naše ubohé finance nemůžeme plniti ani požadavky nejnutnější, zejména co se týče meliorací, nemůžeme vyplniti ani nejnutnější potřeby našeho učitelstva, které jsou skutečně oprávněny, avšak zde v tomto směru zcela neproduktivně vydáme přes 160 000 zl, ač neseme mimo to břemena vojenská, pro která nám stát berně rok od roku zvyšuje, a která se stávají nám poplatníkům, již přímo nesnesitelnými.

Jako přislušník mírumilovného kmene slovanského těším se tomu, že právě dnes na podnět lidumilného panovníka největší veleříše slovanské zahájen mezinárodni kongres, který se bude raditi o tom, jak by dnešní armády vojenské čítající 44 milionů voláků, všeobecným odzbrojením byly ne snad odstraněny, ale alespoň zmenšeny. Ale zdá se, že takové přání nás zajisté všech zůstane nevyplněným, hlavně proto, že výbojné choutky kmene germánského jsou na denním pořádku a že dnešní armáda vojenská nás bude ještě obžalovati tak dlouho, dokud lid sám tomu neučiní konec. To vše vede mě k tomu, že jest také nutno při našem zemském rozpočtu, když již máme jakýsi úkol nebo povinnost, poněvadž jest tu zákonný předpis, povoliti takové sumy pro vojenské potřeby, abychom při té příležitosti vyslovili své stesky, které mají velký dosah a jsou tak četné. V dnešní době, kdy uznáva se občanská svoboda, kdy uznává se u každého občana také důstojnost lidská, jest zvláštní zjev, že jakmile se stane občan vojákem, přestává všechna svoboda a lidskost a hrubé násilí, nelidský despotismus činí z občana bezmyšlenkový stroj, který představený dle své libovůle, jakmile se dotkne pravidel služebních, trestati a týrati smí.

Není to, velectění pánové, ve prospěchu a zájmu tohoto státu, a ja pravím, že to není ani v zájmu nejvznešenějšího rodu panovnického, když slovanskému, zejména českému vojínu se zapovídá, ano trestá pouhé hlášení se ke svému národu a to v těch směrech, které s vnitřní službou armádní nemají nic společného.

Dovolil jsem si v tomto zasedání slav. sněmu interpelovati J. Excel. pana místodržitele, že povolán byl jistý učitel, jménem Mirvald, v nejpilnějším vyučování proti zřejmým předpisům branného zákona ke cvičení. Interpeloval jsem, že, když v roztržitosti své nlásil se slovem "zde, " kterému je ve škole zvyklý, byl uvězněn a že vyučovaní na škole jest přerušeno. Jeho Excel pan místodržitel neuznal za vhodné na interpelaci tu odpověděti, za to však odpověděly vojenské orgány tím, že následkem snad pravě interpelace té dne 15. května, předevčírem, tohotéž učitele odsoudily k tříměsíčnímu těžkému žaláři. (Hanba!)

Kvituji tuto brutálnost vůči příslušníku českého národa jako opovezení nepřátelství tomu národu a odpovídám, že ten česky lid a české učitelstvo dle tohoto jednání zařídí také své jednání.

Prostí vojínové mohou se donutiti násilím, poličky, tresty k umlčování svého jazyka, ale cit mateřský se jim nevyrve, a nebude v prospěchu armády, když takovým způsobem proti vojínům se jednati bude. Třebas J. Excel. pan místodržitel v tomto sl. sněmu mluvil nedávno o potřebě německé armádní řeči, přece na nejvýš. roztrpčuje nás všechny, že i ve stycích armády s občanstvem, zejména s úřady samosprávnými, uráží se náš cit národní a nešetřením rovnoprávnosti stěžuje se úřadování.

Proti všemu právu a spravedlnosti koná se odvod v Českých okresích jen v jazyku německém. Rád bych věděl, co by se tak stalo, kdyby v německém okresu, na př. v Chebsku, se nepromluvilo jediné slovo německé při odvodu a mluvilo se jen česky. U nás se na to zřetel nebere. (Výborně!) Ale není na tom dosti, knížky vojínů českých, které jsou hlavně pro potřebu a pro styky se samosprávnými úřady, vedou se u českých vojínů pouze německy, a to všecko ještě nestačí, nýbrž i ta poctivá česká jména se zkomolují tak, že je to skandál jak nedávný případ, jejž uvedl p. poslanec Anýž, o tom svědčí.

