am 18. April 1900, und zwar: der Budgetcommission:
Ldtgz. 204, Druck LXIX Bericht des
Landesausschusses über die Voranschläge des Normalschulfondes und der hiezu gehörigen Stiftungen für das Jahr 1900.
Ldtgz. 216, Druck LXXVI. Bericht des
Landesausschusses in Angelegenheit der Einhebung von Verzugszinsen für die im vorgeschriebenen Te mine nicht eingezahlten Landesumlagen.
Ldtgz. 234, Druck LXXXIII. Bericht
des Vandesausschusses über den finanziellen Effekt der eventuellen Erhöhung der Schulbezirksumlage von 10 pzt. auf 12 pzt.
Ldtgz 239. Bericht des Landesausschusses, betreffend das Gesuch der Antonia von Zangen, Diurnistenswaise, um eine Gnadengabe.
Ldtgz. 240, Druck LXXXVI Bericht
des Landesausschusses, betreffend die Regelung der Dienstverhältnisse der Lehrpersonen an den Haushaltungsschulen und Molkeieischulen.
Ldtgz 247. Bericht des Landesausschuses,
betreffend die Uibernahme der landwirtschaftlichen Mittelschulen in Chrndim, Kaaden und Raudnitz in die Landesverwaltung. Ldtgz. 258. Bericht des Landesausschuses,
betreffend das Gesuch der Flachsbaugenossenschaft in Oberplan um Gewährung einer Subvention zur Eirichtung eines Flachsbrechhauses.
Ldtgz. 259. Bericht des Landesausschusses
betreffend das Gesuch der Aloisia Stroše um Verlängerung des Gennßes des Eiziehungsbeitrages für ihre Tochter Hermine.
Ldtg. 262 Bericht des Landesausschusses über das Gesuch des Josef Wozak,
Wanderlchreis der deutschen Section des Landeskulturrathes, um Zuerkennung einer Personalzulage.
Ldtgz 264 Bericht des Landesausschuses,
mit welchem die Ausweise über die Einnahmen und Ausgaben der böhmischen Kaiser Franz Josef Akademie der Wissenschaften, Literatur und Kunst für das Jahr 1898, ferner die Ausweise über die Verwendung des verwendbaren Vermögens und der Zinsen der Specialfonde dieser Akademie im Jahre 1899 vorgelegt werden.
Ldtgz. 257. Bericht des Landesausschusses,
betreffend das Gefuch der Veronika Korecký, Witwe nach dem Heizer im kgl. böhmischen Landestheater. Mathias Korecký, um Bewilligung einer Witwen-Provision.
Ldtgz. 260. Bericht des Landesausschusses
betreffend die Ertheilung einer Gnadengabe dem gewesenen Faßbinderarbeiter in der kgl. böhmischen Landes -Irrenanstalt in Dobřan, Johann Janda.
Ldtgz. 261. Bericht des Landesausschusses
betreffend die Ertheilung einer Gnadengabe dem gewefenen Arbeiter in der Gasanstalt der kgl. böhm. Landesirrenanstalt in Dobřan, Josef Brabec.
Ldtgz. 265. Bericht des Landesansschusses,
mit welchem wieder vorgelegt werden: a) der in der letzten Landtagssession nicht erledigte Bericht der Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten über den Antrag der Abgeordneten K. Adámek, Dr. Brzorád und Genossen, betreffend der Reform der Sanitätzorganisation im Königreiche Böhmen, sowie auch über eine Reihe von denselben Gegenstand betreffenden Petitionen, b) der in der letzten Landtagssession nicht erledigte Bericht derselben Kommission über die Petition der böhmischen Sekzion der Aerztekammer für das Königreich Böhmen (Z. 4616 betreffend die Regelung der Pension der Distrikts- und Gemeindeärzte, c) die Petition des Centralverbandes der böhmischen Aerzte, betreffend die Reform der Sanitätsorganisation (Ldtgz. 589. Druck CCXLII). "
Der Landesculturcommission:
Ldtgz. 215 Druck LXXV Bericht des
Landesausschusses, betreffend die Qualifikations-Erfordcrnisse für die Professoren der höheren landwirtschaftlichen Lehranstalten, sowie die Frage der eventuellen Einreihung dieser Anstalten in den Status der landwirtschaftlichen Mittelschulen
Ldtgz. 240 Druck LXXXVI. Bericht
des Landesausschusses, betreffend die Dienstverhältnisse der Lehrpersonen an den Haushaltungsschulen und Molkereischulen.
