Ich ersuche die Herren, welche den Commissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o resolučním návrhu p. posl. Horáka.

Nunmehr werde ich den Resofutionsantrag des Herrn Abg. Horák zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landescultur-Commission über den Antrag des Abgeordneten Josef Horák und Genossen, betreffend die Gewählung einer Staatsunterstützung an durch Elementarschaden betroffene Landwirte.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrhu poslance Josefa Horáka a soudruhů v příčině poskytnutí státní pomoci rolnictvu v krajinách živelními nehodami stížených. Zpravodajem jest pan poslanec Horák; dávám jemu slovo.

Zpravodaj poslanec Horák: Slavný sněme! Letošní hospodářský rok zůstane zajisté všem zemědělcům v království Českém v smutné paměti, neboť hned od počátku tohoto roku až po dnešní den nahromadilo se tolik různých živelních nehod, jaké se neobjevily v létech minulých. Byly to jednak již v měsíci září velké deště, které způsobily nedostatečné a špatné vykonání polních prací podzimních, bylo to veliké množství sněhu, které mělo za následek vyhynutí obilin zimních, žita, pšenice, řepky atd. Byly to pak následkem velikého množství sněhu a dlouho trvajících deštů veliké povodně, které zatopily velikou část pozemků; byly to v některých krajinách myši, tak zv. hraboši, kteří způsobili velkých škod, a nevíme ještě, co rolnictvo čeká letošním rokem, jaký výsledek budou míti práce, které rolnictvo svědomitě vykonává. Nebudu se zmiňovati o jednotlivých katastrofách, způsobených v jednotlivých okresích; byly zde ve slavném sněmu podány různé návrhy, chránící lokální zájmy jednotlivých poplatníků a obyvatelstva toho kterého okresu. Než naše návrhy mají za účel, aby všechno rolnictvo v království Českém, které jakoukoliv živelní nehodou utrpělo v tomto hospodářském roce anebo škodu utrpí, bylo alespoň na základě tohoto dobrodiní, které mu poskytuje říšský zákon z roku 1883 a 1888 a opravený v roce 1896 bylo chráněno a aby vláda vykonala vůči postiženému rolnictvu svou povinnost a nařídila:

1.   řádné vyšetření škod;

2.   odpis daní a

3.   aby posečkáno bylo s vybíráním a placením daní až do doby po žních, kdy může každý již spíše dostáti svým povinnostem berním.

Konečně návrh náš směřuje také k tomu, aby také na ono neštěstí, které jest co do svého významu takřka epochální, totiž ono sesouvání země, které se letošního roku v prvé řadě v Klapém a potom ještě na více místech království Českého objevilo, také na tuto katastrofu vysoká vláda vzala náležitý zřetel a konala vůči obyvatelstvu a poplatnictvu svou povinnost Neboť mezi postiženými jest celá řada rolníků, kteří přišli při této katastrofě nejen o svá hospodářská a obytná stavení, nýbrž také o své pozemky, které v postižené části země se nalézaly, tak že mnohý majitel jest úplně zničen.

V předešlém referátu bylo již poukázáno, jak velké škody způsobily povodně rolnictvu, nalézajícímu se v oblasti povodní postiženého kraje. Musím však upozorniti, že rolnictvo trpí mnohdy povodněmi, třebas bylo vzdáleno 2 až 3 hodiny od hlavních řek, a že i přítoky způsobují rolnictvu veliké škody, poněvadž je vysoká voda v hlavních řekách zastaví. Poukazuji v té příčině na jednu obec v okrese královéměsteckém Cměves, kde není žádná řeka, na které ale možno dle odpisů daní od r. 1888 viděti, jakých živelných škod od doby té doznala, tak že možno z toho si učiniti obraz, jaké musí býti asi hospodaření a jak těžké podmínky existenční panují v této obci. Obec tato má 2168 jiter pozemků. V roce 1888 následkem živelních pohrom vláda odepsala 4399 zl. 5l kr. na pozemkové dani; r. 1889 obnášel odpis daní 1766 zl., roku 1890 byl odpis daní 1149 zl. 44 kr, roku 1893 412 zl, r. 1894 1271 zl, v r. 1895 1306 zl., r. 1896 384 zl. a r. 1897 4153 zl.

