Kališti zaslán za tím účelem, aby tento jej s obecní knihou účetní srovnal a stávající difference bernímu úřadu oznámil, by tyto vyrovnány, pokud se týče, vysvětleny býti mohly.
V příčině nesprávného vedení exekuce pro daně vyskytly se v okresu řičanském v posledním čase jen stížnosti dvě a sice ohledně Jana Kulhánka z Lensedel a Prokopa Šnajperka z Mnichovic.
Neshoda v prvním případě záleží v tom, že v obci řečené jsou dva poplatníci téhož jména a téhož příjmení, z nichž jeden jest držitelem usedlosti č. p. 22 a druhý držitelem usedlosti č. p. 26.
Berní úřad řičanský domnívaje se, že berní předpisy týkají se jedné a téže osoby, sloučil konta těchto dvou poplatníků jíž v roce 1894, čímž se stalo, že byl vždy pouze jeden z obou stejnojmenných poplatníků do exekučního výkazu pojímán.
O nápravě se jedná. Ohledně stížnosti Šnajperka bylo rovněž, čeho potřebí, zařízeno.
Ostatně byla učiněna také příslušná opatření, aby hlavní knihy jmenovaného berního úřadu důkladné přehlídce podrobeny byly.
K dotazu, který na mne vznesli páni posl. Dr. Sláma a soudruzi dne 26. března t. r. ve příčině špatného stavu silnice vedoucí od hostince "na špici" v Jaroměři k Josefovu a k nádraží josefovsko-jaroměřskému, kladu si za čest odpověděti to, co následuje
Silnice ta byla kdysi zřízena erárem vojenským k účelům vojenským; po delší dobu se jí však užívá k dopravě vůbec.
Poněvadž jednání o převzetí této silnice do správy některého z činitelů na jejím udržení interesovaných, která již od r. 1869 se vedla, zůstala bezvýslednými, bylo nyní říšským ministerstvem války prohlášeno, že erár vojenský, jenž nemá žádného zájmu na této silnici, nebude jí více vydržovati.
Poněvadž pak, jak jsem se již zmínil, jde tu o veřejnou silně frekventovanou silnici, kterou dlužno udržovati sjízdnou, nařídil jsem okresnímu hejtmanství ve Dvoře Králové, aby v této otázce s urychlením vydalo rozhodnutí.
Die in der Sitzung des hohen Landtages vom 5. April l. J. an mich gerichtete Interpellation der Herren Abgeordneten Iro und Genossen, betreffend die Ausdehnung der für den Prager Polizei-Rayon erlassenen Vorschriften über die Sonntagsruhe im Handelsgewerbe auf alle übrigen Städte des Landes, habe ich die Ehre nachstehend zu beantworten:
Wie ich hier bereits aus einem anderen Anlasse bemerkt habe, bin ich stets bestrebt, auf die thunlichste Einschränkung der ge werblichen Sonntagsarbeit hinzuwirken.
Bei den bezüglichen Maßnahmen muss jedoch auf die Bedürfnisse der Consumenten, lowi insbesondere auch aus jene des Gewerbestandes Rücksicht genommen werden.
Diese Rücksichtnahme auf die Interessen der betheiligten Kreise ließ es bisher nicht thunlich erscheinen, die für Prag mit 11 Uhr Vormittags festgesetzte Schlußstunde für den Handelsgewerbebetrieb an Sonntagen im ganzen Lande einzuführen, denn in vielen kleineren Städten ist gerade das Sonntagsgeschäft infolge des Zuströmens der Landbevölkerung ein sehr reges, so dass eine Einschränkung der Stunden, während welcher der Geschäftsverkehr gestattet ist, gewichtige wirtschaftliche Nachtheile zur Folge haben könnte
Die Genossenschaften, welchen es nach dem Gesetze zunächst obliegt, Anträge aus die. Einschränkung der Sonntagsarbeit zu stellen, haben bisher von diesem Rechte keinen Gebrauch gemacht.
