Posl. Březnovský: Slavný sněme! Při té obmezenosti, v jaké se má pohybovati speciální debata našeho rozpočtu, není členu tohoto sněmu, který by chtěl posuzovati a kritisovati hospodářství zemské, mnoho času vypočteno. Následkem toho se obmezím pouze na to, abych se ujal těch, kteří v zemském výboru a v zemských službách nejvíce musí pracovati a nejméně jsou za to odměněni.

Prohledneme-li návrh rozpočtové komise, vidíme na sir. 37., že se má upraviti plat písařům z 90 K. na 120 K. Ale mluví se zde pouze o denních písařích, kteří pracují v technických kancelářích.

Dne 29. března roku letošního podali 43 diurnisté manipulační, kteří se nalézají v zemských službách, žádost o drahotní příspěvek. Byla to oprávněná žádost, poněvadž, jak z rozpočtu vidíme, mezi těmi nalézá se 18 pánů, kteří požívají pouze 1 zl. 25 kr. denního služného, 13, kteří požívají pouze 1. 50 zl. denně 9, kteří požívají 1. 75 zlatých denně, a jen 3, kteří požívají to ohromné služné 2 zl. denně. Jsou to úředníci, kteří zastávají velmi často službu - a není tento zvyk jen u ženského výboru, je to zvyk u státních i u obecních úřadů - dobře úředníků placených. Najdete obyčejně v kancelářích našich, že úředník dobro placený jako pan rada hoví si v kanceláři aneb tam ani není a úředník, který má za svou službu denní 1. 25 zl. neb 1. 50 zl. musí zaň celý týden dříti.

Jejich žádost o zvýšení služného je oprávněna, poněvadž, přihlédneme-li k drahotním poměrům, zvláště co se stravy, bytu a uhlí týče, nedostačuje tomuto muži, aby, když je ženat - a pravidelně jsou všichni ženatí - svou rodinu zachránil od hladu. Prosím snažně slavný zemský výbor, aby vzhledem k tomuto smutnému postavení vzal ohled na tyto zemské zřízence a úředníky, a aby jim bylo jich služné upraveno tak, aby mohli slušně žíti.

Při této příležitosti ale nemohu jinak než, ačkoliv se to do této položky nehodí, a ačkoliv jsme omezeni, jak jsem poukázal k tomu nynějším rozpočtem, že nesmíme kritisovati zemské ústavy, použíti této příležitosti, abych překročil toto ustanovení a abych - pan maršálek mně beztoho neposlouchá, - alespoň se zmíni o hospodářství v našich zemských ústavech. Letošního roku měli jsme příležitost, kdo stopuje hospodářství v našich zemských ústavech ve veřejných listech se dočísti, že je tam ohromný nepořádek, že se tam dějí věci, které by se hodily do krvavých románů. Chci jen poukázati na příběh v našem zemském blázinci, na afféru rytmistra Augusta Kollera. Bylo by nutno, aby podobné přehmaty byly řádně vyšetřeny, aby se sněmu o tom předkládaly zprávy. (Dr. Gregr: To se děje). Sněmu se nepodala zpráva žádná, my, kteří zde zasedáme ve sněmu, jsme odkázáni na to, čeho se dočteme v novinách. Bylo by dobře, kdyby, jako je to u obecních ústavů, rozšířila se pravomoc, zemských poslanců, aby měli právo ob čas, kto blízko bydlí u zemského ústavu, tam nahlédnouti a upozorniti zemský výbor na ten neb onen přehmat, který se tam stal. Nechme ale zatím na pokoji náš zemský blázinec

Nemohu ale opomenouti toho, abych nepoukázal, nač jsem již jedenkráte poukazoval, totiž na pardubickou donucovací pracovnu. Mám zde 3 čísla "Radikálních listů", a tam jsou takové útoky na řiditele pardubické donucovací pracovny p. Jansu, že by měl zemský výbor ve prospěch své cti donutiti řiditele, aby ten list žaloval

Je-li pravda, co Radikální Listy o správě tohoto ústavu přinesly, pak tento pán nemůže trvati při tomto úřadě, anebo není-li to pravda, je povinnen onen pán, by se hájil,

Poukázal jsem na to, že by bylo nutno rozšířit právomoc zemských poslanců, aby ob čas měli právo do zemských humánních ústavů se kouknout, nebo to, co se děje dnes od členů zemského výboru nebo od přísedících jeho, jako ku příkl. přijde-li tam na inspekci rada Krticzka, je to zjištěné faktum, celé Pardubice i s městskou radou to dokáží, že ten pán tam přijede na pouhou návštěvu, na výlet, zdrží se tam 5 minut, zmizí odtamtud, ale neví, co se tam děje.

