záležitosti týkajíci se zemědělství byly odkázány sněmům království a zemí. (Pochvala)

Zatím budu hlasovati pro návrh p. posl. Udržala a vyhrazuji si při druhém čtení po případě kvěci té se vrátiti. (Pochvala. Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlášen jest k řeči ještě p. posl, Janda; dávám jemu slovo.

Posl. Janda: Slavný sněme! Mám za svou povinnost vůči prohlášení, které učinil p. dr. Schreiner, že zejména, co se týká subvencí a podpor melioračním podnikům, naši němečtí krajané jsou velice skracováni, říci, že dle mého náhledu ve věci této jest zcela přirozeno, že částečně snad méně dostávají než my; nemohou dostati stejně neb více než my, poněvadž náhodou oblast, která jest obývána obyvatelstvem českým v království, jest větší než ta, kterou obývají Němci. To jest přirozená věc. Při této příležitosti mám za svou povinnost, abych zde poukázal na něco jiného. P. dr. Schreiner se zde nezmínil o tom, že český odbor zemědělské rady a specielně čeští zemědělci jsou zkracováni, co se týká subvencí jiných. Jest Vám známo, že když se jednalo o zřízení nynější zemědělské rady, byl smluven zvláštní klíč, co se týká subvencí zemských a státních, a kdyby se Vám předložil onen klíč, podle kterého se to rozdělovalo, viděli byste, že veškeré tyto subvence, které se podle klíče rozdělovaly obnášely asi 10 000 zl.; ostatní se rozdělovalo způsobem docela jiným, a místo, abychom měli poměr 37: 63, když se to všechno spočítá, máme poměr 53: 47. (Slyšte).

Lituji, že nemám náhodou celý rozbor a výkaz, jakým spůsobem byly různé subvence rozdělovány, svěřil jsem ho referentu v zemědělské radě v rozpočtové komisi, a jsem přesvědčen, že p. Dr. Schreiner s tím sem nepřijde a na to si stěžovati nebude, poněvadž by se muselo ukázati, že ve věci této skutečně německému rolnictvu se neděla křivda, nýbrž co se týká německého rolnictva bylo zajisté více mu přáno než rolnictvu českému i od toho od nich stále zlořečeného zemského výboru, o subvencích státních ani nemluvím.

Co se týká věci, o které se zmínil pan přísedící Adámek, prohlašuji docela otevřeně, že úplně souhlasím s jeho vývody, poněvadž mám za to, že technická zemědělská kancelář má býti k tomu, aby přehlížela plány. Otevřeně jsem to řekl již ve valném shromáždění zemědělské rady, poněvadž, pakli nedáme našemu techniku žádného zaměstnání, pak každý, kdo jde na zemědělské oddělení na české neb německé technice, má právo, aby byl ustanoven inženýrem v zemědělské radě, neboť, když se stane samostatným, práci přece nedostane, poněvadž zemědělská rada mu to převezme.

Aby se našlo velmi mnoho práce pro inženýry zemědělské rady, dělaly se projekty, které se jakživy neuskuteční a uskutečniti nemohou, poněvadž ty body, a vše, co se vyměřilo dnes, velectění pánové, více na tom místě není. To jsou dnes zcela jiné toky.

Velectění pánové, nezbývá dle mého náhledu nic jiného, nežli co jsem vždy říkal, aby se technická kancelář zemědělské rady podřídila úplně zemskému výboru, poněvadž zemský výbor má býti naším ministerstvem orby, kancelář zemědělské rady pak má pracovati, jak jí zemský výbor přikáže. My, pánové, budeme stejně pracovati Pakli vážený pan kolega dr. Schreiner, který chtěl napravovati ministerstvo orby, bude tak laskav a bude se starati o to, aby napravil naše ministerstvo orby, zde zajisté nebudeme míti velikou starost, jak to ministerstvo orby napravíme, poněvadž ono dle platných zákonů a dle dnešní ústavy existovati nemá. Ministerstvo orby máme zde u zemského výboru a na sněmu zemském.

To, pánové, měl jsem za svou povinnost, abych prohlásil (Souhlas. )

Nejvyšší maršálek zemský: Není více nikdo k slovu přihlášen.

Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji rokovaní za skončené. Přeje sobě pan navrhovatel slovo?