Já v takové době považuji za svou povinnost prohlásiti, že takové jednání, které dnes v armádě jest, nevede k ničemu jinému, než právě k poškozování armády, a jelikož mnoho na tom záleží, aby armáda odpovídala svému povolání a úkolu, bylo by skutečně zapotřebí, aby tam nenalezly průchodu choutky prušácké a proto také uvádím případ ten, aby se pokud možná, náprava stala.

Já ale zároveň uvádím, že výsledky takovéhoto jednání našich armádních orgánů nebudou konečně ani vládě ani armádním organům milé ani prospěšné.

Jest v těch věcech úplným nesmyslem mluviti o nějaké nutnosti armádní řeči (mimo snad vnitřní záležitosti, co se týče velení, o čemž nemluvím.

Zejména při stycích armády s úřady samosprávnými jest tomu naopak a mohu říci z praktických případů, že naše orgány armádní vedou si přímo směšně. Právě pan řečník přede mnou, pan ředitel Teklý uvedl, jak pokutují se starostové obcí pro důslednost, že nechtějí podpisovati německé četnické knížky. Uznává se, že by armáda padla, kdyby četníci měli české knížky služební.

Uvedu Vám ještě jiný případ. U nás jest zvláštností chov koní a zejména chov erárních hřebců považuje se za vojenskou záležitost. Jsou tam vojáci při tom a myslí se, že jest tam třeba armádní řeči. Jest to zvláštní, že když u nás kobyla se vede k hřebci, bez německé řeči se to neobejde. (Veselost) Zvláštní případ ilustruje důslednost orgánů armádních.

Vím jeden případ, že rolník přivedl plemenici, aby byla - jest to triviální připuštěna.

Bylo to hotovo a nešlo o nic jiného než o vydání lístku. Armádní řeč nedovolila, aby byl vydán lístek český psaný. Rolník nebyl s tím spokojen, nechtěl německý lístek a šel pryč. Armáda však nepadla. Bylo mu vzkázáno., aby jen přišel, že mu dají český lístek. (Veselost')

Když se mohlo povoliti zde, může se i povoliti jinde, pohlížím k vážným výsledkům ohledně armádní řeči, a dovoluji si dodati malý příklad.

Dnes na př. obecní starostové vedou všude evidenci záložnikův a dovolencův armády, a tu při takovémto pokořování a urážení naši české národnosti za jejich národnost, nebude více daleko, jestli dojde k tomu, že my starostové českých obcí, jelikož nemusíme a nebudeme rozuměti německým listinám našich vojínů povedeme dle toho také neúplnou evidenci a nebude to zajisté v zájmu naší armády, když bude míti neúplnou, nedostatečnou evidenci a následkem toho také v pádu potřeby nejistou mobilisaci.

Avšak správa armádní i mimo otázky národní a jazykové nám poplatníkům, zejména zemědělcům, kteří největší břemena na vojsko neseme, nevyhovuje ani v těch nejnutnějších požadavcích našich.

Po řadu let nejenom v tomto slav. sn, ale i ze sn. ostatních ozývají se žádosti, aby k vojsku nebyli povolávaní záložníci ze stavu zemědělského k vojenským cvičením v době nejpilnějších prací hospodářských, aby se činná služba vojenská snížila na dva roky, a zároveň také aby odpadla zbytečná vojenská cvičení v posledních dvou letech vojenské služby

Avšak všecko to zůstává dosud bezvýsledným, a správa armády, jako by chtěla ukázati svou všemohoucí moc, povolává takřka schválně záložníky zemědělské v takové době, kde v dotyčných krajinách mají právě nejpilnější práci.

Také v záležitostech vojenských dodavek jedna se u organův armádních tak, že schválně všemožným způsobem zemědělstvo je takřka terrorisováno a jedná se s nim tak, že vojenských dodávek se súčastniti nemůže, jak pravě nám dokázal nedávno kollega Hyrš, kde měl bytí zaveden spor, a mělo sdružení zemědělcův utrpěti značnou škodu, protože to nebylo žito zdravé, kdežto mouka, která byla právě zkoumána, byla pšeničná a ne žitná.

Přicházím konečně k vlastním položkám rozpočtovým

Podle zemského zákona z 28. prosince 1882 převzalo na sebe království České povinnost, dopláceti a přispívati státu na ubytování vojska jistou části, a tu myslím, že by se mělo pomýšleti na to, aby byla země tohoto přidatku a břemena zproštěna.

