poněvadž orgánům, o nichž se jedná, které jsou k takové práci povolány, stoji k disposici jen nepatrné peněžní prostředky, dává se jim v pravém slova smyslu jen almužna, nebylo možno pomýšleti na soustavné regulování českých vod.

Mám-li peníze k upravení několika příkopů, nemohu se odhodlati k regulování Labe, Vltavy a hlavních toků, ač zajisté správné by to bývalo, kdyby se přikročilo především k upravení velikých žil vodních.

Následky toho dnes vidíme. Interessenti na Labi napínají všechny sily, aby pokud možno zdrželi nebo zamezili práce na přítocích a, velect. pánové, jest to zcela pochopitelno, poněvadž povodně na hlavních řekách stávají se úpravou toků pobočných daleko horšími, rok od roku dravějšími. Voda, která potřebovala tří neděle, aby se dostala do Labe, jest tam ve třech dnech, neupravené koryto labské nemůže je pojmouti a následky se dostavují. Nic nepomáhají námitky odborníků, že prý voda z přítoků přijde dříve, že uteče nežli přijde voda labská, a že následkem toho máme co činiti se zmírněnými povodněmi.

To prostě není pravda. Zde jsou povoláni rozsouditi to ti, kteří na Labi bydlí, ti Vám povědí všichni pravý opak.

Nedávno poslanec baron Mettal mně vypravoval, že tam, kde dřív chodilo se prostou nohou, pánové, dnes by nepostačil. Taký účinek, velectění pánové, měla regulace pobočných toků na na záplavy Labské.

Velectění pánové, když již jsem u toho Labe, dovolím si poukázati ještě na následující. Náš zemský výbor pokládá za svou povinnost, aby aspoň to nejpalčlivejší na Labi vždy dal do pořádku, takže od několika let provádí t. zv. průpichy na Labi. Odstraněním jedné serpentiny zakope tam, velectění pánové, do roka asi 100. 000. Výsledek toho jest, že ti, kteří byli před tou serpentinou, poněkud získají, ti z toho mají jistý prospěch, ale ti, kteří jsou pod serpentinou, mají ještě daleko hůř Tak se stává, že sem přicházejí zase a stěžují si.

Já nedávno, velectění pánové, před několika dny předvedl jsem J. Exc. p. místodržiteli jednoho poškozeného, který si vším právem stěžuje, že průpichem u Přelouče byl připraven o nejpodstatnější část svého majetku. To, velectění pánové, ovšem jest přištipkování, všechno, co zemský výbor dělá, zemský výbor ovšem může míti klidné svědomí, poněvadž ví, že s nejlepším úmyslem zakopáno ročně 100. 000 zl. na Labi; ale, velectění pánové, jisto jest, že ku konečné úpravě řeky se musí v nejkratší době sáhnouti a že dnešní přištipkování přece nebude míti ani v nejmenším nějaký vliv na zlevněni celkové úpravy, že jsou to velectění pánové, peníze zakopané.

Já, velectění pánové, bych měl nejlepší příležitost, se zmíniti o malém melioračním fondu, který každý, kdo věc zná, pokládá za nejdůležitější pro malé hospodáře, poněvadž na základě tvoření vodních družstev, která povstala na základě zákona melioračního z r. 1884, nedočká se dnes, dnes jak věci stojí, kdy, jak jsem řekl, na 50 let plány jsou do budoucnosti vypracovány, nikdo nedostane za svého života nějaké podpory, a proto jest vlastně celý zákon illusorní.

Velectění pánové, já končím tady upřímným appellem na slavný sněm království českého, aby bezodkladně hleděl přikročiti k realisování aspoň velké části těch projektů, které dnes připraveny leží a které za několik let, až se poměry změní, nebudou míti žádné ceny. (Tak jest! Posl. Adámek. )

A proto, velectění pánové, již jest naši povinností, abychom tomu znehodnocení těchto cenných prací hleděli předejíti, abychom hleděli práce meliorační pokud možná podporovati. Velectění pánové, tím bych byl s hlavní věcí hotov, ale račte dovoliti, když několika slovy ješte Vaši pozornost upoutám. Já vím, že v dnešní pokročilé době jest to přímo hříchem, ale snad mně to přece odpustíte. Velectění pánové, dnes zde rozčilili se všichni kollegové němečtí nad jedním výkřikem, který zajisté nikdo z nás neschvaloval.