To jsou následky takové inspekce, že kritisuje se pak tento ústav.

Měl jsem již příležitost na to poukázati, ale nezmínilo se v tom ústavě pranic; je to eldorado židů. Vždyť i káranci tam pracují pro židy a židi tam dodávají zboží.

Poukáži jen na něco a shledáte, že nelhu.

Firmě Samuel Taussig und Sohn v thalcovně pracuje 1/2 lidí; Bernard Abeles z Třebechovic, tomu pracuje obuv 35 lidi; Samuel Delles et Sohn, nejspíš snad Dales (Veselost) z Vídně má zařízené punčochářství a tomu pracuje 0 až 40 lidí; Michal Lowit et Sohn opět obuv, 32 lidí. Dodavatelé potravin: Max Pollak z Brna dodává luštěniny, jako by nebylo jiných českých rolníků, kteří pěstují luštěniny; Sigfried Cohn z Brna dodává též luštěniny

Plátno dodávají Gebruder Jerusalem; Raudnitz dodává husy etc.

Já jsem si dovolil při této příležitosti, ačkoliv to vybočuje z dnešního programu, na to poukázati a prosil bych členy zemského výboru, aby do příští schůze podali nám zprávu, zakládaji-li se tyto výtky, které byly pardubické donucovně učiněny, na pravdě.

Na tyto výtky ukázal výtečný úředník zemského výboru p. Schwarz, který tam byl, a co to mělo za následek? Že byl okamžitě odvolán.

To nemůžeme se nápravy dovolati, když najde se úředník správný, který se nebojí představených a poukáže na všeliké nepořádky, co to má za následek? Že je okamžitě suspendován a že mu hnedle disciplinárka hodí na krk.

Já to vím, řiditel Jansa těší se velké protekci Němců, následkem toho je nedotknutelným, nesmí se mu nic stát, a je vidět, že zvláště liberální strana se ho ujímá.

Jsem pevně přesvědčen, že, kdyby tam přišli se podívati páni z deutschnacionální strany, a viděli ten způsob, jakým se to vede, pak by nemohli své přátele z liberální strany podporovati.

Já tím končím a prosím jen, abych neměl opět příležitost v příštím zasedání tyto stesky zde ještě jednou přednášeti. (Výborně!).

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte Herr Abg. Dr. Schreiner.

Abg. Dr. Schreiner: Hoher Landtag! Die Wünsche und Beschwerden der Landwirtichast dieses Landes, welche mein Freund und College, der Vicepräsident der deutschen Section des Landesculturrathes, Herr Abgeordnete Peschka, im hohen Landtage vorzubringen Gelegenheit hatte und die ich vollkommen theile, überheben mich nicht der Verpflichtung, auch meinerseits bezüglich des Capitels "Landescultur" einige Worte zu sprechen, weil ich überzeugt bin, dass, wenn auch die Behandlung unseres Voranschlages noch so cursorisch und vielleicht auch überstürzt ist, es doch Pflicht und Schuldigkeit derjenigen ist, welche die Interessen der Landwirtschast zu wahren haben, aus einzelne Momente aufmerksam zu machen, die vielleicht geeignet sein könnten, in der großen Noth der Landwirtschaft einen kleinen Lichtblick zu schaffen.

Ich knüpfe an die Bemerkung des Collegen Nowak, welcher vielleicht nicht mit Unrecht auf einen Solchen Fall, wie er in feinem Wahlbezirk vorgekommen ist, hingewiesen hat, wo durch Elementarereignisse Rutschungen hervorgebracht wurben und die Hilfe des Landesculturrathes, beziehungsweife Seiner Ingenieure, nicht so lasch bei der Hand war, wie man es nach der Natur der Sache Verlangen konnte.

