teriál dobrý a vždyť kupci ti nepřicházeli sem ponejprv, nýbrž kupovali mladá hříbata a pak je vyváželi a vychovávali, a tak nabyli přesvědčení, jak cenný materiál to jest.

To jest též úsudek všech znalců. A, pánové, čím dále tím více přichází se ku přesvědčení, že jest třeba materiál tento, který jest zde, pečlivým výběrem, přiměřeným křížením a užitím dobrých plemenníků, tedy oněch jedinců, kteří skutečně jsou schopni své dobré vlastnosti trvale převáděti na potomstvo, na tento způsob zlepšovati.

Náhlým způsobem to nejde, poněvadž veliký počet hřebců, který se zde nachází v jednotlivých odděleních hřebčinských, nelze dáti jedním rokem pryč Ceny plemenných hřebců jsou dosti značné. (Posl. Kovářík: Proto necháte poškozovati je nadále. )

To není žádné poškozování, jestliže se přání chovatelů uzná, a když jest zde snaha, která se nese úplně v tom směru, jak si to chovatelé přejí a p. koll. Kovářík musí mi doznati, že, jest-li jeden chovatel má materiál klisen, které se hodí, jest opět druhý, který ho nemá, a věc takovou nelze přece vydupati ze země, nýbrž musí se to vše díti postupně. (Posl. Kovářík: Když vláda nám poškozuje chov tím, že v hřebčincích chová na dlouhá léta hřebce a tím nás poškozuje, jak se to stalo v Netolickém okrese. )

Jiná otázka jest ovšem otázka, jak rychle se u věci té bude postupovati, a tu může se říci, že děje se to tempem ne zrovna rychlým.

Tolik jsem k objasnění věci dovolil si podotknouti a zajisté, že zachoval jsem se dle přání nejv. pana maršálka, abych jen o zásadách mluvil a ne dlouho. (Výborně, řečníku se gratuluje)

Nejvyšší maršálek zemský: Jest ještě přihlášen ke slovu p. posl. Udržal. Dávám jemu slovo.

Posl. Udržal: Slavný sněme! Referent, velect. pan posl. Hofmann, uvedl zde skutečně velice pozoruhodná a naprosto nepopiratelná fakta, že stát, pokud se týče vojenský erár převzav výchovu koní sám do vlastní regie nedovedl vyhověti svým vlastním požadavkům.

Já, velect. pánové, jsem tomu velice povděčen, že jest to příslušník německého, národa, který toto faktum uvedl, neboť kdyby někdo z nás se toho odvážil, ihned by se řeklo, že jest to militärfeindlich, že jest to nepřátelské armádě a že to bez toho není pravda.

Tedy příslušník německého národa to postavil na pranýř a jest to bohužel velice smutná pravda. Upozornil jsem na to letos v debatě o rekrutech přímo tváří v tvář J. E. p. ministra zemské obrany a uvedl jsem mezi jiným, že v době, dokud ještě chov koní nebyl pod vládní kuratelou, vychovávalo se u nás v Čechách mnoho dobrého koňstva, jako o tom svědčí minulost českých kavallerií; ale od té doby, co ti pánové to vzali do rukou, alespoň když soudíme dle odvodů vojenských, totiž dle toho, kolik koní se u nás k účelům vojenským odvádí, jest faktem, že nedovedeme dnes vychovávati žádné koně. Kůň uherský, haličský, polský způsobem svého života jest nepopiratelně lepší, jmenovitě pro jízdecké, kavalleristické účely, o to netřeba se příti.

Ale náš kůň jest pro účele dělostřelectva, pro účele vozatajstva aspoň tak dobrý, jako kůň uherský a polský, ano, patrně i lepší. Že tomu tak, velectění pánové, dokazuje vzácné porozumění, které pro naše koně jest v Německu.

