nického jen ti, kteří byli živelní pohromou ve skutečnou nouzi uvrženi a kteří prokáží, že by museli v úplnou zkázu přijíti. Kdyby se jim pomoci od státu nedostalo, ani nemají naděje na pomoc ani od obce, ani od okresu, ani konečně o 1 země.

Dotyčné žádosti lze tedy jenom za těchto podmínek podporovati.

C. k. okresní hejtman Mařánek.

Velectění pánové, to jest velice trapné, když k tomu blíže přihlédneme. Má se podporovati pouze ten, kdo ve skutečnou zkázu má přijíti, kdo již by si více nemohl pomoci. Něco takového skutečně jest jen u nás možno. Jestliže již ve skutečnou zkázu přicházím, nebude mně pomoci, kdyby mně stát na to nějakou maličkostí přispěl To již mne nevytrhne. V čas se musí rolnictvu pomoci, dokud se může vzpružiti, ne, když je úplně již zničeno. Co se děje nyní ve vysokomýt ském okresu, to se stalo i v jiných okresech. Hraboši minulého roku úplně zničili veškerou ozimní setbu.

Škoda jest ohromná, ale tuze málo se děje se strany vlády, aby se tomuto zlu předešlo. Vidíme, že okresní hejtman Mařánek v tom směru velice málo pracuje, ale když se jedná o něco jiného, projevuje větší činnost.

Na př. když lid náš ve spravedlivém rozhořčení na urážku vládou českému národu dne 17. října učiněnou projevil tu a tam nějakou nelibost, když se v Horním Jelení několik vážených občanů sešlo na náměstí a zpívali národní písně, tu okresní hejtman užil patentu z r. 1854 a přísně je potrestal - za to, že zpívali národní písně Taková jest činnost okresního hejtmana, ale tam, kde by lidu mohl pomoci, kde by se snad formální chyby dopustil, aby jemu poradil a pomohl, v té věci pan okresní hejtman nečiní nic. Tu stojíme skutečně v takovém postavení, že nevidíme skutečně v takových c. k. okr. hejtmanech úředníky konající svou povinnost.

My vidíme, že se musí něco státi na záchranu stavu rolnického, o kterém se praví, že jest to zlatý sloup ve státě; ale stát naproti němu nekoná svých povinností a nečiní ničeho, aby tento zlatý sloup v národě byl zachován. Tu ovšem volá se k nám, že máme dnes příležitosť ke smíru, volá, se, pracujme ve prospěch smíru na půdě hospodářské, ale jak se to vyjímá, když církevní kněz p. farář Opitz nás vyzývá k této práci. Já bych poradil něco p. farářovi, totiž, že má jako kněz především volati po spravedlnosti, aby spravedlnost byla v této říši zavedena a. bude-li tato zavedena, pak zajisté přikročíme k práci plodné, a nastane smír, a když nastane spravedlnost, nastane také úplná rovnocennost a rovnoprávnost našeho lidu. (Výborně!)

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der Herr Abg. Nowak.

Als weitere Redner pro haben sich noch eintragen lassen die Herren Abg. Prinz Ferdinand Lobkovic und Udržal.

Dovoluji sobě ohlásiti, ze pan posl. princ Ferd Lobkovic a Udržal dali se ještě zapsati jako řečníci pro návrh.

Ich ertheile dem Herrn Abg. Nowak das Wort.

Abg. Nowak Hoher Landtag! Es wird wohl niemanden in diesem hohen Landtage geben, der nicht aufrichtigen und vollsten Herzens diesem Berichte des Herrn Abg. Horák und seinem Antrage zustimmen würde Wie ich aus dem Berichte des Herrn College Horák entnommen habe, so benamset er darin die durch Elementarschäden betroffenen Gegenden und er nannte da Schäden, die an den Feldproducten durch übergroße Nässe, durch Hagelwetter und Ragen im vorigen Jahre geschehen sind, durch Frost, durch Mäuseplagen u. f. w. und erwähnte auch zum Schlüsse die Katastrophe in Klappai. Leider sind die Erdrutschungen, die auch im heurigen Frühjahr im Tetschner Bezirk vorgekommen sind, nicht in diesem Berichte erwähnt.

