vrhů, které jsou obsaženy v mé osnově jest 23 mil. K, kdežto finanční effekt těch návrhů, jež podává ku konci školská komise zemskému výboru, je něco přes 9, 000. 000 K, a tedy tato předloha nevyhovuje tomu, co jsme původně žádali My jsme nepokládali uskutečnění této předlohy za definitivní vyřízení této záležitosti, my pokládáme definitivní její vyřízení za ustanovení přechodní a víme, že až se podaří zemi, aby sanovala své finance, se zajisté v první řadě bude pamatovati na to, aby požadavky našeho učitelstva byly splněny. Z té příčiny slavný sněme rozhodl jsem se, že učiním v tomto slavném shromáždění následující návrh -

Zpráva komise školské o úpravě právních poměrů učitelstva na obecných, národních a měšťanských školách v království Českém odkazuje se zemskému výboru, aby, přihlížeje k této zprávě a návrhům v ní obsaženým jakož i k povšechné debatě o této zprávě ve sněmu provedené a maje zřetel k zprávě č. t. CCVI, kterou výbor zemský podal zemskému sněmu o tom, jaký účinek by měly návrhy komise, kdyby se staly zákonem, na finance zemské, vypracoval se vším urychlením osnovu zákona o této úpravě, předložil ji sněmu k ústavnímu vyřízení v nejbližším zasedání, jakož aby i přiměřené návrhy na úhradu větší roční potřeby úpravou platů učitelských vzniklé v nejbližším zasedání sněmu podal. Zároveň všechny petice v této záležitosti sněmu podané přikazují se zemskému výboru, aby k nim při sdělání osnovy zákona o úpravě platů učitelských přihlížel.

Při této příležitosti dovoluji si ještě k výslovnému přání kollegy Dra Fořta přednésti návrh, aby slavný zemský výbor přihlížel také k vyřízení petice, jež podána byla jménem Jednoty učitelstva škol měšťanských. Činím tak z té příčiny, aby zkrácena byla dnešní debatta, poněvadž jinak koll. Dr. Fořt slova by se ujal.

Na konec, abych nezdržoval, nechci kritisovati ustanovení této předlohy, ani ta, jež pokládám za výhodná. Připomínám jen, že dosavadní třídy místní mění se v třídy osobní, že zrušují se místa podučitelská, že upravují se kvinkvenálky podle míst, že také ve věcech, které se týkají pense, stala se opatření ve smyslu zákona moravského a jinak a jinak, o kterých bylo by možno pronésti náhled, buďto v ten smysl, že nynějším poměrům vyhovují anebo Že zasluhuji, aby byla zlepšena, ale já, slavný sněme, tak neučiním, poněvadž bude k tomu příležitost v jarním zasedání, kdy bude osnova již vypracovaná slavnému sněmu předložena.

O jedné věci, která snad nesouhlasí se stanoviskem politickým, jež zaujímám jako stoupenec národní strany svobodomyslné, chci se zmíniti. Já, slavný sněme, nerozpakuji se učiniti návrh na konec debaty o této záležitosti a činím ten návrh proto, poněvadž mám za to, že další debata toho způsobu, jak byla vedena dnes po šest hodin, znamená jen maření času, ona překáží tomu, aby velice důležité předlohy, které mohou býti ještě v tomto slavném sněmu vyřízeny, vyřízeny byly. Ona dále, slavný sněme, ukazuje k tomu, že některým pánům mohlo by se podařiti, aby věc učitelstva, věc české školy tím, že by se návrhu nedostalo náležitého vyřízení, byla poškozena Z té příčiny navrhuji konec debaty o této věci. (Výborně! Hlučný potlesk)

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Pan posl. Anýž učinil dva návrhy a sice; jeden návrh, který se týká jednání samého, druhý návrh na konec debaty. Co se týká prvého návrhu, dovolím sobě jej v obou řečech přečísti a učiním dotaz na podporu. Co se týká druhého návrhu, dám o něm hlasovati, jakmile k němu dojde

Ich erlaube mir zu bemerken, dass der Herr Abg. Anýž zwei Anträge eingebracht hat, der eine ist ein Antrag, welcher mit der Verhandlung in Zusammenhang steht, und welchen ich mir erlauben werde in beiden Sprachen vorzulesen und bezüglich dessen ich die Unterstützungsfrage stellen werde.