Meine sehr geehrten Herren! ES wird vielleicht seitens des sehr geehrten Herrn Präsidenten des Contralcollegiums des Landeskulturrathes, welchem das kulturtechnische Bureau untersteht, in dieser Richtung authentische Aufklärung ertheilt werden Ich kann nur sagen, dass das kulturtechnische Bureau bei der großen Arbeit, welche es derzeitig zu bewältigen hat. kaum in der Lage ist, allen an dasselbe gestellten Anforderungen zu entsprechen. Ein großer Mangel liegt in der ganzen Organisation, ein Mangel, den ich bereits in diesem hohen Hase wiederholt zu besprechen Gelegenheit hatte, nämlich der Mangel der allzugroßen Cencentration der Kräfte, welche wieder bedingt die große Schwierigkeit der Entsendung derselben zur richtigen Zeit an den richtigen Ort. Ich hatte wiederholt Gelegenheit die Wünsche und Bitten der deutschen Landwirte zu verdolmetschen, und glaube auch, dass unter den čechischen Landwirten das Streben nach Decentralisation vorliegt. Man wünscht allgemein eine Decentralisation dieses Bureaus, der zu Folge in einzelne Orte unseres Krönlandes Organe desselben exponiert werden, welche die Meliorationsprojecte an Ort und Stelle ausarbeiten, welche dann den Landwirten verhältnismäßig billiger und rascher für solche Zwecke zur Verfügung gestellt werden können.

Das ist leider bisher ein frommer Wunsch geblieben, aber ich hoffe, dass es doch noch einmal dazu kommen wird, und wenn auch größere Kosten und Auslagen für das Landesbudget damit verbunden sind, so wäre dennoch die Erfüllung dieses Wunsches vollkommen berechtigt.

Denn wenn man schon unsere Landwirte immer daraus hinweisen soll, sich nicht an den Staat und das Land zu wenden, sondern den Staatssäckel mit Ansprüchen auf Unterstützungen in Ruhe zu lassen und Selbsthilfe zu üben dann muss man ihnen aber auch die Mittel zur Selbsthilfe zur Verfügung stellen und den Rahmen schaffen, innerhalb dessen sich die Selbsthilfe des Landwirtes bethätigen kann. Einer dieser Rahmen ist die Projectierung der Meliorationen, die in unserem engeren Vaterlande so überaus nothwendig ist.

Es ist eine vollkommen bekannte Thatsache, dass bei uns leider Gottes Projecte auf Lager gearbeitet werden, ein Umstand, der diesen Projecten keinesfalls zum Vortheile gereicht. Dann, wenn nach 2, 3, 5 oder 6 Jahren dieselben thatsächlich zur Verwirklichung kommen sollen, müssen diese Projecte eingearbeitet werden, weil das Wasser sich in seinem Laufe nicht hemmen lässt, sondern Veränderungen im Gelände bewirkt, welche wieder neue Änderungen des Projectes bedingen.

Und, meine Herren, die ständige Klage unserer Landwirte deutscher und čechischer

Nationalität ist die Maugelhaftigkeit und ungenügende Höhe des Meliorationsfondes, Es ift ja, Gott sei gedankt, der Melioratiensfond auf den Betrag von Million gebracht worden, aber es ist den Herren, die sich dafür interessieren, bekannt, dass dieser auf Jahre hinaus durch Bewilligungen, die mit 20 Prct. pro Jahr zugestanden weiden, in Anspruch genommen und erschöpft ist. Und wenn wir heute mit einem Project an den Staat herantreten, wild uns einfach gesagt, dass wir noch Jahre lang warten müssen, bevor es zur Verwirklichung derselben kommen wild, bevor der Staat seinen, nach dem Meliorationsgesetze zugestandenen Beitrag zu leisten in der Lage Sein wird. Das Sind Ubelstände, über welche wir endlich einmal hinauskommen müssen. Ich bin der vollsten Überzeugung, dass es Aufgabe aller derjenigen ist, die es ehrlich mit der Landwirtschaft meinen und nicht immer nur goldene Berge versprechen, ohne an die Möglichkeit der Realisierung dieser Versprechungen zu gehen, das es, sage ich, die Aufgabe aller dieser für die Landwirtschaft treu und ehrlich denkenden Männer aller Nationalitäten in Osterreich ist, bei der nächsten Tagung des Reichsrathes eine ausgiebige Erhöhung der Meliorationsfonde zu erwirken. Meine Herren! Wenn das nicht geschieht, so kann ich, soweit mir die Verhältnisse in Böhmen bekannt Sind, versichern, dass die Lust und Liebe, welche wir erst nach langen Bemühungen - alle jene Männer, die pflichtgemäß aller landwirtschaftlichen Interessen zu betreuen haben werden mir dies bestätigen - dass die Lust und Liebe an Meliorationen einschlafen wird, dass jene Gleichgiltigkeit, jene Lethargie, jene Arbeitslosigkeit platzgreifen wird, welche den Landwirten zu außerordentlichem Schaden gereicht.

