Středa 12. prosince 1900

stanov pro akademii řečenou a aby výsledek vyjednávání toho v budoucím zasedáni sněmu předložil.

V  příčině formální navrhuje se, aby se zpráva tato odevzdala komisi 15členné, zvolené po 5 každou kurií sněmovní.

Komise podala zprávu svou dne 3. října 1888 pod číslem sněmovním 219. tisk XCII a zpravodajem jejím byl p. Dr. Frant. Lad. Rieger.

Zpráva tato, celkem o 11 stranách, zasloužila by věru celá zde uvedena býti pro pamětihodné úvahy a důkazy o tom, jak nesmírně důležitým je pro veškerou existenci českého národa, aby jedině svým jazykem rodným se vzdělával.

Dne 2. ledna 1889 podal zemský výbor král. Českého pod čís. sn. 288. tisk CXII. zprávu o dalším jednání, zejména s c. k. vládou.

Poněvadž výsledky zahájeného jednání slibovaly vesměs příznivé vyřízení věci, navrhl zemský výbor sněmu král. Českého při této zprávě:

1.   Aby "Akademii byly v nové budově musejní přiměřené místnosti vykázány a

2.   aby do rozpočtu na rok 1900 a do následujících vkládána byla pravidelná podpora zemská obnosem 20. 000 zl.

Návrhy tyto byly pak po souhlasné zprávě sněmovní komise ze dne 12. ledna 1899 čís. sn. 349 tisk CXXXIII. slavným sněmem schváleny a tím existence akademie zabezpečena.

Slavný sněme!

V  neděli dne 2. prosince 1900 oslavila "Česká akademie" dokončení prvního desítiletí své činnosti a vydala účty ze svého jednání.

Nakreslení obrazu její činnosti literární a vědecké vymyká se z rámce této zprávy a mohlo to býti úkolem jedině povolané k tomu síly; - vzrůst jmění vykázán byl koncem října 1900 takto: Jmění kmenového Kor. 586. 173, 60, fond reservní K 25. 108, 54, fond kníž. z Liechtensteina K 34. 746. 48, fond Klementy Kalašové 5270, 07, fond Dr. Josefa Šíchy K 1O1. 542, 41, fond pí. Josefiny Čermákové K 10 845, 27, fond dv. rady Mat. ryt. Havelky K45 399, 52, fond Dr. Jana Kaňky K 40. 031, 16, úhrnem k 849. 116 99.

Výdajný příjem rozpočten byl na rok 1900 takto: Subvence zemské K 40. 000, subvence státní K 40. 000, vlastních příjmů K 26. 290, úhrnem K 106. 290.

Předmětem dnešní zprávy rozpočtové komisse sněmovní, jak jsem si dovolil z předu naznačiti, nemohlo býti pojednání o tom všem, co jsem zde uvedl ze zpráv sněmovních jako hlavní momenty jednání slav. sněmu králov. Českého o "České akademii" a proto nemohu činiti jiného návrhu, než jaký byl sněmovní komissí rozpočtovou schválen, ale přes to měl jsem dovršení prvního desítiletí jejího trvání za událost, jež dozajista zaslouží, aby jí vzpomenuto bylo také na tomto slavném sněmu jako události nad jiné významné a potěšitelné.

Čím je existence a zabezpečená působnost "České akademie" národu Českému v jeho boji "vlastní silou" za nejdražší statky podnikanému, prosloveno bylo při slavnostní schůzi náměstkem protektorovým, Jeho Jas. panem Jiřím knížetem Lobkowicem slovy tak významnými, že památný projev dojista nevymizí z myslí a srdcí našich.

A s ním současně potrvá ve vděčné paměti českého lidu také i jméno toho neznámého nám zakladatele "České Akademie" kterému nejlepší odměnou a pobídkou jest a zůstaniž ještě po dlouhá léta výsledek, jehož docíleno bylo v době poměrně tak nepatrné a krátké! Po tomto, bohužel jenom nedostatečném a kusém úvodu dovoluji si zakončiti návrhem rozpočtové komise, souhlasným se zemským výborem: Slavný sněme račiž tyto účetní závěrky vzíti na vědomí a schváliti! - (Výborně!)

