s okresem Vlašimským, že v obci této jsou právě poměry takové, jaké líčeny byly v návrhu p. posl. Louly, že totiž i tam, v obci Mnichovicích a okolních obcích okresů Dolnokralovického, utrpělo rolnictvo ohromné škody vyhynutím setby. Podal jsem také petici této obce tomuto slavnému sněmu a prosím při té příležitosti slavný zemský výbor, aby, až bude vyšetřovati poměry v okresu Vlašimském, vyšetřil také poměry v okresu Dolnokralovickém a hleděl při vyjednávání s vládou o vymožení státní akce pro rolnictvo okresů těchto, aby byl vzat zřetel na uvedenou obec a její okolí okresu Dolnokralovického.

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der Herr Abg. Dr. Kindermann.

Abgeordneter Dr. Kindermann: Hohes Haus!

Mit wenigen Worten nur erlaube ich mir eine Resolution zu begründen, die ich deshalb stellen zu müssen glaube, will dermalen ein Landtagsbeschluss vorliegt, nach welchem Subventionen zu Schulbauten für landwirtschaftliche Winterschulen nicht gewährt werden sollen.

Die Veranlassung dazu ist für mich die Winterschule zu Schluckenau der landwirtschaftliche Verein und das Curatorium dieser Winterschule brachten eine Petition um eine Beitragsleistung von 5000 fl. behufs Schulbaues.

Für diese Winterschule ist die gesammte Bausumme mit 15 000 fl. veranschlagt. Dazu ist 5000 fl. Interessentenbertrag, 5000 fl. sollte das Land beisteuern und 5000 fl. sind von der Regierung durch das Ackerbauministerium verlangt worden. Aus Grundlage des von mir genannten Landtagsbeschlusses ist diese Petition abschlägig beschieden worden. Ich möchte mir erlauben, darauf hinzuweisen, dass die Winterschule in Schluckenau eine der ersten Winterschulen unseres Landes ist und dass diese Winterschule, trotzdem sie mit sehr vielen Schwierigkeiten zu kämpfen hatte, zu den blühendsten gehört, die wir überhaupt haben. Es hat sich die Lehrmittelsammlung vermehrt, die Schüleranzahl vermehrt, so zwar, dass die Schule nicht bloß aus den politischem Bezirke Schluckenau, sondern auch von weiteren politischen Bezirken zahlreich besucht wird.

Die Schule hat auch gezeigt, welch segensreichen Einfluss sie üben kann durch landwirtschaftliche Wandervorträge, durch Abhaltung von Molkereicursen, wiederhohlte Veranstaltung von landwirtschaftlichen Ausstellungen Ich will nur aus die letzte, vor einigen Jahren stattgesundene Ausstellung hinweisen, über welche sich der damalige Statthalter Graf Thun sehr lobend ausgesprechen hat. Ich will auch aus einen Bericht hinweisen, welchen der Winterschulinspector Sitenský über die Schule abgegeben hat. Es wurde vom Collegen Schreiner daraus hingewiesen, dass dieser Fachmann gewiss ein Urtheil abzugeben in der Lage ist und wenn sich ein Fachmann so lobend ausspricht, wie der Winterschulinspector über diese Schule, so verdient eine solche Schule wohl eine entsprechende Beachtung. Nicht unerwähnt dürfen die verschiedenen Ausflüge, Besichtigungen und die Theilnahme der Schüler um landwirtschaftliche Versammlungen bleiben, in welchen sogar die Schüler selbst schon Vorträge über landwirtschaftliche Bedürfnisse halten konnten. Damit es nun doch möglich ist, dass diese Schule, welche in fortwährenden Aufblühen begriffen ist, zu einer weiteren gedeihlichen Entwickelung komme, erlaube ich mir solgende Resolution zu stellen und ersuche um Annahme, respective Unterstützung derselben.

Der Landesausschuss wird ausgefordert, zu erwägen und zu berichten, ob es sich nicht empfehlen würde, bei jenen landwirtschaftlichen Winterschulen, deren Bestand bei ausgiebiger Unterstützung seit es der localen Factoren ein gesicherter ist, Beiträge aus Landesmitteln zur Herstellung oder Adaptirung entsprechender Schulgebäude zu gewähren.

