kladl zvláštní důraz na zvelebení, vzdělání živnostenské.
Není pochyby, že pokud ingerence sněmu sahá, to jest hlavně v pokračovacím školství, bylo docíleno výsledků přímo překvapujících.
P. kol. Materna již ukázal k nákladu a poměrům pokračovacího školství, ale já kladu si za čest doplniti obraz tento některými statistickými daty. Račte uvážiti, že v r. 1885 - 86 měli jsme v království českém při všech pokračovacích školách 277 oddělení a 17. 076 žáky a že náklad na tyto školy činil 114. 536 zl.
V minulém "roce 1898 - 99 jsme měli jiě 380 pokračovacích Škol s počtem žáků 39. 392, a náklad na tyto školy činil 604. 039 zl. 91 kr. Tyto pokroky jsou zajisté velice potěšné. V letech 1885-6 až 1898-9 vzrostl počet žáků těchto škol o 22. 616 to jest o 130 proc. a náklad na
tyto školy 489. 503 zl. to jest o 427 proc.
(Slyšte!)
Přál bych si, aby zástupcové stavu rolnického, ku kterému zajisté všichni máme stejné sympatie jako ke stavu živnostenskému, si těchto číslic všimli, aby si povšimli, jak pečuje stejně zubožené řemeslnictvo o své pokračovací vzdělávání. Bylo by zajisté žádoucno, aby také pokračovacímu vzdělání rolnickému věnována byla stejná péče. (Výborně!)
My jsme toužili, aby konečně za takového rozvoje pokračovacího školství bylo toto školství stabilisováno, a aby bylo upraveno zákonem. Po usnesení, které slavný sněm učinil, dotazovali jsme se vlády, kterak se hodlá zachovati k osnově zákona zemským výborem o pokračovacích školách vypracované a školskou komisí schválené, konečná odpověď na tento dotaz dosud od slavné vlády nedošla. (Slyšte!
Zemský výbor však pokládal za svoji povinnost, aby tuto osnovu zákona slavnému sněmu opět předložil, a bude-li dopřáno, abychom se na podzim sešli, doufám, že bude možno školské komisi tuto osnovu vyříditi.
V minulém zasedání sněmovním bylo také usneseno, aby zřízena byla zemská komise pro živnostenské vzdělávání při místodržitelství.
Konstatuji opět faktum, že bývalý ministr dr. Gautsch již 3. dubna 1888 takovou komisí prohlašoval za " samozřejmou potřebu. " - Tehdáž byl statut této komise vypracován, členové této komise byli jmenováni, avšak tato komise nikdy dosud se nesešla; au o na opětovné usnesení slavného sněmu vláda usnesení to ignorovala a komise ta sní dosud spánek spravedlivých dále, ačkoliv při nynějším rozvoji našeho pokračovacího odborného školství takového orgánu by bylo na nejvýše zapotřebí.
Slavný sněm se usnesl v loňském zasedání zásadně, aby bylo převzato 5 obecních řemeslnických škol do správy zemské. Zemský výbor zavedl jednání, které je komplikovanější, než by se bylo zdálo. A stojíme opět při konfliktu s vládou.
Vláda diktuje nám podmínky hmotné a j.; při upravení tohoto řemeslnického školství, země však nemá míti žádné ingerence Tím jednání naráží na velké překážky. Pri nejvřelejším přání zemského výboru nebylo možno učiniti definitivní návrh na vyřízení této otázky a my jsme mohli slavnému sněmu pouze podáti předběžnou zprávu. Doufám, že zpráva ta bude vyřízena v tomto zasedání.
P. kol. Macháček zmínil se vřelým způsobem o zřízení koželužské školy. Měl jsem již příležitost v minulém zasedáni sněmu zaujmouti určité stanovisko k této otázce. Jsem přesvědčen, že jest nezbytně zapotřebí, aby pro všecka hlavní odvětví průmyslu byly zřízeny potřebné, náležitě vypravené odborné školy.