Wie ich aus der Rede des Herrn Coll. Heinzeil entnahin, sind diese Erdrutschungen wohl in der Budgetcommission zur Sprache gekommen. Abel sie haben keine Aussicht, dass sie heuer noch in dieser Session im hohen Landtage zur Behandlung und Unterstützung kommen werden. Es kann daher sehr leicht möglich sein, dass diese armen Leute, welche so schwer heimgesucht worden sind, ganz und gar ohne Unterstützung von Seite des Landes ausgehen werden. Das, meine Herren, ist sehr zu bedauern. Ich weißja, dass die Gemeinde Klappai an der Hasenburg in sehr großem Unglück ist da die Erdrutschungen dort einen sehr großen Umfang angenommen haben, und dass 50 und noch mehr Häuser dort dem Untergange gewidmet wurden Aber, meine sehr geehrten Herren, nicht weniger traurig ist es bestellt in der durch die Erdrutschungen betroffenen Elbegegend. Ich bin selbst dort gewesen und habe mich von der Lage überzeugt und ein äußerst trauriges Bild erhalten. In der Gemeinde Alt- und Neubohmen rutschte eine Fläche von 60 loch Das Erdreich, welches auf einer Mergelthonunterlage ruht, ist in Bewegung, Schiebt sich riesenhoch übereinander; es wandern Felder, Fluren, Obstgärten, Bäume versinken, ich habe Bäume gesehen, von denen nur die Spitze herausschaut. An einem Sumpfrand stehen einige Weiden, eine Weide habe ich gesehen, die ist in der Mitte entzweigerissen, die eine Hälfte neigt sich nach der rechten Seite in das Rutschterrain, die andere nach links. Das rutschende Terrain hat sie zerrissen, die anderen Weiden Schauen nur noch mit den äußersten Astspitzen heraus.

Oberhalb dieser Gemeinde Altbohnten ist ein Teich; dieser Teich bildet sich durch Zufluss von Grundwasser und Tagwässern, hat aber keinen Abfluss. Der Abfluss ist also ein unterirdischer, und dort scheint auch eine Ursache der Katastrophe zu liegen. Dieser Teich muss verschüttet werden, muss ganz beseitigt werden, wenn die Sache einmal zum Stehen kommen soll. Und da habe ich gesehen, dass einzelne Häuser ganz zersprüngen, zerrissen sind, die mussten gestemmt werden. Die Einwohner mussten delogiert weiden, andere Einwohner haben riefenmäßig Tag und Nacht gearbeitet, um ihre Hänser Schutzwälle ausgehoben, damit das Erdreich nicht ins Rutschen kommt.

Wenn heutzutage ein Mann, ein Besitzer mit Seinem Gute abbrennt, so ist er sicher sehr übel daran, aber er bekommt doch wenigstens etwas von der Assecuranz. Aber diese Leute haben ihr Haus und Gut verloren und nebstdem ihre Felder. Die Ernte ist nicht allein für das heurige Jahr ruinirt, sondern auf 10 bis 25 Jahre, vielleicht auf immer Denn derartige Fluren sind nicht mehr zu bessern. Es sind große, metertiese Risse darin, die Wege sind verschüttet, das Erdreich, der Humus ist mit dem Mergelschiefer und mit dem Gerölle vermischt, so dass dort überhaupt gar nichts anzubauen ist.

Und nicht allein diese so schwer betroffenen Fluren sind beschädigt, sondern auch die Felder, die hinter ihnen liegen, diese müssen unbedingt auch bei der Steuereinmessung in eine niedrigere Bonitätsklasse kommen, denn sie haben die Zuwege verloren, und man kann mit dem Vieh gar nicht mehr oder nur mit großer Gefahr auf diese Grundstücke kommen. So habe ich da zu nennen: die Gemeinde Alt- und Neu-Bohmen, wo 2 Hauser bereits delogirt und beschädigt, andere stark gefährdet sind, die Gemeinde Schönborn, die Ortschaften Wilsdorf, Hopfengarten, Malschwitz, Krochwitz, Seldnitz, Barken.

