děje v hnědouhelné pánvi dolování způsobem loupeživým, že se tam plýtvá tím pokladem uhelným, který má sloužiti zemi a obyvatelstvu této země. (Poslanec Sokol: Jak to kultura německá může připustiti!) a přimlouvá se za to, aby byl zaveden rationelní způsob dolování. Nuže, pánové, nepamatujete se na to, když jsem o otázce té na sněmě mluvil, že jsem navrhoval, aby byla zřízena báňská komise zemská, která by měla bdíti nad rationelním dolováním v pánvi hnědouhelné. Kdo že proti tomu mluvil, kdo vehementně proti tomu povstal? Byli to páni z oné německé strany, kteří se proti mně postavili a kteří s rozhořčením odmítali, že by snad v hnědouhelné pánvi bylo se dolovalo způsobem loupeživým. Odkazuji prostě na řeči, které z té strany proti mému návrhu ve příčině zavedení dávky zemské z uhlí byly proneseny.

Velectění pánové, kdybych se neobával zneužívati trpělivosti slav. sněmu, mohl bych probrati dopodrobna některé řeči ránů řečníků přede mnou a vyvrátiti některé námitky, které byly proti mému návrhu zde z různých stran pronešeny. Obmezím se však, velectění pánové, na nejzávažnější a hodlám nejvíce přihlížeti k oněm surrogátům, které by měly dle náhledů různých pánů řečníků nahraditi návrh náš ve prospěch věci samé.

Pan posl. Strache navrhuje povinné zřizování skladišť resp. zásob, uhelných reserv na dolech. Nehledě k nákladu, který by takovýmto zřizováním, - neboť, pánové, uhlí hnědé nemůže nechati se dlouho ležeti na povrchu, také z ohledů bezpečnostních, poněvadž uhlí ve velkých hromadách za vlhka velmi snadno se vznítí a zničily by se nejen zásoby vlastní, nýbrž i ohrozila by se bezpečnost dolů nehledě tedy ani k nákladu, který takovým zařízením byl by oktroyován těžířstvu, utrpěla by kvalita uhlí hnědého dlouhým ležením, které se rozpadá a stává méně cenným než uhlí, jak bylo z dolů vytěženo, což, velectění pánové, u kamenného uhlí není, u tohoto bylo by možno hromadění provésti, bylo by to napodobení oněch sýpek obilních, které svou dobou zajisté velmi blahodárně působily, avšak kterých zavésti nelze při uhlí, zejména hnědém. Bylo by to tedy napodobení Egypských zásobišť, o nichž se velectěný p. P. Opitz žertovně byl zmínil.

Souhlasím však úplně s panem posl. Strachem, že uhlí je zbožím všeobecné spotřeby, že nedá se tedy srovnávati s ostatními výrobky průmyslovými a že má sloužiti také co takové všeobecnému dobru.

Pan posl. Gebler správně vytknul, že vývozem přírodnin u nás mělo by se šetřiti a že by se tedy a zejména v době nouze takové suroviny neměly přes hranice vyvážeti. Podobně vyslovil se také v únoru ve pruské sněmovně pruský ministr Berfeld o vývozu německého uhlí do Rakouska, to je, velectění pánové, velmi zajímavé a pro nás poučné. Kdežto u nás ozvaly se ihned hlasy a to nejen v kruzích vládních, ale i v jistých kruzích občanských, že nelze vývozu našeho uhlí do ciziny zameziti, ani v době, kde vlastní země krutou nouzí trpí, že by to bylo jakési porušení mezinárodních práv a celní a obchodní smlouvy, naléhali nejen jednotliví poslanci, nýbrž i vláda pruská na to kladla váhu, aby v takových dobách nouze o palivo byl vývoz uhlí ze země do ciziny na nejmenší míru omezen. A to neučinila jen vláda a poslanci, v tom smyslu pracovaly také ony 2 velké syndikáty uhelné, které v Prusku stávají a sice syndikát Westfálský a Slezský. A ty se usnesli, že budou působiti veškerými mocnými prostředky svými, aby obchod uhelný nevyvážel uhlí z Německa do ciziny v době, kde uhlí toho ve vlastní zemi je zapotřebí.

