Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Dále mně podal p. poslanec Schwarz návrh na změnu zákona o upravení právních svazků učitelstva.

Die Herren Abgeordneten Schwarz und Genossen haben mir einen Antrag, betreffend die Abänderung des Gesetzes über die Regelung der Verhältnisse des Lehrerstandes überreicht.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Františka Schwarze a soudruhů na změnu §§ 39. a 41. zákona ze dne 13. května 1894 z. z. č. 36 o upravení právních svazků učitelstva veřejných škol národních v království českém.

Slavný sněme, račiž se usnésti na následovní osnově zákona a schváliti spolu připojenou resoluci.

V ohledu formálním navrhuje se, aby byl tento návrh bez prvního čtení přikázán školské komisi ku předběžnému projednání.

V  Praze dne 3. dubna 1900.

František Schwarz a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Páni poslanci dr. Klouček a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci p. místodržiteli.

Die Herren Abgeordneten Dr. Klouček und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, aby tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz dra Kloučka a společníků k Jeho Excel. panu místodržiteli v příčině bezdůvodného zamítnutí žádosti za posečkání daně pozemkové následkem živelních pohrom v obci Vojické okresu Hořického.

Vaše Excellence!

Sedmdesát osm majitelů pozemků v obci Vojické okresu Hořického obrátilo se v měsíci únoru 1900 na sl. c. k. okresní hejtmanství v Hradci Králové s uctivou žádostí, aby jim daně pozemkové byly posečkány a aby již splatné nedoplatky ani nebyly exekučně vymáhány. Tuto svoji žádost odůvodňovali dotyční občané živelními nehodami, kterými v letech 1896-1897-1898-1899 a 1900 byli na úrodě svých pozemků postiženi. Živelní nehody ty záležely v letech 1896, 1897 a 1899 ve velkých deštěch, v roku 1898 v hrozném krupobití, kterým téměř veškerá úroda byla zničena a v letošním roku ve vymoření valné části veškerého obilí.

Jmenované notorické živelní nehody odůvodňovaly zajisté v plné míře žádost za posečkání, ne-li dokonce za odepsání dani, leč c. k. okresní hejtman Steinfeld v Hradci Králové vrátil žadatelům žádost výměrem ze dne 21. února 1900 č. 1071 b. r. s velice důvtipným odůvodněním:

"Že prý se tato společná žádost nemůže vzíti v úřední jednání, jestli prý ale jednotliví podají odůvodněné a kolkované žádosti, že bude o nich Šetření zavedeno a rozhodnuto. "

Tážeme se slušně, který zákon neb které nařízení ukládá poplatníkům, aby v případě živelních pohrom musili jednotlivě žádati za posečkání daní a aby žádosti ty musili kolkovati. Dle tohoto rozhodnutí nejedná se panu okresnímu hejtmanu o to, aby po rozumu platných nařízení hleděl poplatnictvu v jeho tísni co možná nejdříve, jak to zájem státní vyžaduje, pomoci, nýbrž jemu se jedná hlavně o to, aby se zbavil úřední své činnosti a aby z poplatníků v bídě a nouzi se nacházejících ještě poslední krejcar v kolcích vymohl.

Takováto úřední činnost musí však v každém ohledu zhoubně působiti na poplatnictvo, poněvadž se ignoruje zájem státní, jenž v tom spočívá, aby se občanstvo udržovalo v síle poplatní, a v té může býti jen tenkráte udržováno, když v době nouze a tísně stát co nejvydatněji poplatnictvo podporuje a to nejen posečkáním daní, nýbrž zejména též státními podporami.

Jestli ale se poplatnictvu pouhé posečkání daní takovýmto způsobem stěžuje, pak zasluhuje podobné jednání orgánů státní správy největšího odsouzení.

