jest úvěr, kterého maloživnostnictvo tak postrádá Záložny, které v Čechách, velice zdárně působí, jsou pro malého živnostníka úplně zavřeny, neboť z nich vyvinula se úplně výdělkářská družstva.

Ovšem může se poukázati k tomu, že t. zv. česká spořitelna, aby trochu ukázala, že má smysl pro své stanovy, které jí nařizují, aby ze svých tučných přebytků věnovala něco pro živnostníky, zařídila záložnu pro řemeslnictvo. Ale, pánové, statistika dokazuje, že tato záložna české spořitelny podporuje jen německé živnostníky, a že český živnostník, žádá-li o nějakou půjčku, musí vykonati pravou křížovou cestu, a když dokonce žádá větší obnos, dostane sotva 25 proc. žádané částky. (Slyšte!)

Nákupní družstva se zde osvědčila, ačkoliv pracují takřka jen se svým úvěrem a prostředky, které mezi svými členy dostali dohromady.

Pánové, chci jen poukázati k tomu, že, když obrátila se na stát, aby se jim poskytlo peněz na laciný úvěr ačkoliv jest to povinností státu, byla od něho odmítnuta. To se stalo nákupnímu družstvu obuvníků, které žádalo, aby z vídeňské subvence byla jemu jistá čásť poskytnuta; i byl vyslán sem delegát, a ten vyšetřil, že se onomu družstvu znamenitě vede, a že nic nepotřebuje. Chci dále poukázati na to, jak se jim pomáhá zvláště z té sumy, která byla vídeňskému technologickému museu propůjčena na podporování řemesel, totiž nakupování strojů, a jak toto si při udělování těchto podpor počíná Když někdo z řemeslníků nebo z družstev řemeslných žádá o propůjčení nějakého stroje, a žádosti této se vyhoví, tu není oprávněno družstvo samo si stroj poříditi, nýbrž musí si jej poříditi prostřednictvím technologického musea

A, pánové, prohlédneme-li účty za tyto stroje, musíme seznati a každý znalec doznati musí, že, kdybychom pořídili si je v Praze od českých živnostníků, dostali bychom je za levnější cenu, tak že celá ta věc dělá dojem, jakoby technologické museum dělalo agenturu ve strojích. Stroje jsou drahé a podmínky, pod kterými se živnostenským společenstvům propůjčují anebo dávají

na splátky, jsou také příkré a kruté, že mnohdy společenstva ani jim vyhověti nemohou. Ano, vídeňské technologické museum jde tak daleko, že i správky těchto strojů obstarává. Tak stalo se, že truhlářskému výrobnímu družstvu porouchal se stroj, který měli z vídeňského technologického musea. Oznámili to museu do Vídně a toto sem vyslalo svého montéra.

Správka stála ke stu zlatých a odborníci mně řekli, že by to bylo několik zlatých opravilo. (Slyšte! Posl. dr. Šamánek: To je vydřidušství. ) Jinak jedná, co se týče podporovaní průmyslu, vláda uherská. Prohlédnete-li si statistiku výloh, které vláda obrací na podporu průmyslu, vidíte, že za posledních několik let věnovala vláda uherská 6 milionů na podporu maloprůmyslu ne jako půjčku, na zakoupení strojů, která se opět musí spláceti, ale na "subvence pro maloprůmysl. Ovšem uherská říše, pánové, má to štěstí, že má ministry obchodu, kteří něčemu rozumějí, u nás v Rakousku ale, bohužel, to tak nebývá.

Přesvědčil jsem se z vlastní zkušenosti a vím, že u nás tomu tak nebývá, když jsem vyjednával s ministrem obchodu o zvelebení průmyslu rukavičkářského, kdy ministr se velice divil, že se v Praze vyrábějí rukavice a že se šijou strojem. (Veselost. )

Vy se smějete tomu, velectění pánové, ale nedivte se tomu, poněvadž v Rakousku se nevybírají ministerstva podle toho, jestli něčemu rozumějí, nýbrž podle toho, které politické straně přináležejí.