O tom není žádné pochybnosti, že k těmto odvětvím náleží nejen koželužství, nýbrž í také mlynářství. Zemský výbor zavedl jednání s vládou ve příčine zřízení školy koželužské, a ve zprávě zemského výboru o tomto jednání jest vytčeno, že se vláda vyslovila, že musí býti vyčkáno praktických výsledků podobné soukromé koželužské školy, která jest založena v Král. Hradci, dříve než bude moci se rozhodnouti o tom, je-li takového ústavu skutečně potřebí. Jest to charakteristické, že vláda nám odpovídá, že hodlá teprve uvažovati, je-li potřebné a účelné podporovati odbornou školu pro tak důležité odvětví, jako jest koželužství v král. Českém. (Slyšte!) To po mém soudě nesvědčí o velké horlivosti vlády pro povznesení zájmů živnostenských.
Slavný sněm usnesl se také na žádosti k vládě, aby k umožnění odbytu výrobků průmyslných přispívala tím, aby rozšířeny byly dodávky pro vojsko, zemskou obranu a ústavy státní maloživnostníky, aby omezeny byly řemeslné práce v trestnicích, aby pořádány byly odborné výstavy a rozšiřovány zprávy konsulátů k informaci živnostníka o cizích tržištích a ve všech těchto směrech byla tato usnesení vládě sdělena; ale ani na jediné nedostalo se, bohužel, odpovědi (Slyšte!) Tolik však jest povědomo, že žádostem, aby byly větší podíly z potřeb vojenských odevzdány maloživnostníkům k opatření, vyhověno nebylo Tak se stává, čeho jsme se obávali, že nyní na jediného živnostníka připadá tak malé quantum dodávek, že se nebudou více vypláceti. Z toho vychází, že také tato akce bude zmařena, jakkoliv, - a to konstatuji výslovně, - naši živnostníci, zvláště obuvníci a řemenáři, při těchto dodávkách vojsku dokázali, že k úplné a naprosté spokojenosti správy vojenské povinnostem svým dostáti dovedou, a jakkoliv jest nepopíratelným faktem, že by naši maloživnostníci veškeré potřeby vojenské mohli opatřiti sami. (Tak jest, výborně!)
Jest povinností vlády, aby rozšířením těchto dodávek pro maloživnostníky, hleděla, aby tomuto hynoucímu ústavu dostalo se podpory, a že není správné, aby tyto dodávky odevzdány byly výhradně velkopodnikatelům. Jest to povinností státu, který od tohoto malého lidu vyžaduje netoliko velké daně, ale i velkou daň z krve. (Výborně!)
Při této příležitosti nemohu opomenouti konstatovati také následující faktum.
Prařské společenstvo truhlářské ucházelo se u místodržitelství, aby bylo připuštěno ku konkurenci při dodávání truhlářských prací při státních stavbách, jakož i vnitřních, zařízení těchto staveb.
Žádosti této zcela odůvodněné vyhověno nebylo a společenstvu tomu, které jest velice dobře zařízeno, a které podalo důkazy o své úplné zdatnosti, dostalo se odpovědi, že k této žádosti nemůže býti vzat žádný zřetel (Slyšte!)
Sněm ujal se také v minulém zasedání organizování starobního a invalidního pojišťování živnostníctva, otázky upravení pracovní doby při obchodních živnostech.
Jsou to úkoly nejen sociálně politické důležitosti, ale také nároky skutečné humanity. Ani v jednom ani v druhém směru se vládou nic nestalo, tak že ani ve starobním pojišťováni živnostníctva, které jest tak naléhavou potřebou, neučiněn ani nejmenší krok ku předu. Co se týče úpravy pracovní doby v obchodních živnostech, stala se malá, nepatrná výminka, ale k racionelnímu řešení této palčivé otázky nedošlo. Stejně smutné zkušenosti jsme učinili při organisování svépomoci spoločenstev a to i společenstev živnostenských.
Slavný sněm se usnesl loni na tom, aby byla provedena revise společenstev živnostenských, ale k revisi nedošlo; aby bylo podporováno zřizování okresních svazů, společenstev, aby zřízeni byli při živnostenským úřadech odborní referenti živnostenští, ale vše zůstalo při starém a ani té žádosti, aby společenstva jako veřejnoprávní orgánové osvobozena byla od porta, vládou vyhověno nebylo.