U nás mámo příliš mnoho ohledů na sousední zemi německou a zapomínáme úplně na vlastní potřeby, na vlastní průmysl a na vlastní své obyvatelstvo.

Pan Dr. Leitner nazval návrh můj monstrosním a právnicky nepromyšleným a po něm ovšem celá řada žurnálů vídeňských, jež, jak se mi zdá, nejsou daleky oněch míst, jimž přišla stávka uhelná velice vhod a také i zvýšení cen uhlí.

Pohříchu však, jak jsem již pravil, nebyl p. Dr. Leitner, ani jediným z právnických důvodů svých s to přesvědčiti mě o správnosti svých názorů, ale nejen mě, nýbrž ani poslance z té strany, která stojí jemu blíže než my. On pravil, že by podnikatelé prý byli vázáni po jedné straně na cenu prodejnou a na druhé straně že by byli vydáni zvyšováním mzdy na pospas volné konkurence.

Pánové, což nenalézá se také náš rolník v podobném postavení? Smí on snad ceny svých plodin stanoviti dle své vlastní vůle? Zajisté ne! A nenahlížím, proč by nemohl uhelný těžíř zdokonaliti své stroje i tenkráte, kdyby byl zaveden nucený prodej zemí.

Vždyť tak, pánové, již po 20 roků a déle již činí. Srovnejte výtěžek pracovní jednoho horníka z let 1865tých a výtěžek z roku loňského.

V roce 1865. obnášela průměrná výkonnost horního dělníka ročně 206 tun, nyní 600 tun, tedy třikráte tolik a více. Ceny mzdy, jak jsem dokázal svojí první řečí, nestouply v tom poměru, v jakém stoupla výkonnost horníka a v jakém stoupl zisk dolovatelů, a to se rozumí dále, také zisk obchodu uhelného. Pravil také, že by bylo nemožno děliti výrobu a zužitkování výrobků od sebe. Již p. posl. Wolf mu odvětil mezi řečí, že se to vlastně pořád děje, což je také přirozeno a na což také bylo některými pány řečníky přede mnou a tuším, že i také p. kol. Drem Žaludem, poukázáno, neboť prodej uhlí není vsazenou čili radikovanou živností, tedy nelze mluviti o nějakém zkrácení protizákonném, aneb o nějakém zničení obchodu uhelného.

P. Dr. Leitner vytýká našemu návrhu, že prý jest experimentem socialistickým; než, pánové, potom by ovšem byl také monopol tabáku, monopol soli, monopol prachu a ledku, který zaveden byl v době ryze absolutistické, experimentem socialistickým a pak bych se ovšem tomu výroku podrobil, avšak myslím, že to poslední nebude tvrditi ani p. Dr. Leitner. Ostatně výčitku tuto velice trefně vyvrátil Dr. Reiniger a posl. Pacher Poslední však se děsí po uskutečnění našeho návrhu oněch červenobílých tabulek, které by byly vyvěšeny nad prodejnami uhlí, a potom českých úředníků tam zaměstnaných. On hledá spásu ve státní kontrole obchodu uhelného a v opravě horního zákona.

Co se posledního týče, opravy horního zákona, ten je skutečně zastaralý a nevyhovuje našim potřebám již v mnohém směru. V tom s ním souhlasím, ale od státní kontroly, podle posavadní zkušenosti, které jsme nabyli v uhelné anketě vídeňské, neslibuji si žádného prospěchu a žádného příznivého vlivu na ceny uhlí. (Hlas: Kdyby stát konal svou povinnost, byla by doprava uhlí levnější, která je nyní dražší, než uhlí samo!)