Nachdem ich noch hinzufügen kann, dass auch die lokalen Factoren, die Stadt Schluckenau, die landwirtschaftlichen Vereine und du Vezirksvertretungen Summen für den Bestand der Schule gewidmet haben, so ist diese Resolution wohl begründet und ich empfehle sie zur gefälligen Unterstützung.

(Beifall und Bravo-Rufe)

Oberstlandmarschall: Die Resolution des Abg., Kindermann lautet:

Der Landesausschuß wird aufgefordert zu erwägen und zu berichten, ob es sich nicht empfehlen würde, bei jenen landwirtschaftlichen Winterschulen, deren Bestand bei ausgiebiger Unterstützung seitens der localen Factoren ein gesicherter ist, Beiträge aus Landesmitteln zur Herstellung oder Adaptierung entsprechender Schulgebäude zu gewähren.

Ich werde die Unterstützungsfrage stellen und im Falle der Antrag hinreichend unterstützt wird, werde ich denselben dem Budgetausschusse zuweisen.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen die Hand zu erheben.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt und werde ich denselben dem Budgetausschuss zuweisen.

Resoluční návrh byl dostatečně podporován a odkazuje se rozpočtové komisi. Přichází nyní k slovu p. posl. Barták. Dávám mu slovo.

Poslanec Barták: Slavný sněme! Jednou z velice důležitých otázek veřejných je otázka upravení pojišťování proti škodám z krupobití a proti škodám z ohně.

Tato otázka již po mnohá léta, téměř po 15 let, byla projednávána, na tomto slavném sněme, k positivnímu výsledku bohužel však tento slavný sněm doposud nedospěl.

Ovšem, usnesením ze dne 15. května roku předešlého bylo uloženo zemskému výboru, aby podle zprávy, která byla zemským výborem vydána, prozkoumal stanovy o zařízení stávajících již zemských pojišťoven proti škodám z ohně a krupobití v zemích sousedních a porovnal zákony, na jichž základě pojišťovny ty zřízeny byly, aby s nějakým domácím již stávajícím ústavem vyjednával, zda by mohl tvořiti zaklad pojišťovacího ústavu zemského, po případě s urychlením vypracoval a sněmu král. českého v příštím zasedání podal přiměřený návrh stanov zemské pojišťovny proti škodám z ohně a krupobití s příslušnou osnovou zákona.

Zemský výbor podal o jednání svém zprávu, z kteréžto vysvítá, že akce jeho nevedla k žádoucíma výsledku.

Zpráva zemského výboru líčí povšechné poměry pojišťovací ve státech německých, a zejména v Bavorsku, a z líčení toho vysvítá, že pojišťování zemské dalo by se docela dobře zvláště po příkladě bavorském zaříditi; přecházejíc na naše poměry o vysvětlujíc tyto, přichází zpráva konečně k důsledku naprosto negativnímu.

A, vážení pánové, jestliže důvody zemského výboru ve zprávě uvedené dobře uvážíme, musíme doznati, že z. výbor má v této věci pravdu.

Zemský výbor totiž poukazuje k tomu, na jakých základech by pojišťovny zemské mohly býti zřízeny, že bychom za nynějších poměrů získali pouze ty nejhorší objekty pro pojišťování požární, a následek toho by musel býti úplný neúspěch takového podniku.

Já ovšem pohlížím na to poněkud jinak, neb mám za to, že pro prvních několik roků by sice risiko se dalo očekávati, ale soudím, ježto taková pojišťovna by nebyla zřízena na výdělek, nýbrž že byla by pouze druhem výpomoci všeobecné a společné, že tudíž takové pojišťování bylo by velice levné, a následkem toho že byl by zemský ústav takovýto velmi schopný konkurence, a že by během času nejvíce objektů své klientele získati rozhodně musil.

Vážení pánové, slavný sněm také uznal důvody komise pojišťovací, která byla pro tuto otázku zřízena, že totiž bude rozhodně zapotřebí, k vůli zjednání dobrého podkladu pro takovouto zemskou pojišťovnu, aby byl získán ústav v království českém se nacházející a působící. V této věci také zemský výbor to, co mu bylo sněmem uloženo, vykonal, a jednal, jak přímý rozkaz slavného sněmu jej poukázal, s "Prvním českým vzájemným pojišťovacím ústavem proti škodám z ohně a krupobití".

Bohužel, toto jednání naprosto nevedlo k žádoucímu výsledku.

