berce; jedná-li dle řádu města Liberce, že totiž žádá o místo, toto zase nedostane. Tak se dělo také těmto dvěma chudým ženám, které byly trestány a svým rekursem dosud u místodržitelství ještě ničeho nevyřídily.

Druhý trh je tak zv. nedělní trh, který nemá město Liberec vůbec povolený. Ten odporuje všem zákonům a jest, jak sám referent místodržitelský pan rada Brosche řekl, protizákonný, a proto byl zrušen.

Nyní podalo město Liberec jak proti zrušení řádu o drobném trhu, tak proti zrušení nedělního trhu stížnosti k ministerstvu, které dle mého mínění i dle soudu právníků jsou vůbec bezpodstatny. Neboť když něco existovalo, co nemělo právního resp. zákonného podkladu a potom se to zapovědělo úřadem, není přece žádná odkládací moc možná pro ony rekursy. Z toho je viděti, že u slav. místodržitelství vane docela jiný vítr pro pány z Liberce a že se jim dává moc, aby mohli i ve věcech, proti kterým se nemají podávati rekursy, rekurovati a nezákonné kroky své dále prováděti.

Myslím tedy, že místodržitelství co dozorčí orgán má dle § 101. libereckého statutu úplně právo a povinnost, by liberecký magistrát, resp. městská rada byla donucena, by dle zákona živnostenského dala vyhostěným živnostníkům místo ku provozování živnosti jejich. Neboť jest na bíledni, že, když tito tržnici svůj obchod oznámili u libereckého úřadu a tento úřad jim ho přijal, jest povinen těmto tržníkům dávati příležitost, aby svůj obchod, resp. tuto svou živnost mohli také provozovati. To se však tímto zapovězením a vyhoštěním z místa nestalo, a to se příčí, pánové, také živnostenskému řádu, a sice dvěma paragrafům v § 67. stojí, že v první řadě alespoň z pravidla má býti brán zřetel při udělování místa k lidem, kteří jsou v obci usedli, a že potom teprve se může na druhé živnostníky a prodavače bráti ohled.

To se zde nestalo, poněvadž ti, kteří jsou tam usedlí, byli vyhostěni, a na jich místa byli vzati jiní a sice i z daleka od Liberce. (Hlas. Tak se Šlapal živnostenský řád nohama). Za druhé se provinila městská rada proti § 68. živnostenského řádu, ve kterém stojí, že veškeří návštěvníci a uchazeči o místa na trhu mají stejná práva, že se nemá činiti žádný rozdíl mezi Čechem a Němcem, mezi židem a křesťanem.

To jest bod, kterého se uchopil pan místodržitel, aby nám nedal za pravdu. On totiž tvrdí, že jest na naší straně, kteří jsme si stěžovali, abychom dokázali, že Liberecký městský úřad vzal ona místa tržníkům těm z důvodů národnostních.

V prvním okamžiku, když jsem mu to vypravoval, byl přesvědčen, že, když mezi těmi 44 tržníky jest 39 Čechů a 5 Židů, se to stalo z důvodu národnostního, že jest to skutečně tendence národnostního záští, a slíbil, že v té příčině co nejrychleji zakročí.

Když jsem však šel za několik dní k jeho referentu, byl tento a pan místodržitel jiného mínění a řekl, že odpověď, kterou si vyžádal od libereckého magistrátu, resp. od městké rady, zní tak, že ani libereckému magistrátu nenapadlo, (To se rozumí, kde pak!) aby on Čechy vyhazoval z tržiště, a že prý jen potom jest možno zakročiti, když já, respektive trhovci, dokáží, že se to stalo z národnostního ohledu.

No, pánové, to jest těžká věc pro nás dokázati, že se to stalo z národnostního záští.

My však jsme se pokusili o tom podati důkaz.

Rozumí se, že liberecká městská rada tato místa, která byla vzata českým živnostníkům, z ponenáhla zase osadila, poněvadž to přinese městu samotnému zvláštní užitek. Nu a jak to dělali ti pánové. Oni místo po místu zadávali Němcům a, jelikož neměli dostatečného počtu německých živnostníků v městě, zadávali je Němcům z dalekého okolí a jak jsem již v interperllaci uvedl, zadali je Němcům až z Weissenbachu, Jablonce, (Posl. Březnovský: Jestli pak boty od těch ševců nosil liberecký magistrát, ty mají nohy napřed a vzadu.