Zweitens hat der Herr Abg. Anýž einen Antrag auf Schluss der Debattegestellt und über diesen Antrag werde ich dann in üblicher Weise abstimmen lassen.

Pan posl. Anýž činí následující návrh: Zpráva komise školské o úpravě právních poměrů učitelstva na obecných, národních a měšťanských školách v král. Českém (čís. t. CXCV. ) odkazuje se zemskému výboru, aby, přihlížeje k této zprávě a k návrhům v ní obsaženým, jakož i k povšechné debatě o této zprávě ve sněmu provedené, a maje zřetel ku zprávě (čís. tisku CCVI), kterou výbor zemský podal zemskému sněmu o tom, jaký účinek by měly návrhy komise, kdyby se staly zákonem, na finance zemské, vypracoval se vším urychlením osnovu zákona o této úpravě, předložil ji sněmu k ústavnímu vyřízení v nejbližším zasedání, jakož aby i přiměřené návrhy na úhradu větší roční potřeby úpravou platů učitelských vzniklé v nejbližším zasedáni sněmu podal.

Zároveň všechny petice v této záležitosti sněmu podané přikazují se výboru zemskému, aby k nim při sdělání osnovy zákona o úpravě platů učitelských přihlížel.

Der Antrag des Herrn Abg. Anýž lautet folgendermaßen:

Der Bericht der Schulkommission über die Regelung der Rechtsverhältnisse der Lehrerschaft der allgemeinen Volks- und Bürgerschulen im Königreiche Böhmen, DruckNr. CXCV wird dem Landesausschusse mit dem Auftrage übergeben, unter Berücksichtigung dieses Berichtes und der in demselben enthaltenen Anträge, sowie auch der darüber im Landtage durchgeführten Generaldebatt und mit Rücksichtnahme auf den Bericht Druck-Nr. CCVI, welchen der Landesausschuss dem Landtage darüber erstattet hat, welcher Effekt die Commissionsanträge im Falle ihrer Codifizirung aus die Landesfinanzen ausüben würden, einen Gesetzentwurf über diese Regelung mit aller Beschlennigung auszuarbeiten, dem Landtage in der nächsten Session zur verfassungsmäßigen Erledigung vorzulegen, sowie auch entsprechende Anträge für die Bedeckung des aus der Regelung d. r Lehrergehalte sich ergebenden jährlichen Mehrbedarfes in der nächsten Session dem Landtage vorzulegen.

Zugleich werden alle in diese Angelegenheit dem Landtage überreichten Petitionen dem Landesausschusse mit dem Auftrage zugewiesen, dieselben bei Zusammenstellung des Gesetzentwurfes über die neue Regelung der Lehrergehalte zu berücksichtigen.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen die Hand zu erheben

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Nunmehr werde ich zur Abstimmung bringen den Antrag aus Schluss der Debatte.

Nyní dam hlasovati o návrhu na konec debaty.

Und ich bemerke hiebei, dass mir der Herr Abg. Legler einen Zusatzantrag in Aussicht gestellt hat, welchen er mir in diesem Augenblick noch nicht übergeben kann, welchen ich aber dem hohe" Hause vorlegen werde, sobald er mir übergeben sein wird, was ich aus dem Grunde thue, weil solche Anträge noch vor Schluss der Debatte mitgetheilt werden sollen.

Dovoluji si na to upozorniti, nežli dám hlasovati o návrhu na konec debaty, že p. posl. Zegler mně podal dodatečný návrh k návrhu právě přečtenému, který v tomto okamžiku ještě není úplně vypracován, který ale během dalšího jednání si dovolím slavnému sněmu sděliti, což činím z té příčiny, poněvadž návrhy mají býti podány před ukončením debaty. Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem na ukončení debaty, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Schluss der Debatte annehmen, die Hand zu erheben.

