tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržitelovi.
Ich werde diese Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten
Páni poslanci Sokol a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Die Herren Abg. Sokol und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Exc. den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte: Dotaz poslance Sokola a soudruhů k Jeho Excel. p. místodržiteli král. Českého.
Vaše Excelenci! Známo jest, že stavu učitelskému při těžkých jeho povinnostech dopřáno jest velice skrovnou měrou práv občanských a že zejména výnosy Thunovými a Kielmannseggovými zbaven jich jest téměř úplně. Jest to křivda, která vyžaduje rychlého napravení. Ještě větším bezprávím však jest, odnímají-li školské úřady o své vůli učitelům i ty právní drobty, které jim po výše jmenovaných krutých výnosech ještě zůstaly, jako je zastoupení učitelů v c. k. okresních školních radách, což děje se tím, že mužové požívající důvěry zastoupeného učitelstva a řádně jím zvolení vyššími úřady se nepotvrzují a tak k zastupování nepřipouštějí.
To stalo se letos ve školním okrese Novobydžovském. Okresní poradou učitelstva tamějšího zvolen za zástupce učitelstva p. Josef černý, učitel vynikající jak inteligencí a ušlechtilou povahou, tak i zásluhami, které si dobyl svou spisovatelskou činností v oboru školství. O důvěře učitelstva a správnosti volby nebylo lze pochybovati, poněvadž byl zvolen 110 hlasy naproti 30 rozptýleným. A muže tohoto všeobecně uznávaného za hodná k tomuto čestnému úkolu c. k. zemská školní rada nepotvrdila.
S podivením ptá se nejen učitelstvo ale i občanstvo vůbec po příčině toho nepotvrzení.
Jednala-li c. k. zemská školní rada sama o své újmě anebo se při tom opírala o mínění orgánů podřízených?
Je li třeba ku potvrzení volby učitelstvem vykonané zároveň též odporučení c. k. okresního hejtmana anebo c. k. okres, školního inspektora, pak ovšem stávalo by se právo volební illusorním, ježto by učitelstvo nemohlo voliti vždy muže důvěry své, nýbrž spíše osoby, které si získali toliko důvěrou těchto předních členů c. k. okres školní rady. A zástupcové tak zvolení nemohli by se práv učitelských ujímati v takových případech, kde by to řečeným předním členům c. k. okresní školní rady bylo proti mysli, a nebyli by tudíž učitelstvu nic platní. Z příčiny té táží se podepsaní:
Která vážná, zákony odůvodněná příčina zdržela c. k. zemskou školní radu od potvrzení zástupce učitelstvem zvoleného v letošní okresní školní konferencí učitelstva okresu Novobydžovského ?
Je-li Vaše Excellence ochotna tuto patrnou křivdu, která učitelstvu okresu Novobydžovského nepotvrzením zvoleného jím zástupce se stala, vhodným způsobem napraviti.
V Praze, dne 29. prosince 1899.
Sokol a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpettation Seiner Excellenz dem H. Statthalter überreichen.
Páni poslanci Sokol a soudruzi odevzdali mně dotaz ke Jeho Excelenci panu místodržiteli.
Die Herren Abg. Sokol und Genossen haben mir noch eine zweite Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretáš Höhm (čte ): Dotaz poslance Sokola a soudruhů k Jeho Exc. p. místodržiteli král. českého.
Vaše Excellenci! Přípisem předsedy c. k. okresní školní rady v Pelhřimově ze dne 18. listopadu t. r. bylo oznámeno okresnímu zastupitelstvu v Počátkách, že zemská školní rada výnosem ze dne 6. listopadu t. r. volbu posl. Josefa Brdlíka za člena okresní školní rady v Pelhřimově neschválila. Důvody tohoto neschválení ve výnosu uvedeny nebyly.
Velice však pravdě se podobá, že hlavním a jediným důvodem byla řeč tohoto poslance, kterou mel 18. května t. r. na sněmu král. českého, jakož i dotaz, který již před tím dne 21. března t. r. na témž sněmu byl podal. V dotaze i v řeči ukázáno bylo na mnohé nesprávnosti c. k. okr. školního inspektora v Pelhřimově jménem Fišera. Neschválením poslance Josefa Brdlíka za člena okresní školní rady dala c. k. zemská školní rada na jevo, že si nepřeje, aby školním inspektorům nesprávnosti jejich na sněmu byly vytýkány.