Ovšem krátký čas zastával úřad ministra obchodu ministr, který byl dosti příznivý živnostníctvu, zvláště maloživnostnictvu. Byl to ministr Dipauli.

Od toho se doufalo, že se stane za jeho úřadování nějaká náprava, ale, bohužel přišel ten politický Saturnus, který v řadách ministerstev Rakouských tak řádí, a skosil ho, a na jeho místo přišel ministr, který začal opět studovat živnostenskou otázku. Jest to povinností státu, aby podporoval i jiná odvětví průmyslu při dodávkách vojenských, a co se toho týče, tu velice o to se přinili naši poslanci, a zvláště přísedící zemského výboru p. posl. Adámek.

Konečně přišlo svolení, že vojenské kruhy musily přistoupiti k tomu, že z těch ohromných sum, které se věnují na vojsko, bylo dovoleno maloživnostnictvu, aby mohlo dodávali obuv pro vojsko, ale ty chikany vojenské přivodily, že mnozí se zřekli toho dobrodiní a ustoupili od toho, ačkoliv se nemůže českým živnostníkům, zvláště obuvníkům vytýkati, že by byli nezpůsobilí.

Při nedávné příležitosti, když se jednalo o příští dodávky, vyjádřil se zástupce vojenského eráru, že co se týče dodávek z království Českého, zvláště obuvnických a řemenářských, že jest úplně spokojen. A vzdor tomu jest přidělováno těm maloživnostníkům pouze 25 %, kdežto velkoprůmyslníkům, židům, 75 % dodávek.

Podařilo se mně v posledním zasedání komise, která jednala o dodávkách vojenských, že tato přijala mou resoluci, v které se žádá, aby dodávky vojenské,

pokud se týče koženého zboží, byly rozděleny 50 % maloprůmyslu a 50% velkoprůmyslu.

Jsem zvědav, jaký vojenský erár na tento oprávněný požadavek vezme zřetel Nemohu opomenout, abych se vrátil k tomu, k čemu poukázal v předešlé své řeči Dr. Šamánek, když mluvil o tom, jak se vede českým živnostníkům v Liberci a vůbec v uzavřeném území. Netýká se to pouze Liberce, dnes v každém německém městě, jak drasticky to líčil Dr. Šamánek, se zachází s českým živnostnictvem.

A naproti tomu, jak jednají kruhy české ?

Velectění pánové, Liberecká obchodní komora, ve které jest zastoupeno přes 800000 českých příslušníků, prohledněte její rozpočet a seznáte, že ani krejcarem nechce přispívati na českou pokračovací školu, ačkoliv jest tam valná většina, téměř 80 % českých učedníků.

Ani krejcarem do dneška nechce přispívati, kdežto v tomto ohledu Pražská obchodní komora jest daleko liberálnější.

Prohlédněte si rozpočet Pražské obchodní komory a najdete položku, kde připlácí na Schulvereinskou školu zdejší "Handwerkerverein". (Slyšte!)

Pan Dr. Šamánek nevyznačil veškeré útoky, kterým byli vystaveni čeští řemeslníci v Liberci. O předešlém trhu v Liberci veřejní posluhové nosili na trhu návěští na bidle, na kterém stálo: "Kauft nur bei Deutschen. " Zvláštní zřízenci byli k tomu ustanoveni, kteří dávali pozor, když někde se postavil u krámku českého živnostníka, tu ho upozorňovali, aby si to šel koupiti k Němci.

To se dovoluje v německých městech, aby se nosila od veřejných posluhů oznámení Kupujte jen od Němců", kdežto, když mi chceme prováděti heslo "Svůj k svému", to se zakazuje.

