schválením této nekonečné křivdy národnostní neb i jen jazykový smír může býti dosažen? Nikoliv.

Věc ta jest úplně vyloučena. Chcete-li skutečně poctivý smír, nezbývá nic než od dogmatu národní své državy ustoupiti, postavte se k nám jako rovný k rovnému a na základě této rovnosti vyjednávejte o podmínky politického spolužití. Dokud však trváte na své "Besitzstandstheorie", není možno, abychom seriosním způsobem o dosažení poctivého, života schopného smíru vůbec mohli mluviti.

Druhá překážka, pánové, záleží v tom' že Vy - a také to dnes z úst pana rektora magnifika vyznívá způsobem až přímo urážlivým, - že Vy trváte na onom naprosto nepřípustném a vzdělaného člověka přímo nehodném rozlišování mezinárodní nadvýšenosti života německého a domnělou naší inferioritou.

Dokud, pánové, se nevyléčíte z bludu, že německý kmen v Čechách v ohledu kulturním stojí výše než onen historický, již před staletími s Vaší kulturou s úspěchem soutěžící kmen český, že Čech v ohledu světovém a mravnostním vám není roven, dotud není vůbec mezi námi o nějakém smíru naprosto žádné řeči. (Výborně!)

Vy nesmíte se odvolávati na svého čtyřicetimilionového strýčka za hranicemi, Vy musíte své kulturní postavení porovnávati s kulturním postavením národa českého v této zemi, a dokud nedokážete, že Vy v této společné naší vlasti jste kulturně nad námi vyvýšeni, dotud bude modus vivendi mezi námi nedosažitelný, a to tím méně, poněvadž domnělá ona superiorita jest chimérou, k vůli které my nikdy od požadavku úplné parity a rovnocennosti neustoupíme a žádný smír neschválíme, který by zásadě této byl na ujmu. (Výborně!)

Leč, pánové, největší překážkou smíru jest bludná domněnka, že jazyková otázka jest problémem úplně samostatným, a že řešení její jest možné bez současného zřetele k tomu, s čím jazykový boj vlastně souvisí, a čeho jazykový boj jest výsledkem. Stále se přehlíží a to nejen u Vás, nýbrž i v kruzích směrodatných, ba tu a tam i u nás, že jazykový problém jest úplně totožný s naším zápasem politickým.

Nezapomínejme přec, že mezi smírem jazykovým a smírem politickým panuje úzká příčinná souvislost, že jsou to vlastně dvě stránky jedné a téže věci, rub a líc jednoho a téhož problému, že kausalní nexus mezi oběma sférami těchto otázek jest tak pevný a úzký, že nějaké odloučení a separátní projednávání otázky jazykové bez současného projednáváni problému politického jest naprosto nemožné.

Oč vlastně při sporu jazykovém jde? Hledě k formulím, o kterých jsme slyšeli, že jsou jakýmsi substrátem jednání konferenčních, neběží v podstatě o nic jiného, než aby, kdyby dojíti mělo k vyplnění přání krajanů německých, čeština a s ní také celý národnostní živel český stlačen byl v této své odvěké vlasti na stupeň nižší, aby přednost němčiny byla k platnosti přivedena a tudíž i nadvláda živlu německého na novo legálním způsobem byla zpevněna.

Neklamte se, pánové, víte dobře jako my, že skutečné rovnoprávnosti a rovnocennosti obou jazyků v této zemi nelze dosíci jinak, než když se celé ústrojí správní přizpůsobí danému stavu věcí, tedy té skutečnosti, že země jest obývána dvěma národnostmi, a když se podle skutečnosti té provede v první řadě úprava soustavy správní a ústavní a na základě její teprv úprava věcí jazykových.

V centralisovaném ústrojí státním, kde každý úřad první a druhé instance podléhá centrálnímu orgánu vídeňskému, kde o sledování práva nutno obraceti se k třetím instancím ve Vídni, kteréž byť i ne de jure, přec fakticky úřadují německy, při centralisovaném systému jest princip rovného práva u nás v Cechách naprosto neuskutečnitelný. Centralistická rovnoprávnost jest v mnohojazyčném Rakousku contradictio in adjecto.

Jeden pojem na vzájem vylučuje druhý, z čehož plyne, že tak dlouho, dokud nynější systém politický potrvá v platnosti, skutečně jazykové rovnoprávnosti a rovnocennosti ani formulí dvojjazyčnou, tím méně však formulí jednojazyčnou dosaženo nebude.