Wenn aus diesen Gründen die Erlastung einer allgemeinen, für das ganze Land giltigen Verordnung in dem angestrebten Sinne vorläusig nicht angezeigt erscheint, so habe ich doch die von zahlreichen Vereinigungen der Handlungsgehilfen eingebrachten Petitionen gerne zum Anlasse genommen, um über die Zulässigkeit der Ausdehnung der für Prag erlassenen Verordnung aus einzelne andere Städte die gesetzlich vorgeschriebenen Erhebungen einzuleiten, und ich werde nicht unterlassen, dort, wo es die Verhältnisse gestatten, mit einer möglichst weit gehenden Einschränkung der Sonntagsarbeit bei den Handelsgewerbeu vorzu' gehen.
K dotazu vznesenému na mne ve schůzi slavného sněmu dne 26. března t. r. pány posl. Jos. Anýžem a soudr. ve příčině důvodů, pro které vláda nedoporučila k Nejvyššímu potvrzení osnovu zákona, týkajícího se změny §. 26. z. z. ze dne 13. května 1894. čís. 36. z. z. na kteréž se usnesl slavný sněm ve schůzi dne 13. května m. r. konané, kladu si za čest sděliti, že důvody dotyčné dány byly na vědomí praesidiu slavného sněmu přípisem mým ze dne 16. prosince m. r. čís. 21. 851.
Podotýkám, že zástupce vyslaný mnou do školské komise neučinil žádného prohlášení, jež by souhlasilo se zněním zmíněné osnovy zákona.
Ve příčině příští úpravy postupu při přiznávání zvýšení služného učitelům na školách obecných sdělil jsem přípisem ze dne 29. ledna t. r. (číslo 464 praesidiální) s praesidiem slavného sněmu názor ministerstva kultu a vyučování, jenž intencím slavného sněmu vstříc vychází.
Páni poslanci Dr. Krajník a soudr. učinili v sezení vysokého sněmu dne 5. dubna 1900 odbývaném, dotaz v příčině nepořádků a zpronevěření při spořitelně prachatické se vyskytnuvších.
Ve věci té zavedl krajský soud v Písku trestní řízení proti bývalému účetnímu jmenované spořitelny pro zpronevěření a podvod, které dosud není ukončeno.
Vzhledem k tomuto řízení trestnímu nelze mi pro nynějšek zmíněný dotaz do podrobna zodpověděti, a jest mi proto toliko na následující poznámky obmeziti:
Zakládaje se úředními spisy, prohlašuji, že městská obec Prachatice dle stanov spořitelny a závazků na se vzatých veškerým značným jměním svým a veškerými příjmy za spořitelnu Prachatickou ručí a že proto obava, že by snad některý z vkladatelů zmíněného ústavu ku škodě přišel, jest vyloučena.
Podotýkám dále, že se roku 1872 nikterak nejednalo o zpronevěření či nějaký jiný čin trestný, nýbrž výhradně o nepořádky a nešetření stanov, že tenkráte nalezené závady byly odstraněny a spořitelna žádné škody neutrpěla, pak že nutnost místodržitelstvím odporučeného odstranění některých osobností z ředitelství a z úřednictva spořitelny tím odpadla, že důvod tohoto odporučení, totiž okolnost, že osobnosti ty byly dlužníky ústavu, pominula, co spolehlivým způsobem bylo zjištěno.
Pokud se týče novějších událostí při spořitelně Prachatické, lze toliko uvésti, že revisí, kterou dozorčí úřad letos zřízencem svým vykonati dal, ovšem bylo zjištěno, že u spořitelny jmenované koncem roku 1899 stával schodek v okrouhlém obnosu 153. 000 zl., při čem reservní fondy v posledních účetních zá věrkách spořitelnou vykazované, nepovšimnutými zůstaly.
Ztráty ty však z většího dílu povstaly lehkovážným a nesprávným účtováním, které pak také mělo za následek, že spořitelnou po dobu jejího trvání, ač skutečně podmínky stanovami vytknuté nebyly dány, obci Prachatické pro sebe 140. 000 zl. a na účele dobročinné dalších 13. 000 zl. bylo vyplaceno, tak že ztráta, jež obci z ručení jejího vzejde, ve skutečnosti se jeví o tyto obnosy zmenšena.
Zpronevěřen byl, pokud zřízenec zdejší mimochodem zjistil, dvojitým vyplácením vkladů obnos asi 38. 000 zl.
V příčině upravení poměrů spořitelny Prachatické takto v nepořádek uvedených a ku zabezpečení vkladatelů učiním neprodleně potřebná a vhodná opatření a vyjednávám v tomto směru již s městskou obcí Prachaticemi.
