že právě zástupce dělnictva neměl by vyčítati, jestli-že rodiče snaží se, aby svým dětem zabezpečili budoucnost lepší, lehčí. Ale, dejme tomu, přikročme k samému tvrzení, tu bychom především přece se měli ptáti, kdyby tomu tak bylo, jestli jest to vinou těch, kterým se to nyní vyčítá.

Vždyť Židé, dokud měli svou národnost a svou vlast, zabývali se orbou, chovem dobytka a nevyhýbali se těžké práci.

Jestliže pak byli vtěsnáni společenským vývojem výhradně do zaměstnání s obchodem, pak se jim arci tato výtka činiti nemůže

Nemohla by se jim činiti ani tentokráte, kdyby se to s pravdou srovnávalo. Ale, slavný sněme, v této věci se tvrzení s pravdou nesrovnává. Já bych si dovolil, pánové, upozorniti na londýnský Eastend ve kterém sta a sta vystěhovavších se polských Židů zabývá se nejtěžší a nejhrubší prací, a jestli by pánové nechtěli tak daleko jíti, pak bych se dovolával klassického svědka, jemuž zajisté nikdo nebude vyčítati filosemitismus anebo zaujatost pro Židy.

Myslím, že by to sám pan kolega Březnovský dosvědčil, jak vypadají poměry v Haliči a Bukovině, kde Židé mimo práci rolnickou obstarávají veškeré práce nejnižší a nejhrubší, kde jsou netoliko obchodníky, ale také řemeslníky všeho druhu, kde jsou vozky a nádenníky, nejobyčejnějšími dělníky.

Ale ostatně, pánové, vždyť nemusíme jíti tak daleko! Celá řada těžkých řemesel se vykonává také Židy, Židé pěstovávali na př. koželužství a ve zdejší starodávné synagoze jest důkaz, že řezníci židovští dovedli se hájiti právě tak, jako jejich kolegové vyznání jiného. A konečně procházejíce se Prahou, snad byste mohli, pánové, si povšimnouti, jak poměrně dosti silným percentem jsou Židé zastoupeni mezi veřejnými i osluhy, kteří zajisté nemají živobytí lehké.

Arciť se přišlo se statistikou a pravilo se, že mravní kvalifikace Židů není takovou, jako občanů ostatních. Slavný sněme! Jestliže o slovech, platí ještě více o cifrách to, co řekl velký básník německý "Mit Ziffern lasst sichs's trefflich streiten, aus Ziffern ein System bereiten. "

Ale, slavný sněme, cifry samy o sobě ještě nejsou statistikou. Mají-li cifry míti nějakou důležitost, mají-lí přesný podklad tvořiti, pak jest zapotřebí, aby cifry byly uváděny ve srovnalosti s poměry samotnými. Já jsem přesvědčen o tom, že by to vyvolalo jenom veselost, kdybych chtěl tvrditi, že velká města jsou mravnější než lesní krajiny a kdybych na odůvodnění poukázal k tomu, že velká města mají mnohem příznivější cifru co do pytlačení a lesní krádeže!

Zajisté že by se pak řeklo V městech to není žádná zásluha, v lesních krajinách není to žádný krom obyčejný hřích. Jestliže se pak dnes, kde stále ještě hospodářský vývoj není změněn a kde posud většinou Židé zabývají se obchodem, přichází s ciframi, které právě takové trestné činy vytýkají, které se nejvíce vyskytují u obchodu, a chce se z toho dovozovati nějaký úsudek na mravní kvalifikaci, pak jest to zajisté stejně úplně pochybeno. Že by nemohl nikdo činiti důsledky z toho, že na př. u rolníků aneb u professorů, u duchovních jest malé percento úpadků, to jest docela pochopitelno. Stejně ale pochopitelno jest, že procento jest větší tam, kde se právě většina dotyčné třídy zabývá právě obchodem.

Mimo to, slavný sněme, právě v těch cifrách, které byly zde uvedeny a jejichž správnost arciť kontrolovati nemohu, jest ještě chyba druhá, že se směšuji různé místní poměry.