Zde jest obraz poměrů jedné obce, která však poskytuje věrohodný obraz celé tamější krajiny, neboť co bylo v jedné obci, bylo i v jiných obcích okresu královéměsteckého. Tato obec není jediná, jest jich v království Českém zajisté více a jest zapotřebí, aby - poněvadž my nic jiného nežádáme - vláda vykonala to, co jí zákon přikazuje, a přikázala okresním hejtmanstvím, aby tato konala svoji povinnost.

Mám zde doklad, jakým způsobem si některá okresní hejtmanství při vyšetřování živelních škod počínají, když jednotliví rolníci ohlásí své Škody, jako zde z obce Horusice okresní hejtmanství Třeboňském, kde stále a stále, ačkoliv již -8. února byly ohlášeny škody, až po dnešní den ještě hejtmanství škody, které byly způsobeny hraboši, nevyšetřilo kde komise ustanovená na jistý den, zase odročena a znovu ustanovena, což se asi pětkráte opakovalo, a tohoto roku taktéž poslední termín na vyšetření těchto škod jest oznámen, tuším, na den 31. května t. r.

A takovýmto způsobem, abych tak řekl, odkládacím, nemůže nikdy přijíti k platnosti znění zákona, poněvadž do té doby, než komise přijde, dávno již jest pozemek zase zarostlý obilím, které zůstalo ještě nevyhynulým, tak že škody, které by byly v začátcích viditelný, dnes již nejsou, takže odhad nemůže býti správný.

Na mnohých místech okresní hejtmanství nešetří ustanovení zákona také v tom směru, aby vysílalo delegáta od okr. hejtmanství k vyšetření Škod, jakožto komisaře odhadního, jako správce, který má za pomoci dvou znalců, jak zákon praví, skutečně hospodářsky vzdělaných odborníků, za pomocí dvou členů obce odhad škod touto komisí předsovzíti, sepsati protokol a přečísti výsledek odhadu a otázati se, zdali rolníci poškození jsou s odhadem spokojeni, a upozorniti je, že mohou proti nálezu komise podati odvolání.

A tohoto znění zákona se nešetří, neboť na mnohých místech provádí berní inspektor vyšetřování sám, rolnictvo ani neví, že vyšetřování se konalo, jako právě máme toho doklad z obce téže, Horusio, kde okresní hejtman sám přišel na komisi, prohlédl pozemky a škodu a, když rolníci se tázali, zdali dostanou náhradu jakousi, řekl: "Já jsem žádnon škodu neviděl a také vám žádnou neohlásím. "

Tojest protizákonné a tu, jak pravím, alespoň toho co zákon nařizuje, směřuje má býti Šetřeno a zachováváno.

K tomu čelí návrh, který komise zemědělská slavnému sněmu předkládá a který zní:

Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby rolnictvu, které utrpělo různými živelními nehodami, jako sněhem, dešti, mrazy, povodní, sesouváním půdy a hraboši značné škody, poskytla co nejdříve státní pomoc a sice:

1.    Správným vyšetřením škod na plodinách odepsáním c. k. daní;

2.   posečkáním c. k. daní bezúročitelně do měsíce září;

3.   poskytnutím podpor a bezúročitelných půjček.

Landtagssekretär Höhm (liest)

Die Landesculturcommission stellt den Atriag:

Der hohe Landtag wolle beschließen;

Die k. k. Regierung wird aufgefordert denjenigen Landwirten, welche durch verschiedene Elementarschäden, als Schnee, Regen, Frost, Hochwasser, Erdrutschungen und Feldmäuse bedeutenden Schaden erlitten haben, ehethunlichst eine Staatsunterstützung zu gewähren u. zw.:

1. durch Steuerabschreibung nach korrekter Erhebung der Schäden;

2. durch unverzinsliche Steuerzuwartung bis Ende des Monates September;

3. durch Gewährung von Sudventionen und unverzinslichen Darlehen.