Landtagssekretär Höhm (liest): Die Commission stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle den Rechnungsabschluss zur genehmigenden Kenntnis nehmen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort? Die Commission beantragt, den Rechnungsabschluss zur Kenntnis zu nehmen.

Komise navrhuje, aby účetní závěrka vzata byla na vědomí.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem komise, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Commissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.

Derselbe ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru ohledně úroků z prodlení ze zemských přirážek, v předepsané lhůtě nezaplacených.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über den Landesausschussbericht in Angelegenheit der Einhebung von Verzugszinsen für die im vorgeschriebenen Termine nicht eingezahlten Landesumlagen.

Zpravodajem je pan posl. Heřman Janda. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Heřman Janda. Slavný sněme! Zemský výbor království českého předložil slavnému sněmu v posledním zasedání návrhy, aby zrovna tak jako ze zeměpanských daní byli vybírány úroky z prodlení z přirážek zemských. Zpráva tato byla přidělena rozpočtové komisi, rozpočtová komise podrobila tuto zprávu bedlivé úvaze, a shledala jednomyslně udání a návrhy zemsk. výboru správnými, i dovoluje si vzhledem k tomu předložiti slavnému sněmu osnovu zákona.

Dovoluji si činiti návrh, aby o této předloze s obejitím generální debaty ihned se jednalo.

Nejvyšší maršálek zemský: Mám za to, že návrh komise je sám o sobě tak jednoduchý, že může býti projednán v jediném rokování.

Ich halte dafür, dass dieser Antrag der Commission so einfach ist, dass derselbe in einer einzigen Debatte durchgeführt werden kann.

Žádám p. zpravodaje, by přečetl návrh zákona.

Zpravodaj poslanec Janda (čte): Zákon ze dne... pro království České, týkající se vybírání úroků z prodlení ze zemských přirážek v předepsané lhůtě nesplacených.

Dovoluji ji zde slavný sněm a pány členy upozorniti na to, že v tisku je vynecháno:

"K návrhu sněmu Mého král. českého vidí se mi naříditi takto, " taktéž i v něm. textu, a prosím, aby slavný sněm tyto stilistické změny vzal na vědomí, a schválil.

§ 1. bude zníti:

Nebudou-li přirážky zemské, jež na účely zemského fondu z běžných přímých daní platiti dlužno, zaplaceny nejdéle do 14 dní po projití platebných lhůt pro tyto daně určených, nastává povinnost placení úroků z prodlení, přesahuje-li státní daň, povinnosti přirážkové podléhající, za celý rok obnos 50 zl.

§ 2 V příčině vypočtení, vybírání a vymáhání úroků z prodlení z nezaplacených přirážek zemských sluší použiti týchž předpisů, jež platí v téže příčině ohledně úroků z prodlení z nezaplacených daní přímých.

V § 3 jest malá tisková chyba. Zde stojí totiž:

Úroky z prodlení, jež platiti dlužno dle tohoto zákona z přirážek zemských, požívají ohledně jich dobytnosti týchž výsad, jako přirážky na něž připadají. Má správně státi "dobývání" v českém textu a v německém místo "Einbringlichkeit" stálo by "Einbringung. "

§ 4.

Tento článek v původním návrhu komise rozpočtové zněl "Nabývá platnosti dne 1. července 1900, " poněvadž tento zákon 2. května v rozpočtové komisi byl usnešen, avšak dnes není možná takové zpětné usnešení, a proto za souhlasu předsednictva rozpočtové komise činím návrh, aby zněl: "1. ledna 1901. "

Mým ministrům vnitra a financi se ukládá, by zákon tento uvedli ve skutek.

