kona, ktorým se odst. II. § XIX. zák. ze dne 24. února 1873 č. 16 z z., vypouští

II   Aby v témže zasedání podal osnovu zákona, kterým se mění odst. II. § 111 zák ze dne 12. března 1888 č. 23 z. z., v ten smysl, že se stanoví nejvyšší sleva na paušálu školného na 60 proc.

III     Aby současně podal výpočet defektu pro zemské finance v případě úplného zrušení školného a uhrazení schodku tím povstalého ze zemského fondu.

Při tom prosím, aby byl zároveň brán zřetel na výlohy, které mají obce a které jsou spojeny s vybíráním školného.

Tím končím, a prosím abyste resoluci tuto podporovali. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Pan posl. König činí následující resoluci.

Trvaje na zásadním úplném zrušení školného na obecných a měšťanských školách a uhrazení schodku tím povstalého ze zemského fondu, navrhuji. Slavný sněme račiž se usnésti.

I   Zemskému výboru se ukládá, by podal sněmu v příštím zasedání návrh zákona, kterým se odstavec II. § XIX. zák. ze dne 24. února 1873 č. l6 z. z., vypouští.

II   Aby v témže zasedání podal osnovu zákona, kterým se mění odstavec II. § III. zák, ze dne 12. března 1888 č. 23 z z, v ten smysl, že se stanoví nejvyšší sleva na paušálu školního na 60 proc.

III   Aby současně podal výpočet o efektu pro zemské finance v případě úplného zrušení školného a uhrazení schodku tím povstalého ze zemského fondu.

Žádám, pany, kteří podporují tuto resoluci, by vyzdvihli ruku.

Resoluce jest dostatečně podporována a odkazuje se rozpočtovému výboru.

Přijde nyní k řeči pan posl. Anýž, dávám mu slovo.

Posl. Anýž: Slavný sněme' Přihlásil jsem se ku slovu, abych v dnešním sezení zcela stručně vytkl stanovisko, jež v jisté školní otázce zaujímá celá naše strana, její parlamentární komise a klub poslanecký. Jedná se o změnu zákona na zrušení IV třídy platu na školách měšťanských. Tato otázka byla již předmětem jednání v lóňském zasedání sněmovním byla také většinou komise školské i letošního roku schválena, a tiskem rozdána tomuto slavnému sněmu. Nyní čekáme jen na její konečné projednání.

Školské komisi i klubu našemu velmi na tom záleželo, aby tato důležitá předloha, která podruhé dostala se do zemského sněmu, byla náležitým způsobem vyřízena, t. j. na prospěch učitelstva měšťanských škol.

Již proto, velectění pánové, se nám to zdálo býti důležité, že jsme chtěli při té příležitosti manifestovati svá přání, aby křivda, která se učitelstvu tomu děje, byla přiměřeným způsobem co možná nejrychleji napravena.

Tato otázka, velectění pánové, nemá po mém názoru pranic společného se všeobecnou úpravou platů učitelských, o které rovněž ve školské komisi bylo rokováno a jednáno, a myslím, že nikdo, kdo nezneuznává naší dobrou vůli, nemůže říci, že bychom všeobecné úpravě platů učitelských nepřáli.

Vždyť v resoluci, kterou předkládáme která byla již slavným sněmem přijata, kategoricky se nařizuje zemskému výboru, aby již do příštího zasedání předložil návrh zákona na základě určitých zásad, to jest dle zásad jednotného služebného a tříd osobních, nikoliv tříd místních, jak tomu bylo doposud.

Já vzhledem k tomu, velectění pánové, mam za to, že nebylo dobře jednáno se strany nejvyššího pana maršálka, který nevyhověl našim opětovným a opětovným žádostem, aby tato záležitost dostala se na denní počátek po vyřízení letošního rozpočtu.

Připomínám, že nejvyšší pan maršálek byl požádán předsedou našeho klubu, aby tuto záležitost na denní pořádek dal, že k němu odebral se předseda školské komise s toutéž žádostí, že vyslaná byla zároveň deputace z naši parlamentární komise k nejvyššímu panu maršálku, ba že celý klub na tom se usnesl, aby nejvyšší pan maršálek v této záležitosti nám vyhověl.

Houževnatost, s jakou pan maršálek naši žádost odmítal, nutí mne, abych v plné sněmovně opakoval, jak nepříznivým dojmem na nás působilo, že v této otázce nepolitického významu, kde se má dostati jedné části učitelstva práva, za které již dlouho žádá, nebylo vyhověno.