Jsou případy, že, když živnostník v Praze označil svou živnost, že jest to křesťanský obchod, aby se lišil od židovského, - on to vlastně nepotřeboval, poněvadž, když se na křesťana podíváme, ihned vidíme, že jest to křesťan (Veselost), byl pokutován a bylo mu to zakázáno. Nás ovšem nikdo v té věci nehájí. To známe a dokázal to také Dr. Šamánek co očitý svědek. Jak jinak se umějí hájiti Němci! Když loňského roku jednalo se v obecním zastupitelstvu města Prahy o záležitosti příslušníka pruského, který žádal, aby mu bylo dovoleno, by výkladem súžil uličku u Prašné brány, a když tenkráte v obecním zastupitelstvu bylo na to poukazováno, že jest to příslušník německý, že vykládá necudné obrázky ve své skříni, a že tímto portálem ulička u Prašné brány již dosti úzká ještě více byla by zúžena a byla jeho žádost zamítnuta, co se stalo? Německý konsul zakročil proti tomu. Šel si stěžovati, že je zde utlačován příslušník německého státu.

Bylo by nutno, abychom měli svého konsula také v Liberci, aby se tam někdo o nás staral Ale chci poukázati ještě na další věci

To není nic nového co se děje dnes. Liberecká městská rada, městské rady v Žatci a v Ústí, když vypisují konkursy na obecní dodávky, jest při těchto konkursech první podmínkou, - můžete to veřejně čísti v těchto konkursech ve veřejných listech - že práce tato obecní bude zadána jen německému mistru, který zaměstnává německé dělníky. Jak proti tomu toleratnne jedná obec Pražská !

Kdo provádí naši kanalisaci ? Cizinec, Němec Lindley. Kdo staví most ? Firma Gregersen. Všichni ti přivedli s sebou první dělníky německé. Praha v tom ohledu se chová tolerantně a budeme-li viděti, že s našimi příslušníky se zachází v uzavřeném území tak, jak vylíčil Dr. Šamánek, nezbude nic jiného, než abychom sáhli k odvetě. Jak choulostiví jsou páni z německé strany! Když bylo zde poukázáno na to barbarské jednání Libereckého magistrátu a Liberecké městské rady a Dr. Šamánek ve spravedlivém rozčílení pronesl slovo, že to jednání jest darebácké, páni z druhé strany byli ihned vzhůru, atakovali předsednictvo a žádali, aby se jim dostalo zadostiučinění a Dr. Šamánek byl volán k pořádku. Tu jsou velmi choulostivi, ale když se jedná o urážku českého purkmistra, tu jsou velmi tiši. Chci poukázati na to, že, když při jisté příležitosti v parlamentě vídeňském bylo útočeno na purkmistra slovanské Prahy, Dr. Podlipného, v příčině bouře v předešlém roku, a když veřejně byl jmenován "Mordbrenner", "Dieb" a "Pobelmeister", tu pánové, kteří dnes jsou uraženi, tenkráte k tomu tleskali a presidium docela chladně to snášelo. Ovšem Praha stojí v očích těchto pánů, nejen slavného presidia, říšské sněmovny níže, než pánové ze soukenického hnízda Libereckého.

Jak zachází se s mistry s jedné strany, podobně se zachází s dělnictvem naším v uzavřeném území. Mám několik důkazů, na které jsem chtěl poukázati, a považuji příležitost dnešní za vhodnou, abych poukázal, jak se chovají ředitelé stravoven vůči českým řemeslnickým pocestným. Tu jest první slovo: "Können sie deutsch ? " a když neumí, pak ho vyhodí. Mám přípiš cestujícího truhláře, který navštívil stravovnu v Kadani, kde, poněvadž neuměl německy, byl chycen za límec a vyhozen. Tito lidé se vracejí do českých okresů do stravoven. Na něco podobného si vedl stížnost okresní výbor rakovnický, ale do dnešního dne nedostal odpovědi. To jest velmi humánní jednání, a charakterisuje kulturu německou!

Při dodávkách, kde se musí jednati o to, aby živnostník se mohl ucházeti.

jak o erární dodávky, tak o zemské neb obecní, děje se to tak, že se poškodí živnostenstvo. V té věci jest mou povinností, abych ukázal na to, že někdy se stává chyba i v samosprávných úřadech a také u našeho zemského výboru. Tak mi byla přednesena stížnost zahradníků na to, že v našich ústavech zemských se pěstuje zahradnictví po řemeslnicku a tím že se poškozují tito živnostníci. Nedávno jsem četl, že se v kosmonoském blázinci veřejně vyzvalo insertem, aby se tam hlásil za denní plat nějaký dělník, který jest řádně vyučen natěračství. Toho si nepřejeme, aby naše zemské ústavy dělaly konkurenci oprávněným živnostníkům.