Velectění pánové, dovolte tedy, abych již, když dnes k něčemu podobnému přišlo, vyvolal zpět z minulého týdne tu pustou scénu, které jsme zde všichni, velectění pánové, byli svědky. Míním vystupování p. Karla Heřmana "Wolfa. Velectění pánové, co se zde stalo? Nejoblíbenější mluvčí náš odvážil se zde plamennými slovy hájiti dobrá práva našeho českého národa a galerie, české obecenstvo, které jinak - a na to jsem hrd - nedá se nikdy strhnouti k žádnému projevu, dala se unésti na několik okamžiků a odměnila slova Dra Herolda potleskem.

A, velectění pánové, na to přišel lidový poslanec Karel Heřman Wolf, lidový poslanec, který děkuje českým voličům svůj říšský mandát, a nazval český lid lůzou.

(Abg. Stefan Richter: Spricht der Redner über Meliorationswesen? -- Abg. Pacher: Ein Schlüsseffect wird gewünscht, die Galerie ist gut aufgelegt).

Nejvyšší maršálek zemský: Já si dovoluji přece upozorniti pana posl. Udržala, že se odchyluje od věcí (Posl. Adámek: že osoba posl. Wolfa nesouvisí nikterak s otázkou meliorační. Veselost. )

Posl. Udržal: Hned jsem hotov, Jasnosti, mluvím jen k vůli vysvětlení.

Já považuji za svou povinnosť, abych proti tak drzému, sprostému a ničemnému útoku zastal se českého lidu, který neopravňuje lidového poslance, ať je národnosti jakékoliv, nazvati jej českou lůzou.

Kdyby si byl dovolil někdo z nás čehosi podobného ve Vídni, jsem jist, že nesměl by byl opustiti sněmovní budovu.

Ve Vídni lid německý tleskal násilnictví, které na nás bylo pácháno se strany německé mezi tím, co druhá část lidu toho sypala na nás t. zv. "Nießpulver. " Pamatujete se, že nás polovička z toho byla nemocných, ale nikdo neměl drzosť, aby jakýmkoli způsobem dotkl se obecenstva na galerii, nikdo mu nezazlíval, že projevil souhlas se svými zástupci.

My bychom, pánové, takového člověka ani hodinu mezi sebou netrpěli. Tak bídné urážky širokých vrstev, urážky celého národa, jsou tak nízké, že pro ně nemám slov. Já jménem těch starců, kteří tam byli, a jménem těch paní, které byly na galerii, prohlašuji zde, že dle mého nejvnitrnějšího přesvědčení - je to ovšem moje osobní přesvědčení, a vím, že mým kollegům nemluvím do noty a že moji kollegové, kdyby o tom věděli, by mě po dobrém rozmyslu ke slovu v této věci nepustili, - leč nemohu jinak, cítím povinnost, dáti panu Karlu Heřmanu Wolfovi za český lid jasnou odpověď:

čeští návštěvníci sněmovní galerie stojí příliš vysoko, než aby Karel Heřman Wolf byl hoden, poslednímu z nich očistiti obuv.

Oberstlandmarschall (läutet): Es hat sich der Herr Abg. Dr. Schreiner das Wort erbeten, ich ertheile ihm dasselbe

Abg. Dr. Schreiner: Hoher Landtag! Es sind kaum 8 Tage her, als aus dem beredten Munde des Herrn Abg. Dr. Dvořák an uns der Appell gelichtet winde, wir sollen in wirtschaftlichen Fragen soviel als möglich die politische und nationale Seite beiseite lassen; und wir haben uns verpflichtet gefühlt, im Namen dieser Seite des hohen Landtages darauf zu erwidern, dass wir stets bereit sind, das immer zu thun, aber, meine Herren, mit einem gewissen Miss trauen, weil mir wissen, dass die Herren wirtschaftliche Fragen mit national-politischen Fragen immer und immer combinieren. (Abg. Pacher ruft: Das haben wir jetzt wieder gesehen)

Der sehr geehrte Herr Voriedner, mit dessen Ausführungen in sachlicher Beziehung ich vollständig übereinstimme, hat den Bewess dafür erbracht, dass auch wirklich ganz gewöhnliche wirtschaftliche und alle so ties bedrängende Fragen nicht zur Erörterung gelangen können, ohne dass nicht wieder eine nationale Seite angezogen wird, ohne dass wieder Sturmscenen her vorgerufen werden, die wir von Heizen bedauern die wir niemals herbeizuführen wünschen.

