Jak mluví jeho nyní panoši! Pány státoprávníky chebské bude také interesovati následující fakt, který ukazuje, jak se také o této otázce jindy v německých kruzích v Cechách soudilo.

Dne 20. května v pohnutém roce 1848. mešťané žatečti podali presidentu gubernialnímu, hraběti Lvovi Thunovi prohlášení, žádajíce, aby ho sdělil císaři Ferdinandovi, v němž mimo jiné pravili (Constitut. Prager Zeitg ze dne 25. května 1848):

Veliká jest radost obyvatelstva žateckého nad bratrským sdružením obyvatel štva českého i německého v drahé naší české vlasti, nad sdružením, jehož úkol je, hájiti trůn Jeho Veličenstva.

Německé měšťanstvo král. krajského města Žatce odmítá zároveň insinuaci, jakoby k vůli různosti jazykové chtělo odloučiti zájmy své od zájmův království Českého, i prohlašuje tím slavně, že pouze v bratrské shodě českého i německého obyvatelstva v zemi spatřuje jediný pro středek, udržeti jednotu tohoto království, ku kteréžto shodě, pomíjejíce jekékoli odlučování vzájemných interessův, pracovati pokládá měšťanstvo žatecké za pevný cíl svého snažení. (Slyšte)

V Král. kraj. městě Žatci dne 20. května 1848. (Slyšte).

Tak bylo psáno v královském krajském městě Žatci dne 20. května 1848. (Slyšte!)

Doba tohoto spravedlivého nazírání a posuzování našich poměrů arciť minula a otázka národní, která byla druhdy otázkou práva, stala se otázkou brutální moci.

Odpůrci naši se tím ani již netají, že jim nejde o právo, ale že jim jde toliko a jedině o brutální naše pokoření a ujařmení, o trvalé zabezpečení své hegemonie nad námi. (Tak jest!)

To jest jediný a konečný. politický, kulturní a hospodářský cíl našich odpůrců, s tím docela otevřeně a jasně musíme počítati.

Pánové, tyto nároky také nejsou nové; majíť základ starší a vyskytly se ihned po vítězství v roce 1866. Já vzpomínám

jenom v naší době zajímavého tehdejšího výroku, který učinil Wolfgang Menzel ve svých "Dějinách německé války", který mimo jiné psal: "Jediný pohled na mapu učí, že Čechy musejí býti považovány za kraj německý, že veliký německý národ za žádnou cenu této důležité země, která leží v středu a ne na hranici Německa, nesmí ponechati nepatrnému zbytku českých barbarů, kteří se tam ještě německy nenaučili, všeliké vzdělanosti postrádají a pražádného významu nemají - (Slyšte!)

To jest evangelium, na které přísahají strany německé, a bylo by marné zavírati před tím oči. Tyto snahy mohutní a stále se šíří, krajnější křídla v táboře nepřáte1 našich jsou již unášeny vlnami velkoněmeckými. Ano i diplomaté v kruzích našich odpůrců občas přiznávají barvu.

Na ukázku poznamenávám, že sám velice opatrný svobodný pán Chlumecký svého času v "Tagesbote aus Mahren" napsal "Země koruny české a Čechové v oblasti moci německé svému osudu neujdou. Ať si potom mateřská čeština Čechům sebe krásněji zní, oni budou přece vestřebáni mohutným organismem německého národu! (Slyšte!) - Tak hluboko již pronikl Momsonism v táborech našich nepřátel. - Pánové, tak psal diplomat pan baron Chlumecký.

Nad jiné význačnějším momentem v těchto zápasech jest také politování hodný fakt, který se stal v minulém zasedání tohoto slavného sněmu, kdy páni z levice uznali za potřebné a za prospěšné, aby přistoupili k protestu pana poslance Wolfa proti tomu, aby se Čechy nazývaly na tomto slavném sněmu královstvím.