Výtky takové však jsou jedinou zbraní, kterou občanstvo školy vydržující proti osobám, úřadu svého v neprospěch škol těch užívajícím míti nemůže. Tazatelé pokládají tedy jednání c. k. zemské školní rady ve případě tomto za porušování občanských práv. Zároveň však odmítají omluvu, která soukromou cestou roznášena byla, že prý dotazem poslance Brdlíka učiněným na sněmu českém pět členů okresní školní rady Pelhřimovské bylo pohoršeno, poněvadž tři z těch domněle pohoršených při volbě v měsíci červnu t. r. vykonané do okresní školní rady zvoleni nebyli, ostatní pak ani příčiny neměli nějak se pohoršovati.
Nebýváť také nikde při podobných volbách podmínkou, aby každý zvolený člen všem ostatním téhož sboru se líbil, neboť, kdyby ta podmínka platila, málo sborů mohlo by vůbec býti v činnosti. Podepsaní nuceni jsou tedy tázati se:
Jak vysvětlí Vaše Excellence, že schválení volby c. k. zemskou školní radou odepřeno bylo občanu veskrze zachovalému a bezúhonnému, poslanci, který důvěrou občanstva poctěn jest mandátem pro sněm království českého za skupinu měst Tábor, Soběslav, Pelhřimov, Kamenice, jakož i mandátem pro říšskou radu za obchodní a průmyslovou komoru Budějovickou a čím se stalo, že Vaše Excellence nepřihlížejíc k jednomyslnosti, se kterou volba jeho od okresního zastupitelstva počáteckého do okresní školní rady v Pelhřimově byla vykonána, volbě té potvrzení odepřela.
V Praze, dne 30. prosince 1899.
Sokol a soudruzi.
Nejv. maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci pann místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Páni poslanci Březnovský a soudruzi odevzdali mne také dotaz k Jeho Excellenci p. místodržiteli.
Die Herren Abgeordneten Březnovský und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte: ) Dotaz poslance Březnovského a soudr. na J. E. pana Karla hraběte Coudenhove, místodržitele království českého.
V době nedaleko konati se mají opětně volby do okresní nemocenské pokladny Pražské. Posavádní způsob, kterým se volby prováděly, jest zcela libovolný a nespolehlivý, takže výsledek voleb za svobodný a pravý projev voličstva uznati nelze, poněvadž členské legitimace, na které se volilo, v mnohých případech nebyly více ani platný, a poněvadž na tutéž legitimaci, nechť si již byla platná nebo ne, mohlo voliti více a to i neoprávněných osob.
Nepřístojnosti, které s těmito členskými legitimacemi páchány byly a páchány býti mohou, jakož i veškeré ostatní nepřístojnosti, který měl za následek způsob poslední volby, byly dopodrobna sl. místodržitelství vylíčeny, a toto žádáno, aby za účelem správného provedení příštích voleb takové opatření bez odkladu provedlo, aby umožněn byl magistrátu náležitý dozor, tak aby volby samé bylo lze považovati za pravý projev k volbě oprávněného voličstva.
Než místodržitelství na to zcela lakonicky odpovědělo, že k opatření takovému není povoláno, nýbrž že rozhodne až v druhé stolici, bude-li proti volbám po jich provedení podán protest.
S jakým výsledkem volby v r. 1897 se odbyly, jest známo. Ačkoliv se provedly jen pomocí nezákonitých prostředků, přece proti volbám podaný protest strany národní zamítnut, poněvadž počet hned po volbách známých a udaných nesprávností byl menší, než obnášela většina strany, která při volbách zvítězila. Když později následkem
odhalení jednoho z falšovatelů volebních lístků přišilo se na podvody další, nabyly zatím projedené volby moci práva a neoprávnění voliči, kteří podvodně volili, následkem promlčení přestupku stali se beztrestnými. Potrestáno bylo pouze asi 6, dílem falšovatelů, dílem falešných voličů, kteří ještě před promlčením trestní věci udáni byli.