Ukončení debaty jest usneseno.

Der Schluss der Debatte ist geschlossen

Následkem toho dovoluji si na to upozorniti, že proti návrhům jest zanesen toliko p. poslanec Dr. Fournier a pro návrhy jsou zaneseni pp. poslanci Dr. Čelakovský. Dr. Fořt, Albl, Janoušek a Dr. Pippich. Žádám tedy, by páni, kteří jsou zaneseni pro návrhy, se usjednotili o generálním řečníku.

Ich erlaube mir mitzutheilen, dass gegen den Antrag lediglich der Herr Abg. Fournier eingetragen ist, welcher demnach noch zum Worte gelangt, und für den Antrag die Herren Abg. Dr. Čelakovský, Dr. Fořt, Albl, Janoušek und Dr. Pippich. welche ich somit ersuche, sich über einen Generalredner zu einigen.

Páni řečníci pro se usjednotili, aby byl p. poslanec Dr. Čelakovský generálním řečníkem.

Die Herren Abgeordneten, welche für den Antrag eingetragen sind, haben sich dahin geeinigt, Dr. Čelakovský zum Generalredner zu bestimmen.

Jelikož nyní řečnil pán, který byl zapsán proti návrhům, přijde nyní k řeči generální řečník, který jest pro návrhy.

Nachdem gegenwärtig ein Herr Abg. gesprochen hat, welcher gegen die Anträge eingetragen war, so gelangt nun der Generalredner für die Anträge zum Worte.

Dávám slovo p. poslanci Dru Čelakovskému.

Posl. Dr. Čelakovský: Slavný sněme! Byv právě zvolen za generálního řečníka, měl bych ovšem stopovati postup řečí, které byly ve slav. sněmu proneseny, a všimnouti sobě některých výroků, jež zajisté nesetkaly se se souhlasem strany, ku které mám čest náležeti.

Avšak při té střízlivé náladě, která se právě projevila při řeči velect. p. kol. Anýže a při hlasování o jeho návrhu na konec debaty, zdá se mi, že jest přiměřeno, abych se ve svých vývodech obmezil a co možná stručným spůsobem vytknul stanovisko, které naše strana v této důležité záležitosti zaujímá.

Mám za to, že o důležitosti předmětu, o kterém jednáme, o jeho dosahu v kulturním a finančním ohledu není třeba, abych mnoho šířilo se slov, poněvadč s mnoha stran o věci bylo podrobněji již pojednáno

Avšak nicméně, když v novější právě době se všech takořka nově se vytvořujících mladších stran útočí se na nás, jako bychom nepřáli nové úpravě psatů učitelských, ano jako bychom my byli nepřáteli školy, nepřáteli učitelstva, tedy se mi zdá býti přece záhodno, aspoň něco zde říci na obranu stanoviska, které my vždy jsme zaujímali a zaujímáme.

Není asi pochybností o tom, že národní strana česká, když projdeme poslední půl století, takořka napořáde rostla právě péčí o kulturní potřeby obyvatelstva českého a že celý její význam v kulturních dějinách léto země spočívá právě v tom, že ona zajisté veliké zásluhy sobě získala o duchovní povznesení většiny obyvatelstva naší vlasti, naší národnosti.

V těch šlépějích kráčela vždy strana národní svobodomyslná, která není nic jiného, než podnoží, než pokračování snah starých vlastenců, kteří tvořili jedinou národní stranu. Její dějiny v tomto slav. sněmu od počátku ústavní doby, pokud zasahovaly v obor školství, také dokazují, že strana naše se přičiňovala napořáde o to, aby národu našemu dostalo se potřebných prostředků ku vzdělání a k vývoji jeho kulturnímu, a nebyli jsme to my a nebyli to poslancové českého národa, kteří byli v tom překážkou. (Tak jest!)

