt werden, die Milch durch die Erzeugung einer größeren Menge von Molkereiproducten, durch die Herstellung tadelloser Qualitäten derselben, durch die umfangreichere und intensivere Ausnützung der Absatzverhältnisse, nicht minder durch Ersparung an häuslicher Arbeit und durch die sparsamere Verwendung der Milch im Haushalte zu einem höheren Durchschnittspreis zu verwerten.
Die heurige Bewegung behufs Erhöhung der Milchpreise und der allgemeine Misserfolg dieser Bewegung hat den Landwirten klar und eindringlich bewiesen, dass ohne genossenschaftliche Organisation und ohne gemeinschaftliche Verwertung der Milch und der Molkereiproducte die Bemühungen, größere Einnahmen aus der Milchwirtschaft zu erzielen, keinen Erfolg haben; allgemein ist der Wunsch rege geworden, derartige genossenschaftliche Organisationen ins Leben zu rufen.
Die Molkereigenossenschaften verdienen infolge ihrer allgemeinen Wichtigkeit und ihres äußerst segensreichen Einflusses aus die Ausgestaltung des landwirtschaftlichen Betriebes die folgsamste und weitgehendste Förderung und Unterstützung der maßgebenden Faktoren.
Es ist aber nicht nur nothwendig, die Gründung der Molkerei Genossenschaften zu fördern, sondern sie auch in die richtigen Buhnen zu lenken und zu verhüten, dass Unternehmungen geschaffen werden, welche nicht lebensfähig sind.
Es muss eine gewisse Rayonierung der Molkereigenossenschaften Platz greisen und jeder Genossenschaft ein Gebiet angewiesen werden, aus welchem sie die zum rationellen.
Betriebe nötige Milchmenge beschaffen kann; andererseits ist ein gemeinsames Wirken der Genossenschaften durch die Gründung von Molkereiverbänden herbeizuführen.
Die genossenschaftlichen Molkereien, welche den Zweck verfolgen, die Milch der Genossenschaftsmitglieder aus gemeinschaftliche Rechnung und Gefahr zu verwerten, ermöglichen eine rationellere Ausnützung der in der Milch enthaltenen Stoffe, einen gesicherten Milchabsatz überhaupt und ermöglichen es dem mittlerem und kleinerem Landwirte insbesondere, an den Vorteilen des modernen Molkereibetriebes und des Großhandels mit Milch und mit den Molkereiprodukten teilzunehmen und die Milchwirtschaft derselben, welche nach der alten Methode nur bedingungsweise einen Ertrag abwirft, auf eine gesicherte Basis zu stellen.
Es erscheint daher die Errichtung von genossenschaftlichen Molkereianlagen durch die Milchproducenten im Interesse der Landwirtschaft im Allgemeinen, der Gesundung des Milchabsatzes und der hiedurch bewirkten Verbesserung der Viehzucht, der Viehhaltung, des Futterbaues im hohen Grade wünschenswert.
Der böhmische Landtag hat am 1. Mai 1900 Beschlüsse über Förderung der landwirtschaftlichen genossenschaftlichen Lagerhäuser gefaßt, welche für die Subventionirung derselben eine bestimmte Richtschnur bilden, die landwirtschaftliche Bevölkerung von vornherein mit der Größe der baren Subventionen und der Höhe der unverzinslichen Darlehen bekannt machen und sie in den Stand setzen, bei der Errichtung von Lagerhäusern mit ganz bestimmten Ziffern rechnen zu können.
Das trifft nun bei den Molkereigenossenschaften nicht zu.
Der Landesausschuß für das Königreich Böhmen hat mittelst Erlasses Z. 853-1901 vom 11. Jänner 1901 den beiden Sectionen des Landesculturrathes eröffnet, dass zur Förderung der landwirtschaftlichen Genossenschaften auch für das Jahr 1901 der Betrag von 200. 000 Kronen für Subventionen und 100. 000 Kronen für unverzinsliche Darlehen sichergestellt wird, dass aber aus diesem Fonde nicht nur die genossenschaftlichen Lagerhäuser, sondern auch die übrigen landwirtschaftlichen Genossenschaften unterstützt werden sollen.