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu jsou přihlášeni řečníci:

Zu diesem Gegenstande sind Redner zu Worte gemeldet contra: páni poslanci Prášek a Anýž pro: Herr Abgeordneter Heinzel, pan poslanec Hovorka, Hen Abgeordneter Nowak.

Přichází nyní k řeči první řečník zapsaný proti návrhu.

Dávám slovo p. posl. Práškovi.

Poslanec Prášek: Slavný sněme ! Situaci rolnictva za dnešních poměrů vylíčil způsobem zajisté křiklavým a vhodným pan referent.

Avšak mám za to, že situace ta dnes jest taková, že by vyžadovala slov ještě vřelejších, ba že bychom nenalezli snad slov, abychom vylíčili trudu, v jakém žije, a tu starost rolníků v krajinách poškozených.

Velectění pánové, kdyby nás tak dnes zde viděli rolníci z těch poškozených krajin, s jakou lhostejností zde se jedná o jejich tak dobré zájmy, věřte, že by špatně na to hleděli: neboť v takové době, jako jest dnes, kde na tisíce rolníků jest poškozeno, mělo se zde přímo demonstrovati, aby vláda sama slyšela hlasy ze sněmu království Českého, aby viděla, že skutečně není to stav líčený, nýbrž že jest to skutečnost, že skutečně jest zde třeba, aby se bezodkladně přistoupilo k dílu.

Velectění pánové, snad v krajinách bohatších, snad v krajinách, kde poškození jest nepatrné, nesou tíhu toho lehčeji.

Ale uvažte, krajiny ty, kde rolník trudně se dívá na to, jakým způsobem opatří si semeno, kde poměry jsou skutečně takové, že musí zaorávati ozimy, má zasíti jaře, nemá však obilí k osetí a nemá také peněz, aby si je zaopatřil, a tak jest přiveden do největších rozpalků. Co se mu řekne, když volá o pomoc? My víme o výnosu, který byl dodán v berním úřadu, aby se školy nevyšetřovaly hned, nýbrž aby se vyšetřovaly až přede žněmi. To mně připadá tak, jako kdyby se někde stal zločin těžkého ublížení na těle a úřady řekly, že se to nebude vyšetřovati hned, nýbrž, až bude nemocný uzdraven, až bude propuštěn uzdravený na svobodu, aneb, až bude mrtev. Tak má se státi také s poškozeným rolníkem Zasel pole sotva jednou, pokud bylo možná, s velkým nákladem a nyní s velkými ztrátami ty rány zacelí a přijde se potom přede žněmi k tomu obilí zvláště od takových pánů, kteří nemají o tom pojem, jaká úroda tam má býti a jaká tam jest, kteří vidí jen zelená pole, jak s nimi větérek houpá a že tam něco roste, a pak se řekne, že škoda není žádná Ti pánové nedovedou spočítati, mnoho li musí rolník za semeno dáti, jakou musil na to vynaložiti práci, nemohou spočítati, jak dlouho to trvá, než pro mokro to zasíti mohl, a nemohou posouditi, pokud tato vegetace jest zpožděna a tím rolník poškozen.

