jeho prováděla, bude zasazovati se o zájmy učitelstva, žádaje současně učitelstvo, a vyzývaje učitelstvo německé, aby také na dále vychovávalo nejcennější klenot sobě svěřený na německé muže a pani, aby odchovávalo pokolení, které vyvzdoruje bouřím budoucnosti.

To jsou slova Wolfova, jichž dosah a politický smysl každý, kdo kdy slyšel Wolfa mluviti, a konečné cíle jeho poznal, dobre si vyloží. Sam pak, maje tisk jeho slov ze schůze v rukou, čtu mezi řádky tisku a táží se těch pánů, jimž nezalíbilo se ve slovech školské komise, a ve zprávě její o stavu národního školství obsažené, jaké jest ono politické Credo Wolfa a společníků jeho? Jaké jsou konečné cíle strany této, známé to společnosti mezi poslanci německými? Proč prohlašuje se schůze učitelská proti Hoynkesu, jenž nesouhlasí se stranou Wolfovou a její taktikou? Proč Wolf řekl, že se strany officiosné slovům Hoynkese bude porozuměno? že budou pochopena a dobře vyložena ? Jen prohlédněme WoIf ve schůzi němekého učitelstva prohlašuje, že boj za své zásady přenese z Vídně do Prahy se stejným taktickým postupem a Wolf tato svá vlastenecká alotria chce ve sl. sněmovně království Českého přivésti k vítězství. (Posl. Březnovský volá "To ať si vezme ještě jednu nohu s sebou )

Slibuje pomoc svou i své strany učitelům a žádá jenom na učitelstvu, aby se mu vděčilo za to tím, že bude vychovávati mládež tak, jako to činili dosud. (Slyšte!) Prosím, já výslovně pravím, jako to činili dosud, tedy takto vychovávati mládež, vychovávati ve smyslu strany radikálně nacionální, která chce politicky vyhubiti všechny mírnější německé živly, kteří pro myšlénku státního mocnářství Rakousko-uherského nejsou docela na dobro ztraceni, a kteří aspoň do jisté míry politiku a národní jsoucnost také českého národa v soustátí Habsburků připouštějí jsouce si toho vědomi, že jsou ještě příslušníky soustátí Rakousko uherského.

Nemluvím ani o těch Němcích v mocnářství našem ani v král. Českém žijících, kteří jsou do dnes a také zůstanou poctivými poddanými tohoto mocnářství příslušníky a poddanými. A tomuto Wolfovi, muži takovéhoto politického smýšlení a národně-politických cílů, radikalně-nacionální shromáždění učitelstva pro jeho přesvědčení ve velké své většině hlučně, ano bouřlivě přizvukovalo, jeho takřka schválilo udušivši ve svém středu ono řídké smýšlení směru mírnějšího.

Nezasluhuje, tážu se Vás, tato okolnost veřejného povšimnutí ? Pak se chtějí německé listy diviti, že komise školská slyševši tyto projevy, rozpomenula se, co kdysi bylo hlásáno tu a onde ze strany německých učitelů, do čeho si veřejným tiskem bylo stěžováno a což želáno bylo se strany českého obyvatelstva a čím zraněno bylo ledví českých vlastenců. Pak se "Bohemie" a stejného kalibru s ní jsoucí druzí tisku německého diví, že komise školská klade na to důraz, aby mládež školská byla vychovávaná duchem vlasteneckým a německá mládež duchem aspoň státně-vlasteneckým, jak se ve zprávě komise školské žádá. Což pak nevidí pánové jmenováni z toho jistého německého tábora kteří cítí se býti tak pohaněni, že komise školská nežádá na nich ani ducha vlastenecky-českého, nýbrž ducha státně-vlasteneckého? Věřte mně, že komise školská nechtíc ve své po mém náhledu až přílišné šetrnosti, - nepřítomné strany německé dotknouti se citlivých nervů svých politických odpůrců, musila teprve vpravovati se v tyto pojmy a rozlišovati podstatu českého a státního vlastenectví, poněvadž české vlastenectví nikdy nebylo státním nevlastenectvím.

U Čecha znamenalo a znamená české vlastenectví do dneška úplnou oddanost a věrnost k nositeli české koruny a vůbec ke všemu, co zdaru, prospěchu, rozvoji a sile této koruny a jejímu nositeli může sloužiti.

Komise školská ve své šetrnosti k pánům z druhého tábora na sněmu království Českého nezastoupeného jen sumárně vytkla, co pokárání zasluhuje, vyvarovavši se všeho detailování a nikoho také nejmenovavši. Není tudíž právem, vytýká-li se komisi, jak zde v novinách stojí, udavačství.

Podobné smělé tvrzení a hanlivé nařčení právě musí komise a já, jenž mám býti čest její zpravodajem, nejdůrazněji odmítnouti

Komise neuváděla případy, nechtěla kompromitovat ani osoby, ani žádné ústavy, poněvadž nechtěla těžiti z nepřítomnosti celé řady zástupců německého lidu.

Také ještě dnes, ač nájezdy tisku německého na správu komise činěné by mně k tomu přímo pobádaly, nechci činiti žádných rekriminací výpočtem fakt Ovšem, německé listy mohou býti přesvědčeny, že, kdyby nějakým způsobem při jednaní o zprávě komise se toho ukázala potřeba, rád tak učiním a tvrzení své fakty doložím.