Pánové, mohu uvésti, že na místě nějaké Anny Nezkusilové 4. května 1899 vyhoštěné, stojí nějaký Josef Heidrich, jak již z jména vidíte. Němec; na místě Josefa Hrdiny stojí nějaká Schreinertová, to není přece žádný Čech (Posl. Březnovský: Což není tam také Glockner s Opicemi); na místě nějaké Barbory Brožové stoji několik dřevařů z Weissbachu, v které osadě není přece ani jediný Cech, a tedy to musí býti také Němci. Na místě obuvníka stojí naproti gymnasiu 7 povozů, které patří nějakému Wilhelmovi Hellerovi z Oberwittigu, Antonii Kohlerové z Buschullersdorfu, Vilémovi Neumannovi z Neudorfu, Josefu Kaulfurstovi z Oberwittigu; to jsou přece veskrze německá jména. Krom toho ještě, pánové, mohu posloužiti dalšími doklady.

Na místě Čecha Mattla stojí Němec Schicketanz Heinrich, na místě Čecha Matyasky stojí Němec Novohradsky, který má arciť české jméno, ale mohu dosvědčiti, že jest to ryzí dojčnacional, a na místě nějakého Hrušky stojí Němec Tischler.

Pánové, na těch samotných místech, na kterých stáli češi, stojí Němci a to z velké části Němci téhož řemesla, jako na př. Hruška je kožešník, Tischler je také kožešník, Matyaska je kožešník a taktéž Novohradsky. Já myslím pánové, že z toho jest vidno, že tendencí libereckého městského úřadu jest (Posl Dr. Pippich: To jest přece pádný důkaz), aby české živnostníky a řemeslníky vypudil a na těchto místech nasadil samé Němce. (Hlas: Liberecký magistrát nám dává výtečné pokyny. ) Zajisté bylo by možno totéž dělati v Praze, já nic jiného bych si nepřál, poněvadž jiná pomoc tu neexistuje. (Posl. Březnovský: V Praze Němci a Židé provádějí, co chtějí. ) Řekněte, pánové, kdo by chtěl na základě těchto dokladů pochybovati, že jest to z národního záští ?

Ještě v posledním okamžiku jsem vyjednával s Jeho Excellenci, aby v tomto ohledu něco učinil; on řekl, že prý dal rozkaz, aby se co nejrychleji a nejpřísněji zavedlo vyšetřování stran jmen, která jsem v interpellaci uvedl.

Než se to stane, tak dávno jsme doma a, jakmile je sněm uzavřen, pak místodržitel nehne ani rukou, aby se něco v tom ohledu činilo.

Já tedy myslím, že jsem dokázal, že místodržitel nemá trocha dobré vůle a dává tímto důvodný doklad, že není přesvědčen, že magistrát protizákonně jednal tím, že se prohřešil proti § 67. a 68. živn. ř. a že jest tedy povinnost místodržitelova, by toto prohřešení a přestoupeni zákonů na Liberecké městské radě trestal, aby usnesení a nařízení její stran českých trhovců zrušil a sice ihned.

Avšak on se k tomu nemůže odhodlati arciť předstíraje to, že není kompetentním v tom ohledu, že prý právo místo zadávati má jenom obecní úřad resp autonomní úřad a že to patří zemskému výboru.

Nu, velectění pánové, jak jsem řekl, podali jsme stížnosti i k zemskému výboru, které arci byly české. A jak se zachoval pan místodržitel, aby neprišel náš lid brzy ku svému právu ?

Kdyby byl chtěl to učiniti, aby přišel brzy ku svému právu, byl by české podání, které k zemskému výboru posláno bylo, nechal také přeložiti, jak to dělá při podáních řemeslné působnosti, a byl by hned věděl, oč se jedná, byl by také mohl pomoci zemskému výboru, aby nápravu učinil.