Za normálních poměrů by byl tento projev přímo směšným, avšak za nynějších poměrů jest známkou žalostného zfanatisování tábora našich nepřátel proti nám a proti všemu, co jest nám nejposvátnějším. (Výborně )

Historicko-politická individualita tohoto království nepotřebuje zajisté takového uznání p. posl. Wolfa a jeho soudruhů, avšak takovéto zúmyslné urážení a dráždění má následků neblahých Na doklad toho uvádím slova nad jiné klidnějšího pozorovatele a posuzovatele věcí politických, dr. Mattuše, který mimo jiné o této manifestaci pravil:

"Stojí-li posl. Wolf na tom, že Čechy nejsou královstvím, nýbrž provincií, na tom mnoho nesejde. "

Takové výroky se děly se strany německých poslanců už v letech minulých, byly v debatě odkázány, kam patří, a tím věc odbyta. Ale když všecko poslanectvo německé se usnese podati protest proti prohlášení, že Čechy se nesmějí nazývati královstvím, když z toho učiní takovou afféru, jak se skutečně stalo, když tím bývalá "ústavověrná" strana sama střílí do ústavy, kterou vždy považovala za nedotknutelnou, pak vidím v takové provokaci zřejmý úmysl zraniti český národ přímo do srdce Žádný krok, žádný útok, kterých přece bylo tolik, neznačil mi na straně německé odpor proti vyrovnání s námi, jako tento. A čtu-li proto i po této události články s náladou smírnou, nevěřím jim už, naopak, domnívám se, že Němci z levice sami ztratili důvěru v ozdravění poměrů a že očekávají katastrofu. Jedním slovem: hledím temná budoucnosti vstříc.

Pánové, tak mluvil politik tak klidný jako Dr. Mattuš. Z toho můžete posouditi, jaké roztrpčení se musilo zmocniti po této události nejširších vrstev našeho lidu. (Výborně!).

Postup rakouských vlád a zvláště nynější vlády v této kritické situaci je přímo žalostný. Vláda nezná jiného cíle, než uhájení soustavy úzkoprsého centralisování, nežli utužení centralisování za každou cenu a nedbá toho, k jakým následkům a koncům tato snaha se železnou nutností musí vésti.

Houževnaté setrvání při soustavě nepřirozeného centralisování stává se Rakousku tím osudnější, čím mohutněji se probudilo sebevědomí jeho národů.

Sebevědomý národ žádného příkoří tak těžce nesnáší, jako zkracování práv svého jazyka ve veřejném životě, v úřadě a ve škole. (Výborně. ).

Ve zkracování těchto práv našeho jazyka byly i sebe nepatrnější vlády vídeňské vždycky velikými a nikdy nepostřehovaly, jakých hříchů se dopouští na této říši, upevňujíce stále více v národě českém přesvědčení, že tato monarchie není záštitou jeho práv a jeho života. (Výborně!)

V té době, kdy se bez ostychu smí mluviti na říšské radě o spolupůsobení pruských děl při upravování národnostních poměrů v naší říši; v té době, kdy také dvorní tiskárny v Německu vydávají známé letáky o nezbytném rozpadnutí Rakouska a p.; neměli by si tak zv. rakouští státníci zahrávati s nejposvátnějšími city národa takové důležitosti, jakým jest šestimilionový národ Český v této říši, a neměli by způsobem tak brutálním otřásati jeho právním vědomím a přímo pověstným royalismem.

Úkolem rakouských státníků přece není, aby usnadňovali postup cílům, k nimž v minulém století Bedřich Pruský dravě spěl, a jichž dosažení bylo toliko porážkou pruských vojsk u Kolína zabráněno. (Výborně !)

Také nynější vláda se pokusila o urovnání národních sporů, avšak učinila to tak, že musíme míti za to, že chtěla pouze formou ukázati, že touží po tomto vyrovnání, že však si byla toho vědoma, že se toto vyrovnání nezdaří. Kdyby nebyla chtěla pouze formu vyrovnávání, nebyla by se postavila na svatodušní program, který je naprostou negací rovného práva a rovnocennosti našeho národa v této říši. (Tak jest!) Jakmile však program tento položila za základ své vyrovnavací akce, musila věděti, že žádný poctivý politik český nemůže přistoupiti na takové vyrovnání, ve kterém by byl tento program vtělen. Ano, trvám na tom, že jsou marny naděje této i příštích vlád, že by bylo lze na takovémto základě přinutiti český národ k vyrovnání, poněvadž se nenajde žádná poctivá strana česká, která by takové vyrovnání podepsala, a kdyby se i našla, smete ji nevole národa českého. (Pochvala. ) K takovému smíru nemůže přistoupiti žádný sebevědomý národ, takového nadpráví se však také nedomahá žádný skutečně spravedlivý a kulturní národ