Der Commission für Angelegenheiten der Landesbank.
Ldtgz. 237. Druck LXXXIV. Bericht
des Landesausschusses in Angelegenheit der Uibernahme von gerichtlichen Depositen in Verwahrung und Verwaltung seitens der Landesbank des Königreiches Böhmen und die Anlegung des Reservevermögens sowie der jährlichen Verwaltungsüberchüsse der cumulativen Waissenkassa bei dieser Bank
Der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten:
Ldtgsz. 265 Beucht des Landesausschusses,
mit welchem wieder vorgelegt werden: a) der in der letzten Landtagssession nicht erledigte Bericht der Kommission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über den Antrag der Abgeordneten K. Adámek, Dr. Brzorád und,, Genossen, betreffend die Reform der Sanitätsorganisation im Königreiche Böhmen, sowie auch über eine Reihe von denselben Gegenstand betreffenden Petitionen, b) der in der letzten Landtagssession nicht erledigte Bericht derselben Kommission über die Petition der böhmischen Sektion der Aerztekammer für das Königr. Böhmen (Z. 4616, betreffend die Regelung der Pension der Distrikts- und Gemeindeärzte, c) die Petition des Centralverbandes böhmischer Aerzte betreffend die Reform der Sanitätsorganisation. (Ldtgsz. 589, Druck CCXLII.)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Ich ersuche dem hohen Hause den Einlauf an Petitionen mitzutheilen.
Sněmovní sekretář Dr. Fáček čte petice od čís. 5181-5637.
Landtagsaktuar Dr. Fáček liest die eingel. Petitionen von Zahl 5181-5637.
Nejvyšší maršálek zemský: (zvoní) Kladu sobě za čest dáti odpověď na některé interpelace, které byly na mne, co předsedu zemského sněmu vzneseny.
Ich erlaube mir auf einige Interpellationen zu antworten, welche an mich als Vorsitzenden des Landesausschusses gerichtet worden sind
Ve druhé schůzi slavného sněmu ze dne 30. prosince 1899 učinili ke mně páni poslanci Dr. Podlipný a soudruhové následující dotaz:
1. Co stalo se se strany výboru zemského na uskutečnění důležité záležitosti spojení předměstských obcí s Prahou, kterouž záležitost sněm království Českého již ve schůzi dne 24. února 1898. uznal za nutnou;
2. nestalo-li se v té věci ničeho, jak míním toto odkládání zemského výboru v záležitosti pro obec Pražskou tak velice naléhavé ospravedlniti,
3 jaké kroky hodlám podniknouti, aby nyní v otázce sloučení předměstských obcí s Prahou konečně se vším urychlením provedeno bylo, na čem sněm království českého ve schůzi dne 21. února 1898. na prvním místě se byl usnesl?