Pokud pak zvláště činnosti strany naší se týká v otázce upravení hmotných poměrův učitelstva, tedy dovoluji si poukázati, jen na některé momenty z poslední doby. Jest zajisté každému známo, že poslední úprava platů učitelských, která byla provedena r. 1894, zajisté stala se za spolupůsobení příslušníků naší strany a že oni to hlavně byli, kteří se o to vší silou zasadili, aby došlo aspoň k částečnému zlepšení těchto poměrů. A nesmí se o této úpravě po mém přesvědčení, když někdo spravedlivě o věci chce souditi, mluviti tak lehkým způsobem, jak se to druhdy činí, poněvadž tato úprava stála většího nákladu na školství o 4, 500. 000 zl. O to se náklad na národní školy zvětšil a stačí vytknouti, že tento náklad byl namnoze uvržen na přirážky k přímým daním

Tedy právě ti poplatníci, kteří na zemské účely nejvíce přispívají, musili na svá bedra nový náklad větším dílem převzíti. A už tato okolnost ukazuje k tomu, že právě přičiněním naší strany, která měla a má kořeny hlavně ve výrobních třídách, prosazeno bylo v slavném sněmu, aby tehdejší úprava platů učitelských se stala skutkem. Vždyť od té doby následkem toho máme vlastně stálý chronický deficit v našem rozpočtu.

Tato snaha a tato okolnost ukazuje k tomu, že zde nebylo žádného nepřátelství ke škole a nemohlo také býti. Vždyť jest to protimyslné, aby poslanci národa českého byli nepřáteli národní školy, z které sami vyšli a která tvoří kořen a základ národního bytu celého národa. (Výborně!)

Jen perversní lidé mohou něco podobného tvrditi o poslancích národa českého. (Výborně!)

Projdeme-li pak toto sněmovní období, tedy připomínám mnohá fakta, kterých nelze popříti, že vždy s naší strany bylo usilováno o to, aby otázka úpravy platů učitelských, byla novým a spravedlivým způsobem dále vyřizována.

Vždyť slavný sněm už 21. května r. 1897 byl se na tom usnesl, že má dojíti na novou úpravu na základě jednotného služného, a uložil zemskému výboru již tehdy, aby vypracoval osnovu zákona, kterým by tato nová soustava byla uvedena ve skutek. My jsme tehdy také navrhovali, jsouce zde sami, bez účastenství pánů z německé strany, aby čtvrtá třída platů učitelů na měšťanských školách byla zrušena. Bohužel my tehdy na tam té straně v tomto ohledu nenašli jsme podpory, ačkoliv jsme se všemožně o to přičinili, aby byla věc příznivě vyřízena. nýbrž většina slavného sněmu z důvodu, aby otázka úpravy platů v celosti a nikoli částečné byla řešena, nepřistoupila na návrh, by tato zvláštní otázka úpravy platů učitelských na měšťanských školách přišla ku svému konci. A jestliže nyní poukážeme k té nejnovější fási, k těm návrhům, které v nynější době se staly v této příčine a jestliže můžeme rokovati dnes na základě positivního a opravdového návrhu a máme-li přesné výpočty o dosahu finančním, který by tyto návrhy mohly způsobiti, tedy zajisté ráčíte všichni, kdo spravedlivě soudíte, přiznati, že jsme i my měli na příznivém vyřízeni věci podíl.

Při podávání návrhu, který byl učiněn také z naší strany letošního roku a který je znám jakožto návrh p. posl. Anýže, šlo nám hlavně o to, aby otázka platů učitelských přišla do proudu, aby žádosti tak četné a důležité třídy společenské, jako je učitelstvo, které čítá 25 tisíc osob, aby tyto žádosti byly předloženy slav sněmu netoliko ve formě ouhé petice, nýbrž aby byly předloženy ve formě návrhu, aby mohlo býti o nich jednáno.

Při tom zajisté nám všem muselo býti jasno, kteří jsme podepsali tyto návrhy, že finanční poměry země sotva dovolí, aby bylo možno podané návrhy v dohledné době provésti a přijmouti.

Vždyť vyžadovaly, každý to věděl, vetší náklad 12 milionů zlatých. Ale ne o to šlo, aby osnova zákona učitelstvem předložená byla šmahem přijata, nýbrž aby přáni učitelstva v té formě obsažená byla předložena slavnému sněmu, by na jejich základě mohl zavésti jednání.