Není to slušné a není to ani spravedlivé, když státní správa platí veškeré potřeby vojenské v slušných cenách dodavatelům, aby jediné za ubytování vojska podle zákona ubytovacího z 11. června 1879 platily se ceny tak nepatrné, jak tam uvedeno je. Jest to nespravedlnost tím větší, když se uváží, jak ta ochuzena země lest přímo donucena, aby ubytováním vojska postiženým občanům ze svých žebráckých příjmů sama náhradu poskytovala. Dnes při zbědovaných financích zemských pří porovnání se státní pokladnou nejenom hojnými příjmy, ale i velice krásnými přebytky oplývajíce, jest třeba připomenouti státu jeho povinnost, aby on sám náhradu za ubytování vojska platil, tak aby země nemusela dopláceti. Když může vláda pomýšleti na zbyteční milhonové zvýšení služného důstojnictva, myslím, že ma tím spíše povinnost, zaplatiti za své vojsko ze svých příjmů náklad ubytovací

Podobně není možno vysloviti souhlas s položkou 18 000 zl na vychování důstojníků v různých vojensko-německých vychovávacích ústavech. Povinnost země v této věci odvozuje se z toho, že stavové čeští v roku 1754 ustanovili nadaci na vychováváni 36 nadanců z rodin šlechtických, ze kterých by se pak stali důstojníci rakouské armády. Dle toho pak byla v r. 1786 zřízena nadační listina.

Přihlédneme-li k tehdejším poměrům, jest jisto, že nadace ta byla zřízena přímo z peněz samými stavy pro stát a co daň vybíraných a to jest také zajisté příčinou, že nadační listina ustanovuje, že nadaci tu mají dostati děti šlechtických rodičů. Při dnešních poměrech, kdy stát vybírá všechny přímé i nepřímé daně, bylo by zajisté správné a odpovídalo by skutečným poměrům, aby fond zemský placení této nadace na vychování důstojníků byl sproštěn, jest nutno, aby si to platil stát sam z přímých daní, které pro sebe vybírá.

My, velectění pánové, nepotřebujeme ve svém zájmu svými penězi vychovávati důstojníky c. a k. armády a to tím méně, že jak nás zkušenost učí, právě tito za naše peníze zemské vychovaní důstojníci - na př. uvedu, že byl na zemskou subvenci vychován též pověstný Danzer nejvíce nepřátelský proti nám si počínají.

Všeobecně cíti se slabá návštěva našich rolnických škol Pro finanční tíseň není rolnictvu možná, aby své syny podle potřeby a účelu škol dávalo tam vychovávati.

My, velectění panové, na tu podporu rolníkům, aby tam mohli své syny dávati, nedáváme ani krejcaru. Ale na vychovávaní důstojníků máme dávati 18 000 zl každoročně. Dnešní finance zemské udržuji hlavně poplatnici domovní, pozemkové a živnostenské daně a tu, pozorujeme-h uchazeče, tuto vojenskou nadaci, a kteří také nadaci tu dostávají, tu nalézáme mezi nimi syny vrchních kontrolorů finančních, hodnostářů vojenských, správců radů zemského soudu, poštovních officiálů, profesorů, školních inspektorů, ředitelů měšťanských škol, pokladníků celního úřadu, přednostů stanice rakouských státních drah, vrchních finančních radů, vládních radů, spisovatelů, inspektorů na c. k. rakouských drahách, ale ze všech kruhu, které na to platí, nemáme tam ani jednoho nadance. Ze zkušenosti víme, s jakým odstrkováním potkávají se u armády příslušníci stavu rolnického a živnostenského, když chtějí tam nabýti nějaké důstojnosti, nepřivedou to nikam, a nadace se jim také nedají k účelným studiím ve vojenských ústavech.

A proto jest to velice nespravedlivo, že právě synové těch, kteří zemské přirážky platí, jsou vyloučeni z práva neházeti se o tyto nadace a dostávají je ti, kteří na to nic neplatí.

Řekne se, že podle nadační listiny, jak je r. 1786 sestavena, má na tyto nadace právo jedině stav šlechtický, jelikož tuto nadaci založil pro své syny.

Ja ovšem konstatuji, že právě stav šlechtický o tyto nadace se mnoho neuchází a, jestliže se někdo odváží odůvodniti, že to nenaleží příslušníkům stavu rolnického a živnostenského, nýbrž jedině šlechtě, musil bych odpověděti, že by pak šlechta musila si na to platit.