My podle jednacího řádu, velectění pánové, jak jest Vám známo, nemáme zbraně, abychom J. J. k tomu donutili, aby zařadil tuto záležitost na denní pořádek Vy víte, velectění pánové, když jsme letos usilovali o to, abychom měli nějakou možnost rozhodovati o denním pořádku sněmu království Českého, že nemohli jsme tak učiniti proto, poněvadž za nepřítomnosti Němců nebyli bychom docílili kvalifikované většiny, a nejvyšší maršálek ovšem prohlásil i o takových záležitostech, které se týkají změny textu, že nemůže dovoliti, aby se v té příčině stalo nějaké usnesení na změnu jednacího řádu

Proto cela zpráva komise pro změnu jednacího řádu byla tak kusá a neúplná.

Na nás, velectění pánové, jest, abychom se příště důrazně změny jednacího řádu domáhali, neboť, pánové, dnes za těch okolnosti, když ani největší klub sněmu celou svou váhou nemůže toho zmoci, aby nejvyšší p. maršálek jemu vyhověl, musíme ovšem kapitulovati a říci, že p. maršálek je vlastně sám sněm, poněvadž bez jeho všemohoucí vůle beztoho nic na denní pořádek sněmu král. Českého se nedostane.

Já používám této příležitosti, poněvadž nemohu učiniti určitý návrh, neboť nejvyšší pan maršálek by takový návrh k jednání nepřipustil, abych vznesl jménem celé strany ještě jednou žádost, aby mezi předměty, které budou na denním pořádku zítřejšího sezení, vřadil tuto záležitost zrušení IV třídy platů učitelských.

Při této příležitosti dovolte, abych několika slovy reagoval na odpověď kterou dal J. E. p. místodržitel k vývodům, jež pronesl zpravodaj školské komise p. kol. Dr. Moravec.

Velectění pánové! Já z té odpovědi, jako vůbec z odpovědí, které zde již byly v tomto zasedáni slav sněmu panem místodržitelem předneseny, myslím, že všichni mohou nade vše poznati, že Němci mohou býti velmi spokojeni, jak se zde v tomto sněmu s jejich záležitostmi nakládá. (Výborně!)

My ve své mírumilovnosti jim nikterak neublížíme.

Velectění panové, kdykoliv se jedná o nějaký německý interes jen dosti malý, a chtěl-li by se někdo ho dotknouti, vyvstane p. místodržitel na ochranu Němců. Já myslím, že jejich zájmy nebyly nikdy tak dobře opatřeny jako jsou opatřeny J. E. p. místodržitelem. (Výborně) Pánové já se tomu nedivím, poněvadž všecko to, co v záležitostech školských zde v plném sněmu bylo předneseno J. E. p. místodržitelem, to vlastně jest našeptáno největším škůdcem našeho národa, který od mnoha let zasedá v zemské školní radě a to jest místodržitelský rada pan Gromann. (Tak jest!)

To jest onen muž, onen zlý duch našeho školství, který v zemské školní radě zasedá, ne proto, aby tam hájil zájmy školské, nýbrž proto, aby tam hájil výstřední zájmy německo nacionální. (Výborně!) Kdo zná jednotlivé případy, jaké to byly křížové cesty, než-li tento pán povolil, aby zjednaná byla platnost zákonu, kdykoli se jedna o německý interes, ten musí plnou měrou slova má potvrditi. Jest to, velectění panové, velmi smutný úkaz, že takový muž jako místodržitelský rada Gromann neb snad dvorní rada, možná že jsem mu dal nesprávný titul - má na J. E. více vlivu nežli události skutečné To nebyl tak malicherný projev v tom Grand-Hotelu, aby se dal bagatelisovati, tam bylo shromážděno učitelstvo celého německého národa v Čechách a když to učitelstvo víta onoho Wolfa pokřikem "Heilo" a pokřikuje na něho jako na svého mluvčího, na muže, který dává výraz jeho citům a přesvědčení, velectění panové, to není malicherného významu, nebo kam směřují a jdou cíle tohoto Wolfa, jako předáka německo nacionální prušácté strany, o tom je přece v Čechách všeobecně jasno, jak v českém, tak německém obyvatelstvu.