Trotz diesen allgemeinen Zusagen erscheint es mit Rücksicht auf die Eigenart der Molkereigenossenschaften nothwendig, jene Maßnahmen aufzustellen, unter welchen die Molkereigenossenschaften auf die Förderung aus Landesmitteln Anspruch haben.
Maßnahmen betreffend die Gewährung von Subventionen, sowie von unverzinslichen Darlehen an Molkereigenossenschaften:
1. Für den Umfang und die Anzahl der zu errichtenden genossenschaftlichen Molkereien ist die Bedürfnisfrage entscheidend und sind zur Beurteilung derselben die Verhältnisse der Produktion des Genossenschaftsgebietes sowie die Absatzverhältnisse in Rückficht zu ziehen.
Insbesondere ist zu beachten, dass jeder Molkerei ein entsprechend großes Gebiet zugewiesen wird, aus welchem sie die zum rationellen Betriebe nothwendige Menge von Milch regelmäßig beziehen kann.
Es sind nur solche genossenschaftliche Molkereien zu unterstützen, bezüglich welcher alle zu deren Errichtung nötigen Vorarbeiten im Einverständnisse und mit beratender Teilnahme der betreffenden Sektion des Landesculturrathes für das Königreich Böhmen vorgenommen wurden.
2. Die genossenschaftlichen Molkereien sollen als Schöpfung der Selbsthilfe auf Grund des Gesetzes vom 9. April 1873 R. G. Bl. Nr. 71 als eingetragene Genossenschaften mit beschränkter Haftpflicht entstehen und einen Teil der für ihre Errichtung erforderlichen Mittel in erster Linie durch Die Geschäftsanteile aufbringen.
3. Es wird als zweckdienlich erkannt, dass die Höhe der Geschäftsanteile und die auf Grund derselben zu übernehmende Haftung nicht zu gering bemessen werde, und daher durch die Geschäftsanteile und Subventionen lokaler Faktoren (eigene Mittel) annähernd ein Drittel des ganzen für bau- und maschinelle Einrichtung und anderweitige technische Betriebsmittel erforderlichen Aufwandes aufgebracht wird.
Es ist mit Rücksicht auf die Nothwendigkeit der Inanspruchnahme des Kredits wünschenswert, dass die Haftsumme zwei Drittel des Bau- und Anlagekapitals ausmacht, so dass durch die Geschäftsanteile und die Haftsumme zusammen der ganze Aufwand gedeckt erscheint.
4. Über das durch die Geschäftsanteile und anderweitige Subventionen lokaler Faktoren (Gemeinde, Bezirke, Sparkassen, Private zc. ) gedeckte Drittel des Gesammtaufwandes ist für das Gedeihen der genossenschaftlichen Molkereien die Unterstützung durch Baarsubventionen und unverzinsliche Darlehen durch Staat und Land dringlich und unbedingt nothwendig.
5. Die Beiträge des Staates und Landes sollen einheitlich nach einem bestimmten procentischen Anteile des gesammten, für Bau und Einrichtung erforderlichen Aufwandes bemessen werden und mindestens je 25% desselben betragen.
6) Es wird als zweckmäßig und erforderlich erkannt, dass von obigen 25% je 15% als Baarsubvention und je 10% als unverzinsliche Darlehen gegeben werden, so dass die gesammte Baarsubvention 30%, das gesammte unverzinsliche Darlehen 20% des Gesamtaufwandes beträgt.
7) Die unverzinslichen Darlehen sind in der Regel vom Beginn des 5. Jahres ab, nach einem bestimmten, von den Darlehensgebern festzustellenden Modus zurückzahlen, um wieder anderen Genossenschaften für gleiche Zwecke zugeführt zu werden.
8) Die Zuerkennung der Subventionen und unverzinslichen Darlehen erfolgt nur auf Grund der Begutachtung des bei den betreffenden Sektion des Landesculturrathes für das Königreich Böhmen bestehenden Genossenschaftscomites.
9) Die Molkereigenossenschaft hat in erster Linie die in den Wirtschaften der Mitglieder erzeugte und von diesen eingelieferte Milch zu verwerten.