To velectění pánové, nejlépe ukazuje, jakou cenu mají usnesení tohoto sněmu, usnesení tak odůvodněná a vážná, u vlád, které v minulých dobách aspoň tolik mluvily o konání rationelní středostavovské politiky.
Jest to smutné thema. Nebudu vykládati, jaké následky takové ignorování v kruzích interessentů míti musí, když se stále jen mluví o důležitosti středních výrobních stavů, a když má přijíti se skutky, nepomáhá. Za takových poměrů nastává reakce a šíří se pessimismus.
Tímto šířením se beznadějnosti v stavu živnostenském se pracuje do rukou sociální demokracie, do jejíž tábora násilně se pudí lidé, kteří nemají žádné naděje v lepší budoucnost (Výborně!)
Nemá se také překážeti slavnému sněmu, aby v těchto oborech, i v úzkém rámci své kompetence plně vyvinul činnost tím, že se naše zasedání omezuje téměř na dni a hodiny.
Potěšitelným jest úkazem součinnost obchodních komor, zejména českých komor v království Českém, kteréž věnují nyní
těmto otázkám maloživnostnictva mnohem větší pozornost nežli dříve. Zvláště zdárnou činností, obětavým a promyšleným postupem vyniká obchodní komora Pražská, která v poslední době na tomto poli vykonala tolik, že i v cizině její iniciativa vzbuzuje uznání. (Výborně !)
K podporování řemeslníctva při opatřováni strojů a motorů v novější době nastal obrat dosti potěšitelný.
Žádosti, které nyní docházejí v příčině té, svědčí o tom, že pravé poznání o nutnosti té řemeslnictvo proniká. Žádostí těch bylo podáno r. 1899 15. Do konce roku 1899 bylo k tomuto účelu povoleno záloh 49 101 zl. 68 kr.
Naše snaha, abychom mohli vyvinouti v oboru tomto větší činnost, nepotkala se se zdarem. Stále vyjednává se s vládou, aby na opatření strojů a motorů více přispívala nežli jednou polovinou, tak abychom my mohli intensivněji akci živnostnickou v jiných směrech rozvinouti.
Ale, velectění pánové, s politováním musím konstatovati, že právě v království Českém od ministerstva obchodu se klade podmínka, že jen v tom případě se povoluje žádaný motor neb stroj, jestli země hradí polovici, V jiných zemích podmínka taková se z pravidla neklade. Tam spokojuje se vláda s malým nebo i se žádným příspěvkem, a vláda opatřuje ty stroje a motory sama.
Mám za to, velectění pánové, že v tomto směru musíme postupovati dále a že nelze stále na takový modus přistupovati.
Oprava stala se tím, že jsme vymohli, aby stroje, které společným nákladem našim a vlády pořízeny byly, zůstaly majetkem země, aby jimi tato mohla volně disponovati.
Arciť to není úplný úspěch, kterého se musíme v směru tomto domáhati. P. posl. Materna a Krejčík již ukázali k finančnímu effektu této akce a ukázali k některým přebytkům. O těchto přebytcích bude nyní slavný sněm rozhodovati. Myslím, že slavný sněm zajisté přistoupí netoliko k mínění zemského výboru, ale také k usnesení komisse živnostenské a rozpočtové, a že letos bude potřebí, aby
pomocí země hlavně byla usnadněna návštěva pařížské výstavy živnostnictva. P. posl. Němec upozornil slavný sněm, jak se vláda v této příčině zachovala. Mohli bychom naléhati, aby vláda konala také oproti našemu živnostnictvu svou povinnost, ale za nynějších poměrů by bylo dávno již po pařížské výstavo, než by bylo jednání s vládou ukončeno. Nezbývá tedy nic jiného, než aby země učinila to, co učiniti může, aby našemu řemeslnictvu byla dána možnost čerpati z bohatých zřídel na pařížské výstavě ku svému prospěchu.