Wenn ich zurückkommen soll auf die Vorgänge, auf welche der geehrte Herr Abgeordnete Udržal sich bezogen hat, so ist der von ihm erwähnte Vorfall mir dadurch hervorgerufen worden, dass die Gallerie unnöthigerweise mit in den Applaus über die Rede des Herrn Abg. Dr. Herold sich eingemischt hat, und dass dies auf dieser Seite des hohen Hauses tiefe Erbitterung (Posl. dr. Pippich volá: K tomu ale není potřebí nadávky!) und zwar ans dem Grunde hervorgerufen hat, weil wir sehen mussten, dass, trotzdem dies zweimal geschehen ist, die Gallerie nicht geräumt worden ist.

Gestatten Sie mir, meine Herren, dass ich bei dieser wirklich viel brennenderen und wichtigeren Frage behufs Beschaffung und Finanzierung von Meliorationen mich mit dieser persönlichen Frage, nicht weiter befasse und auf den eigentlichen Gegenstand des Antrages des Herrn Abg. -Udržal zurückkomme, welcher Antrag mir außerordentlich sympathisch ist.

Ich kann erklären, dass das Centralcollegium des Landesculturrathes wiederholt Gelegenheit hatte sich mit dieser Frage zu befassen, und dass es sich mit den Antragen, welche der Herr Abgeordnete Udržal hier hervorgebracht hat, zum großen Theile identificiert.

Ich kann aus eigener Erfahrung hinzufügen, dass wir der Frage der Melioration und der Durchführung derselben, welche ich leider jetzt als eine seine Geldfrage ansehen muss, sympathisch gegenüberstehen

Es ist ja bekannt, und wer Gelegenheit hat, sich um Subventionen beim Ackerbau ministerium zu bewerben, wird bestätigen müssen, dass dort die Subventionen für Jahre hinaus vergeben sind, dass also Projecte. welche das culturtechnische Bureau und die vielen Civiltechniker, die in diesen Fragen thätig sind, ausgearbeitet haben, tatsächlich auf Lager gearbeitet worden sind, und das, meine Herren, ist ja bekannt, dass solche Projecte keine Verbesserung erfahren, wenn sie zwei, drei oder gar vier Jahre auf agerliegen bleiben, weil es naturgemäß ist, dass das Wasser nicht still steht, sondern natürliche Veränderungen hervorruft in den Bach- und Flussbetten, und sich sonach viele Veränderungen, in den Projecten nothwendig erweisen, und weil endlich, und das, meine Herren, ist das Wichtigste, im Stunde der Mitglieder bei Wassergenossenschaften durch Todesfälle, Verkauf u. s. w. Veränderungen vorkommen, welche thatsächlich den Bestand der Genossenschaft nach 2, 3 und 4 Jahren vollständig in Frage stellen.

Es muss also auf diesem Gebiete eine Remedur geschaffen werden und der Antrag, den der Herr Abg. Udržal hier vorgebracht hat, scheint mir eingehender-Erwägung weit,

zumal ja aus den öffentlichen Blättern und aus verschiedenen Brochüren denjenigen Herren des hohen Landtages, welche sich dafür interessieren, bekannt ist, auch die Landesbank dieser Angelegenheit bereits näher getreten und mit concreten Vorschlägen zu dienen in der Lage ist. wenn der hohe Landtag und die hohe Regierung sich dieser Lösung der Frage, der Finanzierung von Meliorationen, anschließen.

Nun, meine Herren, ich muss aber auch noch vom Standpunkte der deutschen Landwirte hervorheben, dass wir in dieser Frage ganz besonders interessiert sind.