Nur ausnahmsweise kann die Genossenschaft, insofern es die Aufrechthaltung des Betriebes erfordert, Milch von Nichtmitgliedern auf feste Rechnung kaufen und zu Gunsten der Genossenschaften, welche zugleich Milchlieferanten sind, verwerten.
Die Gefertigten stellen den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen:
1) Den Molkereigenossenschaften unter den angeführten Bedingungen Baarsubventionen im Betrage von 15% und unverzinsliche Darlehen im Betrage von 10% des Gesamtaufwandes zu gewähren.
2) Die k. k. Regierung wird ausgefordert, den Molkereigenossenschaften unter den angeführten Bedingungen Baarsubventionen im Betrage von 15% und unverzinsliche Darlehen im Betrage von 10% des Gesammtaufwandes zu gewähren.
In formaler Beziehung wird beantragt den Antrag ohne erste Lesung der Landescultur-Commission zuzuweisen.
Prag, den 20. Juni 1901.
Franz Peschka und Genossen.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Dr. Knoll und Genossen haben mir einen Antrag in Nothstandsangelegenheiten überreicht.
Páni poslanci Dr. Knoll a soudr. odevzdali mi návrh v záležitosti podpory obcí živelními pohromami stížených.
Landtagssekretär Höhm (liest):
Antrag des Abg. Dr. Rudolf Knoll und Genossen, betreffend [die Gewährung einer Staats- und Landesunterstützung für die durch Hagelwetter und Hochwasser betroffenen Gemeinden des Karlsbaden Bezirkes Espenthor, Engelhaus, Lappersdorf und Ranzengrün, sowie für den Bezirk Karlsbad.
Hoher Landtag!
Am 25. Mai und 2. und 3. Juni 1901 entlud sich in einzelnen Teilen des Karlsbader Bezirkes ein Unwetter von solcher Stärke und Nachhaltigkeit, wie seit 40 Jahren nicht mehr beobachtet wurde.
Diese mit Hagelschlag verbundene Hochwasserkatastrophe richtete einen derartigen Schaden in den betroffenen Gemeinden an Gemeinde-, Privat- und Bezirksgut an, dass viele Jahre ausdauernd angestrengte Arbeit und die Anwendung hoher Geldsummen von Nöten sein werden, um die Folgen des verheerenden Wettersturzes einigermaßen wenigstens verschwinden zu lassen.
Soweit sich bisher der Schaden sachverständigerseits erheben ließ, beträgt derselbe: an Bezirkscommunicationen 39. 300 K, an Gemeindestraßen und Gemeindegut 31. 150 K, an Privatgut 57 040 K.
Der Bezirk Karlsbad, sowie die betroffenen Gemeinden sind nun vermöge der an sie gestellten hohen Anforderungen derart belastet, dass dieselben ohne anderweitige Hilfe außer Stande sind, diese Schäden wieder zu beheben oder auch nur zu mildern.
Die Unterzeichneten stellen deshalb den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
1) Die k. k. Regierung wird aufgefordert, dem am 25. Mai, 2. und 3. Juni 1901 von einem Hagelwetter und einem Hochwasser betroffenen Bezirke Karlsbad, sowie dessen Gemeinden Espenthor, Engelhaus, Lappersdorf und Ranzengrün ausgiebige Unterstüzzungen sowohl behufs Milderung des eingetretenen Notstandes, als auch zu dem Zwecke zu gewähren, damit die beschädigten Grundstücke in den früheren Stand gesetzt werden können.
2) Den betreffenden Gemeinden wird eine angemessene Unterstützung aus Landesmitteln gewährt.
3) Der Landesausschuß wird beauftragt, unter besonderer Rücksichtnahme auf beschädigte Straßen des Karlsbader Bezirkes, beziehungsweise Wege und Straßen der betroffenen Gemeinden Espenthor, Engelhaus, Lappersdorf und Ranzengrün aus der im Landesvoranschlage für ähnliche Zwecke bestimmten Dotation angemessene Beträge zu bewilligen.
In formaler Beziehung ist dieser Antrag der Budgetcommission ohne erste Lesung zuzuweisen.