Poněvadž dle toho s výsledkem minulých voleb nedalo se ničeho více dělati, intervenovala ve Vídni u ministrpresidenta hraběte Thuna zvláštní deputace a tu teprve všimnulo sobě ministerstvo celé záležitosti blíže a dospělo k úsudku, že ustanovení stanov okresní nemocenské pokladny ohledne provádění voleb jsou velice nedostatečná a neurčitá, a že nikterak nejsou způsobilá poskytnouti záruku pro svobodné vykonávání volby, místodržitelství pak teprv potom, ač vše to v podaných rekursech již dávno bylo dokázáno, uznalo, že nešvarům při postupu voleb nejsnáze předejde se tím, zřídí-li se seznam k volbě oprávněných voličů a upraví-li se reklamační řízení. Následkem toho byla z nařízení ministerstva nemocenská pokladna magistrátem vyzvána, aby předložila návrh změn příslušných ustanovení stanov.
To se stalo již před rokem. Představenstvo nemocenské pokladny hledělo zprvu celou záležitost co možná nejvíce protáhnout, když však veškeré jeho pokusy v ohledu tom byly zmařeny, podalo proti nařízení v příčině úpravy stanov rozhodné ohražení, jehož smysl byl ten, že mu v příčině té nemá žádný úřad co poroučeti, poněvadž dle zákona a stanov lze prý provésti změnu těchto jen tenkráte, když se o tom usnese valná hromada delegátů, ta pak že se usnese na tom, na čem bude chtíti, a až bude chtíti, nejdříve však v příští své pravidelné schůzi. O tomto stanovisku okresní nemocenské pokladny podána místodržilelství zpráva, ve které poukázáno ku shora zmíněnému úsudku ministerstva v této záležitosti, dále pak i k tomu, že představenstvo okresní nemocenské pokladny
pražské žádoucí změny asi neprovede po dobrém.
Poněvadž pokladna v daném jí nařízení stran provedení úpravy stanov spatřovala mimo jiné také omezování v její samosprávě, bylo od magistrátu poukazováno k tomu, že v první řadě dlužno hájiti právo voličů a teprve v druhé řadě autonomii představenstva, pokud se týče valné hromady.
Zároveň projevil magistrát náhled, že nejedná se tu o žádnou změnu stanov, k jejíž provedení bylo by třeba usnesení valné hromady, nýbrž o doplněk stanov, který při dobré vůli může ministerstvo naříditi samo z moci úřední, což dovozeno jak ze zákona, tak i z prováděcího nařízení.
Konečně bylo místodržitelství žádáno za bezodkladné rozhodnutí, poněvadž volby mají nastati již v době nejbližší a dlužno pomýšleti na příslušné přípravné kroky.
To se stalo v lednu roku 1899.
Místodržitelství však teprv skoro za čtvrt roku odpovědělo, že žádoucí úpravy stanov nejsou doplňky, nýbrž změnami, o kterých přísluší usnášeti se valné hromadě i že tudíž představenstvo nemocenské pokladny má se opět vybídnouti, aby za tím účelem mimořádnou valnou hromadu svolalo, anebo aby dotyčnou předlohu alespoň v příští řádné valné hromadě předložilo.
Magistrát sice tak učinil, avšak zároveň místodržitelství sdělil, že trvá na svém právním názoru, že se tu nejedná o žádnou změnu stanov, nýbrž o jich doplněk, který lze vydati z moci úřední, jinak že by stanovy dle vůle představenstva byly nezměnitelné, zkušenosti však, jichž nabylo se při posledních volbách, a které ministerstvo samo přiměly k tomu, aby z jeho nařízení dotyčná záležitost odevzdána byla trestnímu soudu, že odůvodňují naléhavou potřebu, aby stanovy ony v zájmu oprávněných voličů, svobodného jich projevu a umožnění náležitého dohledu jak se strany magistrátu, tak i se strany veřejnosti, náležitě byly oceněny. Při tom bylo místodržitelství opětně upozorněno na naléhavou toho potřebu, aby záležitost byla vyřízena se všemožným urychlením.
Místodržitelství však magistrátu odpovědělo, aby týž záležitosti celé věnoval nadále svoji pozornost, a do 1. září 1899 podal opět zprávu o stavu věci.