Pojišťovna sama podněcovala pojištěnce, aby se proti tomu ohradili, a vůbec účeli jen úpornou akci zavedla a sama k tomu přispěla, že vůbec toto vyjednávání skončilo s úplným nezdarem.

Než, pánové, já soudím, že bychom pro tento jediný případ otázku tuto neměli docela odkládati ad kalendas graeces, jak zemský výbor myslí.

Zemský výbor praví, že podle toho, jak věci stojí, není možno říditi zemské pojišťování do té doby, dokud nebude upraveno veřejné pojišťování zákonem.

Mám za to, že za nynějších rozháraných poměrů politických nijaké nápravy v té věci cekati nemůžeme, a vůbec soudím, že toho konečně není potřebí, naopak myslím, že ještě snad zemský výbor mohl učiniti některé kroky v té věci, a že mohl s jinými ústavy o tom jednati. Podobný ústav, který by snad konečně podle své intence k této věci mohl přistoupiti, aby stal se základem pojišťovacího ústavu zemského a to hlavní měl jsem na mysli, že touto cestou snad bychom se nejlépe k cíli dostali - máme na př. pojištovací ústav v Plaňanech, toť ústav čistě rolnický, a zde v Praze sídlí podobný "Rolnický vzájemně pojišťovací ústav proti škodám z ohně a krupobití".

Je to ústav řízený vůbec jen rolníky, a dovoluji si připomenouti, že je řízen právě těmi kruhy, které staví se v čelo hnutí agrárního, a pánové, z toho důvodu mám za to, že ti pánové, když takovými činiteli jsou v rolnictvu aneb aspoň za takové činitele se prohlašují, také skutkem dokáží, že skutečně mají zájem o věci svého stavu a že pro potřeby svého stavu jsou ochotni osobní své prospěchy podříditi.

Vážení pánové, já mám za to, že tato akce buď může vésti k výsledku anebo se ukáže, jestli skutečně zde zájem o věci stavu rolnického jest nebo ne.

Velevážení pánové! Když bychom i zde konečně byli sklamáni, nebudeme se konečně na libovůli funkcionářů jednotlivých ústavů spoléhati. A i potom musíme přikročiti ke zřízení zemského pojišťovacího ústavu, neboť, ať již dosavadní pojišťování požární není tak příliš nevýhodno vrstvám širokého obyvatelstva, zůstává přes to pojišťování krupobitní velikou a neodbytnou potřebou zemědělství. V této otázce musíme přijíti konečně k nějakému cíli, neboť není možno, aby dosavadní poměry dále trvaly, aby veškerá píle, veškeré přičinění rolnictva českého bylo zde na dále vydáváno na pospas živlu zhoubnému.

Proto, vážení pánové, mám za to, že při nezdaru veškerého vyjednávání s pojišťovacími ústavy zemský výbor s dobrou rozvahou může a musí přistoupiti ke zřízení zemského pojišťovacího ústavu. Jestli tento v počátku bude slabý, rozkvěte časem, poněvadž bude dobrý a levný, ježto nebude výdělkářský a také bude míti ústav ten nejlepší budoucnost.

A můžeme se v něm nadití takového zdaru, jakého se dočkalo království Bavorské ve své zemské pojišťovně.

Z důvodu toho navrhuji následující resoluční návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby pokračoval v jednání v příčině zřízení zemské pojišťovny proti škodám z ohně a krupobití, zejména aby vyjednával s některým domácím stávajícím ústavem pojišťovacím, a to především na př. s "Rolnickým vzájemně pojišťovacím ústavem v Praze", zda mohl by tvořiti základ pojišťovacího ústavu zemského, po případě, aby s urychlením vypracoval a sněmu království českého v příštím zasedání podal přiměřený návrh stanov zemské pojišťovny proti škodám z ohně a krupobití s příslušnou osnovou zákona (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Poslanec Barták navrhuje následující rezoluci:

Zemskému výboru se ukládá, aby pokračoval v jednání v příčině zřízení zemské pojišťovny proti škodám z ohně a krupobití, zejména, aby vyjednával s některým domácím stávajícím ústavem pojišťovacím a to především na příklad s "Rolnickým vzájemně pojišťovacím ústavem v Praze", zda by mohl tvořiti základ pojišťovacího ústavu zemského, po případě, aby s urychlením vypracoval a sněmu království českého v příštím zasedání podal přiměřený návrh stanov zemské pojišťovny proti Škodám z ohně a krupobití s příslušnou osnovou zákona.