Na dotaz pp. zemských poslanců Dra Františka Slámy a soudruhů v příčině odstranění stavidel a pilířů vojenského erarního mostu v Josefově a upravení téhož pouze s jedním průtočním otvorem, kladu sobě za čest odpověděti takto:
Především připomínám, že stavidlový vojenský most v Josefově právem stává a že největší dovolená výška stavidel řádně cestou politických instancí ustanovena byla.
Při komisionelním řízení dne 8. a 9. listopadu 1898, které se po žádosti královského věnného města Jaroměře v této záležitosti a sice dle zákona vodního konalo, prohlásili zástupcové města Jaroměře společně s majiteli súčastněných pozemků, že si nepřejí, aby tato záležitost vedle dotyčných předpisů vodního zákona dále projednávána byla, nýbrž že žádají, aby rekonstrukce mostu provedena byla výhradně na útraty státní.
Dal jsem proto zastaviti další vodoprávní řízení a předložil jsem celý spis prostřednictvím ministerstva orby, kteréž o záležitost tuto za příležitosti jednání o úpravě dolního toku řeky Úpy se zajímalo, říšskému ministerstvu války s návrhem na povolení potřebného nákladu z prostředků jeho.
Dle vynesení ministerstva orby ze dne 13. září minulého roku nenamítá říšské ministerstvo války v zásadě sice ničeho proti rekonstrukci mostu, nehodlá však poskytnouti nějaký příspěvek k výlohám s touto rekonstrukcí spojeným.
O tomto rozhodnuti ministerském byly veškeří účastníci vynesením místodržitelství ze dne 3. listopadu m. r. vyrozuměni.
Poněvadž podle vodního zákona erar vojenský k rekonstrukci stavidlového mostu nákladem jeho vlastním přinutiti nelze a poněvadž účastníci k nějakým příspěvkům uvoliti se nehodlají, jest stav věci ovšem nepříznivý.
Nicméně pokusím se každým způsobem ještě jinou cestou o to, aby stavidla mostu odstraněna byla, neboť jest to k uvolnění odtoku velkých vod velmi žádoucím
Nejv. maršálek zemský: Konstatuji, že jest slavný sněm způsobilý k usnášení se.
Ich konstatire die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.
Pan posl. Materna omlová se pro dnešní sezení neodbytným jiným zaměstnáním úředním.
Der Herr Abg. Materna hat sich für die heutige Sitzung wegen unabweislicher anderweitiger Amtsgeschäfte entschuldigt.
Der Herr Abg. Vojáček ersucht um einen dreiwöchentlichen Urlaub.
Pan posl. Vojáček žádá ze zdravotních příčin za třínedělní dovolenou.
Žádám, by jeho žádost byla přečtena.
Sněm. sekretář Höhm (čte): Vysokému praesidiu sněmu království Českého v Praze.
Jan Bohdan Vojáček, velkostatkář na Tetíně, co poslanec za velkostatky na sněmu království Českého, žádáv hluboké úctě za dovolenou na dobu tří neděl z ohledů zdravotních.
V nejhlubší úctě podepsaný Jan Bohdan Vojáček, co poslanec za velkostatky na sněmu království českého, žádám dle § 18. odst. 3. jednacího řádu Českého sněmu za udělení mi dovolené na dobu tří neděl z ohledů zdravotních, ano mi časté lupání a hučení v hlavě na ten čas nedovoluje žádnou větší námahu duševní.
Na Tetíně, dne 17. dubna 1900.
Jan Bohdan Vojáček.
Der Herr Abg. Vojáček ersucht um einen 3 wöchentlichen Urlaub. Ich werde dieses Ansuchen zur Abstimmung bringen. Ich ersuche die Herren, welche das Ansuchen bewilligen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří povolují dovolenou, by vyzdvihli ruku. Jest povolena.
Der Urlaub ist bewilligt.
Ježto pan posl. Vojáček jest členem výboru legitimačního a do tohoto výboru zvolen byl celým sněmem, jest potřebí, aby sněm vykonal novou volbu člena výboru legitimačního.
Dám tuto volbu na denní pořádek některého z příštích sezení.
Nachdem der Herr Abg. Vojáček dem Legitimationsausschusse als Mitglied angehört und in diesen Ausschuss vom ganzen
Hause gewählt worden ist, erscheint eine Neuwahl eines Mitgliedes dieses Ausschusses durch den ganzen Landtag nothwendig und ich werde die Wahl auf die Tagesordnung einer der nächsten Sitzungen setzen.