Avšak on jednoduše zemský výbor odmrštil, když žádal tento pomoci, aby české podání bylo městu Liberci k vyřízení předloženo, jednoduše tím, že prý on intervenci v jazykové otázce vůči Liberecké městské radě a obecnímu zastupitelstvu nebude konati, protože prý Liberecké obecní zastupitelství podalo svého času rekurs proti zrušení svého usnešení, ve kterém se ustanovila řeč německá a ve kterém také se řeklo, že nebude se žádného jinojazyčného podání přijímati.

Velectění pánové, toto usnesení měst ského zastupitelstva Libereckého bylo také úplně nezákonité, protože, když si přečtete statut Liberecké obce, není ani jediným slovem v něm zmínka o nějaké jednací řeči.

Dle toho tedy nemělo městské zastupitelstvo žádného práva na něčem se usnésti, k čemu nebylo oprávněno. A proto myslím, že i ten rekurs proti zrušení toho jazykového usnesení Liberecké obce neměl odkládači moci.

Nyní, velectění pánové, nemohu jinak nežli jenom Vás žádati, abyste mé vyzvání, které chci činiti k Jeho Excellenci místodržiteli účinně podporovali.

Musím však ještě, než toto vyzvání učiním, něco přednésti, co se tkne té žaloby, která byla proti obci městské v Liberci podána. Tato žaloba byla poslána odtud z Prahy a hned druhý den, když přišla, asi o 9. hodině k soudu, byl již Liberecký magistrát o 10. hodině zpraven, že jest proti němu žaloba podána. Mně se zdá dle toho, co se potom dělo, že se soud liberecký nebude chtíti vysloviti v tom smyslu, že by byl příslušný v této trestní věci. Jest totiž nápadné, že jen ten, kdo tu stížnost podal, byl volán za svědka, aby prý všechno dokázal. Já nejsem dosti právníkem, abych to posoudil, jestli jest to správné, ale dle mých laických znalostí jest přece přirozeno, že ten, kdo jest žalován, musí býti vyslechnut předem, protože, kdo žaloval, přece v té žalobě ty důkazy podal, proč toho neb onoho Žaluje.

Já myslím, že právě tím, že napřed podavatel žaloby byl vyslýchán a žalovaný nikoli, chce se soud liberecký nějakým způsobem z té affery vymknouti, jak se to podobně stalo obci Žatci, na kterou podal také pan dr. Dyk podobnou žalobu.

Tak, pánové, my nemáme nikde zastání, ať jest to u zeměpanských úřadů, ať jest to u ministerstva.

Jak vidíte, celý boží rok se to táhne, tolik rekursů bylo podáno, tolik papíru se popsalo, tolik peněz se vyházelo a naši chudí živnostníci ještě pořád úpí pod tíhou nespravedlnosti libereckých úřadů Já jsem přesvědčen, že to bude míti velmi neblahých následků pro náš český živel v Liberci, neboť tendence tohoto vyhoštění z trhu jest zřejmá, tendence ta čelí k tomu, aby těchto 44 českých živnostníků bylo obměkčeno, aby se podrobili moci libereckého magistrátu a arci, aby se zaprodali oproti magistrátu kvůli tomu výdělku, který na trhu mají. Tím doufají němečtí páni v Liberci dosáhnouti dvojího: v první řadě zničení české školy, neboť tyto živnostníci representuji 40 neb 50 dítek a za druhé chtějí pak vyhostiti vůbec z Liberce tyto živnnostníky a tím arci pro obec získati to, že bude méně Čechů při sčítání novém a že vůbec ubude městu povinnost v budoucnosti o tyto živnostníky se starati, když by se stali neschopnými k výdělku.

Tedy, velectění pánové, tato věc má velmi smutnou stránku.