Na základě usnesení výboru zemského ze dne 28. března 1900 kladu si za čest k tomuto dotazu odpověděti takto:
Pokud se týče bodu prvého dotazu, totiž, co opatřil výbor zemský vzhledem k usnesení slavného sněmu ze dne 24. února 1898, nemohu než opět uvésti, co jsem v té příčině uvedl v odpovědi ve schůzi tohoto slavného sněmu dne 13. května 1899 dané na podobný dotaz pánů poslanců Dra Jana Podlipného a soudruhů, učiněný ve schůzi dne 8. května 1899
Ještě prve než učinil slavný sněm o zprávě komise pro okresní a obecní záležitosti ohledně návrhů poslanců Dra Jindřicha Záhoře, Dra Jana Podlipného a soudruhů na spojení Prahy s předměstími a předmestkými obcemi usnesení ze dne 24. února 1898 v dotazu zmíněné, obrátil se sbor obecních starších král. hlavního města Prahy na výbor zemský království Českého se žádosti, aby výbor zemský ve srozumění s c. k. místodržitelstvím zahájil jednání za účelem spojení obcí Karlína Smíchova, Král. Vinohradů, Žižkova, Libně, Bubenče, Dejvic, Stresovíc, Košíř, Vršovic, Nuslí a Podola s obcí pražskou v jedinou obec
Přípisem ze dne 7. února 1898 č. 3355 obrátil se výbor zemský k této žádosti v prvé řadě na c. k. vládu a projevil předem ochotu, za účelem docílení shody se súčastněnými obcemi zahájiti jednání to.
Poněvadž však veškeré kroky, které dotud obec Pražská za účelem sloučení předměstských obcí v jediný obvod obecní podnikla, ztroskotaly se vedle otázky nutné změny obecního řádu pro král. hlavní město Prahu, hlavně na finančních překážkách, které jsou následkem nynějších předpisů zákona o dani domovní ze dne 9. února 1892 ř. z. č. 17. a zákona o dani potravní, daného nejvyšším rozhodnutím ze dne 25. května 1829, a poněvadž dále dosavadním jednáním obce Pražské s ostatními obcemi se ukázala nemožnost shody ohledně spojení, kdyby i pro sloučený obvod mely zůstati v platnosti předpisy těchto zákonů sdělil výbor zemský tuto žádost c. k. vládě a žádal, aby za účelem zjednání reelního podkladu pro nové jednání, které dle přání obce Pražské má v záležitosti této býti zahájeno, prohlásila c. k. vláda, jaké stanovisko zaujímá vůči požadavkům, které v té příčině obec Pražská chtějíc dosáhnouti sloučení obcí předměstských se svým obvodem ohledně změn předpisů o domovní dani činžovní a dani potravní c. k. vládě byla již vyslovila.
Když došlo výboru zemského usnesení slavného sněmu ze dne 24. února 1898, jehož prvým odstavcem se mu ukládá, aby zavedl jednání s obcí Pražskou a ostatními obcemi za účelem jich sloučení, uvažoval výbor zemský o způsobu, jakým by toto slavným sněmem mu nařízené jednání mělo býti zahájeno, a dospěl po bedlivé úvaze k přesvědčení, že nelze rozhodnouti o způsobu, jakým se má přikročiti k provedení odstavce 1. sněmovního usnesení, dokud nebude známo, jaké stanovisko zaujímá c. k. vláda k otázkám výše uvedeným.
Poněvadž pak c. k. vláda dosud v té příčině sdělení žádného neučinila, bylo přípisem ze dne 30. dubna 1898 č. 24 101 praesidium c. k. místodržitelství dožádáno za vyřízení přípisu ze dne 7. února 1898
č. 3355.
Vyřízení toto nedostalo se výboru zemskému dodnes přes to, že přípisem ze dne 16. března 1899 č. 19. 803 výbor zemský znovu v té příčině na o k. vládu se obrátil, a dalším přípisem ze dne 26. června 1899 č. 41. 129 na vyřízení věcí naléhal.
Jak z dřívější odpovědi na dotaz týchž pánů poslanců slavnému sněmu známo, projevil zemský výbor dle usnesení svého ze dne 11. května 1899 ochotu, ještě před dojitím odpovědi c. k. vlády na dotazy, učiněné v otázce upravení domovní daně činžovní a daně potravní, zahájiti jednáni mezi súčastněnými obcemi za účelem docílení shody o vydání zvláštního zákona zemského v otázce spojení jich v jednu obec, jakmile mu bude obcí král. hlav. města Prahy předložen náležitý podklad a podmínky, na nichž zákonodárné zřízení a sestrojeni Prahy dle náhledu obce Pražské v oboru správním, školním a finančním by spočívati měly.