Na základě všech vývodů, které jsem si dovolil učiniti, prohlašuji, že při poměrech stávajících není mně ovšem možno hlasovati pro tuto čast rozpočtu, avšak uznávám také, že položka ta dojde přijetí a sice z těch důvodů věcných, že dosavadní vydání to spočívá na zákonnitém závazku země, jak již dříve jsem uvedl.

Ale, aby se v té věci mohla státi náprava pro budoucnost, prosím slavný sněm o přijetí následující resoluce.

Slavný sněme račiž se usnésti Zemskému výboru se ukládá:

I     Aby vstoupil do vyjednávání s c. k. vládou, aby změnou zákona o ubytování vojska zvýšena byla náhrada za ubytování to státem placena, tak, aby z přetížených financí zemských příplatek na ubytování vojenské, dosud dle zák. zem. z 28. pros 1882 placený, zrušením tohoto zákona pak odpadnouti mohl.

II    Aby tit. 3, kap 11 "vojenské nadace" prozkoumal a uvážil veškeré právní poměry této záležitosti se týkající k tomu účelu, aby nadace ta vůbec zrušena, nebo případně i dětem z kruhů poplatníků rolnických a živnostenských přístupnou se stala.

III. O jednání tom buďtež pak v příštím zasedání sněmovním podaná zpráva jakož i případné příslušné návrhy. (Výborně ' Výborně')

Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec Kovařík učinil následující návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti Zemskému výboru se ukládá,

I   aby vstoupil do vyjednávaní s c. k. vládou, by změnou zákona o ubytovaní vojska zvýšena byla náhrada za ubytování to státem placená, tak, aby z přetížených financi zemských příplatek na ubytování vojenské, dosud dle zákona zemského ze dne 28. prosince 1882 placený zrušením tohoto zákona pak odpadnouti mohl,

II     Aby tit. 3 kap 11 "vojenské nadace", prozkoumal a uvážil veškeré právní poměry této záležitosti se týkající k tomu účelu, aby nadace ta vůbec byla zrušena nebo případně i dětem z kruhů poplatníků rolnických a živnostenských přístupnou se stala,

III   O jednání tom buďtež pak v příštím zasedání sněmovním podaná zpráva, jakož i případné příslušné návrhy.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován a odkazuje se rozpočtové komisi.

K slovu jest dále přihlášen pan posl. König.

Dávám mu slovo.

Poslanec König: Slavný sněme! Pokládám za svou povinnost poukázati několika slovy na jistý nešvar, který se v naší veřejnosti po delší dobu vyskytuje.

Došel mně dopis jisté obce okresu Hořovického, kde se na to poukazuje, že se tam často konají vojenská cvičení, a ukazuje se na to, jakým způsobem se koná šetření škod a jak se nahrazují škody vzniklé tímto vojenským cvičením.

V  roce 1895 konalo se již v této krajině vojenské cvičení a od té doby snad jíž dvakráte, a poněvadž byly v obci této stížnosti, na zakročení občanstva této obce nedostalo se žádného vyřízení a žádná náprava nebyla zjednána se strany příslušných úřadů vojenských, dovoluji si na to upozorniti, aby se na odstraněni těchto závad působilo.

Z dopisu, který jsem dostal, mohl bych uvésti některé podrobnosti, ze kterých posoudíte, jak si vojenské uřady při vyšetřování počínají.

V  roce 1895, jak jsem pravil, konalo se cvičení a do jisté obce přišel oddíl vojska a přišlo do jednoho čísla 6 koní, 9 mužů a 1 důstojník. jistý nadporčík. Ten, když si udělal pohodlí, šel se podívat, jak jsou koně umístěny a viděl, že jsou na jednom místě trochu stísněni. I obrátil se na druhé místo a pravil: "Zde jest ještě místa dosti "

Majitel odvětil "To místo jest pro mé koně", a on odpověděl:

"Ty musejí ven a císařské koně musí tu býti ubytovány. "

Tedy majitel musel nechati své vlastní koně venku. Ale, co mu ještě dotyčný nadporučík dodal. On řekl:

"Vy, Češi, umíte bědovat a do schůzí chodit, na sněmu kravaly dělat, a chlastat, to dovedete také"

To mu řekl, prosím, důstojník.

Potom mu dal svou nelibost na jevo tím, že si našel jiný byt.