Ale obraťme to, pánové, jak by se p. místodržitel zachoval, kdyby tak české učitelstvo někdo se sešlo ke schůzi manifestační a za hlavního řečního vybralo si toho, který hledá budoucí cíle ne v udržení této říše, ale který je hledá za hranicemi. Tu by J. E. p. místodržitel jistě nalezl dosti slov, jimiž by takovéto jednání odsoudil. (Tak jest!) Ja, velectění pánové, mám za to, že J. E. touto odpovědi, kterou dal ke slovům kol. dra Moravce, nedal výraz skutečnému stavu věci a že se postavil jako v jiných věcech a otázkách na stanovisko čistě německé. (Výborně' potlesk Posl. Hovorka volá: Český učitel když se hlásí při kontrolním shromáždění česky, dostane 3 měsíce žaláře)

Nejvyšší maršálek zemský: K slovu přichází dále pan posl. dr. Klouček. Dávám mu slovo.

Poslanec Dr. Klouček: Slavný sněme! Zajisté, že všichni páni poslanci v tomto slavném sněmu souhlasí s projevem, kterýž učinil vysocectěný pan posl. Anýž jménem strany svobodomyslné, dle kteréhož projevu jest nade vší pochybnost zjištěno, že strana svobodomyslná pečuje o zájmy učitelstva, že chce také zájmům těmto zjednati platnost, a, jestliže se nedodělala dostatečného účinku, že to nezavinila strana svobodomyslná, nýbrž že se to stalo z příčin docela jiných.

Jest zajisté na čase, aby takové prohlášení se zde stalo, poněvadž vím, že v poslední době nepovolaní činitelé staví se mezi stranu svobodomyslnou národní a dobře smýšlející učitelstvo, a že takovým způsobem chtějí učiniti rozvrat a útočiti proti straně svobodomyslné a chtějí učitelstvo odvrátiti od konání povinnosti, již učitelstvo vždy zůstalo a zůstane věrno.

A myslím, že mohu prohlásiti jménem poselstva českého a že mohu vzdát učitelstvu tu čest, že by tyto povinnosti své ještě ve větší míře konalo, kdyby nemělo nad sebou takové inspektory a úředníky kteří jen proti českým učitelům dovedou postupovati, kteří jen české učitele dovedou maltretovati, kdežto oproti německým učitelům jeví největší shovívavosti, jakou jsme i dnes slyšeli z úst J. E. p. místodržitele. Odpověď J. E. naprosto nás nemohla uspokojiti a také neuspokojila. J. E. pravil, že vláda stará se o to, aby láska k domovině byla pěstována i snášelivost.

To vláda zde ústy pana místodržitele prohlašuje, avšak, pánové, já pravím výslovně, míní-li pan místodržitel svou odpověď úpřímně a opravdově, nechť postará se o to, aby orgánové stojící mezi vládou a učitelstvem konali svoji povinnost oproti učitelstvu českému, aby čeští učitelové mohli lásku k domovině pěstovati a v každé době ji dáti průchod, to jest přáním učitelstva.

To nám nepomůže, řeknu to zcela upřímně, zrušíme-li některý odstavec disciplinárního řádu, dokud budou školními inspektory a zástupci vlády ve školní radě tací lidé, jací byli až dosud, kteří jednoduše nebyli ničím jiným, než nástroji vlády, a kteří proti učitelstvu nevystupují, jak správně pan poslanec Brdlík řekl, jako rádcové a jako otcové, nýbrž jako tajní inkvisitoři, abych tak řekl, jako španělská inkvisice.

Ja nepotřebuji poukazovati k jednotlivým případům, avšak, kdo s učitelstvem českým má jen poněkud soucit, kdo s ním mluví a slyší jeho strázně, vidí, že jest to něco hrozného.

Já nemluvím o všech inspektorech, nýbrž jen o těch, kteří jsou takovým poddajným nástrojem, a já pravím všeobecně, jakým způsobem s učitelstvem se nakládá.

Dnes přijde školní inspektor do třídy, učitel jde mu s největší láskou s největší oddanosti vstříc, předse vezme se školní hodiny dítky odpovídají řádně a jest výsledek zajisté dobrý a učitel jest přesvědčen, že se p. inspektor jistě přesvědčí, že zajisté koná svou povinnost řádně, jde k němu, a myslí si, jak přátelsky si nyní spolu pohovoříme, ale chyba lávky.