Co se týče červenobílých tabulek nad prodejnami, tu poukazuji k odstavci 2. čl. 3. zásad v našem návrhu obsažených, dle kterých je země oprávněna svěřiti prodej uhlí za pevně stanovené ceny těžířstvu, nebo sborům veřejným, které zajisté ve vlastním interesu již vyjdou vstříc konsumentům. V tom ohledu mám za to, velectění pánové, že p. posl. Pacher nemusí míti žádných obav. Konečně p. posl. Pacher v souhlase s p. posl Opitzem navrhuje zavedení pevného tarifu čili taxy uhelné, asi ve smyslu čl. 51. živnost. ř. Jest, pánové, možno, že by se věc dala nějakým podobným způsobem provésti. Avšak při posavadním stavu věcí jak lehko dal by se takový tarif obejíti ve velkoobchodu uhelném a jak nesnadno kontrolovati. (Tak jest!) Není tedy, pánové, lépe, když ceny stanoví země a je zachovává než soukromník, jemuž přece jedině záleží na tom, aby co možná v obchodu tom vyzískal, kterému zajisté na obecném dobru nijak nezáleží. V podstatě jsou vlastně návrhy ty velmi sobě podobny, sobě blízky, avšak záruka správného provedení, jak jsem pevně přesvědčen leží, jedině v návrhu našem. (Výborně!)

Očekával jsem, velectění pánové, s velkým napjetím, že páni řečníci přede mnou, jimž se návrh můj z různých příčin nezamlouval, podají určité návrhy jiné, které by snadněji a rychleji vedly k cíli (Dr. Žalud a byly lepší!) Po hříchu, velectění pánové, čekal jsem marně. Jediný pan dr. Fořt, jenž neměl zapotřebí, aby se zabýval domnělou politickou stránkou mého návrhu, jako páni z německé strany, přiblížil se vývody svými jádru věci, jakkoliv chci zde konstatovat, že také jiní z pánů řečníků, zejména naší strany, taktéž naznačili v tom nebo onom ohledu směr, kterým by bylo lze alespoň pro první dobu dospěti k nějakému zdárnému konci.

Pan dr. Fořt, ačkoliv jest dobrým právníkem, a také i ostatní právníci zvučného a dobrého jména, kteří přede mnou mluvili, nepovažovali návrh můj za monstrosní, ano, pan dr. Fořt připouští také, že legalistická struktura naší myšlénky nebyla by nemožná. On vidí však v provedení návrhu našeho veliké obtíže, podotknuv, že právo vydání zákona dle čl. 11. zákl. stát. zákonů náleží do pravomoci říšské rady. Nuže, pánové, připouštím bohužel, že jest tak dle dosavadního stavu věci, ale vzal jsem k tomu již v odstavci druhém svého návrhu také zření. Zde se vyzývá vláda, "aby ve srozumění se zemským výborem s největším urychlením vypracovala a k ústavnímu schválení předložila osnovu zákona spočívající na následovních zásadách. " Nežádám, pánové, výlučně pro Čechy výhradného prodeje uhlí, vždyť takový by se mohl zavésti i v ostatních zemích, na Moravě, ve Štyrsku, Slezsku, Haliči, Dalmácii, Hor. a Dol. Rakousích, kde se taktéž uhlí dobývá. Nebylo by to tedy nějaké výlučné právo, které by bylo uděleno výhradně království českém, nýbrž mohlo by totéž právo býti uděleno též jiným zemím.

Kontrola mezi přiváženým a odváženým uhlím by byla velice snadná za doby nynější, kdy zajisté uhlí se nedováží z jedné země do druhé po nápravě, nýbrž po železnicích, v celých vagonech, které lze dle úředních výkazů železničních velmi snadně kontrolovati, a tak celou záležitost tu velice snadno provésti.

Druhá překážka, kterou uvádí pan dr. Fořt, jest otázka finanční Obává se, že uzákoněním návrhu našeho bylo by zasaženo příliš daleko do soukromých práv obchodu a těžiřstva uhelného. Také tato námitka dle mého náhledu nemá podstaty, neboť udělením propůjčky dolovateli nabývá dolovatel dle Čl. 40 a 124. horního zákona výhradného práva na dolování a nikoliv výhradného práva ku prodávání. (Tak jest!)

