Unser Volk ist nachgerade misstrauisch geworden in dieser Beziehung, weil es gesehen hat, dass jener mit seltener Einmüthirkeit ge asste Beschluss im Reichsrathe in seinen Consequenzen nicht durchgeführt wurde.
(Posl. Anýž volá: Z Vaší strany se řeklo Zrušte jazyková nařízení a my schválíme celé rakousko - uherské vyrovnání. )
(Oberstlandmarschall läutet. )
Es kann niemand sagen, das deutsche Volk sei nicht friedliebend, im Gegentheile in wirtschaftlichen Fragen sind wir immer bereit, gemeinsam vorzugehen aber in nationalen und politischen Fragen bleiben wir lieber immer getrennt.
Wenn Sie uns sagen, wir wollen zusammen arbeiten, so thun wir das gerne; aber in nationalen Fragen, meine Herren, da wollen wir unser Haus ganz allein und ganz selbstständig bestellen. Wir wollen keinen Zwang, den dulden wir niemals. Und wenn Sie glauben, dass unsere deutschen Landwirte jemals daran gehen würden, um irgendwelche wirtschaftlichen Vortheile irgend eines ihrer geringsten nationalen Rechte preiszugeben, meine Herren, da irren Sie ganz gewaltig; in einem solchen Falle würde der größte Nothschrei laut werden und Landwirte und Stadtbewohner, kurz das gauze deutsche Volk, würde es niemals zulassen, aus Ihre Lockrufe für einen solchen Preis einzugehen. (Beifall. )
Zur Sache selbst übergehend hätte ich nur noch ganz kurz einen Wunsch, und dieser geht dahin bei den Erhebungen, welche seitens der hohe Regierung eingeleitet werden sollen, möge man sich dazu auch derjenigen Stelle bedienen, die dafür bestellt ist, nämlich des Landesculturrathes für das Königreich Böhmen.
Der Landesculturrath ist eine berathende Behörde, nicht bloß für den Landesausschuss, sondern auch für die Regierung.
Der Landesculturrath verfügt über eine Anzahl tüchtiger Wanderlehrer, welche hinausgehen und die Sache erheben könnten.
Es ist vielleicht wünschenswert und möglich sich dieser guten Kräfte zu bedienen in der Richtung, wo es sich um Aufteilung und Beistellung von Saatgut handelt.
Damit schließe ich und wiederhole, dass ich lediglich nur aus dem Grunde das Wort ergriffen habe, um dem Herrn Abg. Dr. Dvořak zu sagen, wie wir es mit der Friedensliebe, die er so schön gepredigt hat, meinen. (Lebhafter Beifall links. )
Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se po druhé ke slovu pan poslanec dr. Dvořák. Dávám jemu slovo.
Poslanec dr. Jan Dvořák Slavný sněme! Překvapilo mne opravdu velice, že jsem byl tak nešťasten, že vyslovením toho slova "státní právo" najednou vznikla tak veliká bouře opět na druhé straně, kteráž podnítila proti nám nové a nové vlnobití.
Velectění pánové, já se věru divím, že to slovo "státní právo" jest Vám takovým červeným šátkem, že hned, jakmile se jím zamává, krev Vám bouří v těle. A přece jen, velectění pánové, se mluvilo zde úplně o hospodářských otázkách a státní právo - pokud jsem se o něm pronesl - nebylo míněno žádným způsobem snad tak, že Vy byste měli v tomto království zaujímati nějakou úlohu vás nedůstojnou, a že byste neměli Vy býti stejnosprávnými v dobývání těch výhod pro zemědělství jako my.
Já jsem Vám řekl, velectění pánové, že v tom ohledu musíme vždycky hledati společnou půdu, a společnou půdou pro naše působení jsou hospodářské otázky.