Landtagssecretär Höhm (liest): Gesetz vom.....für das Königreich Böhmen, betreffend die Einhebung von Verzugszinsen für die im vorgeschriebenen Termine nicht eingezahlten Landesumlagen.

Über Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich anzuordnen wie folgt:

§ 1.

Werden die Landesumlagen, welche für die Zwecke des Landesfondes von den laufenden direkten Steuern zu entrichten sind, nicht spätestens 14 Tage nach Ablauf der für diese Steuern einberaumten Einzahlungstermine berichtigt, so tritt die Verpflichtigug zur Bezahlung von Verzugszinsen ein, insoferne die der Umlagenpflicht unterliegende staatliche Steuergebühr für das ganze Jahr.

5) fl. übersteigt.

§ 2.

In Bezug auf die Berechnung, Einhebung und Eintreibung der Verzugszinsen von den rückständigen Landesumlagen haben dieselben Vorschriften Anwendung zu finden, welche diesfalls betreffs der Verzugszinsen von nicht rechtzeitig eingezahlten direkten Steuern in Geltung stehen.

§ 3.

Die von Landesumlagen nach diesem Gesetze entfallenden Verzugszinsen genießen bezüglich ihrer Einbringung dieselben Vorrechte, wie die Umlagen, auf welche sie entfallen.

§ 4.

Dieses Gesetz tritt mit 1. Jänner 1901 in Wirksamkeit.

Mit dem Vollzuge des Gesetzes werden Meine Minister des Innern und der Finanzen beauftragt.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt jemand das Wort?

Nachdem niemand das Wort verlangt, erkläre ich den gedruckten Antrag der Commission mit den vom Herrn Berichterstatter erwähnten Correcturen für angenommen.

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji, že jest tištěný návrh komise s opravami, na které pan zpravodaj byl poukázal, přijat.

Denní pořádek jest vyčerpán.

Die Tagesordnung ist erschöpft.

Ich werde nunmehr zur Angelobung einiger Herren schreiten.

Přikročíme ke skládání slibu některých pánů.

Bevor ich dies thue, weide ich eine Verwahrung, welche der Herr Abg. Dr. Bareuther mir überreicht hat, und welche er mich ersucht hat vor Ablegung des Gelöbnisses zu verlesen, zur Verlesung bringen.

Ich ersuche diese Verwahrung zu vorlesen.

Landtagssekretär Höhm (liest): Verwahrung. Durch die Angelobung, die ich in Folge meines Wiedereintrittes in den hohen Landtag zu leisten habe und rückhaltlos leisten werde, verpflichte ich mich aus das bestehende Verfassungsgesetz. Im Widerspruch mit demselben hat sich die Mehrheit des h Landtags durch die von ihr in der vorletzten Session beschlossene Adresse auf den Standpunkt eines besonderen "Staatsrechtes für das Königreich Böhmen" gestellt. Die damit erhobenen Ansprüche kann ich, selbst wenn ich mich durch die Verfassung nicht für verbunden hielte, um so weniger anerkennen, als der von mir vertretene Landestheil gar keinen Bestandteil des Königreiches Böhmen gebildet hat. Mein Wahlbezirk gehört vielmehr zu dem rein deutschen, ehemals reichsunmittelbaren Ascher und Egerer Gebiet, bezüglich dessen selbst von tschechischer Seite zugestanden werden musste, dass kein Incorporationsact besteht, durch den es dem Königreiche Böhmen staatsrechtlich einverleibt worden wäre.

Das Ascher Gebiet wurde mit Lehensbrief vom Jahre 1331 dem König Johann von Böhmen zu Lehen ausgetragen und seinen Nachfolgern, daher auch den Kaisern, soferne sie Könige von Böhmen waren, als solchen der Lehenseid regelmäßig bis zu der im Jahre 1869 erfolgten Aufhebung des Lehensbandes geleistet. Es genoss besondere Vorrechte, darunter bis zum Jahre 1865 die Steuerfreiheit. Die Ferdinandea, aus der das sog. tschechische Staatsrecht abgeleitet wird, wurde für Asch. und Eger niemals in Gesetzeskraft gefetzt. Beide Gebiete hatten mit ihr nichts zu schaffen, von ihnen aus wurden die böhmischen Landtage vor Einführung der jetzt geltenden neuen Verfassungsgesetze nicht beschickt.