Ve smyslu tohoto usnesení byla také rada král. hlav. města Prahy přípisem ze dne 15. května 1899 č. 33. 817 vyzvána, aby předložila výboru zemskému určité návrhy ve směrech shora naznačených, které by mohly býti náležitým a dostatečným podkladem pro zahájení jednání. Rada městská vyzvání tomu vyhověla podáním ze dne 26. května 1899 č. 91. 650, které však neobsahuje žádných určitých návrhů.
Jak z dotazu na mne podaného, v němž jest skoro doslovně reprodukován obsah podání toho, vyčísti lze, obmezila se rada městská na to, že jen zcela všeobecně dotkla se okolností, na které výbor zemský v citovaném usnesení svém váhu kladl, aniž dospěla k určitému vytčení zásad, podle nichž řešiti jest tuto jak pro obec Pražskou, tak i pro ostatní obce, mající náležeti k svazku příští velké obce Prahy, nad jiné důležitou otázku. Byť i slušelo připustiti, že není zcela možným návrhy striktně a přesně formulované již dnes činiti, měl by přece po náhledu výboru zemského obcí Pražskou, od níž iniciativa vychází, podán býti úplnější obraz o tom, jakou formu má míti příští útvar spojených obcí v různých oborech správy, aby jednání, k němuž se má přikročiti, mělo naději na výsledek. Výbor zemský nemůže zejména nevytknouti, že najmě hlavní zásady, na nichž má spočívati nový statut a volební řád, by měly obcí Pražskou býti dány, aby obce, s nimiž jednati jest, měly substrát pro vyjádření své.
Výbor zemský nepokládá tedy zmíněné podání za dostatečný podklad proto, aby jednání ve smyslu zmíněného usnesení, bylo zahájeno, a má za to, že podáním obce Pražské nebyjy vystiženy podmínky, za kterých výbor zemský přislíbil v řešení otázky již nyní činně zasáhnouti.
Přes to však jest úmyslem výboru zemského akce ve věci té se uchopiti a súčastněné obce již nyní k jednání vyzvati, za kterýmžto účelem zamýšlí výbor zemský předem svolati ke společné úřadě zástupce obcí, jichž se věc týče. To se stane v době nejbližší.
Zemský výbor plně uznává důležitost zdárného rozřešení této veledůležité otázky a očekává s plnou důvěrou, že při obmýšlených poradách najde se správný podklad, na jehož základě bude možno dospěti k \yřízení otázky sloučení král. hlavního města Prahy s okolními obcemi ku spokojenosti všech, jichž se týče.
Ve IV. schůzi slavného sněmu ze dne 28. března 1900 učinili ke mně páni poslanci Dr. Dyk a soudruzi dotaz v záležitosti osadou a katastrální obcí Malonickou žádaného vyloučení z místní obce Lštění (okresu Horšovotýnského).
Páni interpellanti poukazují zejména k tomu, že záležitost ta po více jak 10 roků jest předmětem jednání samosprávných úřadů, táží se mne jako předsedy výboru zemského, jsem li ochoten dáti případ tento přísně vyšetřiti, a zvláště okresní výbor v Horšově Týně přiměřeným způsobem k tomu pohnati, aby žádost obce Malonické řádně vyřídil.
Na základě usnesení výboru zemského ze dne 11. dubna 1900 kladu si za čest k tomuto dotazu odpověděti takto:
Osada Malonícká zakročila již v roku 1868 o vyloučení z obce Lštěví a ustavení za samostatnou místní obec. Její žádost byla však usnesením slavného sněmu ze dne 14. října 1869 zamítnuta (výnos výboru zemského ze dne 29. listopadu 1869 čís. 25. 340).