Magistrát zprávu tuto podal ihned, v níž trpce sobě stěžoval na posavadní průtahy, jimiž nemocenské pokladně proti k volbě oznámenému členstvu se nadržuje, zejména trpce sobě stěžoval do nové lhůty, kdy věc měla býti vlastně již hotova, a kdy při 20. 000 voličích mělo se již pomýšleti na určité přípravné kroky k novým volbám. Podotkl pak zároveň, že vůči všemu tomu magistrát zříká se pro budoucnost veškeré zodpovědnosti, kdyby žádoucí náprava v čas provedena nebyla Přes toto znění zprávy magistrátu odpovědělo místodržitelství teprve za 8 neděl, a sice v polovici měsíce září, že se mu nevidí, v přítomném čase žádné zvláštní opatření učiniti.
Představenstvo nemocenské pokladny však úpravy stanov ani v září magistrátu nepředložilo. Magistrát pak vida, že při posavadním nadržování nemocenské pokladně jest malomocný, podal 1. října 1899. místodržitelství pouze zprávu, že okresní nemocenská pokladna dosud žádných návrhů nepodala.
A ku podivu, již za několik dní na to sociálně-demokratické představenstvo nemocenské pokladny pražské tak často urgované návrhy magistrátu podalo.
Ale jakým způsobem se to stalo! Jest přece dobře známo, že ku schválení usnesení valné hromady je třeba dokladu o tom, že valná hromada předepsaným způsobem byla svolána, že je třeba předložení presenční listiny a příslušného výpisu z protokolu, - avšak představenstvo pokladny, jen aby věc zdrželo, předložilo pouze tištěný blanket návrhů beze všeho průkazu, že se o něm valná hromada usnesla.
A teprve po dvojím upomenutí za dodání potřebných dokladů, tyto dne 22. října došly.
Předložené návrhy týkají se doplňků k § 25. a 29. Doplněk ku § 25. záleží v tom, že příště má staré představenstvo tak dlouho úřadovati, pokud nové volby nenabudou moci práva, kdežto až dosud ze zvolených delegátů mohlo se zvoliti nové představenstvo ihned, bez ohledu na to, zdali proti volbám podán byl protest čili nic Pokud se týče doplňku k § 29., má se věc takto:
Posavadní znění tohoto paragrafu jest, že volby nařizuje a provádí představenstvo. Ustanovení to jest kusé, neb neobsahuje ničeho o tom, jakým způsobem volby se vypisují, jaká opatření před vypsáním voleb dlužno provésti, a kdo jest povinen je provésti, zkrátka není tu žádného seznamu voličů, žádného reklamačního řízení, aby bylo lze zameziti všechny švindle, které se prováděly posledně tím způsobem, že nikdo nevěděl, a také se nedověděl, kolik jest voličů, kterým voličům byly legitimační a volební lístky dodány, a byly-li jim vydány správně. § 29. dle nového návrhu nemá zase obsahovati určité předpisy o takovém reklamačním řízení, nýbrž má se vše ponechati představenstvu, zda-li a co toto dle své vlastní vůle a uznání zařídí
Poněvadž ustanovení takové bylo by pouhou libovůlí, nikoliv zlepšením, nýbrž zhoršením posavadního stavu, mají podepsaní za svou povinnost otázati se:
Jest Vaší Excellenci dosavadní jednaní v příčině nastávajících voleb do okr. nemocenské pokladny známo.
Schvaluje Vaše Excellence nadržování posavadnímu představenstvu okresní nemocenské pokladny, jež zvoleno bylo prostředky protizákonnými,
anebo hodlá Vaše Excellence dáti potřebné rozkazy příslušným orgánům, aby nové volby děly se na tom podkladě, že
1. pořízeny budou správné seznamy voličů,
2. ustanoveno řízení reklamační,
3. legitimace volební v čas doručeny budou všem k volbě oprávněným voličům.
V Praze, dne 29. prosince 1899.
V. Březnovský a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský. Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Pan posl. Dyk a soudruzi odevzdali mně dotaz k Jeho Excellenci panu místodržitelovi.
Die Herren Abg. Dyk und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz
poslance Dra. Dýka a soudruhů k Jeho Excellenci p. místodržiteli jako zástupci vlády v příčině odepřeni slevy daně pozemkové obci Dřevce.