Das ist die Frage auf welche ich befonders diejenigen Herren aufmerksam mache, welche gleichzeitig Reichsrathabgeordnete sind (Zwischenruf: Jst jetzt niemand, ) oder doch dort eintreten werden, weil ohne Unterstützung des Staates die Unterstützung des Landes nicht in Anspruch genommen werden kann, zumal diese beiden Unterstützungen stets paralell laufen und die eine von der anderen bedingt ist. Ich habe wiederholt von diesem Platze aus aus die große Bedeutung der Regelung der heimischen Wasserwirtschaft aufmerksam gemacht und auf die Gefahren der Vernachlässigung derselben hingewiesen; man darf aber hierin nie ermüden Ich muss es daher heute wieder thun, weil es die Aufgabe eines jeden Mannes, der eine öffentliche Stellung inne hat, ist, immer und immer darauf hinzuweisen. Winde endlich einmal eine rationelle Ordnung auf dem Gebiete der Wasserwirtschaft platzgreifen, so würden wir uns nicht beschäftigen muffen mit solchen Ereignissen, wie sie heute der Herr Collega Kasper so wirksam geschildert hat Was nützt es, wenn man Tausende und Tausende von Gulden auswendet, um den Schaden zu heilen, wenn man nicht das Übel bei der Wurzel sassen will, wenn wir nicht im Ouellengebiete unserer Flüsse eine Regulierung der Flüsse herbeiführen.

Ich habe gestern anlässlich des Antrages des Herrn Collegen Dr. Schücker, betreffend die Unterstützung des Bezirkes Marschendorf zur Herstellung von durch die Hochwasserkatastrophe zerstörte Straßen mir erlaubt eine Anregung zu geben, dass nämlich der Landesansschuss beauftragt werde so rasch als möglich Eihebungen in Bezug auf die Verbanung der Wasserläufe im Quellengebiete der Aupa und Elbe zu, namentlich aber festzustellen, in welcher Weise durch Errichtung von Thalsperren diesem Übel gesteuert werden könnte.

Meine Herren, die Sache ist von bei weitem größerer Wichtigkeit, als es den Anschein hat, und ich gestatte mir auf etwas hinzuweisen, dass jenseits des Riesengebirges, wo im preußischen Theil von Schlesien die Hochwasserkatastrophe in ähnlicher Weise gewirkt hat, man mit etwas energischeren Mitteln der Sache zu Leibe gerückt ist, indem in Preußen im Monate Mai dieses Jahres ein Gesetz votiert wurde, mit welchem für den Ausbau, wie man es technisch nennt, und die Verhütung der Wassergefahr im Gebiete der Flüsse Neiße, Bober, Hotzenplotz 31 1/2 Millionen Mark bewilligt worden sind.

(Hört! Hört!)

Meine Herren, wenn wir mit solchen Ziffern rechnen könnten, wenn wir 30 Millionen Mark, rund 20 Millionen Gulden bewilligt erhalten würden, wenn man sich endlich ans raffen würde, was wir immer vorschlagen, endlich einmal ein großes Programm zur einheitlichen Regelung der Wasserverhältnisse aufzustellen; dann meine Herrn, würden wir die Hoffnung haben, dass sich die Verhältnisse in irgend einer Weise bessern werden und dass nicht nur Habe und Gut unserer Mitbürger, sondern auch Leben nicht gefährdet sein weiden

Meine sehr geehrten Herren, wenn auch diejenigen, welche in der Mitte des Landes wohnen, durch diese Frage nicht unmittelbar berührt sind, so glaube ich doch, dass sie ein mittelbares Interesse haben Denn, meine Herren, wenn die Wasserverhältnisse im Quellgebiete, regulirt werden, dann wird auch die Hauptstadt verschont weiden von Überschwemmungen

Meine Herren! Eine Frage, die damit

in wesentlichem Zusammenhange steht, ist die Bepflanzung der kahlen Lehnen und die Regelung der Waldwirtschaft.