Avšak ještě z jiného důvodu musíme hleděti, aby tento terorrismus mesta Liberce vůči české menšině nedosáhl sankce úřadů vrchních, protože s jistotou lze očekávati, že druhá města se ihned uchopí těchže prostředků jako Liberec (Již to udělali!), když budou viděti, že Liberec v této věci zvítězí. Tím nastane vyhlazovací boj a vyhlazovací akce v příčině všech českých živnostníků; neboť právě tito jsou representanty a nejpevnějšími representanty našich menšin. Ta massa dělníků jest skutečně stěhovavá a nerozhoduje o bytí českých menšin, ale ti, kteří tam se živí, své řemeslo a svůj obchod provádějí, musí míti své pomocníky, musí tedy míti lidi, které berou obyčejně z českých krajů a dodávají arci té menšině, té pevnosti a také budoucnosti. A to poznali Němci, že tito živnostníci jsou nejnebezpečnější. Co pak by české menšině bylo plátno, kdyby se, řekněme, 10 doktorů usadilo v Liberci; když tam není českých živnostníků, tak to nic nepomůže. Naší intelligence se Němci nebojí, ale těch lidí, kteří tam obchod a průmysl provádějí, kteří si vydobývají majetku nemovitého, musí se báti; a proto s vehemencí, arci promyšlenou vehemencí, hledí se jich zbaviti.

Proto Vás žádám, abyste laskavě vyzvání mému, které chci nyní učiniti vůči vládě, dali dostatečný důraz.

Návrh můj zní následovně:

C. k. místodržitel království českého se vyzývá, by dle § 101 obecního statutu města Liberce, konaje svou dozorčí povinnost, potrestal městskou obec Liberec pro přestupek § 60, 67 a 68 živnost. řádu a působil k tomu, by během 3 dnů dosadil městský úřad Liberecký živnostníky, výměrem městské rady ze dne 27. dubna 1899. tržních míst zbavené na tatáž místa, která před 27. dubnem 1899 zaujali, by mohli se všech týdenních trhů súčastniti.

Ve formálním ohledu budiž tento návrh bez prvního čtení komisi pro obecní a okresní záležitosti přidělen, by tato podala do příštího sezení svou správu.

Považuji tento návrh za resoluční k návrhu p. Dra Pacáka. Tím končím. Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Rokování jest skončeno.

Die Debatte ist geschlossen, nachdem sich niemand mehr zum Wort gemeldet hat. Der Herr Abgeordnete Dr. Dyk hat sich das Wort zu einer kurzen factischen Berichtigung erbeten.

Dovoluji sobě sděliti, že p. posl. dr. Dyk sobe vyžádal po ukončení slovo ku krátké faktické opravě.

Dávám slovo p. posl. dru Dykovi.

Posl. Dr. Dyk: Slavný sněme! Přihlásil jsem se k slovu, abych krátce jen vyvrátil neoprávněné stesky a žaloby, které předneseny byly během dnešní debaty panem posl. Bendlem a Fournierem.

Oba pánové přednášeli zde žaloby o utlačování úředníků německých a obsazování smíšených a německých soudů úředníky českými. Někomu, kdo by neznal skutečně poměry naše, mohlo by se zdáti, že stesky tyto aspoň zdánlivě jsou oprávněny; kdo však zná skutečně poměry v našich městech, na které právě oni pánové poukazovali, ten mně musí dáti za pravdu, že jest pravý opak toho pravdou, co oba pánové zde tvrdili. Zejména p. posl. Bendel na to poukazuje, jaké prý je to bezpráví, že ku př. v Prachaticích, ve Vimperku a v Kašperských Horách jsou čeští úředníci.

Pánové, Prachatický okres má většinu českou. To jest pánům již proti mysli, že v okrese většinou českém jsou čeští úředníci, při čemž ovšem konstatuji, že všichni jsou dokonale v slově i písmě německého jazyka mocni. Ve Vimperku a Kašperských Horách rovná se česká menšina skoro polovici veškerého obyvatelstva v obou okresích. Jest ovšem při rozeno, že tam musí býti úředníci obou zemských jazyků mocní, a jest to tedy při nejmenším vyzývavost, když ti pánové se nad tím pozastavují, že v těchto okresích jsou úředníci češi obou jazyků zemských znalí.

Ale, pánové, když již jste na to pole stesků přešli, prosím, obraťme list a podívejme se trochu po českém jihu a českém západu. A tu, pánové, konstatuji předně, že město Budějovice mělo podle posledního sčítání 17. 000 Čechů a 11. 000 Němců; okres budějovický je ve dvou třetinách český, jednou třetinou německý; krajský soud budějovický jest více než ze dvou třetin český a méně než z jedné třetiny německý; u krajského soudu v Budějovicích mezi 11 soudními rady jest jediný Čech Pohanka, všech 10 ostatních jsou zuřiví Němci s jakýmsi Krabetzem v čele, který se účastní všech německonacionálních propagand s Taschkem, a z těch většina sotva česky umí, a co se písma týče, nezná mimo adjunkta Pohanku ani jediný správně česky psáti. Tak je tomu ve skutečnosti.