Vy, velectění pánové, zajisté víte všichni dobře a my, kteří jsme z českého východu, z Chrudimska, víme z vlastní zkušenosti, že Německý stát posílá celé zástupy obchodníků na východočeské trhy, kde skupují dvou- až tříletá hříbata k účelům vojenským. Toto faktum, velectění pánové, přiznal v mé přítomnosti proti mým vývodům sám Jeho Excellence ministr zemské obrany, sám řekl, že bohužel jest to příčinou, proč nemůže vojenská správa koně rekrutovati, poněvadž je Němci dříve koupí (Tak jest) a dávají větší ceny.

Proč si nepospíší?

A když, velectění pánové, by měla platiti námitka, že Němci dávají větší ceny, patrně si tu větší cenu naše domácí koně zaslouží; zajisté ti, kteří z Německa přicházejí koně nakupovati, tomu velmi dobře rozumí. Kdo, velectění pánové, zná ten materiál v naší armádě z vlastní zkušenost i, ten materiál, který se dnes rolnictvu vydává k užívání, musí přiznati, že koně, které německá vláda prostřednictvím svých obchodníků zakupuje, u nás jsou nepoměrně lepší než ti, které dostávají naši hospodáři od jízdeckých pluků v užívání.

Velectění pánové, vypravovati o tom, jak se hospodáři koně vydávají do soukromého držení se Šlachami uměle preparovanými, jen aby to nebylo k poznání, a držitel poháněn jest k zodpovědnosti bylo by zbytečno. Nyní, velectění pánové, dovoluji si upozorniti na to faktum, že dnes nachází se těchto erárních koní, které se hospodářům půjčují, v zámožnějších hospodářstvích velmi málo, že si je více nevypůjčí, nýbrž dnes se o ně hlásí jen člověk, který toho koně používá více méně k výdělku, a to má ovšem, velectění pánové, pro erár velmi zlé následky.

Zámožnější hospodář, který koně více méně používá jako koně kočárového, k lehčím pracem, koně zachová způsobilého i pro vojenskou potřebu. Dnes ale erár, velectění pánové, jest nucen dávati koně výdělkářům, fiakrům a takovým lidem, kteří nešetří toho materiálu, nýbrž na škodu eráru jej ničí.

Velectění pánové, to jest pozoruhodné, my nedovedeme ani za pomoci státu pro vojenský erár chovati koně, my, velectění pánové, a to platí ovšem o nás Češích jako o Němcích, nedovedeme, ani když máme hospodářská obilní skladiště, pro erár dodávati potřebné cerealie, plodiny vůbec. To jest zvláště pozoruhodný zjev, když, velectění pánové, se podíváme po tom, kdo jest obratnější při těch dodávkách, vidíme jednu figurku, která české koně pod cizí markou dovede státu prodávati, a to jest žid (Tak jest). Já nejsem žádným antisemitou, snad spíše by se mi mohlo sem tam vytknouti, že jsem filosemitou, ale uvádím jen smutné faktum.

Pokud se tkne obilí, jest to to samé. Družstva hospodářská nemohou špinavě konkurovat. Židovský obchodník jest obratnější, ten to dovede sprostředkovat

Velectění pánové, mnozí z Vás vědí, jak to při odvodu koní často bývá. Hospodář náš jest nucen z velké vzdálenosti přivést koně k odvodu - třeba několik mil. Při odvodu před komisí začne se kůň proháněti, ale nejsa dresuře zvyklý, valně se nepresentuje.

Povel zní: "Měkký materiál, pryč. " Pánové koně moc neprohlíží. Snad skrz čtverý brejle pohlížejí na ně, ale prašpatně vidí, o čemž se může znalec při takové příležitosti přesvědčiti. Tak přijde 300-400 vybraných koní a jsou odvedeni 2-3. A co následuje, velectění pánové?

Pak opět přijde žid sprostředkovatel a řekne: Poslouchejte, hospodáři, ten váš kůň k ničemu není, erár ho nechce. Chudák hospodář je celý nešťastný, že mu koně neodvedli a prodá koně židovi.

Týž si jich koupí vždy celou smečku, a přikoupí k nim dva koně uherské.

české koně však, které svým exterierem vypadají lépe než koně uherské, jsou plnější, vykrmenější, vyrostlejší, preparuje asi 14 dní, aby z nich. udělal koně maďarské.