Z toho patrno dále, že náš jazykový zápas jest v podstatě politickým bojem o ústavní strukturu říše a že spor jazykový nedá se dle zásad spravedlnosti rozřešiti jinak, než vhodnou, potřebám země se strany jedné a potřebám soustátí se strany druhé vyhovující rekonstrukcí celého tou dobou platného politického složení státu.

A tu přicházím k tomu, nač bylo průběhem dnešní debaty se strany několika řečníků poukázáno.

Byl to v první řadě kol. Herold, jenž dotknul se tohoto státoprávního pozadí, z něhož i jazykové změny se prýští, byl to dále p. dr. Schucker, jenž nám opětovně uváděl na paměť, že s námi není žádný smír možný, dokud se nevzdáme svých snah státoprávních, byl to konečně též koll. dr. Engel, který v závěrku svých slov vlastní cíle našich státoprávních snah akcentuoval.

Budiž dovoleno přičiniti k tomu jedinou poznámku. Kdo sleduje vývoj Rakouska a hybné síly států moderních, ne může se tajiti Nesvědčením, že Rakousko nedojde k uzdravení svých politických svízelů, dokud rozhodující kruhy nepřijdou k přesvědčení, že formule, do které vpraven byl ústavní život tohoto státu r. 1867, je formulí nešťastnou, je formulí nemožnou, neuskutečnitelnou a naprosto nevhodnou ku skonsolidování státu a ku zabezpečení velmocenského jeho postavení. Celá řada politicky soudných činitelů shoduje se již v názoru, že prosincovka, centralistická ústava nynější, na delší dobu je neudržitelnou a že nezbývá nic jiného, než hledati pro ústavní poměry rakouské formuli jinou. Že se věc ještě nevysoustruhovala tou měrou, aby nabyla konkretních rysů, toho hlavní příčinu spatřuji v neupřímnosti, v naprostém nedostatku initiativy a politické prozíravosti v těch kruzích, jež mají největší interess, aby se Rakousko spevnilo a na svém velmocenském postavení, kterého jedině krví a obětavostí slovanských národů zaujímá, zdárně se udrželo.

A tu se zdá, že někteří z našich krajanů německých, ba snad všickni ti, kteří přísahají na svůj "Pfingstprogram" s onou nedostatečnou prozíravostí skutečně počítají. Z teto okolnosti plyne najisto i ona politická kalkulace, jejíž podstatu tvoří to, co nazvati možno "politickou katastrofou". Kalkulace tato hraje v dnešním politickém procesu najisto velmi značnou úlohu a, dokud tomu bude ta, dokud v srdcích německého živlu klíčiti bude myšlénka, že konsolidování Rakouska poctivým politickým smírem není už z té příčiny nutné, poněvadž v případu nějaké katastrofy "Němci rusky se učiti nebudou", dotud se panovačných záměrů svých němečtí naši krajané ovšem nevzdají.

Nuž, panové, možno o tom soudit jakkoli, pokud rané se týče, považuji každou kalkulaci na případnou katastrofu pro dozírnou dobu za zhola illusorní, již vzhledem k dynamice daných poměrů středoevropských. Arci, těžko předvídati, co se tají v záhybech příští historie, Tolik však jest jisto, že povinností všech, kterým na uzdravení poměrů našich upřímně záleží, musí být snaha, aby pravé příčiny obtíži nynějších v jasné světlo byly postaveny Pokud v kruzích, které mají a musí míti interes na udržení, zvelebení a konsolidaci soustátí rakouského, nezavládne přesvědčení, že jinou cestou k cíli se nedojde, nežli rekonstrukcí poměrů politických tím způsobem, aby na jedné straně všem oprávněným poetickým a národním požadavkům živlů slovanských bylo vyhověno, na druhé straně pak aggressivnost panovačnosti německé do mezí přiměřené její oprávněnosti byla zatlačena, dokud v příčině té nebude nalezena formule, kterou by naznačený politický princip k platnosti byl přiveden, dotud každý pokus o smír jest marný a dotud nezbude, než abychom vedli další boj, ku kterému vyzýval posl. Schůcker, řka: "Nechcete-li se s námi smířiti, nuž dobře, my hozenou rukavici přijímáme a budeme zápasiti dále!" Na to máme jednu jen odpověď: na základě Vašeho svatodušního programu, značícího zákonné ústavní zpevnění německé hegemonie v tomto soustátí, na základě tohoto programu se s Vámi nesmíříme nikdy a nikdy ! (Potlesk. ) A kdybyste nakrásně tu a tam v některých maličkostech, jako jsou minoritní školy, užívání jazyka při úřadech samosprávných, reforma ve příčině zemského volebního řádu, které s vyššího politického hlediska jsou přec jenom pouhé lapalie, kdybyste v těch maličkostech jakéhosi sblížení docílili, oním velkým problémem boje českoněmeckého, oním problémem, který není jen rakouským, nýbrž středoevropským, nehnete, pánové, ani o jediný krůček ku předu.