Ich will keine Recriminationen von dieser Seite in Bezug auf die Förderung des Meliorationswesens erheben, das eine kann ich aber als Thatsache feststellen, dass wir in Bezug auf die Betheilung mit Staats- und Landessubventionen weitaus hinter unseren czechischen Landesbrüdern zurück sind, vielleicht deswegen, weil wir nicht so rasch den Gedanken der Bedeutung von Meliorationen erfasst haben und weil wir gerade jetzt, wo es unseren eindringlichen Bemühungen gelungen ist, unsere Landwirte von der hohen Bedeutung der Meliorationen zu überzeugen, vor einen vollständig leeren Tisch kommen, weil bereits diese Millionen, welche all jährlich für den Meliorationsfond einfließen, für Jahre hinaus ausgegeben sind, theilweise für große Regulierungsprojecte in Böhmen, und wie Sie, meine Herren, die Sie im Reichsrathe sind, besser wissen als ich, für große Meliorationen in Galizien.

Mir sind augenblicklich diese Ziffern nicht zur Hand, aber die Angelegenheit, die vielleich heute noch hier zur Sprache kommt, betrifft die Förderung der Moorcultur in Böhmen.

Nun haben wir, meine Herren, seitens der deutschen Section des Landesculturrathes mit Hilfe des ausgezeichneten Fachmannes, des Herrn Director Schreiber in Staab, die Sache thatsächlich auf einen guten Weg geleitet, aber wir können keine Subvention vom Staat bekommen, und ich habe vor einigen Tagen vernommen und mir authentisch sagen lassen, dass wir hier keine tausend Gulden mehr für unsere Moorculturstation in Sebastiansberg bekommen können, während Galizien über 800. 000 Gulden für seine Moorcultur bekommen hat. (Abg. Stein: Das sind die Schoßkinder der Regierung!)

Wir wissen also sehr gut, meine Herren, wohin unsere gemeinsamen guten Gelder fließen, und es wäre sehr wichtig, wenigstens in dieser wirtschaftlichen Richtung, und damit entgegne ich dem Herrn Dr. Dvořák, dass wir gemeinsam vorgehen, damit unsere guten Steuergulden nicht nach Galizien fließen. (Abg. Stein ruft: Damit wir polnische Juden und Minister von dort bekommen. )

Was die Frage der Besetzung des Ackerbauministeriums betrifft, so glaube ich, ist hier nicht der Ort, dieser Frage näher zu treten u. zw. aus dem Grunde, weil wir den verantwortlichen Minister für Ackerbau nicht vor uns haben und ich es nicht für passend halte, über eine Angelegenheit zu sprechen, zu welcher die Regierung, welche der Ministerpräsident Sr. Majestät vorgeschlagen hat, nicht Gelegenheit hat, ihre Gründe hier vorzubringen.

Ich fühle mich nicht verplichtet, als Vertreter der Regierung aufzutreten, aber meine Herren, wenn Sie schon in Bezug aus die Qualification Sr. Excellenz des Herrn Ackerbauministers Baron Giovanelli sich verplichtet gefühlt haben, Bemerkungen vorzubringen, möchte ich doch bitten, dass Sie einige, oder zwei Blätter nur zurückblättern in der Geschichte und an Baron Kast denken. (Beifall. )

Damit ist alles gesagt, und damit ist die Debatte für uns von vornherein geschlossen.

Was nun die Forderung dieser großen Meliorationen anbelangt, so muss ich gestehen, dass bei uns diesen Angelegenheiten viel zu geringe Fürsorge zugewendet wird, und warum, meine Herren, weil man von unten aus und von oben auf die Bedeutung solcher großer Meliorationen und namentlich die Bedeutung einer geregelten Wasserwirtschaft bisher noch nicht erkannt hat. Selbst bei den breiteren Schichten unserer gebildeten Bevölkerung werden Sie bezüglich dieser Meliorationsarbeiten, bei den Uferschutzarbeiten, bei der Herstellung von Thalsperren auf eine Gleichgiltigkeit stoßen, die befremden muss, wenn man sieht, welchen Schaden das Hochwasser alljährlich der ganzen Bevölkerung, namentlich aber den tiefer gelegenen Städten, insbesondere der Landeshauptstadt bereiten.