Já bych mohl argumentaci, kterou pan poslanec za Vrchlabí zde podal, přivésti ad absurdum velmi jednoduchým způsobem, kdybych zase poukázal k tomu, jak příznivé je židům procento konkursů v Tyrolech, Solnohradě a třeba v Krajině. Docela pochopitelným způsobem, slavný sněme, poněvadž tam obchodníků židovských velmi málo - ale bylo by to právě tak nespravedlivé, jako směšování s poměry v Haliči, kde obchod velmi převážnou většinou jest ještě v rukou Židovských.

Zůstaňme zde ve království českém a seznáme, že v království Českém tato cifra Čím dále tím více se mění. Je to docela pochopitelno následkem fakta, že obchod ponenáhlu z rukou židovských přechází do rukou křesťanských.

Bylo také vytýkáno něco o lichvě, o vysokých procentech, dražbách atd.

Ale, sl. sněme, to, pokud se týká poměrů ve království českém, připomíná Münchhausena, jemuž v trubce teprve z jara roztály zamrzlé tony. To se mi zdá, že dnes velkou měrou již neplatí, a kdo dnes prohlédne pozemkové knihy ve království Českém a sleduje úřední věstník vyhlašující dražby, ví dobře, že mezi vymáhajícími věřiteli již jen velmi malým procentem jsou penězodárci židovští.

Jestliže řečník, který první touto záležitostí se zabýval - pochopitelno, jedná-li se o židy mezi uhlím, že jsou očerňováni - tvrdil, že židé derou a tlačí se nyní do úřadů, pak, sl. sněme, zní to, aspoň pokud se týká poměrů ve království Českém, jako trpká ironie

Zde, jak Dr. Žalud včera již konstatoval, do služby soudcovské židé zásadně se nepřijímají, do služby politické židé zásadně se nepřipouštějí a ty židy, kteří mimo finanční prokuraturu, která jaksi je jejich útočištěm, kteří jsou ve službě poštovní, finanční neb samosprávné bylo by snadno spočítati na prstech, možná že i ruky jedné.

Ještě leccos jiného bylo vytýkáno židům, leč myslím, že v té příčině nejlepší vyvrácení podal řečník, který prvý o této věci mluvil.

On uznával, že židé mají řadu dobrých vlastností a mezi nimi zvláště jmenoval vzorný a spořádaný rodinný život.

Jsem toho náhledu, že mohu se zcela klidně na to odvolati a myslím, že nebude nikdo ničeho namítati, pravím-lí, že vzorný rodinný život možným není u darebáků.

Řečník, který prvý o této záležitosti mluvil, dovolával se také starého Římana Katona a bezděčně učinil porovnání velmi dobré. Budiž mi dovoleno, abych ukončil své vývody provedením toto porovnání.

Řečník, který ho použil, důsledků arciť lekati se nebude, neboť on nepokrytě prohlásil se za stoupence militarismu, který netoliko za nutný, ale pro naše státy přímo za prospěšný prohlásil.

Ale myslím, sl sněme, že ani jeho nejužší političtí přátelé nebudou s tím souhlasiti, a že proto i na ně i na ostatní snad to porovnání bude působiti poněkud jinak.

Když se Marku Porciu Katonovi neustálým a opětovným jeho voláním, které arci ve světle pravé historické kritiky nejeví se již jako volání nezdolného vlasteneckého přesvědčení, nýbrž jako msta podrážděné a uražené ješitnosti, když, pravím, neustálému volání Marka Porcia Katona podařilo se rozvášniti Řím a strhnouti jej do třetí války punské, tu arciť Karthagina byla s povrchem země srovnána. Řím zbavil se mocného soka, pod jehož "Byrsou" netoliko obchod, ale vedie obchodu a pomocí obchodu kvetly vědy a umění: ale pro Řím samotný pád Karthaginy znamená rozbraní v dějinách. Od té doby Řím čím dále tím rychleji šinul se po šikmé ploše k vojenskému imperialismu, za jehožto vlády vyznavači čisté víry nazaretské pod zemí museli hledati útočiště, kdežto nad nimi z počátku pod lesklou rouškou vědy a umění, ale později ve své nepokryté nahotě slavili své orgie prodejní augurové, Messaliny a vlády a peněz lační praetoriani.

