Odevzdám tento dotaz Jeho Exc. p. místodržiteli.
Páni poslanci Mareš, Konig a soudr. mi odevzdali dotaz k Jeho Exc. p. místodržiteli.
Die Herren Abgeordneten Mareš, König und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslanců Mareše, Koniga a soudruhů na Jeho Excelenci pana místodržitele ve příčině zamítání žádostí za odepsání daně pozemkové v okresu Hořovickém.
V okresu Hořovickém panovala roku 1900 neúroda a to jednak následkem vyhynutí ozimů pro špatné přezimování, jednak pro hrozné, dlouho trvající suche. Rolnictvo podávalo následkem toho žádosti za odepsání pozemkové daně, které však byly od politického úřadu vráceny, čímž se stalo, že v roce tak kritickém, který se může co do neúrody skoro na roveň postaviti roku 1893, že v roce, kde se snad ani jedna třetina obvyklé úrody nesklízela, nebude snad ani jediného rolníka v okresu Hořovickém, kterému by byla bývala pozemková daň odepsána!
Myslíme, že odepsání pozemkové daně při živelních pohromách jest to nejmenší, čeho možno na c. k. úřadech Žádati a jestliže snad tyto úřady žádosti vracejí a zamítají jen z různých důvodů formálních, tedy je naše mínění, že nejednají správně a mají rozhodovati více dle ducha a ne dle mrtvé litery zákona.
Pokládáme za svoji povinnost poukázati tuto na onen neblahý rok 1893, kdy též se rolnictvu v okresu Hořovickém nedostalo dostatečného odepsání pozemkové daně, ač neúroda tehdy byla tak hrozná. Ačkoliv nesklizeno tehdy na polích a lukách téměř ničeho, přece obnášela suma odepsané daně jen l%, pravím jedno procento veškeré předepsané daně!
Z té příčiny jsme nuceni, aby se neopakovalo to, co se stalo v r. 1893, naléhati, aby zákon byl vykládán v duchu poškozeným rolníkům příznivějším tak, aby, když již nikde se jim nedostává podpory, aspoň zde jim částečná náhrada poskytnuta byla.
Klademe tedy dotaz:
Jest Jeho Excellence ochotna, dáti námi tuto uvedené okolnosti vyšetřiti a postarati se ještě nyní o nápravu tak, aby poškozeným rolníkům v okresu Hořovickém daň pozemková přiměřeně odepsána byla?
V Praze, dne 18. prosince 1900.
J. Mareš, Konig a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Exc. panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Páni poslanci Dr. Krajník a soudruzi mi odevzdali návrh.
Der Herr Abgeordnete Dr. Krajnik und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Žádám, by tento návrh byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. Dra. Krajníka a soudr. na podporu krupobitím postižených majitelů polí a zahrad v městě Golč Jeníkově.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. C. k. vláda se vyzývá, aby majitelům polí a zahrad v městě Golčově Jeníkově, jimž veškerá úroda na polích a zahradách děsným krupobitím dne 3. července 1900 zničena byla, poskytla rychlé pomoci udělením podpor, po případě nezúročitelných zápůjček a slevením i posečkáním daní.
2. Poškozeným budiž z prostředků zemských poskytnuta podpora.
V ohledu formálním budiž návrh bez prvního čtení odkázán komisi rozpočtové.
V Praze, 17. prosince 1900.
Dr. Krajník a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen
Pan posl. Kaftan a soudruzi odevzdali mně dotaz na nejvyššího maršálka.
Die H. Abg. Kaftan und Genossen haben mir eine Interpellation an den Oberstlandmarschall überreicht
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslanců inž. Kaftana, Dra. Blažka, Václ,
Březnovského, O. Materny, V. Němce, Dra. L. Pinkasa, Dra Podlipného, Dra Scharfa, Dra. Záhoře, Dra. Žaluda a soudruhů k Jeho Jasnosti nejvyššímu panu maršálkovi království Českého v příčine upravení potoka Botiče
Po drahnou dobu již stěžují sobě obce na potoku Botičském ležící, na prvním místě VI. část Prahy, královský Vyšehrad, na hnusné znečisťování potoka Botičského, jenž zejména v obvodu Prahy ohromné množství kalu a bahna ukládá, jejíchž rozklad zvláště v měsících letních vzduch nejen v obvodu řečiště Botiče, nýbrž i na pravém břehu Vltavském, až ku mlýnům Šítkovským otravuje.