Sub praes. 22. října 1887 čís. 763 podal osadní starosta Josef Kuber u výboru okresního znovu žádost téhož ob sáhu, k níž byl vyzván, aby předložil doklady k vyřízení potřebné. Poněvadž však se tak vůbec nestalo, ponechal okr.
výbor řízení o žádosti ve své míře vyrozuměv osadní představenstvo, že po předložení potřebných dokladů jednání bude zahájeno. K tomu ale nedošlo, poněvadž osada Malonická dokladů těch nepředložila, takže musil výbor okresní míti za to, že na žádosti netrvá.
Teprvé podáním ze dne 6. února 1899 došlým výboru zemského dne 13. března 1899 obrátilo se osadní představenstvo v Malonicích po 12 letech přímo na výbor zemský se žádostí za vyloučení z posavadního obecního svazku s obcí Lštění.
Výnosem výboru zemského ze dne
14. března 1899 č. 18. 356 uloženo bylo okresnímu výboru, aby žádost tuto opatřil potřebnými doklady, jež ve výnosu jmenovitě byly uvedeny a instruovaný akt aby do tří neděl výborru zemskému předložil.
K tomuto poukazu vyzval okresní výbor osadní představenstvo v Malonicích, jakož i obecní úřad ve Lštěni výměrem ze dne 23 března 1899 č. 541., aby vyhověly nařízení výboru zemského.
Z dokladů uvedených ve zmíněném výnosu výboru zemského nebyla súčastněnými obcemi předložena do dnešního dne polovice přes to, že k tomu byly obce ty vyzvány.
Když pak výbor zemský výnosem ze dne 23. ledna 1900 k č. 18. 356 naléhal na výbor okresní, aby doplněné spisy předložil, vzal výbor okresní dne 24. února 1900 k čís. 229. přes to, že obce danému nařízení nevyhověly, záležitost tuto v jednání a usnesl se navrhnouti zastupitelstvu okresnímu ke schůzi dne 12. dubna 1900, aby dobrozdání ve smyslu § 8. ob. zř., pokud se týče, zákona ze dne 19. srpna 1893, z. z. čís. 59 bylo podáno ve smyslu kladném.
Z tohoto zemským výborem vyšetřeného a jednacími spisy prokázaného stavu věci jde na jevo, že se strany výboru okresního není v této příčině žádného průtahu, který by konečné vyřízení této záležitosti zdržoval a není pro zemský výbor též žádného důvodu k zakročení.
Posléze dovoluji si podotknouti, že stalo se opatření, aby po schůzi zastupitelstva okresního na den 12. dubna 1900 ustanovené jednací spisy byly výboru zemskému předloženy a že pak po prohlášemí se c. k. místodržitelství, jakož i úřadů katastrálních a soudních, bude o žádosti v základě zákona ze dne 19. srpna 1893 z. z. č. 59. rozhodnuto.
Páni posl. Sokol a soudruzi vznesli v VII. schůzi sněmu ze dne 3. dubna t. r. na mne dotaz:
a) zdali jest mi povědomo, co zemský výbor vykonal v příčině provedení loňského usnesení slavného sněmu, týkajícího se změny disciplinárního řádu učitelského, a
b) zdali jsem ochoten působiti k tomu, aby zemský výbor zachoval se ve smyslu sněmovního usnesení.
Dohodnuv se se zemským výborem a na základě usnesení ze dne 11. dubna t. r., kladu si za čest na dotaz odpověděti takto:
V XXXI. schůzi ze dne 13. května 1899 usnesl se slavný sněm na tom, postoupiti návrh posl. Dra Herolda a soudruhů podaný r. 1892, pak návrh posl. Sokola a soudr. podaný r. 1895 a konečně petice osob učitelských v příčině změny disciplinárního řádu učitelského zemskému výboru, aby týž dohodnuv se s c. k. zemskou školní radou o zásadách, které mají býti touto opravou k platnosti přivedeny, předložil slav. sněmu v nejbližším jeho zasedáni zprávu spolu s návrhem nového disciplinárního řádn
Podstatnou částí obou uvedených návrhů je kromě jiných změna §§ 26, 39, a 41 zákon a ze dne 13 května 1894 č. 36 z. z., jenž se týče upravení právních poměrů učitelstva veřejných škol národních.