Mit Rücksicht auf die Dringlichkeit dieser Angelegenheit wird beantragt, diese Angelegenheit nach § 49 d) der Geschäftsordnung zu behandeln.
Dr. Rudolf Knoll und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. Šťastný a soudr. mi odevzdali návrh, který žádám, aby byl čten.
Die Herren Abgeordneten Šťastný und Genossen haben mir einem Antrag überreicht.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslanců Alfonse Šťastného, Jana Rataje, Karla Práška a Josefa Novotného na zavedení normálních cen chlebovin v království Českém.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
I. Zemskému výboru se ukládá:
1) aby způsobem spolehlivým zjistil výrobní cenu obilin: žita, pšenice, ječmene a ovsa v Cechách;
2) aby uvažoval o tom, jakým způsobem by se daly vyrabitelům obilí v Cechách zajistiti pevné, normální, přiměřené ceny za jimi vyrobené a prodejné chleboviny, žita a pšenice, zejména zdali by se tak státi mohlo způsobem tímto:
a) Zem skoupí veškeré v zemi vypěstované a prodejné chleboviny, žita a pšenice za sněmem ustanovenou cenu normální a opatří nedostatek chlebovin v cizozemsku za nejlevnější cenu,
b) zem dá obili to na mlýnech soukromých semlíti a vezme výrobky mlecí, mouku, krupici a otruby do svých skladišt zpět,
c) zem výrobky ty prodává ve svých moučných trafikách, jedině k obchodu jimi oprávněných,
d) pekařství jest živností koncedovanou, obmezenou pouze na pečení z mouky zemské,
e) vyrabitelé obilí v Čechách nejsou v upotřebení vlastního obilí ve vlastním hospodářství tímto dotknuti;
3. aby vyjednával s vládou ohledně prohlášení obchodu výrobky mlecími a živnosti pekařské za živnosti koncedované a udělení koncese k obchodu onomu pouze a jedině zemi;
4. aby o tom všem sněmu podal zprávu.
II. V ohledu formálním budiž zákon ten přikázán komisi zemědělské.
V Praze dne 20. května 1901.
Alfons Šťastný a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji sobě podotknouti, že s veškerými těmito návrhy naložím dle jednacího řádu.
Ich bemerke, dass ich sämtliche verlesenen Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen werde.
Páni poslanci Anýž a soudr. mi podali dotaz k J. E. panu místodržiteli.
Die Herren Abgeordneten Anýž und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl čten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Anýže a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého.
Vaše Excellenci!
V poslední době opětně pronikly na veřejnost zprávy o nepřiměřeném, hrubém, ba v několika případech i neslýchané surovém zacházení některých důstojníků c. a k. rakouské armády s podřízeným mužstvem.
Ještě nezanikly nanejvýš nepříjemné dojmy, způsobené v celé české veřejnosti známými aférami vojína Václava Žiláka od 22. praporu polních myslivců v Praze a desátníka Jana Deyla z Pardubic, jež byly předmětem jednání v poslanecké sněmovně říšské rady i v delegaci, a již rozrušena je česká veřejnost novou událostí, která jest jen dokladem, že někteří důstojníci ve své bezohlednosti a surovosti, puzeni nezkrotitelnou záští a nenávistí proti mužstvu české národnosti, dopouštějí se činů, které jsou v přímém odporu s předpisy vojenskými, činů odsouzení hodných, které jsou pravým opakem toho, co vojenské řády přikazují, co ministr vojenství nejednou za trestuhodné prohlásil a přísně stíhati přislíbil.
Praporu zeměbraneckého pluku Čís. 7. v královském městě Rokycanech přidělen jest poručík Niesner, který okázale se zvláštní zálibou dává na jevo svůj odpor, zášť a nenávist proti českým vojínům. Nadává jim, kope je, políčkuje a i jinak týrá.
Že poručík Niesner skutečně tak si vede, dokázalo se nade vši pochybnost při jarní přehlídce vojenské, kdy generál vyzval mužstvo, aby projevilo svá přání nebo své stesky.