Projekt na úpravu potoka Botiče jest již dávno vypracován a po přání c. k. vlády doplněn, předepsané komise politické byly před dlouhou dobou beze všech závad provedeny, sousední obce, potom král. hlav. město Praha a sněm král. českého projevily ochotu, přinésti značné oběti finanční k uskutečnění tohoto nezbytného důležitého díla, záleží toliko na c. k. vládě, aby povolila obnos, ve smyslu melioračního zákona ze dne 30. června 1884 ř. z č. 116 na stát vypadající, z melioračního fondu, z kterého král. české dosud nepoměrně málo pro své meliorace čerpalo. C. k. vládou položená podmínka, aby bylo dříve vykonáno šetření, mnoho-li by obnášely výlohy na zalesnění strání potoka Botiče nemůže nijak býti příčinou, aby úprava Botiče a zřízení nádržky Hostivařské bylo zdržováno, nemá-li tato podmínka státi se pouhou záminkou ku zdržování provedení těchto prací, jež nesouvisí bezprostředně s obmýšleným zalesněním, které bude sice vyžadovati delší dobu ku svému realisování, nijak však k vypracování rozpočtu dotyčného nákladu zalesňovacího
Za tou příčinou usnesl se také sněm král. českého v 35. sezení svého III. výročního zasedání dne 19. května 1899 následovně:
"II Zemskému výboru se ukládá, aby zahájil neprodleně s c. k. vládou opětné jednání v příčině rychlého provedení úpravy potoka Botiče dle přepracovaného a schváleného projektu.
III C. k. vláda se vyzývá, aby nehledíc k výsledkům studií, které v příčině zalesnění holých strání v údolí potoka Botiče podniknouti hodlá, jež není vlastně částí podniku regulačního, přivolila ke způsobu uhražení rozpočtového nákladu zemským výborem navrženému, aby v nejbližším zasedání sněmovním dotyčná osnova zákona předložena býti mohla. "
Jelikož dosud přes to ku konečnému velenutnému upravení potoka Botiče přikročeno nebylo, dovolují sobě nížepodepsaní činiti uctivý dotaz:
Jest Jeho Jasnost nejvyšší pan maršálek ochoten
1 sděliti se slavným sněmem, v jakém stadiu se otázka úpravy potoka Botiče té doby nalézá,
2 naléhati se vším důrazem na c. k. vládu, aby žádaný příspěvek na úpravu tuto po polila, aby dotyčný zákon v příčině podpory zemské mohl, býti co nejdříve sl. sněmu království českého předložen?
V Praze, dne 18. prosince 1900
J. Kaftan a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odpovím na tento dotaz ve srozumění se s výborem zemským
Ich werde auf diese Interpellation antworten, nachdem ich mich mit dem Landesausschusse darüber ins Einvernehmen gesetzt haben werde
Herr Abgeordneter Hofer und Genossen haben mir eine Anfrage an den Herrn Statthalter überreicht
Pan posl. Hofer a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excel panu místodržiteli.
Anfrage des Abg. Hofer und Genossen an Seine Excellenz den Herrn k. k. Staatthalter Grafen Coudenhove.