Herr Abg. Graf Buquoy hat angezeigt, dass er an den am 19., 20. und 21. dieses Monates in Wien stattfindenden Verhandlungen des österreichischen Forstcongresses theilnehmen müsse.
Aus diesem Grunde wurde ihm ein dreitägiger Urlaub bewilligt.
Pan posl hrabě Buquoy oznámil, že dne 19., 20. a 21. t. rn. musí býti přítomen při jednání rakouského lesnického sjezdu, jenž se v té době odbývá ve Vídni, a byla mu za tou příčinou udělena dovolená na tři dny.
Pan posl. Ferdinand hrabě Chotek předloživ vysvědčení lékařské, oznámil, že pro onemocnění nemůže po delší dobu súčastniti se sněmovních jednání.
Herr Abg. Ferdinand Graf Chotek hat unter Beilegung eines ärztlichen Zeugnisses angezeigt, dass er wegen Erkrankung längere Zeit hindurch an den Landtagsverhandlungen nicht theilnehmen könne.
Die Herren Abg. Dr. Pražák, Graf Ledebur, Graf Kurt Zedtwitz und Lenoch haben sich wegen Unwohlseins entschuldigt.
Páni poslanci Dr. Pražák, hrabě Ledebur, hrabě Kurt Zedtwitz a Lenoch omluvili se pro churavost.
Von Seite des Herrn Abg. Stefan Richter ist ein Ansuchen an mich gekommen, welches ich zur Vorlesung bringe.
Landtagssecretär Höhm (liest): Euer Durchlaucht! Da ich, erst heute Nachts ans Tirol zurückgekommen, auf Grund der hier vorgefundenen Nachrichten sofort wieder nach Brünn und Wien in wichtigen unansschiebbaren Berufsangelegenheiten verreisen muss, bitte ich mein Ausbleiben aus der heutigen und morgigen Sitzung des Landtages zu entschuldigen, und meinen Antrag auf Er lassung eines Cartellgesetzes ohne erste Le sung der Commission überweisen zu wollen.
Mit dem Ausdrucke vollkommenster Hoch achtung ganz ergebenster Stefan Richter.
Smichow, 19. April 1900.
Oberstlandmarschall: Herr Abg. Stefan Richter hat in dem eben verlesenen Schreiben angezeigt, dass er sich von der heutigen und morgigen Sitzung entschuldigt
Es ist dies Sache der Bewilligung eines Urlaubes, welche dem Präsidium zusteht.
Zugleich ersucht er jedoch, dass sein Antrag, betreffend Erlassung eines Cartellgesetzes. welcher auf der heutigen Tagesordnung steht, ohne erste Lesung an die Commission überwiesen weide.
In dieser Beziehung bemerke ich, dass ich, falls keine Einwendung dagegen erhoben werden sollte, diesem Ansuchen Folge zu geben beabsichtige.
Pan poslanec Štěpán Richter v přípisu, který právě byl přečten, oznamuje, že pro dnešní a zítřejší schůzi následkem důležitého zaměstnání nemůže býti přítomen. To je záležitost, která se týká dovolené, jež může se strany praesidia býti udělena. Dále pak žádá pan poslanec Štěpán Richter, aby jeho návrh, který se nachází na dnešním denním pořádku a který se týká vydání zákona o kartelech, byl bez prvního čtení přikázán komisi.
Pakli proti tomuto přání nebude vyslovena žádná námitka, zamýšlím vyhověti tomuto přání.
Ich weise den auf der heutigen Tagesordnung stehenden Antrag des Herrn Abg. Stefan Richter ohne erste Lesung an die Commission
Přikazuji návrh pana poslance Štěpána Richtra, který se nachází na denním pořádku, bez prvního čtení komisi
Die Herren Abg. Nowak und Genassen haben mir einen Antrag überreicht.
Páni poslanci Nowak a soudruzi mně odevzdali návrh.
Ich ersuche diesen Antrag zu verlesen.
Landtagssekretär Höhm (liest): Antrag der Abgeordneten Nowak und Genossen, betreffend die Gewährung von Unterstützungen aus Landesmitteln für die in diesem Jahre durch Erdrutschungen schwer au ihrem Grundund Hausbesitze durch viele Jahre hinaus geschädigten Gemeinden des politischen Bezirkes Tetschen.