Co se týká, velectění pánové, rekriminace, která byla proti mně pronesena panem řečníkem přede mnou ohledně toho, že my sice vždycky sami umíme hledati příležitosti, abychom dělali jisté nabídky, ale že nedodržíme slova, jako jsme učinili při rakousko-uherském vyrovnání, tu, velectění pánové, musím Vám podotknouti, že takových - pokud byste to nazývali nedůsledností, Vy a Vaši předchůdci dopustili jste se mnohem více. (Tak jest!)
Velectění pánové, jestliže jest nedůsledností pro nás, že jsme při jednání ohledně rakousko-uherského vyrovnání nemohli zaujmouti rozhodné stanovisko tak, jak bychom si byli přáli, pak, velectění pánové, neříkejte, že Vy byste byli snad jinak jednali na našem místě, poněvadž usvědčil Vás jeden z vašich pánů řečníků - a byl to jeden z předálů na říšské radě - jak Vy asi soudíte o tom rakousko-uherském vyrovnání.
A jestliže jste nám předhodili naše postavení, pak odpusťte, že Vám musím škrabošku strhnouti s obličeje, jíž jste zakrývali svoii vlastní tvář.
Vy jste, velectění pánové, byli ochotni mnohem dále jíti ohledně výhod Uhrám, nežli my jsme si stanovili (Tak jest!) eventuelně jíti. Vy víte, že my jsme ještě Uhrám ničeho nepovolili, ničeho neodhlasovali naší vládě, čím bychom si zadali v poměru k Uhrám. Vy víte, že to nepřišlo ještě k žádnému hlasování a že jsme neměli příležitosti něčeho zadávati, co Vy nám vytýkáte. Jeden z Vašich řečníků, a sice byl to posl. Steinwender, řekl výslovně, - a to je zachováno v stenografických protokolech že, kdyby to byla naše vláda a ne tato vláda Thunova, my bychom naší vládě odhlasovali rakousko-uherské vyrovnání mnohem snad horší než toto vyrovnání. (Slyšte!) A na jiném místě jeden z Vašich řečníků řekl: Když budou zrušena jazyková nařízení, odhlasujeme rakouskouherské vyrovnání takové, jaké bude vláda naše žádati. (Slyšte! Slyšte!)
Proto, pánové, nepochopuji, jak můžete vytýk ti nám, že bychom my byli něčeho zadali. Vy, pánové, vlastně jste stížili celé toto jednání s Uherskem a vlastně jste neustále nadháněli vodu na mlýn Uhrům.
Jest-li nám vytýkáte, že my jsme zadali něčeho, tu, pánové, račte si vzpomenouti, že my jsme byli první, kteří jsme již v roce 1896 dali podnět k tomu, že Lienbachrův klub musil zaujmouti uržité stanovisko ohledně příprav k rakouskouherskému vyrovnání. My jsme v tehdejší době dělali přípravy k tomu, aby toto vyrovnání vypadlo co nejlépe. Co jste dělali Vy? V době, kdy jsme se měli ukázati silnými proti Uhrám, Vy jste obstrukcí zničili veškerou sílu parlamentu vídeňského, Vy jste podlomili půdu vládě, aby se mohla ukázati dosti silnou, poněvadž se nemohla opírati o parlament vůbec, poněvadž tento parlament jste Vy úplně ochromili. (Výborně!) Dnes vytýkáte nám, jako bychom my byli něčeho zadali. Buďme upřímni. Chcete-li, pánové, nám někdy něčeho namítati, pak si vezměte dříve zrcadlo a podívejte se dříve do něho, jaká jest Vaše tvář (Výborně!) a nechtějte vždycky v takovém beránčím rouchu proti nám vystupovati. Odpusťte mi, jest mi velmi nemilé, že jsem musil proti rekriminacím těm vystoupiti, ale nemohl jsem jinak, než vysvětliti tu věc, odvětiti na Vaši výtku a odkrýti to, co bylo nutno, abych dokázal, že vlastně vinníkem hlavním ohledně Uher nebyli zástupcové čeští, nýbrž že byli to zástupcové strany Vaší. (Výborně! Výborně! Potlesk).
Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si ohlásiti, že se přihlásil k slovu ještě p. poslanec dr. Pacák. Dávám mu slovo.
Poslanec dr. Pacák: Slavný sněme! Pan koll. Schreiner byl tak laskav, že při této příležitosti zase nám vytýkal starou, nám již často vyčítanou věc, že jsme za jazyková nařízení hlasovali pro rakousko-uherské vyrovnání. Pánové, dovolte mi, abych předeslal jednu věc! Vy jste za zrušení jazykových nařízení za Claryho hlasovali pro rakousko-uherské vyrovnání a my jsme nehlasovali. Já Vám to dokážu. Vy jste od prvopočátku, vzdor tomu usnesení zde, se pro rakousko-uherské vyrovnání vyslovovali. Račte se pamatovati na onu nepopřenou zprávu, která byla v novinách, že jste Vy vyslali hned, když nastala nová konstelace politická, nebožtíka p. dra Schlesingera k p. místodržiteli a že jste řekli, že dáváte úplně k disposici své hlasy pro rakousko- uherské vyrovnání (Slyšte!) a to v době tehdejší, kdy jsme my obě strany tehdá učinili zde známé usneseni. Já Vám nebudu vyčítati Steinwendra, ten patří na jiné konto, ale je pravda, co pravil koll. Dvořák, že Steinwender řekl, že byste hlasovali pro rakousko-uherské vyrovnání, ať jest jakékoliv, jen když se zruší jazyková nařízení. Nevyčítejte nám tedy, že jsme pro ně hlasovali. Především dovolte, abych odbyl tu věc, že jsme za jazyková nařízení se vůbec k nějakému hlasování zavázali. To jest historická nepravda. (Výborně!)
Vy se ráčíte pamatovati, že jazyková nařízení tehda nám byla dána prostě a pouze, jak Badeni řekl, jako most, který by k nám vedl od tehdejší vlády, a že další jednání se mělo teprve potom díti. Badeni měl totiž ideu, aby český vnitřní úřední jazyk byl zaveden k tomu účelu, abyste ho nemohli využívati jakožto kompensačního objektu proti nám, abychom stáli "pares inter pares", na spravedlivém základě, poněvadž Badeni věděl, že vnitřního úřadního jazyka chcete využíti, abyste proti nám měli protiváhu. To jest jedna věc. Druhá věc jest ta: Když se jednalo o rakousko-uherské vyrovnání, dali jsme veřejné prohlášení to bylo usnesení klubu, které šlo všemi novinami - že budeme, až rakouskouherské vyrovnání vyjde z výboru, uvažovati, je-li zlepšeno proti nynějšímu a zdali nám politické poměry dovolí, abychom pro toto rakousko-uherské vyrovnání hlasovali. (Výborně!) Vy jste to hlasování zmařili, vyrovnání se udělalo podle čl. 14. Odpusťte, já jsem o tom přesvědčen, že jste blahořečili tomu čl. 14. že to rakousko-uherské vyrovnání bylo vlastně pro náš průmysl uděláno. (Výborně !)
Ale, prosím, dovolte ještě něco jiného. Když padla jazyková nařízení proti všemu řádu a pořádku a proti všemu právu, když se stala taková submisse státní moci před násilím, tu nastoupil Clary, Váš Clary to byl, muž z Vaší krve a Vašeho smýšlení, který se Vás bál a ve Vás žil. A co se stalo ? Vy, kteří jste byli tygry proti rakousko-uherskému vyrovnání. Vy jste ve výboru nás, kteří jsme stáli proti němu, nutili k tomu, a pamatujte se, že ještě chtěli vší silou to rakousko-uherské vyrovnání, přikazovací zákon a kvótu uhnati, a že jste chtěli nás k tomu donutiti. (Výborně!)