Proto musíme trvati na tom, aby takové škody byly okamžitě vyšetřovány a aby se nedělo vyšetřování, až budou ty rány, o kterých jsem mluvil, na oko zhojeny. Když vidíme toho rolníka a řekneme mu. Žádej o pomoc Co slyšíme i od toho nejubožšího? "Ono to nebývá obyčejně nic platno, my chodíme a jezdíme, stojí nás to peníze a na konec nám ničeho se nedostane" Velectění přátelé, to není dobré znamení, o pořádku v této říši, když někdo domáhá kdo se pomoci, musí bráti se klikatými cestami, užívati zvláštních protekcí, když to musí jíti s rámusem a se zvláštní dovedností a žádostmi, má-li se mu dostati pomoci. Mají-li berní úřady a ministerstvo financí po ruce tolik prostředků a úřednictva, aby dovedli vyčerpati i ten nejmenší příjem poplatnictva, aby ho mohli nalézti a zdaniti, musí míti zajisté a můžeme to také žádati, aby měli tolik prostředků po ruce, tolik snahy, aby dovedli včas vyšetřiti pravou škodu, která obyvatelstvu se stala.

Kdykoliv voláme po státní pomoci, v každém takovém případě, kdykoliv se o něco podobného jedná, stojíme jako žebrák u velkého paláce, kam ho nechtějí pustiti. Já myslím, že v této věci by to bylo zásluhou slav sněmu, který se dnes na tom usnes, ale také zemského výboru a specielně p. místodržitele, aby dokázal, že zde není jen správcem politických záležitostí, nýbrž, že zde má povinnost, aby se staral o hmotné zájmy poplatnictva tohoto království. Nu, velectění přátelé, já také doufám, že panu místodržiteli tenkráte se naskytne příležitost, aby ukázal, že skutečně zná svou povinnost a že také tak učiní.

Bylo by záhodno, aby se osobně přesvědčil na místech těch, jak to vypadá, zdali jest možno, aby se vyšetřování dělo později, anebo ihned. Znám jednu obec, jest to v okresu benátském, Svratov, kde již čtvrt roku stojí celá obec pod vodou. Ne snad, že by tam bylo jen trošku vody, nýbrž celá polovice obce jest zaplavena. Obyvatelstvo je vystěhováno do hořejších částí, na sýpkách, ve chlévech, konírnách jest všude voda Podlahy se bortí a zvedají, lidé v tom bydlí, po vsi se jezdí po lodici a i po neckách, jak jsem byl očitým svědkem. A jak dlouho trvá volání? Čtvrt roku. Kdyby se byli energicky chopili práce, poněvadž jest snadno průkopem odvodniti, mohli lidé za 3-4 neděle míti věci v pořádku.

Voláme-li na stát, chceme-li položiti důraz na to, že skutečně mluvíme pravdu, že skutečně jest zde třeba pomocné akce ve prospěch rolnictva, musí to býti osvědčeno také od naší země přes zubožené finance zemské, přes to, že se nedostává prostředků, v té příčině několika tisíci obtížiti zemský rozpočet, třebas dluhem, když jde o to, rozděliti škodu na všechny, kde vypadá na jednotlivce nepatrné procento, tak že to zajisté nepadne na váhu, a jsem přesvědčen, že se nenajde nikdo v tomto slavném sněmu, kdo by proti tomu byl, abychom ubohým poškozeným rolníkům větší podporu poskytli. Když žádáme na vládě, na místodržiteli, aby se o to zasadil - a on slíbil, že se o to zasadí - s celou váhou aby vláda konala svou povinnost, musíme dokázati, že sami všecko učiníme a přijdeme těm poškozeným vstříc, aby místodržitel nemohl míti výmluvu, že vláda poukázala na to, že my sami jsme ničím nepřispěli My chceme se o to opříti, že království české samo na tuto akci chce vydatně ze svých prostředků přispěti. Pan referent volal k vládě, k berním úřadům a povolaným činitelům, aby konali aspoň svou zákonnou povinnost. Ta zákonná povinnost, která jest velmi malá a úzká, jen kdyby se konala Podle posledního zákona má rolník právo na náhradu, když má poškozeno 25% veškeré úrody. To již jest nespravedlivo. Ovšem není na čase, abych nyní o tom mluvil, stane se tak při jiné příležitosti, poněvadž tento zákon musí býti upraven jiným způsobem, ale vím, že těch 25% se hledá tím způsobem, že, když není všechno úplně zničeno, se řekne: "Jest poškozen 24. 99% a poněvadž to není 25%, nemůže se mu žádné slevy poskytnouti. "

Činím návrh, aby do zemského rozpočtu byla, vřaděna položka 100. 000 korun na podporu poškozených rolníků. (Výborně !)