Učiní to následovně: Nedá jim žrát, nanejvýše jednou denně, nenechá je čistit, následkem toho dostanou srst načechranou, našpmavělou, a to jest potom uherské, tak zvané tvrdé zboží, to jest pravý materiál. Na to jde s takovým materiálem do druhého odvodního místa a tam ten český kůň, který dokud byl v dobré konduitě, byl uznán za nezpůsobilého, jest odveden jako dobrý uherský materiál. (Výborně! Veselost. )

S tím dodáváním obilí z hospodářských skladišť se to má podobně.

Představenstvo hospodářského skladiště činí, co může, namáhá se, avšak nemůže vyhověti, poněvadž za tak laciné ceny nemůže naprosto hospodářský výrobek dáti. Vždyť jest to pochopitelno, poněvadž hospodářské družstvo se nemůže odhodlati k nějakému švindlu, aby tam míchalo plevy a jiné smetí.

Tady jest to zlo. A bude-li vláda chtíti zjednati nápravu, musí na tento kořen zla sáhnouti. (Výborně! Řečníku se gratuluje. )

Oberstlandmarschall: Verlangt noch jemand das Wort?

Žádá ještě někdo za slovo ?

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji rokovaní za skončené.

Wünscht der Herr Antragsteller noch das Schlusswort?

(Abg. Hofmann: Ich verzichte. ) Nachdem dies nicht der, tall ist, so schreiten wir zur Abstimmung.

Přejdeme k hlasovaní.

Předmětem hlasování jest formální návrh, by návrh, který se nachází na denním pořádku, byl přikázán komisi zemědělské.

Gegenstand der Abstimmung ist der formale Antrag, nach welchem der auf der Tagesordnung stehende Antrag der Landesculturcommission zuzuweisen ist.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Niklfeld und Genossen auf Abänderung des Reichsgesetzes über die Steuerreform in dem Sinne, dass die Personaleinkommensteuer den autonomen Zuschlägen zu unterliegen hat.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Niklfelda a soudruhů na změnu říšského zákona o reformě berní v tom smyslu, aby osobní daň z příjmů podrobena byla přirážkám autonomním.

Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Posl. Niklfeld: Slavný sněme' Po tak velké debatě vedené o důležitém návrhu, Dr. Pacáka a po tak skvělých řečnických výkonech, jakými bez odporu byly řeči Dr. Herolda, Dr. Fořta, Dr. Pacáka a jiných, jest zajisté velmi nevděčným úkolem odůvodňovati návrh podřízeného dosahu. Učiním tak, velectění pánové, v té útěše, že návrh, který jsem s velectěnými p. kollegy podal, směřuje k částečnému upravení zemských financí. Otázka upravení zemských financí jest bez odporu jednou z nejdůležitějších nevyřízených otázek tohoto slavného sněmu. Již v r. 1894, v prvním tehdejším sezení, J. J. nejvyšší pan maršálek vyzval sl. sněm, aby záležitost zemských financí konečně bedlivě uvážil a aby přemýšlel o prostředcích, jimiž by se finance ty upraviti daly tak, aby hospodářství zemské nezůstalo váznouti, aby země mohla všem potřebám hospodářským, kulturním, komunikačním, humanitním a t. d. na ni vznesenými v plné míře vyhovět".

Od té doby však uplynulo již více než 6 roků, a otázka upravení zemských financí nejen že není vyřízena, nýbrž stává se Čím dále tím naléhavější. Na upravení zemských financí bylo již v tomto slavném sněmě několik návrhů a pokusů učiněno Avšak bohužel, že veškerá tato snaha rozbíjí se o neochotu a nepovolnosť vídeňských centralistických vlád. (Tak jest!)