Wir haben vor einigen Tagen im Budgetausschuss eine ganz kleine Minimalpost angenommen, die, glaube ich, 5000 K beträgt. Es war das eine Post zur Herstellung von Plänen und Voranschlägen für drei große Wasserreservoirs im Böhmerwalde, welche die Kleinigkeit von 57 Millionen Cubikmeter Wasser (Rufe: Hört!) zu magazinieren die Aufgabe hat und deren Wirkung sich sogar auf den Unterlauf der Moldau und Elbe in der Weise erstreckt, dass, wenn ich nicht irre, durch diese Magazinierung des Wassers und durch das Bewirken des langsameren Abflusses desselben der ständige Wasserlauf der Moldau und Elbe um 3 Cubikmeter per Secunde vermehrt weiden soll Gestatten Sie mir, dass ich hier an diesem Orte, in diesem Moment, weil wir nicht dazu kommen werden, vor dem Herbste diese Angelegenheit im Landtage zu besprechen, auf die große Bedeutung dieses ersten Schrittes zu einer geregelten Wasserwirtschaft in Böhmen hinzuweisen. Ich hatte bereits einmal Gelegenheit, darauf zu verweisen, und es ist mir von vielen Culturtechnikern, mit denen ich verkehre, wiederholt hervorgehoben worden Es gibt in ganz Europa kein Land, welches hydrographisch so abgeschlossen wäre wie Böhmen, kein Land, wo bei einer geregelten Wasseiwirtschaft sozusagen jeder Tropfen Wassers in der Hand des denkenden, arbeitenden, und mit Geld sich für die Sache interessierenden Ingenieurs läge.

Die Thalsperren fordern, wie der Oekonomierath Abel, dessen Broschüre hier im Landtage vor 2 Jahren vertheilt wurde, erklärt, geradezu auf, dass man sich dieses Wassers bemächtige, wo man es fassen kann, nämlich am Ursprung, an den Quellen. Und wenn es möglich ist, was ich vom Herzen wünsche, dieses große Werk, das fast noch wichtiger ist als die Regulierung der Moldau und Elbe, weil es berufen ist, die Relierung thatsächlich erst ins Leben zu rufen und die Möglichkeit der Benützung der Wasserstraßen zu bieten, wenn es, sage ich,möglich ist, dieses große Werk mit diesen 5000 Kr. zu inaugurieren, so haben wir eine segensreiche That gethan, vielleicht nicht für uns, wohl aber für unsere Nachkommen. Denn darüber täuschen Sie sich nicht, dass die Sache einerseits Millionen kosten wird und dass andererseits Jahre, vielleicht Jahrzehnte vergehen werden, bevor dieser ganze groß angelegte Gedanke seiner Verwirklichung entgegengeht.

Aber das eine möchte ich behaupten dass programmatisch vorgegangen werden soll, dass man ein großes, weites Ziel ins Auge fasst, einen großen Rahmen aufstellt und die einzelnen Arbeiten in solcher Weife ausführt, dass sie in diesen Rahmen hineinpassen und dass sie denjenigen Arbeiten, welche unsere glücklichen Nachkommen auszuführen in der Lage fein werden, in keiner Weise hinderlich sind.

Gestatten Sie mir, bei dieser Gelegenheit ausdrücklich hinzuweisen auf das benachbarte deutsche Reich, wo man dieser Frage, wie ich bereits vorhin angedeutet habe, eine ganz gewaltige Bedeutung zuweist So hat Seine Majestät der deutsche Kaiser den Geheimrath Inze mit einer besonderen Belichterstattung in dieser Sache betraut und ich bin infolge eines zufällig vor einigen Tagen eingetroffenen Briefes von einem Culturtechniker, von einem Unternehmer, informirt worden, der große Uferthalsperren in Deutschlang baut, wozu die Städte Aachen, Düren, Schleißen, Montjoie,Heinsberg, Jülich theilweise zu je 360000 bis 1 Million Mark beitragen, zusammen 8 Millionen Mark.