Nuže ze všeho toho zdá se mi jasně vyplývati když uvážím, jak dlouho o věci se jedná, že námitka, která by1a zde slyšena, že bychom ukvapeně si v té věci počínali, pan posl. Šťastný pravil, že chceme věc lámati přes koleno - že taková námitka zajisté není oprávněna. Vždyť jen komise školská o věci rokovala přes měsíc a ve velkém počtu sezení a nebylo jedné otázky, která by nebyla bývala důkladným způsobem projednávána.

My pak v nynějším stadiu nemůžeme jinak než říci, že souhlasíme s návrhy, které komise školská sl. sněmu předkládá, a sice stanovisko své označujeme stručným způsobem takto:

My uznáváme, že potřebno, aby nastalo přiměřené zvýšení platů učitelských z té příčiny, poněvadž se drahotní poměry rok od roku, zejména od poslední úpravy platů, stále zhoršují, poněvadž drahotní poměry se stávají následkem rozmanitých příčin, v poslesní době také následkem známé stávky uhlokopů, stále trudnějšími. Dále my jsme pro zvýšeni platů, aby tak učitelstvu dostalo se potřebného životního minima proto, že nalézáme spravedlivým, by se tak stalo, když státním úředníkům a služebníkům se zvýšení jich platů dostalo, když následkem toho také nové daně byly zavedeny, a když tím vším nové zdražení všech potřeb povstalo, a když vše to mělo za další následek, že ve velké části zemi předlitavských došlo k novému upravení platů učitelských Tu nezbývá, nežli aby země naše v této věci nezůstávala pozadu, zejména ne za sesterskou Moravou.

My dále své stanovisko chceme vytknouti na ten způsob, že souhlasíme s přeměnou systému posud platného, známých místních tříd, na systém jednotného služného normálního podle osobních tříd, a že tento systém považujeme za spravedlivějši, avšak že přejeme si, aby byl doplněn povolením přídavků aktivitních, které by vyrovnaly možné nerovnosti, jež by tím způsobem nastaly zejména v poměrů městských učitelů k venkovským.

Důvody, které nás k tomu vedou, že jsme pro úpravu takovou na základě jednotného služného, nebudu zde vykládati, jsouť obsaženy ve zprávách komise školské, a ve zprávě zems. výboru.

My dále jsme si řekli, a jsme posud toho náhledu, že tato důležitá věc nemůže býti provedena bez ohledu na finanční výsledek, že nezbytně je třeba hleděti k finanční její stránce, že je proto nutno domáhati se toliko toho, co je finančně možné. My proto také se o to přičinili, aby finanční stránka všestranně byla nám objasněna My pak soudíme, že, kdyby nastalo úpravou platů učitelských přetížení poplatnictva, zejména toho poplatnictva, které dne- přispívá k potřebám zemským, by to naprosto nebylo k prospěchu školy, že by to naprosto nebylo k prospěchu učitelstva, poněvadž přetížení poplatnicí by se takovým způsobem dostali v odpor ke škole, stali by se nikoliv přáteli školy, nýbrž měli by příčinu a podnět k tomu, by se stále a víc a více odcizovali národní škole, a z takovéhu stavu a z takového smýšlení v lidu by naše národní škola nemohla míti prospěchu.

Bylo zde řečeno, a sice p. poslancem Šťastným, který jménem rolnictva se zde ujal slova, že rolnictvo je proti navržené úpravě.

Ale, velevážení pánové, já o této záležitosti s velikým počtem osob netoliko ze stavu učitelského, nýbrž z občanstva samého i s mnohými rolníky měl příležitost mluviti, a netajím se tím, že dojem který jsem si z toho učinil, jest podstatně jiný než dojem, který na mne učinila řeč pana posl. Šťastného. Jedno jest nepopiratelné, k čemu třeba u nás hleděti, a sice k tomu, že v našem obyvatelstvu venkovském převládá snaha a přání, aby se mu učitelstvo neodcizovalo, aby netvořilo zvláštní kastu v obyvatelstvu, aby se nevyvyšovalo nad naše venkovské obyvatelstvo, nýbrž, aby žilo ve společnosti, a kterou jest odkázáno, aby snášelo s ní dobré i zlé jako rovní s rovnými, aby přispívalo ku vzdělání lidu a cítilo se býti součástí jeho, bratrem a ne nějakým nadčlověkem.