Posl. Udržal: Námitka Dr. Schreinera byla zde, velectění pánové, vyvrácena

pány poměrů podrobně znalými, od přísedícího zemského výboru Adámka a od předsedy českého odboru zemědělské rady p. Heřmana Jandy!

Já, velectění pánové, připomínám panu předsedovi německého odboru zemědělské rady jen následující Jestli by snad Němci aneb Cechové z té bohaté dotace dostali větší kořist, o tom, velectění pánové, prozatím nemluvím, na to bylo zde dosti jasně poukázáno a měli bychom býti pamětliví především jak Němci tak my následujícího: Do melioračníhp fondu říšského přispívá království České, tedy Němci i češi, úhrnem přes 2, 000. 000 zl. A, velectění pánové, celé to království České, tedy Němci i my, nedostáváme zpět ani celých 100. 000 zl. Jest to asi, velectění pánové, ten poměr jako při všem jiném. My sice bohatě platíme, ale chudou hřivnu dostáváme zpět. To se dotýká, velectění pánové, zrovna tak nás jako Němců.

S velectěným panem kolegou Adámkem se srovnávám, jmenovitě pokud se týče poukazování jeho na malé meliorační podniky, do poslední písmenky. Jest to, velectění pánové, pravda, především se má pomáhati těm nejchudším, to jest princip moderního zákonodárství, podporovati slabé proti silnějším. V chudých krajinách jest meliorování nejvíce zapotřebí, v takovém kraji, jako Hlinském a jiných okresích, neboť, pánové, půda, která by mokla roditi, jest tam zabahněná, kyselá a ty stráně jsou spláchnuté, tam, velectění pánové, se tomu hospodáři nic neurodí. Jestli, velectění pánové, my nezúrodníme aspoň tu půdu, kterou mu přívaly vodní splachovaly, neučiníme ho schopna existence. Velectění pánové, dnes jest doba sice svrchovaně kritická. Zavinili jsme to snad my aneb lépe řečeno naši předchůdcové, že nepamatovali vžily, aby vydání s příjmy držely stejný krok, a to musí býti vždy podkladem každého zdravého hospodářství, ale já myslím, že vzdor tomu, velectění pánové, dnes, kde se jedná o výdeje čistě produktivní, při nichž lze dokázati výpočtem nákladů zisk podnikatelský, tam že by každá šetrnost byla nemístná a že šetrnost na tomto poli docela přestává.

Šetrností na tomto poli hospodářské činnosti upadali bychom stále a stále více do dluhů. Jestli, velectění pánové, bylo u nás dosti smyslu pro dráhy a jestli můžeme platiti 4 miliony zlatých ročně na schodek pocházející z těch dráh, proč máme zanedbávati melioraci. Velectění pánové, když by obětovala se jen desátá část na dráhy vodní a na práce vodní, jistě že by velmi mnoho dobrého se dalo vykonati.

Pokud se týká meliorační kanceláře, jisto jest - a řekl jsem to již ve své předmluvě, že nic není dokonalého, že všude třeba občasné reformy. Jaká ta náprava má býti, není mojí úlohou a nepokusím se to také řešiti, ovšem že zde povolaní páni, jako přísedící zemského výboru K. Adámek a předseda českého odboru rady zemědělské Heřman Janda, mají nejkrásnější pole působnosti, aby v tom směru to pravé a rozumné již jednou zařídili. Já budu s každým takovýmto ustanovením na tomto poli, které bude odpovídati prospěchu veřejnému, jen souhlasiti.

Pokud se týká rozmnožení technické kanceláře zemědělské rady, není tak přílišné. Nesmíme zapomenouti, že jsme doposud měli jen 4 inženýry a letos že po tom rozmnožení budeme míti o jednoho více, tedy pět.

Ale s tím souhlasím, velectění pánové, že děje se něco, co se u nás v Rakousku vůbec děje, že činíme jistá vydání a často ve velkých sumách, aniž bychom se napřed postarali o úhradu. To je také v technické kanceláři zemědělské rady. Přijímáme ohromné spousty projektů vypracovaných; peníze, které jsme měli dáti vlastně na realisování projektů, dáváme často, abych tak řekl, na jejich idealisování. Pak jich máme jako dnes na 5060 let a stojíme před možností, buď umožniti velkými vydají financování a realisování těchto projektů aneb propadnouti naprosté stagnaci. K tomu poslednímu se nemůžeme odhodlati, to by bylo proti všemu pokroku, to jest myšlénka, se kterou se nemůžeme spřáteliti. Proto nezbývá než možnost jedna: Musíme sobě za každou cenu opatřiti potřebné peníze.