Aus diesen Gründen verwahre ich mich daher ganz entschieden gegen die etwaige Annahme, als würde ich durch meinen Wiedereintritt in den böhmischen Landtag und durch meine Theilnahme an den Verhandlungen desselben jemals mit den Versuchen einverstanden sein, die darauf abzielen, im Sinne der von der Mehrheit des h. Landtages beschlossenen Adresse einen böhmischen Staat zu schaffen und das von mir als Abgeordneten vertretene Gebiet in irgend ein Abhängigkeitsverhältnis zu demselben zu bringen.

Prag, den 11 December 1900.

Dr. Ernst Bareuther.

Nejvyšší maršálek zemský: Předseezmu nyní skládání slibu.

Ich werde nunmehr die Angelobung vornehmen.

Pan sněmovní tajemník přečte přísežnou formuli a předvolá pány, kteří mají skládati slib, dle jmen.

Žádám, by každý z předvolaných pánů ráčil předstoupiti, mně podati ruku a vysloviti slovo "slibuji "

Der Herr Landtagssecretär wird die Angelobungsformel verlesen und die Herren, welche die Angelobung zu leisten haben, namentlich vorrufen.

Ich ersuchc die aufgerufenen Herren, vorzutreten, mir die Hand zu reichen, und die Worte: "Ich gelobe" auszusprechen Oberstlandmarschall (läutet).

Sněmovní sekretář Böhm čte): Učiníte co členové sněmu slib na místě přísahy v ruce nejvyššího maršálka zemského, že chcete Jeho Veličenstvu císaři pánu věrni a Jeho poslušní býti, zákony zachovávati a své povinnosti plniť.

Sie werden als Landtagsmitglieder in die Hand Seiner Durchlaucht des Herrn Oberstlandmarschalls an Eiberstatt geloben Seiner Majestät dem Kaiser Treue und Gehorsam, Beobachtung der Gesetze und gewissenhafte Erfüllung Ihrer Pflichten.

Sněmovní sekretář Höhm: Pan kníže arcibiskup pražský.

Herr Fürsterzbischof zu Prag.

Kníže arcibiskup pražský Lev svob. pán Skrbenský: Slibuji.

Ich gelobe.

Sněmovní sekretář Höhm: Pan rektor magnificus české university pražské.

Rektor magn. prof. Dr. Stupecký Slibuji.

Landtagssecretär Höhm Herr Rector Magnificus der Prager deutschen Universität.

Rector Magnificus Hofrath Prof. Dr. Chiari: Ich gelobe.

Landtagssecretär Höhm: Herr Dr. Bareuther.

Abg. Dr. Bareuther: Ich gelobe.

Landtagssecretär Höhm: Herr Abg. Hofer. Abg. Hofer: Ich gelobe.

Sněmov. sekretář Höhm: Pan Kratochvíl. Poslanec Kratochvíl: Slibuji.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec dr. Dyk a soudruzi mně odevzdali návrh.

Die Herren Abg. Dr. Dyk und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm: Návrh poslanců dra. Dyka a Jana Kůse a soudruhů v příčině zahájení podpůrné akce ve prospěch rolnictva v obci Měrčíně okresu nepomuckého a v obci Čižicích okresu plzeňského živelními pohromami stíženého.

Již od let stíhány jsou chudé pohorské krajiny v Pošumaví krutými živelními pohromami; tak v roce 1889 nemilosrdné stíženy byly krupobitím, v roce 1890 povodněmi a roku 1897 opět povodněmi, čímž rolnictvo krajin těch uvedeno na pokraj záhuby. Tím bolestněji dotkla se obci Měrčína a Čižic krutá rána v roce 1900 je stihnuvší, v kterémž roce dlouho trvající mrazy a sněhy zničily ozimy, kdežto po jaře nastala taková sucha, že i jaře docela zanikly, tak že hospodáři v těchto obcích žádných prostředků k výživě nemají.