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr der nächste für den Antrag eingeschriebene Redner zum Worte.

Ich ertheile das Wort dem Herrn Abg.

Heinzel.

Abg. Heinzel: Hoher Landtag! Ich beabsichtige nicht, auf die Details dieser Angelegenheit einzugehen, sondern ich will nur ebenso, wie vorhin, namens der Deutschen die Erklärung abgeben, dass wir auch für diesen Antrag stimmen werden, aber wieder unter der Voraussetzung, dass auch die landwirtschaftichen Schäden, welche im Laufe des porigen Jahres und auch heuer in den deutschen Theilen des Landes entstanden sind, erhoben und die hiedurch Geschädigten soviel wie möglich, unterstützt werden.

Bei dieser Gelegenheit muss ich aber noch auf etwas hinweisen. Im heurigen Jahre sind durch die übe große Nässe in vielen Bezirken ganz bedeutende Erdrutschungen vorgekommen und in diesem hohen Hause sind eine Anzahl von Anträgen und Petitionen eingebracht worden.

Diese Anträge und Petitionen ruhen in der Budgetcommission und es ist wenig Hoffnung vorhanden, dass dieselben noch in diesem Sessionsabschnitt vor das hohe Haus gelangen werden.

Deshalb spreche ich die Erwartung aus, dass alle Landtagsabgeordneten zustimmen werden, dass auch die hohe Regierung ohne jeden Verzug diese durch Erdrutschungen herbeigeführten bedeutenden Schäden erheben lassen wird, dass aber auch ohne Verzug dort, wo es unbedingt nothwendig ist, mit Staatshilfe eingegriffen werde, dass aber auch nicht versäumt weide, die Ursache dieser Katastrophen, welche schon seit einigen Jahren sich wiederholen, zu beseitigen und Vorkehrungen zu treffen, dass derartige Erdrutschungen für alle Zukunft unmöglich gemacht werden.

Durch diese Erdrutschungen ist eine große Anzahl von Familien brotlos gemacht und theilweise um ihr Hab und Gut gebracht worden.

Deshalb ist es dringend nothwendig, dass der Stoat hier eingreift, es ist aber auch nothwendig, dass auch das Land sein Scherflem beitrage, um diese herbeigeführten Schäden soviel wie möglich gut zu machen.

(Beifall)

Nejvyšší maršálek zemský: Nyní přijde k řeči příští řečník, který je zapsán proti návrhu.

Dávám slovo p. posl. Anýžovi.

Poslanec Anýž: Slavný sněme! Přihlásil jsem se k slovu ovšem ne proto, abych mluvil proti návrhu, který zde byl kolegy učiněn, ale spíše proto, abych ukázal k jednomu momentu, který je velice charakteristický pro naše poměry a který po mém názoru nejlépe illustruje, jak my jsme povinni dívati se na každou akci vlády, která si vytkla za účel pomoci našemu, jak se praví, zuboženému rolnictvu.

Slavný sněme! Kdo přihlédne k jednomu případu, který je u nás v království Českém, a sleduje vývoj jedné akce v krajině té, již mám čest zastupovati na tomto slavném sněmu, ten mne zajisté přizná, že všechny takovéto vládní akce, byť by sebe více bylo slibováno a nejsladší slova mluvena k deputacím a vyslancům jednotlivých obcí a okresů, nejsou ničím jiným než oddalováním věci, a jak my jinak říkáme, jen klamáním lidu a toho poplatnictva, které se domáhá také svých práv. (Tak jest!)