K rozřešení jeho máme z té příčiny daleko, poněvadž schází posud první podmínka řešení jasný názor a přesné pochopení podstaty jeho se strany těch, kteří by v první řadě měli k rozřešení jeho pracovati. Nezbývá pohříchu tudíž než dále snášeti útrapy těžkého postavení našeho tak dlouho, dokud buď na jedné straně tlakem poměrů dotyční živlové nebudou přivedeni k pravému pochopení svého interesu, po případě dokud snad těžký onen, bolestný a s největšími obětmi spojený proces nebude nějakým mocným otřesem přerušen.

Jedna věc však jest jistá a tím hodlám končiti. Z několika řečí vyznívala slova nabádající ku uzavření smíru jazykového se zřetelem k tomu, že nám tento tvoři první podmínku hospodářského uzdravení se našich poměrů.

Pánové, náležím k těm, kteří mají za to, že politické poměry od hospodářského života nelze nikterak odloučiti. Jako jest to při politickém a jazykovém boji, tak tomu také jest při boji politickém a hospodářském. Obe věci nejsou nic jiného, nežli dvě stránky jedné a téže podstaty; mluviti o možnosti hospodářského rozkvětu při nezdravých poměrech hospodářských jest zrovna tak absurdní jako mluviti o možnosti jazykového smíru bez uzdravení poměrů politických. Z příčiny té mám za to, že naděje ve vykouzlení nějakého hospodářského eldorada na lučích české vlasti, kdybychom se v té neb oné jazykové maličkosti, dohodli, že naděje je zhola neodůvodněná.

Boj politický jest v posledních svých příčinách zápasem o zájmy hmotné, o podmínky existence. Nelze přec pustiti se zřetele, že celé ústrojí státu, o jehož rekonstrukci bojujeme, jest vlastně organisací panství. Dnes nám o to běží, aby kdo politickou svoji moc sociálně a hospodářsky vykořisťuje na škodu ujařmených, byl dohnán k tomu, by hegemonistického postavení svého se vzdal, by pak mezi všemi činiteli státu zavládla rovnováha. Jedině tato rovnováha může být zpružinou ku hospodářské prosperitě celku.

Uvádím to jen mimochodem, poněvadž se u nás dosti často a to neprávem vyslovuje domněnka, že by uzavřením pouze jazykového míru ihned nastala perioda rozkvětu hospodářského. V této všeobecnosti jest domněnka ona klamnou.

Leč, pánové, kdyby domněnka ona byla pravdivou, že zjednáním nějakého pro nás politicky a jazykově nepříznivého smíru mělo by skutečně v ohledu hospodářském opravdové eldorádo v zápětí - quodnego -, tož jsem přesvědčen, že národ český tak hluboce jest proniknut potřebou samobytnosti a svéprávnosti v této své odvěké vlasti, že by žádný takovýto hospodářský prospěch za nové utužení politických okovů svých nikdy nevykoupil. (Výborně!)

Jistě velká pravda spočívá v známých slovech, kterými naši političtí předchůdci navzájem se povzbuzovali k vytrvalosti a obětovati v boji národním, řkouce: "Raději žalář a okovy, nežli volnost otroka !" Nuž mám za to, že plným právem dovoliti si smím variaci těchto slov. řka: Raději další protivenství, raději další oběti v ohledu hospodářském, nežli aby národ český postaven byl nějakým shnilým jazykovým smírem trvale na stupeň inferiorního plemene v této své odvěké vlasti! (Výborně; hlučný potlesk. Řečníku se gratuluje. )

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k hlasování

Wir gehen zur Abstimmung über.