Wo ich von einer Regelung der Wasserwirtschaftsspreche, kann ich die Regelung der Waldwirtschaft nicht außer Acht lassen, weil jedenfalls die eine doch die andere bedingt.

Auch in diesem Falle, meine Herren, erlaube ich mir darauf aufmerksam zu machen, dass, soweit die Thätigkeit des Landesculturrathes in Frage kommt, die beiden Sectionen vollauf und nach bestem Wissen und Gewissen bestrebt sind, ihrer Ausgabe in dieser Richtung nachzukommen

Aber, meine Herren, die Anforderungen, die gestellt werden, sind so kolossale, dass wir kaum 15-20 Przt. der von uns verlangten Waldpflanzen unseren Landwirten bieten können, abermals wegen der Unzulänglichkeit der diesbezüglichen Mittel.

Ich muss da wiederholen, was ich bezüglich der Meliorationen gesagt habe

Es hat lange Jahre gebraucht und der aufopfernden Mühe des Landesculturrathes und aller Organe, um endlich die Bevölkerung von den Wohlthaten einer geregelten Waldwirtschaft zu überzeugen.

Und jetzt, meine Herren, wo man den Leuten in der That diese Ueberzeugung beigebracht hat, fehlt es an den nöthigen Mitteln, mit denen man bei der Ausführung der von uns gegebenen Ratschlägen ihren an die Hand gehen sollte

Auch in dieser Richtung muss ein Wandel geschaffen werden, muss vom Staate eine größere Unterstützung für die Aufforstung fahler Lehnen und für die Bewaldung der abgetriebenen Waldflächc verlangt werden

Wenn ich noch eines Momentes gedenke, meine Herren, so ist es das Moment der Wiedercultivierung der durch den Bergbau verwüsteten Grundstücke (Sehr richtig) Ich hatte nämlich im vorigen Jahre die Gelegenheit, mich persönlich zu überzeugen, und ich rann wirklich behaupten, dass die Aufgabe, die in dieser Richtung gestellt wird, wenigstens für einen größeren Theil der Grundstücke derzeit seine übermenschliche ist, sondern, dass es thatsächlich möglich ist mit verhältnismässig geringen Mitteln, wenigstens einen halbwegs erträglichen Zustand dort zu schaffen.

wo ehedem blühende Gegenden waren, in dem nordwestböhmischen Braunkohlengebiet.

Meine Herren! Was die Wünsche der Landwirte anbelangt, so muss ich vor allem bemerken, dass auch in Bezug aus die Steuerfreiheit dieser durch den Bergbau verwüsteten Grundstücke nicht jene Schnelligkeit seitens der Finanzbehörden waltet und nicht jenes Wohlwollen, das man unter allen Umständen in diesem Falle beanspruchen kann.

Die deutsche Section des Landes culturrathes für Böhmen, in deren Thätigkeitsgebiet sich diese durch den Bergbau devastierten Grundstücke im nordwestböhmischen Braunkohlengebiete befinden, hat geglaubt, ihre Aufgabe und ihre Pflicht dadurch zu erfüllen, dass sie mit einem wohlbegründeten Berichte an das Ackerbauministerium herangetreten ist und auch an den hohen Landesausschuss mit der Bitte, es mögen ihr wenigstens vorläufig Keine Beträge gegeben werden, um an die Lösung dieser großen Aufgabe zu gehen und es möge ihr vor allem ein Organ in der Person eines Kultur-Ingineurs beigegeben werden, dessen ausschließliche Aufgabe darin bestände, einmal eine Grundlage für diese ganze Arbeit zu schaffen durch die Bildung eines Katasters der durch den Bergbau verwüsteten und einer neuen Cultur zu unterziehenden Grundstücke und andererseits, dem Landwirte für den Fall der Kultivierung dieser Grundstücke mit Rath und That zur Seite zu stehen.