Pan inspektor po této dobré zkoušce si vezme pana učitele stranou a řekne "Nyní spolu sepíšeme protokol", a nyní ten učitel na místě, aby se mu dostalo pochvaly a povzbuzení k další činnosti, na místě toho se s ním zavádí inkvisitivním způsobem protokol, a sice takovým způsobem, že se mu neřekne, o čem se jedná, nýbrž se mu dávají takové sugestivní otázky a sice v takové formě, aby se zdálo, že ten inspektor má již celý materiál proti němu nahromaděný a že mu nezbývá než na milost a nemilost se vydati. A jak mnohdy bývá, za tímto skutkem jest pouhá anonymita, za kterou skrývá se závist a mnohdy nepřátelství proti tomuto učiteli.

Já myslím, že tohle neleží v intenci vlády, když dnes obviněnému, který jest v podezření trestního skutku, a sice velkého, třeba z vraždy, nesmí vyšetřující soudce klásti takové otázky, a jest totéž zakázáno trestním řadem, jimiž by jaksi označoval, že on vše již ví, co on všechno učinil, jedině za tím účelem, aby ho přinutil k doznaní. Tím méně jest to oprávněno zde, kde se jedná o učitele, který má zajisté nejen své povinnosti ale i práva, a kterému dle základních zákonů trestních jest rovněž zajištěn volný projev a pro něhož musí platiti toto právo nejen na papíře, ale i ve skutečnosti.

Dokud se nedoděláme toho, aby učitel zrovna tak, jako nejposlednější občan v království Českém, mohl užívati svých práv politických a osobních, do té doby, co nebude moci tomu se odpomoci do té doby jest vše pouhým pamfletem, dokud nebudou odčiněny křivdy, které se na učitelstvu konají.

To jsem chtěl ku všeobecnosti uvésti. A nyní obrátím se asi ku 2 neb 3 specielním případům, které se týkají mých voličů.

A tu uvádím, že dne 30. listopadu 1897 podala školní obec Novobodžovská žádost za subvenci v příčině školní budovy a sice měšťanské a obecní školy a sice z toho důvodu, poněvadž skutečně měla za to, že, když skutečně tak velikých vydání v příčině školství učinila, ma nárok žádati nějakou subvenci a podporu, jak zákon předpisuje. Avšak obec bydžovská byla se svou žádosti zamítnuta a zemský výbor ve své schůzi dne 7. září 1897 odbývané usnesl se na tom, že nemá obci býti daná subvence poněvadž prý majetkové poměry jsou celkem dosti příznivé.

Velectění pánové, takový pojem "finanční poměry" - jestliže jsou příznivé nebo nepříznivé, jest tak relativní a dá se tak natáhnouti, jako vše na světě.

Kdyby tento náhled měl býti správným, přišlo by to k takové konsekvenci, že by člověk nad tím trnul.

Dejme tomu, že obec nemá jmění, že však také nekoná úkoly samosprávné, a nemá následkem toho také žádných vydání.

Jiná obec naproti tomu má značné jmění a koná úkoly samosprávné přes síly své a jest zadlužena.

Která obec stojí si finančně lépe ? Ta, která nemá jmění, poněvadž nekoná úkolů samosprávných, kdežto ta, která má jmění a koná úkoly samosprávné, stojí finančně hůře.

Tak má se to s městem Bydžovem, poněvadž koná samosprávné úkoly jako žádné jiné město, proto se mu vytýká ty finančně si náramně dobře stojíš. Město Bydžov, v jehož čele stojí poctivá řádná hospodářská správa, město, které čítá 8000 obyvatelstva, a koná úkoly samosprávné v takové míře, jako vůbec málokterá obec v království Českém.

Neračte, pánové, zapomenouti, že město Bydžov svým nákladem zřídilo a udržovalo po drahná léta celé gymnasium a že toto teprve v poslední chvíli bylo do státní správy převzato Město Bydžov koná svou povinnost samosprávnou a úkoly ty, o nichž veřejně zde byla zmínka učiněna, a které zajisté patří výhradně do samosprávy, neboť co může poskytnouti obec svým příslušníkům, než aby dobrý vzduch měli, aby měli pitnou vodu, by se mohli též vykoupati, měli dobrou kanalisaci, dobré osvětlení atd.

To jsou nejdůležitější úkoly a v tom to ohledu město Bydžov koná zajisté již nad svou míru svou povinnost. Město Bydžov zřídilo lázně obecní, město Bydžov zavedlo elektrické osvětlení (Poslanec Formanek: "To je luxus!"), město Bydžov zařídilo školství v největší míře. To není žádný luxus, a přijdeme k tomu, že během času se bude musiti v tom ohledu všude náprava dělati, budeme musiti všude obecní lázně zřizovati, poněvadž jest to v zdravotnickém ohledu velice důležito, o tom dnes nemůže býti žádné pochybnosti, že nemůžeme takové počínání obce nazvati slovem "luxus", a jestliže zavedla elektrické osvětlení, jest to důležitější, než některé blykání, které stojí daleko větší náklad a ničeho nenese (Poslanec Kaftan "nežli kasárna!") a nežli kasárna, jak docela správně p. poslanec Kaftan praví.