Velectění pánové, jestliže něco, tedy zajisté nevyřízená otázka upravení zemských financí, její vznik a průběh jejího řešeni charakterisuje tu bídu, charakterisuje ten úpadek moci a kompetence sněmu zemského. Věru, velectění pánové, Čechu bolno vzpomenouti na to, jakých práv. jaké kompetence požíval sl. tento sněm jindy, a do jaké bídy, do jaké mizérie přičiněním Vídně během časů poklesl (Tak jest! Výborně!) Podle ústavních práv král. Českého až do doby bělohorské veškeré zákonodárství náleželo do působnosti sněmu král. českého.

Po nešťastné bitvě na Bílé Hoře krutý vítěz Ferdinand II. těžkou rukou rušivě sáhl na práva tohoto království, čehož důkazem revidovaná ústava, tehdejší obnovené zřízení zemské. Avšak i toto obnovené zřízení zemské, ač mnohá jiná práva sněmu a království českého zrušilo, ono právo povolování daní sněmu zemskému, a sice artikulu A. v článku 5. výslovně ponechalo. Toto obnovené zřízení zemského, ač bylo krutým vítězem bělohorským nám téměř dekretováno, přece Ferdinand II. se postaral o to, aby nabylo ústavní formy, a také jeho přičiněním bylo ujednáno mezi tehdejším repraesentantem království Českého, sněmem stavovským s jedné a korunovaným králem s druhé strany a tak se stalo platným ústavním zákonem

A od té doby, velectění pánové, od tohoto státoprávního ujednání nevyšlo žádné ústavy, žádného zákona, žádného nařízení platného, které by toto právo povolování daní sněmu království Českého mohlo bráti v pochybnost. Nynější ústavní zřízení, a sice jak říjnový diplom, únorové patenty i prosincová ústava, vše bylo nám dekretováno z Vídně bez spolupůsobení, ano proti vůli hlavního činitele, sněmu království českého. A tak vše jest nám vnuceno, vše jest samá oktrojírka.

Z toho, co jsem uvedl, velectění panové, vysvítá, že právo sněmu království Českého povolovati daně, trvá podnes; avšak bohužel, že slavný tento sněm nemá vojáků, nemá hrubé moci, kterou by práva svá podepřel. (Tak jest!) Mocí takovou disponovali a disponují vídeňské absolutní a centralistické vlády, a ty vycházejíce ze zásady: Moc jde nad právo, ubíraly tomuto sněmu a království českému jeho práva kus po kuse, až octli jsme se v ohledu finančním tam, kde jsme dnes, kde jaký poplatek, kde jaká daň sehnat se dá, vše je konfiskováno a plyne do státní pokladny vídeňské, a toto království České, které obýváno jest tak inteligentními, dovednými, šetrnými a přičinlivými národy, tak že slulo druhdy bohatým, toto království omeziti se musí se svými potřebami na míru nejmenší a tyto potřeby hraditi musí přirážkou k přímým daním

Takovýto přirážkový systém, velectění pánové, jest naprosto nedostatečný a nespravedlivý. Nedostatečným je z té příčiny, poněvadž jím nedají se uhraditi vydání zemská, a nespravedlivý je z té příčiny, poněvadž on jednostranně ukládá břemena a povinnosti toliko jedné části namnoze slabšího poplatnictva, kdežto široké vrstvy poplatnictva vůbec a poplatníci osobní daně z přímů zvlášť těchto dávek autonomních buďto úplně anebo z větší části prosti jsou. Výtěžek daní státních, velectění pánové, i za stejného měřítka rok od roku ustavičně vzrůstá,zcela přirozeně, poněvadž množí se předměty dani podrobené, jednak vzrůstáním obyvatelstva, množením průmyslu, obchodu atd., a nejvíce utahováním berního šroubu; ale s příjmem do pokladny zomské má se věc docela jinak, poněvadž suma daně, z níž se přirážky zemské vybírají, zůstává téměř ustavičně stejná nebo lépe řečeno vzrůstá měrou jen docela nepatrnou. Tak na př. v. r. 1881. obnášela přímá daň 26, 061. 000 zl; vydání zemská obnášela tenkráte 6, 455. 000 zl; o 10 roků později v r. 1890. obnášela již vydání 12, 022. 695 zl. a v roce 1898 obnášela již vydání 20, 222. 679 zl., kdežto tedy vydání zemská od r. 1881. do 1898 vzrostla o 200%, zvýšila se přirážková basis ze 26, 561. 000 zl. na 31, 659. 524 zl.,tedy toliko o 18%.