O nic lepší poměry nejsou u nás v Plzni.

Okres Plzeňský čítá 49 obcí českých a jednu smíšenou s převahou německou, obec Litice, u berního úřadu jsou čtyři berní adjunkti, kteří jsou Němci a tři neumí správně česky, jeden neumí česky psáti.

A nyní nám přicházíte se steskem, že ministr Kaizl počeštil berní úřady, kdežto u nás v ryze českém okresu plzeňském musí starostové trpěti, že musí vyjednávati s třemi německými adjunkty berními, kteří neznají správně česky a jeden docela nic.

U krajského soudu v Plzni, kde je 5/6 Čechů a méně než 1/6 Němců, máme tři rady Němce, dva sekretáři a dva z těch radů neumí česky psáti.

Tak se ve skutečnosti mají poměry. Jest viděti, jaké oprávnění mají stesky, které jsme z úst těch pánů slyšeli.

Tolik jsem chtěl říci na vyvrácení nepravd z druhé strany přednesených.

Oberstlandmarschall (läutet). Es hat sich der Herr Abg. Schreiner zu einer thatsächlichen Berichtigung das Wort erbeten.

Ich ertheile ihm das Wort.

Abg. Dr. Schreiner: Hoher Landtag! Die Mittheilungen des sehr geehrten Herrn Vorredners veranlassen mich, seine thatsächliche Berichtigung wieder thatsächlich zu berichtigen. Das, was er gesagt hat, ist zum großen Theile nicht richtig und zum großen Theile nicht vollständig. Er hat gesprochen von Prachatitz, Winterberg und Bergreichenstein, hat aber nicht erwähnt, meine sehr geehrten Herren, dass auch ein Bezirk Hartmanitz besteht, welcher ausschließlich deutsch ist, wo beide Gerichtsbeamte Czechen sind, hat nicht erwähnt den ausschließlich deutschen Gerichtsbezirk Neuern, wo nur der eine Gerichtsbeamte ein Deutscher, der andere aber ein Czeche ist, nicht erwähnt den Gerichts bezirk Neugedein und Taus, wo deutsche Minoritäten sind und nicht ein einziger deutscher Beamte amtiert Er hat insbesonders hingewiesen auf den Gerichtsbezirk Pilsen.

Nun, meine sehr geehrten Herren, was den Bezirk und den Sprengel des Kreisgerichtes Pilsen anbelangt, so werden Sie mir zugeben, dass ich dort die Verhältnisse einigermaßen genau kenne. Da möchte ich nun feststellen, dass sich der Herr Abg. Dr. Dyk mit einem Changement geholfen hat, indem er behauptete, dass der Kreis gerichtssprengel Pilsen zu 5/6 Czechen und 1/6 Deutschen bewohnt ist. Er hat sich dabei gerade um die Hälfte geirit, denn es sind dort 2/3 oder 4/6 Czechen und 1/3 Deutsche; da muß ich nun ergänzend hinzufügen, zu dem, was Herr Dr. Dyk gesagt hat, dass beim Kreisgerichte Pilsen, wo von 39 Conceptsbeamten entsprechend der Gerechtigkeit - und diese predigt uns ja der Herr Abg. Dr. Dyk - 1/3 Deutsche sein sollen, während in Wirklichkeit im Ganzen 2, sage zwei, deutsche Conceptsbeamte dort sind. (Rufe: Hört!)