Dále mohu uvésti ještě to, že v dotyčné krajině začalo cvičení 6. záři a trvalo asi do 24. záři Od 24 až do 30 trvalo vyšetřování škody a prosím, račte uvážiti, za celou tu dobu, kdy jsou žně nejpilnější, nesměli rolníci pracovat venku na svých polích. (Odpor) Prosím, mám to černé na bílém a sice zde se praví.

"Který hospodář pouze jeden pár potahu a 3 lidi k práci má, utrpěl denně nejméně 6 zl škody a tedy úhrem za 24 dní 144 zl, mimo toho, že byl povinen u svých pozemků čekat, až komise tam přijde a škodu jemu vyšetří. "

Tento dopis zde dále praví, že podobná častější cvičení, jako se to tenkrát stalo, byla by s to rolnictví úplně zničiti.

Velectění pánové, nebudu se dlouho šířiti, již těchto několik ukázek dostačí, abyste mohli posouditi, že rolnictvu se dělá křivda. Mohu uvésti, že v komisi, která byla svolána ku vyšetření škody, nebyl, povolán ani jediný rolník, nýbrž lidé, kteří nemají o rolnictví ani potuchy, za to však jisty hostinský, který býval sklepníkem atd.

Když se pak škoda vyšetří, uvedu jeden případ, kde škoda dělala 30 zl a kde mu bylo nabídnuto 8 zl, on to nevzal a doposud nic nedostal.

Velectění pánové, já musím ukončiti a pronáším přání, aby J. E. p. místodržitel to příslušným kruhům vojenským sdělil a sám k tomu působil, aby při takových vojenských cvičeních bylo majetku rolnictva šetřeno, a stanou-li se škody, aby se rychle a spravedlivě vyšetřily. Tím končím. (Výborně')

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více ku slovu přihlášen, prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen

Přejdeme k hlasování

Wir übergehen zur Abstimmung

Předmětem hlasování jest kapitola XI. Potřeby, článek IX. Vyřízení

Gegenstand der Abstimmung ist das Capitel XI. des Erfordernisses und der Artikel XI. der Erledigung

Žádám pány, kteří tyto položky přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty

Sie sind angenommen

Zpravodaj posl. Dr. Fořt: Předmětem debaty XII. jest kapitola XII. týkající se veřejných staveb, tato vykazuje v potřebě jako ordinarium 258 382 zl a extraordinarium 2, 482 934 zl, v úhradě v ordinariu 222 076 zl a v mimořádné úhradě 41 460 zl.

Vyřízení kapitoly té se týkající nalézá se pod článkem XII. a petice pod čís. 60-64, k čemuž si dovoluji jménem rozpočtové komise ještě dodatečně připojiti vyřízení petice čís. 647b, která zní takto.

Petice okresního výboru v Poličce za subvenci k rekonstrukci silnic a silničních objektů odkazuje se zemskému výboru, aby na ni při příštím rozdělování všeobecné silniční dotace vzat byl přiměřený zřetel.

Landtagssekretar Höhm (liest )

Kapitel XII.

Oeffentliche Bauten Erfordernis Ordinarium 258 382 fl, Extraordinarium 2, 482 934 fl.

Bedeckung Ordinarium 222 076 fl, Extraordinarium 41 460 fl.

Hiezu Artikel XII. der Erledigung Dann die Petitionen 60-64, zu welchen noch die Budgetcommission einen Antrag zu nachfolgender Petition stellt u zw. 646b).

Die Petition des Bezirksausschusses in Polička, betreffend die Ertheilung einer Subvention zur Reconstruction der Straßen und Strassenprojekte wird dem Landesausschusse mit dem Auftrage überwiesen, dieselbe bei der nächsten Vertheilung der allgemeinen Straftenbaudotation gebührend zu berücksichtigen.

Nejvyšší maršálek zemský: K těmto položkám přihlásili se ku slovu pani poslanci Formánek a Kaftan, oba pro návrh komise

Zu diesen Positionen haben sich die Herren Abgeordneten Formánek und Kaftan, beide für die Antrage der Commission, zum Worte gemeldet

Dávám slovo panu posl. Formánkovi

Posl. Formánek: Slavný sněme! Rok co rok opakuji se stížnosti na spousty a pohromy povodňové, které se způsobují na našich řekách vůbec a zejména na Labi zvláště, a sice počínajíc od Králové Dvora až k Ustí n. L.