Slavný sněme! Krajina od Zbraslavi až po Hořovice, ba i dále až ke Zbirovu nalézá se, jak povědomo, v poříčí řeky Berounky, Litavky a jich přítoků. Tato krajina již roku 1872, jak jsem příležitostně v tomto slavném sněmu vylíčil, byla stížená neobyčejně krutou živelní pohromou, která vyžádala si nejenom velkých obětí na majetku, ale také na životech lidských. Když po této povodni i panovník navštívil tento zubožený kraj, uznal, že je nezbytno, aby regulována byla řeka Litavka a její přítoky, zejména červený potok a potok Hředelský, a aby regulována byla Berounka od Berouna až ku Zbraslavi. Toto slovo panovníkovo stalo se skutkem tím, že skutečně byly vypracovány návrhy na regulaci těchto řek, ale tyto návrhy, slavný sněme, od té doby dodnes nejsou provedeny (Slyšte!) Tyto návrhy, slavný sněme, v lednu letošního roku na novo byly přikázány technickému oddělení zemědělské rady, aby toto provedlo na těchto návrzích nové opravy a aby je pak zase předložilo k novému jednání a novému řízení.

Slavný sněme! Rok od roku nejednou, několikrát se opakují případy pohrom živelních v té krajině; zejména krajina kolem Zdic až k Hořovicům a Berounu je stížená z pravidla povodní z jara a na podzim, tak že majetek tamnějšího rolnictva je stále a stále ohrožen a všecko volání a všecky snahy, aby se v té věci zjednala náprava, byly doposud marny.

Vždyť, slavný sněme, stalo se i to, Že po sjezdu, který konal se, tuším, r. 1890 ve Zdicích a kde zastoupeny byly všechny obce, které jsou na poříčí této řeky Litavky a její přítoků, stalo se určité usnesení. Toto usnešení bylo předloženo nejenom panovníkovi, ale i ministerstvu a zemskému výboru, zkrátka všem interessovaným kruhům a od těchto faktorů se dostalo ubezpečení, že bude tato regulace provedena v době co možná nejkratší se všemožným urychlením že se bude jednati také o to, aby nejenom upravila se řeka, nýbrž také aby se upravily a zřídily bystřiny, aby se stalo zalesnění hrází. Ale celá ta akce pokračuje tak pomalu, že o nějaké regulací té řeky vůbec řeči býti nemůže; ba stalo se i určité usnesení, že náklady mají býti uhrazovány z fondu melioračního. Ale to, slavný sněme, jest usnesení, které jest naprosto illusorní již proto, poněvadž z fondu melioračního, který jest zaujat až do roku 1905, na tuto velikou práci vůbec nezbývá žádné úhrady.

Co však pro mne jest nejvíce charakteristické, jest asi následující:

Co odpověděl před několika dny v sezení, ze dne 30. dubna Jeho Excellence pan místodržitel, ku interpellaci, kterou podal kollega Hodys na tomto slavném sněmu dotazuje se, proč práce regulační na Litavce tak neslýchaným a neomluvitelným způsobem se zdržuje? Tenor odpovědi jeho byl jaksi ten, že obce, se kterými se vyjednávalo, nechtějí na tuto regulaci buď ničím přispěti, anebo alespoň ne takovou měrou, která by byla vydatná a mimo to pravil: "Každým způsobem přičiním se o to, aby otázka jak úpravy Litavky, tak úpravy Berounky, co možno nejdříve zdárně rozřešena byla. Prostřednictvím státního fondu melioračního nebylo by ovšem lze v nejblíže příštích letech potřebné k tomu státní prostředky peně ní obdržeti, jednak proto, že fond tento převzatými již závazky na několik let přespříliš obtížen jest, jednak ale proto, že projekty na úpravy Litavky a Berounky podle hlavního účelu svého a následkem příliš veľkého nákladu pod meliorační zákon z roku 1884 aspoň z největší části své nespadají a že by následkem toho odloženy aneb značně obmezeny býti musely".