In der Gemeinde Riegersdorf ist ein Wirtschaftsbesitzer namens Höhne. Dieser Mann ist sehr übel daran. Er hat eine kleine Wirtschaft von 13 loch Grund und ein unglücklicher Zufall brachte es mit sich, dass gerade diese 13 Joch Grund des Höhne ins Rutschen gekommen Sind. Der Mann ist, wenn ihm nicht ausgiebige Unterstützung zutheil wird, vollständig ruinirt.

Es sind auch noch zu nennen die Gemeinde Welhotten, wo das Haus des Oekonomen Schneider versinkt und delogirt werden musste, ferner die Gemeinden und Ortschaften Jakuben, Schmordau, ScheraS Babutin, Hostitz und Ohren, sämmtliche im Gerichtsbezirke Tetschen gelegen.

Im Gerichtsbezirke Bensen sind auch solche Schäden vorgekommen, und im Gerichtsbezirke Böhm. Kamnitz ist ein Grundcompler der Ort'chaft Philippsdorf, Gemeinde NiederKamnitz in Bewegung und musste ein Wohnhaus, das einer Witwe gehört, gestützt worden.

Ich erlaube mir daher, den Antrag zu stellen:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Der durch diese Katastrophe herbeigeführte Schaden fei zu erheben, für die Ableitung der Duellen und oberirdischen Wässer seien die nöthigen Maßregeln zu treffen und den so schwer geschädigten, ja mitunter gänzlich ruinirten Grundbesitzern sei zur Wiederherstellung ihres Besitzes, so weit dies möglich ist, eine genügende Unterstützung aus Landesmitteln zu gewähren.

Weiter sei die k. k. Regierung aufzufordern, den betreffenden Grundbefitzern eine mindest 10 bis 25jährige Steuerfreiheit der verschwommenen Parzellen zu gewähren und die überhaupt gar nicht mehr zu benützenden Grudflächen auf Koren des Staates abzulösen.

Oberstlandmarschall: Ich bitte, mit den Antrag 311 überreichen.

Der Herr Abgeordnete Nowak stellt den Antrag:

Der durch diese Katastrophe herbeigeführte Schaden sei zu erheben, für die Ableitung der Duellen und oberndischen Wässer seien die nöthigen Maßregeln zu treffen und den so schwer geschädigten, ja mitunter gänzlich ruinirten Grundbesitzern sei zur Wiedeiherstellnug ihres Besitzes. so weit dies möglich ist, eine genügende Unterstützung aus Landesmitteln zu gewähren.

Weiter sei die k. k. Regierung aufzufordern, den betreffenden Grundbefitzern eine mindest 10 bis 25jährige Steneifreiheit der verschwommenen Parzellen zu gewähren und die überhaupt gar nicht mehr zu benützenden Grundflächen auf Kosten des Staates abzulösen.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben. Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Návrh je dostatečně podporován. Přichází nyní k řeči p. posl. princ Ferdinand Lobkovicz. Dávám mu slovo.

Poslanec princ Ferdinand Lobkovic: Slavný sněme! Jest to zjev dosti zajímavý, že při mnohých otázkách třeba zcela jiného rázu se mluví o melioracích. Jest to jednak zajímavým zjevem, jednak i zjevem potěšitelným, jelikož jest tím podán důkaz, že i širší kruhy obyvatelstva se o takové práce zajímají.

Nejsem sice přítelem ujímati se slova o záležitostech, které s věcí na denním pořádku so nalézající nesouvisí, a které jednají o věcech zcela jiných; avšak, jelikož p. posl. Anýž se zmínil o věcech melioračních, a zejména o jisté melioraci a regulaci, dovoluji si též několik slov o teto věci promluviti. Jakožto předsedovi zemědělské rady pro král. české jest mi věc týkající se Hředelského potoka a Litavky dosti známá. Obec Hředle již několikráte utrpěla velké škody, zejména při lijácích, které v tamější krajině se dosti často objevují. Jelikož bylo známo, že uskutečnění úpravy tamějšího potoka by vyžadovalo většího času a velkého nákladu, zařídila technická kancelář zemědělské rady prozatímní úpravu hředelského potoka a tato prozatímní úprava také se dosti dobře osvědčila, ovšem jen jakožto prozatímní, a jest mi známo, že definitivní uskutečnění bude vyžadovati ještě většího nákladu.