Velmi fešácky to má zařízeno robotárna v Pardubicích. Vezměte, s jakými obtížemi jest spojeno když živnostník si chce někdy vymoci nějaký stroj, na kterém by mohl konkurovati s velkovýrobou Ale pardubická robotárna zařídila si hned sto strojů tkalcovských beze všeho, a ten, který si ty stroje zařídil, nebyl žádný maloživnostník, ale byl to pán, který slyší na zvučné jméno "Samuel Taussig. " Ten má zaměstnáno hromadu káranou, platí jim po 27 kr. denně a může snadno konkurovati s horskými tkalci. Ale co jest nejhezčí, že, co se vyrábělo, zemský výbor od něho kupoval, zpátky (Slyšte!) Zajímavo jest dále že v tom ohledu nepěstujeme se heslo "Svoji k svému, " že ředitel tamnější robotárny má úrodu pojištěnu proti krupobití ne u společnosti české, nýbrž u společnosti terstské, poněvadž agent této jest žid -ředitel ústavu jest dle všeho náramným židomilem.

Nejhorší práce řemeslníků jest to. Pro stát pracovati, to již jest ta poslední stanice To zdlouhavé ofertní řízení, než se to provede. Dále se žádá od živnostníků kauce ve mnohých ústavech státních, ne kauce ve spořitelních knížkách, ale v hotových penězích. Těch 200-300 zl. musí ležeti bez úroků. Znám případ, že takový řemeslník má ležeti za truhlářskou práci 300 zl. již od r. 1898 a do dneška nemá tu kauci zaplacenou. Nevím, kdo by tu z řemeslníků dnes mohl konkurovati. Zajímavo jest, když konečně živnostník takovou práci pro státní ústav dostane, jak dlouho musí čekati na tu výplatu.

Znám malíře a řemeslníky, kteří pracovali pro zdejší vrchní soud; v říjnu práci odvedli a do dnešního dne, pánové, nejsou zaplaceni. Totéž se stalo s řemeslníky, kteří pracovali při státní průmyslové škole; již před třemi čtvrti roku odvedli tuto práci a do dnešního dne jim tato práce nebyla zaplacena. Když tak jedná privátník řekne se o něm, to je lump, ten neplatí.

Věřte, pánové, kdyby řemeslnictvo veškeré, zvláště stavební, melo černou knihu, do které se zapisují špatné kunčafty a špatní platiči, stát by tam byl na prvém místě jako pramizerný kunčaft.

Nejhezčí je to na zdejším poštovním ředitelství. - Měl jsem česť několikráte v říšské radě na to poukázati, ale nenapravilo se to. Pan řiditel náš poštovní, dvorní rada Šafařík, ten si to zařídil docela po sousedsku, ze zřízenců povštovních udělal veškeré stavy řemeslnické Včera se ke mně dostavila deputace řemeslníků stěžovati si na to, že tam pracují klempíři, malíři, zámečníci, a také se včera ke mně dostavila deputace natěračů, kteří mně přednesli následující žádost:

(Ct ) Roku letošního provádí pošta v hlavní budově poštovní velké adaptace, při kterých pracích zaměstnává poštovní sluhy vyučené natěračství a to čtyry, kteréž si dovolujem sdělit, Vaňka, Čapka, Jalovce a 1 jména neznámého. Proti čemuž se rozhodně ohražujem, by pošta měla právo provádět práce natěračské, kteréž náleží provozovat jen vyučeným mistrům daně platícím.

Žádáme tímto slušně, by další provádění prací bylo nadále úplně zakázáno, neb pošta zaměstnává 2 sluhy celoročně, kteří pouze vykonávají práce natěračské.