Trotz des Verbotes laut Ministerial-Erlass, dto 14, 4. 1900, Z. 11605 blühen die sogenannten Couponsgeschäfte üppig weiter und schädigen in empfindlicher Weise namentlich gewisse Geschäftszweige, so zum Beispiel Händler mit Gold- und Silber-waaren, Uhren, Nähmaschinen u. s. w. Ein solches Couponsgeschäft wird auch von der Exportfirma Josef Stepina, BodenbachWeiher 314 getrieben, wie dies aus der Beilage ersichtlich ist. Genannte Firma sendet an ihre ausersehenen Opfer, meist Mädchen und Frauen, Briefe mit Coupons und Prospecten, für welche diese bei Empfang 4 K 20 h zu erlegen haben, was auch in vielen Fällen geschieht.
Durch dieses Vorgehen wird sowohl das Publicum, wie auch die interessirten Geschäftszweige schwer geschädigt.
Die Gefertigten stellen daher an Seine Excellenz den Herrn k. k. Statthalter die Anfrage:
1. Ist Seine Excellenz geneigt, zu veranlassen, dass das Treiben des Josef Stepina, BodenBach = Weiher 314 eingestellt werde?
2. Ist Seine Excellenz geneigt, an die unterstehenden Behörden und Organe die Weisung hinauszu, eben, dass gegen derartige Geschäfte mit aller Strenge vorgegangen werde?
Prag, 18. /12 1900.
Hofer und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excel. p. místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Se Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Die Herren Abg. Hofer und Genossen haben mir noch eine Interpellation an Se Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Páni posl. Hofer a soudruzi mi odevzdali dotaz k Jeho Excel panu místodržiteli.
Ich ersuche diese Interpellation zu verlesen
Landtagssecretär Höhm (liest): Anfrage der Abgeordneten Hofer und Genossen an Seine Excellenz den Herrn Statthalter Grafen Coudenhove!
Bei dem am 3. December 1900 um 61/2 Uhr nachmittags in Bodenbach von Dresden eintreffenden Schnellzuge nahm ein Finanzwachoberausseher namens Alfred Sobolík die Zollrevision vor.
Derselbe kam, den Zug durchgehend, in die Abteilung, in welcher sich Herr Georg Schönerer allein befand, und fragte ihn, ob er zollpflichtige Gegenstände habe
Herr Schönerer verneinte dies und wies auf die geöffneten Reisetaschen, die er auf seinen Sitz gestellt hatte.
Der genannte Zollrevisor erwiderte darauf, dass ihm dies nicht genüge und dass die Waschen ausgepackt werden müssen.
Er nahm einige in Zeitungspapier verpackte und mit Bindfaden verbundene Packete heraus, ließ sie auf den Sitz fallen und sagte dann in barschem Tone zu Herrn Schönerer:
"Öffnen Sie die Packete!"
Herr Schönerer entsprach dieser Aufforderung, obwohl er hiezu nicht verpflichtet war
Als nun aber der Finanzwach-Oberausseher verlangte, dass ein mit Siegeln versehenes Papier geöffnet werde und darauf auch bestand, als ihm gesagt wurde, dass darin Postkarten, die zu reiner Sammlung gehören, sich befinden, wollte Herr Schönerer die Abtheilung und den Wagen verlassen und sich bei einem Beamten über das Vorgehen des Finanzwachmannes zu geschweren
Das verhinderte aber dieser dadurch, dass er sich vor die Thüre stellte.
Er rief einen Träger, dem er befahl, das Gepäck auf das Zollamt zu tragen und forderte Herrn Schönerer auf, die herausgenommenen Sachen wieder in die Packete zu geben, was auch geschah.
Auf dem Zollamt, wo sich Herr Schönerer vorstellte, ließ man ihn lange warten, trotz wiederholter Aufforderung, ihn endlich abzufertigen, da ein Vahnbediensteter schon den baldigsten Abgang des Zuges gemeldet hatte
Erst nach längerer Zeit und nachdem nochmals das Innere der Wasche bestehen worden war, wurde Herrn Sdönerer gestattet, seine Sachen wieder zu sich zu nehmen.
Es war zweifellos die Absicht, Herrn Schönerer so lange rauszuhalten, bis der Zug bereits abgegangen gewesen wäre; in der That glückte es Herrn Schönerer auch nur im letzten Augenblicke, als der Zug sich bereits in Bewegung zu setzen begann, den Wagen zu erreichen.