Pánové, což těžař sám stanoví ceny uhlí? Nikoliv, nýbrž obchodníci v uhlí je stanoví, a jelikož obchod tento se nalézá v rukou 2-3 lidí, a tu vykonávají tito lidé, velectění pánové, neoprávněný, nucený a nezákonný monopol, což příčí se rozhodně veřejným zájmům jak země tak také státu. (Výborně! Výborně!) Uskutečnění návrhu našeho vyžadovalo by prý obrovského aparátu úřednického a drahých sil úřednických - tak pravil pan kolega dr. Fořt.

Pánové, nechť laskavě prozkoumá p. dr. Fořt manipulaci obchodní pánů Petscheka, Weimanna a Raimanna, již mají veškerý uhelný obchod v Cechách vlastně v rukou, a tu shledá, jak jednoduchou jest ta jejich manipulace, jak poměrně málo sil vyžaduje, jak malá jest režie prodejová. A když to dovedou páni Petschek, Weimann a Raiman, dovede to také království České neb zemský výbor. (Výborně! Poslanec Březnovský Nějakého národního žida bychom museli míti!) Praví dále, že by vyžadoval uhelný prodej zemský velikého závodního kapitálu, asi 20 milionů zlatých Ano, velectění pánové, jest pravda, že by skutečně vyžadoval obchod ten kapitálu, ale sotva polovici zmíněného obnosu, tak dlouho aby asi 3-4 měsíce mohlo se s režií vydržeti, potom peníze se vrátí, neboť uhlí se nedává na dlouhou splátku.

Současně však - a to jest nápadno - navrhuje pan dr. Fořt, jelikož prý zvýšení cen uhlí je zvláštní formou kartelu, zřízení zemského podniku konkurenčního, totiž zakoupení 3 neb 4 velkých dolů, které by těžily denně asi 1000 vagonů uhlí. To by vyžadovalo dle zkušenosti závodního kapitálu asi 50-60 milionů zlatých. Nuže, velectění pánové, tážu se, co jest více riskantním, provozovati toliko obchod uhlím, jak se navrhuje, anebo provozovati obchod uhelný a těžení uhlí, těžení v dolech, jež, jak víte velmi dobře, jest různým katastrofám často vysazeno.

Ostatně má za to velectěný pan kollega dr. Fořt, že by tím, kdyby země těžila asi 1/6 veškerého množství, řekněme 1000 vagonů - v celku těží se asi 6000 vagonů uhlí denně v království českém, že by tím ovládala trh uhelný! Nikoliv ! Uhlí jest zapotřebí jako chleba, velectění pánové, a p. Petschek, Weimann a Raimann, by zůstali úplně klidnými, nechali by zemi prodávati za levnou cenu a prodávali by sami uhlí za tu cenu, jak sami diktují.

Kdo uhlí potřebuje - potřeba jeho jest všeobecnou - musil by platiti tu cenu, jakou velkoobchod určuje. Velectění Pánové, tou 1/b těžby neměli bychom ještě velikého vlivu na trh uhelný; to by musela zem těžiti aspoň polovinu veškeré těžby. O tom již máme důkazy. Utvořila se, jak známo, velká uhelná společnost v Praze, která si obrala za úkol, sebrati značný kapitál a kapitálem tím vésti obchod uhelný, ne za účelem něja kým výdělkovým, nýbrž za tím účelem, aby mohlo býti opětně uhlí s mírným to liko ziskem obecenstvu našemu prodáváno. Tato společnost uhelná nedostala však v kritické době žádného uhlí od p. Petschka, "Weimanna a Raimanna Pan dr. Fořt považuje svůj návrh za experiment, to je ovšem pravda, jest to experiment velmi nákladný a pro tu dobu riskantní Potom však nenahlížím, kde by potom v takovém experimentu ležela věcná důvodnost, vnitřní pravdivost a technická uskutečnitelnost, ačkoliv technickou uskutečnitelnost připouštím, když jest potřebný kapitál po ruce.