Im heurigen Jahre gegen Ende Feber wurden in mehreren, an Berglehnen gelegenen Gemeinden des politischen Bezirkes Tetschen Erdbewegungen bemerkt, die durch die andauernde nasse Witterung begünstigt, erschreckende Dimensionen angenommen haben und bis heute noch nicht zum Stillstände gelangt sind.
Täglich werden neue Bodensenkungen und Rutschungen konstatiert und die ohnedies stark bedrängten und notleidenden Landwirte stehen machtlos und rathlos diesen elementaren Ereignissen gegenüber und se en ihr Gut und ihre Habe dem Untergange geweiht.
Soweit zu konstatieren möglich ist, betragt die Erdbewegung bis jetzt:
in der Gemeinde Alt- und Neu-Böhmen, wo zwei Häuser Nr. 10 und Nr. 25 bereits delogiert und beschädigt, andere stark gefährdet sind, 40 Joch, in der Gemeinde Schönborn 55 Joch, in der Ortschaft Wilsdorf 60 Joch, in der Ortschaft Hopfengarten 25 Joch, in der Oitschaft Malschwitz 20 Joch, in der Ortschaft Krochwitz 25 Joch, in der Ortschaft Seldnitz 25 Joch, in der Ortschaft Barken 30 loch, in der Gemeinde Riegersdorf das ganze Anwesen des Oekonomen Jos. Höhne, 13 loch, in der Gemeinde Nieder-Welhotten 40 loch, wo das Haus Nr. 21 des Josef Schneider versinkt.
Weitere Grundschäden haben stattgefiinden in den Gemeinden und Ortschaften Jakuben, Schmordan, Scheras, Babutin, Hostík und Ohren, sämmtlich im Gerichtsbezirke Tetschen gelegen.
Auch aus dem Gerichtsbezirke Bensen weiden Erdbewegungen gemeldet und im Gerichtsbezirke Böhm. -Kamnitz ist ein Grundcomplex der Ortschaft Philippsdorf, Gemeinde Nieder-Kamnitz, in Bewegung und musste das Wohnhaus der Witwe Richter Nr. 25, da es bedeutende Verschiebungen zeigte, gcräumt werden.
In Anbetracht dieses noch immer fortschreitenden Elementarunglückes stellen die Gefertigten den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen: Der durch diese Katastrophe herbeigeführte Schaden sei zu erheben, für die Ableitung der Ouellen und oberirdischen Wässer seien die nöthigen Maßregeln zu treffen und den so schwer geschädigten, ja mitunter gänzlich rumiirten Grund besitzern sei zur Wiederherstellung ihres Besitzes, soweit dies möglich ist, eine genügende Unterstützung aus Landesmitteln zu gewähren.
Weiter sei die k. k. Regierung aufzufordern, dem Betreffenden Grundbesitzer eine mindest 10-bis 25jährige Steuerfreiheit der verschwommenen Parzellen zu gewähren und die überhaupt gar nicht mehr zu benützenden Grundflächen auf Kosten des Staates abzulösen.
In formaler Beziehung wird die Zuweisung dieses Antrages mit Umgehung der eisten Lesung an die Budgetkommission beantragt.
Prag, am 19 April 1900.
Nowak und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Die Herren Abg. Ruß und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Páni poslanci dr. Russ a soudr. mně odvzdali návrh.
Landtagssekretär Höhm (liest): Antrag des Abgeordneten Dr. Ruß und
Genossen, betreffend die Abänderung des Gesetzes über die Musikabgabe.
Der Budgetausschuß wird beauftragt, eine Aenderung des Landesgesetzes vom 20. Juli 1894, L-G-Bl. Z. 62 über die Musikabgabe in der Richtung zu erwägen und darüber mit Beschleunigung Bericht zu erstatten, dass
1. die Sätze der allgemeinen und besonderen Musikabgabe eine gerechtere Abstufung erfahren, wie sie den Erwerbsverhältnissen der Schankgewerbe namentlich in Betreff der verfügbaren Räumlichkeiten entspricht, und
2. die allgemeine Musikabgabe in einem späteren Zeitpunkte und bei den höheren Sätzen auch ratenweise gezahlt werden kann.