Pánové, tak daleko to nesmi jít! a když tato společenstva na to poukazovala, že tím jsou poškozována, co jim bylo odpověděno? Vždyť prý pivovaru je dovoleno, aby dělal sudy, proč bychom si nemohli tyto práce vykonávati ?

Pivovar považuje sud za obal na pivo a nevíme, jestli poštovní řiditel považuje řemeslníky také za obal, jestli má průkaz způsobilosti aby směl držeti tolik řemeslníků a poškozovati živnostníky. Pan poštovní ředitel co nemůže zhotoviti, od špagátu a papíru, všecko koupí ve Vídni. Řid. Šafařík to činí z té příčiny, aby se mohl vykázati každoročně velikými úsporami, které posílá do Vídně. Když něco podobného vykoná jednotlivý člověk, udá se magistrátu a magistrát ho pokutuje. Jsem pevně přesvědčen, že v tomto případě bude magistrát konati svou povinnost a zeptá se pana Šafaříka, má li průkaz způsobilosti na tyto živnosti a že s ním pořádně zatočí

Bylo mojí povinností, abych zde přednesl tyto stesky a končím podotknutím, že země, co se týče živnostnictva, ze skrovných prostředků koná svoji povinnost, ale stát nekoná svou povinnost a tu jest na nás, abychom stát donutili, aby vůči poměrům strádajícího živnostnictva svou povinnost konal Tím končím (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více k slovu přihlášen.

Prohlašuji rokování za skončeno.

Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Požádali mne pánové poslanci Rožánek a Krejčík za slovo ke krátké věcné opravě po skončení debaty a pak pan přísedící zemského výboru Adámek jako zástupce zemského výboru

Es haben mich die Herren Abg. Rožánek und Krejčík um das Wort ersucht zu einer kurzen factischen Berichtigung nach Schluss der Debatte und ebenso der Herr Landesausschussbeisitzer Adámek als Vertreter des Landesausschusses.

Dávám slovo panu posl. Rožánkovi ku krátké věcné opravě.

Poslanec Rožánek. Slavný sněme!

Pan posl. Nitsche žádal zemský výbor, aby při rozdělování podpor maloživnostníkům dbal na to, aby všude bylo stejně měřeno jak českým tak německým živnostníkům a poznamenal při tom, že, když se to děje pomocí nebo prostřednictvím komor, v jihočeských komorách zastoupeni němečtí živnostníci nejsou. Učinil tak poznámku sice velmi mírnou, ale jaksi bolně žalostivou a my té předhůzky nezasluhujeme, jako bychom snad neměřili rovným a stejným loktem českým i německým živnostníkům nebo žadatelům o věci kterékoliv v komoře budějovické, kterou zastupovati mám tu čest zde na slav. sněmu král. českého. Pan poslanec Nitsche mýlí se, když praví, že od nařízení Pinovských, od změny volebního řádu Pinovského^ se stala komora budějovická českou. Českou byla již léta před tím a teprve od těchto nařízení přestali tam býti i ti horníci zastoupeni, jak mylně snad poznamenal pan poslanec, snad myslil tím plzeňskou komoru, když kumulativně mluvil o komorách jihočeských. Poznamenávám tedy, že nijak Pinovská oprava volebního řádu pro komory nám nepřinesla většinu, nýbrž že pouhé probuzení se českého živnostníka a i jeho starost o zastoupení v komoře opatřila mu tam většinu. A kterak používá nyní naše komora této většiny? tu jest mou povinností, abych nedal průchod tomu mínění, jako bychom my využitkovávali své většiny proti spravedlnosti a proti pravdě. Chci právě pouze na to poukázati, že zachovávání rovnoprávnosti u naší komory by mohlo sloužiti jiným komorám v Čechách, na Moravě a ve Slezsku za vzor. (Březnovský: "Ku příkladu v Liberci. ") Jak jazyková tak i věcná rovnoprávnost provádí se tam pečlivě s tou největší choulostivostí, aby se nám nikde nemohlo i toho nejmenšího vytknouti, ba často se stává, že žadatelům německým, jen proto, že za ně není v komoře přímluvčího, dostává se lepšího a většího dílu v podporách a že jejich žádosti jsou uznány spíše nežli české. Mohu to, velectění pánové, doložiti, neboť mám zde doklady k tomu.