Außerdem ist aber ein großes System von Thalsperren in Schlesien in's Auge gefasst worden, wo bekanntlich ebenso, wie diesseits des Riesengebirges, das Hochwasser vor zwei Jahren so gewaltige Schäden angerichtet hat. Dort sind diese Arbeiten auf einen Betrag von über 30. 000. 000 Mark veranschlagt, welche die Provinz Schlesien, allerdings mit Zuhilfenahme des Deutschen Reiches und des preußifchen Staates, aufwendet. Was aber Schlesien machen kann, das wird doch unserem reichen Kronlande Böhmen auch möglich sein, nämlich in gleicher Weise vorzugehen, und ich hätte nur den einen Wunsch, dass sich solche Fragen hier wiederholen mögen. Deshalb begrüße ich es mit Freude, dass immer wieder solche Fragen vor das Forum des Landtages gebracht werden, welche die eine gute Wirkung haben, dass sie weite Kreise nicht nur der Abgeordneten, sondern auch der Wähler für diese Fragen interessieren werden. Denn nur dadurch, dass die gesammte Bevölkerung sich ihnen zuwenden wird, wird es möglich sein, sie in guter Weise zu Ende zu führen. (Lebhafter Beifall und Bravo-Rufe. )

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Adámek žádal za slovo.

Posl. Adámek: Slavný sněme! Bylo by zajisté na čase, aby o veliké otázce meliorační, jíž se pan kol. Udržal svým návrhem pouze dotkl, na tomto slavném sněmu bylo zevrubně, věcně a objektivně pojednáno

Dnes ani k tomu není času, k tomu vhodnější příležitost jindy bude.

Pan kol. Udržal dotkl se nejpalčivější stránky celé této otázky, když ukázal, že vlastně melioračních na papíře a nikoliv ve skutečností, k vypočítáváni v letech 1897 a 1899 bylo vypracováno 84 projektů zaujímajících 184 km2 připomenuv, že peněz bylo pouze na provedení 87 prov. projektů těchto.

P. posl. Udržal právem dovodil, že především musí býti úkolem zákonodárných sborů opatření peněz na provedení těchto projektů.

Souhlasím s tim, že meliorování bez peněz není možné a že by zajisté hojnost peněz valně přispěla k uspíšení meliorace. ale nesouhlasím s tím, Že by opatření peněz bylo jediným prostředkem k racionálnému provádění těchto prací. Jest potřebí reform a oprav ještě jiných.

Souhlasím s tím, že stát dnes nevěnuje této důležitosti hospodářské náležitou pozornost, a trvám, že nemůže býti žádáno od království Českého, aby tyto podniky financovalo samo, poněvadž k tomu nemá prostředků proto, poněvadž poplatnickou sílu našeho lidu - jak bylo opětně poukazováno - stát plnou měrou se zvláštní virtuositou vyčerpává.

Máme právo žádati, aby stát především k tomuto důležitému podniku opatřil peněz, aby prováděním meliorací sesílena byla poplatnost našeho lidu. O tom nemůže býti pochybnosti a já bych si přál, aby ti, kteří stále nevidí ztrátu, kterou království České zanedbáváním těchto prací béře, byli viděli letošní zátopy polabské

Jest to skutečně hříchem, evropským škandálem, který jest jedině v Rakousku možným, když ztráty, které tyto nejžírnější krajiny stálým a stálým zavodňováním béřou, rozhodující činitelé nevidí Jest to hřích, který nemůže zodpovídati žádný státník a tím méně národní hospodář, který má povinnost pečovati, aby byl zachráněn náš lid rolnický před zkázou a zhoubou. (Výborně!)

Nebudu rozbírati tyto poměry, poněvadž jest to tak zřejmé, že netřeba ještě šířiti slov.

Pan koll. Udržal, vzpomínaje rozmluvy se mnou, dotkl se poměrů rolnictva v našich horských chudých krajinách a k tomu osměluji se učiniti několik poznámek. Já jsem opětovně již na tomto slavném sněmu a jinde tvrdil, že vlastně tento lid, který vzdělává tu chudou a neúrodnou půdu v takových horských krajích, by mel dostávati prémie za to, že ještě tuto lopotnou a otrockou práci koná, a že by neměl býti ještě stěžován veřejnými břemeny. Ale právě pro hospodářské zachování tohoto lidu se neděje pranic. (Souhlas). Právě v těchto krajinách rolnictvo utrpělo nejvíce zaniknutím lnářství.