Pan dr. Fořt - a on mně laskavě promine, poněvadž on co odborník v oberu národohospodářství zajisté zaujímá vynikající místo a proto bylo zapotřebí, aby se jeho vývodům zde věnovala poněkud větší pozornost - tvrdí, že uhelného monopolu na státu nedosáhneme. Inu, tomu bych věřil za nynějšího stavu věci. Následkem nerozhodnosti, věčného kolísání vlády, stali jsme se i my pessimisty. Ale pravím, pánové: Proč máme my odhoditi zbraň, kterou nám článek 19. zemského zřízení poskytuje ? Proč nemáme ji využíti na prospěch země, proč nemáme chopiti se iniciativy, pokud se týče zákona, který by sloužil prospěchu země ? Když stát ničeho pro zem nečiní, není to zajisté naši vinou a proto nesmíme působiti k tomu, abychom se stali v tom směru spoluvinníky. Kdo věří, velectění pánové, ve vykonatelnost, uskutečnitelnost monopolu tabákového, monopolu solného, monopolu prachu střelného - a takové monopoly stávají - ten musí také věřiti ve vykonavatelnost monopolu zemského,pokud se týče prodeje uhlí výhradně zemí.

Pan Dr. Klouček ve včerejší své řeči odchýlil se jaksi od svého návrhu propagovav pozemštění dolů uhelných. Nuže, v tom ohledu bych s ním velmi rád souhlasil Avšak věc snadněji se vyřkne, než provede. Bylo by to skutečně prospěšné a učinilo by to té stávající kalamitě uhelné jedním rázem konec. Ale k tomu náleží velkých příprav, a především k tomu zapotřebí, aby země jasně viděla do stavu věci, pokud se týče naší výroby uhelné; této znalosti dobyla by si právě obchodem uhelným; obchodem uhelným seznali by orgánové země dopodrobna, jakou kvalitu, v jakém množství a za jakou výrobní cenu může produkovati ten který důl, a na základě tom mohli bychom si učiniti jasný obraz o výrobě a vypracovati určitý plán, kterým bychom mohli přijíti k tomu našemu konečnému cíli. Pokud toho není, musíme se blížiti k tomu cíli etapami, a, ačkoliv to slovo nemá dobrého zvuku, přece jen v ohledu hospodářském nezbude nic jiného, než takto postupovati. Lituji, že návrh p. posl. Štěpána Richtra v příčině kartelů nepřišel k prvnímu čtení ve sněmovně. Byl by to zajisté velmi pěkný pendant k otázce naší uhelné. Návrh byl přikázán proste komisi, patrně v dorozumění s panem navrhovatelem.

Jednání o návrhu tom bylo by velmi zajímavo, poněvadž by se obě debatty byly výhodně doplnily.

Pan kollega dr. Baxa již také s právnického stanoviska objasnil návrh můj, vysloviv se jako ostatní páni právníci čeští, že návrh můj lze provésti a také, že návrh můj by skutečně prospěl také účelu svému. Vysvítá to již z toho, jak pan dr. Klouček byl laskavě podotknul, že návrh můj byl právníkem panem drem Šíleným na moravském sněmu opětován. Když tedy pan dr. Šílený, který jest dobrým právníkem, uznal za dobré návrh můj opětovati na sněmu markrabství Moravského, myslím, že i pan dr. Leitner může býti s tím spokojen, že nelze jej tedy nazvati "monstrosním", právnicky nepromyšleným.

Velectění pánové, potřeby obyvatelstva v království Českém zdražily se v posledním desítiletí značnou měrou - a obnáší zvýšení toto dle přesných statistických dát a pozorováni průměrně na jednu rodinu ročně 300 korun.

Jsou to potřeba nejnutnější, potřeba životní. K tomu nyní, velectění pánové, druží se následky nesmírného zdražení uhlí, čím se opětně zvyšuje výdej celkový a vůči tomu všemu ukázala se bohužel vláda úplně bezmocnou, úplně apatickou. A tu, velectění pánové německé národnosti, divíte se, že za těchto poměrů bažíme po politické samostatnosti království Českého, podobně jako jí dosáhli Uhři! A co od těch dob se dělo v Uhřích v ohledu hospodářském, to velmi dobře víte, ano cítíme to všichni, celá říše to cítí. Co bychom společnou vzornou prací v 10 letech z této krásné země udělali ? Tvrdím, že nejméně druhou Belgii.