Vystoupilo ihned 17 mužů deváté a desáté setniny praporu zeměbraneckého pluku čís. 7. a stěžovalo si na nevlídné, surové s nimi zacházení.
Bubeník 10. setniny pravil vedle ostatní stížnosti doslova:
"Pan lajtnant Niesner mne políčkuje, plvá mi do obličeje a nadává mi českých psů! Myslím, pane generále, že rakouský vojín není žádným psem a prosím za přeložení k jinému pluku".
Připomínajíce tento případ, který se stal u pluku, jehož mužstvo až na nepatrné výjimky jest úplně české, jehož důstojníci však jazyka českého jsou neznalí, tážeme se:
1) Jsou Vaší Excellenci tyto případy známy ?
2) Co učinila, po případě, co hodlá učiniti V. E., aby na příště se neopakovaly ?
3) Jest V. E. ochotna zakročiti u povolaných vojenských orgánů, u ministra vojenství, aby přítrž učiněna byla surovému pronásledování českých vojínů z příčin národnostních?
4) Jest V. E. ochotna vyžádati si od vojenských úřadů zprávu, jaký trest stihl poručíka Niesnera za provinění, jehož se byl na mužstvu 9. a 10. setniny dopustil, a za urážku české národnosti?
V Praze, dne 20. června 1901.
Josef Anýž a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz J. E. panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herren Statthalter leiten.
Die Herren Abgeordneten Gustav Nowak und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Páni poslanci Gustav Nowak a soudruzi odevzdali mně dotaz k Jeho Excel. p. místodržiteli.
Landtagssekretär Höhm (liest): Anfrage des Abgeordneten Gustav Nowak und Genossen an Seine Excellenz den Herrn Statthalter.
Im Frühjahre 1900 fanden bekanntlich in den Elbufergegenden des politischen Bezirkes Tetschen bedeutende Erdrutschungen statt. Es wurden diesbezüglich von dem Abgeordneten des Bezirkes, sowohl im Reichsrathe als auch im böhmischen Landtage, Anträge und Petitionen um Einleitung einer Hilfsaktion eingebracht. Die hohe k. k. Regierung bewilligte auch für die geschädigten Grund- und Hausbesitzer aller drei Gerichtsbezirke der Bezirkshauptmannschaft Tetschen eine Unterstützung von 10. 000 K; das ist nicht der zehnte Teil der erhobenen Schadensummen.
Der sowohl bei der hohen k. k. Regierung, als auch im böhmischen Landtage, beziehungsweise auch beim hohen Landesculturrathe eingebrachte und mehrfach urgirte Antrag um Entsendung eines Culturtechnikers zur Erhebung der Schäden und Feststellung der Art und Weise, wie in Zukunft die Wässer abgeleitet und neuerliche Rutschungen der Erdoberfläche in diesem Terrain, insbesondere in den Lehnen bei Wilsdorf, Böhmen, Schönborn, Hopfgarten, Krochwitz vermieden werden könnten, fand bis heute keine Erledigung.
Ja, es wurde dem gefertigten, interpellierenden Abgeordneten von Seite des Landesculturrates mitgeteilt, dass die Entsendung eines Kultur-Technikers und die Tragung der diesfälligen Kosten nicht Sache des Landesculturrathes, sondern der hohen k. k. Statthalterei sei. Die Gefertigten erlauben sich an Seine Excellenz die Anfrage zu richten: Ob in dieser Angelegenheit die schwerbedrängte und beschädigte Landwirtschaft noch auf eine Hilfe und Unterstützung von Seite der hohen k. k. Regierung rechnen kann oder einzig und allein aus ihre Selbsthilfe angewiesen ist?
Prag, am 20. Juni 1901.
Abg. Nowak und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz J. E. p. místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Páni posl. Prášek a soudr. mně odevzdali taktéž interpelaci k J. E. p. místodržiteli.
Die Herren Abg. Prášek und Genossen haben mir gleichfalls eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. K. Práška a soudr. k Jeho Excellenci p. místodržiteli král. Českého.
Neúroda posledních let, živelní pohromy, mrazy, povodně i sucho uvedly rolnictvo v král. Českém do nedostatku, bídy a zoufalství.