Uvažujíce tyto okolnosti kladou podepsaní návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.   Živelními pohromami stíženým obcím Měrčínu a Čižicím uděluje se podpora k úlevě nouze z prostředků zemských;

2.   C. k. vláda se vyzývá, aby po řádném vyšetření škod poškozeným hospodářům v těchto obcích i z prostředků státních přiměřená podpora se udělila;

3.   C. k. vláda se vyzývá, aby poškozeným těmto odepsány byly pozemkové daně za rok 1900 a s vymáháním daní za rok 1899 až do žní se posečkalo.

V  ohledu formálním budiž návrh ten odkázán k projednání komisi rozpočtové.

V  Praze, dne 12. prosince 1900.

Dr. Em. Dyk a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde den Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan poslanec Hodys a soudruzi mně odevzdali návrh, který žádám, aby byl přečten.

Die Herren Abgeordneten Hodys und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Berlesung bringe.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Josefa Hodysa a soudruhů v příčině udělení státní podpory rolníkům a obcím v okresu Příbramském a Dobříšském krupobitím a povodní stíženým.

Dne 21. července 1900 postiženy byly obce: Jablaná, Káciň, Horno-Hbity, Dolno Hbity, Jelence, Višňová, Skalka, Suchodol a Dubenec okresu Příbramského, Lhota Dlouhá, Drásov, Oubenice, Ostrov, Druhlice, Dušníky, Svaté Pole, Obořište, Lhotka u Dobříše, Rosovice, Kotenčice, Dobříš, Stará Huť Pouště, Rybníky, Drhavy, Lhota Slovanská, Hubenov, Nechalov, Dřevníky, Homole, Libice, Kozohory, Drašetice, Lipšice, Borotice, Čelín, Lhota Prostřední, Lhota Záborná, Lhota Sejcká, Hněvšín, Křeničná, Chotilsko, Korkyň, Křížov, Krámy, Čím, Nové Dvory, Buš, Přestavlky, Knín Nový, Knín Starý a Mokrovrata okresu Dobříšského velikým krupobitím a povodní tak, že třemi čtvrtěmi, ano velkou většinou i zcela polní plodiny dle samých odhadců úředních zničeny byly.

Obyvatelstvo obcí těch u velikou bídu uvrženo jest, tak že nastává otázka, kde že má rolník semeno vzíti, jak rodinu a čeleď vydržovati a jak povodní poškozené pozemky v předešlý stav uvésti, když po celý rok žádných příjmů míti nebude.

Kladou tudíž podepsaní návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby působil na vládu, by se ve prospěch rolnictva okresů svrchu uvedených nouzí stiženého, dostalo rychlé a přiměřené podpory z prostředků státních, jakož i odepsání pozemkové daně a zastavení vymáhání téže až do provedení pomocné akce.

Ve formálním ohledu budiž návrh tento bez prvého čtení přikázán komisi rozpočtové.

V Praze, dne 12. prosince 1900.

Poslanec Josef Hodys a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäsigen Behandlung unterziehen.

Pan posl. Antonín Černý a soudruzi mně odevzdali návrh.

Die Herren Abgeordneten Anton Černý und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. Antonína Černého a soudruhů v příčině udělení podpory státní a zemské rolnictvu živelní pohromou v zastupitelském okresu Novokdyňském a Domažlickém stíženým.

Následkem letošní nepříznivé zimy a spoust napadlého sněhu vyhynulo téměř veškeré obylí ozimé a jetele, jaře pak trpěly stálými dešti a chladnem v měsíci červnu, a stálými úpalnými vedry v měsíci červenci, takže byla vyhlídka na letošní úrodu nad pomyšlení hrozná; než nebylo na tom dosti; dne 17. července 1900 přišlo ještě děsné "krupobití a zničilo úrodu letošní v obcích Černíkově a Hrdolticích úplně.