Co jest to, slavný sněme? Nejdříve zemský výbor král. Českého prohlásil, že tyto náklady mají býti uhrazeny z fondu melioračního a pak přijde Jeho Exellence pan místodržitel a prohlásí nám zde ve sněmu, že z tohoto fondu uhrazeny býti nemohou, poněvadž do kompetence jeho nespadají.

Já mám za to, že v té věci hraje se, račte rané prominouti, skutečně neslušná hra se zástupci lidu, poněvadž se pravý stav věcí zakrývá a sice ve věci, která jest tak naléhava, a že se nic nedělá na ochranu těžce a stále ohroženého majetku našeho rolnictva v těch krajinách, nýbrž že má býti náprava stále a stále oddalována a oni odstrkováni.

A koruna tomu, jak jsem pravil, posazena tím rozhodnutím, že tyto projekty, které jsou v technickém oddělení zemědělské rady sdělány, nyní na novo mají býti předloženy k nové technické revisi. Taková technická revise byla teď nařízena ministerstvem orby jenom za tím účelem, aby se věc stále zdržovala.

Já tedy mám za to, že v této věci jest třeba učiniti jiné a rozhodnější opatření. Tyto krajiny zrovna tak jako krajiny na Polabí a jiné poskytují hrozný obraz našeho hospodářství zemského, kde my skutečně pro všeliké jiné záležitosti, jimiž se musí slavný sněm obírati, kde musíme se starati o to, aby Cech skutečně měl právo mluviti někdy česky anebo aby slavné místodržitelství král. Českého nazývalo se tak, jak se to království skutečně jmenuje, kde o takové věci, které se všude jinde samy sebou rozumějí, musíme se s těmito orgány rváti, nemáme ani dosti Času, abychom takovýmto hospodářským otázkám ohromné důležitosti, na nichž spočívá také berní síla lidu, mohli věnovati svou pozornost, neboť poměry jsou již takové, že někteří hospodáři v těch krajinách, ale i někteří živnostníci a zejména mlynáři úplně přišli na mizinu, ba opouštějí svůj majetek, poněvadž nemají ani možnosti, aby za svých poměrů majetek svůj po živelních pohromách mohli opět znovu zříditi. Z té příčiny dovoluji si učiniti nejen jménem svým, ale i jménem kolegů Mareše a Königa, kteří jsou zástupci tamější krajiny, následující návrh.

"Zemskému výboru se ukládá, aby ještě v letošním IV. výročním zasedání - snad na podzim - předložil zemskému sněmu království Českého k nejrychlejšímu projednání návrh zákona v příčině upravení řeky Litavky a její přítoků, Červeného a Hředelského potoka, jakož i návrh na opatření a získání finančních prostředků, jimiž by se náklad k tomu potřebný uhradil. "

Tím, slavný sněme, se vyhneme výmluvě, jež je obsažena v odpovědi Jeho Excelence pana místodržitele. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Anýž činí návrh:

Zemskému výboru se ukládá, aby ještě v letošním IV. výročním zasedání předložil zemskému sněmu království Českého k nejrychlejšímu projednání návrh zákona v příčině upravení řeky Litavky a její přítoků, červeného a Hředelského potoka, jakož i návrh na opatření a získání finančních prostředků, jimiž by se náklad k tomu potřebný uhradil. "

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Přichází nyní k řeči pan poslanec Hovorka.

Posl. Hovorka: Slavný sněme! Že nouze v celých Čechách jest tak veliká, |ak předešlýnn pp řečníky bylo líčeno, není mezi námi sporu. Kdybych já mel líčiti nouzi v okresech našich ve východních Čechách, musil bych zajisté užíti slov velmi trpkých, velmi trapných, a zajisté leckomu by se oko zalilo, kdyby slyšel a poučil se o tom, jak v těchto Orlických horách lid musí býti živ.

Následkem neúrodných let r. 1895, 1896, 1897, 1898 a i předešlého r. 1899 jest uvižen lid ten do takové bídy, že šmahem stěhuje se za hranice, by uchránil život a získal si tam chleba.