Souvisí to též s Litavkou. Projekt Litavky jest jedním z prvních regulačních projektů, které byly vypracovány v technické kanceláři zemědělské rady, a jest pravda, co pravil p. posl. Anýž, že nedávno - myslím, že to bylo loňského roku - tento projekt se opět vrátil technické kanceláři zemědělské rady k přepracování. Avšak inženýr technické kanceláře zemědělské rady, který tehdáž projekt Litavky vypracoval, stojí na svém stanovisku, a není mu dle jeho přesvědčení možno, aby práci, kterou byl vykonal, nyní najednou přejinačil, a pice takovým způsobem, který dle jeho přesvědčení by k cíli nevedl. Jest to ovšem těžká věc pro neodborníka činiti rozsudek mezi odborníky, a dle německého přísloví "viele Koche versalzen die Suppe, " "mnoho kuchařů přesolí polévku, " dělá to na mne tentýž dojem, když technické otázky různí úřadové jinak posuzuji. Jeden inženýr jest toho náhledu, že má to býti přepracováno tak, druhý jest náhledu, že má býti koryto jinak upraveno; podobně se to stává v mnohých případech jiných, a to jsou příčiny, pro které se věci stále opakují a projekty přepracovávati musí.

Já vřele podporuji návrh p. posl. Anýže, aby jednání v příčině této nešťastné Litavky co nejdříve bylo přivedeno ku konci. Já osobně znám poměry tamější krajiny a přesvědčil jsem se o tom, jak jest nutno, aby se náprava jednou stala.

Avšak, velectění pánové, je to náramně těžko při takových věcech, když po letech teprve se má přikročiti ku provedeni projektu, který již před 10 neb 15 lety byl udělán.

Projekt Litavky, nemýlím-li se, byl již před 15 lety udělán. Dnes, když se má provésti, jsou podmínky zcela jiné; koryto má zcela jiný tvar a všecko vyhlíží zcela jinak. Než se přikročí ku práci, musí býti rozhodně jakási revise tohoto projektu provedena Zdali pak bude provedena dle náhledu jednoho inženýra neb druhého, to jest pro neodborníka těžko rozluštiti; ale mohu dáti ujištění, že, co se týče zemědělské rady a její technické kanceláře, se vším důrazem bude se naléhati na to, aby co nejdříve v tom stala se jakási odpomoc.

Když jsem již při slově, bude mi snad dovoleno, abych se také zmínil několika slovy o řeči, kterou ctěný přísedící zemského výboru pan poslanec Adámek zde před několika dny promluvil.

Pan poslanec Adámek Činil jisté výtky technické kanceláři zemědělské rady, ale nedosti na tom, publicistika tyto výtky ještě zvětšila, a tak přišla jistá zpráva do novin. V novinách totiž byl uveden jistý posudek velmi trapný o činnosti zemědělské rady, jenž však p. poslancem Adámkem nebyl vysloven stálo totiž v novinách, že pan poslanec Adámek řekl, že se v kanceláři hází písek do očí. Přesvědčil jsem se v stenografickém protokole, že pan poslanec Adámek něco takového neřekl Jest však dosti na obsahu tom. Řekl, že jest smutné, že naše technická kancelář menší práce intensivně nekoná. Proti tomu musím přece konstatovati, že, zejména nyní hlavní činnost technické kanceláře záleží v tom, aby se menší práce podporovaly, aby se většími regulačními plány nemařil čas. Neboť jmak to nemohu pojmenovati, máme tolik regulačních projektů v zásobě, že jak již jeden pan řečník vypočítal, dlouhou řadu let by to trvalo, než by mohly všechny býti provedeny. Ale výtka, že by se na menší meliorace nehledělo v technické kanceláři, jest zcela nemístná. Hledí se s veškerou pílí na úspory, a to, co si pan pan poslanec Adámek přeje, se také stává. Zavedli jsme v technické kanceláři zemědělské rady tak zv. lukařské mistry, a sice stalo se to proto, ježto se uznalo, že pro menší práce jest návštěva draze placených inženýrů s velkými dietami příliš nákladná. Proto jsme navrhli, a slavný sněm to schválil, abychom jmenovali jisté mistry lukařské, kteří za menší plat, ba i spolupracujíce, menši meloriace pro vádí.