Učiním dotaz na podporu stran tohoto návrhu, a bude-li dostatečně podporován, tedy odkáži jej rozpočtové komisi.

Žádám pány, kteří návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován a odkáži jej budgetní komisi

Přichází nyní k řeči pan poslanec Hořica.

Poslanec Hořica: Slavná sněmovno! Ve školské komisi a v debatě o upravení platů učitelských slyšeli jsme stálé narážky na nekonečné stoupání výloh na školství. Jest velice zajímavo při této příležitosti poukázati, jak na jedné straně stále se škrtí a škrtí s výdaji na školství a na druhé straně se zároveň plnýma rukama rozhazuje. Mluvíme o rozpočte a není naší vinou ovšem, že mluvíme ku konci prosince o rozpočtu za právě minulý rok, i neuznávám, že by bylo záhodno příliš široce o té věci se rozmluviti, ale ukáži pouze na jeden příklad, jak se u nás se zemskými penězi hospodaří. Žijeme ovšem ve státě, který má mimo jiné zvláštnosti také tu zvláštní instituci, že samosprávné obce mají právo platiti na školství, ale do organisace školství že nemají co mluviti. Když jest zapotřebí - někde po případě také, když není zapotřebí - školu zříditi, dovede stát vším možným násilím (Hlas telegraficky) vynutiti, třeba i telegraficky zřízení nějaké zbytečné školy, ale nemáme bohužel žádného zákonitého prostředku přes všechno doslovné znění zákonů, abychom státní úřady přinutili, aby naprosto zbytečné školy zrušovaly. Cituji zde z dokumentu, slavná sněmovno. V Příbrami jest dvoutřídní německá škola obecná, a ačkoliv již po několik let nemá ani 60 žáků, jest to pořád ještě škola dvoutřídní.

Okresní školní rada, a tedy, abych mluvil zřetelně, cís. král. školní rada s cís. král. okresním hejtmanem v čele této okresní školní rady již několikráte poukázali k tomu, že tato škola jest vůbec zbytečná, poněvadž většina dětí Školy příbramské nepatří do Příbrami, nýbrž shází se z okolních vesnic (Hlasy: Slyšte!) a že jistí lidé v Příbrami tyto děti přihlašují za své domácí hosty jenom proto, aby se nemohlo dělati námitek.

Ačkoliv tedy k tomu cís. král. okresní školní rada často poukázala, c. k. místodržitelství praníc toho nedbá, naopak zdá se, že školní úřady v Praze jako oko v hlavě dbají o to, aby se této úplně zbytečné škol v Příbrami nic nepřihodilo.

A tak o ni dbají, že na příklad řídicímu učiteli této dvoutřídní školy, která má 53 žáků, po několik let již vyplácí remuner ci 80-100 zl. ročně A aby ještě lépe byla tato škola zajištěna, a zvlášť, aby také kousek blahobytu požíval tento přetížený řídící učitel pan Fantl (Hlasy Zíd! Posl. Březnovský: Aha, to je Samuel! - ne, pánové, musíme býti spravedliví, čeští židé v Příbrami velmi poctivě bojovali proti této německé škole, ale dovolte, příteli Březnovský, já vám něco řeknu, (Posl. Březnovský: Budou volby, že?) nejde o volby, mám tam křesťanských hlasů dost (Veselost. ) - ale chci říci, jak posvátnou je tato německá škola příbramská, když ani čeští židé nezmohou ničeho proti ní. Vláda v této příčině českých židů nedbá, dbá jen německých židů tamnějších, aby škola byla udržena, a aby se tomu řídícímu učiteli špatně nevedlo, dostává ještě mimo to, ač má na dvoutřídní škole té jenom 53 žáků, remuneraci a jeho paní manželka vyučuje ručním pracím.

Ale jakým způsobem se to děje? Má 53 dětí ve třech odděleních (Posl. dr. Herold: Učí ty chlapce také?) Máte pravdu, pane doktore, těch děvčat je tam dohromady 31 a ta vyučuje paní učitelová ve třech odděleních, poněvadž za každé oddělení má zvláštní remuneraci.