Z příčin uvedených přirážky zemské přirozeně vzrůstaly rok od roku měrou téměř úžasnou. V roce 1861 bylo zemské přirážky 7%, v r. 1871 10%, v r. 1881 již 22½% od r. 1890 do r. 1897 39%, v r. 1898 51% a v r. 1899 55%. V letech 1890 až do 1897 přirážky zemské zvyšovány nebyly, poněvadž schodek vydání příjmem neuhražený kryl se výpůjčkou, takže zemský dluh koncem v. 1897 obnáší 16, 330. 000 zl. Do konce roku 1899, ve kterýchžto posledních dvou letech neuhražený schodek vydání kryl se z části zvýšenou přirážkou zemskou a z části výpůjčkou, takže dosáhl koncem r. 1899 přes 20 mill. zlatých. Jednostranné přetížení jedné části našeho poplatnictva přirážkovým systémem nynějším nabylo mnohem větších rozměrů po vydání nové berní reformy.

čl. XIII. této nové berní reformy, totiž zákon ze dne 25. října 1896 č. 220 jest ustanoveno, že poplatnictvu reálních daní těch zemí, jichž zemští sněmové se usnesou o tom, že osobní daň z příjmu nebude podléhati přirážkám autonomním, dostane se na daních jisté slevy zemským fondům zemí těch 20% podílu z osobní daně příjmu. Následkem tohoto ustanovení, velectění pánové, jest zcela přirozeno, že veškeři sněmové zemští této poloviny říše i sněm království českého, aby tyto výhody svému poplatnictvu a zemským fondům svých zemí získali, usnesli se ve smyslu citovaného zákona a následkem toho zákonem zemským ze dne 24. června 1898 č. 45 osobní daň z příjmu prosta jest veškerých autonomních přirážek na dobu 5 let, tedy až do konce r. 1902

Čl. V. -XII citovaného říšského zákona ustanovuje slevu:

Tato činila při dani pozemkové v r. 1898 10%, v r. 1899 121/2% a při dani živnostenské ovšem při jejich nižších třídách 221/2% a 20%. Podíl z osobní daně příjmu zemského fondu obnášel v r. 1898 700. 000 zl., v r. 1899 o něco více,asi 3/4 mill. zl.

Ale, velectění pánové, tím ustanovením, že osobní daň z příjmu přirážkám autonomním nepodléhá, kdežto dříve bývalá daň z příjmu podléhala takovýmto přirážkám, klesla přirážková basis značnou měrou, kdežto v r. 1897 obnášela daň, z níž se přirážky vybíraly, 31, 659. 524,klesla v r. 1898 na 29, 179. 665 zl., klesla tudíž o 2, 479. 859 zl. (Slyšte! Slyšte!) a jest následkem toho výtěžek jednoho každého přirážkového procenta menší o 29. 800 zl. Při 55% zemské přirážce činí úbytek 1, 364. 000 zl.

Nyní, velectění pánové, kdy osobní daň z příjmu od přirážek autonomních je osvobozena, podléhají takovým přirážkám tyto daně: pozemková, domovní a výdělková! Daň ze služného a důchodová jsou toliko nepatrné a nezasluhují skoro ani zmínky.

Z toho následuje, že zmíněný úbytek na přirážkách, který dříve platili poplatníci daně z příjmů, nyní zaplatiti musí také poplatníci daně pozemkové, domovní a výdělkové, tedy naši zemědělci, majitelé domů a živnostníci. (Posl. Jaroš volá: Ta nejpotřebnější třída - a boháči budou z toho vyloučeni!)