Uvážime-li, že město Bydžov tyto úkoly docela správně podle svědomitosti plní, že město Bydžov bylo finančně silné, ale dnes jest finančně naprosto seslabeno, neboť od r. 1890, kdy mělo svých dluhů pouze 241 000 zl, v r. 1899 ma dluhů přes 600 000 zl.

Velectění pánové! Zajisté přiznáte, že z toho viděti, kterak dnes obec Bydžov finančně silná není, že dnes zemský výbor, jako nejvyšší autonomní orgán, má pomocnou ruku podati, aby město mohlo konati svůj samosprávný úkol v každé míře.

Město Bydžov přináší oběti a sice chudinství v obnosu přes 6000 zl a město Bydžov dnes jest v tom neblahém položení, že jeho přirážka školská, která v r. 1890 obnášela 25%, a roku 1898 činila 30%, obnáší dnes r. 1899 - 50%.

Já myslím, že tím jsem podal důkaz, že finanční stav města Bydžova není tak růžovým, jak se zdálo, slavný sněme, zemskému výboru I očekávám, poněvadž město Bydžov letošním rokem opět svou žádost o subvenci obnovuje a poněvadž tato subvence byla postoupena slavnému zemskému výboru k šetření a rozhodnuti, na jisto, že hledě k tomuto trudnému stavu, hledě k těmto úkolům, které obec koná, zemský výbor po právu městu učiní a jemu alespoň nějakou subvenci poskytne.

Velectění pánové, druhý bod, o kterém jsem se chtěl zmíniti, jest bolavá stránka učitelstva a činím tak jen proto, poněvadž jsem byl se strany pánů učitelů k tomu vybídnut, abych se o tom zmínil.

Jedná se totiž o zákonnou anomálii osobních podučitelů na měšťanských školách Vám jest známo, že zákonem ze dne 13. května 1894 č. 36 při měšťanských školách žádní podučitelové osobní vůbec nemají býti, že to jest nepřípustné.

Avšak jakmile některý pan ředitel měšťanské školy anebo učitel jest povolán za inspektora, tu ihned zemská školní račla tam jmenuje na místě jeho osobního podučitele, a sice stalo se tak zejména vynesením zemské školní rady ze dne 13. listopadu 1894 č. 36698.

Zle vidíme, že se jednoduše zákony vynesením obcházejí a že to, co zákon přesně zakazuje, že si toho jednoduše školští orgánové v cestě nařízení zase dobudou (Posl. Udržal: Podučitelé se o to nervou') Velectění pánové, toto místo osobních podučitelů není tak závidění hodné, že by se o ně prali.

Nesmíme zapomenouti, že tito páni osobní podučitelé mají úplnou kvalifikaci jako učitelé na měšťanských školách a že za to se jim vyměřilo pouze a jediné 60 pct základního služného.

A nyní, velectění pánové, porovnejte, co má takovýto osobní podučitel na měšťanských školách a co má podučitel na obecních školách.

Na měšťanských školách, kde má kvalifikaci úplně pro měšťanské školy, kde také má více hodin, obnáší jeho nejmenší služné 420 zl a jeho nejvyšší služné 540 zl. Podučitel obecních škol má nejmenší služné 450 zl a nejvyšší služné 550 zl.

Vidíte, velectění panové, že jest to křiklavé bezpráví a že zajisté jest potřeba, aby se v tomto ohledu náprava stala, a zde se může státi, velectění panové, náprava, poněvadž těch nešťastníků není tak mnoho, ono jest jich asi 17 na veškerých těchto školách, a myslím, že tudíž jejich žádost, aby předně ten titul "osobni podučitel" byl zrušen, aby jim byla vyměřena odměna se základním služným učitelů definitivních, aby také se přihlíželo zvláště při postupu k nim v první řadě, když místa učitelská na měšťanských školách budou uprázdněna, že tato žádost jest zákonně odůvodněna, a jsem zajisté jist, že povolané úřady školské v tomto ohledu budou konati svou povinnost a že tento nezdravý, nezákonitý a skoro, abych tak řekl, nemravný stav odstraní.