Z té příčiny usnesl se zemský výbor na tom, že bude podporovati návštěvu pařížské výstavy dle velkých odborů našich živností, že bude hleděti k tomu, aby tam byli vysláni vynikající živnostníci a odborníci, při nichž by bylo jisto, že cesta jejich bude míti kýženého úspěchu, aby ti, kteří na výstavu budou vysláni, zkušenosti své zúrodnili přednáškami a publikacemi, že v té příčině přičiní se o to, aby součinným postupem s obchodními komorami se pokračovalo, a sice tím způsobem, aby obchodní komory o dotčené žádosti rozhodly, poněvadž jsou ony odborným orgánem k věcnému zkoušení takových žádostí.
Pokud dotace země stačí, bude zemský výbor komory při této akci podporovati.
Jsem přesvědčen, že i samostatná cesta do Paříže jest velkou školou pro toho, kdo ji podnikne. Musí býti postaráno, aby, když jest v Paříži, z toho také získal, a v té příčině se stalo opatření, které slibuje úspěchu. Podrobná rada pro podporování živnosti u ministerstva "obchodu usnesla se, aby byli vysláni úředníci tohoto odboru do Paříže, aby prostudovali výstavu, a pak stipendistům, kteří lam budou vysláni, byli průvodčími. Mám za to, že vláda toho nám neodepře, aby i naši stipendisté tohoto opatření účastnými se stati a aby se jim tohoto průvodu dostalo. Tím by bylo zabezpečeno, že výpravy tyto nebudou marnými a že přinesou živnostníkům hojného užitku.
V minulé době podnikány byly pomocí země zvláště mistrovské kursy a tu konstatuji, Že mistrovské kursy tyto v minulém roce splnily očekávání, jaká v ně byla kladena, a že zejména velmi dobré výsledky v Praze měly Obchodní komora pražská s velkým nákladem při technolog, museu uskutečnila odbývání truhlářského kursu, jehož zařízení stálo přes 5000 K Kurs tento měl výsledek neobyčejný, a slouží těm, kdož ho podnikli a jej řídili, ke cti.
Ve zprávě se ráčíte dočísti o speciálních kursech, které byly prostřednictvím technologického musea pražského podnikány Zásluhou tohoto musea zvláště jest, že ze samotné iniciativy jeho byly podnikány kursy, které nikde ještě nebyly konány, s úspěchem neobyčejným. O důležitosti těchto kursů svědčí, že byly i za nynějších rozháraných poměrů národ. nostních navštěvovány také Němci. Gratuluji k tomuto úspěchu a doufám, že při sebevědomém a energickém vedení pražské komory i na dále v tomto směru bude pokračováno, a přeji si, aby země mohla tyto snahy podporovati tak, jak jest potřebí, aby se tomu dostalo potřebných prostředkův hmotných.
Pan posl. Materna vyslovil přání, aby bylo pokračováno ve vydávání poučných spisů. Také zemský výbor jest přesvědčen, že jest potřebí, aby netečnost v živnostenských kruzích namnoze vládnoucí, byla zlomena nejen mistrovskými kursy a přednáškami, ale i především vydáváním poučných spisů. Návod k zařízení společenstev byl již vydán, a Rosslerův spis o maloživnostenské akci přispěje v tom ohledu zajisté k napravení těchto poměrů a k zlomení té netečnosti. Mohu p. poslance Maternu ujistiti, že jeho přáni bude předmětem pilných úvah zemského výboru, a že mu, pokud možno, bude vyhověno.
Také otázka živnostenských instruktorů byla dnes dotčena a byla také v živnostenské komisi předmětem bedlivých úvah. Nechci projeviti konečné mínění své o ceně této instituce, bylo by to předčasné; ale varuji, aby nebyla přeceňována ani podceňována. Na jedno zajímavé faktum poukazuji, že jest v království českém 1800 společenstev, z nichž jest 1300 českých a 500 německých, a že pro těch 1300 českých společenstev byl zřízen jeden instruktor, a pro těch 500 německých také jeden. (Slyšte!)
Tu se zase ukazuje ten dvojí loket, kterým se nám měří. Tvrdí se, že instruktoři vyvinují namnoze činnost blahodárnou a se osvědčují, a tvrdí se také toho opak. Nechci o tom rozhodovati, že, kdyby za instruktory byli voleni důkladně vzdělaní odborníci, kteří by se s plnou horlivostí úkolu svého podjali, mohou způsobiti mnoho dobrého, hlavně když se budou vystříhati všech tendenčních frasí a hesel, a budou-li si hleděti věci samé, budou-li vysvětlovati zákony a dávati podnět k organisování svépomocných společenstev atd.
Po této stránce tato instituce se může osvědčiti, neosvědčí se však, budou-li se instruktoři zabývati politikou, budou-li pracovati hesly a pod. Nepravím a netvrdím, že by se tak již dělo, ale, konstatuji pouze, že z mnohých stran již bylo poukázáno na to, že se tak děje.
V živnostenské komisi byl dán podnět, aby byl zaveden styk mezi instruktory a zemským výborem. K tomuto podnětu obrátil se zemský výbor na místodržitelství se žádostí, aby mu byly podávány zprávy o činnosti těchto instruktorů, poněvadž máme za to, že ze zpráv těch bylo by možno čerpati mnohé podněty, které by se mohly se zdarem pro maloživnostnictve uskutečniti.
S politováním jest, že se nepodařilo příměti vládu k tomu, aby byla svolána anketa ke zjednání pevných zásad, ke sjednocení postupu v maloživnostenské akci.
Následkem toho, že každá komora pracuje o své újmě samostatně, musí také zemský výbor samostatně postupovati atd Aby se tomu zabránilo, by se jednotlivé akce vzájemně nekřižovaly, jest potřebí, aby se taková anketa svolala, aby byly zjednány zásady o programu této akce, čímž by se vyhnulo neshodám.
Co se týká úvěru maloživnostenského, tu, pánové, pan posl. Materna k tomu již ukázal, že se stále množí záložny Raiffeisenový a že jubilejní fond maloživnostenský valně prospívá. Přeji si, aby jubilejní fond bylo možno rozmnožiti, poněvadž se zdá, že dotace tohoto fondu a také dotace fondu rolnického nestačí potřebě, která se stále více a více rozmáhá.
Pan posl. Materna ukázal také k nákladům, které vzrůstají při provádění živnostenské politiky zemské. I také tyto údaje osmělím se jenom kratince doplniti.
Připomínám, že náklady na průmyslové, umělecko-průmyslové a technologické museum činily v roce 1899 84 500 zlatých a že k tomuto účelu v r. 1885 bylo vydáno pouze 21. 000 zl., tak že v této době náklady na tento jediný účel stouply o 63. 500 zl.
V l. 1895-1899 země vydala na průmyslová musea počítaje i museum technologické 1, 088 000 zl. a z toho připadá na stavby 660. 00 zl.; celkem na stavby těchto museí bylo povoleno 700. 000 zl.
Krom toho uvádím, že k účelům živnostenským bylo do rozpočtu zemského v r. 1882 položeno pouze 3 300 zl. Z toho připadaly 3. 000 zl. státní průmyslové škole v Plzni a 300 zl. ženskému výrobnímu spolku v Praze.
Na r. 1900 jsou rozpočteny tyto náklady - nebudu jednotlivé položky uváděti - na 266. 600 zl., tedy tyto náklady země k účelům živnostenským přestoupily již sumu čtvrt milionu. (Slyšte!) Nepokládám sumu za vysokou, ale, porovnáte-li stoupání tohoto nákladu od r. 1885 do dnešního dne, zajisté uznáte, že to, co se v mnohých kruzích tvrdí, že pro živnostenstvo země nic nečiní, jest pouhá frase namířená jen, aby akce zemského sněmu na poli tomto byla diskreditována a snižována.
Nežádáme shovívavosti, ale právo máme žádati, aby právě v těch kruzích, pro které s největší horlivostí pracujeme, bylo spravedlivě posuzováno, co ve stísněných poměrech našich bylo v oboru tomto vykonáno. (Výborně!) Přál bych si, aby ti, kdož nás tak odsuzují a kritisují, vykonali pro živnostnictvo tolik, co jsme vykonali my. (Výborně!)
Konečně s potěšením konstatuji, že jednání o zřízení živnostenské komise zemské dospělo ku konci, že v posledních dnech byly poslední volby do této komise vykonány, takže tato komise po uzavření slavného sněmu vstoupí do života. Mám za to, že pomocí této komise se dostane živnostenské akci zemského výboru silné podpory.
Pánové, já jsem stručně a objektivně vylíčil postup akce maloživnostnické, opakuji pouze, že uznávám, že jsou mnohé ještě nedostatky, mnohé ještě vady při tomto podnikání, a přeji si jen, aby se nám dostalo po jedné straně od povolaných činitelů podpor, kterých nezbytně potřebujeme, máme-li rozvíjeti činnost úspěšnější, a aby se naše finanční poměry upravily tak, abychom se mohli odvážiti žádati od sněmu k těmto účelům větší podporu a dotaci, což dosud možno nebylo My známe tyto potřeby království českého, uznáváme jich naléhavost a přece musíme zdělávati žebrácký rozpočet, jaký jest, a ve kterém, jak víme, hospodářské a kulturní potřeby pro obyvatelstvo naší země náležitě opatřeny nejsou.
Končím pouze vroucím přáním, aby tyto poměry záhy se upravily a abychom nebyli vázáni po jedné straně krunýřem úzkoprsé centralisace a ani nedostatečnými finančními poměry abychom v tomto oboru mohli vyvinouti činnost svou, jak toho vyžadují skutečné poměry a potřeby našeho království, zvláště živnostnictva této země. (Výborně! Potlesk. Řečníku se gratuluje. )
Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní ke slovu pan posl. Dr. Šamánek. Dávám jemu slovo.
Posl. Dr. Šamánek: Slavný sněme! Patřím k obdivovatelům našich krajanů druhé národnosti, avšak bohužel, jenom v jistém směru; obdivuji jejich odhodlanost, se kterou oni vždy si stěžují na utiskování a na to, kterak se jim děje křivda.
Právě pan posl. Nitsche patří také k takovým pánům, kteří dnes přednesli stesky, že prý se nehledí dosti na jejich průmyslové školy atd. Já nechci blíže na to reagovati, avšak chci Vám, pánové, přednésti jenom částečně stesky našich českých škol a sice těch, které jsou odvislé od milosti německých pánů Chci právě uvésti, jak se vede naší české pokračovací průmyslové škole v Liberci. Tuto školu jsme založili ze začátku úplně soukromými prostředky a vydržovali jsme ji také po dvě léta, až konečně zem ský výbor a vláda nám takovou podporu poskytla, že jsme mohli alespoň z části těch soukromých prostředků postrádati; avšak ti faktorové, kteří mají v prvé řadě tuto školu podporovati, tedy město, společenstva živnostenská a komora, ti právě až doposud nám pomoc odepřeli a sice po opětném dožadování se z naší strany, tak že musíme ještě dosud po 12letém již trvání naší školy dožadovati se prostředků soukromých, abychom mohli požadavkům těm vyhověti, které veliké množství našeho žactva a také vládní komisaři na nás žádají.
Jmenoval jsem živnostenskou komora libereckou, že nám také neposkytuje ta kové podpory, jaké by měla. Trvalo to několik let, než jsme vůbec nějakou podporu dostali. Když jsme tuto v pravém slova smyslu žebráckou podporu 100 zl. od této komory dostali, žádali jsme, protože stoupal počet žáků až na 260-280, aby poměrně dle počtu navštěvujících žáků dala nám takovou podporu, jakou dává německým školám. Avšak nikdy jsme ani o krejcar více od komory nedostali, ačkoliv jest ta škola snad nejvíce navštěvována ze všech škol v celém okresu krajského soudu libereckého.
Myslím, že je jistě poměrně nejčetněji navštěvovanou školou pokračovací v celém obvodu liberecké komory.
A tak se nám to děje s našimi žádostmi na městské zastupitelstvo i se žádostmi na různá společenstva v Liberci, která arci ráda nechají vyučovati své učně, avšak žádným krejcarem nechtějí přispěti. Tak se stalo, že pekařské společenstvo, protože v německé pokračovací škole nemohlo s těmi žáky ničeho svésti, nás prosilo, abychom žáky české vzali do své školy, a když jsme jim udělali po vůli, ale řekli jsme, že chceme také nějakou podporu, přislíbili ji částečně, ale když jsme žádost podali, odmítli nás z malicherných důvodů.
Tak se děje i se společenstvem obuvníků, které tvoří velkou většinu českou, avšak bohužel machinacemi a nátlakem magistrátního komisaře, který je vždy přítomen při volbách, nemůže se domoci svého českého výboru Následkem toho jest volen vždy německý výbor, resp. výbor, který podléhá jen vlivu magistrátu, takže se v tomto společenstvu obuvnickém toho nejmenšího nestane ve prospěch našeho českého členstva obuvnického živnostenstva. Také žádost naše na toto společenstvo byla odmítnuta.
Pánové, máme v Liberci také ústav pro zvelebení maloživnostnictva. Tento ústav byl zřízen obchodní komorou, ale je podporován ve velké míře také státem a zemí. Kdo by myslil, že na tomto ústavě se bude také měřiti rovnou měrou, když uváží se, že liberecká komora pozůstává z polovice z Čechů a z polovice z Němců, se jistě klame Neboť na tomto ústavě se vede všecko německy, na tomto ústavě se nepřijme ani jediný Cech, aby se v těchto kursech, které byly dosud dávány, mohl vzdělávati, a o tom, že by se zavedlo na kursech vyučování také v české řeči, ani zdání. Pokusili jsme se o to prostřednictvím různých osob a ty dostaly za odpověď, že nelze vyhověti.
Tak, pánové, tento ústav, který byl bohatými prostředky zřízen, je pro naše řemeslnictvo, které representuje aspoň 2/3 řemeslnictva v Liberci (Slyšte!) úplnou nullou, tento ústav nemá pro nás pražádné ceny.
Pánové, chci se ještě zmíniti o druhém ústavu, který byl zřízen ku podpoře a zvelebení řemeslnického stavu, jest to průmyslové museum v Liberci, kterému, jak si víte pamatovati, byla udělena podpora 150. 000 zl. od země, aby si mohlo vystavěti krásnou budovu, a které melo také podmínku od zemského výboru, aby mělo nápisy dvoujazyčné, a aby se české žádosti také česky vyřizovaly.
Byly mu dány celkem 4 podmínky, ze kterých se zachovává jen jediná podmínka, že na české žádosti se dává česká odpověď.
Ale, pánové na to se neptejte, jak ta česká odpověď vypadá. (Posl. Březnovský Druhá podmínka jest, že berou podporu ze subvencí zemských. ) Ale, aby někdo byl při tomto ústavě, kdo by mohl bohaté sbírky, jež tam jsou nahromaděny, českému živnostníku a českému
řemeslníku dáti využitkovati, a když tam přijde český živnostník a řemeslník, aby mu mohl to neb ono vyložiti, jej poučiti o významu atd. - není tam nikoho, resp. je-li tam někdo - a musí tam býti - který umí česky, jest tak nedostatečně České řeči mocen, že nelze od něho nějakého kloudného vysvětlení očekávati. Tak tedy jsou naši řemeslníci čeští v Liberci opatřeni A co máme říci dále o tom, jak vláda si počíná vůči těmto násilnictvím, která se na našem řemeslnictvu se strany městské rady resp zastupitelstva městského páší