Podepsaní dotazují se proto slušně 

Jest Vaše Excellence ochotna toto nežkonné jednání c. k. okresního hejtmana Steinfelda v Hradci Králové dáti vyšetřiti a poplatnictvu obce Vojické v příčině posečkám daní vyhověti? V Praze, dne 3. dubna 1900.

Dr. Klouček a společníci.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abgeordnete Dr. Nitsche hat unter Beibringung eines ärztlichen Zeugnisses mitgetheilt, dass er sich infolge Erkrankung durch längere Zeit an den Landtagsverhandlungen nicht betheiligen könne.

Gleichzeitig theilt er mit, dass er aus demselben Anlasse seine Mitgliedschaft in der Gewerbekommission und im Legitimationsausschusse zurücklege, und bittet, diese Resignation zu genehmigen.

Pan posl. Dr. Nitsche předloživ vysvědčení lékařské, oznámil, že pro churavost nemůže se delší dobu účastniti schůzí sněmovních. Zároveň oznámil, že z té příčiny skládá své členství v komisi živnostenské a ve výboru legitimačním, žádaje, aby ho slavný sněm ráčil schváliti. Ačkoli vlastně, když se ohlašuje, že poslanec je chorobou stížen a z té příčiny nemůže súčastniti se řízení sněmovního, není třeba o tom hlasovati, mám za to, že, jelikož p. posl. Dr. Nitsche výslovně o to žádá, aby sněmovna k jeho vzdání se ze dvou komisí svolila mám za to, že jest slušno, abych otázku tuto sl. sněmu předložil.

Es ist zwar in dem Falle, dass ein Abgeordneter durch) Krankheit verhindert ist, längere Zeit an den Arbeiten des Landtages teilzunehmen, selbstverständlich, dass an seiner statt in die bezüglichen Kommissionen. Nachwahlen stattfinden können; allein nachdem der Herr Abgeordnete Dr. Nitsche das ausdrückliche Ersuchen gestellt hat, dass seine Resignation auf die Stellen in den zwei Ausschüßen, nämlich in der Gewerbecommission und in dem Legitimationsausschusse von dem Landtage genehmigt werde, so werde ich dieses Ansuchen dem hohen Hause zur Beschlußfassung vorlegen.

Ich ersuche die Herren, welche den Austritt aus den Kommissionen genehmigen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří schvalují vystoupení p. posl. Nitsche z komisí, aby vyzdvihli ruku.

Jest povoleno.

Es ist bewilligt.

Připomínám, že p. posl. dr. Nitsche byl do obou těchto komisí zvolen celým sněmem. Bude tedy třeba, aby sl. sněm vykonal novou volbu člena komise živnostenské a výboru legitimačního. Mám v úmyslu vykonati tyto volby v příštím sezení.

Ich bemerke, dass der Herr Abgeordnete Dr. Nitsche in diese beiden Kommissionen vom ganzen Landtage gewählt wurde, weshalb die Vornahme einer Neuwahl eines Mitgliedes in die Gewerbekommission und in den Legitimationsausschuss seitens des ganzen Landtages nothwendig ist.

Ich beabsichtige, diese Neuwahl auf die Tagesordnung der nächsten Sitzung zu setzen.

Ich constatiere die Beschlussfähigkeit des hohen Hauses

Konstatuji, že sl. sněm je způsobilým usnášeti se.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir übergehen zur Tagesordnung.

Prvním předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru v příčině dalšího prozatímního ustanovení zemské přirážky pro měsíc duben, květen a červen roku 1900.

Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget-Kommission über den Bericht des Landesausschusses in Angelegenheit der weiteren provisorischen Festsetzung der Landesumlage für die Monate April, Mai und Juni des Jahres 1900.

Zpravodajem jest p. posl. dr. Fořt. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Dr. Fořt: Slavný sněme! Bezprostředně před novým rokem v kratičkém dvoudenním zasedání usnesl se sl. sněm k návrhu zemského výboru, aby na dobu tříměsíční povoleno bylo provisorium k vybírání přirážek zemských.