Poznamenávám pouze ku poměru, v jakém tam jsme, že ze 31 soudních okr. volí do komory naší 23 českých, 6 německých a pak 2 smíšené okresy; z toho jest obyvatelstva českého 517. 359, němec kého pak 139. 757. V komoře naší šetří se rovnoprávnosti jazykové již v jednání úředním tak dokonale, jak si to len lze přáti, tak že se všechny publikace, všechny oběžníky, adressáře a všechny protokoly vydávají jak v jazyku českém tak i německém ve stejném rozsahu. (Posl. Jaroš: Jestli pak to tak dělají také v Liberci?) Naproti tomu dovolím si poznamenati, že v Liberci se má obyvatelstvo okresů českých volících do komory liberecké k německým tak jako 8 ku 9, tak že zde stojí 800. 000 českého obyvatelstva volícího z okresů českých do komory liberecké proti 900000 obyvatelstva z německých okresů tam volících.

A tu ráčíte viděti, že těch českýoh obyvatelů zastupovaných v liberecké obchodní komoře více než v komoře budějovické českých i německých - vůbec a ráčíte snad věděti, že liberecká komora dvoujazyčnou není, že nikterak nepřijímá a nevyřizuje česká podání (Slyšte) jazykem, jakým jsou podána a že se ohledu k ohromné menšině české ani přibližně nebéře.

Ještě hůře jest to pak s jednáním v komoře chebské, která má arciť menšinu českou mnohem nepatrnější.

Ale také jiné komory, komory moravské, které jsou v rukou německých, zrovna tak zacházejí s menšinami českými, takže my tuto poznámku, která nás bolela a boleti musí, protože je neoprávněnou, nezasluhujeme a jí odmítnouti musíme.

Co se týče udělování stipendií školám pokračovacím, poznamenávám ještě, že si budějovická komora počíná nejen úplně rovnoprávně, nýbrž že bóře ještě větší ohled na německé školy, pro které není přímluvčího v komoře, a že to činí právě s tou naší přirozenou umírnľností a smířlivostí Tak není na německé pokračovací škole v Budějovicích ani polovice žáků co na české, kdežto na české je bezmála 300 žáků, německá pokračočovací škola má 175 zl. ročního příspěvku z komory a česká pouze 225 zl, tedy poměrně má německá více. Německá dívčí škola, která požívá 100 zl. podpory z komory, má pouze 26 žákyň, kdežto česká se 74 žákyněmi má 200 zl., přijde tedy jedna žákyně německá mnohem dráže než česká Německá pokračovací škola v Kaplici se 33 žáky má 50 zl. subvence komorní, kdežto dle klíče, dle něhož udělujeme podpory pokračovacím školám českým, přijde tam na 50 zl. stejná podpora teprve při 50, 55-59 žáky. A což teprve můžeme říci o bydlišti veleváženého p. poslance Nitsche ve Vyšším Brodě? Tam má p. poslanec nejlepší příležitost seznati nestrannosť jednání komory při udělení subvencí; tam je podporována německá škola pokračovací, kterou navštěvuje 19 žáků, 100 zl. ročně. To mluví dozajista zcela jasně o úplné nestrannosti při udílení subvencí. Že celkově připadá méně subvencí na německé pokračovací školy a na německé věci vůbec, rozumí se samo sebou, uvážíme-li, že 6 okresů německých proti 23 českým se k nám hlásí a k nám právo má.

A ještě k tomu můžeme říci, že české okresy po stránce živnostenského rozvoje a bedlivostí našich malých živnostníků se líší velmi příznivě od německých. Studijní podpory žákům poskytované pak stojí v takovém poměru, že ze 66 žadatelů českých se podporuje 35 žáků, kdežto ze 6 žadatelů německých se nižádný nezamítl, takže se nebere nikterak choulostivý ohled na způsobilost neb okolnost, že se z těch málo německých žadatelů neodmítne nikdo nikdy, to jest skoro principielně u nás provozováno, aby se nám nemohla v nejmenším vyčítati nějaká nesprávnost.