Značnou budoucnost hospodářského pokroku v těch malých melioracích, a dovoluji si jenom v krátkosti, ježto dále mluviti nemohu - jak ráčíte slyšeti silně chraptím - konstatovati, že, dokud bude, a doufám, že také zůstane, technická kancelář při zemědělské radě a dotyční živlové hospodářstí a delegáti zemědělské rady budou míti vliv na její řízení, a dokud já budu míti čest státi v čele zemědělské rady, co nejusilovněji budu na to naléhati, aby technická kancelář těmto účelům vyhovovala, hlavně co se týče menších meliorací, aby menšímu rolníku pomáhala, a žádám jenom, aby se práci této technické kanceláře důvěřovalo, aby se vše, co v té věci je nemilého a co často hlavně záleží jen v jistém byrokratickém vedení a systému, se nepočítalo vše jenom vždy a opětně na vrub technické kanceláři zemědělské radě. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k řeči pan posl. Udržal. Dávám jemu slovo.

Poslanec Udržal: Slavný sněme! Budiž mně dovoleno, abych několika skromnými slovy směl poukázati na jistou nedostatečnost melioračního zákona z r. 1884.

Meliorační zákon z r. 1884. udílí dobrodiní všem družstvům, které by se utvořily k regulování jakýchsi toků vodních, totiž tak, že mohou na základě tohoto melioračního zákona dostati 30 pct. podpory zemské a 30 pct. podpory státní, tedy úhrnem 60 pct. celého nákladu. Při tocích horských, při tak zv. bystřinách, když jsou za ně uznány, povoluje meliorační zákon vyšší procento úhrnného nákladu, po případě, když je meliorace prohlášena za podnik zemský, povoluje celou úhradu.

Velectění pánové, ale my často, a to je zrovna při Litavce i při Chrudimce, ten pád, máme řeky, které nejsou uznány za bystřiny. Následkem toho béře na ně zákon pak jen zřetel jako na obyčejné regulační podniky, udílí jim jen podporu 60 pct. veškerého nákladu, když ale jest oblast inundační příliš malá, příliš úzká, jako jest to při Litavce a zejména při Chrudimce, pak vypadne na jednotku míry, ku př. na jitro, příliš vysoký zájmový podíl. U Chrudimky tento zájmový podíl jest přes 2 tisíce kor, r. j. přestisíc zl., to jest, velectění pánové, skutečně ohromná suma, a tedy k regulování takových toků nepostačuje meliorační zákon, který propůjčuje jen 60 pct. podpory, zde jest třeba, aby stát a země nejméně 80 pct. veškerého nákladu nesla. Ovšem v polohách rovných jest to příznivé; máme celou řadu provedených melioračních prací, kde zájmový podíl pro jitro obnášel 200-300 zlatých. To jest ovšem veliký rozdíl, jestli obnáší 200 anebo 1000 zl. A proto právě, kde jest oblast inundační příliš malá, jako při Litavce a Chrudimce, kde, velectění pánové, se musí vykupovati mnoho drahých objektů, jak známo na těchto řekách jsou to jezy, různé vodní stavby, tam nedostačí 60 pct nákladu, tam jest třeba, aby se povolilo aspoň nejméně 80 pct. nákladu.