Toto 3 měsíční provisorium vypršelo koncem měsíce března, takže dnes, dne 3. dubna, po stránce formálního práva postrádá finanční hospodářství zemské vlastně veškerého legálního podkladu.

Vůči tomu bylo arciť pochopitelno, že zemský výbor hned na počátku nynějšího zasedáni předložil novou osnovu po případě nový návrh, kterým 3měsíční provisorium toto má býti na dobu dalších 3 měsíců opět prodlouženo.

Zpráva zemského výboru nesoucí č. 127 odkázána byla rozpočtové komisi, která ihned v první konstitující schůzi své vzala onu zprávu v úvahu a jak se rozumí samo sebou, z příčin na snadě ležících nemůže jinak než odporučiti slav. sněmu, aby návrh zemského výboru jednohlasně přijal.

U příležitosti této považovala rozpočtová komise za svou povinnost se vším důrazem poukázati ku dvěma závažným okolnostem.

1. Ohradila se rozpočtová komise proti tomu, aby povolování rozpočtových provizorií, opozděné vyřizování zemských rozpočtů, které ještě z důvodů mimořádných snad možno výminečně tu a tam připustiti, aby toto opozděné povolování rozpočtu, hospodařeni provisoriemi, stalo se nějakým pevným zvykem.

Pánové, v průběhu nynější periody legislativní ještě ani jednou nebyl rozpočet zemský v čas vyřízen Po ta 4 léta, co jsem měl čest býti zpravodajem rozpočtové komise, byla zpráva komise rozpočtové, týkající se rozpočtu za rok 1896, hotova teprve 6. února 1896; zpráva rozpočtové komise týkající se rozpočtu za rok 1897 byla hotova teprve 26. února 1897, zpráva rozpočtové komise, týkající se rozpočtu za rok 1898 hotova byla teprve 24 února 1898 a konečně zpráva komise rozpočtové, týkající se roku loňského byla vyřízena, respektive slavnému sněmu předložena teprve 5. května 1899. Letos se vzhledem k nynější situaci před květnem asi taktéž sotva vyřízení zemského rozpočtu dočkáme. Tož, pánové, vůči tomu leží na jevě, že, půjdou-li věci ty dále dosavadním způsobem, pak se rozpočtové právo slavného sněmu tohoto stane naprosto illusorním (Tak jest) a jestliže snad tu a tam panuje opravdová snaha, aby v tomto směru význam sněmu království českého byl snížen a poklesl a pakliže v tom směru má býti k tomu pracováno, aby se z politického zastupitelstva tohoto stala nějaká quantité negligeable, pak jest zajistě úplné oprávněno.

aby při každé příležitosti z naší strany ozvalo se proti tomu vždy rázným způsobem ohražení. Avšak ještě k jedné okolnosti rozpočtová komise považovala za svou povinnost poukázati. Neběží jen o to, aby rozpočet byl v čas zemskému sněmu předložen k projednání, nýbrž záleží také na tom, aby doba k jeho projednání potřebná byla v přiměřené míře poskytnuta. To, co se v průběhu poslední doby stalo, v té příčině neodpovídá naprosto skutečné potřebě a též nyní, pánové, právě v době, kdy stojíme na počátku své nynější sněmovní činnosti, právě v době nynější kolportuje se zpráva, že 5. května má býti činnost naše ukončena. (Oho!)