Meine Herren! Diese Frage harrt noch ihrer Erledigung, und ich darf wohl im Namen aber Landwirte des nordwestböhmischen Braunkohlengebies den Wunsch aussprechen, dass der hohe Landesausschuss dieser Frage wohlwollend entgegentreten wird, wenn, was ich wünsche und hoffe, es in nächster Zeit zur Erledigung derselben kommt.

Meine Herren! Gestatten Sie mir, dass ich noch mit einigen wenigen Worten unserer landwirtschaftlichen schulen gedenke.

Wir sind in diesem Jahre nicht in die Lage gekommen, einen diesfälligen Bericht zu erhalten aus dem Grunde, weil dieser in der Regel nur für eine dreijährige Periode erstattet wird.

Es war also keine Gelegenheit, während der Berathungen davon zu sprechen, und da halte ich es denn doch bei der großen

Aufgabe, welche unsere landwirtschaftlichen Schulen für unsere Bevölkerung zu erfüllen haben, für meine Pflicht von dieser Stelle aus, drauf hinuweisen, dass wir in Bezug auf das Wirken der landwirtschaftlichen Schulen im großen und ganzen zufrieden sein können Die landwirtschaftlichen Schulen thun dasjenige, was ihnen bei ihren bescheidenen Mitteln thatsächlich möglich ist und wenn nicht mehr erreicht wird, so ist das nicht die Schuld der Lehrer, nicht die Schuld der zur Erhaltung dieser Schulen verpflichteten Faktoren, sondern es ist die Schuld der landwirtschaftlichen Bevölkerung bei der man, Gott sei es geklagt, noch lauge nicht die entsprechende Würdigung einer gründlichen Ausbildung für den landwirtschaftlichen Betrieb findet Es sind in dieser Beziehung schon sehr viele Vorschläge gemacht norden und in der Budgetcommission, wo der Referent des Landesausschusses Herr Abg. Adámek zugegen war, ist eingehend darüber gesprochen worden. Alle die e Mittel gipfeln in dem Hauptmittel, wenn es doch möglich wäre, bei unserem Kriegsministerium diese Seeschlange, verzeihen Sie den Ausdruck, zur Erledigung zu bringen, nämlich jenen Antrag, welcher dahin geht, das den Absolventen landwirtschaftlicher niederer Schulen gestattet werde, eine nur 2jährige Dienstpflicht abzuleisten, sodass sich der Besuch unserer Schulen sehr zum Wohle der Landwirtschaft wesentlich heben würde. Ich halte es von meinem Standpunkt aus für meine Pflicht, dem Herrn Referenten Adámek für das Wohlwollen, das er allen Schulen des Landes in gleicher Weife entgegenbringt, von diesem Platze meinen aufrichtigen Dank anszusprechen (Bravo!) und in gleicher Weise mit aufrichtigem Danke zu gedenken der Wirtsamkeit des Landesschulinspectors, Professor Dr. Sitenský, wobei ich nur ven ganzem Herzen wünschen würde, was leider nicht immer der Fall ist, dass die Herren Juristen des Landesausschusses und die Herren Referenten alle diejenigen Sachen, welche Inspector Sitenský vorschlägt, als ein für sie maßgebendes Votum ansehen möchten.

Meiner Meinung nach ist der Landesschulinspector aus dem Grund berufen worden, weil die Herren vom grünen Tisch niemals die Bedürfnisse der Schule an Ort und Stelle kennen und würdigen lernen. Wenn man ein Votum von der wissenschaft..

lichen und praktischen Bedeutung, wie es jenes des Professors Sitenskys ist, zu verwerfen in der Lage ist, so wünsche ich, dass diese Vota die gebührende Beobachtung im Landesansschuss finden.