Auf dem Zollamte bemerkte der erwähnte Finanzwachmann wiederholt mit lauter Stimme: "Das ist eine Insamie, das lasse ich mir nicht gefallen, er hat mich angeschrieen. "
Das ungebührliche Benehmen des Finanzwachmannes, zu welchem nicht die mindeste Veranlassung Vorlag, da H. Schönerei, als er die Wagenabtheilung verlassen wollte, zu demselben nur gesagt hatte, es müsse doch) ein Vorgesetzter da sein, bei dem man sich beschweren könne, machte auf H. Schönerer den Eindruck, dass der Finanzwachmann, der ein Tscheche ist, und Herrn Schönerer wohl erkannte, diesen provocieren wollte.
In Erwägung, dass im gegebenen Falle zweifellos eine Ausschreitung von Seite eines Finanzwachorganes vorliegt, dass ähnliche Fälle sich in letzter Zeit wiederholt ereignet haben, sowie dass überflüssige Zollplackereien und insbesondere zutage tretende Feindseligkeiten gegen Reifende, die aus dem deutschen Reiche kommen, auf den Fremdenverkehrschädigend einzuwirken geeignet sind, wie ja heute schon Prag von Deutschen gemieden wird, sehen sich Die Gefertigten veranlasst, die Anfrage zu stellen:
1. Ist Seine Excellenz geneigt, die erforderlichen Weisungen zu geben, dass Reisenden beim Zollamte an der Landesgrenzestets in ähnlich taktvoller Weise begegnet werde, wie es seitens der sächsischen Zollbehörde üblich und die Regel ist, dass also besonders Reisende aus dem verbündeten deutschen Reiche seitens der k. k. österreichischen Finanzwachorgane nicht in überflüssiger Weife behelligt werden, und
2. zu veranlassen, dass die Zollrevision in den direct fahrenden Personenwagen stets durch zwei Finanzwachorgane vorgenommen werde, damit das Handgepäck - wenn dies von der einen oder anderen Seite für nothwendig befunden wird, sofort ins Zollamt getragen und dort öffentlich untersucht werden kann.
Prag, am 18. December 1900.
Abg. Hofer und Genossen
Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Odevzdám tento dotaz Jeho Excel. panu místodržiteli.
Die Herren Abg. Hofer und Genossen haben mir eine weitere Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Pán posl. Hofer a soudruzi mi odevzdali ještě jeden dotaz k Jeho Excel. panu místodržiteli.
Ich bitte diese Interpellation zu verlesen.
Landtagssecretär Höhm (liest):
Anfrage an Se. Excellenz den Herrn
k. k. Statthalter Grafen Coudenhove.
Um für sich und ihre unmündigen Kinder Lebensunterhalt zu finden, erwarb sich die verwittwete Frau Franziska Bayer in Neudek eine Gasthausconcession. Im Mai 1899 musste genannte Frau aus ihrer Wohnung ausziehen und konnte bis September 1899, als sie ein geeignetes Lokal fand, die Concession nicht ausüben.
Im September 1899 suchte sie bei der k. k. Bezirkshauptmannschaft in Graslitz um die Concessionsüberschreibung nach, dort blieb aber das Gesuch unerledigt liegen und, als im Januar 1900 der Sohn obgenannter Frau nach Graslitz kam, bewegte ihn ein Beamter der k. k. Bezirkshauptmannschaft, das Gesuch zurückzuziehen. Bei einer weiteren Nachforschung stellte es sich heraus, dass die Concession eingezogen wurde. Man bedeutete ihr, dass die Concession eingezogen sei, weil sie diese nicht ausgeübt habe. Nun aber konnte sie dies nicht thun, da sie bis September 899 kein Lokal hatte, und ihr dann das Gesuch nicht erledigt wurde. Nichtsdestoweniger aber schrieb man ihr ad Erwerbssteuer G. -A Nr. 174 Neudek pro 1900 die Erwerbsteuer vor. Alle Eingaben und Rekurse, welche die Frau zur Erlangung der Concession machte, blieben erfolglos. Genannte Frau ist dadurch in die denkbar härtesten Verhältnisse gekommen. Die Gefertigten stellen daher an Seine Excellenz den Herrn Statthalter die Anfrage:
Ist Seine Excellenz geneigt, den Fall zu untersuchen und der Frau Franziska Bayer, Neudek, durch die Rückgabe ihrer Gasthausconcession zum Erwerbe zu verhelfen?