Pamatujete se, pánové, na onen večer, onu schůzi noční, kde jste nás chtěli donutiti, abychom celou noc seděli a rakousko-uherské vyrovnání, resp. přikazovací zákon udělali. (Výborně !) Ale pánové dále! Když se dělala kvóta - a, velectění pánové, celá pravice jsme byli proti tomu, aby se kvóta s Uhry dělala když se přerušilo jednání v kvótové deputaci, aby se dosáhlo spravedlivějšího klíče, když naši odešIi, byl to Váš pan dr. Menger, který jel do Uher a který ujednání na škodu této polovice říše učiniI. (Slyšte! Hanba!)
Proto, velectění pánové, nevyčítejme si nekonsekvencí hospodářských. Nekonsekvence hospodářské budou zde tak dlouho, pokud obě strany česká a německá, nenahlédnou, že tohoto sporu v zemi se využívá na náš neprospěch, ze strany Uherské polovice. A tu jest v našich rukou jednoduchý klíč: Buďte spravedliví k nám a nechtějte míti žádné hegemonie nad námi, jakož my nechceme míti žádné hegemonie nad Vámi. Tu to leží a, dokud to neučiníme, nekonsekvence hospodářské tu budou, poněvadž všechny hospodářské otázky řídí se otázkami politickými a národnostními. (Výborně! Potlesk! Řečniku se blahopřeje. )
Nejvyšší maršálek zemský Není již nikdo více k slovu přihlášen.
Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen. Ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Schlusswort
Referent Abg. Heinzel: Hoher Landtag!
Gegen den Äntrag, welcher in Verhandlung steht, ist eigentlich von den geehiten Herren Vorrednern nichts eingewendet worden.
Aus den Aussührungen derselben geht aber mit Bestimmtheit das hervor, was ich bei der Begründung des Antrages bereits erwähnt habe, dass es dringend nothwendig und die höchste Zeit ist, dass die Landwirtschast in unserem Lande endlich in den Stand gesetzt werde, dass sie derart unterstützt werde, dass sie solche Ereignisse, wie sie im vorigen Jahre im Erzgebirge eingetreten sind, selbst überwinden und ertrag u kann, nur dass die Landwirtschaft nicht bei jeder Gelegenheit beim Lande und Staate betteln muss
Diese Verhältnisse sind unhaltbar und, nachdem ich heute finde, dass auch von čechischer Seite dasselbe wie von unserer Seite betont wird, so hoffe ich, dass es endlich dahin kommen wird, dass für die Landwirtschaft etwas gefchieht. und es wird auch, meine Herren, etwas geschehen können, wenn in unserem Lande Ruhe und Frieden einkehren. Ich hoffe, dass diese Zeit bald kommen wird, wo beide Nationen gemeinsam arbeiten werden; ich hoffe es im Interesse aller Bewohner, hauptsächlich im Interesse der Landwirte dieses Landes.
Wenn wir von der hohen Regierung Unterstützung verlangen, so ist es aber auch nothwendig, dass das Land etwas th ie. Die Budgetcommission hat in einer der letzten Sitzungen den Beschluss gefasst, in das heurige Budget einen Betrag von 30. 000 Kronen einzustellen zur Unterstützung der nothlei denden Landwirte in ähnlichen Fällen, wie der heute vorliegende. Diese Summe von 30. 000 Kronen ist, wenn sie auch ganz dem Erzgebirge gewidmet würde, ein Almosen Geschenk und ich glaube, dass der hohe andlag weint darüber verhandelt werden wird, den Betrag wird erhöhen müssen Denn auch aus anderen Theilen des Landes sind bereits Nothschreie bei dem Landtage eingelangt, sind schon diesbezügliche Anträge gestellt worden, und eine Menge von Petitionen ist hier eingelaufen, welche wenigstens theilweise erfüllt werden sollten.
Ich glaube, darauf aufmerksam machen zu müssen, damit nicht etwa der Budgetkommission der Vorwerf gemacht weiden könnte, dass sie diese Hilfe ganz einfach der Regierung aufgewalzt und nicht daran gedacht hat, dass auch das Land verpflichtet ist, in solchen Fällen etwas zu thun.