Slavný sněme, historia magistra vitae, dějiny buďtež nám učitelem také pro poměry nynější. (Výborně! Výborně! Řečníku se gratuluje. )

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der Herr Abg. Gebier Ich ertheile ihm das Wort.

Abg. Gebier: Hoher Landtag! Wenn ich mir erlaube, ein zweitesmal das Wort in der Kohlenwucherfrage zu ergreifen, so geschieht es nur, um gegenüber einigen der Herren Vorredner meinen Standpunkt in dieser wichtigen Angelegenheit Und der damit gestreiften Judenfrage festzustellen

So hat z. B Herr Dr. Leitner versucht

die jüdischen Kohlenwucherer zu vertheidigen (Abg. Wolf ruft: Trauriger Beruf!) freil ch in einer derartig unglücklichen Weise, dass dies ein sehr merkwürdiges Streiflicht auf den Herrn Dr. Leitner wirft. (Abg.

Wolf: Ex offo Vertreter!) Wenn ich sollte

Lust haben, einen Process zu verlieren, so können Sie überzeugt sein, Herr Dr. Leitner, dass ich Ihnen die Vertretung übertragen werde.

Ich komme auf einige Stellen seiner Rede vom 9. April zurück, welche vorwiegend eine Polemik gegen meine Ausführungen am selben Tage waren.

Die Einleitung seiner Rede ist mit seinem Citate Goethe's geradezu blöd zu nennen: Denn Altmeister Goethe war es, welcher das Judenvolk nicht besonders hochgehalten hat, und wenn ich dem Abg. Dr. Leitner einige Verse des Dichters ins Gedächtnis rufe, wird er mir jedenfalls Recht geben müssen. Ich verweise nur auf die Worte:

Du kennst das Volk, Das man die Juden nennt. Das außer seinem Gott, nur einen Herrn erkennt. Du gabst ihm Raum und Ruh', Sich weit und breit zu mehren, Und sich nach seiner Art In Deinem Land zu nähren.

Sie haben einen Glauben, Der sie berechtigt, die Fremden

zu berauben, Und der Verwegenheit Steh'n Deine Völker bloß. "

Aber lassen wir diese Citate! Ich werde an der Hand des stenograghischen Protokolles bloß einige Sätze aus der Rede des Abg. Dr. Leitner herausgreifen, um dieselben zu widerlegen.

Namentlich betrifft die erste kritische Bemerkung meine Person.

Es heißt hier ausdrücklich im stenographischen Protokolle: "Ich glaube sogar, wenn die Juden es sich Geld kosten lassen wollten, so würden sie, vorausgesetzt, dass sich der Herr Abg. Gebler dazu hergäbe, so würden sie ihn wahrscheinlich engagieren zur Bekämpfung des Antisemitismus. "

Ich schicke voraus, dass ich ja nicht die Schule genossen habe, wo man das Reden so lernt, wie der Abg. Dr. Leitner, sondern, dass ich gewohnt bin, so zu sprechen, wie mir der Schnabel gewachsen ist und wie es ans meinem Herzen kommt, (Bravo! Bravo!), weil ich meinem Volke damit dienen will.

Auch werde ich für meine Rede nie bezahlt, fondern im Gegentheil ich opfere gerne Geld und Gut, auch meine Gesundheit, wie ich schon oft bewiesen, wenn es gilt, für das Wohl des Volkes einzutreten.