Dne 29. července 1900 řádilo hrozné krupobití v obcích: Oprechtících, Oulíkově, Podzámčí, Němčících atd., tak že úplná škoda obnáší do set tisíců korun.

Vzhledem k tomu, že krajina jest již tak chudá a rolnictvo do nejvyššího stupně zadluženo, dovolují si podepsaní činiti následující návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby rolnictvu, které utrpělo různými živelními pohromami škodu na letošní úrodě, poskytla co nejdříve státní pomoci, povolením subvencí a nezúročitelných půjček, odepsáním a posečkáním všech c. k. daní.

2. Majitelům usedlostí živelní pohromou stíženým povoluje se vydatná podpora z prostředků zemských.

Ve formálním ohledu budiž návrh tento přikázán bez prvého čtení komisi rozpočtové.

V Praze dne 12. prosince 1900.

Poslanec A. černý a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag des geschästsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Die Herren Abgeordneten Vesemüller und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.

Pan posl. Besemüller a soudruzi mně odevzdali návrh, který žádám, aby byl přečten.

Landtagssecretär Höhm (liest): Antrag der Abgeordneten Franz Besemütter, Glöckner, Posselt und Genossen:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Der böhmische Landesausschuss wird ausgefordert, den Erlass vom 11. August 1897 Z. 51. 731, mittelst dessen angeordnet wurde, dass zum Zwecke der Rechnungsprüfung der Bezirkssondserhöhung, alle Rechnungsbelage als Caffa-Hauptbücher vorzulegen sind, aufzuheben.

In formaler Beziehung beantragen wir:

I. Diesen Antrag der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zur Berathung und Berichterstattung binnen

4 Tagen zuzuweisen;

II von der Drucklegung des Antrages und von der Drucklegung des CommissionsBerichtes Umgang zu nehmen. Prag, am 12. December 1900. Abgeordnete Franz Besemüller und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmässigen Behandlung unterziehen.

Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich erlaube mir übrigens zu bemerken, dass ich ohne erste Lesung eine Zuweisung eines nicht gedruckten Antrages nicht für richtig halte. Der Antrag wird übrigens in kürzester Zeit gedruckt sein und dann wird betreffs der Zuweisung an eine Commission ohne erste Lesung das Verfahren sofort eingeleitet werden.

Byl mi odevzdán návrh poslance pana Jana Kožmína a soudruhů.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Jana Kožmína a soudruhů za udělení nezúročitelné zápůjčky a vymožení státní podpory nouzi stíženým okresům Sedlčanskému a Votickému.

Následkem živelních pohrom, jež okres sedlčanský a votický šest po sobě jdoucích roků stihají a hlavně však letošní neúrodou, která způsobena ohromnými sněhovými závějemi a všeobecným nedostatkem píce jest rolnictvo těchto okresů uvrženo do největší nouze a nedostatku. Následkem úplné neúrody žita byl nucen rolník v těchto zmíněných okresích potřebné osivo již na podzim koupiti a nyní se nedostává na výživu té nejpotřebnější plodiny na chleba, jenž jest hlavní výživou venkovského obyvatelstva, tak že v mnohých rodinách nyní ani chleba k ukojení hladu není, aniž prostředků, ze kterých by tento nejhlavnější zdroj výživy zaopatřen býti mohl.

Jelikož v těchto okresích není žádného většího průmyslu a dělnictvo odkázáno jest jedině na zemědělství, jest samozřejmo, že toto hospodářské dělnictvo nemajíc v zimní době pražádného výdělku, jde největší bídě a hladu vstříc.

Pří stávajícím přetíženi stavu rolnického břemeny a zadlužením jest zřejmo, že nebude-li poskytnuta vydatná podpora, uvrženo bude v nevyhnutelnou zkázu a záhubu.