Nejsme tedy vinni my, když se tak nestane. My chceme děliti se s Vámi poctivě a upřímně o rovnoprávnost a rovnocennost v této zemi. Vy však bažíte po nadvládě, superioritě, a v tom ohledu nikdy se nesrovnáme, v tom ohledu není možná nijakého smíření, a proto musíme, bohužel déle společně trpěti, musíme dáti se vyssávati 2 neb 3 velkokapitalisty a proto musíme také klidně přihlížeti, jak poklady zemské, které, jak jsem pravil, dobrotivá příroda v lůně této země ku prospěchu této země a veškerého jejího obyvatelstva uložila, jak tyto poklady ze země do ciziny se vyvážejí, aby se povznesl jinde průmysl na úkor a k soutěži průmyslu našeho. (Výborně!)

Volili jsme nejmírnější způsob pomoci, ovšem že ne pomoci palliativní, nýbrž pomoci radikální, nenavrhnu vše té doby, jak jsem již pravil a odůvodnil, pozemštění aneb postátnění dolů uhelných, které by bylo naším ideálem a naším cílem, a při tom také setrváme.

Mám za to, že návrh náš lze při dobré vůli, jež nepodkládá jemu nějaké jiné, cizí snad záměry, že lze návrh ten při dobré vůli a dostatečné energii také provésti. Vím však také velmi dobře a netajím se tím, že takového návrhu nelze provésti proti vůli našich pánů krajanů německých.

Jest pravdou, a nepopírám toho, velectění pánové, že návrh náš je způsobilý autonomii země posilniti. Avšak táži se Vás, jest nám autonomie, vlastně autokratie pánů Petschků, "Weimannů a Raimannů milejší než autonomie země, na jejíž správu máte právě takový vliv jako my? (Výborně!)

A proto, velectění pánové, přejete-li si skutečně nápravy, a tak alespoň jsem vycítil ze slov pp. řečníků Vašich přede mnou až na malé výminky, jestli sobě přejete radikální nápravy, hlasujte společně a svorně s námi pro návrh náš.

Ve formálním ohledu přidávám se k návrhu kol. pana Dra Porta, aby návrh náš byl přikázán nejen komisi rozpočtové, nýbrž také komisi národohospodářské k brzkému projednání. Tím končím. (Výborně! Potlesk. Řečníku se gratuluje. )

Nejvyšší maršálek zemský: P. posl. Dr. Baxa si vyžádal slovo ku krátké faktické poznámce. Dávám mu slovo.

Posl Dr. Baxa: Velectění pánové! Včerejšího dne při debatě o tomto předmětu učinil p. posl. Hořica o mně poznámku v ten smysl, jako bych snad nebyl nějaký čas předešlý týden navštěvoval schůze sněmovní. Jest to celkem věc menšího dosahu a já bych o tom zde se nezmiňoval, kdybych nevěděl, jak u nás politické klepařství bují a kvete, a proto, abych dal průchod pravdě, prohlašuji, že to, co p. posl Hořica o mně řekl, jest naprosto nepravdou, za celý čas, co zasedám na sněmu, tedy od r. 1895, pouze dvakráte jsem nebyl přítomen ve schůzi; v ostatních schůzích jsem byl přítomen vždycky a pravidelně a proto tuto výtku jako naprosto bezdůvodnou a nepravdivou odmítám.

Nejvyšší maršálek zemský: Přikročíme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Prosím pp. poslance, aby zaujali svá místa.

Ich ersuche die Herren Abgeordneten, ihre Plätze einzunehmen.

(Zvoní: ) V příčině hlasování dovoluji si sděliti, jak následuje:

Pan navrhovatel navrhl, by jeho návrh byl přikázán komisi rozpočtové. Pan posl. Pacher navrhl, by návrh nebyl přikázán komisi rozpočtové, nýbrž by byl zvláštní komisi 24členné přikázán, která by jednala o otázce uhelné, a z těchto 24 členů by polovice byla volena kuriemi, polovice celým sněmem, a pak aby komise podala o věci zprávu do 8 dní; pakli by návrh ten nebyl přijat, navrhuje p. posl. Pacher, aby věc byla přikázána komisi rozpočtové.