Ale, velectění pánové, touto změnou nejvíce postiženo jest bez odporu naše rolnictvo. Kdežto i živnostníkům sleveno 22l/2% na státní dani živnostní, sleveno rolnictvu toliko průměrem 111/4%. Ale co je nejkřiklavějším bezprávím, že rolnictvo naše i z těchto slevených 111/4% musí platiti veškeré přirážky, nejen zemské, nýbrž i okresní, obecní a školní, kdežto živnostníctvo ze slevených 221/2% lakových přirážek již neplatí.

Když na říšské radě bylo jednáno o uzákonění berní reformy, ministr financí a jiní vysocí státní finanční úředníci ano i p. místodržitel na tomto sl. sněmu, když jednáno bylo o tom, by poplatnictvo osobní daně z příjmů bylo prosto přirážek, slibovali, že prý tato berní reforma směřuje k tomu, by slabšímu poplatnictvu bylo polehčeno na účet poplatnictva silnějšího. (Posl. Jaroš volá. Oni to udělali naopak!)

Ale když berní reforma vešla v činnosť, seznali jsme v praksi, jak tyto vládní sliby vypadají ve skutečnosti (Posl. Prášek volá: To je rakouský způsob!)

Rolníkům sleveno na dani státní 111/4%, ale z toho musí rolník na zemských přirážkách, poněvadž klesla přirážková basis, zaplatiti o 16% větší zemskou přirážku a mimo to musily následkem poklesnutí přirážkové base zvýšeny býti ještě okresní, obecní a školní přirážky.

Leč to není ještě všecko. Tato nová berní reforma ještě mnohému rolníku uložila osobní daň z příjmů a na mnoze ještě daň důchodovou, aby tato míra nespravedlnosti byla dovršena. (Výborně!)

Pozemková daň je naprosto neodůvodněna a nejvýše nespravedlivá. Rolník má ponejvíce své reality více méně zadluženy, ano často i prodluženy tak, že na nich nemá svého ničeho. Poněvadž tyto reality, tyto pozemky jsou předmětem státní pozemkové daně a všech přirážek, tedy rolník z tohoto ničeho musí platiti daň a nejen jednu, pánové, nýbrž zároveň šesterou, a sice: pozemkovou, státní, přirážky zemské, okresní, obecní a školní, jakož i ještě daň z převedení majetnosti.

Úmysl zákonodárce, když tvořil daň pozemkovou, zajisté vycházel ze zásady, že má rolník platiti daň z čistého příjmu dotyčných pozemků. To také vysvitá z obsahu zákona o dani pozemkové.

Ale, velectění pánové, ptám se Vás, může-li za nynějších poměrů býti řeči o nějakém čistém příjmu z těchto pozemků, v době, kdy jest zjištěno, že rolník musí prodávati plodiny zemědělské, a zvláště obilí, daleko pod cenou výrobní,může býti nějaké řeči o čistém přijmu? (Na to se neptají!)

Naopak, zde jest vyměřena daň ne z čistého příjmu, nýbrž z té práce a namáhání, které rolník a jeho rodina na těchto pozemcích vykonávati musí. (Výborně! Potlesk). - Budiž mně dovoleno číselným porovnáním dovoditi, jak poplatníci daně pozemkové, jak naši zemědělci jsou v nevýhodě i vůči poplatníkům živnostníkům a zejména vůči poplatníkům osobní daně z příjmů.

Před reformou berní byl poměr poplatnosti na zemských přirážkách k dani pozemkové a živnostenské v království Českém následující: Daň pozemková dle revise katastru roku 1897 obnášela a obnáší ještě 11, 008. 542 zl. z toho dřívější 39 proc. přirážka činila 4, 293. 331 zl.; daň výdělková se starou daní z příjmů a mimořádnou přirážkou obnášela asi 6, 260 000 zl. a dřívější 39 proc. přirážka zemská přibližně 2, 418. 000. Naproti tomu jest poměr přirážky zemské na rok 1899 při dani pozemkové a výdělkové v království Českém tento:

Daň pozemková jako dříve čin. 11, 008. 542 zl., zemská přirážka k té dani nyní 55 proc. obnáší 6, 450. 698 zl.; všeobecná daň výdělková 4, 761. 159 zl. a zemská přirážka k této dani 55 proc. 2, 618. 637 zlatých, zvýšila se tudíž od r. 1897 do r. 1899 obnos přirážkový k dani pozemkové o 1, 767. 367 zl. čili o 41 proc. (Slyšte!);kdežto obnos přirážky zemské při všeobecné dani výdělkové vzrostl za tentýž čas pouze o 200 637 zl. čili pouze o 81/3 proc. (Slyšte!)