Následující občané, mající pozemky v obvodu kat. obce Dřevcé okresu královického, a sice:
1. Frant. Šaur č. p. 7., 2. Josef Urban, 3. Vojtěch Vopat č. 25., 4. Jan Molcar č. 8., 5. Jakub Kožíšek č. 9, 6. Václav Vajc č. 5., 7. Jan Škubal č. 21, 8. Josef Žákovec č. 13., 9. Václav Holub č. 28., 10. Jan Lodl č. 18., 11 Frant. Urban č. 16., 12. Jan Jakeš č. p. 14., 13. Frant. Kašík č. 22., 14. Jos. Sinkule
č. 17-19, 15. Vojt. Žákovec č. 26.,
16. Jan Krůta č. 2, 17. Martin Vlk č. 23, 18 Josef Jakeš č. 30., 19. Václ. Vopat č.
10., 20. Frant. Štěpán č. 24., 21. Jos. a
Kateř. Tomšovi, 22. Jan Kožíšek č. 15. 23. Frant. Vodák č. 3., 24. Václav Kopta
č. 4., 25. Václ. Picl č. 12., 26. Rozalie
Brožová, 27. Jan Fryček č. 1., 28. Václav Picl č. 12., 29. Frant. Švejkovský č. 29., vesměs ve Dřevcích, pak 30. Matěj Vaňourek č. 20. v Hodině, postiženi byli 3. května 1898 silným krupobitím, které zmařilo nemalou část úrody polní.
K žádosti jejich vyšetřeny způsobené škody ještě téhož měsíce, i byl jim podle zákona ze 12. července 1896 č. 118. ř. z. povolen částečný odepis daně pozemkové
Leč po vyšetření právě naznačeném, dostavilo se ještě několik silných zátop, které zvýšily škody ty v míře veliké. Obilí vyhynulo na polích a tentýž osud stihl též rostliny pícní, stálé deště v čas žní nedovolily, aby plodiny byly v čas sklizeny, tak že vzrostly i shnily, a na hospodáře Dřevecké dopadla takto těžká pohroma.
Možno tvrditi bez přehánění, že vylíčenými pohromami zničeny byly nejméně tři čtvrtiny úrody na pozemcích s největší úctou podepsaných občanů, a proto dovolávali se dalších úlev daňových dle cit. zákona.
I k této žádosti, a sice právě přede sklizní, provedeno vyšetřování škod, leč c. k. zemské finanční řiditelství v Praze rozhodlo výn. z 2. list. 1899 čís. 91925, intimovaným výměrem sl. c. k. okr. hejtmanství v Královicích ze 14. listopadu
t. r. čís. 21. 570, že úlevy zmíněné nemají býti povoleny.
Odepření toto jest skutečně nevysvětlitelným, uváží-li se, že již při poškození spůsobeném krupobitím ze 3. května 1898 byly zde jak příslušnými c. k. finačními orgány samými uznáno, podmínky uvedené v § 2. zák. říš z roku 1896 č. 118, že dále od té doby úroda neustále vodou byla poškozována, tak že škoda se zmnohonásobila, což vychází ostatně na jevo z vyšetřovacích spisů, do té míry, že další odepis daní v mezích odst. 4. § 5. a § 6. téhož zákona byl úplně odůvodněn.
Jmenovaní rolníci byli již ve předcházejících letech neustálými, těžkými živelními pohromami citelně poškozováni o již z té příčiny žijí u velice stísněných poměrech hmotných a proto nemůže býti újma spůsobená zamítavým rozhodnutím c. k. zemského finančního řiditelství bez zhoubných následků na jejich hospodářské poměry.
Z té příčiny kladou podepsaní dotaz:
Je Vaše Excellence ochotna učiniti u
vysokého ministerstva financí kroky, aby
uvedeným hospodářům náležitá sleva
gruntovní daně byla udělena?
V Praze, dne 30. prosince 1899.
Dr. Em. Dyk a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Dr. Václav Škarda a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli
Die Herren Abgeordneten Dr. Škarda und Genossen haben mir eine Interpellation an Seeine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Dr. Václava Škardy a soudruhů na p. zástupce cís. král. vlády v příčině opatření p. okresního hejtmana v Poděbradech ohledně užití místností školských ke konání úředního řízení.