P. posl. Dr. Fořt navrhl, aby věc byla přikázána jak komisi rozpočtové, tak i komisi národohospodářské, s kterýmžto návrhem p. navrhovatel sám ve své závěreční řeči se konformoval.

Podotýkám, že p. posl. Opitz taktéž podal formální návrh během debaty, že však tento návrh vzal zpět, jelikož úmyslu svému dal výraz ve zvláštním návrhu, který byl již přečten.

Následkem toho vlastně stávají k rozhodnutí tři otázky, totiž:

1.   má-li býti zvolena zvláštní 24členná komise dle návrhu pana posl. Pachera, která by pak podala o věci zprávu do 8 dní;

2.   má-li býti návrh pana posl. Kaftana přikázán komisi národohospodářské;

3.   má-li býti přikázán komisi rozpočtové dle původního jeho návrhu.

Mám za to, že následkem toho bude třeba hlasování zavésti tímto způsobem:

Napřed dám hlasovati o návrhu na zřízení samostatné komise 24členné Pak-li by tento návrh byl přijat, odpadlo by hlasování o přikázání jiným komisím; pak by byla ještě předložena sněmu otázka, zda-li této zvláštní komisi dává osmidenní lhůtu.

Pak-li by návrh na zřízení zvláštní komise nebyl přijat, tedy by povstala otázka, zdali má návrh býti přikázán komisi národohospodářské a zdali zároveň by neměl býti přikázán komisi rozpočtové. Já mám za to, že jeden návrh druhému neodporuje a že jest na sněmu, zdali se na tom usnese, by byl přikázán návrh jedné komisi a rovněž tak se může na tom usnésti, by byl přikázán ještě komisi

jiné. Následkem toho, pakli by návrh p. poslance Pachera nebyl přijat, zamýšlím dáti hlasovati o tom po sobě, má-li býti návrh přikázán komisi národohospodářské, a, ať tento návrh by byl přijat nebo ne, dám hlasovati o tom, má-li býti návrh přikázán komisi rozpočtové.

Bezüglich der Abstimmung erlaube ich mir Folgendes mitzutheilen:

Der Herr Antragsteller hat den formalen Antrag gestellt, dass sein Antrag an die Budgetcommission gewiesen werde.

Der Herr abgeordnete Pacher hat den Antrag gestellt, es sei der Antrag an eine eigene Commission von 24 Mitgliedern zu verweisen, welche zur Hälfte aus den Curien, zur Hälfte aus dem ganzen Hause zu wählen sei, und es sei dieser eine 8tägige Frist für den Bericht zu geben. Dazu hat er beigefügt, dass, sollte dieser Antrag nicht angenommen weiden, seiner Ansicht nach der Antrag Kaftan an den volkswirtschaftlichen Ausschuss zu verweisen sei.

Der Herr Abgeordnete Dr. Fořt hat den Antrag gestellt, es fei der in Verhandlung stehende Antrag sowohl an den volkswirtschaftlichen Ausschuss als auch an den Budgetausschuss zu verweisen und mit diesem Antrage hat sich der Herr Antragsteller Kaftan in seiner Schlussrede einvernanden erklärt.

Außerdem hat der Herr Abgeordnete Opitz einen formalen Antrag eingebracht, den er aber dann zurückgezogen hat, nachdem er seinem Gedanken in einem eigenen Initiativantrage Ausdruck gegeben hat, der bereits dem hohen Hause mitgetheilt wurde.

Ich habe die Absicht, die Abstimmung in folgender Weise einzuleiten:

Zunächst käme zur Abstimmung der Antrag Pacher, welcher dahin geht, eine eigene 24gliedrige Commission einzusetzen, welche zur Halste aus dem ganzen Hause, zur Halste von den Curien zu wählen wäre und, falls dieser Antrag angenommen würde, wäre dann noch zu entscheiden, ob dieser Commission eine 8tägige Frist im Sinne des Antrages Pacher gestellt werden solle.