Jest, pánové pochopitelno, že zvěst tato byla v rozpočtové komisi se skutečnou indignací přijata, a mám za to, že komise jednala rovněž ve shodě se svou povinností, když v této příčině konstatovala s důrazem, že jest naprosto nepřípustné, aby se sněmu království Českého neposkytovala taková míra časová, které k projednání rozpočtu a k úvahám o rozpočtu nezbytně potřebuje. (Výborně). Mám čest tlumočiti tyto dvě okolnosti slavnému sněmu a omezuji se prozatím na tento svůj krátký proslov, žádaje slavný sněm, aby jednomyslně ráčil přistoupiti na návrh zemského výboru, který zní Slav. sněme, račiž se usnésti:

K dalšímu zapravení vydání zemských v měsících dubnu, květnu a červnu roku 1900 povoluje se přirážka zemská prozatímně s výhradou dodatného definitivního ustanovení v míře schválené na rok 1899, totiž 55 haléřů z každé koruny přímých daní v království českém předepsaných, vyjímaje osobní daně z příjmů.

Landtagssekretär Höhm: Die Commisson stellt den Antrag:

Der hohe Landtag, wolle beschließen: Zur weiteren Bestreitung der Landesausgaben in den Monaten April, Mai und Juni des Jahres 1900 wird die Landesumlage provisorisch, unter Vorbehalt der nachträglichen definitiven Festsetzung des Umlagenpercentsatzes mit dem für das Jahr 1899 genehmigten Ausmaße von 55 Hellern von jeder Krone der im Königreiche Böhm en vorgeschriebenen directen Steuern exclusive der Personal-Einkommensteuer bewilligt

Oberstlandmarschall: Es hat sich zu diesem Gegenstande das Wort erbeten Seine Magnificenz der Herr Rector der deutschen Universität Dr. Ritter von Holzinger.

Ich ertheile ihm dasselbe.

Abg. Dr. Ritter v. Holzinger: Meine Herren! Ich habe mir gelegentlich der Budgetdebatte das Wort erbeten, nicht in der Absicht, um mitzutheilen, dass ich für die Bewilligung des Budgetprovisoriums stimmen werde, sondern weil dies die einzige Gelegenheit für mich ist, über den einen mir außerordentlich am Herzen liegenden Gegenstand zu sprechen, der auch für die ganze Stadt Prag von bedeutender Wichtigkeit ist.

Es ist in der gestrigen Debatte von Seite eines Herrn Abgeordneten, des Herrn Březnovský, eine Bemerkung gemacht worden, welche sich auf die deutschen Couleurstu denten bezieht.

Ich bin nur durch die Zeitungen über diesen Vorfall informiert und kann daher bloß berichten, dass das, was nach Zeitungsäußerungen der Herr Abgeordnete gestern gesprochen hat, durchaus nicht richtig ist.

Es entspricht nicht den Thatsachen.

Es ist gesagt worden, dass die deutschen Couleurstudenten Tag für Tag betrunken in den Straßen Prags zu sehen seien. (Abg. Dr. Zdenko Schücker: Unerhört!) (Großer Lärm. )

(Posl. Anýž: Vždyť je to úředně zjištěno. )

(Abg. Dr. Schücker ruft. Das kann nur jemand sagen, der die Verhältnisse gar nicht kennt. )

Meine Herren, das ist der einzige Punkt aus der Rede des Herrn Březnovský, über welchen ich heute einige Worte sagen wollte.

Es sind ja auch noch andere Bemerkungen gefallen, über welche ich mich wohl äußern könnte; allein über die anderen Anwürfe, welche der Herr Abgeordnete gegen die deutschen Couleurstudenten gemacht hat, gehe ich stillschweigend hinweg, weil ich erwarten muss, dass Seine Excellenz der Herr Statthalter in Böhmen in seiner Interpellationsbeantwortung über diesen Gegenstand etwas sagen wird.

Dagegen kann ich über diesen einen Punct, dass man angeblich betrunkene Couleurstudenten Tag für Tag in den Straßen von Prag sieht, durchaus nicht mit Stillschweigen hinweggehen. Ich muss vielmehr als Rector der deutschen Universität Verwahrung dagegen einlegen, und ich weise diese Bemerkung - zwar in unserer gewobuten ruhigen Weise, aber mit aller Energie - zurück. (Bravo! links. )

Ich sehe, meine Herren, dass ich Ihren Beifall mit diesen Bemerkungen errungen habe, offenbar nur darum, weil ich der Wahrheit gemäß gesprochen habe.