Do jakého poměru hledí bohužel lidé, kteří nemají citu pro skutečnou lidovost a humanismus, do kterého postavení hledí je z bůh ví jakých důvodů vší silou uvésti. To jest skutečně zájem školy a jejiho působení, aby učitel nebyl považován a nepovažoval se za orgán snad okresního hejtmanství, nýbrž aby zůstal národním učitelem, (Výborně), učitelem, jehož povoláním jest vzdělávati národ, pracovati v jeho řadách, povznášeti tento národ. (Výborně)

V tomto smyslu také působila povždy většina řádného učitelstva a nepochybujeme, že i budoucně při tom tak zůstane a že k vůli tomuto učitelstvu a zásluhou jeho neochabne přízeň občanstva ke škole. Proti opatření učitelstvu existenčního minima ze strany uvědomělého rolnictva není a nebude zajisté námitky, když se to stane způsobem všestranně spravedlivým.

A jestlíže se zde, velevážení pánové, řeklo, že my necítíme s bídou učitelstva, nechť ten pán, který to řekl, jest přesvědčen, že my máme pro všecko, co jest lidské, nejlepší a nejvřelejší sympatie a porozumění. Avšak my nemůžeme uzavírati oči také nad bídou, která dnes v našem obyvatelstvu namnoze jest, nad bídou, která zasáhla velice těžce výrobní naše třídy. A my jsme povinni netoliko zájem jednotlivého stavu zde hájiti, netoliko se postaviti na stanovisko stavovské, které se nám nyní s tolika stran za účelem rozbití našeho národa káže a odporučuje, nýbrž máme v této tak těžké době za povinnost, abychom přihlíželi nejen k zájmům jednotlivé třídy, nýbrž celého národa.

My máme povinnost cítiti s celým národem a ne toliko s jednotlivou jeho částí, byť by to i byla část velice důležitá a pro úkoly našeho národa velice významná.

Já mluvím jako učitel, který celý život žil se školou a který nemám nejmenší příčiny, abych to zapíral.

Jak možno při takovémto stavu věci přistoupiti na stanovisko, že, když jednáme o úpravě platů učitelských, nám při tom není se tázati po úhradě. To se nám, pánové, se všech stran praví, my to slyšeli, bohužel i z řad některých učitelů.

My jsme to slyšeli zde velice emfaticky z levé strany a ku podivu, my jsme to slyšeli ve zprávě a v přípisu c. k. vlády, která, když se zemský výbor na ni obrátil, aby umožnila úpravu platů učitelských, odpověděla: Do toho mně nic není, to jest věcí země; podle zákonů říšských země a obec má se starati o náklad na školy a tedy Vám to patří, abyste se o tom radili a, až se o něčem uradíte, pak teprve my nějaké stanovisko k tomu zaujmeme.

Tak se mají věci a my můžeme jenom říci, že pokud se nás týká, nemůžeme se z této zodpovědnosti vymykati, zodpovědnosti to při správném rozřešení otázky, jakým způsobem náklad na zvýšení bude rozvržen, poněvadž my - a já myslím, že všichni ale zejména my, kteří máme čest náležeti k většině sněmovní, máme zodpovědnost za hospodářství zemské. (Tak jest!)

Bylo by nemoudré a byl by to začátek konce, kdybychom my této povinnosti nešetřili a činili snad návrhy, které by nijakým způsobem nebyly proveditelný bez ohledu na to, zda seto dá dělati či nikoliv, jen snad, abychom se udělali kamkoliv a před kýmkoliv hezkými. My tedy souhlasíme a souhlasili jsme od prvopočátku s tím, aby řešení této otázky bylo takovým způsobem předsevzato, by bylo finančně možno, by bylo proveditelno. Pak bude také naděje, že ve sněmovně se najde většina, která uznávajíc spravedlnost a odůvodněnost požadavků učitelských, dle poměrů finančních, které zde nyní jsou, bude hleděti jim vyhověti.