Ty doby minuly, kdy bylo ještě možno pomýšleti, že český národ skloniti se dá pod jeho nadvlády národa německého. Mohly-li si to mysliti naše vlády před 50 lety, dnes je tato touha planým přeludem a veškeré experimenty na tom založené povedou ke zmaru a škodě ne naší, nýbrž k nezměrné škodě této monarchie. (Pochvala).

Proto lze jen s útrpností pohlížeti na veškery ty vyrovnávací akce, které nynější pan chef ministerstva provedl.

Tyto pokusy nynější vlády měly jediného positivního výsledku, sjednotily náš národ v přesvědčení, že nemůže očekávati spravedlnost od Vídně a že nemůže býti naším úkolem, abychom své síly ztráceli v obraně historického Rakouska pro i Rakousku oficielnímu, jímž jest tato říše stále dále posunována od svých vlastních základů a životních ideí, ale brž že musíme setrvati a soustřediti veškeré své síly ku střežení a obhajováni svých vlastních zájmů v té o monarchii. (Výborně!)

Postřehujíce vážnost nynější doby pro budoucnost našeho národa, jsme si toho plně vědomi, že nebylo snad nikdy o  naše podrobení s takovou bezohledností, a vášnivostí ukládáno jako nyní; avšak jsme také přesvědčeni, že přes všechno usilování našich odpůrcův a s nimi spojených vlád vídeňských, česká otázka zůstane osou a těžištěm, naší vnitřní politiky a že jest její zdařeným rozřešením podmíněna lepši budoucnost této monarchie.

Ve dlouholetých zápasech politických pochovali jsme si mnohé naděje, avšak těmito zápasy utvrzeno jest naše přesvědčení, že jsou Životní síly našeho národa mohutnější nežli moc činitelů, jež o jeho porobení přímo i nepřímo usiluje a je dopouští; že doba, kdy bylo lze v Rakousku pomocí Němců proti nám Slovanům centralisticky vládnouti, se více nevrátí. (Výborně) Takovým experimentováním arciť největší škodu béře Rakousko, jehož budoucnost spočívá ve včasném provedení pronikavých reform ústavy a veškeré správy na základech federativních, jimiž jedině mohou býli zjednány platné záruky svobodného hospodářského a kulturního vývoje všech jeho národů.

Této mety jsme dosud daleko vzdáleni - a již se připozdívá!

My klidně hledíme vstříc událostem příštím.

V  této kritické době musíme dospěti k poznání, že jest naší povinností, abychom srazili všecky síly k dobývání svých postulátů, o uhájení naši budoucnosti! (Výborně! Souhlas. )

Pánové, když nás nesjednotí železné sjednocení našich nepřátel k soustředěnému útočení proti nám, když nás nesjednotí zřejmý jich postup k našemu porobení, co by nás pak ještě mohlo sjednotiti?! Jestli, v této době nedovedeme státi pod jedním "praporem proti společnému útoku mocných nepřátel, pak musíme přičítati vinu jen sobě za škody, jež nás neodvratně stihnou. (Souhlas)

Po všech sklamáních, které jsem měl v parlamentárním životě - a pochoval jsem v té době mnohé své ideály a naděje - to přesvědčení ve mně uzrálo a je skalopevné, že český národ má větši životní sílu, než všichni ti činitelé ať úřadní či neúřadní, kteří usilovně ukládají o naši budoucnost, a že zmaříme vlastní silou tyto úklady, pakli sami sebe neopustíme. A k odvrácení tohoto nebezpečí musíme působiti my, kteří jasněji vidíme nebezpečí, které nám hrozí, nežli široké vrstvy lidu našeho.