Wenn Sie mir gestatten, diese Erklärung, die ich heute nur gewissermaßen zufällig vorzubringen Gelegenheit hatte, zu schließen mit einer etwas weitergehenden Bemerkung, so würde ich auch den Herren von der anderen Seite gewissermaßen den Rath geben, das freie Leben der deutschen

Universität möglichst zu schützen.

Sie müssen ja bedenken, meine Herren, dass auch die Czechen hier eine Universität haben, welche genau auf denselben Grundsätzen aufgebaut ist, wie die deutsche Umversität.

Die czechische Universität ist ja, was vielleicht nicht alle Herren noch bedacht haben, gar nichts anderes als eine deutsche Universität mit czechischer Unterrichtssprache (Bravo! links, Veselost Dr. Pippich To jest německá vypínavost! Nepokoj. Oberstlandmarschall läutet. )

Es gibt, meine Herren, ein englisches Universitätsprincip, es gibt auch ein französisches Universitätsprincip, welches sich von unseren deutscher Einrichtungen unterscheidet. Unsere deutschen Einrichtungen sind Jahrhunderte alt und, meine Herren, die Czechen haben keine anderen. Sie haben sie rein von uns übernommen

Sie haben keinen neuen Univeisitätstypus geschaffen, darüber kommen Sie nicht hinweg!

Erlauben Sie auch, meine Herren, dass ich Ihnen bei dieser Gelegenheit sage, selbst wenn Sie sich jemals, wie manche die Absicht zu haben scheinen, nach russischem Vorbilde halten wollen, so werden Sie wieder nur deutsche Einrichtungen vorfinden.

Ich möchte nur mit der Bemerkung schließen und Ihnen das Eine zurufen: Die deutsche Universität, dieser Typus also, welchem auch ihre Universität angehört, zeichnet sich durch eine Reihe von Rechten der Studenten und auch durch eine Reihe großer Freiheiten aus.

Diese Freiheiten, meine Herren, diese müssen wir alle zu erhalten trachten. (Posl. Anýž: Budou stříleti na ulici. Nepokoj. ) Ich bitte, mich nicht zu unterbrechen. Wenn die Freiheiten unserer deutschen Universität gestört werden, falls man uns und unsere Studienfreiheiten einmal knebelt, dann werden, davon seien Sie überzeugt, die Čechen nicht im Stande sein, sie aufrecht zu erhalten. (Stürmischer Beifall und Händeklatschen bei den Deutschen. )

Das, meine Herren, wollte ich Ihnen zur Ueberlegung bei diesem für mich wirklich so geringfügigen Anlasse mit auf den Weg geben, denn dass die Anschuldigungen, welche der Herr Abg. Breznovský in seiner gestrigen Interpellation gegen unsere Studenten erhoben hat, unrichtig sind, dieses Gefühl hat gewiss jeder von Ihnen selbst gehabt. Ich habe daher keine Ursache, mich mit den Worten des Herrn Abg. Breznovský weiter zu beschäftigen

Ich danke Ihnen, meine Herren, für Ihre Aufmerksamkeit. (Langanhaltender, stürmischer Beifall bei den Deutschen. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se k slovu p. posl. Dr. Herold. Dávám mu slovo

Posl. Dr. Herold Slavný sněme! Já myslím, že mně každý aspoň na slovo uvěří, že návrh budgetní komise sám sebou by mně nebyl zavdal příčiny, abych se ujal slova v této slavné sněmovně. Mohla by se zajisté při této příležitosti - a snad by to bylo mnohem účinnější, než když se jedná o rozpočtu samém rozvinouti celá otázka financí zemských, mohlo by se poukázati, jak smutné jest v nynějším okamžiku naše hospodářství.