Já jsem ovšem toho náhledu, který byl projeven p. přísedícím a předsedou českého odboru, že ministerstvo orby již proto nesmí a nemá býti byrokratickým aparátem, protože náleží praktickým potřebám jednotlivých zemí. Vždyť je to zcela přirozeno.

Když mluvím o tomto předmětu, páni velkostatkáři prominou, učiním-1i jim v té věci nějaké výtky. Dle mého nejvnitrnějšího přesvědčení při dobré vůli se strany těchto pánů nemohlo by se snad státi to, čeho jsme zde ustavičně svědky, aby tento nejdůležitější resort pro všechny zemědělce a zvláště ovšem i pro velkostatkáře byl obsazen diurnistou, byrokratem, který nemá o národohospodářství a zemědělském životě zvláště ani nejmenšího zdání, ať se již jmenuje baron Kast nebo Giovanelli.

Tím, velectění pánové, končím své vývody s upřímným díkem za takovou pozornost. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jest formální návrh, aby návrh, který se nachází na denním pořádku, byl odkázán komisi rozpočtové.

Gegenstand der Abstimmung ist der formale Antrag, nach welchem der aus der Tagesordnung stehende Antrag an die Budgetcommission zu verweisen ist.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru týkající se náhrady příslušné obcím městským činícím zvláštní okres školní za výlohy spojené s vybíráním Školného, jakož i za schodek Školného.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über den Landesausschussbericht, betreffend die den Stadtgemeinden mit einem eigenen Schulbezirke zukommende Entschädigung

für die Schulgeldeinhebungskosten und den Schulgeldausfall.

Zpravodajem je p. poslanec Dr. Podlipný.

Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Dr. Podlipný: Slavný sněme! Za souhlasu zemského výboru dovoluji si jménem rozpočtového výboru předložiti sl. sněmu návrh na změnu zákona, týkajícího se obcí tří a sice: královského hlavního města Prahy, Liberce a Hradce Králové, pokud se týče náhrady, jíž se jim dostává za vybírání školného, resp. za prominutí školného za dítky z cizích obcí v obcích těchto do školy chodící.

Návrh tento byl podán se strany zástupců německé strany, pánů Dra Schůckra, Leglera a Pradeho. Nedospěl ovšem k prvnímu čtení, avšak zemský výbor sám uchopiv se iniciativy v této věci a přihlížeje k poměrům, v jakých se nalézají obce právě v tomto směru, pokud se týče školného jakož i promíjení jeho za dítky cizí v městech těchto do škol chodící, učinil návrh na změnu zákona z r. 1882, dle kterého se těmto obcím dostává náhrady a sice za dítky z cizích obcí. Návrh původně zněl, aby náhrada tato nesla se až na 70%

Zemský výbor přihlížuje k financím zemským, nemohl přistoupiti k návrhu v tomto směru, avšak rozpočítav možné případy od 40°/o, v kterémžto obnosu se posud poskytuje náhrada jmenovaným obcím, - až do 70%, uznal za přiměřenou stupnici, položenou na výpočtu 55% Známo jest, že podle zákona z r. 1882 udělila se náhrada jmenovaným obcím do 25% poněvadž však nijak tato náhrada neodpovídá těm částkám, které ušly těmto jednotlivým obcím, byla zvýšena částka ta zákonem z r. 1888 na 40°/o. Nyní se však poměry změnily tím způsobem, že tato náhrada více nevyhovovala, a proto tedy přihlíží se k tomu, zdali by nemohla býti tím spůsobem zvýšena jak učinili pp navrhovatelé na 70% a jak původní návrh zněl.

Poměry finanční nedovolují, aby se v tomto směru mohlo vyhověti a celých 70 pct. aby bylo jmenovaným těmto obcím nahrazeno. Shledána byla tedy přiměřenou míra 55 pct. Rozpočtová komise pak také tuto náhradu v této míře uznává za přiměřenou.