Jeví se tedy zlomyslné mrhání zemskými penězi se strany c. k. zemské školní rady v tomto případě takto: Zbytečnému učiteli vyplatí se 1400 K ročně, dává se mu 200 K ročně remunerace a za dvě zbytečná oddělení pro vyučování ručním pracím vyhodí se, totiž darují se - aby nebylo zle - paní učitelové ročně 240 K. Já tedy při příležitosti dodatečné rozpravy o rozpočtu za rok právě uplynulý obracím se s velkou prosbou na Jeho Jasnost Nejvyššího pana maršálka zemského, abych ho upozornil na toto mrhání zemskými penězi, a abych ho prosil, aby sám ze své vlastní moci ujal se této věci, poněvadž všechny autonomní úřady místní i okresní školní rada dosud proti tomu byly naprosto slabý. Domluvil jsem. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Jelikož čas již valně pokročil, přikročím k ukončeni schůze.

Nachdem die Zeit bereits weit vorgeschritten ist, werde ich zum Schlusse der Sitzung schreiten.

Pan poslanec Lenoch a sondruzi mně odevzdali návrh, který žádám, aby byl přečten.

Die Herren Abg. Lenoch und Genossen haben mir einer Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. Jana Lenocha a soudruhů v příčině poskytnutí státní pomoci rolnictvu okresu Litomyšlského a Poličského za příčinou velikých škod způsobených hraboši a stávající nouzi.

Letošního roku zaplavilo ohromné množství polních hrabošů krajinu naši a způsobilo velikých škod na polních plodinách. Jetele jsou úplné zničeny, ozim musí býti místy zaorán a poškozené plody jařinami osety.

Avšak kde má rolník vzíti toto semeno uváží-li se, že letošní sklízeň byla tak špatná, že zrno ani pro domácí potřebu nestačí, (žita nebyla skoro žádná) a že již po pět za sebou jdoucích roků krajinu naši hrůzné pohromy živelní, jako krupobití, dlouhotrvající deště, velké spousty sněhu a sucha stíhají, a následkem toho rolnictvo na pokraj záhuby jest přivedeno.

Kladou tudíž podepsaní návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby působil na c. k. vládu, by škody způsobené hraboši ve svrchu uvedených okresích dala vyšetřiti a aby vedle odepsání c. k. daní postiženým rolníkům poskytnuta byla podpora, případně nezúročitelné zálohy v 10 letech splatné na nakoupení osiva pro jarní setbu a k ulevaní stávající nouze.

V   ohledu formálním budiž návrh tento bez prvního čtení přikázán komisi rozpočtové.

V  Praze dne 19. prosince 1900.

J. Lenoch a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Die Herren Abg. Glöckner und Genossen haben mir einer Antrag überreicht.

Páni poslanci Glöckner a soudruzi mi odevzdali návrhy, který žádám, aby byl přečten.

Landtagssecretär Höhm (liest): Antrag des Abg. Glöckner, Besemüller und Genossen betreffend die Abänderung des Gebäude- und Hauszinssteuergesetzes.

Mit Rücksicht auf die geradezu unerschwinglichen Lauer, welche durch die gegenwärtige Hauszinesteuer die Hausbesitzer zu tragen haben, wo dieselben oft mehr als T/3 des gesammten Miethzinses auf direte Steuern und Zuschläge abgeben müssen, ein Zustand wir er in keinem anderem Staate besteht, wodurch die Bauthätigkeit gefordert wird, weil nur in den seltensten Fällen das Capital in Neubauten investiert wird, die Bauhandwerker daher ungemein darunter leiden, der dadurch entstehende Mangel an gesunden Wohnungen in hygienischer Beziehung auf die breiten Volksschichten von großem Nachtheile ist, andererseits das Anwachsen des Nationalvermögend geradezu verhindert wird, und die Hausbesitzer solche ungerechte Laster fast nicht mehr zu ertragen vermögen, stellen die Gefertigten den Antrag der hohe Landtag wolle beschließen.

Die k. k. Regierung wird aufgefordert ehebaldigst dem neugewählten Reichsrathe einen Gesetzentwurf dahingehend vorzulegen, dass die Hauszinssteuer auf 5 Pzt. herabgesetzt wurde.

Prag, den 20. Dezember 1900

Abg. Glöckner und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Pan posl. Loula a soudruzi mi odevzdali návrh, který žádám, aby byl přečten

Die Herren Abg. Loula und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zu verlesen bitte.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. Karla Louly a soudruhů za vymožení podpory státní okresů Benešovskému, Neveklovskému a Vlašímskému.