Zum Schlusse, meine Herren, bitte ich Sie, alle Anträge einstimmig anzunehmen.
(Beifall. )
Oberstlandmarschall. Wir gehen zur Abstimmung über
Přejdeme k hlasování
Gegenstand der Abstimmung ist der gedruckte Antrag der Budgetkommission.
Es hat dazu der Heu Anton Steiner (Brüx) eine Resolution beantragt, nämlich, der hohe Landtag wolle beschließen, dass die hohe Regierung aufgefordert werde künftighin die Erhebungen anläßlich der Elementarschäden in gründlicher Weise und durch wirkliche Sachverständige: vornehmen zu lassen
Ich bin der Ansicht, dass diese Resolution eigentlich ein Zusatzantrag zum Antrage der Commission ist, und beabsichtige demnach die Abstimmung in der Weise einzuleiten, dass ich zunächst über den gedruckten Antrag der Commission und dann über den Antrag Steiner (Brüx) abstimmen lassen werde.
Předmětem hlasování jest tištěný návrh komise, který směřuje k tomu, by byla vláda vyzvána, aby konala jisté úkoly. P. posl. Antonín Steiner z Mostu podal k tomu návrhu návrh resoluce, který zní:
Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby budoucně šetření za příčinou živelních pohrom důkladnějším způsobem a skutečnými odbornými znalci vykonati dala.
Jsem toho náhledu, že resoluce tato vlastně jest dodatečným návrhem k návrhu komise, a zamýšlím tedy zavésti hlasování tím způsobem, že dám napřed hlasovati o tištěném návrhu komise a pak o dodatku navrženém panem posl. Steinerem,
činí se proti tomu způsobu hlasování námitka?
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?
Es ist keine Einwendung erhoben worden.
Nebyla činěna žádná námitka.
(Läutet. ) Ich bringe zuerst den gedruckten Conimissionsantrag, zur Abstimmung.
Přivádím k hlasovaní tištěný návrh, komise
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří jej přijímají, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen
Nyní dám hlasovati o dodatečném návrhu pana posl. Steinera.
Nunmehr bringe ich den Zusatzantrag des Herrn Abg. Steiner zur Abstimmung.
Ich ersuche die Herren, welche denselben annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří jej přijímají, by vyzdvihli ruku.
Jest taktéž přijat.
Derselbe ist ebenfalls angenommen.
Přikročím nyní k ukončení schůze.
Ich werde nunmehr zum Schlusse der Sitzung schreiten.
Die Herren Abg. Böns und Genossen haben mir einen Antrag überreicht
Pani posl. Böns a soudr, mne odevzdali návrh.
Ich ersuche denselben zu verlesen. Landtagssekretär Höhm (liest):
Antrag des Abg. Böus und Genossen,betreffend die Unterstützung der durch die heinigen großen Wasserschäden betroffenen Gemeinden und Landwirthe im Bezirke Außig
Der hohe Landtag wolle beschließen: Die k. k. Regierung wird aufgefordert, die durch die heurigen Elementarereignisse im Bezirke Aussig verursachten Schäden hervorgerufen durch das im Monate April d. I. eingetretene Hochwasser der Elbe, ferner die in der Gemeinde Nestersitz letzter Tage eingetretenen Erdrutschung, wodurch Häuser und Straßen vernichtet worden sind, ehethunlichst erheben zu lassen und nebst einer entsprechenden Steuerabschreibung dafür Sorge zu tragen, dass den betreffenden Gemeinden, Landwirthen und anderen Realitätsbesitzern Unterstützungen, eventuell auch unverzinsliche Darlehen zu dem Zwecke gewährt weiden, damit dieselben die beschädigten Häuser, Grundstücke und Einrichtungen in den vorigen Stand einsetzen können.
In formaler Beziehung ist dieser Antrag der Budgetkommission ohne Vornahme der ersten Lesung zuzuweisen,
Prag, am 20. April 1900.