Jisto jest, že rok co rok přichází odpisy daní, které se různí na tomto Polabí, kde tuším r. 1891 bylo odepsáno 110 000 zl., kdežto r. 1897 130 000 zl. daní, takže skutečně, když se připočtou k tomu přirážky zemské a okresní, jsou to ohromné sumy, ovšem někdy větši někdy menší a jisto jest, že jest to každoročně. I letošního roku jsme se těšili, že velká voda nepřijde, ale vzdor tomu přišla a následky tak velké vody jsou tedy na lukách, které jsou zaneseny.

Coto bude míti za následek? Že krmivo se sklidí, a když se sklidí, že bude špatné jakosti, což má za následek onemocnění dobytka, z čehož pro zemědělství nastane opět ohromná ztráta.

Proto jest jisto, že otázka upravení Labe jest otázkou veliké důležitosti, měli by o ní pečovati všichni veřejní činitelé, ať stát, země, okres, a všichni na Palabí jsoucí, a tu chci připomenouti, že tady v rozpočtové debatě zmínil se kolega. Udržal o úpravě Labe, a poukázal na spis Dra Wagnera, kde jakousi rentabilitu Labe výpočetl. Ale, velectění pánové, jak já poměry znám, mám za to že náklad jest tuze veliký na to, tak že nemohou jednotlivci to podnikati, a zajisté že, kdyby byla rentabilita, by se nějaká společnost našla, ale naproti tomu musím říci, že jisty velký kapitál jest proti úpravě Labe, a sice, ja to veřejně řeknu, jsou to konkurrenční dráhy, nechci říci, že by to byly sestátněné dráhy, ale jiné jako společnost rakousko-uherské dráhy a jiné. A tyto dráhy by s podnikem na Labi konkurovaly, a velký kapitál do jisté míry by tento podnik zadržoval.

Ale jisto jest, že doba, kdy byl blahobyt anebo kdy tyto krajiny se nazývaly "zlatým prutem, " jsou ty tam. Zlato z těch prutů dávno proudy odnesly, zanáší se statisíce jmění národního, jemný humus se odplavuje do sousední říše. Německou půdu obohacuje, a odplavuje se tu zlato jednotlivcům, kdežto prut zůstává těm, kteří za těchto poměrů trpí, a těch jednotlivců jest mnoho, a nevím, aby se snad jednou ten prut neobrátil proti těm, kteří tyto poměry zavinili.

A tu jest jisto, že v první řadě stát jest to, který, abych tak řekl, macešsky se stará zejména o úpravu našich řek, a již dávno bylo usneseno na říšské radě, kde bylo prohlášeno usnesením resolučním, že jest Labe hořejší tedy až do Jaroměře řekou, která má býti upravena z prostředků státních. Ja jen se pamatuji, že v tehdejším usneseni byl referentem pan rytíř Proskowetz, a jisto jest, že od té doby již, co se to usnesení stalo, kdyby i stát byl podnikl na úpravu Labe potřebných prostředků, by byl zabránil mnohému neštěstí a mnohým povodním, které se staly později po tomto usnesení.

Mám za to, jelikož stát všecky poplatky sam od poplatnictva sebere, že jest to povinností jeho, obyvatelstvu ochrany poskytnouti a jisto jest, kdyby se bylo po tom usneseni provedení stalo, že by tem povodním v roku 1897, které milliony škod způsobily, bylo se do jisté míry aspoň zabránilo že zemský výbor sam také, který již loňského roku přednesl návrh, statisíce musil dáti na úpravu silnic a konečně v roku letošním jsou desetitisíce na silnice, v nichž jest následkem té pohromy živelní ještě nutno, aby byly uvedeny do pořádného stavu.

Ve zprávě naší rozpočtové komise jest velmi obšírně o tom pojednáno, a sice na stránce 219, 223, a já nebudu slavný sněm unavovati. Konečně se také z toho těším, že jest zde vyřízen návrh přítele Jaroše, jímž se ukladá zemskému výboru vypracování projektu na regulaci Labe od Hradce Králové až k Jaroměři, a souhlasím také i s návrhem rozpočtové komise, jelikož podle mého názoru země bohužel nemá těch prostředků v a činí za těch poměrů, co je možno.

Ale se strany státu se opravdu nečiní to, o jest jeho povinnosti, ačkoliv již předseda ministerstva dne 4. prosince 1895 v rozpočtové komisi na říšské radě prohlásil, že projekt úpravy Labe tak daleko pokročil, že v nejbližších zasedáních sněmů zemských bude vyjednáváno o příspěvek zemský, (Slyšte!) a dnes, pánové, máme rok 1899, a kde nic, tu nic.