Was, sehr geehrte Herren, das Steueramt anbelangt, so sind mir die Verhältnisse nicht genau bekannt. Wenn aber Ab. Dr. Dyk den Vorwurf, den man dem Dr. Kaizl macht, dass er - was notorische Thatsache ist - zur Czechisirung aller Finanz- und Steuerbehörden beigetragen hat, damit widerlegen will, dass dort 4 deutsche Steueramtsadjunkten angestellt wurden, so möchte ich thatsächlich feststellen, dass Minister Kaizl seit 8 Monaten nicht mehr im Amte, und dass es wahrscheinlich ist, dass die jetzige Finanzverwaltug sich muthmaßlich veranlasst gesehen hat, dem Principe der Gerechtigkeit endlich einmal zum Durchbruche zu verhelfen und einigermaßen gut zu machen, was der Minister Kaizl an uns Deutschen verschuldet hat. Von der Finanzbezirksdirection Pilsen hat Herr Abg. Dr. Dyk wohlweislich nicht gesprochen. Der Bereich fällt mit dem Sprengel des Kreisgerichtes Pilsen zusammen.

Nun, meine Herren, bei der Finanzbezirksdirection ist kein einziger deutscher Beamte, und wenn einer dort ist, so ist er erst in den letzten Monaten hingekommen.

Ich bitte, meine Herren, solche Verhältnisse gibt es dort, bei einem Dritt heil deutscher Bevölkerung.

Was endlich das der k. k. Finanzlandesdirektion angefügte Gebührenbemessungsamt anbelangt, so muss ich - und das ist eine sehr interessante Thatsache - bemerken, dass dieses k. k. Gebührenbemessungsamt es heute noch nicht für gut befunden hat, sein Schild wieder zweisprachig herzustellen, nachdem es dasselbe bei der Einführung der Gantsch'schen Sprachenverordnung mit großer Beschleunigung čechisiert hat diese Thatsache beleuchtet deutlich die Klage, die allenthalben von deutscher Seite laut wird, dass wir theoretisch die Aufhebung der Sprachenverordnungen erlangt und erkämpft haben, dass aber von der Theorie zur Praxis ein weiter Schritt ist, und dass in den weitaus meisten Fällen in der ganzen Zeit seit der Aufhebung der Sprachenverordnung noch immer in der Praxis nach denselben amtirt wird.

Das wollte ich feststellen, und wenn ich, meine Herren, weiter gehen will, so möchte ich noch einen kurzen Blick auf das Schulwesen von Pilsen werfen. Wenn Sie die Liste der Lehrer an den deutschen Schulen, an der Realschule und an der Gewerbeschule durchblicken, so weiden Sie finden.

Oberstlandmarschall: Ich möchte den Herrn Redner erinnern, dass cc sich nur zu einer thatjächlichen Berichtigung gemeldet hat Abg. Dr. Schreiner: Ich werde gleich schließen ... so werden Sie, meine Herren, finden, dass an diesen deutschen Anstalten auch čechische Lehrkräfte angestellt sind, von denen sich einzelne auch in čechisch national r Arbeit mit Erfolg betätigen.

Ich möchte sehen, was Sie dazu sagen würden, wenn an čechischen Anstalten deutsche Lehrer angestellt wären, die sich bei jeder Gelegenheit als solche zeigen.

Das habe ich mich verpflichtet gefühlt, dem Herrn Abg. Dr. Dyk als Entgegnung zu sagen. (Lebhafter Betfall. )

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám závěrečné slovo parm navrhovateli.

Ich ertheile das Schlusswort dem Herrn Antragsteller.

Posl. dr. Pacák Slavný sněme! Během těch čtyř dnů, co zde mluveno bylo o jazykové otázce, byla z řad poslanců německých uvedena celá řada námitek, na které by bylo dobře odpověděti. Pan kolega dr. Herold učinil to způsobem všeobecným. Ačkoliv bych, velectění pánové, Vás rád ušetřil, hledě k pokročilé době, přece myslím, že není možno nechati celou řadu námitek bez odpovědi.

Já, velectění pánové, odpovím na vývody poslanců, které mám za nutné. Pan kol. Opitz mně odpustí, že na jeho kázání, které k nám měl, odpovídati nebudu, a snad také, pokud se týká p. posl. Funke, ponechám to na pozdější dobu, poněvadž se mně zdá že mohu v této věci opomenouti, abych s jeho vývody zabýval obšírně, ačkoliv některé stojí za to, abych na ně odpověděl.