Upozorňuji jen, že se zde jedná o náhradu, která má býti všem těmto obcím stejnou měrou dána, aby jedna obec snad nežádala větší náhradu nečinila větších nároků nežli druhá; tedy stejnost je zde.

Podle zákona jest nemožno žádati, aby celá náhrada, která by jnak těmto obcím příslušela, ve smyslu zákona z r. 1882, těmto obcím se dala. Zajímavé by byly číslice, kdybych měl vypočítávati, jakým způsobem jednotlivé tyto obce náklad na školství obecné a měšťanské, zejména v král. hlav. městě Praze na veškeré školství věnují.

Přišli bychom k obrovským číslicím, o kterých svou dobou bylo nejen v mé zprávě, nýbrž také nynějším přísedícím panem kol. drem Škardou do podrobna uvedeno, že školsví obecné a měšťanské v Praze vyžaduje téměř nákladu 1, 000 000 zlatých, za kterýž se téměř žádná náhrada nedostává vyjma této nepatrné náhrady za dítky školou sice povinné, ale do jiných obcí náležející, která do poslední doby činila v Praze úhrnem 47 000 zlatých Tedy na obrovský tento náklad jediná tato položka k dobru připadla za dílky z cizích obcí. Obec sama byla povinna nésti náklady věcné i osobní.

Zrovna podobné poměry jsou také v Liberci a Hradci Králové, kde jsou samostatné obvody školní, a obce tyto veškeré náklady školské věcné i osobní hraditi musí.

Kdyby slavný sněm měl přihlédnouti, jak jsem si dovolil vyznačiti, ještě k dalším nákladům, které obec pražská na školství věnuje, přišli bychom k obrovské číslici téměř 2 mil. zl.. a uvádím jen vynikající číslice. Ve středním školství, na př. vyšší dívčí škola vyžaduje náklad přes 50. 000 zlatých, na který se nedostává než poměrně jen nepatrná subvence se strany státu, a teprve benevolencí slavného sněmu loňského roku příspěvek 6. 000 zl. byl zvýšen na 8. 000 zl.

Jest zde celá řada ještě jiných ústavů paedagogických, vychovávacích atd.,které bych mohl zvláště jmenovati, a zejména jen ještě uvedu, že jest to pokračovací dívčí škola, která taktéž značnou sumou jest udržována se strany obce pražské, na kterou od sněmu prvotně jen 1. 200 zl., později pak částkou 1 500 zl. čili 3. 000 K subvencí přispěno, ačkoliv škola tato vyžaduje 20. 143 zl. nákladu.

A dále jest ještě jiný ústav, a to právě uvádím jen ty ústavy v Praze, na které taktéž dostalo se Praze jisté podpory, a jest to zejména Pražská vychovatelna v Libni, kteráž taktéž vyžaduje nákladu přes 18. 000 zl., na kterou dostalo se subvence zemské ve zvýšeném nyní obnosu 8. 000 K To jsou subvence, které se pouze Praze na tyto obrovské náklady udílejí, a mám tedy za to, že návrh ohledně obce Pražské, přihlíží-li se k oněm obrovským nákladům, které Praha na školství podniká, přiměřeným se jeví.

Poněvadž pak, jak jsem již podotkl, není možno činiti rozdílu mezi jednotlivými obcemi a dle různých měřítek udíleti subvence, jest také na místě, aby se dostalo zvýšení subvencí i jiným obcím, zejména Liberci, kde na př. je zapsáno dítek průměrně celkem 3675, z nichž cizích 1683 do škol Libereckých chodí a kde osvobození od školného obnáší 35. 724 k 97 h, za něž by se této obci dostalo náhrady, pak-li by byla vyměřena částkou 55%, pouze 25. 248 k.

Vrátíme-li se ještě při tomto rozpočtu k Praze, vyniknou tu obrovské číslice, aby se mohlo posouditi, zda-li návrhy zemského výboru, pokud se týče komise rozpočtové, jsou odůvodněny.

Celkem navštěvuje v Praze školy obecné a měšťanské přes 19. 000 dítek. Z těchto 19 000 dítek jest 13. 540 osvobozeno od školného, obrovská to zajisté číslice, která nasvědčuje tomu, zda-li Praze nepřísluší již z tohoto jen titulu zákonného náhrada v míře takové, jak dovoluje si rozpočtová komise navrhovati, Činiť skutečně ušlé osvobození od školného 169. 000 K, na které, jak jsem pravil, dostává se nyní Praze pouze 47. 000 zl. čili 94. 000 K. Jest-li že ty slavný sněm přistoupil na návrhy rozpočtového výboru, dostalo by se Praze přibližně na oněch 169. 000 k 134000 k. náhrady.