Okresy shora uvedené stíhány jsou následkem pohrom živelních a nepohod po tolik roků neúrodou. Zvláště pak roku letošního, kde následkem napadené spousty sněhu na nedostatečně umrzlou zem téměř veškeré ozimé obilí vyhynulo, jarní obilí pak a píce následkem trvalého sucha také neposkytlo úrody valné, nalézá se rolnictvo okresů těchto na pokraji záhuby, zvláště pak většina obyvatelstva okresů Benešovského a Neveklovského, kteréž úpadkem tamních občanských záložen značných ztrát utrpělo, nemůže sobě dostatečné množství i těch nejnutnějších potřeb opatřiti.

Uváživše tento trudný stav obyvatelstva okresů těch, činí podepsaní následující návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, by vstoupil v bezodkladné jednání s vládou, by tato konala náležitá šetření a poskytla bezodkladné vydatné podpory z prostředků státních

C. k. vláda se vyzývá, by zastavila ihned veškeré vymáhání c. k. daní

V ohledu formálním budiž návrh přikázán komisi rozpočtové bez prvního čtení.

K. Loula a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungmäßigen Behandlung unterziehen.

Die Herren Abg. Stein, Wolf und Genossen haben mir einen Antrag übeueicht.

Pan posl. Stein, "Wolf a soudruzi mi odevzdali návrh.

Ich ersuche diesen Antrag zu verlesen.

Landtagsseeretär Höhm (liest): Antrag des Abg. Stein, Wolf und Genossen.

Durch die entsetzliche Hochwasserkatastrophe des Jahres 1897 im Elbe- und Aupathale hat der in Niederhof bei Hohenelbe ansässige Gastwirth Franz Gall großen Schaden gelitten. Sein Besitz, ein Haus mit kleiner Wirtschaft und Gasthaus, welches sich gerade im Neubau für die Sommergäste befand, wurde durch die Hochwasserfluthen Stück für Stuck weggeschwemmt Der Besitzer hatte nun seinen zerstörten Besitz wieder aufgebaut Da haf ilm das Unglück einer Feuersbrunst Die Flammen zerstörten seinen Besitz neuerdings, und da er auf das erst neu erbaute Gebäude noch nicht entsprechend versichert war, erlitt er einen großen wirtschaftlichen Nachtheil. Unverdrossen gieng der Besitzer zum drittenmal an die Wiederhersterstellung seines Besitzes, und als der Neubau hergestellt war, kam die entsetzliche Hochwasserkatastrophe in diesem Frühjähr, welche den Besitz Franz Galls vollvollständig zerriss und wegschwemmte.

Die Gebäude sind vom Erdboden verschmuden, die Wiesen verschlammt, der Besitzer sammt Familie in Noth und Elend. Die ihm gewährte Privathilfe ist vollständig unzureichend, um den Besitz nenerdings aufzubauen. Die Gefertigten stellen daher den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Dem Franz Gall ist aus Landesmitteln ein entsprechender Unterstützungsbeitrag zu gewähren, damit er seinen dreimal ohne sein Verschulden vernichteten Besitz wieder aufrichten kann.

Prag, 20. December 1900.

Abg. Stein und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordentlichen Behandlung unterziehen.

Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Pan poslanec dr. Dyk a soudruzi mi odevzali dotaz k Jeho Excel, panu místodržiteli.

Die Herren Abg. Dr. Dyk und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten. Sněm sekretář Holím, (čte): Dotaz poslanců Dr. Dýka, Jos. Kováříka a Jana Kůse a soudr. k Jeho Excel. panu místodržiteli v příčině zastavení vymáhání daní v západočeských okresích.

Letošní rok byl pro větší část západočeských okresů velmi krutým, mnohé a živelní pohromy stihly rolnictvo, tak že toto velké hospodářské tísni se nalézá. Přes to dochází nás trapné zprávy, že c. k. berní orgány s bezohledností vymáhají na mnoze i prováděním exekucí c. k. pozemkovou daň.