Umsoweniger ist Dr. Leitner berechtigt, in einer derartigen Weise von mir zu spre chen. Ich muss diesen Anwurf mit aller Entschiedenheit zurückweisen, denn, wenn, wir es scheint, der Herr Dr. Leitner vielleicht von den Kohlenwucherern für seine derartigen Leistungen greifbare Dankesbezengungen erhalten haben sollte, so darf er aber doch nie wagen, mich mit sich selbst in dieser Beziehung aus eine Stufe zu stellen. (Widerspruch links). Das ist mir ganz gleichgiltig, ich kann mir nicht helfen, geifern Sie, wie Sie wollen! (Abg. Stein: Vertreter der BrüxerKohlenbergbaugewerkschaft, Nonolet!) Ich kann auch schweigen und Ruhe abwarten. Wenn er es noch ein zweitesmal wagen sollte, so würde er mich von einer anderen Seite kennen lernen! (Abg. Stein: Gebler ist der angegriffene, er hat Recht, wenn er sich wehrt; die Herren haben drüben etwas feinere Worte gedrechselt, die Angriffe aber waren noch etwas perfider! Lärm. )

Oberstlandesmarschall (läutet): Der H. Abg. Gebler hat das Wort!

Abg. Gebler: Ich übergehe zu einer weiteren Stelle. Der Herr Abg. Dr. Leitner sagte auch, wie er über gesetzgeberische Thätigkeit sprach, wie er uns und dem ganzen hohen Hause eine Belehrung zutheil werden ließ, dass der "blinde Eiser" da schaden könnte. Der "blinde Eifer" könnte Gefahr bringen. Er sagt also selbst indirekt, gegenüber dem jüdischen Großkapital müsse man sich sklavisch unterordnen.

Also das ist "blinder Eifer, " wenn man sich dagegen rührt, wenn man das Kind beim wahren Namen nennt, was vielleicht Herr Dr. Leitner ans gewissen Gründen sich nicht trauen darf.

Er warnt auch vor radicalen Mitteln.

Er ist aber selbst so blind, dass er die größte Gefahr, die der Sclaverei durch goldene Ketten, nicht sehen kann oder aber nicht sehen will.

Weiters sagt er in seiner Rede, dass die großen Gefahren und Uebelstände, welche der Kohlenarbeiterausstand mit sich gebracht, unter dem Eindrucke unrichtiger Wahrnehmungen stehen.

Nun, meine Herren, Kohlenarbeiterstrike und Kohlenwucher gehören gar nicht zusammen.

Wer hat es demnach den Kohlenwucherern an die Hand gegeben, dass sie das in gewöhnlichen Zeiten als unbrauchbar angesehene Material um ein Sündengeld an die notleidenden Consumenten abgeben sollen? Wie hängt das mit dem Strike zusammen?

(Abg. Stein ruft: Er spricht sowie der Giovanelli, beide stehen auf derselben Stufe. )

Ist es nicht empörend, wenn ein paar jüdische Kohlengroßhändler, Großcapitalisten und Kohlenwucherer, wie dieser Petschek und Weimann, das Elend der ganzen Bevölkerung in so schamloser Weise ausbeuten?

(Abg. Iro: Kein Radicalismus ist stark genug für solche Hallunken! Abg. Wolf: Sie haben eine traurige Rolle gefpielt, Herr Dr. Leitner!)

Ich würde einen guten Agitator gegen den Antisemitismus abgeben können, sagten Sie, Herr Dr. Leitner, aber ich bitte doch zu bedenken, ob Sie nicht selbst für den Antisemitismus agitieren? (Rufe: Er ist ja gar nicht hier!) O ja, dort sitzt er ja. (Heiterkeit).

Dem Herrn Abg. Dr. Žalud möchte ich nur bemerken, dass seine Klagen, man mache das Judenthum für alle Uebel verantwortlich, welche über die Menschheit kommen, nicht ganz gerechtfertigt sind, denn an den volkswirthschaftlichen Krebsschäden sind die Juden doch immer schuld, (Abg. Stein: Selbstredend. ) und ihre nichtjüdischen Handlanger, Helfershelfer und Soldknechte!

Ich werde Ihnen, meine Herren, noch einen Nothschrei vorbringen, der in Form eines Plakates anlässlich der bevorstehenden Gemeindewahlen in Saaz von Seite des deutschnationalen Wahlausschusses ausge stoßen worden ist.

Ich bitte freundlichst Seine Durchlaucht mir die Vorlesung zu gestatten. Es wird keine zwei Minuten dauern.

(Liest): "An die deutschvölkische Wählerschaft von Saaz!