Zákon má tedy tenor, aby ustanovení § 5. zák. z roku 1888, který, jak jsem se již zmínil, zvýšil subvenci, tedy náhradu poskytovanou oněm třem obcím z 25% na 40%, se změnil nyní na poskytování 55% a sice jakožto nejvyšší sumu.

Dovoluji si tedy slavnému sněmu doporučiti znění zákona, jak jest na straně 11. předlohy č. t. CIII pokud se týče č. sn. 267 k přijetí. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Jelikož návrh komise pozůstává z osnovy zákona, ve které jest jenom jediná meritorní část, mám za to, že může býti tato osnova projednána v jediném rokování.

Nachdem der Antrag der Commission in einem Gesetzentwurf besteht, welcher eigentlich nur eine einzige meritorische Bestimmung enthält, so bin ich der Ansicht, dass derselbe in einer einzigen Debatte durchberathen werden kann.

Dovoluji si žádati p. zpravodaje, aby laskavě přečetl osnovu zákona.

Zpravodaj posl. Dr. Podlipný (čte).

Zákon platný pro království české, jímž se mění článek II § 5. zemského zákona ze dne 12. března 1888 č. 23. zem. zák. v příčině náhrady, která se poskytuje městským obcím se zvláštním okresem školním za výlohy spojené s vybíráním školného a za schodek školného.

S přivolením sněmu Mého království českého vidí se Mně naříditi takto:

Článek I.

Ustanovení článku II. § 5. zemského zákona ze dne 12. března 1888 č. 23 zem. zák. v příčině náhrady, která se poskytuje městským obcím se zvláštním okresem školním za výlohy spojené s vybíráním školného a za schodek školného, pozbývá platnosti a na jeho místo nastupují tato ustanovení:

Článek II. § 5.

Městským obcím, které dle § 22. zákona ze dne 24. února 1873 č. 17. z. z. o dohlídce ku školám činí o sobě zvláštní okres školní, poskytne se k částečnému nahrazení výloh spojených s vybíráním Školného, jakož i k částečné úhradě schodku, který vzešel placením školného za děti osvobozené, z prostředků zemských příspěvek, který s ohledem na poměry dotčených městských obcí a na počet domácích, jakož i a to zejména domovem jinam příslušných dětí, které v posledních třech školních letech byly od školného osvobozeny, vždy na dobu tří let zemská školní rada, dohodnuvši se s výborem zemským, určí takovým způsobem, že suma ta nesmí překročovati nejvyšší míru 55% úhrne sumy školného dle tříletého průměru dětí.

Vypláceti se bude suma tato ve čtvrtletních částkách polhůtních (decursivních).

Článek II. Zákon tento nabude moci 1. lednem 1901.

Článek III.

Mým ministrům duchovních záležitostí a vyučování a pro vnitřní záležitosti jest uloženo, aby zákon tento ve skutek uvedli

Landtagssecretär Höhm (liest): Die Budgetcommission stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle den nachfolgenden Gesetzentwurf genehmigen:

Gesetz vom............. wirksam für das Königreich Böhmen, mit welchem Artikel II. § 5 des Landesgesetzes vom 12. März 1888, Nr. 23 L. -G -Bl., betreffend die den Stadtgemeinden mit einem eigenen Schulbezirke zukommende Entschädigung für die Schulgeldeinhebungskosten und den Schulgeldausfall abgeändert wird

Mit Zustimmung des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich anzuordnen, wie folgt:

Artikel I.

Die Bestimmung des Artikels II. § 5 des Gesetzes vom 12. März 1888, Nr. 23 L. -G -Bl., betreffend die den Stadtgemeinden mit einem eigenen Schulbezirke zu gewährende Entschädigung für die Schulgeldeinhebungskosten und den Schulgeldaussall wird hiemit außer Kraft gesetzt; an deren Stelle treten folgende Bestimmungen:

Artikel II. § 5.