Na to potom dne 19. prosince 1895 na říšské radě zástupce vlády ve schůzi sněmovní čís. 447 prohlásil, že byla ůrada všech možných znalců plavby mteressentů hospodářských a průmyslových koncem října 1895 a po té že ihned přikrčeno bude k uskutečnění úpravy Labe, ale bohužel slibů jest dosti se strany vlády, skutek však posud utek.

Jisto jest, že těmi sliby obyvatelstvu není pomoženo a ono také obyvatelstvo na Polabí, pokud poměry znám, ztrácí již rozhodně veškerú trpělivost, a jest známo, že krajiny polabské, které dosti byly zámožné, dnes povodněmi jsou ochuzovány tím, jak jsem pravil, že se stává znehodnocovaní půdy těmi velkými vodami. Není pochybnosti, že v každé řádné správě státní všude starají se o udržování břehů, upravují se proudy vod, zřizují se ochranné stavby atd, aby krajiny byly co možná před pohromami chráněny, ale u nás, kdyby nebylo té ohromné povodně r. 1897 na hořejším Labi, snad nebylo by se posud stalo nic, ačkolív jest známo, že ty škody jsou ohromné a šly do millionů. Jisto jest, že povodně tyto bohužel u nás na Polabí opakují se rok co rok dvakráte. Letos byla jedna a já prorokuji nerad, že ku sv. Janu Křtiteli t zv. svatojanské vody se budou opakovati znova. Ovšem není místa poukazovati zde na jiné státy, co věnují na úpravu řek. Pokud mně známo, druhá polovice říše od r. 1867, co samostatně spravuje si své záležitosti, věnovala na úpravu řek 120 mil, a konečně v Bosně se starají o úpravu řek, ponejvíce za příspěvků státu, tedy z daní od nás, ale u nás zejména na hořejším Labi, jak povědomo, vyjma poslední podpory od r. 1897, se nestalo nic. Ale jisto jest, jak jsem již řekl, že obyvatelstvu došla již trpělivost a velectění panové, poslanci za Polábí dostávají každý týden pozvání do jedné schůze nedělní, kde stále a stále jsou připomínáni. Nedávno byla schůze v Pardubicích, teď je v Kolíně, to se stále opakuje, že při těchto schůzích poškození stále volají o pomoc a zajisté že jest té pomoci třeba a není pochybnosti, že zápas obyvatelstva rolnického o existenci na Polabí jest dosti dlouhý a také dosti krutý a proto jest potřebí, aby tato pomoc byla rychlá, aby snad časem nebylo docela pozdě.

Já ovšem, velectění pánové, nejsem znalcem, ale já jsem pro úpravu Labe co možná nejrychlejším způsobem. Nemohu při tom opomenouti, že v letošním zasedání pravě nynějším byla usnesena regulace Úpy a Metuje a tu jen chci připomenuti, že touto regulací se toky těchto horských řek urychlí a čím krajiny naše nižší tím více budou ohroženy povodněmi a to nebezpečí se stává čím dále tím větší. Proto jest, velectění pánové, potřeba, aby co možná nejrychleji se to stalo. Já ovšem, velectění pánové, jsem přesvědčen, že země i okres, a interesrenti nemohou sami provésti tento podnik, a že dle názorů všeobecných a také s mého stanoviska, musí stát v této věci co nejdříve vzíti provedení a uskutečnění regulace a splavnění Labe do rukou, jelikož má také na to prostředky.

Já budu hlasovati, velectění panové, pro návrhy slavné rozpočtové komise, jak jsou uvedeny na strance 228, aby se regulace provedla, zejména pro to, kde se vláda vyzývá, aby dala co možná nejdříve bradlové mosty v Josefově a v Hradci Králové odstraniti, ale při tom také žádám, aby zemský výbor na to naléhal aby skutečně roku budoucího mohl sděliti, že se dohodl s vládou, jakým způsobem se mají prostředky opatřiti, aby tato pro obyvatelstvo v každém ohledu palčivá otázka co nejdříve příznivě byla vyřízena a dokončena. Tím končím. (Výborně' Potlesk)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k řeči p. posl. Kaftan. Dávám mu slovo.

Posl. Kaftan: Slavný sněme' Když se někomu zda, pánové, o úpravě středního Labe, tak to znamená dle českého snáře věčnost.