Gegenstand der Abstimmung ist der Antrag der Budgetkommission, welcher mit dem gedruckten Antrag des Landesausschusses identisch ist und welcher lautet:

Zur weiteren Bestreitung der Landes ausgaben in den Monaten April, Mai und Juni des Jahres 1900 wird die Landesumlage provisorisch, unter Vorbehalt der nachträglichen definitiven Festsetzung des Umlagenperzentsatzes mit dem für das Jahr 1899 genehmigten Ausmaße von; 55 Hellern von jeder Krone der im Königreiche Böhmen vorgeschriebenen directen Steuern exclusive der Personal-Einkommensteuer bewilligt

Předmětem hlasování jest návrh komise, který jest totožný s tištěným návrhem zemského výboru Tento návrh zní:

K dalšímu zapravení vydání zemských v měsících dubnu, květnu a červnu roku 1900 povoluje se přirážka zemská prozatímně s výhradou dodatného definitivního ustanovení v míře schválené na rok 1899, totiž 55 haléřů z každé koruny přímých daní v království Českém předepsaných, vyjímaje osobní daně z příjmů.

Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag der Budgetkommission annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Wir schreiten nunmehr zur Wahl eines Mitgliedes des volkswirtschaftlichen Ausschusses.

Přikročíme nyní k volbě jednoho člena národohospodářského výboru

Žádám pány verifikátory, by ráčili předstoupiti.

Ich ersuche die Herren Verificatoren vorzutreten.

Žádám pány verifikátory by sbírali lístky.

Ich ersuche die Vertficatoren die Stimmzettel einzusammeln.

(Odevzdávají se hlasovací lístky. Es erfolgt die Abgabe der Stimmzettel. ) Die Stimmgebung ist geschlossen.

Sbíraní lístku jest ukončeno.

Jelikož čas již tak valně pokročil, přikročím nyní k ukončení sezení.

Nachdem die Zeit schon ziemlich weit vorgeschritten ist, werde ich zum Schlüsse der Sitzung schreiten.

P. posl. Hyrš a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci p. místodržiteli.

Die Herren Abg. Hyrš und Genossen haben mir eine Interpettation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte: ) Dotaz, poslanců Hyrše, Niklfelda, Hovorky, Bernarda, Komárka a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království českého v příčině nevyřízení sněmem přijatých zpráv ohledně zvelebení lnářství.

Vaše Excellenci! Ve schůzích 20. č. sn. 405. a 27 č. sn. 471 loňského zasedání sněmu království českého schváleny byly po návrhu komise pro záležitosti zemědělské dvě zprávy, jimiž komise přičiňovala, aby v úpadku nalézající se lnářství ku prospěchu horského rolníka i dělníka povzneseno bylo Komise pro záležitosti zemědělské jednomyslně uznala, že otázka lnářská a její krise jest v takovém rozsahu, že hrozí zničiti rolníky i dělníky v horských krajinách, uvádějíc, že jest nejvýše nutno o povznesení lnářství se postarati z toho důvodu, že rolnictvo v těchto krajinách na toto zemědělské odvětví jest v první řadě odkázáno.

Komise zemědělská označila prostředky, jimiž by se lnářství ku prospěchu obyvatelstva ve vyšších polohách povznésti nechalo, a uvedla v obou zprávách, jak smutným úkazem ve státě i v zemi jest, že musí rolnictvo téměř beznadějně patřiti na to, jak cizí vetřelek, bavlna a juta, v Rakousku pyšně a nadýmavě se roztahují, a naši starou, původní a s námi srostlou národní rostlinu, dítko to naší domácí hroudy, víc a více do pozadí zatlačují na úkor nás všech a našeho jindy kvetoucího průmyslu lnářského, jehožto kmen zdravého a trvalého rozvoje čím dál tím více se podtíná. Cís. král. vláda usnesením sněmu král. Českého měla uloženo beze všeho průtahu velkou nouzí a krutou bídou vyvolanou občanskou snahu co nejúčinněji podporovati, a jelikož se c. k. vláda dosud nevyslovila, je-li ochotna ihned ku ochranným zařízením v příčině zvelebení lnářství sáhnouti, kladou podepsaní dotaz:

1.   Je Vaše Excellence ochotna působiti k tomu, aby c. k. vláda neprodleně sdělila, jaké stanovisko k oběma zprávám zaujímá?