Marně a marně od těch dob jsme se pokoušeli o to, aby mu byla jakás takás zjednána náprava Náhrada taková zjednána nebyla a po mém přesvědčení pomoc jiná možná není, než zvelebením chovu dobytka v těchto kruzích a poněvadž bez zvelebení hospodářství pícního chov dobytka není lze povznésti, proto musí býti v těchto krajinách prováděny meliorace a především meliorace malému rolnictvu přispívající (Souhlas). V krajinách těch jest spousta starých, opuštěných rybníků, jsou tam malá údolí, kde jen sporá a kyselá tráva roste, a z těch by mohly býti učiněny meliorační, úrodné a žírné louky. Avšak v tomto směru se neděje pranic (Tak jest. )

Jest to smutné, že naše meliorační kancelář tyto práce intensivněji nekoná. Co jest plátno, dělati milionové projekty meliorační, když odpočívají v almarách, poněvadž není peněz na jejich uskutečnění, a při tom nepřihlížeti k pořizování mnohých melioračních projektů, které by mohly přispěti a pomoci našemu nejzuboženějšímu rolnictvu? Z vlastní zkušenosti mohu dotvrditi, že v našem okresu trvá jednání o malém projektu již téměř po 7 roků, aniž by bylo předběžné jednání ukončeno. Jde o projekt, který nevyžaduje nákladu valnějšího, který by nebylo lze opatřiti, projekt jenž se neprovádí, poněvadž není plán dosud definitivně schválen Dělají se projekty veliké a pak se arciť může mluviti o milionových stavbách.

Meliorační projekty, zvláště malé, se musejí podnikati a prováděti s největší úsporností, aby byly také hospodářsky výnosnými. Není s podivením, že při projektech, jichž provádění stojí více, nežli zač stojí zmeliorovaný pozemek, není i při rolnictvu valné horlivosti k jich provádění

V tom jest po mém soudu potřebí nápravy. Velké projekty, jež se ukazují na výstavách a jež potom odpočívají v almarách, našemu zemědělství arciť neprospějí. (Výborně!)

Kdyby se zvláště malé meliorační projekty soustavně prováděly, viděli byste při přičinilivosti našeho lidu, jaký pokrok bychom v tomto oboru i za nynějších stísněných poměrů učinili.

O náš malý rolnický lid nikdo nepečuje, Jděte do naších horských krajů a podívejte se, jak se lid lopotí a žije. Srdce krvácí při pohledu, jak ten lid ze dne na den se lopotí, v bídu upadá, sám si pomoci nemůže a ti, co mu mají pomáhati, nepomáhají. (Výborně!)

Při nynějších průtazích v přípravných krocích ku melioracím není s podivením, že vodní družstva, která se s velkým namáháním sestavila, pozbývají k věci chuti a se namnoze rozejdou dříve, než jest meliorační projekt schválen. Pak není družstva, které by ho provedlo. Za takových poměrů po mém soudu jest zapotřebí, aby jednání o takových malých melioračních projektech bylo zjednodušeno a všemožně urychlováno, aby předběžné šetření i revise těchto projektů nekonala se jednostranně v naší meliorační kanceláři, ale aby byla současně prováděna s orgány vládním, poněvadž se po vypracování projektů se strany vlády začasté dělají námitky a způsobují průtahy.

Co se týká meliorační kanceláře samé, myslím, že pan kolega Udržal neřekl, že by k jejímu zvelebení bylo potřebí peněz, poněvadž o tyto peníze jest hojně postaráno. Připomínám, že náklady na tento orgán dosti značně stoupaly a sice v roce 1892 činil čistý náklad po odčítání všech přijmu 34. 000 zl, v r. 1899 65 000. V tom není zahrnuta subvence 3000 zl. od státu (Slyšte. ) Od r. 1893. do roku 1899 činil čistý náklad 371 000 zl.

(Slyšte. ) Náklad tento nyní ještě značně vzrostl, poněvadž jsou upraveny platy inženýrů a rozpočtová komise systemisovala nová místa. Co se tím však docílí?