Konečně, my při stanovisku svém hleděli jsme k tomu, aby stížnosti a přání, které se se strany učitelstva pronášejí, zvláště co se týká vykonávání disciplinárního řádu, došly zde povšimnutí a nápravy. Proto také v návrzích komise bylo dotknuto onoho známého § 41. zákona o právních poměrech učitelstva, který má býti aspoň takovým způsobem napraven, aby odpadla ona hlavní stížnost, že se odejímají kvinkvenálky po celý čas služby učitelské a že se tak tresce učitel často pro malé příčiny třebas až do konce svého učitelování. V tomto ohledu se náprava nepodařila, jak slavný sněm ji obmýšlel, neboť nepodařilo se nám opatřiti stvrzení se strany vlády usnesení sněmovnímu na opravu disciplinárního řádu. My dále zajisté napořád trváme při svém stanovisku, které jsme kdykoliv zde hájili ohledně zrušení školného a těší nás, jestliže nalezli jsme dnes zde spojence v panu poslanci Šťastném, který velmi důtklivým, ano já neváhám říci, srdečným a moudrým způsobem se obrátil na kurii velkostatkářskou a který ukázal také velmi dobrými a přesvědčivými důvody k tomu, že vlastně dnes velkostatkáři již úbytek školného platí, poněvadž v mnohých obcích školné jest zrušeno, tak že oni tím způsobem musí přispívati ku potřebám obce, a že i v obcích, kde trvá školné, jsou nuceni přispívati na úhradu jeho, poněvadž školné mnoho nevynáší a obce jsou nuceny, co se nedostává, ze svého a tedy i z jejich kapsy dosazovati.

Jestliže pan poslanec Šťastný tímto svým appelem na pány z velkostatku se obrátil a těmito skutečně pádnými důvody za zrušení školného se přimlouval, my můžeme jej jen co nejsrdečněji v našich řadách uvítati a říci, že my jsme téhož náhledu a že zvýšení přirážek ku přímým daním za tím účelem, aby se vůbec zrušilo školné, bylo by uvítáno zajisté i mezi poplatnictvem přímých daní s uspokojením. (Výborně. ).

Pokud se formální stránky týká, nám jde o to, aby co možná byl vypracován zákon, kterým by úprava stala se skutkem, na druhé straně ale aby zároveň otázka úhrady byla přivedena ke zdárnému rozřešení. Tyto návrhy, které se dnes zde činí, a o kterých slyšíme, ovšem sotva k opatření této úhrady povedou.

Vláda činí si věc celkem, jak jsem byl již k tomu poukázal, dosti pohodlnou. Ona praví ve svých přípisech. že tu jde hlavně o finanční otázky, jež se týkají prostředků zemských, praví, že prý již dává stát zemím obnosy zapravených daní osobních, že dá přirážku k dani z lihu a že po případě ještě snad něco ze státních poplatků také uštědří zemím. Kdyby při tomto stanovisku vládním mělo zůstati, tedy ovšem celá otázka úpravy platů učitelských byla by illusorní, poněvadž po mém přesvědčení naši poplatníci přímých daní nemohou nésti zvýšeni přirážky na 10 až 20pct. a vláda odmítajíc nové zdroje, které by byly zemi k disposici zejména z daní potravních, vlastě tím samým celou otázku odročuje ad calendas graecas a činí její vyřízení nemožným.