2.     Mohou podepsaní plně spoléhati, že Vaše Excellence v zájmu rolnictva starati se bude, aby cís. král. vláda zavedla u c. k. vojska i ve všech ústavech státních lněné látky; aby podporami státními podporovala pěstování i zpracování lnu,a aby při celních a obchodních smlouvách národohospodářských, tak významné domácí lnářství chránila před surovinami cizími, nejen lnem, nýbrž i bavlnou a jutou.

V Praze, 2. dubna 1900.

J. Hyrš a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten

Pan posl. Hyrš a soudruzi mně odevzdali taktéž dotaz k nejvyššímu maršálku zemskému.

Die Herren Abg. Hyrš und Genossen haben eine Interpellation an mich als den Oberstlandmarschall überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněm. sekretář Höhm (čte): Dotaz poslanců Hyrše, Niklfelda, Bemarda, Hovorky, Komárka a soudruhů k Jeho Jasnosti panu nejvyššímu maršálkovi jako předsedovi zemského výboru v příčině sněmovních zpráv ohledně zvelebení lnářství.

Komise pro záležitosti zemědělské předložili v sezeních 20. a 27. sněmu král. Českého dvě zprávy, v nichž rozvedla podrobně všechny příčiny úpadku našeho lnářství, a znajíc dobře význam národohospodářský této naší domácí rostliny, označila prostředky, jimiž by ku zachránění rostliny pro vysoké polohy tak velice důležité snadno se pracovati mohlo.

V konečných návrzích obou zpráv mezi jiným bylo uvedeno:

1.   Zemskému výboru se ukládá, aby lněné látky ve všech zsmských ústavech k upotřebení provedl,

2.   Zemskému výboru se ukládá, aby s největším urychlením vyjednával s c. k. vládou, aby v okresích, bídou a nouzí postižených, zejména v okresu Žamberském, učinila opatření, aby len při podporách státních mohl se v těch místech pěstovati i zpracovati, a aby výrobky lněné c. k. vláda pro potřeby erární odebírala.

Jelikož podepsaní v zájmu strádajícího rolnictva i dělnictva bez náležitého a spravedlivého vyřízení otázku lnářskou ležeti nenechají, žádají zdvořile o laskavé vysvětlení dosavadního postupu v té záležitosti od posledního zasedání a kladou dotaz:

1. Jest Vaše Jasnost ochotna působiti aby zemský výbor kr. Českého ve všech zemských ústavech lnčné látky k upotřebení přivedl?

2 Jest Vaše Jasnost ochotna přičiňovati se, aby zemský výbor vlivem svým naléhal u c. k. vlády, aby podporami státními pěstování i spracování lnu umožnila a aby také za tím účelem lněné látky u c. k. vojska i ve státních ústavech zařídila ?

Hyrš a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Dorozumím se stran zodpovídání toho dotazu se zemským výborem.

Ich werde mich bezüglich der Beantworhutg dieser Interpellation mit dem Landesausschusse ins Einvernehmen setzen.

Pan posl. Hájek a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Die Herren Abgeordneten Hájek und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. Hájka a soudruhů na Jeho Exc. pana hr. Karla z Coudenhove, c. k. místodržitele království Českého. Již v loňském zasedání žádali jsme, by upraven byl přesný poměr mezi lékárníky a drogisty, by uvarováno bylo častokráte zbytečného pro maličkost způsobeného pronásledování, jak se strany prvých tak i se strany prvé irstance. K dotazu tomu dána byla odpověď nedostatečná a vyhýbavá.

Poznovu oznámen nám tento případ. František Erban, drogista v Jilemnici, prodal dne 26. ledna 1900 okolo 6. hod. večerní na výslovné požádání za 20 kr. fluidu, to jest smíšeniny z kafru, mýdla, čpavku a denaturovaného líhu, chlapci do jeho obchodu přišedšímu, kterého tamnější lékárník Rud. Šaller chytil, jemu láhev s fluidem zabavil a lstí, že má něco vzíti p. řídicímu učiteli do Výchové jež na c. k. okresní hejtmanství vylákal, kde udání pro neoprávněný prodej léčiva učinil; což se též v této pozdní hodině provedlo.