Dne 23. t. m. došel do Nymburka Úřední list c. k. okresního hejtmanství a c. k. okresní školní rady v Poděbradech č. 12. ze dne 15. prosince 1899, kde mezi jiným - pod řadovým číslem 160 následující zpráva přichází:
"Úřední řízení konati se bude v Nymburce dne 8. ledna 1900 o 9. hodině ráno v pracovně dívčí měšťanské školy a v Král. Městci dne 15. ledna 1900 o 11. hodině dopoledne v místnostech okresního zastupitelstva. "
Ani místní školní rada, ani městská rada v Nymburce nebyly otázány, zdali k tomu opatření svolují, ba korporace ty nebyly o opatření tom vůbec zpraveny.
Obec Nymburská vystavěla školy nákladem více jak 150 000 zl. a věnovala je účelům školským.
Nemůže-li pan c. k. okresní hejtman Ziegler úřední dny i na dále v místno stech okresního zastupitelstva odbývati, tu měl si rozhodně jinou místnost, než školu - nákladem obce postavenou - voliti.
Závažným jest při tom ještě to, že úřední řízení má se odbývati v den, kdy školní vyučování ve všech třídách se děje, tak že - má-li pracovna pro účely pana c. k. okresního hejtmana reservovanou zůstati - část dětí školních po celé dopoledne do tělocvičny (v téže budově se nalézající) dána býti musí.
Pracovna p. c. k. okresním hejtmanem k odbývání úředního řízení vyhlídnutá nalézá se až v II. patře budovy dívčí školy a musí tudíž v budově nezvyklý hluk a ruch zavládnouti, když mnoho cizích osob - a to nikoliv současně - celou budovou procházeti bude!
Obec sama má ku škole, již svým nákladem postavila, tolik ohledů, že sezení obecního zastupitelstva, - jež z nedostatku jiné vhodné místnosti v pracovně dívčí školy odbývati nucena jest - jen na středu nebo sobotu odpoledne určí, kdy vyučování se neděje.
Opatření p. okresního hejtmana nesrovnává se s účely školy a on po zákonu nebyl oprávněn bez svolení místní školní rady s místnostmi k účelům školským určenými, nakládati.
Tážeme se p. zástupce c. k. vlády.
je - li p. místodržitel ochoten opatření jmenovaného pana okresního hejtmana, jež předpisům zákonným odporuje, bez odkladu zrušiti a pana okresního hejtmana v Poděbradech poukázati, aby se ve svém úřadování přesně řídil platnými zákony.
V Praze, dne 29. prosince 1899.
Dr. Škarda a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpretation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Páni posl. Dr. Jakub Scharf a soudr. mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Die Herren Abgeordneten Dr. Jacob Scharf und Genossen haben mir gleichfalls eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám by tento dotaz byl přečten
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance dra. Jakuba Scharfa a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli v království Českém ve příčině úpravy nedělního klidu v živnosti obchodní.
Výnosem ze dne 16. prosince 1899 c. k. místodržitelství v království českém klid nedělní při provozování živnosti upravilo tak, že v neděli dne 31. prosince tedy již čtvrtou neděli v měsíci prosinci - dovolena jest nedělní práce při živnostech obchodních po dobu 10 hodin, t. j. od 8. hodiny ranní do 6. hodiny večerní.
Jelikož podle čl. IX. zák. ze dne 16. ledna 1895 č. 21. ř. z. zvýšení počtu hodin ku provozování obchodní živnosti dovolených tam, kde není zvláštních poměrů místních, politickým úřadem zemským povolováno býti má toliko pro takové dni nedělní, v nichž zvláštní poměry širší obchodní ruch vyvolávají, den 31. prosince však, byť i přímo předcházel nový rok, takovéhoto širšího ruchu obchodního nevyvolává, poněvadž dárky novoroční - a jen o tyto by se tu mohlo jednati - pravidelně již mnohem dříve se nakupují a ostatně již i zkušenosti, nabyté o nedělích přede svátky vánočními, ukázaly, že přemnozí obchodníci v obvyklou 12. hodinu své obchody uzavřeli, dajouce tím na jevo, že suspenzi nedělního klidu nepokládají ani za nutnou, ani za výhodnou, táží se podepsaní:
Jaké důvody vedly Vaši Excellenci
ku vydání výnosu shora uvedeného, a jest Vaše Excellence ochotna, výnos tento odvolati a odčiniti tím možnosť, že by velká čásť nejen obchodního pomocnictva, nýbrž i samostatného obchodnictva ještě i čtvrtou neděli prosincovou zbavena byla svého, bez toho jen polodenního nedělního klidu V Praze, dne 30. prosince 1899.