3. In formaler Beziehung wird beantragt, mit Absehung von der ersten Lesung diesen Antrag dein Budgetausschutze zur Berathung und Berichterstattung zuzuweisen.
Prag, 18. April 1900.
Dr. Ruß und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde bieten Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Die Herren Abg. Anton Steiner und Gen haben eine Interpellation an Se. Exc. den Herrn Statthalter überreicht.
Páni poslanci Antonín Steiner a soudr, mně odevzdali dotaz k Jeho Excelenci panu místodržiteli.
Ich ersuche diese Interpellation zu verlesen.
Landtagssecretär Höhm (liest) Aufrage des Abgeordneten Anton Steiner und Genossen an Seine Excellenz den Herrn Statthalter.
In den Gemeinden Pohlig und Delau. Bezirk Kaaden, ist schon seit Jahren eine große Erdrutschung ersichtlich. Diese Erdrutschung hat Schon viele Joch Felder der besten Grundstücke, darunter viele Hopfengärten, Bäume und Communicationswege vernichtet und drohen Häuser und Wirtschaftsgebäude mit dem Einsturz.
Auf wiederholtes Ansuchen von Seiten der Gemeinden Pohlig und Delau wurden auch vom Landesculturinspektor Ritter von Brechler Erhebungen gepflogen.
Bis heute ist von Seite der hohen Regierung noch gar nichts geschehen, um dieser gefährlichen Erdrutschung Einhalt zu thun. In der jüngsten Zeit haben sich diese Erdrutschungen durch die großen Niederschlage so ausgedehnt, dass in den betreffenden Gemeinden Pohlig und Delau eine Katastrophe zu befürchten ist, wo Kirche, Häufer und Wirtschaftsgebäude dem Einstürze nahe stehen.
In der Erwägung dieses Umstandes stellen die Gefertigten nachstehende Antrage an Se. Cxc den Herrn Statthalter:
I. Ist Se. Exc, geneigt, baldmöglichst Erhebungen pflegen zu lassen?
II. Ist Se. Exc. geneigt, im Interesse der Bewohner von Pohlig und Delau Vo kehrungen zu treffen, dass nicht eine große Katastrophe, wie es schon ähnlich in Böhmen vorgefommen ist, über diese Bewohner hereinbricht?
III. Ist Se. Exe. geneigt, die durch die wiederholten Erdrutschungen so stark geschädigten Besitzer von Pohlig und Delau durch Staats- und Landesmittel zu entschädigen ?
Prag, den 19. April 1900
Anton Steiner und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Pan poslanec dr. Jan Dvořák a soudruzi mne odevzdali dotaz k Jeho Excelenci panu místodržiteli.
Die Herren Abgeordneten Dr. Johann Dvořák und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Exc. den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Jana Dvořáka a soudruhů k J. Excelenci panu místodržiteli království českého co zástupci vlády ohledně vážného ohrožení chovu a vývozu domácího dobytka.
Ze všech stran této polovice říše ozývají a stále šíří se stesky zemědělců, že uzákoněním předloh rakousko-uherského vyrovnání pomocí císařského nařízení a prováděcích předpisů ze dne 21. září 1899 čís. 176 říš. zák., jakož i zrušením zákazu, aby k nám dopravován byl z Uher vepřový dobytek pod 120 kg. váhy, ohrožen byl v nejvyšší míře domácí chov a zahraniční vývoz dobytka zejména do Německa.
Uzákoněním nové veterinární konvence s říší uherskou pomocí § 14. otevřeny znovu dokořán brány netoliko vývozu uherského dobytka do naší polovice říše, která je zejména pro uherský brav vepřový výhradním tržištěm, nýbrž i hrozivému zavlékání nákaz zvířecích z Uher do Rakouska.
Důkazem, že dobytkářství uherské odkázáno jest na Rakousko, jest fakt, že výv z uherského dobytka obnáší 13 a půl procent celkového vývozu vůbec, a že do Rakouska vyvezeno bylo z Uher dobytka vepřového roku 1897 99'5°/0, v roce 1898 99%.
Rovněž dokázáno jest, že Uhersko jest následkem nedostatečných veterinárních opatření pro naši polovici říše stálým a nebezpečným zřídlem a semeništěm nákaz zvířecích, které za příznivých podmínek vývozních od roku loňského znovu hromadně se k nám zavlékají.