Meine Herren, ich will Ihre Aufmerksamkeit nicht länger in Anspruch nehmen, obwohl das Budget noch sehr viel Veranlassung zu Bemerkungen giben würde Nur eine ganz kleine Bemerkung aus die Ausführungen des Abg. Březnovský, welcher hervorgehoben hat, dass bei Deckung des Bedarfes der Landesanstalten an landwirtschaftlichen Erzeugnissen nicht immer der Landwirt herangezogen werde. Da glaube ich demgegenüber denn doch im Namen der hier anwesenden Landwirte den Wunsch und die Bitte aussprechen zu können, dass in allen jenen Fällen, wo es sich um den Ankauf von Lebensmitteln und Bedürfnissen für die Landesanstalten handelt, in den Frienanstalten und Zwangsarbeitsanstalten in elfter Reihe die Landwirte der Umgebung herangezogen werden sollen (Bravo!) und ich hoffe und wünsche, dass durch die Lagerhausgenossenschaften, die wir ja jetzt, wenn auch vorläufig nur sporadisch, errichtet haben, die Möglichkeit geboten wird, dass diese Anstalten eben durch die Vermittlung der Lagerhausgenossenschaften ihre Bedürfnisse auf diese Weise am besten bei der Landwirtschaft werden decken können. (Beifall. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k řeči pan posl. Formánek.

Posl. Formánek: Slavný sněme! Budiž mi dovoleno při dnešní podrobné debatě, abych promluvil několik slov v záležitosti, o které již zde byla zmínka učiněna a sice ve výtečné řeči pana přísedícího zemského výboru, pana Adámka, který promlouval o jedné z nejdůležitějších hospodářských otázek, totiž o úpravě našeho Labe od Mělníka až k Jaroměři. Poněvadž také ze strany německé bylo poukázáno od řečníka přede mnou jak důležitá jest otázka úpravy vodních cest a vod našich a jak důležitým činitelem v našem hospodářském životě jsou vodní cesty, ujímám se i já v té věci slova a chci poukázati k tomu, že jest pravda, že byla podána 5. května letošního roku z naší strany interpellace, aby záležitost tato byla co možná urychlena a provedena;

zejména projekt, jestli bude uskutočněn z Hradce Králové po Jaroměř. A tu Jeho Jasnost pan nejvyšší maršálek zemský odpovídaje na tuto interpellaci v poslední schůzi poukázal k tomu, že, jestli ohledně trati Jaroměř-Hradce Králové nepředvídané překážky nenastanou, ukonči se tyto práce rokem 1901.

Já, velectění pánové, chci jenom říci, že jsem z těch nepředvídaných překážek měl obavy, aby snad nějakým umělým, aneb neumělým způsobem nebyly vyvolány, ale potěšilo u ne při schůzi labského komitétu v Brandýse n. L., která byla nedávno, že bylo sděleno, že rozpočet a projekt spěje ku svému ukončeni, totiž od Mělníka až po Hradec, a že bylo započato s pracemi až do Jaroměře a že jest naděje, že do jara bude projekt ten vypracován.

Velectění pánové, já se z toho těším, ale bohužel náklad, který se povoluje, není tak velký, aby byl postačitelný. Bohužel země a zemský výbor musí přispívati obnosem 9400K k provedení projektu a zároveň se žádá vysoká vláda za příspěvek 9400 K. Já chci jenom připomenouti, že skutečný náklad, který jest zde uveden, není poměrně velký a nevím, bude li vystačovati. Ovšem, hlavní jest, když nyní projekty budou uskutečněny, aby se opatřily prostředky, aby co možná tento důležitý hospodářský projekt stal se skutkem.

Jest marno, velectění pánové, poukazovati na jiné státy. Tak bylo panem řečníkem přede mnou na to poukázáno, jakým způsobem podporuje Německo hospodářství své. Konečně mohl bych poukázati na Francii i jiné nekulturní státy, jako se Rusko k nim počítá, že velmi vydatně podporuje takové projekty.

Ale, bohužel, u nás slavná vláda, abych tak řekl, o to nedbá, ačkoliv to všechny naše příjmy, naše práce a naše přičinění pohltí. Jak vidíte, ty stesky na zemský rozpočet nejsou nic platný, všechny naše činy a všechno naše snažení nic nepomůže. My musíme sloužiti všem ministerstvům ať jest to země, okres, obec, ten poslední činitel, kdežto to ministerstvo nevykonává svou povinnost oproti těm co je udržují a jim slouží. (Tak jest!)