Ale, velectění pánové, my ponecháme to s důvěrou budgetnímu výboru.

Já jenom cituji a zmiňuji se o tomto stavu, než přikročím k pravému obsahu své řeči proto, abych přece na to poukázal, že mám za to, že tentokráte musí a musí slavný sněm podle mého náhledu a přesvědčení učiniti nějaké rozhodnutí, aby příjmy zemské byly rozmnoženy. A pravím, že musí, poněvadž ten výkřik bolesti, výkřik nouze a strádání, který z kruhů učitelstva na tento sněm z celé země dochází, dle mého názoru nemůže býti odbýván poukazováním na zemské finance, nýbrž musí se hledati energický prostředek, aby se přáním jeho vyhovělo. (Výborně)

Ale, velectění pánové, já jsem vlastně od pochodu svých myšlének poněkud byl sveden řečí, kterou jsem právě před chvilkou byl slyšel.

Pan rektor magnificus německé university pravil, že se ujal slova při záležitosti, která pro něho jest "geringfugig" malichernou a zdá se, že to bylo jediné pravdivé slovo, které vyšlo z jeho úst, neboť tak malicherně nemluvil nikdo o této záležitosti, jako rektor magnificus německé university. (Výborně).

Velectění pánové, jest velice snadno, když člověk přijde z okruhu jistých myšlenek, z okruhu jistých citů a jistých názorů, ve kterých po celý čas žil, do shromáždění sněmu království Českého, a zde přednáší všechny ty imaginerní fantasie, které má ve své hlavě jako pravdu, zapomínaje, že nemá před sebou studenty německé university, nýbrž že má před sebou poslance království Českého, kteří znají historii této země, kteří znají také kulturní její význam a kteří o tom trochu více vědí, jak povstala Pražská universita naše, a jak povstala německá universita (Výborně. Potlesk. Veliký hluk) než rektor německé university.

Nejvyšší maršálek zemský(zvoní):

Račte odpustiti, že vyrušuji; žádám galerie, aby se zdržely každého   projevu souhlasu neb nesouhlasu.

Posl. Dr. Herold (pokračuje): Pan rektor magnificus řekl, že Pražská universita jak česká tak německá jest typem německé university. Velectění pánové, já ani nechci příliš popírati, že u nás v Rakousku všechno se zařizovalo podle cizozemských typů, a že u nás v Rakousku pravidelně se nic jiného nevědělo, než co jest v Německu. Ale, velectění pánové, obraťme poněkud při zkoumání historickém, k jakému by byl býval povinen rektor magnificus university pražské, ta věc. Pražská universita založená králem Českým (Výborně!) pro český národ byla typem universitám německým, které teprv podle ní se zřídily. (Výborně! Potlesk)

To jest historická pravda. A co praví pan rektor magnificus, to je při nejmenším historická nepravda My nepravíme jistě k vůli tomu, že pražská universita německá jest jen českou universitou s ně meckým jazykem vyučovacím, ačkoliv podle svého původu, podle svého základu, ničím jiným nebyla a ještě podnes sama se tím chlubí a má právo jako česká universita nazývati se Karlo-Ferdinandovou universitou, která byla universitou českou. Jestli chcete říci, že se tenkrát nepřednášelo česky, ono se tenkráte na té universitě nepřenášelo také německy. (Výborně!) Ale jaký duch tam vládl, kdo byli ti mužové, kteří na té universitě přednášeli, kteří na té universitě psali? Historie dokazuje, že to nebyli žádní učenci němečtí, jak pan rector maquificus německé university tvrdí, nýbrž že to byli domácí synové, kteří ve vědách, které ovšem odjinud čerpali, dále pokračovali, a tak universitu k rozkvětu přiváděli. (Výborně!)