Velectění panové, konečně se dlužno zmíniti o škole obecné veřejné minoritní v Trutnově.

Jak známo, jest v městě Trutnově minoritní obecná škola dosud dvoutřídní a ačkoliv průměrná návštěva za posledních let v těchto dvou třídách obnáší 270-280 žáků (Slyšte'), přece dosud není možno získati tam, aby ta škola byla rozšířena na tři třídní, po případě jak by mělo býti, na vícetřídní. Tu myslím, že by zejména zástupcové v zemské školní radě měli k tomu působiti, aby s toutéž rychlostí, jako se zařizují školy německé na Vinohradech a jinde, s toutéž přísností vyřizovaly se žádosti za zřízení minoritních škol našich, zejména tenkráte, když jest zde zákony podklad pro rozšíření takové školy, jako to jest v městě Trutnově. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více k slovu přihlášen.

Es ist niemand zum Worte gemeldet. Pan posl. Dr. Moravec hlásí se o slovo. Dávám mu slovo po druhé

Posl. Dr. Moravec: Slavný sněme! Jeho Excellence pan místodržitel byl tak laskav, že se odhodlal odpověděti na mých několik slov, které jsem si dovolil pronésti na obhájení stanoviska, které zaujala školská komise při své zprávě, která bude předmětem jednání. Ve své odpovědi, kde ujímá se nemeckých učitelů, činí podstatný rozdíl v citech vlasteneckých, které se táhnou k užší a širší vlasti.

My to rozlišování vlasti užší a širší ve smyslu pana místodržitele nepochopujeme a ještě méně pochopili by to ti učitelé, jichž obhájcem se býti ukázal pan místodržitel, neboť kdyby to rozčlánkování na užší a širší vlast bylo skutkem, přišlo by sek jedné vlasti, kterou bych nazval nejširší a pro kterou jistě němečtí politikové mají city nejvřelejší, politikové oni, jimž celé řady německého učitelstva přizvukujou. Důkazem toho jest, že jsem měl příležitost na své uši slyšeti německé děti, malé děti, jak řadou jdouce ze školy nezpívaly Heil mein Osterreich, nýbrž volali Heil Alldeutschland. Nejednou jsem potkal děti z německé školy, které zpívaly "Wacht am Rhein" a "Deutschland über Alles. " Když pak, pánové, pan místodržitel mluvil o tom, že učební osnova předpisuje, jak se mají vykládati dějiny, nebo co se má vykládati z dějin, zapomněl říci, že on není přítomen tomu, jestli také učitelé to, co se jim v osnově učebné ukládá, skutečně vykonávají, a že není jeho J. E. přítomen tomu, jestli to vykládají takovým způsobem, na jaký bylo vysokými školními úřady pomýšleno, aby vykládáno bylo.

Ačkoliv nejsem dnes žákem německé školy a nemohu říci, co všechno v té neb oné škole německé řečeno bylo žákům, přece musím uvésti, že jsem potkal v jednom německém místě, když jsem tam byl na pohřbu, žáka, který v rozmluvě se mnou mi řekl ""Was ? Kaiser von Osterreich? Der deutsche Kaiser ist unser Kaiser. "

Nemá Jeho Excellence za to, že to jest také výsledek školního vychovávaní a vyučování dějepisu rakouskému a českému na německých školách obecných? (Posl. Mixa: Tam za Vámi mají německého císaře a Bismarka na obrazích)

Z dnešní výpovědi místodižitelovy nikterak nemohu vyvoditi, na jakém bezpečném základě p. místodržitel obhajuje učitelstvo německé, jak dalece ono pěstuje vlastenecké a dynastické své city. Přiznávám se, že pp. učitelé budou tak opatrní a že nepůjdou na okresní hejtmanství, aby tam prohlásili "Já jsem smýšlení protidynastického, smýšlení nerakouského. "

A přece J. E. p. místodržitel slyšeti chce officielně prohlášené mínění učitelstva, Jeho Excellenci nedostačí to, co se na schůzích jak soukromných tak i veřejných hlásá a neostýchá se říci, že z toho, co na schůzích učitelé němečtí vyslovují nelze souditi, že by ve škole city projevovali, které nejsou vlastenecké. Pro místodržitele spolkový projev není dostatečným projevem, aby dle toho bylo posouzeno smýšlení učitelstva, byť třeba jen po smyslu Jeho Excellence dnešního c. k. místodržitele českého.