Kromě moru vepřového dobytka řádila v uherské polovici říše až do r. 1899 v rozsáhlé míře plicní nákaza. Morem vepřového dobytka zhynulo v Uhrách v tříletí od r. 1895-1897 půl druhého millionu kusu dobytka A přece neuznala vláda uherská do této doby za dobré, po způsobu vlády rakouské, která nařízením ze dne 2. května 1899 č. 81. ř. z. zařadila mor vepřového dobytka tak jako plicní nákazu mezi nemoce, při jichž tlumení porážením poskytuje se náhrada státní, přistoupiti k tlumení moru vepřového dobytka jedině osvědčeným radikálním spůsobem. Následkem toho dosáhla nákaza morem vepřového dobytka v září 1899 takového rozšíření v uherské polovici říše, že zamořeno bylo tamtéž 1607 obcí. I v březnu 1. r. zamořeno bylo v Uhrách 322 obcí stížených morem vepřového dobytka, proti 10 morem stížených obcí v Rakousku. Tím vysvětleno jest nebezpečí zavlékání nakažlivých nemocí zvířecích do naší polovice říše, a zhoršení zdravotních poměrů skotu a vepřového bravu, jež následkem uvolněného dovozu uherského k nám nastalo. Vláda rakouská přiznala sama, že bylo z Uher od září do 9. listopadu 1899 zavlečeno 15 případů moru vepřového bravu, následkem čehož vydala dne 10. listopadu m. r. zákaz dovozu vepřového dokytka z uherské stanice Steinbruchu, jejž bohužel následkem odporu uherské vlády dne 16. prosince m. r. roku opět odvolala. Zákazy, jež vydala vláda rakouská dne 26. prosince m. r. jakož i dne 9. ledna a 17. března 1. r. proti dovozu vepřového bravu z jednotlivých zamořených stoličních okresů a municipií, jeví se býti naprosto nepostačitelnými, poněvadž se zákazy takové vydávají vládou rakouskou teprvé, když již nastalo zavlečení nákazy do území našeho
Dokud vláda uherská neuzná za dobré zavésti proti nákazám zvířecím, stejnoměrné a rovnocenné veterinární předpisy s předpisy rakouskými a dokud vláda uherská neučiní opatření, aby dotyčné předpisy byly přísně a svědomitě prováděny a zachovávány, do té doby spočívati bude páka proti hrozivému nebezpečí zavlékání nákaz zvířecích z Uher do Rakouska jedině v použití práva, jejž poskytuje odstavec 7. čís. nařízení ze dne 21. září 1899, totiž "práva omezení neb zákazu přívozu jistých druhů dobytka při zavlečení neb při trvání nákaz zvířecích. "
Dokud nevzmuží se vláda rakouská k rozhodným opatřením proti soustavnému zavlékání nákaz zvířecích ze sousední polovice říše, do té doby nelze pomýšleti na zdárný chov zvlášť vepřového bravu, na zavedení pojištění dobytka, jakož i na rozvoj našeho zahraničního vývozu dobytka, již r. 1899 byla vláda rakouská v poslanecké sněmopně varována resolučním návrhem posl. dra. J. Dvořáka jakož i jednomyslným usnesením výboru pro utlumení nákaz zvířecích ze dne 26. března 1886 varována proti nebezpečí zavlékání nákaz zvířecích z Uherska.
Dne 16. prosince 1899 podal opětovně posl. Dr. J. Dvořák v říšské radě dotaz ohledně opatření proti zavlékání moru vepřového bravu z Uher, a posl. svob. p. Skrbenský vyzval vládu zvláštním návrhem, aby na základě smutných zkušeností vstoupila s Uherskou vládou v jednání ohledně revise prováděcích předpisů a ohledně uzavření nové veterinární smlouvy. Ačkoli návrh řečený byl jak výborem tak poslaneckou sněmovnou dne 16. března b. r. jednomyslně přijat, a ačkoliv provázen byl souhlasem všech kruhů zemědělských celé rakouské polovice říše, neodhodlala se přece vláda rakouská k rozhodnému kroku, jelikož uherský ministr. Darányi proti rozhodné akci rakouské poslanecké sněmovny podal jménem vlády v uherské sněmovně rozhodné veto, hroze, že ujednání vztahující se na dopravu dobytka stojí a padá s vyrovnáním.