V  zápasech, v než jsme utkáni, mám přesvědčení, že náš národ, který v nemnohých desítiletích po svém obrození ve všech oborech kulturních a hospodářských svou vlastní silon i při odporu a ukládání svých četných a mocných nepřátel vykonal tak velká a věkopamátná díla, budící obdiv přátel i závisť nepřátel našich; že národ jako národ český pro pravdu a právo, pro vznešené ideály krásna na počátku XX. století svou úlohu zajisté nedohrál, že bude teprve své historické poslání plniti.

Otcové naši bojujíce za svoboda víry, dobyli a posvětí i náboženský mír v Evropě; nám pak jest od našeho probuzení bojovati na předních strážích za práva a stejnou svobodu všech národů v tomto soustátí. (Výborně!)

My toto historické poslání vyplníme, my ten svatý prapor, pod nimž v tomto boji stáli otcové naši, neopustíme přes všecky útoky a útrapy, které se nám dějí.

Spoléhajíce ve svou vlastní sílu, neděsíme se počtu svých nepřátel, neníť nejsilnějším národ nejpočetnější, alebrž národ nejvzdělanější, ve všech oborech kulturních a hospodářských nejintensivněji pracující (Výborně!)

Postupujícím vzděláním nejširších vrstev našeho lidu a vývojem naši hospodářské organisace poroste také politická moc našeho národa tak, že Čím dále tím rychleji budeme postupovati k nejzazšim místům svého snažení.

Končím slovy našeho věštce Palackého, která musí míti na paměti každý český člověk, především pak český politik:

"Byli jsme před Rakouskem a budeme i po Rakousku !" (Výborné ! hlučný souhlas a potlesk. Řečníku se četně gratuluje)

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Wort der nächste gegen die Anträge eingetragene Redner. Ich ertheile das Wort dem Herrn Abgeordneten Iro.

Abg. Iro: Ich habe aus der Rede des Herrn Collegen Adámek meinen Namen herausgehört. Nachdem ich nicht in Kenntnis der čechischen Sprache bin und daher auch der Rede nicht folgen konnte, so muss ich davon absehen, auf das zu reagieren, was er über meine Person oder, wie mir mitgetheilt wird, über den Magistrat der Stadt Eger vom Jahre 1830, gesagt hat. Ich werde vielleicht später, allerdings nicht aus dem stenographischen Protokolle des Landtages, das ja die Rede des Herrn Collegen Adámek leider wieder nur in tschechischer Sprache wiedergibt, vielleicht aus deutschen Zeitungen erfahren, was er mit Bezug auf die Stadt Eger in seinen Ausführungen vorgebracht hat. Ich werde dann vielleicht noch einmal die Gelegenheit wahrnehmen, auf die Äußerungen des Herrn Abgeordneten Adámek zurückzukommen.

Ich habe mich eigentlich nicht deswegen als Redner gegen das Budget eintragen lassen, um zu sagen, dass wir entschiedenst Deutschnationale gegen das Budget stimmen werden, nachdem wir der Ansicht sind, dass man gar nicht dagegen stimmen kann, da die Gelder die, vom Lande bewilligt werden, wieder der Bevölkerung zu gute kommen, da ja damit die Lehrer bezahlt werden müssen, da Subventionen an die verschiedenen Gemeinden und sonstigen Bittsteller ausbezahlt Werden müssen - es also ein Unsinn wäre,

gegen das Budget an und für sich zu stimmen. Wenn ich mich als Contraredner habe eintragen lassen, so geschieht es nur zu dem Zwecke, um unsere Entrüstung dem gegenüber auszudrücken, dass in diesem Landtage der parlamentarische Unfug eingerissen ist, dass hier budgetiert wird zu Ende des Jahres, wenn das Geld bereits ausgegeben ist. Seit 3 Jahren im Reichsrath und nun auch hier im Landtag kommen wir nicht mehr dazu, im vorhinein festzusetzen, was ausgegeben werden darf. Das Recht der Abgeordneten auf Bestimmung und Revision der Auslagen können wir nicht mehr ausüben. Jetzt am Schlusse des Jahres, knapp vor dem 1. Jänner 1901, kommen wir zu einer elektrischen Berathung des Jahresvoranschlages für 1901. Meine Herren! Das ist eine Comödie sondersgleichen! Das ist keine Budgetberathung, das Budget für 1901 ist heute bereits überflüssig. (Rufe To jste vinni vy! Abg. Stein: Das verstehen wir nicht, Sie müssen deutsch reden!)