Nedivím se tedy, když p. kol. Anýž zde řekl, že náš místodržitel zde mluvil jménem německého učitelstva, a ne jménem vlády. Kdyby byl sám smýšlení německého učitelstva na schůzi v Grand Hotelu projeveného, nemohl by lépe mluviti než-li mluvil. Kdyby se nalézal skutečně čistě objektivný člověk na stolci místodržitelském, byl by musel zaujati stanovisko také objektivnější. Myslím, že by bylo záhodno, aby si to p. místodržitel pro příště pamatoval, že právě z takovýchto řeči na schůzi pronesených se musí usouditi na vnitřek učitelstva. Jindy, kdykoliv některý český učitel si dovolil na některé schůzi prohlásiti své smýšlení politické, docela se nerozpakuje J. E., ho pohnati k zodpovědnosti, a z toho dělati dedukce, jakého asi jest smýšlení naše učitelstvo české, dosti často neodůvodněné, ovšem ve smyslu opačném, než se stalo dnes. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo k těmto položkám?

Verlangt zu diesen Positionen noch jemand das Wort?

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Přejdeme k hlasovaní.

Předmětem hlasováni je kap VIII. titul 1 až 5. v potřebě, kap VIII. v úhradě, ve vyřízení rozpočtu čl. VIII. od bodu 1 až 12, petice čís. 38 až včetně 43, dále ještě petice, na které p. zpravodaj při těchto položkách poukázal.

Gegenstand der Abstimmung sind Cap VIII. Titel 1-5 im Erfordernis, Cap VIII. in der Bedeckung, der Art VIII. von 1 bis 12 in der Erledigung und die Petitionen Nr. 38 bis 43 nebst denjenigen, auf welche der Herr Berichterstatter bei diesen Positionen aufmerksam gemacht hat.

Žádám pány, kteří přijímají tyto položky, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben. Jsou přijaty. Sie sind angenommen.

Zpravodaj posl. Dr. Fořt: Debata 8 obsahuje kapitolu VIII. od titulu 6 až do titulu 9. V potřebě jsou to cifry následující. Museum království Českého, ordinarium 57 016, extraordinarium 10 000. K účelům vědeckým extraordinarium 53 400 zl, k účelům živnostenským a průmyslovým ordinariam 103 900 extraordinarium 163 550 zl.

Zemský jubilejní fond císaře a krále Františka Josefa I. ku podpoře malých živnostníků extraordinarium 10 000 zl, v úhradě není nic. Kromě toho vztahuje se na tuto debatu článek, vyřízení VIII. od 13-34, pak petice 44-55, vedle toho pak 55a a 55b, totiž 55a petice společenstva truhlářů pražských, která se odstupuje zemskému výboru, dle návrhu komise z příkazem aby ve vlastní působnosti ji vyřídil a dle uznání z fondu na akci maloživnostniků obnos 5000 zl na rok 1899 v titulu 8 zemského rozpočtu v XIII. odstavci obsaženém podporu poskytl.

Dále petice 55 b Bohumila Ždímala řídícího školy v Turnově za poskytnutí cestovního stipendia, v příčině té činí komise návrh, aby slavný sněm přešel o ní k dennímu pořádku.

Landtagssekretar Höhm (liest):

Capitel VIII. Erfordernis Titel 6-9 Museum des Königreiches Böhmen- Ordinarium 57 016 fl, Extraordinarium 10 000 fl. Wissenschaftliche Zwecke Extraordinarium 53 400 fl.

Gewerbliche und industrielle Zwecke Ordinarium 103 900 fl, Extiaordninarium 163 550 fl.

Kaiser und König Franz Josef I. LandesJubilaumscreditfond zur Unterstützung der Kleingewerbetreibenden Extraordinarium 100 000 fl.

Hiezu Art VIII. 13-34 der Erledigung, dann Petitionen Zahl 44-55.

Die Budgetkommission stellt bezüglich zweier anderer Petitionen folgende Antrage.

Petition Zahl 4886 eingereiht unter Petition 55 a). Die Petition der Tischlergenossenschaft in Prag um Subvention zu Ausstellungszwecken.

Die Budgetkommission beantragt. Diese Petition wird dem Landesausschusse mit dem Bedeuten abgetreten, dieselbe im eigenen Wirkungskreise zu erledigen und nach seinem Ermessen aus dem Capitel V. Titel 8, § 13 b) des Landesvoranschlages pro 1899 für die Kleingewerbesorderung eingestellten Betrage per 5000 fl eine Subvention zu gewahren, seiner Petition sub 55 b) Uiber die Petition des Gottlieb Ždimal, Schuldirectors in Turnau, um Bewahrung eines Reisestipendiums wird zur Tagesordnung übergegangen.