Den Stadtgemeinden, welche nach § 22 des Volksschulgesetzes vom 24. Feber 1873 Nr. 17 L. -G. -Bl. einen eigenen Schulbezirk bilden, wird behufs theilweiser Entschädigung für die Schulgeldeinhebungskosten und behufs theilweiser Deckung des Schulgeldausfalles für die befreiten Kinder aus Landesmitteln ein Beitrag gewährt, welcher vom Landesschulrath im Einvernehmen mit dem Landesausschusse auf die Dauer von drei zu drei Jahren mit Rücksicht auf die Verhältnisse der betreffenden Stadtgemeinden, dann auf die Zahl der in den letzten drei Jahren von der Schulgeldentrichtung befreiten einheimischen und insbesondere fremdzuständigen Kinder derart festgestellt wird, dass derselbe das Höchstausmaß von 55 pZt. des nach der dreijährigen Durchschnittszahl der Kinder sich ergebenden Gesammt-Schulgeldbetrages nicht übersteigen darf.

Die Flüssigmachung dieses Betrages erfolgt in vierteljährigen Dekursivraten.

Artikel II.

Dieses Gesetz tritt mit dem 1. Jänner

1901 in Wirksamkeit.

Artikel III.

Meine Minister für Kultus und Unterricht sowie des Innern sind mit der Durchführung dieses Gesetzes beauftragt.

Nejvyšší maršálek zemský: žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.

Nachdem niemand das Wort verlangt hat, schreiten wir zur Abstimmung.

Zpravodaj posl. dr. Podlipný: V německém textu sluší opraviti slovo, které patrně při tisku se do textu vloudilo; má totiž státi.. Schulgeldentrichtung" místo "Schulgeldeinrichtung" v páté řádce od dola.

Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter hat dorauf aufmerksam gemacht, dass im deutschen Sexte in der 5. Zeile von unten statt Schulgeldentrichtung, Schulgeldeinrichtung infolge eines Druckfehlers steht. Es soll selbstverständlich heißen Schulgeltentrichtung.

Ich werde demnach den Gesetzentwurf mit der vom Herrn Berichterstatter erwähnten Correctur zur Abstimmung bringen.

Dám hlasovati o osnovo zákona navrženého se strany komise s opravou tiskové chyby, na kterou p. zpravodaj poukázal při německém textu.

Žádám pány, kteří osnovu přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche das Gesetz annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Přikročím nyní k ukončení sezení.

Ich werde nunmehr zum Schlüsse der Sitzung schreiten.

Pan posl. Dr. Podlipný a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci p. místodržiteli.

Die Herren Abg. Dr. Podlipný und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslanců Dr. J. Podlipného, PhDr. Gabriela Blažka, Václava Březnovského, Jana Kaftana, Václ. Němce, Ot. Materny, Dr. Pinkasa, Dr. Scharfa, Dr. Záhoře a Dra. Žaluda k Jeho Excellenci p. c. k. místodržiteli v král. českém ve příčině nestaveb c. k. akad. gymnasia a c. k. české reálky na Starém městě v Praze.

Vaše Excellenci!

Dostala se nám z bezpečného pramene následující zpráva:

Již po celou řadu let domáhá se obec Pražská četnými peticemi jak u c. k. zemské školní rady, tak u c. k. minister štva ve Vídni usilovně, aby konečně přikročeno bylo ku stavbě potřebných budov školních jednak pro c. k. akademické gymnasium v Praze, jež umístněno jest nyní v soukromém domě č. p. 995-I. a pro něž získáno již staveniště na pozemcích bývalé Lannovy pily stav. parc. 78 na Starém městě, jednak pro c. k. českou státní reálku Staroměstskou, jež dosud umístněna jest v soukromých domech č. p. 87-I, 95-I a 96-I a pro něž před lety věnovala obec Pražská zdarma staveniště čís. 5, 6, 7 a 8 ve skupině XXXI. assanačního obvodu v Praze.

Rovněž ku sněmu král. českého obrátila se obec Pražská již v letech devadesátých se žádostí za zjednání odpomoci v téže záležitosti Avšak, kdežto až dosud nebylo možno ani jediné známky postřehnouti, kteráž svědčila by o skutečném úmyslu správy státní, této existenční potřebě obou škol uvedených dle povinnosti své v brzku vyhověti a ku stavbě dlouho již projektovaných budov školních konečně přikročiti, proslýchá se naopak, že nanejvýš naléhavé a nutné stavby tyto opět mají odloženy býti až prý do ústavního projednání a schválení rozpočtu státního, což za nynějších rozháraných poměrů parlamentárních znamená nové nekonečné průtahy.