Co se týče českých rodin, bývají zase z Pruska vypovídány, a co se týká německých rodin, naleznou snad přece práci za hranicemi, že si mohou chléb vydělati. Naši krajané však musí se plahočiti po světě, aby někde chléb si vydělali.

Dostalo se sice podpory se strany vlády také okresu našemu, ale podotýkám, že tato podpora je přece jen nedostatečná a že nemůže vyhověti, aby byl uchráněn život těch našich dobrých horalů. Náš lid většinou živí se rolnictvím, má usedlosti malé a velmi pracné a jedině můžeme říci, že v těchto horách s prospěchem lze pěstovati len. Kdyby vláda tak si počínala, aby hleděla podporovati to, o čemž v loňském zasedání jsem učinil návrh, aby zjednala v těchto krajinách možnost, aby pěstování lnu, které jest velice prospěšné, bylo umožněno tím způsobem, že by len buďto v průmyslových závodech nebo jakkoliv byl kupován, dále spracován a pak, aby jak země tak i stát výrobu tu skoupily a lid mohl tím býti živ, dalo by se jisté nápravy docíliti.

Ale to se neděje.

Sem tam udělí se podpora, ale ta buďto bývá rozvržena mezi jednotlivce a tu, jak velmi dobře račte znáti, to nikdy neuspokojí jednotlivce, poněvadž buďto je to nerovně rozděleno nebo dostane se na ně částek tak nepatrných, že to zkrátka nestojí za nic. Já se vřele přimlouvám za to, aby v tomto směru něco se učinilo, poněvadž takováto okamžitá pomoc nepatrná nemůže míti dobrý výsledek a nemůže míti to východiště, aby se lid uživil, nemůže míti význam takového způsobu, jako kdyby něco trvalého bylo založeno, kde by bylo lidu umožněno pěstování lnu, který by na místě spracován býti mohl a výrobky z něho by stát a země pro své potřeby kupovaly, tak že by mohl ten lid životní potřeby z výdělku uhraditi.

Druhá věc - a v té se sice něco dělá to jest komunikace. Máme tam vesnice, kde naprosto není možno z té vesnice vyjeti. Lid sám, ani okres ani obec, nemůže přispěti, aby silnice se postavily, jest to také povinností státu, aby věnoval co možná největší příspěvek k tomu účelu, aby komunikace jak v okresích českých, tak i v německých byla zavedena. Já doznávám, velectění pánové, že slova p. kol. Horáka byla úplně pravdivá, co se týče vyšetřování škod živelní pohromou způsobených, jak se to v některých okresích skutečně velice lehkovážně béře, že jest to skutečně trapné, když vidíme něco takového, takový fakt, jako se to stalo v okresu vysokomýtském.

Okres vysokomýtský jako mnohé jiné okresy, byl postižen letošního roku a v letech minulých a sice 1895, 1896, 1897 a 1899 značnými ohromami živelními a podal tedy žádost za podporu a dostal tento velký vysoce poplatný okres náhradu 2000 zl, pravím 2 tisíce zlatých a nic více. Co jest to pro takový okres, který takovou ohromnou škodu utrpěl Ovšem lid s tím spokojen býti nemohl; podal novou žádost a co se mu dostalo za odpověď? Já s dovolením Jeho Jasnosti dovolím si přečísti zprávu okresního hejtmanství vysokomýtskéno:

Panu starostovi obce Lhoty (Ch. ) Dávám ku zprávě ze dne 26. prosince 1899 č. 160 věděti, že se okresu zdejšímu následkem živelní pohromy v r. 18 7 dostalo celkové podpory 2000 zl., kteráž podle návrhu okresní komise rozdělena byla mezi lidi skutečnou nouzí trpící a že v případě živelního poškození mohou se u státní správy o podpory, neb nezúročítelné půjčky ucházeti ze stavu rol-