Franz Böns und Genossen.
Oberstland marschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Páni poslanci Hyrš a soudruzi mne odevzdali dva návrhy.
Die Herren Abg. Josef Hyrš und Gen. haben mir zwei Anträge überreicht.
Žádám, aby byly přečteny, a podotýkám, že naložím s těmito návrhy dle jednacího řádu.
Ich bemere, dass ich beide Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen werde.
Sněmovní sekretář Holím (čte): Návrh poslanců Josefa Hyrše, Františka Niklfelda, Jana Jaroše, Josefa Komárka a soudruhů na změnu zákona o zamezení a potlačení plícní nákazy u hovězího dobytka.
Slavný sněme, račiž se usnésti C. k. vláda se vyzývá, aby znění stávajícího zákona též na sněť slezinovou u skotu i na ozhřívku u koní rozšířila a tím v úpadku se nacházející zemědělce od citelných hmotných ztrát zachránila.
V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán komisi zemědělské bez prvního čtení.
V Praze, dne 20. dubna 1900
Josef Hyrš a soudruzi.
Návrh poslanců J. Hyrše a soudruhů v příčině udělení státní podpory a poshovění c. k. daní obcím Knyku, Zbožici a Rozňáku v okrese Německobrodském, krupobitím postiženým.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
V roce 1899 postiženy byly obce Knyk, Zbožice a Rozňák v okrese Německobrodském velikým krupobitím, takže 1/2-3/4 plodin dle samých odhadů úředních zničeny byly
Obce tyto ucházely se o podporu státní, avšak odpovědi se strany c. k. vlády dostalo se jmenovaným obcím v té míře, že c. k. berní úřad v Něm Brodě bez ohledu na ukrutné škody vymáhá exekučně c. k. daně netoliko za rok 1899, ale i také za rok 1900.
Obyvatelstvo obci těch krupobitím u velikou bídu uvrženo bylo, a na základě toho vyzývá se c. k. vláda, aby obcím zmíněným přiměřenou podporu z prostředků státních poskytla a placení c. k. daní do konce září t. r. prodloužila.
V ohledu formálním odkazuje se návrh tento bez prvního čtení komisi rozpočtové.
V Praze, dne 20. dubna 1900.
Jos. Hyrš a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Taschek und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Páni poslanci Taschek a soudruzi mně odevzdali návrh.
Ich erfuche denselben zu verlesen.
Landtagssecretär Höhm (liest). Antrag des Abg. Josef Taschek und Genossen, betreffend die ehethunlichste Verwirklichung des Baues des projectirten Canales von der Donau zur Moldau über Budweis zur Elbe.
Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Landesausschuss und die k. k. Regierung wirden aufgefordert, dem Landtage respective dem Reichsrathe eine Gesetzvorlage zu unterbreiten, mittels welcher die ehethunlichste Vewirklichung des durch die Unterstützung autonomer und localer Factoren in der allernächsten Zeit fertig werdenden Projectes des Donau-Moldau-Elbecanales unter finanzieller Theilnahme Böhmens in gleicher Weise, wie dies bei der Prag-Aussiger Canalisierung erfolgte, als ein dringendes volkswirtschaftliches und verkehrs-politisches Bedürfnis um so rascher vorbereitet werden soll, als durch den von der k. k. Regierung dem Abgeordnetenhause vorgelegten, allseitig gebilligten Gesetzentwurf,,, betreffend die Her stellung mehrerer Eisenbahnen auf Staatskosten und die Festsetzung eines Bau- und Investitionspräliminares der Staatseisenbahuverwaltung für das Jahr 1904" den Stenerträgern Böhmens Opfer für die Tauern- und Karawankenbahn auferlegt werden, die nur in der gleichzeitiger Durchführung des Baues des projectierten Canales von der Donau zur Moldau über Budweis zur Elbe eine Compensation finden können.