Das soll in einem Lande nicht der Fall sein, das vor dem finanziellen Bankerott steht, das nicht einmal mehr die Zinsen für seine Schulden zu decken in der Lage ist. Aus den Belichten der Budgetcommission klingt es seit Jahren heraus, dass wir vor dem finanziellen Zusammenbruch, vor dem Krach stehen. Ein anständiger Geschäftsmann, der sich in einer so misslichen Lage, wie die Provinz Böhmen befindet, hätte schon längst den Konkurs angemeldet, da er aus den Eingängen nicht mehr die Auslagen bestreiten kann. (Abg. Stein: Schwindelhafte Geschäftsführung!)

Meine Herren! Dass wir in der letzten Zeit immer tiefer hineingerathen sind, daran ist der Landtag selbst schuld, indem der Landtag auf den Leim der Regierung gegangen ist, auf die Umlagen zur Personaleinkommensteuer zu verzichten. Ich habe das bereits bei der Generaldebatte über die Branntweinsteuervorlage, die jetzt unter den Tisch gefallen ist, gesagt und ich wiederhole das heute auch wieder: Der Landtag ist im Jahre 1897 an der Leimspindel der Regierung: "Zuweisungen an die Länder aus dem Mehrerträgnis der Personaleinkommen-Steuer" - schmählich hängen geblieben. Der Landesausschuss hat nicht so viel finanzpolitischen Scharfblick gehabt, das Huszarenstücklein der Regierung zu erkennen, und dafür muss heute das Land büßen und sich Tag und Nacht Den Kopf zerbrechen, woher es das Geld zur Deckung des Deficites nehmen soll. Die Regierung hat damals dem Landtag gesagt: "Landtag, verzichte auf die Umlagen zu der Personaleinkommensteuer, wir weisen dir aus den Mehrerträgnissen der Personaleinkommensteuer Beträge zu, mit denen die Umlagen, die andernfalls zu der Personaleinkommensteuer eingehoben würden, weitaus übertroffeu werden, das Land wird besser fahren, wenn keine Umlagen zur Personaleinkommensteuer entgehoben werden. Ich habe damals in dem Blatte, das ich leite, ununterbrochen vor dieser Verzichtleistung gewarnt; im Landtag bin ich leider nicht zu Worte gekommen.

Welchen finanziellen Effekt dieser Verzicht auf die Einhebung von Umlagen bei der Personaleinkommensteur im Landessäckel hervorgerufen hat, das hören wir aus dem ewigen Jammer unseres LandesfinanzReferenten heraus. Ich darf wohl da mit einem unparlamentarifchen Ausdruck sagen, dass, wenn nicht finanzpolitische Unvernunft die Sache verschuldet hat, die damalige Regierung das Land Böhmen, wie auch alle anderen Landeshaushalte schändlich betrogen hat! (Rufe: Sehr richtig!)

Wie die Steuerverhältnisse überhaupt und die Umlagenverhältnisse insbesondere heute liegen, kann das nicht wie bisher fortgehen. Was wir anstreben müssen, ist die Aushebung der Umlagenwirtschaft und die Zusprechung der directen Einhebung der Steuer durch das Land, den Bezirk, die Gemeinde, mit einem Worte: das autonome Steuerrecht für das Land, den Bezirt, die Gemeinde, neben einer einzigen allgemeinen direkten Reichs-Personaleinkommensteuer mit unbeschränkt steigender Progression und ernstlichem, steuerfreien Existenzminimum nach unten.