Bereits in den nächsten Tagen wird die Neuwahl in die Gemeindevertretung vorgenommen werden.

Vor vier Jahren gelang es den vereinten Kräften der deutschen Bewohner dieser Stadt, die Juden und ihre Helfershelfer die Judenliberalen - niederzuwerfen und unserer Vaterstadt eine deutschnationale Mehrheit in der Gemeindevertretung zu verschaffen.

Vier Jahre lang waren die von der deutschnationalen Partei gewählten Männer am Ruder, und die meisten von ihnen, das kann ruhig behauptet werden, haben das Vertrauen, das in sie gefetzt wurde, vollkommen gerechtfertigt.

Trotz allen Anfeindungen, Verspottungen und Verhöhnungen, denen sie seitens der Juden und deren gefügigen Werkzeugen ausgesetzt waren, haben sie ihre Pflichten treu erfüllt und waren jederzeit am Platze, als es galt, den deutschen christlichen Charakter unserer treudeutschen Stadt zu wahren, das heimische Gewerbe durch vollkommen unparteiische Arbeitsvergebung bei den städtischen Bauten und Beschaffung eines weitgehenden Sparkassa-Credits zu unterstützen und den in den letzten Jahren durch Elementarereignisse schwer bedrängten Grünzeugpflanzern in dem Bestreben, ihre mißliche Lage zu verbessern, mit Rath und That beizustehen.

Durch den Bau eines neuen Krankenhauses wurde eine mustergiltige Anstalt geschaffen, wie man eine zweite in Böhmen nicht trifft, desgleichen stellt die neue Schule in der unteren Vorstadt eine Musterschule dar, die abgesehen von den der Saazer Lehrerschaft bewilligten Ortszulagen, von der schul- und lehrerfreundlichen Gesinnung der deutsch-nationalen Partei in Saaz das beste Zeugnis liefert. Aber auch noch auf anderen commnnalen Gebieten zeigten die nationalen Stadtverordnetenmitglieder ihre Arbeitsfreudigkeit, die sich auch durch das öde Gezänke das von den Juden und Judenliberalen häufig geradezu vom Zaune gebrochen wurde,nicht tödten ließ

Auch der neuen Gemeindevertretung harren wichtige Fragen, zu deren Lösung es unabhängiger, nicht im Judensolde stehender, deutscher Männer bedarf. Vor allem müssen alle zur Verfügung stehenden Mittel angewendet werden, um die trostlose Lage der Grünzeugpflanzer und Hopfenbauer zu bessern, dem durch die unsaubere Geschäftsmoral des Judenthums tief gefchädigten Gewerbestande die nöthige Unterstützung angedeihen zu lassen und jederzeit die Interessen der deutschen Arbeiter in entschiedener Weise wahrzunehmen. Durch einen weifen Hanshalt in der Gemeindeverwaltung muss gesorgt werden, dass die Gemeindeumlagen in Zukunft keine Erhöhung erfahren

Deutsche Saazer! Der Judenliberalismus, an dessen Spitze einige ehrgeizige Streber stehen, die mit aller Gewalt eine Rolle im öffentlichen Leben unserer Stadt spielen wollen, setzt alle Mittel in Bewegung, um die einheimischen Saazer Bürger aus der Gemeindestube zu verdrängen und an deren Stelle eingewanderte Juden und Judenanhänger zu setzen.

Wollt Ihr, dass die Juden und einige von diesen abhäugige Deutsche in Euerer Vaterstadt die erste Geige spielen?

Wollt Ihr den Juden, die vor dem Jahre 1848 nicht einmal in Saaz übernachten durften, die Stadtvertretung ausliefern?

Wollt Ihr, dass das übermüthig gewordene Judenthum den Rest des deutschen Bürgerthums vollends auszehre?

Wollt Ihr, dass sich vielleicht das Wort

eines bekannten Saazer Juden erfülle, der da meinte, die Christen gehören auf den Schindanger?