Na základě těchto pravdivých důvodů navrhujeme:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Okresu sedlčanskému a votickému budiž poskytnuta nezúročitelná v deseti letech splatná zápůjčka z prostředků zemských a zemskému výboru se ukládá, aby neodkladně s vysokou c. k. vládou zavedl jednáni ve příčině poskytnuti vydatné podpory státní na ulevení nouze obyvatelstva okresu sedlčanského a votického a na záchranu rolnictva těchto okresů.

V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán komisi rozpočtové.

Jan Kožmín a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan posl. dr. Ladislav Dvořák a soudruzi odevzdali mi návrh.

Die Herren Abg. Dr. Ladislans Dvořák und Genossen haben mir eineu Antrag überreicht.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. dra Ladislava Dvořáka a soudr. na předložení sněmu slavnostního prohlášení Jeho Císařské a královské Výsosti arciknížete Františka Ferdinanda ďEste z 28. června 1900.

Slavný sněme! Jeho Císařská a Královská Výsost arcikníže František Ferdinand ďEste prohlásil dne 28. června 1900 slavnostním způsobem, dovolávaje se ustanovení domácích zákonů Nejvyššího domu o důsledcích t. zv. nestejnorodého sňatku, že dětem pocházejícím z manželství, jež dne 1. července 1900 s vysoce urozenou paní Žofií hraběnkou z Chotkova a Vojnína uzavřel, a které bylo morganatickým prohlášeno, a potomkům jejich nepřísluší právo na trůnní posloupnost v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených a tím také v zemích koruny uherské a že též z posloupnosti trůnní jsou vyloučeni.

Úprava poměrů posloupnosti na královský trůn Český náležela vždy jako záležitost zemská ke kompetenci sněmu království českého, jak toho dokladem jsou majestáty císařův a králů, jako privilegium císaře Bedřicha I. z 26. září 1212, zákon následnický k žádosti krále Jana dne 11. června 1341 sněmem usnesený a zvláště zlatá bulla císaře a krále Karla IV. slavné paměti ze 7. dubna 1348, rovněž jako majestát krále Vladislava z 11. ledna 1510 a krále Ferdinanda I. z 2. září 1545, neméně pak obnovené zřízení zemské z 10 května 1627 čl. A. ) 1 a sankce pragmatická z 19. dubna 1713. Tato sankce pragmatická majíc původně povahu řádu domácího stala se podstatnou části platného ústavního práva zemí koruny české následkem toho, že sněmy těchto zemí k ní ku žádosti Jeho Milosti královské císaře Karla VI. přistoupily, což stalo se na sněmu království Českého usnesením ze dne 16. října 1720 vyhlášeným v tištěných artikulích sněmovních - tehdejší to formě publikací zákonů zemských.

Kompetence sněmu království Českého byla touto poslední úpravou dědičné posloupnosti členů Nejjasnější dynastie Habsburgo-Lotrinské, výslovně a nepochybně uznána jednak přístupem sněmu Českého ku pragmatické sankci ve formě zákonné, při čemž stavové češti současně se dovolávali dosavadních, privilegií, řádu a zvyklostí království českého, jednak prohlášením Jeho Milosti královské císaře Karla VI. z 3. března 1721, kterým sněmu království českého vyslovil Nejvyšší zalivení za to, že přistoupil ku pragmatické sankci.

Příslušnost sněmu v této příčině není ani dle nynější ústavy prosincové z roku 1867 nikterak pochybná, neboť ústava tato neuvádí úpravu trůnního nástupnictví mezi záležitostmi dle § 11 státního zákona z 21. prosince 1867 č. 141 ř. z. říšské radě vyhrazenými, takže dle § 12 téhož zákona jsou tu sněmy zemské výhradně příslušný.

Také právní povaha posloupnosti na staroslavný trůn království Českého jako státu nedílného, dědičného, po případě volebního, kde vedle vladaře jest sbor repraesentativní spolupředstavitelem svrchované moci státní, odůvodňuje neméné příslušnost sněmu v otázkách týkajících se posloupnosti na královský trůn Český.