Dieser Antrag ist der Commission für öffentliche Arbeiten zuzuweisen.
Prag, am 20. April 1900.
Josef Taschek und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Bylo mně odevzdáno několik dotazů k J. E. panu místodržitelí, jež dám přečísti. Podotýkám, že veškeré tyto dotazy odevzdám J. E. p. místodržiteli.
Es wurde mir noch eine Anzahl von Interpellationen an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht, welche ich zur Verlesung bringe, indem ich bemerke, dass ich dieselben an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten werde.
Pan posl. Dr. Dyk a soudruzi mně odevzdali dotaz.
Von den Herren Abgeordneten Dr. Dyk und Genossen ist mir eine Interpellation überreicht worden.
Ich ersuche diese Interpellation zu verlesen.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. Dr. Dyka a soudruhů k Jeho Excel. panu místodržiteli v příčině urychlení regulace Úslavy.
Projekt regulace řeky Úslavy, který je jedním z nejdůležitějších požadavků súčastněných kruhů zemědělských v okresu plzeňském a blovickém, je již od r. 1887 předmětem přípravných prací od dotyčného družstva podnikaných, které již v roku 1896 provedlo potřebné šetření, a byl hotový projekt již dne 3. srpna 1899 vys. c. k. ministerstvu orby k schválení předložen.
Vzhledem k velké důležitosti věci kladou podepsaní dotaz:
Je Vaše Excellence ochotna učiniti u c. k. vlády kroky za účelem urychlení schválení tohoto projektu ?
V Praze, dne 20. dubna 1900.
Dr. Dyk a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Hovorka odevzdal mně dotaz.
Der Herr Abg. Hovorka hat mir eine Interpellation überreicht
Ich ersuche dieselbe zu verlesen.
Sněm. sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. Hovorky a soudr k Jeho Excel. p. místodržiteli!
Vaše Excellence! Patronátní úřad v Potštýně má od nepamětných dob povinnost odváděti 9 sáhů dříví ze zádušního lesa ku škole v Sopotnici a již nálezem ministerstva kultu a vyučování ze dne 19. února 1877 č. 19. 310 bylo právem nalezeno, že patronátní úřad v Potštýně povinen jest dříví toto odváděti.
Patronátní úřad v Potštýně žádal již v r. 1879, aby zavedeno bylo nové řízení úřední o povinnosti patronátního úřadu v Potštýně ku dodávání dříví ze zádušního lesa ku Škole Sopotnické, byl však c. k. ministerstvem kultu a vyučování zamítnut a byl o tom nálezem c. k. zemské školní rady v Praze ze dne 3. srpna 1879 čís. 14. 961 a intimatem c. k. okresní školní rady v Lanškrouně ze dne 12. srpna 1879 č. 1246 vyrozuměn.
Na žádost obce Sopotnické a místní školní rady v Sopotnici bylo vynesením c. k. okresního hejtmanství v Lanškrouně ze dne 16. března 1891 č. 435 patronátnímu úřadu v Potštýně nařízeno, aby obci Sopotnické dříví ročních 9 sáhů pro rok 1890-91 bez průtahu a ostatní dříví, které obci Sopotnické od r. 1876 vykázáno nebylo, co nejdříve vykázal.
Patronátní úřad v Potštýně však své povinnosti nevyhověl, pročež na další stížnosti obce Sopotické bylo výnosem c. k. okresního hejtmanství v Lanškroune ze dne 3. června 1891 č. 493. patronátnímu úřadu v Potštýně nařízeno, aby školní obci Sopotnické ročních 9 sáhů dříví za léta 1876 až 1890, jehož odvedení jemu bylo již dřívějšími právoplatnými nálezy ze dne 3. ledna 1891 č. 13. 046 a ze dne 16. dubna 1891 č. 435 na základě vyšších rozhodnutí vešlých v moc právní nařízeno, nejdéle do konce července 1891 vykázal a odvedl, jinak že vykázání a odvedení dříví toho na výlohy a nebezpečí patronátního úřadu bez další pobídky se stane.