V téže schůzi usnesl se sl. sněm na osnově zákonů, jimiž se mění jednak § 26, jednak §§ 39 a 41 citovaného zákona a byly dotyčné osnovy dne 7. června 1899 presidiem sněmovním sděleny c. k. vládě, aby vymohla Nejvyššího schválení těchto osnov.
Obě tyto záležitosti, totiž návrhy poslance dra Herolda a soudruhů a posl. Sokola a soudruhů s jedné, a osnovy obou zákonů, na nichž se slavný sněm usnesl, se strany druhé, byly v úzké souvislosti, neboť směřovaly ku změně těchže předpisů zákonných, a bylo tudíž nutno, dříve než zahájeno jednání ve smyslu řečeného sněmovního usnesení, vyčkati, zdali dojdou uvedené osnovy zákona Nejvyššího schválení, respektive z jakých důvodů schválení odepřeno, by získán byl spolehlivý základ pro eventuelní další úvahy v příčině změny citovaných paragrafů.
Když pak dne 20. prosince 1899 sděleno zemskému výboru, že osnova zákona jímž se mění §§ 39 a 41 zákona ze dne 13 května 1894 č. 36 z. z. byla sankciována, kdežto druhé osnově zákona bylo odepřeno Nejvyšší schválení, byla c. k. vláda na základě usnesení zemského výboru ze dne 24. ledna 1900 dožádáno, by ve smyslu shora dotčeného sněmovního usnesení podala své dobré zdání o uvedených návrzích, jakož i o petitech obsažených ve shora uvedených žádostech
Dobré zdání c. k. vlády však dosud nedošlo.
Jakmile se tak stane, vezme zemský výbor změnu disciplinárních předpisů, platných pro osoby učitelské v zevrubnou úvahu a neopomenu o výsledku podati slavnému sněmu zprávu s příslušnými návrhy.
Es wurde eine gewisse Anzahl von Anträgen im hohen Hause vertheilt, bei welchen die Herren Artragsteller in formaler Beziehung das Ersuchen stellen, dass ihre Anträge ohne erste Lesung an die Commissionen verwiesen weiden. Ich werde mir erlauben, diese Anträge anzuführen und erkläre im voraus, dass, falls gegen die Zuweisung keines dieser Antröge eine Einwendung erhoben werden wird, ich beabsichtige, dem Ersuchen der betreffenden Herren Abgeordneten zu entsprechen
Dovoluji sobě k tomu poukázati, že byl rozdán jistý počet návrhů, při kterých páni navrhovatelé žádají, aby návrhy byly přikázány dotyčným komisím bez prvního čtení. Dovolím sobě citovati tyto návrhy a prohlašuji, že, pakli proti tomu z žádné strany se neučiní námitka, mám v úmyslu vyhověti přání dotyčných pánů navrhovatelů.
Diese Anträge sind:
Tyto návrhy jsou:
Návrh poslance Frant. Schwarze na změnu § 26. zákona ze dne 13. května 1894, jenž se týká upravení právních svazků učitelstva. Čís. tisku LXXXI.
Antrag der Abg. Franz Schwarz und Genossen auf Abänderung des § 26 des Gesetzes vom 13. Mai 1894 L. -G. -Bl. Nr. 36, betreffend die Regelung der Rechtsverhältnisse des Lehrerstandes an den öffentlichen Volksschulen des Königreiches Böhmen, Druck- Nr. LXXXI.
Návrh poslance Jana Bartáka a soudruhů v příčině udělení státní podpory obcím Tehovu a Všestarům. Čís. tisku CXXXVII.
Antrag der Abg. Johann Barták und Genossen, betreffend die Gewährung einer Staatssubvention den Genfeinden Tehow und Wschestar. Druck-Nr. LXXXVII.