Prag, 17. December 1900.
J. L. Hofer und Genossen. Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten
Odevzdám tento dotaz Jeho Excel. p. místodržiteli.
Die H. Abg. Iro und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Pan posl. Iro a soudruzi odevzdali mně taktéž interpelaci na Jeho Excel. pana místodržitele.
Ich ersuche diese Interpellation zu verlesen.
Landtagssecretär Höhm (liest): Anfrage der Abgeordneten Iro und Genossen an Seine Excellenz den Herrn Statthalter von Böhmen!
Anlässlich der Neubildung des Egerer
Bezirksschulrathes hat der Stadt Egerer Gemeindeausschuss in seiner Sitzung vom 19. December 1899 die Wahl zweier Vertreter in den Bezirksschulrath vorgenommen
Bei dieser Wahl wurden 29 Stimmen abgegeben und erschienen der Bürgermeister Herr Dr. Gustav Gschier mit 27 und der erste Statrath Herr Dr. Alfred Bernardin mit 25 Stimmen als Vertreter der Stadtgemeinde Eger in den Bezirksschulrith gewählt.
Seine Excellenz der Herr Statthalter von Böhmen als Vorsitzender des k. k. Landesschulrathes hat mit dem Erlasse vom 10.
Mai 1899 Z. 9099, welcher Erlass mit der Zuschrift des k. k. Bezirksschulrates Eger vom 22. Mai 1899 Z. 1608 dem Stadtrathe Eger mitgetheil, t worden ist, die Wahl des H. Dr. Bernardin in den Egerer Bezirksschulrath nicht bestätigt.
Hierauf nahm der Gemeindeausschuss der Stadt Eger und zwar in seiner Sitzung vom 17. Juli 1899 neuerlich die Wahl eines zweiten Vertreters in den Bezirksschulrat vor und wurde hiebei Herr Dr. Bernardin neuerdings und zwar mit 26 von 28 abgegebenen Stimmen gewählt,
Inhaltlich des Erlasses Sr. Excellenz des Hern Statthalters von Böhmen vom 6. September 1899 Z. 6889. welcher Erlass mit der Zuschrist des k. k. Bezirksschulrathes Eger vom 8 October 1899 Z. 2635 dem Stadtrathe Eger mitgetheilt worden ist, hat Seine Excellenz der Herr Statthalter, sich nicht bestimmt gefunden, der neuerlichen Wahl des Dr. Bernardin zum Mitgliede des Egerer Bezirksschulrathess eine Bestätigung zu ertheilen.
In diesem Erlasse ist im Anschlüsse an die Aufforderung, die Wahl eines zweiten Vertreteis der Stadt Eger in den Bezirksschuliath neuerdings vorzunehmen, die Bemerkung geknüpft, dass eine Wiederwahl des Herrn D. Bernandin als eine Wahlverweigerung angesehen und in diesem Falle nach § 23 letztes alinea des Gesetzes vom 24. Feber 1873 L. -G-Bl. Nr. 17 vorgegangen weiden wurde.