To jest tím více politování hodno, poněvač nelze přece opravdově hájiti stanovisko a připustiti, že vládě na tom vlastně nepotřebuje pranic záležeti, zdali je učitelstvo spokojeno a prospívá-li následkem jeho přičinlivosti školství. Vždyť přece dle našich zákonů školních jest to vláda, která celou správu školní má ve svých rukách, a která tedy za zdárnost této správy školní je veskrze zodpovědná. Tu nelze pánové říci: Vy budete platit a my budeme všechno dále spravovat bez ohledu na to, jestli to školství spravujeme dobře nebo špatně, a když špatně, tak budete vy toho vinni. To nejde, pánové! Zde jest zodpovědnost na obou stranách. Na straně vlády, které spravuje školství a má také povinnost ukázati na rady, jakými by zpráva tato se zlepšila. Ona má ponavrhnouti prostředky, jež vědou k zdokonalení školství a na straně naší zajisté bude ochota podporovati všechny intence vlády, kdykoliv budou směřovati ke kulturnímu povznesení země.

My tedy nemůžeme jinak, než vysloviti důrazně přání, aby odmítavé stanovisko, které vláda posud zaujímá a které vlastně všechny naše porady činí nemožnými a bezúčelnými, brzy bylo opuštěno, a já neváhám při této příležitosti vysloviti zde své míněni, že jsem šel do konferencí vídeňských stím právě nejlepším vlasteneckým úmyslem a v té naději, že se podaří zástupcům obou národů v naší vlasti docíliti v závažných a posud sporných otázkách národních jakéhosi modu vivendi, aby bylo napotom možno v takových důležitých otázkách jako tato otázka učitelská společnou silou vykonávati náležitý vliv, který v soustátí rakouském má i mohlo by vykonávati sjednocené království české (Výborně). Ale musím říci, že v mém životě nepotkalo mne nikdy větší sklamání, než-li to, jehož jsem se dožil tohoto roku.

Chci ještě vysloviti některá přání, co se týká sdělání zákona samotného. 

Pronáším přání to, aby byl sdělán nový jediný zákon, nikoliv zase jen aby jednotlivé paragrafy platného zákona byly změněny, neboť následkem věčného záplatování se už ani dobrý právník v našem školním zákonodárství nevyzná, ba neví ani, které paragrafy vlastně platí a které neplatí. Správnější je, když i ty články zákona, které mají zůstati v platnosti, přejdou do nového zákona a prostým občanem, kteří konečně mají užívat zákena, umožní se, aby se v něm vyznali. (Výborně!)

A konečně mám druhé přání, aby když a osnově zákona bude jednáno, skutečně zemská školní rada resp. plenum její o této záležitosti rokovala a aby o tak závažné otázce tato korporace, kde jsou zástupcové obou národností země, dala dobré zdání. Neboť my těžce neseme, že jménem zemské školní rady dávají se dobrá zdání výboru zemskému a také nejednou vydávají se vynesení, o kterých my členové zemské školní rady ničeho nevíme. (Slyšte!)

My můžeme připustiti, že snad při podávání dobrého zdání v této záležitosti byla snaha dobrá, aby se věc nezdržovala, a že proto v čas prázdnin dána byla presidiem zemskému výboru odpověď, poněvadž se nechtělo čekati až teprve po prázdninách, kdy se může zemská školní rada sejíti. Avšak vždy v takovém případě má presidium podle zákona plenům dodatečně věc oznámiti a od něho žádati schválení.

Musím proto litovati, že zemská školní rada dává zemskému výboru dobré zdání o  úpravě platů učitelských, aniž by bývalo plenum o věci kdy jednalo, aniž by se mu byla poskytla možnost, aby své mínění vyslovilo, i vyslovuji přáni, aby budoucně, pokud se týče této otázky a tak i  jinak bylo šetřeno toho, co v zákoně o dozoru ke školám zcela jasně je předepsáno.

Celkem chci nyní jen ještě říci, že my, postupujíce tak, jak právě dnešním dnem se dělo, máme za to, že jest to jedinou na ten čas možnou cestou, aby věc byla ke zdárnému konci přivedena, a proto souhlasíme s návrhem, který kol. Anýž zde byl učinil, neboť jsme si vědomi, že tak jednáme v zájmu školy a v zájmu učitelstva.

Ovšem jest pravda, že věc ta trvá dlouho a že se vyskytují nové překážky,