Patronátní úřad v Potštýně ani tomuto nařízení nevyhověl a záležitost tato se vlekla nepovolností patronátního úřadu v Potštýně až do roku 1899.
Množství dříví, jež patronátní úřad v Potštýně školní obci Sopotnické z pa tronátního lesa od roku 1876 až dokonce roku 1898, tedy za 23 roků, odvésti povinen jest, vzrostlo na 207 sáhů, na kteréžto množství bylo během této doby odvedeno školní obci Sopotnické pouze 83 metrů, a jelikož patronátní úřad v Potštýně na veškeré upomínky obecního úřadu a místní školní rady v Sopotnici ani neodpověděl a své povinnosti zadost neučinil, žádal pan Frant. Malý, starosta obce Sopotnické v zastoupení obce Sopotnické a co předseda místní školní rady v Sopotnici dne 15. dubna 1899 u c. k. okresního hejtmanství v Lanškroune, aby v cestě politické exekuce školní obci Sopotnické odevzdáni a vykázání dříví z patronátního lesa sopotnického ročně 9 sáhů za léta 1876 až do konce roku 1898, tedy za 23 let celkem 207 sáhů, na kteréž množství patronátní úřad až do roku 1880 pouze 83 metrů odvedl, na výlohy a nebezpečí patronátního úřadu v Potštýně, povolilo, aby dřiví to z patronátního lesa sopotnického školní obci Sopotnické cestou úředni v cestě politické exekuce vykázalo a odevzdalo. Když obec Sopotnická a místní škol. rada v Sopotnici vyřízení této žádosti exekuční nedostávala, poháněla podáním ze dne 26 května 1899 vyřízení žádosti této, načež jí došlo vyřízení c. k. okres. hejtmanství v Lanškroune ze dne 14. června 1899 č. 12 958, že biskupská konsistoř v Hradci Králové přípisem ze dne 18. května 1899 č. 4183 sdělila, že žádá o splnomocnění zvláštního advokáta ku zavedení sporu v příčině dávky 9 sáhů ročně škole sopotnické a že jest tudíž nutno s politickou exekucí posečkati až do ukončení sporu cestou soudní.
Proti usnesení tomuto podala obec Sopotnická a místní školní rada v Sopotnici, zastoupená starostou p. Františkem Malým, odůvodněnou stížnost na c. k. místodržitelství, v níž dovozeno bylo, že obec Sopotnická naprosto povinna není do nekonečna čekati, až se patronátnímu úřadu v Polštýně zlíbí nějakou žalobu podati, že k podání žaloby měl od r. 1877 již přes 20 roků času a že jest to naprostou povinností c. k. okresního hejtmanství v Lanškroune dopomoci v cestě exekuce ku právu obci Sopotnické již 20 let právoplatně přiřknutému a že proto tento právní prostředek obci Sopotnické zadržován býti nesmí.
Když pak po více měsíců vyřízení této stížnosti nedocházelo a obecní úřad a místní školní rada v Sopotnici došly k přesvědčení, že marně očekávají domožení se práva od c. k. okres hejtmanství v Lanškroune, obrátila se obec Sopotnická, zastoupena svým starostou p. Frant. Malým, a místní školní rada v Sopotnici přímo na vysoké praesidium c. k. místodržitelství v Praze podáním ze dne 30. září 1899 s prosbou, aby c. k. okres. hejtmanství v Lanškrouně nařízeno bylo, aby neprodleně vyřídilo žádost za povolení politické exekuce na odvedení onoho dříví školní obci Sopotnické od patronátního úřadu v Potštýně.
Na místě, aby tato žádost přímo, jak se patřilo, vyřízena byla, byl výnosem c. k. okres. hejtmanství v Lanškroune ze dne 15. března 1900 č. 5511 v základě, výnosu c. k. místodržitelství ze dne 12. března 1900 č. 40. 701 starosta obce So-