Návrh posl. Dra Bedřicha Pacáka a soudruhů k zamezení škodlivých kartelů. Čís. tisku LXXXVIII
Podotýkám, že ve výtisku tohoto návrhu jest vysloveno přání, aby tento návrh byl přikázán komisi národohospodářské. Pan navrhovatel však žádá, aby byl návrh přikázán komisi zemědělské.
Antrag der Abg. JUDr. Friedrich Pacák und Genossen behufs Hintanhaltung schädlicher Kartellverträge. Druck-Nr. LXXXVIII.
Ich bemerke, dass im gedruckten Antrage der Antrag enthalten ist, derselbe sei dem volkswirtschaftlichen Ausschuss zur Vorberathung zuzuweisen.
Der Herr Antragsteller hat aber mitgetheilt, dass er diesen Antrag ändere, und hat den Wunsch ausgesprochen, dass derselbe der Landesculturcommission zugewiesen werde.
Návrh poslance Dra Bedřicha Pacáka a soudruhů na vyšetření škod spoustami vod v okresu Kutnohorském a Čáslav ském způsobených a nutnou odpomoc. Čís. tisku XCIX.
Antrag der Abg. Dr. Friedrich Pacák und Genossen, betreffend die in dem Kuttenberger und Časlauer Bezirke durch Wasserkatastrophen verursachten Schäden, sowie betreffend die diesbezüglich dringend nothwendige Abhilfe. Druck-Nr, XCIX
Návrh poslance Jos. Horáka a soudruhů v příčině poskytnutí státní pomoci rolnictví v krajinách živelními nehodami stížených, čís. tisku XCV.
Antrag der Abg. Josef Horák und Genossen, betreffend die Gewährung einer Staatsunterstützung an durch Elementarschäden betroffene Landwirte. Druck-Nr. XCV.
Návrh poslance Jos. Horáka a soudruhů v příčině pokusného pěstování tabáku v království Českém čís. tisku XCVI.
Antrag der Abg. Josef Horák und Genossen, betreffend den verfuchsweisen Tabakbau im Königreiche Böhmen. Druck-Nr. XCVI.
Návrh poslance Viléma Teklého a soudruhů v příčině udělení příspěvku k vypracování regulačních, a melioračních prací ovodí Klenice. Čís. tisku C.
Antrag der Abg. Wilhelm Teklý und Genossen, betreffend die Gewährung eines Beitrages zur Ausarbeitung der Regulierungs- und Meliorationsprojekte für das Gebiet des Klenitz Baches Druck Nr. C.
A konečně návrh poslance Mareše Königa a soudruhů ve příčině poskytnutí podpor rolnictvu v okresu Hořovickém za příčinou velikých škod způsobených letošními povodněmi čís. tisku XCVII.
Při tomto návrhu není žádosť, by byl přikázán komisi bez prvního čtení, vytištěna, avšak pan navrhovatel mně toto přání vyslovil ústně, je to číslo tisku XCVII.
Schließlich Ldtgsz. 253, Dr. -Nr. XCVII.
Antrag des Abg. Mareš, König und Gen., betreffend die Unterstützung der durch die heurigen großen Wasserschäden betroffenen Landwirthe im Hořowitzer Bezirke.
Ich bemerke, dass bei diesem Antrage das Ersuchen, dass derselbe ohne erste Lesung an die Budgetkommission verwiesen werde, nicht im Drucke enthalten ist, dass aber der Herr Antragsteller mir diesen Wunsch mündlich ausgesprochen hat.
Laním dotaz, zda proti přikázání jednoho z těchto návrhů komisi se činí námitka.
Ich stelle die Anfrage, ob gegen die Zuweisung eines dieser genannten Anträge ohne erste Lesung an die Commission ein Eirnvand erhoben wird.
Jelikož nebyla činěna žádná námitka, učiním, jak pp. navrhovatelé sobě přejí.
Nachdem kein Einwand erhoben worden ist, werde ich so vorgehen, wie es der Herr Antragsteller wünscht
Se strany presidia c. k. místodržitelství došel připiš, který žádám, by byl přečten.