Proto, velectění pánové, zdá se mi, že v budoucností budeme nuceni, abychom pro větší meliorační podniky vždycky zvláštním zemským a říšským zákonem stanovili výšku podpory. Tak šablonovitě, jako se to doposud odbývá, jest zcela přirozeno již následkem různosti terainů a místních poměrů, se to prováděti dále nedá. Proto myslím, že bylo zde zcela dobře, když se projednával návrh můj, poukázáno na to, že v budoucnosti bude se asi technické kanceláři musiti nechati vypracování malých vzorných projektů, ty, že také budou spadati přímo do kompetence zákona z r. 1884, a pro větší vodní stavby, máme-li jíti poněkud rychlejším tempem ku předu, od případu k případu zřizovati zvláštní zákon.

Velectění pánové, já zde mám ještě odpověd J. Excellence p. místodržitele na interpellaci kol. Dvořáka, na kterou již poukázal kollega pan poslanec Anýž, před sebou. Pan koll. posl. Anýž pouká zal na hořejší čásť této interpellace, já pak, velectění pánové, cítím se do jisté míry povinen poukázati na její dolejší část.

"Má li provedení vodních úprav v království Českém, jak toho nejen v zájmu zemědělském ale i v zájmu průmyslu nezbytně třeba jest, aspoň v době dozírné skutkem se státi, nezbývá po mém náhledu nic jiného, než pro podporování podniků, na kteréž zákon ten podle hlavního účele jejich se nehodí a kteréž i svým velkým nákladem z rámce zákona toho se vymykají, opatřiti prostředky státní jiným způsobem".

Jestliže Jeho Excellence dal tuto odpověď asi v tom srozumu, jak já jsem to zde vysvětlil, pak, velectění pánové, zajisté všichni bychom s tím souhlasili, jestli však Jeho Excellence míní tím nás upozorniti, že, chceme li něco z jmění melioračního docíliti, musíme snad ve Vídni dělati, jak se říká, dobrotu, aby ty investiční půjčky se mohly uskutečniti, pak s ním ovšem nesouhlasím a nesouhlasí s ním žádný a Jeho Excellence se přesvědčí, že takovéto napomenutí bude míti u nás právě vliv opačný.

Bylo by dobře, kdyby Jeho Excellence v čas na patřičném místě tlumočila tento náhled, který zde pronáším.

Velectění pánové ! My zemědělci, když i pracujeme ze všech sil pro to, abychom na poli hospodářském šli co možná ku předu, neprodáme nikdy prospěch svého národa za mísu čočovice, toho ať pánové jsou dobře pamětlivi. Nějaké ohledy národohospodářské nebudou míti ani nejmenšího vlivu na naše postavení politické ve Vídni. Tím, velectění pánové, prozatím končím. (Výborně! Potlesk. )

Oberstlandmarschall: Es hat sich noch der Herr Abg. Albl zum Worte gemeldet. Ich ertheile ihm dasselbe.

Abg. Albl: Hoher Landtag! Ich fühle mich veranlasst, den Nothstand einer Gemeinde hier zur Sprache zu bringen, welche es gewiss in erster Linie verdient, dass ihr das Wohlvollen des Landesausschusses und des Staates in reichstem Maße zugewendet werde. Es ist dies Sie Gemeinde Strahn im Komotauer Bezirk. Es ist vielleicht schon bekannt, dass bereits vor langer Zeit, es war im Jahre 1820, die ehemals blühende und wohlhabende Gemeinde Strahn - durch eine Erdrutschung, durch einen Bergsturz gänzlich zerstört wurde.

Ehemals blühende Felder, Hopsengärten und Gälten wurden über Nacht in eine Wüste verwandelt.

Sämmtliche Häuser des Ortes, die Schule, die Kirche, alle Gehöfte der dortigen Einwohner winden über Nacht zerstört, so dass die Einwohner des Dorfes Strahn sich genöthigt sahen, ihren Wohnsitz an einen ganz andern Ort zu verlegen.