Ač výše jmenovaný droguista při vyšetřování dne 3. února 1900 konaném prodej tohoto domácího, hospodářského, úplně nevinného prostředku odůvodnil, a to nejen výnosem vysokého c. k. ministerstva vnitra z 20. března 1886 č. 2271,kde výslovně restituční fluid se uvádí jako přípravek, který není žádným monopolem lékárníků, a jehož prodej v maloobchodě na určité množství vázán není, a dalším výnosem toto ministerstvo vnitra dne 17. června 1888. číslo 7577 kterým dáno místa rekursu lékárníka J. F. Kwizdy a mnoha materialistů ve Vídni, a uznáno, že fluid sestávající ze součástek, z kterých ni jediná výhradně k léčení neslouží - za vodu k umývání považován býti má a není žádným léčivem, nýbrž dietetickokosmetický prostředek, který není dle předpisů farmakopei připraven", následkem čehož dle § 1. ministeriálního nařízení z 17. června 1886 č. ř. z. 97. volnémi prodeji odevzdán - ale i svými dvěma rozhodnutími vysokého c. k. místodržitelství v Praze a sice z 21. ledna 1895 č. 4242 a 4. června 1898 č. 78519, kterými právě o případu výroby a prodeji tohoto fluidu, na podání odvolání po dvakráte osvobozen byl - přece osmého týdne po vyšetřování, t. j. dne 16. března 1900 c. k. okr. hejtmanem Rud. Bozděchem po třetí, nyní však ku pokutě 40 K aneb čtyřdennímu vězení odsouzen.

Jelikož v tomto případě vysoké c. k. místodržitelství tedy samo po dvakráte uznalo, že smíšenina ona je fluid, a není žádným léčivem, nehledě pak ku dosud platným, výše uvedeným ministerialním výnosům, nemůžeme pochopiti, že nižší instence přes to vše mohla znovu odsuzující výnos vynésti, že se tak stalo, nelze si vysvětliti jinak, nežli zvláštními místními poměry a osobními názory, nijak však věcnými, správnými a spravedlnými důvody.

Vidíme v tom strannictví a nadržování c. k. okr. hejtmanství v Jilemnici lékárníku Rud. Šallerovi z jedné, chikanování droguisty Františka Erbana pak z druhé strany, pročež podáváme dotaz:

Jest Vaše Excelence ochotna tento případ vyšetřiti, proti jednostrannému jednání c. k. okres, hejtmanství v Jilemnici zakročiti, a právu a spravedlnosti průchod dáti?

V Praze, dne 3. dubna 1900.

Hájek a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz jeho Excelenci panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.

Die Herren Abg. Iro und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Pan poslanec Iro a soudruzi mne odevzdali dotaz k jeho Excelenci panu místodržiteli.

Ich ersuche diese Interpellation zu verlesen.

Landtagssekretär Höhm (liest): Interpellation der Abg. Karl Iro und Genossen an Seine Excellenz den Herrn Statthalter.

Am 19. März fanden über behördliche Anordnung die Neuwahlen für die Manetiner Bezirksvertretung statt, und zwar jene für die Gruppe der Landgemeinden.

Der Manetiner Bezirk zählt 31 čechische und 26 deutsche Katastral Gemeinden oder 9161 Bewohner čechischer und 6710 Bewohner deutscher Nationalität. Man kann also ruhig sagen, der Bezirk ist zur einen Hälfte deutsch, zur anderen Hälfte čechisch.

Nun bestand bisher zwischen den deutsshen und tschechischen Bezirksvertretungswählern das private Uebereinkommen, dass von den 11 zu wählenden Bezirksvertretungsmitgliedern 6 der tschechischen und 5 der deutschen Bevölkerung zu entnehmen seien, und die beiden Parteien ihre Candidaten gegenseitig unterstützen.

Dieses Compromiss wurde bisher auch in den Zeiten des heißesten nationalen Kampfes von beiden Seiten in loyaler Weise eingehalten, und auch angesichts der jetzigen Neuwahlen richtete der Führer der čechischen Partei, Wenzel Rauner, an die andere Partei am 16. März d. J. wiederum ein Schreiben, in welchem es wörtlich heißt:

"Trachten Sie, dass die vorgeschlagenen čechischen Kandidaten von Ihrer Seite gewählt werden, und ich gebe Ihnen mein Ehrenwort, dass die deutschen Kandidaten von unserer Seite gewählt werden. Wenzel Rauner. "

Die deutsche Partei gab ihre Kandidaten bekannt; der Wahltag kam heran; die Deutschen wählten geschlossen die von den Čechen in Vorschlag gebrachten čechischen Kandidaten, wohingegen die čechische Partei trotz des ehrenwörtlich gegebenen Versprechens die von deutscher Seite namhaft gemachten Kandidaten vollständig fallen ließ; die Čechen wählten außer zwei angeblichen Deutschen, von denen bekannt ist, dass sie im čechischen Lager stehen, und die von der deutschen Partei auch gar nicht aufgestellt worden waren, entgegen dem bisherigen ehrlichen Übereinkommen hinterrücks durchgehends Čechen, so dass infolge dessen die 26 deutschen Landgemeinden des Manetiner Bezirkes um die Vertretung ihrer Interessen in der autonomen Bezirkskörperschaft gebracht wurden.