Dr. Jakub Scharf a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Exc. panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Pan posl. dr. Pinkas a soudruzi odevzdali mne dotaz na Jeho Excellenci pana místodržitele.
Die Herren Abgeordneten Dr. Pinkas und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádáni, aby dotaz ten byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance dra L. Pinkasa a soudruhů na pana zástupce cís. král. vlády ve příčině ustanovování úřednictva jazyka českého neznalého a potlačování úřednictva české národnosti při c. k. poštovním a telegrafním řiditelství pro království České.
Patent, vydaný Jeho Veličenstvem císařem a králem Ferdinandem V. dne 8. dubna 1848, nařizuje, že v království Českém mohou býti ustanoveni za úředníky veřejné toliko osoby obou jazyků zemských mocné.
Toto nařízení, jež má platnost zákonnou, se nezachovává při ustanovování úřadnictva v poštovní a telegrafní službě. Zejména při samém c. k. řiditelství pošt a telegrafů jsou úřadníci jazyka českého naprosto aneb jen nedostatečně znalí. Z konceptních úřadníků národnosti německé neumějí vůbec česky ani mluviti ani psáti vrchní rada Prockl, poštovní sekretář Vogl, vrchní komisař dr. Tobiasch, poštovní komisaři Dobusch, Dorfl, Pietsch, Hess, Zeidler, dr. ryt. Limbeck, poštovní koncipisté dr. Pfeiffer, Streit, Mauder, Demuth, dr. Biedermann a Walter Karel. Následující mluví česky namnoze špatně, psáti česky však vůbec neumějí: vrchní rada Tobiasch, vrchní rada Hubner, poštovní sekretáři Schmidt a Demel, poštovní komisaři Hoyer a dr. Seidl a poštovní koncipisté dr. Schollar, dr. "Woydig a dr. Wanek.
Jakkoli vedle zemských i státních základních zákonů oba národy v království českém jsou úplně rovnoprávné a všechny úřady státní jsou všem státním občanům bez rozdílu stejně přístupny, jest český živel při poštovnictví stále zkracován a německému jazyku se nadržuje.
Nepřihlíží-li se k osobě přednosty řiditelství, stačí na to poukázati, že všichni (4 vrchní radové jsou Němci; z poštovních radů jsou 3 Němci vedle 4 Čechů, z poštovních sekretářů jest 7 Němců vedle 6 Čechů, poštovní inspektor je Němec, z vrchních poštovních komisařů je 1 Čech a 1 Němec, z poštovních komisařů jest 13 Němců, kdežto Češi jsou jen 4, z poštovních koncipistů jest 18 Němců vedle 20 Čechů, z poštovních konceptních praktikantů jest 10 Němců vedle 7 Čechů.
Celkem jest tedy z koncepního úřadnictva 57 Němců a toliko 42 Čechů.
Přednosty účetního oddělení, stavebního oddělení i pomocných úřadů jsou Němci.
Jakkoliv všechna místa představených jednotlivých úřadů poštovních v krajinách většinou německých jsou v rukou Němců, ustanovují se i v krajinách českých, též v samé Praze, na čelná místa také Němci, z nichž někteří ani nejsou řádně mocni jazyka českého.
Tážeme se zástupce c. k. vlády:
1. jak může c. k. vláda takové křiklavé porušování rovnoprávnosti srovnati s jasnými předpisy zákonnými? A jakým způsobem hodlá c. k. vláda tuto nezákonnost odstraniti a ustanovením zákonným platnost zjednati?
V Praze, dne 30. prosince 1899.
Dr. Pinkas a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excell. p. místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Se. Exc. den H. Statthalter leiten.
Pan posl. Hovorka a soudruzi podali mně dotaz na J. E. p. místodržitele.
Die Herren Abgeordneten Hovorka und Genossen haben mir eine Interpellation an