Uvažujíce, že jest žádoucno, aby o tak závažných poměrech, jež jsou předmětem shora uvedené slavnostní deklarace z 28. června 1900 v budoucnosti žádné pochyby vzniknouti nemohly, a aby následkem toho tato významná záležitost ústavní cestou příslušnému foru sněmovnímu byla předložena; uvažujíce, dále, že i říšskému sněmu koruny uherské deklarace z 28. června 1900 byla předložena, aby ji v zákony státní inartikuloval, dovolují si podepsaní činiti návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby sněmu předložila uvedené slavnostní prohlášeni z 28. června 1900.

Ve směru formálním navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán 15členné komisi zvolené po 5 členech z každé kurie.

V Praze, 12. prosince 1900.

JUDr. Ladislav Dvořák a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan poslanec Dr. Pacák a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excel. panu místodržiteli.

Der Herr Abg. Dr. Pacák hat mir eine Interpellation an Seine Excellenz den H. Statthalter überreicht.

Žádám, by tato interpellace byla čtena:

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Interpellace poslance JUDr. Bedřicha Pacáka a soudruhů k Jeho Excel. p. místodržiteli jako zástupci vlády, týkající se zavedení nynějšího nezákonného stavu jazykových poměrů u úřadů státních v království Českém.

Když dne 17. října 1899 stal se neslýchaný čin, že státní správa submitovala před bouřnou obstrukcí německou a zrušila jazyková nařízení Gautschova, tu v příslušném nařízení uvedla, že ohledně užívání zemských jazyků, má zavésti se onen stav, který až do počátku působnosti nařízení z 5. dubna 1897 č. 12 ř. zákona t. j. až do 17. dubna 1897 trval.

Tehdejší ministrpresident hrabě Clary v sezení sněmovny poslanecké ze dne 19. října 1899 pospíšil si, aby prohlásil, že říditi se chce jen zákonem a že úpravu jazykových poměrů jen cestou zákona uskutečniti zamýšlí. A totéž opakoval nynější ministrpresident Dr. Körber v sezení sněmovny poslanecké dne 22. února 1900.

Zákonní stav otázky jazykové v království českém byl a jest před i po vydání jazykových nařízeni úplně stejný a nezměněný. V království Českém platné zákony stanovící poměry jazykové jsou:

I. Obnovené zřízení zemské ze dne 10. května 1627, kterým jazyk německý s jazykem českým dosud jedině v zemi platným byl rovnoprávným v celé zemi prohlášen.

II. Nejvyšší kabinetní list ze dne 8. dubna 1848, kterýž ve smyslu tehdejšího veřejného práva za zákon považovati se musí (rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 13. prosince 1898 č. 14934. ), jenž stanoví rovněž rovné právo obou jazyků zemských v celé oblasti Českého království u všech úřadů státních i zemských a jenž posud žádným pozdějším zákonem zrušen nebyl, o němž však cirkulárním nařízením vrchního soudu království českého ze dne 30. května 1848 č. 9533 uveřejněném v provincialné sbírce zákonů z r. 1848 sv. XXX., č. 119. bylo prohlášeno,,, že ním byly všechny předpisy a zvyky, které rovnoprávnosti obou jazyků odporují, na základě Nejvyššího zmocnění za zrušené prohlášeny. "

III. Článek XIX. základních státních zákonů ze dne 21 prosince 1867. čís. 142., zaručující rovnoprávnost jazyků, potvrzuje také zásadní rovnoprávnost obou zemských jazyků v království českém základními zemskými zákony uznaných. V zákonech těchto nečiní se žádného rozdílu o jazykových poměrech, pokud týká se tak zvaného vnitřního neb zevnějšího úřadování, nýbrž stanoví se rovnoprávnost obou jazyků zemských ve všech oborech státní správy bezvýminečně.

Jen v objemu těchto zákonů vlády


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP