pořádání výstav, kursů mistrovských atd, povoluje, jak jsem se již dříve zmínil, zemský sněm 5000 zl. a z tohoto obnosu bylo vydáno loňského roku 2430 zl.,

takže zbylo 2570 zl., z r. 1899 zůstal zbytek nevydaný 2355 zl., zachováno tudíž jako celkový zbytek 4925 zl. Zemský výbor zachoval tento zbytek 4925 zl. v tom smyslu, aby pro letošního roku pořádanou světovou výstavu v Paříži bylo možno uděliti stipendia živnostníkům k návštěvě výstavy této.

Z dříve zmíněných již 50. 000 zl. na zakoupení strojů a motorů pro výrobní družstva bylo ve skutečnosti z pokladny zemské dosud vyplaceno 26. 648 zl. 01 kr., nevyčerpáno zůstalo 23. 312 zl., avšak nevyčerpány jen z formálních příčin, poněvadž jednání v příčině založení toho kterého výrobního družstva a v příčině podílu státu při zadávání strojů a motorů nebylo formálně dokončeno.

Jak toto formální jednání bude skončeno, tak zajisté celý povolený obnos, obnášející 49. 101 zl. bude vyčerpán až na zmíněných 800 a několik zlatých. Komise živnostenská, jednající o této zprávě zemského výboru s potěšením přijala na vědomí, že zemský výbor, maje na zřeteli letošního roku odbývanou světovou výstavu v Paříži hleděl co možná největší částku reservovati z druhé části dotace zemské, jak za rok 1898 tak i za rok 1899 k účeli založení cestovních stipendií. Tato starostlivost zemského výboru byla tím důležitější a sluší tím více s potěšením zaznamenati, že zemský výbor tak učinil, poněvadž k vyslání stipendistů na pařížskou výstavu nebylo s jiné strany, vyjma obchodní a živnostenské komory, dosud ničeho učiněno.

Slavný sněme, dne 17. Jedna 1897 přinesly úřední noviny pražské vyhlášku c. k. vlády resp. ministerstva obchodu, toho znění, že má býti pro každé království a zemi, tedy také pro království České, zřízena zemská komise pro světovou výstavu v Paříži r. 1900, dne 13. března téhož roku (189 ) vydalo c. k. místodržitelství v království Českém přípis na veškerá presidia obchodních komor v království Českém, ve kterém poukázalo na tuto úřední publikaci ministerského nařízení ze dne 17. ledna 1897. a žádalo, aby jednotlivé korporace, zejména obchodní komory a pak zemský výbor království českého ponavrhl způsobilé osoby, jež by mohly do této komise zemské býti povolány.

Této zemské komisi pro obeslání výstavy v Paříži, která měla míti sídlo v Praze, jako v hlavním městě toho kterého království, že mají za předsednictví místodržitelstva království Českého, býti dány následující úkoly: seznamovati všechny interessenty s publikacemi generálního komisaře a komise centrální, získávati vystavovatele, zejména starati se o výstavy skupinové a kollektivní v těch oborech průmyslu, jež mají pro království české zvláštní důležitost a jež jsou pro vývozy významnými, činiti opatření k náležitému využitkování světové výstavy pro zájmy království, vyslati povolané odborníky z různých oborů, jimž svěřen by byl úkol zpravodajský o výstavě, získati vzorné předmety z výstavy pro školy i musea v král. Českém, organisovati účelné návštěvy světové výstavy pořádáním výprav hromadných a vydávati zprávy o výstave vzhledem k zájmům zemským.

Velectění pánové! Ze všech těchto úkolů neproveden žádný z té příčiny, že se zemská komise pro výstavu pařížskou vůbec nesešla, nebyvší svolána.

Já k tomu dovoluji si konstatovati, že svolání této komise zemské náleželo ministru obchodu, že tedy od tohoto se nestalo to opatření, aby komise ta byla aktivována a že přirozeně z těchto úkolů, které byly dány do vínku této zemské komisi, nemohl býti vykonán ani jediný.

Ještě zbývají dva úkoly, jelikož 14. dubna 1900. byla výstava v Paříži otevřena, které by bylo jakž takž za součinosti veškerých činitelů opatřiti, t. j. organisovati účelné návštěvy světové výstavy pořádáním výprav hromadných a vydávati zprávy o výstavě vzhledem ku zájmům zemským.

Měl jsem již čest poznamenati, že zemský výbor, dbaje zejména toho, aby alespoň někteří snaživí a vynikající živnostníci za podpory zemské vysláni byli na světovou výstavu do Paříže, reservoval obnos dříve mnou jmenovaný 4925 zl.

k tomu účelu, aby z něho tato stipendia byla zřízena. Obnos ten jest však tak nepatrný, že živnostenská komise, která se obírala tímto předmětem, a jejíž jménem podávati tuto zprávu a návrhy za čest si pokládám, uznala za potřebné obrátiti se na slavný sněm s tou žádostí, by slavný sněm svým usnesením umožnil, by z obou dotací, které každoročně povoluje pro t. zv. akci maloživnostenskou, a sice 10. 000 na pořízení strojů a nástrojů a 5000 pro ostatní úkoly živnostenské, mohl zemský výbor vydati přiměřenou částku k účelu opatření většího počtu stipendií k návštěvě světové výstavy v Paříži. Zpráva zemského výboru č. 58, jakož i tištěná zpráva komise živnostenské nalézá se v rukou pánů poslanců, tak že mám za zbytečné, abych ukazoval za ostatní obsah obou těchto zpráv, a prosím, velect. pánové, abyste ráčili laskavě věnovati pozornosť konečným návrhům, jež ovšem si dovoluji přednášeti jménem komise živnostenské, neboť, pokud se týče ciferné části návrhů těch, náleží komisi rozpočtové právo, aby navrhla sl. sněmu přiměřenou částku.

Komise živnostenská obrací se na sl. sněm pouze s tou žádostí, aby věcné části její návrhů ráčil schváliti, aby zemskému výboru dána byla nejen možnost užiti zbytků v obnosu mnou uvedeném pro stipendia cestovní, ale aby byl zemský výbor zároveň splnomocněn, z obou dotací, jež na úkoly akce maloživnostenské do rozpočtu zemského na rok 1900 vložil, užiti přiměřené částky ku sesílení obnosu na stipendia cestovní na světovou výstavu v Paříži.

Konečné návrhy, které dovoluje si komise předkládati, jsou následující: Slavný sněme, račiž se usnésti: Zpráva výboru zemského o zemské akci maloživnostenské za rok 1899 béře se s úplným uspokojením na vědomí.

Slavný sněme, račiž se dále usnésti: Zbytek z položky z dotace zemské na rok 1899 budiž použit dílem na vydání poučných publikací o zemské akci maloživnostenské a dílem ku podpoře živnostníků k návštěvě světové výstavy v Paříži roku 1900.

Zemský výbor se zmocňuje, z obou dotací na r. 1900 do rozpočtu vložených

dle potřeby přiměřené částky výjimečně na ceslovní stipendia k návštěvě světové výstavy v Paříži r. 1900 použíti.

Landtagssecretär Höhm (liest): Die Commission stellt unter theilweiser Abänderung ihrer in der gedruckten Vorlage enthaltenen Anträge folgenden Antrag;

Der hohe Landtag wolle beschließen: I. Der Rest der Dotationspost für das Jahr 1899 ist theils zur Herausgabe von belehrenden Publikationen über die Landesgewerbeaktion und theils zur Unterstützung der Gewerbetreibenden anlässlich des Besuches der Pariser Weltausstellung im Jahre 1900 zu verwenden

Absatz II. und III. des gedruckten Antrages entfallen.

IV. Der Landesausschuss wird ermächtigt, aus beiden in den Vorauschlag für das Jahr 1900 eingestellten Dotationen nach Bedarf angemessene Beträge ausnahmsweise zu Reisestipendien zum Besuche der Pariser Weltausstellung im Jahre 1900 zu verwenden

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu přihlásili se k slovu, a sice všichni "pro".

Zu diesem Gegenstände sind Redner zum Worte gemeldet und zwar alle "pro":

Pani posl. Materna, Macháček.

der Herr Abg. Dr. Nitsche,

pani posl. Krejčík, Adámek, Dr. Šamánek.

Dávám slovo panu posl. Maternovi.

Posl. Materna: Slavný sněme! Zpráva zemského výboru o zemské akci k povznesení malých živnostníků za r. 1899 přidělena byla jak komisí živnostenské, tak i komisi rozpočtové, a tato uložila mně podati o ní zprávu. Učinil jsem tak dne 25. dubna, načež jsem byl zmocněn sděliti se slav. sněmem, že souhlasně s komisí živnostenskou také rozpočtová komise doporučuje slavnému sněmu, aby přijal tuto zprávu zemského výboru s plným uspokojením na vědomí a rozpočtové položky, jež v ní odůvodněny jsou, do rozpočtu na r. 1900 vřaděny byly, schválil. Dovolil jsem si dnes přednésti toto usnesení komise rozpočtové na podporu návrhu komise živnostenské s tím větším potěšením, že za daných poměrů jest nutno a spravedlivo v slavném sněmu prohlásiti, jak sympatickou býti musí každému opravdovému příteli i příslušníku stavu živnostenského akce, která v té příčine byla vyvinuta zemským výborem, jakož i směr, jakým akce tato se ubírá. Jestliže jest nejen oblíbenou, ale i z velké části opodstatněnou výtka neplodnosti té kratičké působnosti, která sněmu král. českého bývá vyměřena a dopřána, není zajisté spravedlivou, když se uváží, co vše za stísněných poměrů financí zemských právě v posledním období našeho sněmováni bylo vykonáno. Ovšem nesmí se tato činnost posuzovati jen na základě obnosů zemí vydaných, ač i tu lze bezpečně říci, že král. České, zbavené prostředků hmotných a povždy jen bez pomoci všeho druhu vykorisťovatelům na pospasy vydané, a nemající žádné výkonné moci, žádného sebeurčení a samostatnosti, vykonalo na povznesení klesajícího stavu živnostenského více nežli vláda celé této poloviny říše. (To jest pravda)

V nynější době a pro budoucnost důležito jest, že při celé této výpomocné akci nastoupena byla správná cesta. Číslicemi se poučíme o následujícím:

Z popudu rady říšské zahájilo ministerstvo obchodu v roce 1892 státní akce pomocné zvláštního odboru, jehož výkonným orgánem jest technologické museum ve Vídni a poskytlo za tím účelem z prostředků státních následující podpory:

V roce 1892 10. 000 zlatých, v r. 1893 20. 000 zl., v roce 1894 20. 000 zl., v roce 1895 44 500 zl., v roce 1896 135. 500 zl.,

v roce 1898 175. 000 zlatých, tedy celkem 540000 zlatých a na rok 1899 dáno bylo do rozpočtu 196. 850 zl., což činí vše dohromady 736 850 zl. A co naproti tomu učinilo samojediné království České v této době?

Po návrhu, který byl v roce 1891 slavným sněmem přijat dne 27. října 1894, doporučila anketa za tím účelem svolaná zřízení technologického musea též v Praze, a v roce 1895 vloženo bylo prvních 10. 000 zl. k účelům zaopatřování strojů pro maloživnostnictvo do zemského rozpočtu.

Avšak již od roku 1882-1896 dostalo se ze zemských prostředků subvence následujícím 6 museím, a sice: Umelecko-průmyslovému museu v Praze a průmyslovým museím v Liberci, Plzni, Budějovicích, v Chrudimi a v Teplicích řádných podpor 288. 000 zl. a mimořádných (ku stavbám) 526 000 zl, celkem 814. 500 zl. k čemuž přibylo v letech 1897-1899 podpor řádných.....zl. 28. 500 mimořádných...,, 80. 000 takže vydáno... zl. 923. 000. k účelům podporování živností a řemesel. Vedle těchto dávek vydáno bylo v posledním 10letí na výstavy, vlastně na indirektní podporování řemesel a živnostníctva, 207. 500 zl., což dává obnos 1, 130 500 zl. (Slyšte!)

Když se k tomu obnosu přičtou ještě menší podpory každoročně v posledním desítiletí udělované k různým účelům živnostenským zaokrouhlenou částkou jenom 100. 000, představuje suma. 1230. 500 zlatých naproti vládou vydaným 736 850 zlatým zcela jasně ten poměr, jakým království České za svých přímo zoufalých poměrů finančních plní své povinnosti k živnostníctvu, a jak to činí naše c. k. vlády, kterým by ještě daleko více mělo záležeti na zlepšení těchto poměrů proto, že jsouce svědomitý a spravedlivy uznati by musily, jakým podílem nesou toho vinu, že přiveden byl stav živnostenský v této polovině říše na pokraj propasti zkázy a zoufalství.

Každému z nás, třeba i byl jenom tak málo jako já zasvěcen do hrozivých a hrozných těchto poměrů, musí býti jasno, čí to vinou, že stala se Cislajtanie v posledních desítiletích bezbrannou obětí vykořisťování právě tak Německa jako Uherska, jehož vlády zcela jináče dovedly se postarati všemi prostředky o vznik, podporu a rozkvět průmyslu, obchodu a živností. Kdo viděti chce, ten viděti musí, že ta snaha českého lidu a hluboko v srdcích zakotvená tužba po svéprávnosti království českého není ani utopií ani přežitým požadavkem národnostně předrážděných mozků, nýbrž jedině správnou cestou k záchraně, bez které bychom zhynouti musili, nejenom jako národ, ale i jako lidé - a němečtí naši krajané s námi!

Proto jest důležito, aby, když zahájena byla akce záchranná, volena byla správná cesta, jakou jedině možno s nadějí na zdar v před se bráti. Mimo všech jiných veřejných projevů jsou ku posouzení kroků slavným sněmem a zemským výborem království Českého v tom směru podnikaných vodítkem nejlepším dvě publikace z nejnovější doby, na které mám za svou povinnost nejen slavný sněm upozorniti, ale i všechny naše korporace živnostenské a soukromníky. Jsou to články p. Karla Adámka "Živnostenskopolitická akce sněmu království Českého v zasedání 1898 99, " jež uveřejňuje letošní "Česká Revue" a zemským výborem vydaný spisek p. Frant. Rosslera "O podporování malých živností. " Základní myšlenky v pracích těchto uvedené musí býti, a bohudík také jsou, vedoucími myšlenkami celé akce živnostenské v království českém, aby tato skutečně prospěti mohla všemu obyvatelstvu jeho a to obou národností. Jsou to.

1.   Pořízení důkladné statistiky živnostenské na nejširších základech moderních za přispění a kontroly zemských statistických kanceláří, obchodních a živnostenských komor a j. - Zemská statistická kancelář pro království české byla aktivována v roce 1898.

2.      Věnování náležité pozornosti pokračovacímu a odbornému školství. - Dle zprávy zemského výboru za rok 1899 působilo v království Českém 380 pokračovacích škol průmyslových, kupeckých a jiných se 2548 učiteli a 41. 734 žáky. Náklad na ně obnášel 604. 039, 91 zl., z čehož hradil stát 25, 10%, zem 14, 27%, školné 3, 91%, obchodní komory 5, 96% a zbytek ostatní činitelé Povinností vlády při tom dále zůstává, aby upravila účelně osnovy obecných a měšťanských škol a zřídila zejména pro českou mládež dosti škol jak odborných tak i průmyslových.

3.   Zakládání vzorných dílen mistrovských.

4.   Zřízení zemské komise pro živnostenské vzdělání.

5.   Zkoušení a výstavy prací učňů.

6.    Povinná návštěva pokračovacích škol zavedená novelou k živnostenskému řádu ze dne 23. února 1897.

7.   Zřizování všeobecných škol řemeslnických.

8.   Zařizování museí průmyslových ku dalšímu vzdělávání se řemeslnictva dospělého, s náležitě pochopeným programem a na zásadách, jež opětovně zemským výborem byly předloženy, ale bohužel dosud na slavném sněmu projednány nejsou.

9.   Technologicko-průmyslové museum v Praze, jehož význam nemůže ani dosti oceněn býti. Návrh na jeho založeni, učiněný, jako valná většina všech poslancem a referentem zemského výboru, panem K. Adámkem, přijat sněmem dne 8. února 1896 - avšak provedeni jeho zemí zmařeno bylo, přes zaručenou úplnou rovnoprávnost obou jazyků, odporem německých poslanců a obchodních komor. Za to tím více třeba s uznáním toho vzpomenouti, že přičiněním "Pražské obchodní a živnostenské komory" a zejména jejího praesidia museum toto skutečně založeno bylo a již po 1/22 léta výtečně působí. Zařizovací náklad byl rozpočten asi na 60000 zl. a vydržovací na 18. 000 zl. ročně Otevřeno bylo 2. prosince 1898 a země dala jemu podpory ročně po 10000 zl. Program jeho jest tento:

a)   Seznamování maloživnostníků se vzory surovin a polovýrobků.

b)   seznamování těchže s užíváním nových strojů a nástrojů

c)  Sdělování nejvýhodnějších method výroby.

d)  Sprostředkování mezi maloživnostnictvem a činností státu, země a jiných veřejných i soukromých činitelů.

e)  Prostřednictví mezi maloživnostníky a výrobci surovin a nástrojů

f)  Udílení odborných rad

g)  Provádění a podporování technického zkoušení

Jsou to hlavně odborně vzdělávací kursy, odborné výstavy, udělování podpor na cesty, zakupování a vydávání poučných spisů odborných a národohospodářských.

13 Poněvadž menší živnostníctvo mocí velikého kapitálu jedině v odborné společenstevní organisaci čeliti může, a tím také soutěžiti s velkovýrobou, ujal se v r. 1898-99 sněm království Českého také vývoje a upevnění povinné, veřejnoprávní i dobrovolné, svépomocné organisace živnostnictva, i učiněny za tím účelem patřičné kroky ku provedení revise živnostenských společenstev. V království Českém bylo r. 1896 vůbec 266. 677 živností a z těch 225. 173 průmyslových a obchodních. Společenstev bylo 2015 s 178. 446 členy, 120. 344 příslušníky a 51. 688 učni, dohromady o 6, 05% všeho obyvatelstva 5, 790. 655.

Organisace společenstev pokračovati má ve svazech a zřízení odborných živnostenských rad při živnostenských úřadech. Má se jim také dostati osvobození od poštovného. Veledůležitým jest ovšem také i snažení, aby společenstvům těm byly zadávány veřejné dodávky státní pro vojsko atd.

Nedokonalé provádění živnostenských zákonů rozpoznáno již dávno jako jedna ze základních závad a činěny v té věci mnohé kroky ku nápravě.

Největší podíl na práci té však přirozeně vykonati musí obrozená a řádně zorganizovaná společenstva. Radou i skutkem prospěti jim při tom je úkolem živnostenských instruktorů, jichž funkce dnem 1. června 1899 zavedeny byly. Oni jsou též povoláni přičiniti se ku zřizování společenstev odborných.

V království českém byli v měsíci září 1899 jmenováni 2 instruktoři, jeden český a jeden německý.

14 Svépomocná organisace řemeslníctva k účelům hospodářským jest nejlepší obranou proti zdrcující převaze velkokapitalistické konkurence. Týče se to v první řadě laciného nakupování surovin a polovýrobků, a možno v té příčině poukázati na blahodárnou činnost "artělů" na Rusi.

15. Pro organisaci úvěru maloživnostníků učiněn byl význačný krok zřizováním Raiffeisenových záložen při živnostenských společenstvech.

Raiffeisenovych záložen bylo v království českém r. 1898 českých 190 a německých 232 a koncem června 1899 vyrostl počet českých na 252.

Jubilejní úvěrní fond maloživnostenský zahájil svou činnosť dnem 2. prosince 1898 a kuratorium jeho za předsednictví posl. p. Václava Němce působí co nejpřiměřeněji.

Bankovní správu vede zemská banka.

Do rozpočtu zemského na rok 1899 položena byla dotace k tomuto fondu ve výši 100. 000 zl. a usnesením z r. 1896 zmocnil sněm zemský výbor ku případnému zvýšeni obnosu 50. 000 zl., k témuž účeli na rok 1900 předurčených.

16.   Na zakupování strojů povoleno a vydáno:

1895.....zl. 2. 750--

1896....." 10. 441--

1897....." 15. 555--

1898....." 15. 000--

1899....." 5. 355, 68

zl. 49 101, 68

17.   Rozšíření odbytu výrobků domácích je nejvlastnější úlohou řemeslníků a živnostníků našich. Zemský sněm přispíval k tomu, aby co nejvíce možno se rozšířily dodávky pro c. k. vojsko a loďstvo na sdružení živnostenská.

Totéž díti se má i při ústavech státních a zemských.

18. Podomní obchod a práce káranců musí co nejvíce omezeny býti.

Konče vypočítávání své, které jsem čerpal z pramenů na začátku uvedených, dovoluji si co nejvřeleji doporučovati, aby vydávání poučných spisů o poměrech malých živnostní zemským výborem co nejintensivněji prováděno bylo. (Výborně!)

Slavný sněme! Pokusiv se dnešního dne, jak rád uznávám, dle velmi jenom nedostatečných sil, alespoň načrtati ve hrubých rysech obraz činnosti rozvinuté dotyčnými opravdovými přátely a zastanci našeho živnostníctva a řemeslníctva, chtěl jsem přispěti stručným přehledem svým hlavně dvojím směrem.

1.   Aby i ti páni členové tohoto slavného sněmu, kteří nemohou bezprostředně sledovati tak vážně, usilovně a systematicky započatou akci zemskou ku záchraně maloživnostnictva, z přesvědčení hlasovati mohli pro návrhy živnostenské komise a

2.   aby s veřejností naší sděleny byly alespoň v nejdůležitějších částech program a výsledek této akce.

Má to býti jednak povzbuzením interesentům a jednak i též odpovědí na obvyklé paušální obviňování, že sněm

král. Českého našim úkolům národohospodářským ničím neprospívá Soudím a se mnou dojista všichni spravedliví lidé, že díky horlivé činnosti a skutečnému vlastenectví všech při tom súčastněných faktorů vykonáno bylo, co vykonati se dalo danými prostředky. A v tomto upřímném přesvědčení dovoluji si slavnému sněmu doporučiti návrhy živnostenské komise ku jednomyslému schválení. (Výborně, Bravo. Potlesk)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází k slovu p. posl. Macháček.

Posl. Macháček Slavný sněme! Po vývodech těchto, které ctěným p. předřečníkem zde byly předneseny, jest těžko, abych o akci živnostenské dále mluvil. Jenom jednu věc chci uvésti na paměť slavnému sněmu, a sice návrh, který jsem loňského roku zde učinil, aby v jednom oboru, jenž jest velice důležitým pro naše národní hospodářství, aby v tom ohledu také se něco stalo se strany země - se strany státu nechci říci, poněvadž vím, že se nestane nic.

Jak ráčíte věděti, loňského roku učinil jsem návrh na zřízení školy koželužské.

Velectění pánové, uznáte všichni, že průmysl koželužský jest jeden z nejvíce snad důležitých, důležitější snad než všechny jiné. To nebudu zde vykládati.

Velectění pánové, my jsme předstiženi dnes Uherskem, které bylo před několika desítiletími za námi. Dnes do Uher nevychází nic, nevyváží se, spíše přiváží se vydělané zboží koželužské z Uher sem. Tedy místo vývozu máme přivoz.

Druhé, velectění pánové, odsud vycházejí suroviny ven do říše německé, přicházejí jako hotové zboží zpět a nejen, pánové, že ztrácíme zde na dobré surovině, nýbrž i ztrácíme mzdu, která by zde v zemi ostala, a vina toho jest, že se naše odborné školství nepodporuje, a že se malý průmysl nepodporuje.

Velect. pánové, tak, jak jsou zde stesky se strany pánů rolníků, že se odbírá od velkoprůmyslníků a velkovýrobců zboží, tak také musí si stěžovati malóživnostníci z oboru koželužského, že se na ně nebere žádného ohledu nýbrž že se dodává velkotovárníkům, velkovýrobcům, konsorciím, tedy skartelováným lidem, kteří dodávají všechno ve velkém. Ti arci potom ubíjejí toho malého a musejí ho ubíjeti, poněvadž nemůže držeti stejný krok s velkými.

Co jest příčinou, že nemůže naše malé koželužstvo stačiti, je nedostatek naší výchovy; my nemáme v celém Rakousku pro koželužství jediné Školy.

Jak jsem loni řekl, malé Sasko, velectění pánové, si zřídilo před mnoha lety školu a my musíme tudíž, když chceme, aby náš dorost koželužský se drobátko vzdělal, my musíme posílati naše děti ven do Německa a za drahé peníze nechati je tam vyučovati; ale, velectění pánové, kolik pak jest těch malých lidí, aby mohli své síly do Německa posílati a je tam na té škole vydržovati Není to možná, velectění pánové, a protož obracím ještě jedenkráte pozornost k tomu a prosím, aby slavný zemský výbor a vůbec živnostenská komise vzala ohled na to a přičinila se o to tím spíše, ano jedno město a sice Hradec Králové, s velikými oběťmi chce takovou školu zříditi a jenom žádá o podporu. Já nevím, velectění pánové, jaký účinek mělo vyjednávání zemského výboru se slavnou vládou, ale to vím napřed, že slavná vláda nedá na to nic, neboť, jak víme, my máme hrozně málo co očekávati. (Hlas: Ten pan dvorní rada tomu překáží. ) Onen pán, který tomu nechce, má sám výzkumný ústav ve Vídni a jest proti všemu školství odbornému venku. Já tedy prosím, pánové, aby laskavě vzal se ohled na to, aby již jedenkráte se v této akci malých živnostníků koželužských něco stalo, neboť maloživnostníků koželužských rapidně ubývá a půjde-li to tak dále, a nepostará-li se země o nápravu, maloživnostnictvo úplně vyhyne.

Byl to - a Vy všichni mně to, pánové, přiznáte, - jeden z těch nejkrásnějších oborů industrie (Zajisté !), který živil veliké množství malých lidí a ten dnes vymizí úplně a stane se to jenom velkovýrobou

Proto ještě jedenkráte dávám to těm pánům, kteří v té věci mají co dělati, na uváženou, aby se o to přičinili, by jedenkráte již školy koželužské v život přišly. (Výborně! Potlesk. )

Oberstlandmarschall: Es gelangt zum Worte Herr Abg. Dr. Nitsche. Ich ertheile ihm dasselbe.

Abg: Dr. Nitsche: Ich bin in der angenehmen Lage, nicht nur für mich, sondern auch für meine Partegenossen die Erklärung vor dem hohen Hause abgeben zu dürfen, dass wir im großen und ganzen dem erstatteten Berichte sowohl des Landesansschusses, als auch der Commission vollständig zustimmen und ihm freundlich gegenüberstehen Auch wir erkennen an, dass der Bericht des Landesauschusses mit aller Sorgfalt verfasst wurde, und wir nehmen diesen Bericht mit Befredigung zur Kenntnis und werden für die Anträge stimmen. Ich für meine Person wäre hierin gerne weitergegangen und hätte eine Erhöhung der Dotation beantragt

Nachdem ich aber aus dem Berichte selbst und aus Mittheilungen von Mitgliedern der Commission entnommen habe, dass sogar ein Uberschuss von einigen Tausend Gulden übrig geblieben ist, über den verfügt werden kann, so würde ein solcher Antrag meinerseits, wenn er auch noch so gut gemeint ist, auf Erfüllung keine Aussicht haben.

Ich kann aber bei dieser Gelegenheit für meine Person das Bedauern nicht ganz unterdrücken, dass auf deutscher Seite in der Richtung hin viel weniger Verständnis entgegengebracht wird, als auf čzechischer Seite, und von dieser Stelle will ich den Wunsch aussprechen, und ich wende mich damit an in die weiteren Kreise der Gewerbeetreibenden und Handwerker unserer Nationalität, sie mögen dem energischen und zielbewussten Stieben und der Initiative, wie sie gerade der Richtung innerhalb der čzechischen Kreise herrscht, nacheifern.

Ich sage das, möge es angenehm berühren oder nicht, aber es ist die Wahrheit und die Wahrheit, wenn sie auch manchmal bitter schmeckt, sie muss gesagt werden. Ich stimme, obwohl ich der Sprache der Herren Materna und Macháček nicht mächtig bin und auch nicht mächtig sein kann, den von ihnen vorgebrachten Ausführungen, wie sie mir bekannt gegeben worden sind, vollständig bei und habe nur ein Ansuchen an den hohen Landesausschuss und den Herrn Referenten zu stellen.

Ich will, meine Herren, in keiner Weise recriminierend vorgehen, ich will nicht aus einzelne Vorkommnisse hinweisen der abgelaufenen 14 oder 15 Jahre.

Aber es ist Thatsache, dass seit den Pinoschen Änderungen der Wahlordnung in die Handelskammern wir Deutsche in Südböhmen aus den Handelskammern vollstäudig verdrängt worden sind. Denn die kleine Beteiligung, die für die Montanistik besteht, hat für die gewerbetreibenden Classen, für die Classe der Handwerker absolut keine Bedeutung.

Ich will darauf hinweisen, dass es diese Kreise - ich bin selbst kein Gewerbetreibender, aber ich stehe immer mitten unter diesen Wählerkeisen, ich bin selbst ordentliches Mitglied von Handwerkervereinen, welche mich gewählt haben, da sie meine Thätigkeit immer in dieser Beziehung freundlich gewürdigt haben, - im Namen all dieser muss ich sagen, dass es sie schmerzlich berührt, dass solche Verhältnisse existieren, dass selbst dann, wenn etwas für sie geschieht, es immer ohne sie geschieht

Mitunter soll es vorgekommen sein, dass auch in ihrer Abwesenheit nicht immer das geschehen ist, was sie sich erbeten haben. (Rufe- Sehr gut!)

Ich will nicht recriminieren, ich will nicht verbittern, aber ich will eine Thatsache constatieren und aus dieser Thatsache komme ich zu folgender Conelusion:

Außer der Initiative der Handwerter gibt es drei Factoren, die helfend und fördernd einzutreten haben, das ist der Staat, das ist das Land, das sind die Handels- und Gewerbekammern.

Es möge daher, nachdem wir Deutsche in Südböhmen in den beiden südlichen Handelskammern als Gewerbetreibende und Handeltreibende und auch als Industrielle keine Vertretung haben, in den einzelnen Fällen, wenn irgendwie eine ähnliche Frage vorliegt, wenn es sich um die Fortbildungsschulen, um die Subventionierung von Werkmeisterschulen handelt, oder überhaupt um Angelegenheiten die unter dieses Thema und unter diesen Titel