Wir haben wohl, meine Herren, eine neue Steuerreform bekommen. Den Wunschen der Bevölkerung hat aber diese Steuerreform gar nicht entsprochen und auch der Gerechtigkeit, die doch die Grundlage einer Steuergesetzgebung bilden sollte, auch der Gerechtigkeit hat sie nicht entsprochen. Wir haben durch die neue Steuerreform zu den Realsteuerlasten noch eine Personaleinkommensteuer bekommen und die Personaleinkommensteuer trifft auch in erster Linie wieder die Realsteuerträger, hat viel zu wenig Steigerungen nach oben hin und nach unten hin ein viel zu kleines, steuerkreies Existenzminimum. Dabei fehlt neben dieser Personaleinkommensteuer auch noch eine ausgiebige Börsensteuer und Luxussteuer. Der Herr Abg. Fort hat bei der Beratung der Branntweinsteuervorlage gesagt, "der Abg. Iro hat wieder zum so und sovielten Male die Erhöhung der Börsensteuer verlangt, als ob das Land etwas davon hätte, wenn die Börseusteuer erhöht würde. "

Meine Herren! Wenn die Luxussteuer erhöht, und sie das Reich wieder für sich anheben würde, so hätte das Land allerdings Nichts davon. Wenn aber das Reich sagt, ich lasse Zuschläge zur staatlichen Branntweinsteuer einheben und folge diese Zuschläge zur Sanierung der Landesfinanzen an die einzelnen Länder aus - so könnte doch, wenn sich die Volksvertretung an die allmächtige geld- und goldstrotzende Börse, heranwagen würde - gerade so die Börsensteuer ausgiebig erhöht, auf diese Staatssteuer auch noch Zuschläge gelegt und dann das Mehrerträgnis dieser mobilen Capitalsschachersteuer den Ländern überwiesen werden. Der Börse, dem Luxus gegenüber sollte die Regierung einmal Muth zeigen und in jene Taschen greifen, die von steuerfreiem, leichtem Gewinn strotzen.

Meine Herren! Das fehlt heute und es ist Lug und Trug, das die neue Steuerretorm eine gleichmäßige Steuervertheilung bezweckt und erzielt hat. Warum, meine Herren, weil eine Steuer, die als Alles umfassende Personaleinkommensteuer bezeichnet wurde, denn doch nicht von kaum 7 Procent der gesammten Bevölkerung in Oesterreich getragen werden darf. Das, meine Herren, ist leider bei der neuen Personaleinkommensteuer der Fall. Von den 25l/2 Millionen Einwohnern der diesseitigen Reichshälfte sind blos 754. 643 Haushaltungen mit 1, 250 242 Angehörigen zur neuen Steuer veranlagt, welche 23 Millionen Gulden zahlen.

Meine Herren, das soll eine gleichmäßigere Vertheilung der Steuerlast gegenüber den früheren Steuergesetzen bedeuten?! Auch ist, was ich bereits früher erwähnt habe, wieder nicht dem Grundsätze der Gerechtigkeit bei der Einführung der Personaleinkommensteuer Rechnung getragen worden, der Capitalismus wird geschont, das Arbeitseinkommen wird auch bei dieser neuen Steuer bis auf den letzten Tropfen ausgepresst. Das aus den selbständigen Unternehmungen und Beschäftigungen, und aus den Dienstbezügen (Arbeitslöhnen) zur neuen Personaleinkommensteuer veranlagte Einkommen beträgt 63 Prozent des gesammten Einkommens, das aus dem Capitassvermögen in ganz Oesterreich veranlagte Einkommen aber nur 16 1/8 Prozent des gesammten Einkommens.

Ich frage: Wo ist da die "Gerechtigkeit"?!

Meine Herren! Nur baare 216 Millionen sollen alle Capitalisten in ganz Oesterreich zur Versteuerung haben? Das müssen thatsächlich arme Schlucker sein, diese öfter reichischen Capitalisten. (Abg. Stein ruft: Betrüger sind sie, ein elender Betrug ist es!) Die Gewerbetreibenden ober, die Bauern, Landwirte, Beamten, Lehrer, Lohnarbeiter u. s w. sollen neben den 216 Millionen der Capitalisten nach dem neuen Steuergesetze, wie aus den Ausweisen des Finanzministers hervorgeht, 842 Millionen Gulden einbringen!

Ich frage wiederholt: Wo bleibt da die Gerechtigkeit, von welcher der Finanzminister und viele Abgeordnete bei Schaffung der neuen Steuerreform gesprochen haben?!!