Leč vláda rakouská nemůže naprosto zůstati v dosavadní reservě a šetřiti přespřílišných ohledů ku vládě uherské, poněvadž soustavným přenášením nákaz zvířecích z Uher netoliko hrozí katastrofa chovu dobytka, nýbrž hrozí úplné uzavření hranic německých a ruských našemu dobytku. Pro zahraniční vývoz jest nejpovážlivější zejména okolnost, že právě nyní, v dobách hrozivého zaplavování krajin našich nákazami zvířecími z Uher, nastává mezi vládami jednání o nových obchodních a celních smlouvách s cizími státy, a jest nejvyšší obava, že smlouvy tyto, - pokud se týče vývozu dobytka, státi budou pod nepříznivým tlakem zdravotních poměrů zvířectva, jaké uvolněním dovozu uherského dobytka a zavlečením nákaz z Uher do Rakouska byly způsobeny.
Za těchto poměrů musí zástupcové zemědělstva tím větší váhu klásti na to, že jest nejvýše nutno a nejvyšší čas, aby v poměrech vzájemného obchodu s dobytkem mezi Rakouskem a Uhry stala se vážná náprava.
V uvážení veškerých uvedených o kolností činí nížepsaní ku J. Exc. panu místodržiteli království českého co zástupci vlády následovní dotaz:
1. Jest si c. k. vláda vědoma vážného nebezpečí, které následkem nepřetržitého zavlékání nákaz zvířecích z Uher do Rakouska hrozí netoliko domácímu chovu dobytka nýbrž i zahraničnému vývozu?
2. Jest c. k. vláda vzhledem k nastávajícím smlouvám obchodním se sousedními státy ochotna proti hrozivému zavlékání nákaz zvířecích z uherské do rakouské polovice říše učiniti co nejrozhodnější a nejrozsáhlejší opatření a jest c. k. vláda ochotna k účinné ochraně zájmů domácího zemědělství vstoupiti s uherskou vládou ve vyjednávání ohledně revise čl. 7. veterinární úmluvy a prováděcích předpisů.
V Praze, dne 18. dubna 1900.
Dr. Dvořák a soudruzi
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz J. Excell. p. místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Die Herren Abg. Anton Aigner und Genossen haben mir eine Anfrage an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Páni poslanci Antonín Aigner a soudruzi mně odevzdali dotaz k J. Excell. p. místodržiteli.
Ich ersuche dieselbe zu verlesen. Landtagssecretär Höhm (liest): Anfrage des Abgeordneten Anton Aigner und Genossen an Seine Excellenz den Herrn Statthalter von Böhmen.
Es ist eine feststehende Thatsache, dass die k. k. Staatsbeamten die deutsche Staatsprache von Jahr zu Jahr weniger beherrchen, dass in Folge dessen das Ansehen der k. k. Behörden, ja des Staates selbst, bedeutend im Abnehmen begriffen ist
Wenn diese Thatsache gewiss allgemein zu bedauern ist, dass die Sprache des Staates von seinen eigenen Beamten nicht gepflegt, ja nicht gekannt wird, was soll man dazu sagen, wenn ganz deutsche Behörden, so die k. k. Finanz Bezirks-Direction in Leitmeritz, Schriftstücke, wie die Beilage ersichtlich, an die Parteien herausgeben, die geeignet erscheinen, die größte Heiterkeit, aber auch den größten Unwillen hervorzurufen.
Durchdrungen von der Uiberzeugung, dass diese misslichen Verhältnisse der k. k. Statthaltern bekannt sein müssen, richten die Gefertigten an Seine Excellenz die Anfrage:
1. Hält es Seine Excellenz der Herr Statthalter für möglich, dass ein Staat ohne Staatssprache bestehen kann?
2. Wenn nicht - warum unterlässt es die k. k. Regierung dem Staate die unentbehrliche Staatssprache zu sichern?
Anton J. Aigner und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich weide diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Odevzdám tento dotaz J. Excell. p. místodržiteli.
Páni poslanci František Dostál a soudruzi mne odevzdali dotaz k J. Excell p. místodržiteli.
Die Herren Abg. Franz Dostál und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte: Dotaz posl. Fr. Dostála a soudr. k Jeho Excell. panu místodržiteli království Českého.