Nebylo zapotřebí při té okolnosti, když uznával pan rector maqnificus německé university za dobré podle své povinnosti ubezpečovati nás - a já mu v tom ohledu věřím - že ne všichni couleroví studenti jsou na ulicích pražských opilí, a nebylo také povinností jeho, tím méně jeho právem, ani nebylo to jeho a university pražské důstojno, aby při tom takové útoky na českou vědu a českou literaturu a historii učinil. (Výborně!) Jestliže se nám pravilo, abychom my ponechali na pokoji svobodu pražského vysokého učení, tu já slibuji, že jsme to my Čechové byli a jsme, kteří svobodu vyučování vztyčujeme My nenáležíme k těm, kteří svobodu ve vyučování omezují; my nereklamujeme tuto svobodu vyučování a volnosť pouze jen pro pražskou německou universitu, my reklamujeme ji především pro naše české menšinové školy,které svobody vyučování mají daleko více zapotřebí než pražská universita německá (Výborně!) a které v této svobodě nejsou nikterak chráněny. (Potlesk. )

S takovými frásemi tedy nepřicházejte A kdo ví, jak německé vlády za souhlasu německého časopisectva potlačovaly, stihaly a persekvovaly české studentstvo na pražské universitě, kdo to ví, ten nemůže se opovážiti, aby nám z toho byla činěna výtka, že svoboda vyučování na universitě pražské se z některé strany omezuje. (Výborně!)

Ovšem, svobodou není ještě ani na německé universitě nevázanost a uličnictví, a tím jsem řekl všecko. (Výborně Potlesk. )

Vidíte velectění pánové, jak dosti nepatrná věc v tomto slavném sněmu zavdá příčinu k nějaké roztrpčené debatě. (Hlasy: ímpertinence) A jedině proto, že mnozí páni, jsouce členy tohoto slavného sněmu, jsouce členy zastupitelstva celé země bez rozdílu, nemají smyslu, nemají citu a nemají také zdání o celém historickém vývoji Pohlížejí neustále na tuto zemi jako na nějakou kolonii německou kde všechno ostatní není nic jiného, než abych tak řekl, haluz aneb větev slovanská, která sbírá drobty kultury s německého bohatého stolu. My jsme vděčni všem národům bez rozdílu za to vše, co v oboru kultury a věd vykonali; ale nemyslete si, že ve všem všudy byli jste Ty našimi učiteli. My jsme rádi jak od Němcův, tak od Francouzů a Italianův přijímali, co bylo dobrého, vznešeného a kulturně správného. Jest-li jste byli někdy učiteli našeho národa, nebyli jste to zásluhou svou, nýbrž přerušením kulturního života, které se znásilněním našeho národa stalo. Jestli jste byli učiteli našeho národa, měli jste zálužný skutek; ale takovým způsobem nebudete a nesmíte býti našimi učiteli, neboť v čem nás chcete vyučovati, co nám bylo ústy rektora magnifica takovým brutálním, hrubým způsobem (Výborně!) vytýkáno, jako bychom byli národnost inferiorní, to od Vás se učiti nebudeme a dokážeme, že stojíme kulturně výše než Vy. (Výborně! Výborně!)

Velectění pánové! Nějakým hrubým slovem se podobná věc neodbude. Ono jest signaturou celého toho smýšlení,které máte. (Výborně!) Já bych se neubíral takovou hloupostí, jakou řekl pan rektor magnifikus - také důkaz to úpadku veškerého ducha, který se mezi Vámi nalézá. (Výborně!)

Velectění pánové! My věru žijeme v takové době, kde my současníci již musíme sobě takřka zoufati, že jest možno za těch poměrů, ve kterých se nalezáme, nalézti ještě šťastného nějakého východiště. Čech a Němec v klidných hodinách uvažujte o poměrech naší země a naší říše! (Hluk u německých poslanců, volá se: Ticho !)