Wollt Ihr das, dann wählet die jüdische oder liberale oder die deutschfortschrittliche Liste, die vom Lederer und dessen Anhängern herausgegeben wird. "

Dies ist ungefähr der Nothschrei von Saaz. (Abg. Stein ruft: Das wurde von dem österreichischen Staatsanwalte confisciert. ) Die dortige Bezirkshauptmannschaft hat nicht gestattet, diesen Nothschrei öffentlich anzuschlagen.

Meine Herren! Wer die erdrückende Macht des Judenthums in der Saazer Gegend kennen gelernt hat, muss geradezu dar-

über staunen, dass dies vom k. k. Bezirkshauptmanne verboten werden konnte.

Wo bleibt da die Gerechtigkeit, meine Herren ?

Wird in dieser Weise der Eilass des Ministerpräsidenten Dr. von Körber an die Beamtenschaft respectiert oder sollte dieser Erlass nur pro forrna hinausgegeben worden sein ?

Wer ist bei derartigen Vorgängen Staatsbürger zweiter Classe? Wir haben in den Blattern gelesen, dass unlängst eine Deputation der Juden bei Seiner Exzellenz dem Herrn Ministerpräsidenten gewesen ist und ihn gebeten hat, er möchte den grausamen Antisemitismus endlich einmal unterdrücken und nicht zugeben, dass die Juden zu Staatsbürgern zweiter Classe herabgedrückt werden

Meine Herren! Die Classe, in die wir gehören, ist den Juden gegenüber nicht die zweite, sie ist die zehnte. In moralischer Beziehung gehören eigentlich die Juden selbst in die x--te Classe. (Heiterkeit. )

Nachdem sich die Debatte über den Kohlenwucher, ohn die Juden zu tangieren gar nicht denken lässt, möchte ich diesem eigenartigen Volke, dessen gute Eigenschaften ich letzthin hervorgehoben habe, noch zurufen: "DieSchuld an dem stets zunehmenden Antisemitismus tragen einzig und allein die üblen Eigenschaften des Judenthums selbst, und wenn die Juden dieselben bekämpfen weiden, wird auch der Antisemitismus nach und nach geringer weiden. " Der Antisemitismus kann also nur von den Juden selbst bekämpft werden Mögen sie daher umkehren, wenn es ihnen möglich ist; freilich werden sie ihre ganze Tradition, die aus dem Alterthume datiert, über Bord werfen müssen; denn damals schon waren die Juden gefährlich und es haben schon damals die alten Völkerschaften sie in die Gefangenschaft ichleppen müssen. Und selbst in Gefangenschaft sind sie den alten Aegyptern ungeinüthlich geworden und wurden daher hinausexpediert.

Und ich möchte den Juden im Ernst zurufen, sie möchten Umkehr halten, denn das "Mene tekel ufarsin" wird noch ein zwei= tesmal an die Wand geschrieben werden und mit kritischeren Lettern als es jemals geschehen ist.

Ich habe erklärt, dass ich kein Antisemit

bin, dass ich nur gegen die Corruption bin. (Heterkeit.)

Nein, meine Herren, lachen Sie nicht. Herr Schars, warum lachen Sie denn, Sie haben es am allerwenigsten nothwendig, Sie könnten ja mein Freund sein, unter Umständen. Aber Sie mögen nicht, das ist das einzige Malheur!

Nun also, meine Herren! Ich will schließen, um die Geschichte nicht weiter auszudehnen. Ich wäre persönlichen der Kohlenfrage für die Einführung des Kohlenmonopols von Seiten des Staates und dies ganz entschieden. Ich habe auch neulich behauptet, es müsste gehen und es wird gehen. Das ist zweisellos. Es lassen sich ja auch andere Monopole durchführen, warum nicht das Kohlenmonopol? Aber nachdem der Antrag des Collegen Herrn Ingenieurs Kaftan endlich die Frage ins Rotten gebracht hat, so werde ich unbedingt dafür stimmen, dass er der Commission zugewiesen werde. Es ist Sache der Commission, dann diese Angele genheit mit Ernst und der nöthigen Schärfe zu prüfen und dem hohen Landtage wieder Bericht zu erstatten. Es wäre nur zu wünschen, dass der Bericht bald dem Landtage erstattet würde und dass er nicht lange hinausgeschleppt würde, damit wir noch in dieser Session im "Stande wären, endgiltige Beschlüsse fassen zu können.