Věru, stydno už vzpomínati, kterak obec Pražská téměř po třicet let domáhati se musela zřízení druhé české státní reálky pro kulturní potřeby svého obyvatelstva za neslýchaného přeplnění jediné české státní reálky v Praze, kterak po dlouhém vyjednávání donucena byla obec Pražská obavou před opětnou bezvýsledností všeho dosavadního úsilí svého věnovati pro žádanou novou státní reálku zdarma staveniště v ceně asi 386. 000 K., kterak teprve nejvyšším rozhodnutím ze dne 22. března 1897. zřízení české státní reálky na Starém Městě Pražském počátkem škol. roku 1897-8 bylo povoleno a kterak obec k vůli žádoucímu urychlení stavby potřebné budovy školní nové oběti přinésti musila, sníživši eventuelní náhradu za věnovaný pozemek o více než 100. 000 K., avšak přes veškeré toto své úsilí a přes veškeré tyto oběti finanční až dosud ani započetí stavby se nedočkala.

Rovněž více než od 15 let datují se trpké stížnosti na dosavadní žalostné umístění c. k. akademického gymnasia v Praze v chatrném domě soukromém č. p. 995-I., jež po stránce paedagogiky, zdravovědy i policie bezpečnostní křiklavě závadným nazvati sluší, však ani zde až dosud ani k přípravnému stadiu projektované stavby nové budovy školní nedošlo.

Jsou to už staré žaloby obce Pražské na vyučovací správu státní, avšak opět a opět musí k nim býti poukazováno, neboť k žalobám těmto hromadí se stále ještě stížnosti nové

Tolik jisto jest, že tímto stavem provisorním, nabývajícím ráz ustálenosti velké nebezpečí vzniká, zdraví žactva i učitelů v místnostech stísněných bez dostatečného světla i vzduchu, nebezpečně podrývá, neboť vtěsnání takového množství mládeže, jaké veškeré třídy škol těch vykazují do místností malých, nízkých, k obytným účelům pouze pro několik lidí určených a pro veřejnou školu naprosto nespůsobilých, musí míti účinky přímo vražedné, v chatrném pak domě č. p. 995-I., kdežto takřka boří se strop nad hlavou, prodlužuje se tak do neurčitá s hříšnou lehkomyslností dokonce i nebezpečí hrozící katastrofy, jež za jiných okolností vyvolává okamžité zakročení příslušných orgánů.

A kdežto dlouho připravované již stavby potřebných budov pro tyto přeplněné školy české nalézají stále množství překážek v kancelářích státní správy, tož s druhé strany pozorovati lze, kterak se stavbami německých škol středních v Praze, ač tyto co do frekvence zůstávají daleko za školami českými, pokračuje se s rychlostí takřka horečnou.

Tak pokračuje se s rychlostí nezmenšenou ve stavbě německého státního gymnasia ve Štěpánské ulici, a jak se dovídáme, konala se právě také již komise stavební ve příčine stavby německé státní reálky na Malé Straně, i svěřeno hned také již i provedení stavby Antonínu Moseovi, staviteli na Smíchově, a má také se stavbou touto ihned býti započato.

Ejhle, jaká to rychlosť se stavbami škol německých, zatím co daleko naléhavější stavby škol českých potkávají se s průtahy do nekonečna. A tato rozdílná rychlosť jeví se tím nápadnější, uváží-li se, že budovy tyto pro školy německé opatřuje stát veskrze nákladem a ve správě vlastní, kdežto při stavbách škol českých, aspoň nových, musí zpravidla obec věnovati a připraviti potřebné stanoviště a i jinak stavbu Školy podporovati a přece zas uvázne tato vždy někde tak pevně, že třeba úsilí a petic nesčetných, než konečně vskutku přikročí se ku stavbě zcela obyčejné kasárnické budovy, jaké ovšem při školách německých spatřiti nelze.

Tento nový, křiklavý případ onoho pověstného dvojího lokte nemohl zůstati