Již tolikrát jsem přednesl tyto stesky a uvedl jsem jména, a pan místodržitel ještě dosud ničeho neučinil a pražádné odpovědi nám nedal na interpellaci, která byla podána a ve které jsem dokázal, že jest skutečně lží, když město tvrdí, že vyhoštění nestalo se z národnostních ohledů, nýbrž že se stalo jedině pro ulehčení komunikace. Ještě zde není pranic od pana místodržitele. Řekněte mně, jak si máme odpomoci ? Již celý rok o tom ví p. místodržitel, že živnostenstvo trpí pod tím, že nemůže již po celý rok své zboží vykládati na Bismarkově náměstí dvakrát týdně, že má tolik a tolik tisíc škody a že jest v tom skutečně úmysl města, aby tito čeští "živnostníci byli odtamtud vytlačeni, a že jest dokázáno, že se to nestalo z národnostních ohledů, v kterémž případě mi místodržitel před rokem slíbil, že zakročí
Ale on věří jen pánům z radnice, když řeknou, že jim ani nenapadlo, že by chtěli Čechy utiskovati. Nevím, jak to mám nazvati; buď jest to naivnost, aneb taková nedbalost úřední, že by za sluhovala největšího pokárání. (Posl. Sokol: Jest to strannickosť. ) Chci p. místodržiteli ještě několik dokladů a důkazů uvésti stran toho, že se magistrátu resp. městské radě v Liberci jen o to jednalo, aby české řemeslníky a živnostníky zničila a německým pomohla, a sice dovolím si to dokázati tím způsobem, že uvedu jména těch, kteří byli vyloučeni a že na mísť, která byla Čechům odňata, přišli Němci, že většinou jsou to lidé téhož řemesla a že se jednalo o to, aby toto řemeslo zůstalo v německých rukách i že se zde nejedná o zlepšení nějaké komunikace, nýbrž o zničení českých řemeslníků.
O tom dovolím si J. E. tato fakta uvésti: (Posl. Březnovský: Já myslím, že sl. městská rada liberecká nenosí ty boty od těch německých ševců, sice by si schromila nohy. )
Uvádím, že na místě Čecha Vávry, krejčího, stojí nějaký Heinze, dále, že na místě Čecha Řeháka, bednáře, stojí zase Němec Felgenhauer, bednář, na místě obuvníka Feny, stojí Veselý, obuvník, a mohli byste si mysleti a snad také pan místodržitel, že ten Veselý je skutečně výtečný Čech. Mohu vám však říci, že jest to úplný odrodilec, který své děti dal v německé škole vychovávati. Na takové se bore zřetel, a to má býti pro pana místodržitele zvláštní lahůdkou, kterou jemu magistrál, připravil, aby se mohlo říci: Vidíte, vždyť my tam máme také Čechy. Na místě Suchardy, stojí nějaký Springer starší, na místě Losa stojí zase Springer mladší, kteří, myslím, jsou jistě plnokrevní Němci. Na místě nějakého Bendy, stojí paní Grandeová, na místě obuvníka Havránka, stoji Lisal. Také to vypadá česky a Lisal byl také původně Čechem. (Posl Sokol: Má dvě s?), ale má rodinu tak důkladně německy vychovanou, že slavný magistrát je sním úplně spokojen. Na místě Hrůzové, niťařky, stoji nějaký Sigmund, to jistě není Čech. Na místě Martinkové stojí nějaký Scholler a na místě Frimlovém stojí nějaký Ridkí. To jest zajisté také taková lahůdka pro pana místodržitele. Řídkí jest ženat s Němkyní, ale děti má tak vychovány, že umějí sotva několik slov česky. Místa, která zaujímali Prokop a Fišera, zaujali němečtí obchodníci s chlebem.
Na místě Čermáka stojí zase nějaký Strnad. Strnad sám jest Cech a hlásí se k svému národu, ale jeho děti byly úplně německy vychovány, a jest to zase takový člověk, který byl nastrčen magistrátem, aby se panu místodržiteli mohlo dokázati, že jsou tam také Češi. Takoví odrodilci, krátkozrací rodičové, jsou magistrátem odměňováni tím, že se jim poskytují místa na místě Čechů, kteří nezasloužili této odměny od magistrátu, poněvadž své dítky posílají do České školy. Na místě Tůmy stojí nějaký Schonski, u něhož je tentýž případ, že má sice jméno české, ale děti s německým vychováním.