Rolník náš nesklidil ani tolik, aby nákladnou režii mohl uhraditi. Na úroky z dluhu a životní potřeby, měl-li úvěr, musil se dlužiti.
Za takých poměrů nedocílil ovšem čistého výnosu, který neprávem jest podkladem ku dani pozemkové a kdyby jen trochu spravedlnosti finanční ministerstvo pronikalo, nemohly by c. k. berní orgány žádati od nešťastného rolnictva daň pozemkovou.
Berní orgány však neohlížely se nijak na poměry rolnictva, nedbaly bídy a hladu jeho, ony přece jen daň pozemkovou od rolnictva žádaly. A běda tomu rolníku, jenž nemohl se vypůjčiti, poněvadž úvěru neměl a nemá.
Takový nešťastník byl a jest exekvován a dobytek jemu prodáván. Tento postup při vymáhání daně, k němuž berní orgány sáhly, jest ovšem drakonický a brutální a musí v rolnictvu jen rozechvění a hněv vyvolati. Pravý úžas však vyvolala ve všem rolnictvu krvavá exekuce dne 14 t. m. ve Skalici, okresu soběslavském, proti rolníku Kubovi podniknutá.
Stůjž zde její vylíčení:
Krvavá exekuce pro nezaplacení daně. Tichá víska Skalice v okresu soběslavském, ležící na levém břehu Lužnice na výšině, tak že ovládá jaksi celou krajinu, stala se minulý pátek, dne 14. t. m. jevištěm krvavé události, která rozrušila nejen občanstvo její a celé okolí, ale, možno říci, i celý okres.
Došlo zde při provádění exekuce pro nezaplacení daně, k prudké srážce mezi rolníkem daně dluhujícím a četníky, z nichž jeden použil sečné a druhý střelné zbraně, při čemž rolník i žena jeho byli značně zraněni.
Na prostranné návsi obce Skalice, na právo od kostelíčka, jest domek č. 2, kde se říká již přes 100 let "u Kubův". Domek obývá nynější majitel p. Vojtěch Kubů, 42 letý rolník, se svou manželkou Marií a 12 letou dcerkou Výměnek zde má otec Kubův, Josef, 77 letý vetchý stařec a jeho manželka, 78 letá Kateřina. Celá rodina snáší se po celá léta co nejlépe, členové její jsou klidni a zbožni, tak že všechno občanstvo skalické celou rodinu má ve vážnosti.
Vojtěch Kubů vyučil se ve Vídni asfaltníkem a nabyl vzorného vysvědčení, načež pracoval jako dělník a dobře se mu vedlo Ježto jeho otec Josef ve Skalici měl ještě pět dětí a Vojtěch byl nejstarší, žádal otec, aby syn vrátil se domů. To stalo se po nějakém čase, a Vojtěch nenašed venku zaměstnání v oboru, v němž byl vyučen, stal se železničním hlídačem v domku číslo 42 na silnici soběslavské. Zde sloužil v. Kubů po celých 8 let správně, obdržel pochvalný dekret a jelikož zachránil kdysi dítko takřka z náručí smrti, dostalo se mu nejen pochvaly, nýbrž i peněžité odměny. Vojtěch Kubů k žádosti otcově ujmul se před 10 lety usedlosti a oženil se. Oba manželé velmi dobře hospodařili.
Leč poslední léta jako všady, také i ve Skalici bylo špatně. Neúroda, velká voda a sucha ničily rolníky. Loni zahynuly p. Kubů tři kusy dobytka pádem, tak že musil si vypůjčiti peněz, aby opatřil si potřebný dobytek. Sousedé znajíce Kubů jako řádného hospodáře, půjčili mu peníze na slovo. Na daně však pan Kubů peněz neměl a byl dlužen sto a sedmnácte korun, čili 58 zl. 50 kr. Jelikož neplatil, byl exekvován berním úřadem v Soběslavi a konečně zapsán a zabaven byl mu pár býčků, exekutorem Novotným ze Soběslavi, který poradil hospodáři, aby došel si do Tábora na okresní hejtmanství s prosbou za sečkání, jinak že došlo by k exekučnímu prodeji zabavených býčků.