Dies nur zur Beleuchtung der Haltung unserer nationalen Gegner in der jetzigen Zeit der wiederum eingeleiteten und versuchten "Versöhnung" und "Verständigung" zwischen den beiden die Provinz Böhmen belehnenden Völkerschaften

Dass solche Vorkommnisse nicht geeignet sind die Versöhnung und Verständigung zu fördern, wird wohl auch Seiner Excellenz dem Herrn Statthalter als dem Vertreter der Regierung in diesem hohen Landtage einleuchten.

Es herrscht ob dieses Wortbruches der čechischen Wähler auf deutscher Seite im Bezirke Manetin eine tiefgehende Erbitterung und haben sich die nationalen Gegensätze scharfer denn je zugespitzt.

Doch ganz abgesehen von dieser privaten Entzweiung der beiden dortigen nationalen Parteien, bezüglich welcher eine Intervention Seiner Excellenz ja nicht verlangt werden kann - entbehrt die vorerwähnte Bezirksvertretungswahl nach der Anschauung der Gefertigten nachweisbar auch der gesetzmäßigen Basis und ist dieselbe als ungiltig zu betrachten, da laut einem im Wege der Bezirkshauptmannschaft Kralowitz an die hohe Statthalterei von den betheiligten deutschen Gemeinden eingebrachten Wahlproteste. Personen bei der Wahl betheiligt waren, theils als Wahlmann fungierten, theils als Bezirkvertretungsmitglieder gewählt wurden, welche weder das active, noch das passive Wahlrecht für diese Körperschaft besitzen.

So fungierte - wie aus dem von den interessierten deutschen Gemeinden gegen die Giftigkeit dieser Wahl eingebrachten Proteste hervorgeht - der Karl Straka aus Mösing als Wahlmann, trotzdem derselbe seine Wirtchaft bereits im Jahre 1899 verkaufte und daher auch kein Steuerträger mehr war.

Franz Mikula wurde in die Bezirksvertretung gewählt, trotzdem derselbe ausser einem kleinen Häuschen gar keinen Grund besitzt und als Wagner der Herrschaft Breitenstein nur die niedrigste Klasse der Erwerbsteuer bezahlt. Auch gegen die Wahl des Bezirksvertretungsmitgliedes Wenzel Rauner erheben die Gemeinden Einspruch, da derselbe wegen Todschlag des ehemaligen herrschaftlichen Hegers Bernaschek in Untersuchungshaft genommen, die Haft allerdings bezüglich feiner und der anderen Mitgenossen vorläufig aufgehoben, die Untersuchung jedoch nicht gänzlich behoben wurde.

Mit Hinweis auf diese Vorkommnisse richten die Gefertigten an Se. Exc. den k. k. Statthalter die Anfrage:

1.   Ist Seine Excell. geneigt, in Zukunft die Vornahme solch ungefetzlicher Wahlen dadurch unmöglich zu machen, dass er das ihm bezüglich solcher Wahlen zustehende Aufsichtsrecht durch die ihm unterstehenden Beamten strenge handhaben lässt?

2.     Ist Seine Excell. geneigt dahin zu wirken, dass den 26 deutschen Gemeinden des Manetiner Bezirkes dadurch die Vertretung ihrer Interessen in der autonomen Bezirkskörperschaft gesichert wird, dass seitens der Regierung die Abtrennung dieser deutschen Gemeinden vom Manetiner und Zutheilung derselben einerseits zum Luditzer und andererseits zum Wesseritzer Bezirke ins Auge gefaßt, oder für die Errichtung eines eigenen, feinen Mittelpunkt in Neffchetin habenden, rein deutschen Bezirkssprengels eingeleitet wird?

3.     Ist Seine Excellenz geneigt, unter Würdigung der in dem Proteste der deut-