Der Gemeindeausschuss der Stadt Eger hat in seiner Sitzung vom 32. October 1899 den Herrn Dr. Bernardin abermals und zwar mit 26 von 28 abgegebenen Stimmen in den Bezirksschulrath gewählt und in dieser Sitzung auch beschlossen, gegen den Theil des Erlasses Sr. Excellenz des Herrn Statthalters von Böhmen vom 6. September 1899 Z. 26889, mit welchem ausgesprochen worden ist, dass eine Wiedermachl des Herrn Dr. Bernardin als Wahlverweigerung angesehen und in diesem Falle nach § 23 letztes alinea des Gesetzes vom 24. Fiber 1873 L. G. Bl. Nr. 17 vorgegangen werden würde, die Beschwerde einzubringen.
Dieser Beschwerde hat das k. k. Ministerium für Cultus und Unterricht laut des Erlasset vom 18. Jänner 1900 Z. 32370, welcher Erlass zufolge des Erlasses des k. k. Landesschulrathes Prag vom 6. März 1900 Z. 3402, mit der Zuschrift des k. k. Bezirkschulratheg
Eger vom 8. März 1900 Z. 544 dem Stadtrathe Eger mitgetheilt worden ist, Folge gegeben und den angefochtenen Beisatz behoben.
Inhaltlich des Erlasses Sr. Excellenz des Herrn Statthalters vom 2. November 1900 Z. 15329, welcher Erlass mit der Zuschrift der k. k. Bezirkshauptmannschaft Eger vom 9. November Z. 30. 970 dem Stadtrathe Eger mitgetheilt worden ist, hat sich aber Se. Excellenz der Herr Statthalter "nicht Bestimmt gesunden" der neuerlichen Wahl des Herrn Dr. Bernardin zum Mitgliede des Egerer Bezirirgschulrathes seine Bestätigung zu ertheilen.
Es liegt uns selbstverständlich nicht der mindeste Grund vor, welcher Se. Excellenz den Herrn Statthalter berechtigen wurde, die Wahl des Herrn Dr. Vernardin in den Egerer Bezirkschulrath nicht zu bestätigen.
Se. Excellenz der Herr Statthalter hat es auch wohlweislich unterlassen, anzugeben, warum er die Wahl des Herrn Dr. Bernardin nicht bestätigt hat.
Es ist dies offenbar deshalb geschehen, weil Herr Dr. Bernardin Schönererianner ist.
Dies als Grund der Nichtbestätigung anzugeben, wagte aber Se. Excellenz der Staathalter denn doch nicht.
Das Vorgehen Seiner Excellenz des Herrn Statthalterg in dieser Angelegenheit, durch welches dag freie Wahlrecht der Stadtgemeinde Eger verletzt worden ist, ist daher ganz willkürlich und ungesetzlich.
Der Gemeindeausschuss der Stadt Eger hat nun in seiner Sitzung vom 10. Dezember 1900 Herrn Dr. Bernardin wiederum und zwar mit 27 von 29 abgegebenen Stimmen in den Egerer Bezirksschulrath gewählt.
Die Gefertigten stellen nun an Se. Excellenz den Herrn Statthalter die Anfrage:
Ist Se. Excellenz jetzt bereit, das freie Wahlrecht der Stadtgemeinde Eger anzuerkennen und sohin die nunmehr zum viertenMale erfolgte Wahl des Herrn Dr. Bernardin in den Egerer Bezirksschulrath zu bestätigen?
Prag, am 18. Dezember 1900.
Karl Iro und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Odevzdám tento dotaz Jeho Excel. panu místodržiteli.
Pan posl. Krejčík a soudr. podal návrh již před delší dobou, který se týká zřízení státní průmysl. školy v Praze-VII. č. t. CLXXXIII. a pan navrhovatel mne požádal, aby jeho návrh byl odkázán bez prvního čtení komisi živnostenské. Pak-li proti tomu nebude činěna námitku, zamýšlím tak učiniti.
Die H. Abg. Krejčík und Genossen haben mir bereits vor längerer Zeit einen Antrag überreicht, welcher die Drucknummer CLXXXIII. hat, und welcher sich auf die Errichtung einer Staats-Gewerbeschule in Prag VII bezweckt. Der Herr Antragsteller hat mich ersucht, den Antrag ohne erste Lesung an die Gewerbecommission zu verweisen. Falls dagegen keine Einwendung erhoben wird, beabsichtige ich in dieser Weise vorzugehen.