Děkuji p. Dru Nitschovi, že mi dal příležitost vyvrátiti některé nepravdy, které on sám arci nemůže snad znáti, dozajista že je čerpá tedy z pramene ne zcela čistého; nebylo by divu, kdyby u nás v Budějovicích, kde jsou poměry národnostní velice neutěšené, kde je velice rozrušen náš lid bojem, který u nás arciť vzplanul mnohem více, než jinde, protože strany jsou skoro sobě rovny, (arci co do počtu obyvatelstva jest strana česká u nás četnější) a vidí-li se příklady asi sto kroků vzdálené od komory radnice, tu by nebylo divu, kdyby u nás zavládla choutka po nějaké odvetě; dosud však takové choutky a návrhy odvetné, které nescházely i u nás, nikdy nedosáhly schválení většiny. Já rovněž jako Dr. Nitsche nepřeju si, abych rekriminacemi snad rozbouřil naše beztoho neklidné poměry, ale pouze žádám jako zástupce komory, aby bylo uznáno, že v naší komoře se podobné věci, kterých máme příležitost více poznati, se nedějí. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: (zvoní). Nyní přichází k faktické poznámce pan posl. Krejčík. Dávám jemu slovo.

Posl. Krejčík: Slavný sněme! Předposlední řečník z oné strany, p. Dr. Schreiner, byl tak laskav, že zabýval se poněkud mou předvčerejší řečí. Ačkoliv prohlásil a rovněž i jeho kolega p. posl. Gebler, zejména však Dr. Schreiner, že s věcným obsahem mé řeči souhlasí, vytkl nicméně mně dvě věci, a sice, že prý jsem se poněkud pozastavil u činnosti nových instruktorů živnostenských, a za druhé, že prý jsem u živnostenských záležitostí zavadil o jazykové spory a národnostní spory v král. Českém.

Já bych prosil Jeho Jasnost nejvyššího maršálka zemského, aby mně laskavě dovolil, bych tyto věci uvedl na pravou míru.

Především opravuji věcně, že tomu tak nebylo, že bych se byl nějak nepříznivě postavil vůči nové instituci živnostenských instruktorů. V té věci dovoluji si poukázati na stenografický protokol, že jsem výslovně řekl: "Jsem dalek toho, abych nějakou novou instituci z předu snad již podceňoval, podrýval, naopak jsem vždy ochoten přinésti každému člověku, který jest dobré vůle, taktéž nejlepší vůli vstříc. " Ale to právě, jak dále jsem uvedl, jest zajímavé, pánové, že to byli nikoliv z naší strany, nýbrž právě se strany německé - já bych prosil p. dra Schreinera, aby to ráčil vzíti na vědomí, - kteří pronesli v živnostenské komisi sněmovní první jisté pochybnosti ve příčině této nové instituce, a právě pány z německě strany byly proneseny obavy, aby prý z této nové instituce nestaly se na konec nějaké nové agitační orgány vlády. Já nemohu za to, že v časopisech tento výrok byl uveden tak, jako bych to byl pronesl, já opakuji, že výtky ty nestaly se z naší strany, nýbrž se strany německé.

To jest jedna věc. Já jsem ostatně uvedl asi dva případy ze skutečných řečí pánů instruktorů a dokázal jsem, že nebyly v těch věcech správně informováni a to myslím, že postačí k odmítnutí této výtky.

Konečně poukazuji opět k stenografickému protokolu, že končil jsem řeč svou slovy: "to považoval jsem za svou povinnost zde uvésti, nikoliv v úmyslu nějakých útoků za novou instituci instruktorů, neb z nějakého nepřátelství, ale v úmyslu dobrém ". Tedy jest viděti, že jsem byl dalek toho úmyslu, a že pan dr. Schreiner snad špatně mé řeči porozuměl.