Von Seiten des k. k. Statthaltereiprasidiums ist eine Zuschrift eingelangt, welche ich zu verlesen bitte.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Praesidium c. k. místodržitelství v Čechách.
čís. 7921. V Praze, dne 17. dubna 1900
Usnesení sněmu království Českého ze dne 3. dubna 1900, kterým se povoluje k dalšímu zapravení vydání zemských v měsících dubnu, květnu a červnu 1900 přirážka zemská prozatímně s výhradou dodatného definitivního ustanovení v míře schválené na rok 1899, totiž 55 haléřů z každé koruny přímých daní v království českém předepsaných, vyjímaje osobní daně z příjmů, dostalo se Nejvyššího schválení Jeho c. a k. Apoštolského Veličenstva.
Kladu sobě za čest, Vaší Jasnosti o tom v základě výnosu c. k. ministerstva vnitra ze dne 10. dubna 1900 č. 12507, vzhledem k notě ze dne 4. dubna 1900 č. 165 sn. sdělení učiniti, dokládaje, že zároveň zařizuji, aby toto Nejvyšší rozhodnutí v zákonníku zemském a v úředním listu "Pražských Novin" vyhlášeno bylo, a že též sdělení činím c. k. finančnímu zemskému řiditelství za účelem vyrozumění úřadů přijímacích.
C. k. místodržitel Coudenhove. Nejvyššímu p. maršálku zemskému království českého.
K. k. Statthaltereipräsidium in Böhmen. Nr. 7921.
Prag, am 17. April 1900.
Der Beschluss des Landtages des Königreiches Böhmen vom 3. April 1900, mit welchem zur weiteren Bestreitung der Landesausgaben in den Monaten April, Mai und Juni des Jahres 1900 die Landesumlage provisorisch unter Vorbehalt der nachträglichen definitiven Verhandlung über den Landesvoranschlag mit dem für das Jahr 1899 genehmigten Ausmaße von 55 Hellern von jeder Krone der im Königreiche Böhmen vorgeschriebenen directen Steuern exclusive der Personaleinkommensteuer bewilligt wird, hat die Allerhöchste Genehmigung Seiner k. und k. apostolischen Majestät erhalten
Ich beehre mich Eure Durchlaucht hie. von in Folge des Erlasses des k. k. Ministeriums des Innern vom 10. April 1900 Z. 12507, unter Bezugnahme auf die Note vom 4. April l. J., Z. 165 Ldtg. mit dem Beifügen die Mittheilnng zu machen, dass ich gleichzeitig die Verlautbarung dieser Allerhöchsten Entschließung durch das Landesgesetzblatt und durch das Amtsblatt der Prager Zeitung veranlassen und auch die k. k. Finanzlandesdirektion wegen Veiständigung der Perceptionsämter in die Kenntnis setze.
Der k. k. Statthalter:
Coudenhove.
An den Herin Oberstlandmarschall des Königreiches Böhmen.
Nejvyšší maršálek zemský: J. E. pan místodržitel mně žádal, abych mu udělil slovo.
Seine Excellenz der Herr Statthalter hat mich ersucht, ihm das Wort zu ertheilen.
Místodržitel hrabě Coudenhove: K dotazu, který ke mně učinili dne 30. prosince minulého roku pp. poslanci Barták a soudruzi v příčině účetních nepořádků při berním úřadu v Řičanech dovoluji si odpověděti následovně
Vyšetřování, jež jsem v záležitosti této zavedl, potkávalo se proto s obtížemi, poněvadž v dotazu nebyly uvedeny zvláštní případy, nýbrž proneseny pouze výtky rázu všeobecného.
Nicméně bylo zjištěno, že v dřívějších letech při jmenovaném berním úřadu se vyskytovaly případy nesprávného účtování, že nesprávnosti tyto však byly vždycky, když byly objeveny, ihned opraveny.
Pokud se jedná o obec Kaliště, byl koncem roku minulého výkaz nedoplatků a přeplatků této obce berním úřadem Řičanským sdělán a obecnímu úřadu v