Slyšeli jste, velectění pánové od p. kol. Formánka tu smutnou píseň která se již od r. 1884 - kdy otázka tato upravení středního Labe přišla ponejprv v konkrétní formě na denní pořádek slavného sněmu - hude. Od r. 1884, kdy usnesl se slavný sněm, že má býti střední

Labe od Mělníka k Hradci Králové upraveno k účelům zemědělským a voroplavby, avšak tak, aby mohlo býti později taktéž uplavněno, uplynulo, pánové, celých 15 let.

Co spoust spňsobilo za té doby Labe, pánové, v našem Polabí, kdybyste to sečetli, byla by vyplývající sumou řeka již dávno a skvostně uplavněna.

Nechci šířiti slov o nutnosti takové úpravy.

Každoročně podává Vám příroda sama k tomu nejsmutnější doklady.

Země ovšem činí, co jí možno dle skrovných svých prostředků, země obětuje každoročně na úpravu Labe na prokopání serpentín v místech, kde skutečně hrozí Labe protržením, obnos 50 až 60 000 zl.

Jelikož však úlohou země není jediná úprava Labe, nýbrž na správu 6 řek zemských, v délce 808 km, seznáte, že nemůže země při svých skromných prostředcích finančních více učiniti.

K naléhání slavného sněmu před 2 roky usnesla se c. k. vláda, že má býti vypracován soustavný projekt na upravení a uplavnění Labe. Na takovémto projektu se pracuje, ač byl k tomu účeli přikázán dle mého náhledu velmi skrovný obnos

Jest třeba, jak p. kol. Formánek doložil, aby slavný sněm, resp. zemský výbor naléhal na vládu, aby přispěla přiměřenou sumou, aby projekt nejen v brzku se ukončil, nýbrž aby se přikročilo záhy skutečně k provedení nesbytných prací regulačních a uplavňovacích.

Upozorňuji, že země sousední, a jest to nebezpečné porovnání pro nás, že Francie od r. 1879, za 20 let vydala na úpravu vodní h. toků svých 500, 000000 franků, v Německu 500, 000000 marek, mimo to hotoví se v Německu a na sněmu pruském podaná již dotýčná předloha ku zřízení velké vodní dráhy, která má spojovati všechny řeky německé, jest to tzv, "Mittellandkanal", jež bude spojovati Rýn, Weseru, Labe a bude zasahovati až na hranice ruské.

Co se později bude díti, jak bude průplav ten působiti na naše poměry ho-

spodářské, to nechci široce vyličovati, Budeme to v brzku cítiti, jestli také se u nás nezmůžeme, a jestli nebudou naše řeky upraveny, které jsou svou polohou určeny, stati se důležitým a nejlacinějším hospodářským nástrojem ku zvelebeni našeho průmyslu a zemědělství.

Nalézáme však na Labi i jiné závažné závady. Připomínám, jak již se ostatně pan kol. Formánek zmínil, že stávají na Labi kromě přirozených překážek i překážky umělé, které odtoku vody zdržují, jsou to známé a pověstné bradlové mosty v Josefově a Hradci Králové, na Ohři pak v Terezíně často na tomto sněme i v delegacích poukazováno bylo na to, s jakou umíněností potkáváme se u slav. vojenského eráru ve věcech národních a kulturních, a nyní i ve věcech národohospodářských. Namáhali jsme se po několik roků v delegacích a i zde, abychom přiměli slav vojenský erár, aby ony překážky odstranil, mosty, které mu v ničem neprospívají a to tím méně, jelikož vodárna, kterážto na př. nalézá se pod bradlovým mostem v Josefově, má velmi malou cenu pro vojensky erar, jelikož může býti nahrazena vodárnou novou, kterou jest ochotná obec Josefovská na svůj naklad zříditi a zdravou vodu do pevnosti přiváděti.

Ani toho však nelze docíliti. Apeluji opět na Jeho Excelenci pana místodržitele, aby veškerým vlivem svým se o to zasadil, aby předpotopní tyto překážky byly v brzku odstraněny.

Obracím se nyní ku vodním stavbám na řece Vltavě a zejména v obvodu pražském

Týká se to zejména zřízení přístavu pražského a uplavnění Vltavy u Nových mlýnů, a tu, velect. pánové, dovolte, bych legendu, která se jaksi prodlením několika let utvořila, poněkud přivedl na tu pravou míru.

Upřímně se přiznávám, pánové, že jsem byl mezi oněmi, kteří naléhali se vší vervou na konečné uplavnění Vltavy uvnitř Prahy, hospodářsky význnamného města, ano přičinil jsem se ze všech svých skromných sil, abych podal důkaz,