Budou pracovány projekty dále do zásoby a, máme-li teď projektů na 40 let, budeme jich míti potom na 50-60 let. (Veselost. )

Tímto zvýšením nákladu racionelní náprava zjednána nebude. Takové meliorační projekty nabývají prodlením let ceny starožitností. (Výborně. ) Čím jsou starší, tím jsou bezcennější, (Tak jest) poněvadž meliorovaný tok v 5 až 6 letech, valně mění řečiště. Proto, když se přistupuje k provedení projektu po letech musí býti z pravidla předěláván. K takovému vyhazovaní peněz nejsme však povoláni a také oprávněni. (Tak jest!)

Meliorační kancelář nemá pracovati projekty do zásoby.

Dále myslím, že jest velmi důležitá myšlénka, která není ovšem mou, aby se již pomýšlelo na rozhodnou reformu této kanceláře. Rozmnožení personálu a následkem toho zvýšení nákladu není žádnou reformou. Mělo by se uvažovati o tom, aby meliorační projekty nebyly vypracovávány v této kanceláři, nýbrž jinými silami, a aby zemské meliorační kanceláři bylo zůstaveno pouhé zkoušení projektů a dozor k jich provádění. Takové rozdělení práce bylo by meliorování velice prospěšno. Na prospěch věci jest, když projekt provádí a provádění kontroluje jiný orgán nežli sám projektant.

O tom nepotřebuji se šířiti. Tím se zjedná důležitější náprava, než sa jí domáhají ti, kteří myslí, že musí býti více sil povoleno, aby tato kancelář více stála a měla větší sklad neprovedených projektů. To jsem pokládal za svou povinnost podotknouti a nebudu se dnes o té věci šířiti.

Budiž mi dovoleno, abych ku konci ještě několika slovy panu dru Schreinerovi odpověděl. Pan dr. Schreiner žaloval, ze jsou Němci skráceni při rozdělování melioračních podpor proti Čechům. To jest poprvé, co jsem takovou žalobu slyšel. Stalo se mnoho zázraků, ale že by se tento zázrak v Rakousku byl stal, o tom pochybuji. (Výborně!) Cifry nemám po ruce, ale kdyby bylo pravda, že my jsme dostali víc, než Němci, bylo by to jen přirozeno, poněvadž jest přec povědomo, že my jsme národem zemědělským a poněvadž myslím, že meliorační podpora se musí udíleti podle potřeby a ne podle jistého klíče národnostního nebo podle placení daně. (Souhlas. )

Pan poslanec dr. Schreiner se také obrátil proti p. kolegovi Udržalovi a hájil p. posl. Wolfa. Mohu říci, že bych toho od p. posl. dra Schreinera nebyl očekával. Skutek p. posl. Wolfa bude v každé slušné společnosti tak zaslouženě posuzován, že by se také slušní lidé na českém sněmu, skutku toho ujímati neměli. (Výborně) Také dr. Schreiner při všem svém taktu musil uznati p. Wolfa za faktického svého vůdce.

Pan kollega dr. Schreiner se zmínil opět o poznámce pana Udržala o poměrech v našem ministerstvu, vlastně o poměrech v hlavě našeho ministerstva orby. O potřebě z meliorování našeho ministerstva orby tuším není žádné pochybnosti. Je-li meliorace potřebná, jest tato meliorace zajisté nejpotřebnější (Veselost, Výborně!) Zmeliorování ministerstva orby není podmíněno větší nebo menší schopností ministra orby, nebo, sedí-li na stolici té Kast neb Giovanelli, nýbrž tím, aby ve Vídni neseděl ministr orby vůbec. Dokud ministr orby ve Vídni bude seděti a dokud po písmeně a duchu ústavy záležitosti zemědělské nebudou přikázány zákonodárství království a zemí, dotud jsou marné naděje, že by Vídeň ve věcech zemědělství byla k našemu království a k našemu lidu spravedlivou. (Pochvala )

Vítám podotknutí pana dra Schreinera; velice bych si přál, aby v této věci šel s námi, aby se s námi spojil a aby po ústavě, kterou on tak vysoko cení, bylo ministerstvo orby zrušeno a veškeré