Ale druhá námitka p. dra Schreinera, a ta jest daleko vážnější, jest, že jsem zbytečně zavadil o národnostní spory v debatě o živnostenských otázkách. Velect. pánové, já vím, že se to stalo, a stalo se tak úmyslně, ale já vím také, že to právě jest ono bolavé místo, o kterém vy nejméně rádi slyšíte mluviti, poněvadž se nedá upříti, a to tvrdím i dnes, že národnostní spory vrhají své neblahé a temné stiny na celý náš národohospodářský život v král. Českém, na české obchodnictvo a na vzájemný poměr mezi českým a německým průmyslnictvem

To pánové sami dobře víte, a jest tedy nesprávné, abyste z vaši strany k nám vysílali podobná napomínání. Ale dovolte mně některé otázky!

Tyto dny slyšeli jsme obšírnými slovy líčiti, kterak nepřátelsky chová se liberecký magistrát vůči českým živnostníkům Račte dovoliti, pánové, není to zatahování národnostních otázek na pole národohospodářské, na pole živnostenské ? (Posl. Janda V Žatci také!)

A tyto dny slyšeli jsme dále a slyšíme to každodenně téměř o terorisování a znásilňování českého dělnictva a jich rodin v německých okresech a městech.

To, pánové, není zatahování národnostních sporů na pole národohospodářské? A kdykoliv se jedná o školu pro dělnictvo české, všecky tyto žaloby se opakují !

A právě tyto dny, předevčírem, slyšeli jsme z vaší strany nanejvýš urážlivý výkřik p. posl. Richtera, kterým zhanobeno bylo naše umění, naši umělci, kteří, - a tolik dovolte mi beze všeho nadsazování říci, - jsou daleko výše vyspěli v oboru umění samého než Němci v Čechách, to nelze upříti. (Posl. Anýž. Ale Richter tomu nerozumí. )

Snad je to náhodou, ale rozhodně není to naší vinou, jestliže na poli uměleckém nemůžete se honositi vynikajícími

talenty, proto ale tím spíše výrok p. posl. Richtera byl nejvýše neslušným. A neslušnější ještě byla poznámka p. posl. Stracheho, který právě v této věci a na tomto poIi může se vykázati činností, ceny nanejvýš pochybné. (Hlas: Pohlednice), a mohl bych Vám přinésti celou řadu pohlednic, které jsou sice velice slabé ceny umělecké, ale na nichž hanobena jest národnost česká.

A, velect pánové, po takových dokladech chcete nás napomínati, abychom nezatahovali národnostní spory do otázek národohospodářských, když sami právě na tomto poli nejpříkřeji na nás útočíte.

Nechci se dlouho rozšiřovati o této věci, ale myslím, že toto Vaše napomenutí šlo na zcela nesprávnou adressu.

Vime dobře, proč se spojujeme a proč musíme pamatovati při národohospodářských otázkách na otázky národní. Pánové, jest to proto, poněvadž se u nás germanisují železnice, germanisuji se pošty, telegrafy, odborné školství v král. Českém, jakož i celní úřady, zkrátka germanisuje se všude a vše, co se týče veřejného života A tím, pánové, trpí přirozeně také české obchodnictvo, český průmysl a živnosti a proto zmínil jsem se o otázce jazykové a národnostních sporech.

Připusťte Vy sami, velectění pánové, spravedlnost a absolutní rovnoprávnost v království českém a vykonáte tím skutek spravedlnosti a prospějete nejen živnostnictvu českému, ale, na to kladu důraz, i živnostníctvu německému! A to Vám můžeme, pánové, sta a sta příklady dokázati, a také jsem tak předevčírem učinil. Ale mohu Vás ujistiti, že tím vykonáte i záslužný skutek, poněvadž skutečně nejen české, ale i německé živnostnictvo dnes Vaším přičiněním trpí. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní ke slovu přísedící zemského výboru p. poslanec Adámek.

Přísedící zemského výboru poslanec Adámek: Slavný sněme! Ačkoliv v debatě této zpráva zemského výboru a jeho činnost v oboru maloživnostenské politiky