Oberstlandmarschall: Es hat sich noch und zwar gegen den Antrag der Herr Abgeordnete Dr. Leitner das Wort erbeten.

Ich ertheile ihm dasselbe

Abg. Dr. Leitner: Ich habe mir das Wort erbeten, um die ganz unqualifizierten Angriffe, welche der Herr Abg. Gebler gegen meine Person und gegen die Motive meiner Rede gerichtet hat, mit aller Bestimmtheit, aber ohne Erregung zurückzuweisen, weil sie eben der Herr Abg. Gebler vorgebracht hat (Lebhafte Unruhe. )

Oberstlandmarschall: Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet und ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Není nikdo více k slovu přihlášen.

Prohlašuji, že jest rokování skončeno. Závěrečné slovo má pan navrhovatel.

Der Herr Antrngsteller hat das Schlusswort.

Dávám slovo panu navrhovateli.

Poslanec inž. Kaftan: Slavný sněme!

Nemohlo nikoho překvapiti, že návrh náš, podaný v době, kdy veškeré obyvatelstvo tohoto království nalézá se dosud pod dojmem kruté krise, vzbudil živý ohlas i na sněmu král. českého, a jest velmi zajímavo pozorovati, pod jakým zorným úhlem jednotlivé strany a skupiny tohoto slavného sněmu na návrh náš a jeho důsledky pohlížejí. Toliko jediný mocný činitel nejevil průběhem 4denní debatty o návrhu tom žádného interessu. A přece se mně zdá, že neměla c. k. vláda dáti sobě ujíti této příležitosti, aby vyložila, jak pohlíží na otázku uhelnou, která mysli celé říše zaujímá a na jejímžto zdárném rozřešení budoucnost, ano existence našeho průmyslu, našeho vývozu, naší schopnosti k soutěži na trhu světovém závisí, (Volá se To vláda teprve začne studovati!) což připouští jenom dvojí výklad: Buď c. k. vláda nehodlá hospodářský program svůj na radě říšské tak velkolepě vyložený prováděti, aneb necítí dostatek síly, aby výstřelkům zejména obchodu uhelného, jak jsme v poslední době viděli, patřičně čelila.

Návrh náš, velectění pánové, jest povahou svou eminentně hospodářský. Ale právě takovou vlastnost měl dřívější návrh můj v příčině vybírání zemské dávky z uhlí mimo zemi spotřebovaného. A přece, velectění pánové, narazil zejména na této straně (německé) slavné sněmovny návrh ten na veliký odpor, bylo mu z této strany, se strany našich německých krajanů vytýkáno, že jest namířen proti národnosti německé. Když jsem však návrh svůj rozšířil také na uhlí kamenné, které se dobývá také v kraji českém, tu opět byli pánové proti tomu, ovšem, že zase z důvodů jiných. A podobně má se to s návrhem dnešním.

Pan poslanec Strache hřímal proti lichvě uhelné, opřev četnými a velmi zajímavými číslicemi podstatu návrhu mého. Každý očekával, že pan posl. Strache bude hlasovati pro návrh náš; avšak nicméně prohlásil opak toho, a sice z té příčiny, že prý návrh náš má příchuť státoprávní a že zavání tak zvanou "Verwenzlungstheorií. " To byl ten veliký důvod, proč pan posl. Strache nechce hlasovati pro návrh náš.

Velectění pánové, jest to opět onen pověstný duch Bankův, který se naším krajanům německým vždycky zjeví, když se jedná o prostředky, kterými by mohla právomoc, autonomie země, byť i v otázkách hospodářských, býti posilněna. Ti pánové posilňují raději a ochotněji centrální moc vlády, byť i tato byla, zejména v poslední době, v akutní otázce uhelné skutečně nedovedla rozhodného okamžiku na prospěch strádajícího obyvatelstva využíti, než aby pomohli povznésti význam této rodné země, kde společně s námi žijí, kde společně s námi trpí i hospodářsky a sice následkem uměle konstruované odvislosti království Českého od Vídně. (Tak jest!)