Nebyla činěna žádná námitka, učiním, jak jsem byl prohlásil.
Es ist keine Einwendung erhoben worden, ich werde daher in dieser Weise vorgehen.
Přikročíme nyní k pokračovaní v rokování o předmětu, který se nachází na denním pořádku.
Oberstlandmarschall: Wir übergehen zur Fortsetzung der Debatte über die auf der Tagesordnung stehende Angelegenheit.
K slovu přichází pan řečník, který je zapsán proti návrhu.
Dávám slovo p. poslanci Anýžovi.
Poslanec Anýž: Slavný sněme!
Byl jsem původně přihlášen pro návrh komise, jak přirozeno, neboť, jak slavnému sněmu známo, náležel jsem ku podatelům návrhu, který v podstatě souhlasí s návrhem a názory, jež proneseny byly zástupci našeho učitelstva, které representováno jest ústředním spolkem. Průběhem debaty dospěl jsem však k přesvědčení, že jest nutno, abych stanovisko, které sdílím s celou řadou svých politických přátel, tlumočil dříve, než dojde na mne řada a proto přihlásil jsem se proti návrhu. Ovšem nechci mluviti proti návrhu školské komise ani proti názorům, jež pronesl zemský výbor, nýbrž proti způsobu, jakým otázka úpravy platů učitelských tímto slavným sněmem dnešního dne byla projednávána. Nemohu než dáti svému přesvědčení výraz, že tato nejpalčivější otázka, totiž úprava platů učitelských, projednávána byla tímto slavným sněmem takovým způsobem, jako by se měla protahovati, jako by se jednalo o to, abychom nějakou obstrukcí věc protahovali, tak, aby vůbec byla sňata z moci Jeho Jasnosti nejvyššího pana maršálka z denního pořádku, anebo jako bychom chtěli věc v zárodku ubíti - a co ještě horšího, že této příležitosti bylo v pravém slova smyslu zneužito způsobem agitačním pro jednotlivé frakce a strany, že průběhem této debaty byly proneseny názory o škole, abych tak řekl předpotopní, již nesrovnávají se s nynější úrovní školy a jsou v odporu s názory, které jsou vlastnictvím celého vzdělaného světa.
Na druhé straně byli jsme svědky toho, že v táboře německém bratr proti bratru povstal, a Němci sami zde mluvili ne proto, aby podporovali předlohu, která jest na denním pořádku, ale proto, aby mluvili prostě z oken, aby mluvili pro voličstvo. Této příležitosti nemělo se zneužíti na úkor učitelstva způsobem strannickým. Zcela nepokrytě, slavný sněme, pravím, že nejsou správné názory, jež zde pronášeli pani poslanci Stein a Pacher, z nichž jeden navrhoval: Vyzveme vládu, aby nám poskytla potřebný náklad, aby našemu učitelstvu mohlo býti vyhověno. Takovýto návrh, slavný sněme, byl několikráte již opakován a my známe velmi dobře, jaké stanovisko zaujala vláda vůbec k požadavkům našeho učitelstva, ba my víme, jak se vláda vůbec chová k požadavkům, které jsou v souvislosti se sanováním zemských financí a s kulturními a hospodářskými potřebami českého národa.
Druhý návrh pana poslance Pachera vyznívá asi v ten rozum. Povolte jen takovou a takovou řadu milionů; kde je vezmete, na tom mně nezáleží. Slavný sněme, mluví-li se při takovéto důležité otázce tímto způsobem, mám za to, že pánové nemyslí to s tou předlohou vážně, a že se jim nejedná o dobro a prospěch učitelstva, ani o dobro a prospěch školy, nýbrž se jim jedná jen a jedině o strannické účely.