Vy všichni cítíte to, že jest to jako olovo na našich rukou a nohou, že žijeme v poměrech, které jsou nesnesitelné, které přivádějí úpadek hospodářský, úpadek morální, úpadek kulturní naší zemi. My vidíme, že království české se hospodářsky a finančně nalezá takřka na samém kraji propasti; my vidíme, že poměry spolužití obou národností, které by zajisté neměly příčiny, aby se spolu potýkaly, nýbrž by měly příčinu, aby spolu závodily o palmu vítězství v oboru kultury a práce, jsou na hlavu postaveny a že nevidíme odnikud jasné cesty, jak bychom se z těchto poměrů dostali. Není to nic nového. Ať pohlížíte na politické poměry jak chcete, Vy dobře víte, že příčina veškerých těchto nesrovnalostí, veškerého toho, abych tak řekl, rušení vzájemných sil a veškerého toho plýtvání a vyčerpávání vzájemných sil jest nešťastná centralistická politika, která od prvopočátku z Vídně byla zahájena v této zemi, která dovedla nejen zemi zbaviti veškerých jejich práv, ale i nešikovnými brutálními a násilnými skutky rozeštvati obě národnosti takovou měrou mezi sebou, že není možno více nalézti poutka, které by mohlo obě národnosti opětně spojiti. (Výborně!)

A velectění pánové, proč to jest ? Vždyť by se člověku zdálo, že ta formule lidská, humanní, jest všem národům stejná, že jest to formule rovnosti národů, rovnosti práv národních.

Velectění pánové! Velice často se praví, že národové nejsou stejní, ale pánové, pokud národ nějaký má větší nebo menší moc fysickou, on tuto svoji moc přivede k platnosti, ale ono před zákonem na rovno postavení všech národností - vždyť to jest tak jednoduchá a spravedlivá zásada, že by bylo lze očekávati, že nemůže býti nalezena jednodušší zásada. A proč, velectění pánové, nelze tuto jednoduchou zásadu vtěliti ve skutečný život? Proto, velectění pánové, že po delší dobu a po dlouhou dobu stále a stále zákony, ústavou, falešným volebním řádem a jakýmkoliv způsobem jiným se naddržuje jedné národnosti proti druhé a že jedna národnost se vychovává v tom domnění, že musí býti od Boha ustanovenou národností vládnoucí a že druhá se vychovává vždy v tom domnění pro tu první národnost, aby ji byla roslušná. Když se ve světlém okamžiku jedná o to, aby tyto věci byly narovnány, když se jedná postaviti si otázku, jakými prostředky dosáhli bychom míru neb narovnání mezi oběma, národnostmi, tu ovšem, pánové, jest těžko dosáhnouti oběma zastoupeným stranám míru, nebo když k takovému smíru přistupují dva s nestejnými právními zbraněmi, pak není možno, aby se stal nějaký smír, poněvadž každý smír předpokládá kompromis a poněvadž jedna strana nemajíc tolik, co nezbytně potřebuje, nemá, čím by spokojila druhou stranu?

Pak druhá strana nemůže anebo nechce takový kompromis, aby dala druhé straně vše

Vždy byl smír v této zemi možným, avšak ten způsob, jaký zahájen byl ve Vídni v poslední době k zjednání smíru, - nechci býti falešným prorokem, přeji sobě smíru mezi oběma národnostmi v této zemi z plné duše, - proti nám částečně s Vaším vědomím a na vlastní Vaši žádost, tím, že dne 17. října zbaveni byli jsme jedné součástky té rovnosti, která nás oprávnila a umožnila nám jednati s Vámi o podmínkách smíru, jest takový, že nemůže býti zárukou a zabezpečením tohoto smíru. (Výborně!)

Velectění pánové! Není mým zvykem vypočítávati to, co jaká strana udělala, když nejsem k tomu provokován. Není mým zvykem ani odsunovati, jak jste se postavili politicky a takticky proti jazykovým nařízením. Pro mne jest jediné to faktum, že vláda nynější i předchozí vlády po 17. říjnu neviděly žád-