Já nelituji debaty, která v těchto čtyřech dnech se odbývala, a sice proto, poněvadž v této otázce zejména ve Vídni jaksi se vyjasnilo a vyjasnilo se též v Čechách, kde bylo skutečně silné claire obscure. Zásady, které my hájíme a které my hájili, vyšly na jevo a nemůže nyní vláda říci, když vydá ten známý zákon, že jest to výslednice porad, které byly tajně odbývány.

Pan kol. Schucker pravil, že prý se jejich proroctví vyplnilo, že oni proto nechtěli, aby subkomitét zasedal v Praze, poněvadž věděli, že radikálové budou míti na nás vliv a že naše názory zcela jinak budou se vyvíjeti v Čechách než ve Vídni.

Jejich proroctví se však nesplnilo. To nebyl důvod, proč se vzpírali Praze, vlastní důvod byl ten, že oni všecko perhoreskuji, kde nemají majoritu, oni chtějí míti dále pomoc od ostatních alpských Němců a perhoreskují také i Prahu co historický střed českého království. Ale, musím pp. německým krajanům vyzraditi, že vlastně na nás pranic nepůsobili radikálové v Praze, že ty zásady, které naše strana zde hájila a které jsme proklamovali, byly usneseny v kruhu našem, resp. našeho výkonného výboru, hned před konferencemi co maršruta s kterou jsme šli do Vídně, a od které ani o krok v právo nebo v levo nemohli jsme ustoupiti. My šli s pevnou maršrutou do Vídně a toho se nemusí nikdo báti, že od ní jsme jen krok ustoupili.

Vaše proroctví se tedy, pánové, nesplnilo. My jsme Vám řekli na konferenci: "Nepostavíte-li se na stanovisko ryzí spravedlnosti a budete-li stále trvati na zásadách, které jste prohlásili, pokud se týče státní řeči, a které nechci zde opakovati, nedojde mezi námi k žádnému smíru" A došlo k tomu, co jsme předpověděli. A ještě jiné naše proroctví se splnilo. Vy jste tvrdili, že nemáte ničeho proti české úřední řeči To jste tvrdili nám, ale vládě jste řekli, zavede-li vnitřní úřední řeč formou, kterou jste Vy užili pro Dalmácii a Halič, že budete dělati obstrukci. Abychom zlomili tuto námitku, navrhli jsme, aby subkomitét o jazykové věci odbýval se v Praze. Ale i tomu jste se vzpírali. Do Prahy jste jíti nechtěli, poněvadž popíráte všecko, co se v Praze děje, a žádáte od nás, abychom my upustili od svého programu a na vzdor našim historickým poměrům jednali na místě kde jste ve většině Vy.

Zajímavou je věc jedna. Pan kol. Schucker pravil, že naši němečtí spolukrajané jsou proti navrženému zákonu.

A je-li pravdivo odhalení uveřejněné v "Národních listech", pravíme totéž my. Vláda má nyní zajímavou resultantu. My jsme proti tomu a Němci jsou také proti tomu.

Arciť, pánové, platí-li kde důvod "Scheingefechtu, " platí to u těchto, poněvadž co v zákoně navrženo, je linie, která jde daleko za Stremayra, nejen za rok 60. nýbrž i za rok 48, tudíž je to linie, přes kterou my nemůžeme jíti. Ale jsem přesvědčen, že Němci, kteří dnes praví, že proti tomu budou bojovati, nemohou se dočkati, aby takovýto zákon stal se skutkem; ale doufám, že pokud my budeme v parlamentě, k uzákonění předlohy té nedojde. (Pochvala).

Praví-li pánové, že musíme úřední řeč dostati s tím komplexem, jak jej vláda navrhuje, jest to nemožná věc, poněvadž ten komplex ve známých článcích toho zákona je takový, že je pro nás nepřijatelný. A stojí-li oni na stanovisku, že to musíme přijati s komplexem, tedy odmítají, co my vším právem žádáme. O tom nechci mluviti Víží vládu, aby nevydala restituci toho, co nám bylo uloupeno a činí nám nemožným, abychom mohli v dohodách s pány pokračovati.