Sl. sněme, bylo by to úkazem nejsmutnějším, kdyby kterákoli strana politická ve svém jednání sněmovním dala se příměti k tomu, aby jen proto, aby udržela dobrou vůli s učitelstvem neb s jistou částí voličstva, učinila svá rozhodnutí ve sněmu, neboť pak by to dospělo k takové konkurenci mezi jednotlivými stavy, že by skutečně ani nebylo možno, aby všeobecné interesy národa, které jsou na prospěch jeho osvětových a hmotných zájmů náležitým způsobem byly hájeny
Kdyby měly zavládnouti názory, jež naznačil pan Stein, nebyla by sněmovna ničím jiným než tribunou, s které se agituje pro voliče. Ale stanovisko strany, ke které mám čest náležeti, je v této otázce zcela jiné. Nám záleží na tom, aby tato otázka byla vyřízena brzy a aby vyřízena byla příznivě a ne proto, že se to setká se souhlasem neb odporem jedné neb druhé části učitelstva, neb voličstva, ale proto, že skutečná potřeba toho vyžaduje. A skutečná potřeba toho vyžaduje, aby platy učitelstva upraveny byly. O tom již někteří řečníci, alespoň ti pánové, kteří o věci pojednali věcně, byli se již zmínili a nebudu tyto důvody opakovat, poněvadž shledávám, že zbytečno je všecko mluvení, které se dotýká podrobností této předlohy. Vždyť se jedná jen o elaborát, který máme přikázati zemskému výboru.
Zemský výbor má vypracovati a předložiti osnovu zákona. Zemský výbor má nám též podati návrhy jak náklad k tomu potřebný lze uhraditi a my budeme pak míti ještě možnost o všech těchto věcech podrobně pojednati a pak také všichni pánové, kteří mají návrhy odchylné na zlepšení jednotlivých ustanovení, budou míti příležitost o tom promluviti.
Ale ve chvíli, kdy tento sl. sněm má býti snad za dva dny uzavřen, kde se skutečně jedná o to, aby aspoň tato palčivá otázka učitelská dostala se tam, kam skutečně patří, k zemskému výboru, a abychom mohli ještě v příštím jarním sezení sněmu přikročiti k dalšímu jejímu a definitivnímu vyřízení, v té chvíli obstruovat takovýmito planými řečmi: tu proceduru mám nejen za zbytečnou, ale za skutečně pochybenou a soudím, že ten nejedná ani ve prospěch učitelstva, ani školy, kdo tento způsob podporuje.
Strana naše velmi důkladně o této záležitosti rokovala, podrobila ji velice podrobné kritice a úvahám, a to mohu konstatovati veřejně, že bylo docíleno v té věci jednomyslnosti všech členů našeho klubu, kteří uznávají, že otázka úpravy platův učitelských rozřešena býti musí.
O tom mohu sl. sněmu referovati s tím větším potěšením, poněvadž tu a tam bylo k tomu poukazováno, Že názory naše v té příčině se různí. Jestliže někteří se vzpírali některým ustanovením této předlohy, stalo se to jen proto, že hledali rovnováhu ve financích zemských, hledali prameny, ze kterých by se potřebná úprava dala uhraditi. A to právě bude úkolem všech, kdož zasedají v zemském výboru a také v rozpočtové komisi, aby vykonali svoji povinnost. Není možné a nemohu si představiti, že by právě ti pánové, o kterých se myslelo, že se staví proti úpravě platů učitelských, zástupci našeho venkova, opírali se tomu. Není tomu tak. My se o tom přesvědčili. Oni podali důkaz, že i zástupci obcí, které na věcech školských takřka se vykrvácely, z nichž mnohé si ukládaly velké břemeno, aby jen úroveň vzdělání své mládeže mohly ještě zvýšit, budou hlasovat pro úpravu platu učitelstva. Ovšem školská komise přihlížejíc ke všem návrhům a peticím, vypracovala návrh, který není konformním s návrhem, jejž jsem podal já, a jejž podal kolega dr. Werunsky se strany druhé.
Definitivní finanční efekt k tomu ukazuje, že potřeba po splnění všech ná-