Nejvyšší maršálek zemský:     K těmto pološkám se přihlásil ke slovu contra p. posl. Březnovský a pro pan posl. dr. Moravec

Zu diesen Positionen haben sich gemeldet und zwar contra der Herr Abg. Březnovský und pro der H. Abg. Dr. Morawec.

Dávám slovo p. Březnovskému.

Posl. Březnovský. Já   jen několika slovy chci poukázati na to, že  jest zde položka na podporu ústavu   pro    povznesení živností v Liberci.

Tomu se zde povolují 2000 zl ročně. Já se divím, jak za nynějších poměrů, kdy známe, jak se příkře proti každému českému živnostníku Liberecký magistrát a městská správa staví, my dáváme ještě do rozpočtu položku na povznesení řemesla v Liberci.

Není tomu dávno, že se sem dostavila deputace, jenž přednesla stížnost p. místodržiteli na to, že zakázal magistrát českým živnostníkům, by vyložili veřejně na trhu své zboží Ta deputace se dostavila sem do Prahy a žádala p. místodižitele, aby okamžitě zakročil

Pan místodržitel to příslibu blahosklonně, ale do dnes se nestalo nic.

Špatná společnost kazí dobré mravy. Ihned následkem toho, že se to povedlo, následoval Žatec. A dnes jest zde deputace českých živnostníků z čisté, která zde jest ještě v kuloirech přítomná, jimž se totéž stalo, co se stalo v Žatci a v Liberci.

Pánové, tak jsme to přivedli daleko v království Českem, že český řemeslník není zde chráněn za své daně, které platí, statní moci, aby mohl volně živnost svou provozovati. Jsem přesvědčen, že, kdyby pražský magistrát nebo městská rada se usnesla, že němečtí živnostníci nesměji vykládati svého zboží, byl by tu hned na místě a celé místodržitelství by bylo vzhůru.

Já omlouvám p. místodržitele poněvadž nezná oněch poměrů, ale jaké ma tam lidé kolem sebe, my je známe, poněvadž jsme zde déle, nežli on. Tu by se okamžitě proti pražské městské radě zakročilo. Ale proti oněm jest sláb.

Dnes, velectění panové, český řemeslník v tak zv. v uzavřeném zněmčeném území jest psancem a to konečně musí přestati, to se nesmí trpěti, aby české obyvatelstvo bylo takto šikanováno a trýzněno a nebylo ani svým životem jisto. A když vláda nemá moci, aby nás chránila, my se o to sami postaráme, abychom zde svým životem byli jistí. Ja pro tuto položku hlasovati nemohu, poněvadž máme zde z naších peněz podporovati řemeslnictvo Liberecké, které takto s naším lidem tam nakládá. Domluvil jsem (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Nyní přichází ku slovu p. poslanec Dr. Moravec Dávám jemu slovo.

Posl. Dr. Moravec: Slavný sněme! Já jsem chtěl při položce o českém výrobním spolku pronésti několik slov, které se týkají obchodního jeho spojení, tedy vnitřní jeho správy, avšak byl jsem kollegy upozorněn, bych si to vyřídil sám se spolkem jaksi soukromě a z této příčiny děkuji za udělené mi slovo. Jeho Jasnosti a prohlašuji, že se slova svého vzdávám.

Nejv. maršálek zemský: Ku slovu nyní přichází přísedící zemského výboru p. posl. Adámek. Dávám jemu slovo.

Přísedící zemského výboru posl. Adámek: Slavný sněme ! Ku řeči p. poslance Březnovského musím na objasnění a vysvětlení pronésti několik slov.

Ústav, o jehož subvencionování jde, jest zřízen po vzoru technologického musea hlavně k šíření používání moderních obráběcích strojů a motorů, pořádání mistrovských kursů, k opatřování bibliotéky, odborných spisů, které mají býti půjčovány atd.

Podle stanov, které ústav předložil, má ústav pečovati nejen o zájmy německého, nýbrž i českého živnostnictva také při pořádání mistrovských kursů - pravím, má - jak se ty věci vyvinou, to nemohu předvídati. Připomenouti musím, že v čele toho ústavu stojí vynikající praktický odborník, který velmi dobře se osvědčil při technologickém museu vídeňském.

Zemský výbor hledě k tomu, že ze