Podobné stížnosti docházejí nás z Poleňska, z Chudenicka, Švihovska, na Klatovsku, z obce Měrčína u Nepomuku,

z obcí Biřkova, Roupova, Vřeskovic, Borové a Nezdic na Přešticku, z obcí Čižice, Bořek na Plzeňsku, z obce Rohozno a Dubová Lhota, Bezděkova a Poborovic na Klatovsku a jiných, ač všecky tyto obce během posledních let těžkými pohromami byly stížený.

Jelikož tato krutost berní správy proti postiženým obcím ničím ospravedlniti se nedá, kladou podepsaní dotaz:

Je Vaše Excellence ochotna, dáti podřízeném berním orgánům rozkaz, aby v obcích živelními pohromami stížených vymáhání daní až po žních bylo zastaveno?

V Praze dne 20. prosince 1900.

Dr. Dyk a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excel. p. místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten.

Páni posl. Dr. Šamánek a soudr. mně odevzdali dotaz k J. Exc. panu místodržiteli.

Die Herren Abg. Dr. Šamánek und Genossen haben mir eine Anfrage an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Sněmovní sekretář Höhm čte: MUDra Šamánka a jeho soudruhů k J. Excellenci hr. Coudenhove-mu, místodržiteli království Českého. Vynesením c. k. zemské školní rady pro království České ze dne 24. dubna 1896 č. 9810 povoleno bylo zřízení české veřejné školy v městysi Ledvicích u Duchcova. Po zamítnutí rekursu obecního zastupitelstva se strany c. k. ministerstva kultu. a vyučování byla tato škola skutečně otevřena dne 1. září 1897. Obecní zastupitelstvo v Ledvicích rekurovalo proti tomuto ministerskému rozhodnutí k nejvyššímu správnímu dvoru, který je rozsudkem ze dne 15. prosince 1897 pro vadné šetřeni zrušil. Česká veřejná škola byla hned dne 22. prosince 1897 svévolně usnesením obecního zastupitelstva uzavřena. Ku telegrafické stížnosti zaslané c. k. místodržitelství škola panem c. k. okr. hejtmanem v Duchcově hrabětem Wallisem osobně znova otevřena.

Rozsudek správního dvoru o zrušeni školy došel cestou instancí k obecnímu zastupitelstvu Ledvickému dne '1. února 1898 a téhož dne škola nadobro uzavřena. Nyní nařídilo c. k. ministerstvo kultu a vyučování dodatečné úřední šetřeni, které provedeno ve dnech 3., 17. a 18. března 1898. Na základě toho šetření povolena česká dvoutřídní škola c. k. zemskou školní radou pro království České vynesením ze dne 18. října 1898 č. 30174.

Obecní zastupitelstvo ledvické podalo proti tomuto rozhodnutí opět stížnost k ministerstvu, které nařídilo dne 12. května 1899 nové šetření, zdali by české školní děti z Ledvic mohly navštěvovati českou veřejnou školu v Duchcově.

Výsledek šetření prokázal, že se stanoviska § 11. zák. ze dne 19. února 1870 čís. 22. z z. toto zařízení provésti se nedá, i byl tedy rekurs obce Ledvické ministerstvem zamítnut vynesením ze dne 25. května 1900 čís. 12993 tedy skoro po 3 letech od uzavření školy. Zatím po celou tu dobu bylo půl třetího sta českých dítek vyučováno v soukromé Škole ve dvou těžce opatřených místnostech většinou polodenně.

Ač úřadům školním od 25. května t. r. dosti času zbývalo, by začátkem školního letošního roku škola mohla býti otevřena, až zástupci rodičů i k ministerstvu i k c. k. zemské školní radě si stěžovali, ač několikráte osobné u zástupce předsedy c. k. okresní školní rady v Duchcově, komisaře Bayera, na otevření školy naléhali, a ačkoli na urgenci p. JUDra Herolda u c. k. zemské školní rady c. k. okresní hejtman v poslední době otevření té školy nařídil, nemají zástupcové rodičů do dnešního dne žádného úředního vynesení v ruce, které by ukazovalo, že v dozírné době na otevření české školy veřejné v Ledvicích se pomýšlí.

Proto se podepsaní táží:

1.   Jest Vaši Excellenci tato liknavost školních úřadů známa?

2.   Co hodlá Vaše Excellence učiniti, by veřejná škola česká v Ledvicích byla neprodleně otevřena ?

V Příze, dne 17. prosince 1900.

MUDr. Šamánek a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excel, panu místodržiteli.