Ich habe bereits bei der Branntweinsteuervorlage hervorgehoben und darauf hingewiesen, und ich werde, so oft ich das Wort ergreife, darauf hinweisen, dass der Finanzminister, wenn er Geld braucht, an die Wiener Börse gehen soll, wo 14000 Millionen Gulden in Papieren investiert sind, und wo der unbesteuerte Cursgewinn an der Effectenbörse allein jährlich durchschnittlich 300 Millionen Gulden beträgt, wo im Verhältnis zu diesen riesigen Summen fast gar keine Steuern gezahlt werden.

Man hat seinerzeit die Bevölkerung auch damit für die neue Steuerreform zu gewinnen versucht, dass man ihr von Nachlässen an den bestehenden Realsteuern vorsagte.

Für jene Steuerträger, welche bis heute noch der Ansicht sind, dass durch die Realsteuernachlässe wirklich für die Steuerträger etwas gethan worden ist, sei kurz festgestellt, dass die ganzen Nachlässe, welche mit 10 prct. bei der Grund-Hausklassen- und Hauszinssteuer nominirt sind, in Wirklichkeit aber nach der Berechnung der Regierung selbst nicht einmal 10 prct. sondern nur 872 prct. oder 891 prct., betragen, sich in so kleinen Bruchtheilen auf die einzelnen Steuerträger vertheilen, dass für den mittleren Steuerträger soviel wie gar kein Nachlass verzeichnet werden kann.

Meine Herren! Und gerade dem Bauernstande wollte man seiner Zeit gar so gerne vormachen: "Nachlässe, Nachlässe bekommst du!"

Ich will auch den Schwindel, der mit diesen "Steuernachlassen" seitens der damaligen Regierung getrieben wurde, etwas näher beleuchten.

Die Gesammtzahl der hausklassensteuerpflichtigen Häuser war 1896 in Böhmen 555. 186, wovon 1, 298. 998 sl. Hausklassensteuer gezahlt wurden. Von diesen Häusern waren 277. 695 in Klasse XV zu 1 sl. 70 kr., 122. 209 in Klasse XIV zu 2 sl. 10 kr., 108. 129 in XVI zu 1 sl. 50 kr.; 90 prct. der gesammten hausklassensteuerpflichtigen Häuser zahlten somit in Böhmen durchschnittlich 1 sl. 75 kr.

Bei 90 prct. hausklassensteuerpflichtigen Bauern wird sonach der "Nachlass" an der Klassensteuer für einen Bestandteil 17 1/2 kr., sage und schreibe siebzehn und einen halben Kreuzer jährlich ausmachen!!

Ist das nicht lächerlich, wenn da seinerzeit von der officiösen Presse ausposaunt wurde:,, 10, 000. 000 Nachlässe und Überweisungen bekommt Ihr".

Der Bauer am Lande konnte es natürlich nicht wissen, dass die Regierung dafür 421, 000. 000 jährlich mehr an Steuer in die Cassa des Staates fließen lässt.

Das sagte die Regierung nicht, weil dann der einfache Bauer nicht an die Großartigkeit dieses Nachlasses und der Überweisung an die Länder geglaubt hätte.

Doch, meine Herren, auch diese winzigen Nachlässe, welche aus Anlass der Umlagebefreiung auf die Gebäude- und Grundsteuer gewährt wurden, sind bereits wesentlich überholt durch höhere Einschätzungen und höhere Besteuerungen in den einzelnen Steuerbezirken. Die Herren Steuerinspectoren, welche fortwährend wechseln, erachten es in ihren Bezirken oft für ihre k. k. Pflicht, jeden ihrer Herren Vorgänger in der Steuerbemessung wieder zu übertrumpfen und sich beim Herrn Finanzminister "einzupowidln". So oft ein neuer Steuerinspector kommt, wird im Bezirke eine neue Quetschung bei den Steuerträgern vorgenommen, und dadurch sind die berächtigten "Nachlässe", die gewährt wurden, längst überholt worden.

Ungemein belastend für die Realsteuerträger ist die Bestimmung des neuen Gesetzes, dass die Personaleinkommensteuer von den Landes-, Bezirk- und Gemeindeumlagen Befreit fein müsse. (Abg. Stein ruft: Es gehört für den Abg. Iro eine Überwindung dazu, vor diesem hohen Haufe über eine so wichtige Frage bei solcher Theilnamslosigfeit zu sprechen! Andere Rufe: Wenn es sich nur um's "Staatsrecht" oder um Rennpferde handeln würde! Am Besten wäre, die Bude zu schließen!)