Proč cítily, velectění pánové, největší tíhu stávky uhelné království České a Praha a proč ne Vídeň?

O Vídeň starali se králové uhelní p. Gutmann, Muhr et comp., tam postarali se o dostatečné zásoby uhlí; ve Vídni nepocítili krise uhelné, ano i ceny uhelné byly nepatrně a na některých místech docela nebyly zvýšeny proti cenám dřívějším. A proč, pánové ? Inu, Vídeň rozkládá se vůkol dvorského hradu (Tak jest!), kam vede z Vídně mnoho ušlapaných cestiček, jejichžto oživení Vídeňáky, kteří by si přišli stěžovati na nepřiměřené zdražení uhlí, mohlo by míti pro krále uhelné velmi nepříjemné následky. (Tak jest!) Avšak v Cechách platí to ruské přísloví: Bůh je vysoko, cár je daleko; a proto bezohledné a nemilosrdné zvyšování cen uhlí!

Nuže, pánové, jestli si to dají líbiti naši velectění krajané německého jazyka, dá-li si to líbiti německý průmysl, nuže dobře; my však si to líbiti nedáme, my nedáme sobě odnímati majetek země, nedáme sobě odebírati poklady, které dobrotivá příroda do lůna tohoto království uložila, nedáme si je lichvářským způsobem zdražovati. To bylo podnětem našeho návrhu

Ze skromného výroku mého, že námi navržené zásady osnovy zákona lze snad rozšířiti, že lze návrh náš doplniti, prohloubiti a zdokonaliti, soudil velect. p. posl. Dr. Leitner, že návrh můj jest v právnickém ohledu monstrosní, platných právnických důvodů však k tomu dosud nepodal. Neslyšel jsem žádný proti tomu

Není prý příkladu, praví, aby kdo výtěžek některé věci mohl vyvlastniti. Nuže, což neslyšel p. dr. Leitner ve své dlouholeté praxi o vyvlastnění výtěžku vodní síly a celé řady jiných věcí? Pánové, nejsem právníkem, ale ze své dlouholeté praxe při provádění velikých staveb mohl bych mu podati pro to příkladů celou řadu.

Pan dr. Leitner popíral, že by tabákový monopol mohl se srovnávati s monopolem prodeje uhlí zemí, poněvadž prý rolník nemusí pěstovati tabáku, že také prý pěstuje jiné plodiny; ovšem já myslím, že rolník tabák nepěstuje z nějaké zvláštní záliby, jako u nás nepěstuje z podobné příčiny rolník řípu, která velmi mnoho práce a risika ukládá, nýbrž z pouhé železné nutnosti.

Avšak také majitelům dolů nikdo nepřekáží, aby toho svého uhlí, které vydobudou, nevyužitkovali na dole jiným způsobem, na př. k vyrábění elektrické energie, kterou lze na 100 km a dále rozváděti a proti tomu není namířen návrh náš, - nebo na dole nevyužitkovali výtopnost uhlí v parním stroji a tím k výrobě jiných výrobků průmyslových, v tom by jim nikdo zajisté nebránil.

Netvrdil jsem, že by byl monopol tabákový totožným s monopolem prodejovým uhlí, avšak táži se pana dra. Leitnera, je-li mu milejší, když určuje cenu uhlí, tohoto chleba naší industrie, země, na jejížto hospodářství má p. dr. Leitner a jeho strana zajisté také dosti vlivu, aneb určují-li ceny pan Petschek, Weimann a Raimann, na které nemá vliv ani stát, ani země, ani c. k. vláda. A kdo stanoví ceny plodin hospodářských ? Má snad rolník jakéhosi podílu na užitku z blankoterminového obchodu obilního? Zajisté nikoliv.

Tedy argumentace pana Dr. Leitnera stojí na slabých nohou a zdá se mi, že také před ním vznáší se duch Bankův, nechci říci snad duch Petschkův, Weimannův a Raimannův. (Veselost. )

Nuže, pánové, těší mne však velmi, že sám pan dr. Leitner přiznává, že se