Jest jisto, že v té věci jest třeba, aby

také vysoká vláda konala svou povinnost. Vždyť, velectění pánové, dnes vysoká vláda zejména ten p. Dr. Kórber hlásá, že hospodářské podniky všemožným způsobem bude podporovati. Jest viděti, že to chce takovým způsobem učiniti, že svolá tam anketu průmyslovou, tady zase anketu o bursovních obchodech, aby se papírové obilí neprodávalo, anketu o uhlí, aby bylo lacinější a pod. Pak ale, velectění pánové, jest zajímavo, co vláda povídá, a co dělá. Ukázalo se to u bosenských drah. My na to 66% připlácíme, páni ministři jedou do Peště (Hlas: A tam se nechají oblafnouti !) - to nechci říci, já myslím, že tak nerozumní nejsou, aby se dali oblafnouti, ale chci jenom připomenouti, že skutečně v hospodářské otázce tak eminentně důležité pro všechny naše zájmy životní, výrobní třídy ať průmyslové ať zemědělské takovým způsobem poškozuje, že věnuje ten náklad na dráhy tam, a my jsme nuceni tou železniční politikou, kterou nejvíce trpíme proti Maďarům, se svým exportem jíti přes Pešť.

Chtěl jsem poukázati, jak jsou hospodářské zájmy hájeny, že jest to sypání písku do očí obyvatelstva. Ale, velectění pánové, jak jsem pravil, na bosenské dráhy a výpravy do Cíny peníze jsou, ale pro nás peněz není. Jest jisto, že to dále tak, zejména při úpravě Labe, nemůže jíti, jest to tak důležité a zejména nepodceňujme, velectění pánové, že letos při vývozu obilí, zejména ječmene a cukru to cítíme. Nepodceňujte v nynější době snížení cen, že jest to vada, že nemáme prostředků k exportu na světový trh. Dnes podal interpelaci také přítel Kaftan na vysokou vládu ohledně severozápadní dráhy, která přímo nestydatým způsobem přitěžuje ten přechod na překladiště, kde se žáda, aby ten, kdo na lokální dráze doveze ze stanice Mělník, severozápadní dráha až k Mělníku tak zv. překladišti, zaplatil za vagón 6 K, a přes to se dělají všechny možné obtíže. To jest příčina, že vývoz ječmene a cukru takovým způsobem se stěžuje a následkem toho posledního času cena byla značně stlačena Chci jenom k tomu poukázati, že vláda v té věci více podporuje velkokapitalisty, zejména severozápadní dráhu, než široké vrstvy výrobní, a chci připomenouti, že jest jisto, že místo toho my, co mnoho platíme do pokladny státní, můžeme žádati, aby nám to bylo vráceno k tomuto důležitému účeli a musíme to žádati, a dostati, pakli nemáme úpadku hospodářskému jíti vstříc.

Z důvodu toho dovolím si tedy učiniti následující resoluci:

Zemskému výboru se ukládá, by provedení projektu pro úpravu Labe od Mělníka až do Jaroměře urychlil, a sebou neprodleně zahájil jednání s vládou v příčině opatření prostředků hmotných k uskutečnění tohoto nejen pro království České ale i pro říši důležitého podniku. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Formánek činí následující resoluční návrh:

Zemskému výboru se ukládá, by provedení projektu pro úpravu Labe od Mělníka až do Jaroměře urychlil, a sebou neprodleně zahájil jednání s vládou v příčině opatření prostředků hmotných, k uskutečnění tohoto nejen pro království České ale i pro říši důležitého podniku.

Stran tohoto resolučního návrhu uč ním, jak jsem učinil stran dřívějších návrhů. Učiním dotaz na podporu a, budeli dostatečně podporován, tedy se odkáže budgetnímu výboru.

Žádám pány, kteří podporují tento návrh, aby vyzdvihli ruku

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Herr Abg. Formánek hat einen hinreichend unterstützten Resolutionsantrag eingebracht, welchen ich an die Budgetcommission leite.

Nyní přijde křeči pan posl. Dr. Brzorád. Dávám mu slovo.

Posl. Dr. Brzorád: Přihlásil jsem se ke slovu pouze ku krátké prosbě k slav. zemskému výboru.

V předešlém zasedání podal p. posl. Loula v příčině pomocné akce státní pro obyvatelstvo okresů Benešovského, Neveklovského a Vlašimského návrh a návrh tento byl rozpočtovým výborem postoupen zemskému výboru, aby jednal o něm s c. k. vladou, aby konal šetření a podal zprávu, jakmile se sněm opět sejde. Dostalo se mi zprávy z obce Mnichovic, okresu Dolnokralovického, která sousedí