Ein einziges Häuschen, welches übrig geblieben ist, gibt heute noch Zeugnis von der Stätte, wo einst dieser Ort gestanden war. Die Strahner aber, obwohl sie arm und obdachlos geworden waren, zogen nicht fort in die Fremde, sondern bemühten sich, ihre Häuser und Höfe wieder neu auszubauen, allerdings an einem andern Orte. Die öffentlichen Gebäude, die Schule und die Kirche mussten ebenfalls neu errichtet werden Infolge dessen entstand ein ganz neues Dorf an einer anderen Stelle. Die Gemeinde Strahn, die damals infolge dieses Elementarunglückes in die größte Noth versetzt winde, sie bekam von keiner Seite her irgend eine Unterstützung, nicht einen Pfennig erhielt sie, um den Aufbau ihrer Gebäude, den Aufbau der öffentlichen Gebäude zu bewerkstelligen. Trotzdem haben die Bewohner durch ihre Sparsamkeit, durch ihre emsige Thätigkeit sich mit der Zeit wieder etwas erholt und haben getrachtet, auch diejenigen Gründstücke, welche durch Erdrutschung gelitten hatten, wieder in einen Culturzustand zu versetzen.

Aber vom Jahre 1872 an kam das Gelände nicht mehr zur Ruhe. Es traten schon im Jahre 1872 und dann wiederholt noch Rutschlingen ein, so dass dieses Gelände, welches einst fruchtbar war, wo Hopfengärten, Gärten und Felder waren, heute einer Wüste gleich ist. (Hört!) Nun wurde allerdings den Ursachen dieser Rutschungen nachgegangen; es wurde vom culturtechni schen Bureau des Landesculturrathes ein Plan ausgearbeitet, um diese Rutschungen künstighin hintanzuhalten.

Es wurden die Quellen, welche auf den Hügeln oberhalb des Rutschgebietes sich vorfinden, getäuft und es wurde das Wasser seitwärts abgeführt.

Das ist im vorigen Jahre geschehen.

Es war dazu ein Kostenaufwand von 6 000 Gulden nothwendig, aber wie mir ein Bewohner dieser Gemeinde in einem Briefe, den ich gestern erhalten habe, mittheilt, ist auch diese ganze Arbeit, die im vorigen Jahre mit einem Kostenaufwande von 6000 Gulden geleistet worden ist, nicht entsprechend gewesen; sie hat nicht hingereicht, um dieses Stück Land in Ruhe zu bringen, um die Erdrukschungen aufzuhalten.

Durch die heurige Nässe sind wieder Risse vorgekommen, theilweise Zusammenschiebungen und es wird somit auch weiterhin nöthig sein, dass das culturtechnische Bureau wieder eingreift, und das die Action dort gründlicher durchgeführt wird.

Es wurde auch zu dem durch dieses Gebäude führenden nothwendigen Straßenbau feiner Zeit von dem Landesfonde und dem Bezirksfonde ein Beitrag von etwa 5000 fl. gegeben.

Die Straße kostete aber beiläufig 12 000 fl. und es ist da leicht begreiflich, dass die Landwirthe, die ohnedies mit den misslichsten Verhältnissen zu kämpfen haben, genöthigt waren Opfer zu bringen, um diese Straße herzustellen, welche dringend nothwendig war.

Durch diese schon vor langer Zeit stattgehabten Rutschungen, durch die dadurch nothwendig gewordene neue Erbauung des Dorfes, durch die wetteren Culturmaßregeln, welche die Landwirthe unternommen haben, um den in eine Wüste umgestalteten Grund wieder ertragsfähig zu machen, haben sich die Landwirthe dieser Gemeinde in große Kosten gestürzt und es ist auch aus den Grundbüchern ersichtlich, dass sie heute in äußerst tristen Verhältnissen stehen.

Ich habe einen Ausweis über die Schäden, welche die einzelnen Grundbesitzer erlitten haben, sie sind geradezu horrent zu nennen!

So hat die Gemeinde nach angestellten Berechnungen einen Schaden von 22. 000 fl. erlitten, ein Besitzer einen Schaden von 27. 300 fl., ein anderer Besitzer einen solchen von 15. 200 fl. u. s. f.

Im ganzen wurde der Schaden, den die einzelnen Besitzer und die Gemeinde in Strahn erlitten haben auf 83. 290 fl. geschätzt.

Nun haben die dortigen Bewohner, die ansässigen Landwirthe sich vor langer Zeit bemüht, eine Unterstützung aus Landes- oder Staatsmitteln zu erzielen, sie haben bereits vor l1/2Jahre ein Gesuch sowohl an den hoben Landesausschuss und an den Landesculturrath als auch au die-hohe Statthalterei eingebracht.