Velectění pánové! Ještě větší rozdíl, pokud se poplatnosti týče, jeví se nám mezi zemědělci a poplatníky osobní daně z příjmu.

Tak n. př. chalupník obce Německé Jablonná, malé, chudobné to obci, ležící v okresu přibyslavském v českomoravské vysočině, více než 500 m nad hladinou mořskou, tedy v krajině neúrodné, kde rolník v pravém slova smyslu musí zápasiti s tou studenou hroudou, aby z ní nějakého skrovného výtěžku vynutil, a kde by neměl ten rolník platiti státní pozemkovou daň, nýbrž měl by dostati ze státní pokladny odměnu za to, že takovýto pozemek vzdělává, tedy chalupník v této obci, který má asi 7 hektarů pozemků, ze kterých jest roční katastrální čistý výnos vyměřen na 40 zl., platí následující daně: pozemkové státní po odečtení 10 1/2 % slevy 7, 77 zl., 55% přirážku zemskou 4, 86 zl., 25% přirážku okresní 2, 21 zl., 55% přirážku obecní 4, 86 zl., a 23% přirážku školní 203 zl., celkem tedy 21, 73 zl. Tolik daní, velectění pánové, jako tento chalupník, platí státní úředník IX. dietní třídy (Slyšte!), který má ročního příjmu 2000 zl.,... (posl. Jaroš: To je pěkná spravedlnost!) velectění pánové, v téže obci ze 30ti hektarů půdy o 190 zl. čistého výnosu katastrálního platí celkem 103 25 zl.

Tolik daní, jako ten rolník, platí státní úředník VI. hodnostní třídy, tedy universitní professor nebo ministerialní rada (Slyšte!) který má příjmů ročně 4200-4600 zl.

Velectění pánové, uvedené rozdíly jeví se nám však ještě ve světle křiklavějším, uvážíme-li, že v tom, co jsem uvedl, není uvedena ještě u dotyčného rolníka daň domovní i se všemi přirážkami, a uvážíme-li dále, že tito rolníci mají reality, ze kterých platí, zadlužené.

Ale, velectění pánové, máme ještě křiklavější případy v jiné obci, nežli v Německé Jablonné. Na př. v obci Kameně u Habrů, kterou v posledních letech stihlo více živelních pohrom, mají školní přirážku 43 1/2% a obecní přirážku 63%.

Velectění pánové, v této obci mají stavěti nyní novou školní budovu, poněvadž obec tvoří samostatnou školní obec a tato stavba jest rozpočtena tak, že ke krytí jejímu jest třeba více než-li 1000% obecní přirážky. (Slyšte!) Obec tato v posledních dnech předložila petici o subvenci na stavbu této školní budovy a já při této příležitosti dovoluji přimlouvati se u kruhů kompetentních, aby petice byla vzhledem k okolnostem, které jsem uvedl, co nejpříznivěji vyřízena. (Výborně!)

Návrh náš, velectění pánové, má dvojí účel. Předně, aby daně autonomní stejnoměrněji na poplatnictvo byly rozpočteny, a za druhé, aby při stejných percentních přirážkách příjmy zemských fondů se zvětšily. Myslím, velectění pánové, že uskutečnění této snahy jest nanejvýše spravedlivé a následovně také nutné. Dle zemského rozpočtu celou polovici vydání tvoří vydání na potřeby školské. Ale, pánové, to není ještě všechno vydání na potřeby školské. Nahlédněte do účtů našich místních školních obcí a tam najdete na mnoze veliké jiné vydání školské; ale ani to není ještě vše, neboť v účtech našich politických obcí, ve vydání na potřeby kulturní najdete položky, zejména tam, kde v poslední době postavena byla nová školní budova anebo přístavba takové.