Wenn man seinerzeit die Personaleinkommensteuer mit Umlagen belegt hätte, wären die Umlageprocente sowohl beim Lande, als auch bei den Bezirken und Gemeinden viel niedrigere geworden, weil man ja eine viel größere Umlagebasis erhalten hätte, und dadurch tatsächlich eine viel weitere Grundlage für die Bemessung der Landes-, Bezirksund Gemeinde-Umlagen geschaffen worden wären.

So aber zahlen die Personaleinkommensteuerträger, die auch mit an den Einrichtungen des Landes-, der Gemeinde und Bezirke Antheil haben, zur Schaffung dieser Einrichtungen einfach gar nichts.

Die bisherigen Realsteuerträger aber müssen außer den Realsteuern sammt ihren Umlagen auch noch die erhöhte Personaleinkommensteuer bezahlen. Den Gemeinden und Bezirken hat man die Umlagenbasis verkleinert, legt ihnen aber seitens des Landes die mannigfaltigsten Hindernisse in den Weg, wenn sie neue Einnahmsquellen für ihre Bedürfnisse schaffen wollen.

Ich rufe in die Erinnerung zurück, dass im Jahre 1880 der damalige Landes ansschuss, als es sich darum handelte, dass auch die staatlichen Steuerzuschläge den Umlagen unterworfen werden, sofort durchgesetzt hat, da s die Gemeinden und Bezirke ebenfalls das Recht erhalten haben, auf die Staatszuschläge Umlagen zu erheben.

Bei dem neuen Steuergesetz der famosen Steuerreform aber hat man vergessen, den Gemeinden und Bezirken entsprechenden Ersatz für die verlorenen Umlagen zu bieten.

Man hat die Länder, wenn sie aus die Umlagen bei der Personaleinkommensteuer verzichten, mit den sogenannten "Nachlässen" und "Überweisungen" aus dem Mehrerträgnis der neuen Personaleinkommensteuer" geködert und die Länder sind auch gründlich auf die Lockungen der Regierung hin aufgefessen und an dem Leim des Finanzministers hängen geblieben.

Wie sich die Verhältnisse darstellen würden, wenn wir nicht aus die Umlagen zur Personaleinkommensteuer verzichtet hätten, sondern lieber aus die Zuweisung aus den Mehr-Erträgnissen der Personaleinkommensteuer, das möge mit folgenden Ziffern dargelegt werden. Durch die Verzicht leistung auf die Umlagen im Königreiche Böhmen hat sich folgende Rechnung ergeben:

Grundsteuernachlass 1, 110. 445 fl, Gebäudesteuernachlass 725. 991 fl. Summa der Nachlässe 1, 836. 854 fl. Überweisungsquote aus dem Mehrerträgnis der Personaleinkommensteuer 740. 293 fl. (wie wir heute aus dem Berichte der Budget-Commission ersehen haben) sammt Empfang des Landes aus dem Mehrerträgnis, weil auf die Umlagen der Perfonaleinkimmensteuer verzichtet worden ist, zusammen 2, 576 928 fl.

Was muss aber das Land Böhmen hergeben, um dieser "Nachlässe" und dieser "Überweisung" theilhastig zu werden? Es musste die Umlagen zur Personaleinkommensteuer hergeben, verzichtete aber auf Umlagen nach der damaligen Basis in der Höhe von 55 Pzt., d. i. im Betrage von 3, 558000

Gulden, oder, was dasselbe ist, der Landenfond erhält 740. 283 Gulden vom Staate, muss aber auf die Umlagen zur PerfonalEinkommensteuer im Betrage von 3, 558. 000 l. verzichten. Wo liegt da, frage ich den hohen Landtag, die Ökonomie, wo bleibt da der finanzpolitische Verstand?

Welcher Staatsburger mit gesunden fünf Sinnen wird 3½ Millionen gegen 2. 6 Millionen Gulden vertauschen?

Noch weniger aber kann das der Fall sein beim Landesfonde. Auf Grund des Tausch-Paragraphen verzichtet, wie schon bemerkt,