Sollte der Antrag Pacher nicht angenommen werden, so entsteht die Frage, ob der Antrag entweder nur an eine oder an

zwei Commissionen zu weisen ist, entweder, wie ursprünglich der Herr Abg. Pacher meinte, an die volkswirtschaftliche Commission oder, wie Herr Abg. Dr. Fort beantragt hat, an die volkswirtschaftliche und an die Budgetcommission.

Ich bin nun der Ansicht, dass der eine und der andere Antrag sich nicht widersprechen, daher meine ich, dass, wenn die Abstimmung über den Antrag Pacher ergeben sollte, dass keine eigene Commission gewählt werden solle, ich dann nacheinander sowohl über den Antrag ans Verweisung an den volkswirtschaftlichen Ausschuss, wie über den Antrag auf Verweisung an den Budgetausfchufs abstimmen lassen würde.

Es kämen daher drei Abstimmungen vor, nämlich:

1. Ueber den Antrag Pacher aus Einsetzung einer eigenen 24gliedrigen Commission; "

2 Verweisung an den volkswirtschaftlichen Ausschuss;

3. Verweisung an den Budgetausschuss.

Wird gegen diese Alt der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Nebyla činěna žádna námitka

(Rufe: Abg. Gebler)

Der Herr Abg. Gebier hat das Wort verlangt.

Abg. Gebier: Mein Wunsch geht dahin dass in Anbetracht der hohen Wichtigkeit des Antrages Kaftan über denselben namentlich ab estimmt werde (Rufe Ueber den Antrag Pacher!)

Oberstlandmarschall: Ich bitte, darf ich den H. Abg. Gebler fragen, über welchen Antrag die namentliche Abstimmung uerlangt wird?

Abg. Gebier: Ich beantrage, dass über den Antrag Pacher namentlich abgestimmt werde

Nejvyšší maršálek zemský: Byl učiněn návrh, by hlasování o návrhu pana poslance Pachera se dálo dle jmen.

Ich bitte die Herren, welche den Antrag unterstützen, sich zu erheben.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Es haben sich 50 Herren dafür erhoben.

Ich werde daher über den Antrag Pacher namentlich abstimmen lassen.

Ich ersuche die Herren Verificatoren, ihre Plätze einzunehmen.

Žádám pány verifikátory, aby zaujali svá místa.

Gegenstand der Abstimmung ist der Antrag Pacher ans Einsetzung einer eigenen

24gliedrigen Commission, welche zur Hälste

von den Curien, zur Hälfte vom ganzen Hause zu wählen ist.

Diejenigen Herren, welche diesen Antrag annehmen, bitte ich mit "ja" zu stimmen, diejenigen, welche denselben nicht annehmen, mit, "nein".

Předmětem hlasování je návrh pana poslance Pachra, aby byl přikázán návrh zvláštní 24členné komisi, která by byla zvolena z polovice celým sněmem a z polovice kuriemi.

Žádám pány, kteří k tomuto návrhu přisvědčují, by hlasovali "ano", a pány, kteří k tomuto návrhu nepřisvědčuji, by hlasovali "ne".

Žádám za klid při hlasování.

Ich ersuche um Ruhe bei der Abstimmung (läutet).

Sněmovní sekretář Höhm čte seznam poslanců.

Landtagssekretär Höhm verliest das Verzeichnis der Abgeordneten.

S "ano" hlasovali:

Mit "Ja haben gestimmt:

Aigner, Albl, Besemüller, Böns, Dr.

Eppinger, Dr. Funke, Glöckner, Heinzel, Herbst, Ito, Dr. Katzwendel, Kletzenbauer, Kutscher, Legler. Ludwig, Nerad, Dr. Nitsche,

Opitz, Pacher, Peschka, Posselt, Prade, Dr.

Reiniger, Röhling, Schlegel, Stein, Steiner Anton (Brür), Steiner Anton (Kaaden),

Taschek, Vollgruber, Walter, Wolf, Dr. Zintl.

S "ne" hlasovali:

Mit "Nein" haben gestimmt:

Anýž, Barták, dr. Baxa, Bernard,