Velectění pánové, veškerá tato veliká vydání na potřeby kulturní musí zaplatiti platitelé autonomních přirážek, tedy naše rolnictvo, živnostníctvo a majitelé domů. (Tak jest !) A ostatní široké vrstvy občanstva vůbec a poplatníci daní z příjmů zvláště, ač stejných práv a stejných výhod těchto zařízení školských požívají, neplatí na to ani krejcaru. To, velectění pánové, jest rozhodně nespravedlivé. (Tak jest. Na nejvýš nespravedlivé!)

V poslední době také otázka upravení platů učitelských stala se akutní, tak že slavným sněmem odkládána býti nemůže Vyřízení této otázky bude vyžadovati značného nákladu, a myslím, že o tom nemůže býti ani řeči a ani pomyšlení, aby tyto náklady spojené opětně s tím uvaleny byly na bedra poplatníků přirážkových.

Ale, velectění pánové, poplatnictvo osobní daně z příjmů jest súčastněno také všech jiných práv plynoucích ze zemské okresní, obecní a školní samosprávy. Oni na základě státní daně mají právo volební do sněmu zemského, do okresních zastupitelstev, do okresních a místních školních rad, do obecních zastupitelstev atd., zkrátka oni požívají všech práv a výhod plynoucích z autonomie, avšak co se tkne přispívání na tato zřízení, tu neplatí ani krejcaru, tu vše musí zaplatiti poplatníci daně pozemkové, živnostenské a majitelé domů. (Tak jest! Výborně!)

Myslím, velectění pánové, že jest zcela spravedlivo, když toto poplatnictvo požívá stejných práv, aby také mělo stejná břemena a povinnosti.

Velectění pánové, uskutečněním našeho návrhu získala by pokladna zemská ročně příjmu asi 2 miliony. Tím by ovšem zemské finance sanovány nebyly, ale byl by to přece značný krok k upravení zemských financí.

Namítne se mi snad, velectění pánové, že návrh náš jest zbytečným, že zemským zákonem stanoveno jest osvobození osobní daně z příjmů od dávek autonomních do konce roku 1902 a po uplynutí této lhůty, jestliže slavný sněm se opět na podobném zákoně neusnese, že poplatníci osobní daně z příjmů budou platiti dávky autonomní, nastane placení těch o dávek.

To jest pravda Ale náš návrh směřuje k tomu, aby i po takovéto eventualitě poplatnictvo reálních daní bylo účastněno slevy a zemský fond 20 pct. podílu stanovených v čl. 5-12 zák. o osobní dani z příjmů, které požívají nyní od tou podmínkou když poplatnictvo osobní daně z příjmů prosté bude platiti autonomní přirážky.

Kdyby po uplynutí této lhůty slavný sněm se usnesl, že poplatníci osobní daně z příjmu přirážek autonomních sproštění nebudou, tedy, pakliže říšský zákon citovaný ve smyslu našeho návrhu změněn nebude, poplatnictvo reálních daní uvedených slev a zemský fond 20 pct. podílu z osobní daně z příjmů neobdrží, z čehož by mělo prospěch poplatnictvo zemí jiných, Haliče, Dalmácie atd. O to se v návrhu našem vlastně jedná. (Výborně!)

Někdo snad namítne, že návrh náš jest předčasný, že má nastati změna teprve po roce 1910, ale na to upozorňuji, že jedná se o změnu říšského zákona, a to jest, velectění pánové, jak víte, dlouhá procedura a jest nutno, abychom o to usilovali již nyní.

Na konec dovolte mi ještě krátkou připomínku. V posledních dnech byla poslancům rozdána zpráva zemského výboru o finančním účinku případného zvýšení okresní školní přirážky z 10 na 12%.

Ve zprávě té navrhuje zemský výbor zvýšení této okresní přirážky o 20%. Návrh svůj odůvodňuje tím, že před vydáním nové berní reformy příjem z této 10% okresní školní přirážky činil