Pan kol. Fournier se dopustil nepravdy, když pravil kol. Heroldovi, že hlásá jakousi revanche proti vládě, proti nejvyššímu faktoru, do 5. května. To není pravda. Pan kol. dr. Herold zcela správně pravil: "linie, kde my žádáme, aby nám bylo restituováno, co nám bylo vzato, jest pátý květen", t. j. on myslil uzavření sněmovního období

Když se to do té doby nestane, nemáme dále, pánové, s Vámi co jednati, a Vy byste musili říci, že my jsme lidé, na jejichž slovo se nemůže nic dáti, kdybychom při tom nesetrvali.

Vy jste řekli: "My do vyrovnacích konferencí nepůjdeme, dokud nebudou zrušena jazyková nařízení. " My jsme řekli "Nebudeme se dohodovati, dokud zločin, který na nás byl spáchán, nebude odčiněn. " Zločin tento se neodčinil a nemůžeme dále činiti, co se na nás žádá. Neračte zapomenouti, že nám bylo řečeno a to z kruhu Vašeho, když jsme do konferencí přišli, že jdeme do konferencí přes toto prohlášení, které jsme učinili. Bylo to sice v důvěrných rozhovorech, ale Vy jste sami vycítili, že můžeme jíti jen k takovým důvěrným rozhovorům, k žádným dohodám.

V ústech p. kol. Schückra výborně se vyjímalo jedno rčení, když pravil, že prý Němci se starali vezdy o velmocenské postavení ("Grossmacht") této říše, a že oni zejména v poslední době to byli, kteří plnou silou zasazovali se o to, aby říše byla postavena tam, kde jest. (To jest pravda! Výborně. Veselost. )

To jest věru pravda, poněvadž celá tři léta, a nejen tři léta, činili v říšské radě všechno od píšťalek, od tlučení, pískání, nadávání, (Hlas: Vytahovali kudly!) všecko, aby říše přišla tam, a když se tam octla, jste jako vlk, kterému kalí vodu, voláte, že ne Vy, ale jiní to učinili.

Říše jest ovšem v takovém postavení, ale ne naší vinou, nýbrž vinou těch pánů, kteří tak jednali. P. kol. Schucker přišel se svou starou námitkou, že se musí zavésti "Staatssprache, " a řekl "dass die deutsche Staatssprache dem Staate gegeben werden muss. " Když tedy patří státu, proč Vy se o ni staráte, co Vám je do toho, jako my se nestaráme o to, co jest věcí exekutivy a nikoliv Vaší.

Do té věci nemáte co mluv ti. Pak-li pravil p. kol. Schucker, že patent z 8. dubna 1848 nebyl od soudu užíván a že vůbec zapadl jaksi v zapomenutí, mýlil se, zdaž zúmyslně, nechci zozhodnout. Viděli jsme, že pan kol. Schůcker měl v rukou materiál, který nám vláda dala, a že na téže stránce, kde má patent z 8. dubna 1848. nejvyšší kabinetní list, že má také cirkulární nařízení českého appelačního soudu ze dne 30. května 1848., týkající se rovnosti českého jazyka s německým před soudy, kde se výslovně nařizuje, jak se mají zachovávati, a kde se výslovně praví, že musí veškerá podání v tom jazyku se vyřizovati, v jakém jsou podána a že se musí jednati se stranami v jazyku, v jakém oni mluví. Toto cirkulární nařízení bylo vydáno a nebylo nikdy zrušeno, a když se praví, že čeští poslanci si této věci nevšímali, je to nepravda, snad sem tam není citován tento patent; ale prosím, pánové, když patent nejvyšším soudním dvorem za zákon byl uznán, musil býti zákonem, když byl vydán a ne teprve uznáním nejvyšš. soudu.

Prosím pány kolegy německé, kdyby si laskavě přečtli protokoly z let 1861 1862, a 1863, kdy čeští poslanci vesměs stavěli se na tento patent z 8. dubna 1848, uvádějíce jej co pramen všeho jazykového práva v Cechách a já upozorňuji na řadu článků, které byly v r. 1880 v Národních listech uveřejněny, kde tento patent byl tímtéž způsobem uváděn co pramen veškerého jazykového práva v Čechách. Na totéž upozornil mne také jeden starý vlastenec, který měl v té věci veliké účastenství, že v letech 1861, 1862,