Dieses Gesuch liegt aber heute noch unerledigt (Hört!). Es wurden wohl einige Erhebungen von der Bezirkshauptmannschaft verfügt, es ist aber bis heute nichts geschehen, um den entstandenen Nothstand, der thatsächlich in dieser Gemeinde vorhanden ist, zu beheben.

Es ist wohl selbstverständlich, dass durch die vielen elementaren Unglücksfälle, welche die Gemeinde betroffen haben, die einzelnen Besitzer dort sehr zurückgekommen sind und dass es infolge dessen höchst nothwendig wäre, dass auch für die einzelnen Besitzer der Gemeinde etwas geschehen würde, insbesondere in dem Sinne, dass sie eine Unterstützung aus Staats- und Landesmitteln erhalten.

Es tritt ferner der Umstand hinzu, dass schon vor längerer Zeit projectirt worden ist, dass die Eger reguliert werden soll.

Durch die Regulierung der Eger werden vielleicht die Hauptnisachen der steten Rutschungen beseitigt weiden.

Denn die Eger hat sich im Lause der Zeit so hinangewaschen an dieses Terrain, dass der Grund und Boden unten an der Eger keinen Grund mehr hat und infolge dessen immer weiter und immer weiter in die Eger hereinrutscht.

Ich habe vor zwei Jahren selbst den Ort und die Sachlage besichtigt, und habe gesehen, dass der Grund bis zu einer Insel, welche mitten in der Eger war, hineingeschoben war.

Nun wäre es von allerhöchster Wichtigkeit, dass die längst projectierte Regulierung der Eger baldigst in Angriff genommen würde, damit diese Rutschungen vielleicht eher zur Ruhe gebracht würden.

Ich habe vor kurzer Zeit bezüglich einer anderen Gemeinde eine Interpellation eingebracht, welche sich ebenfalls auf die Regulierung der Eger bezog. Ich ergreife nun die Gelegenheit, um wieder darauf hinzuweisen, dass es höchst nothwendig ist, dass dieses Werk endlich in Angriff genommen werde, dass die Eger wenigstens an solchen gefährdeten Punkten, wie bei der Gemeinde Strahn und bei der Gemeinde Dreihör bald reguliert werden solle, damit weitere Schädigungen der anliegenden Grundbesitze hintangehalten werden.

Ich möchte bei dieser Gelegenheit auch sowohl den hohen Landesausschuss, als auch die hohe Regierung ernstlich gebeten haben, dass sie den Besitzern der Gemeinde Strahn ihr ganzes Wohlwollen widmen möge, und dass es möglich gemacht werde, dass auch diesen Besitzern eine Unterstützung zugewendet wird.

Ich weiss ja, dass dies bei den Verhältnissen unserer Landesfinanzen sehr schwer ist, aber ich glaube doch, dass es unter diesen geschilderten Umständen, welche auserordentliche genannt zu werden verdienen, bei guten Willen denn doch möglich gemacht werden könnte

Das wollte ich nur im Interesse der höchst nothleidenden Gemeinde Strahn hier zur Sprache bringen (Beifall) Oberstlandmarschall. Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet.

Není nikdo více ke slovu přihlášen. Prohlašuji debatu za skončenu.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávam závěrečné slovo p. zpravodaji.

Posl. Horák: Všichni páni řečníci, kteří k tomuto předmětu mluvili, mluvili pro návrh zemědělské komise, každý uznával potřebu a oprávněnost našeho návrhu, který slavnému sněmu komise zemědělská předložila. Dovolím si podotknouti ohledně návrhů dodatečných, které velectění páni kolegové posl. Abl a posl. Novák byli učinili.

Co se týče návrhu p. posl. Práska, který učinil návrh, aby ze zemského fondu bylo věnováno rolnictvu stíženému živelní nehodou tento hospodářský rok 100. 000 kor, nemohu se vysloviti proti tomu návrhu, neboť bych si přál, aby rolnictvu