Výroky komise školské ve zprávě položené nejsou zajisté žádným projevem nesmířlivosti se strany české, jak německá žurnalistika vyvozuje a svému čtenářstvu namlouvá, a také se nepříčí prohlášení našeho ct. předsedy klubu dra Engla letošního roku ve sněmovně učiněnému, že zástupcové českého národa chtějí nejen slovy, ale i skutky dokázati svoji smířlivost, jak některým německým listům se líbí o nás tvrditi a nám vytýkati.

Komise školská jest daleka toho, dotýkati se národního citu lidu německého, avšak smí a jest její povinností ukázati k tomu, jak určitý způsob projevování německého citu ve směru politicko-nevlastěneckém může přivésti ku škodě naši vlast i stát, zejména našel-li by tento politický směr své přátele a přívržence i v řadách učitelstva, jež volky nevolky smýšlení své vnáší a vštěpuje ve vnímavou mysl a jemné srdce výchově své svěřené mládeže. Ctím a vážím si národního přesvědčení německého a nikomu je neupírám, ano, nemile by se mne dotklo, kdybych viděl ledabylost národní, ať už na té či na oné straně.

Leč s přesvědčením národním jest nerozlučně spojena pevnost vlastenecká a mám za to, že na stejném stanovisku stála i komise školská, přijímajíc zprávu, kterou jsem tenkráte předložil, a není také třeba, po mém náhledu, aby učitelský spolek v Liberci proti útokům ve zprávě školské učiněným hledal ochrany u c. k. místodržiteství král. Českého, tak jak to velitelským způsobem telegraficky učinil dle zpráv dnešních denních listů. Zdá se mi, že tento spolek by měl spíše provětrati své síně spolkové, aby z nich unikl duch, který ovládal schůzi německého učitelstva v Grand-Hotelu minulého měsíce odbývanou a pak nenajde ve zprávě školské komise ničeho, co by ho trápilo nebo uráželo, pak bude celý spolek náležeti k oněm čestným výjimkám německého učitelstva, o nichž ve zprávě se děje zmínka, pak si komise školská nebude muset naříkati na to, co letos bez povšimnutí pominouti a přes to tiše přejiti nemohla.

Více říci o této věci, která politickým svědomím jisté části učitelstva německého tak značně pohnula, nezdá se mi potřebno.

Že právě z místa tak významného, jako jest sněm, král. Českého, a sice z úsudku komise školské musí se mluviti snad na nevýhodu jisté části německých politiků tím že se veřejně konstatuje to, co někteří němečtí politikové sami sice cítí, co sami vidí a čeho se také bojí, že totiž státní nevlastenectví radikálních nacionálů má své kořeny hluboko zapuštěné a že se chvatně zachycuje ve vrstvách, jichž činitelé mají tak velice důležitou zodpovědnost za to, kterou cestou by se jedenkráte bráti mohlo politické smýšlení německého lidu k soustátí Rakousko-Uherskému. Mám však za to, že poctivým německým vlastencům u nás nebude překážeti konstatování fakta, leč naopak řeknu, žetbolavá rána na těle vlastenců německých jen tenkráte muže býti zahojena, bude-li odkryta a léčebným prostředkům přístupna učiněna.

To chtěl jsem říci, abych uhájil stanovisko, na které se postavila školská komise.

Stanovisko to jsem vyložiti chtěl už dnes, abych c. k. místodržitelství následkem nájezdů v listech veřejných a Libereckým učitelským spolkem diktované sebeochrany nebyla věc špatně pochopována, aby snad z místa místodržitelského nebyla předčasně bez vyšetřovaní dána nezasloužená a nesprávná odpověď a nebyla zbytečně ochrana poskytována těm kdo za ochranu takovou bezdůvodně žádají.

Jinak bych byl vyčkal doby, až on bude podávati zprávu komise školské a byl bych místo o tomto předmětu mluvil při téže kapitole o středním školství, o záležitosti, pro kterou jsem si původně slovo vyžádal. Mám jeden stesk, jedno upozornění a přání.

Velectění pánové, pod titulem 4 čl. 4 vřaděna jest položka 3 000 zl, jako podpora a výpomoc na vydržování gymnasia obecního v Král. Dvoře. Položka tato se již opakuje a mne dosti překvapuje.

Že není zde vyšší číslice, překvapuje snad také ty, kdo znají poměry Královédvorské a ty, kteří vědí, jaký úkol má obec Králodvorská plniti, o nichž jsem přesvědčen, že by ochotně hlasovali pro zvýšení subvence, kdyby obec Králodvorská byla o ni žádala.

Velectění panové, zajisté jest to tíseň zemských financí, která takovou reservu uložila městské radě Královédvorské, že nepřišla a nepožádala, aby subvence pro tento ustav byla zvýšena

Ja také nepřicházím, abych žádal za nějaké zvýšení této položky, nýbrž přicházím u slavného sněmu hledati podpory mravní pro tento ústav. Abych podpory této od Vás dosáhl, račte dovoliti, bych Vám řekl, jak si ústav v Králové Dvoře stojí.

Mějte na paměti, že byl založen před 10 lety, tehdá při oslavě jubilea císařského na oslavu tohoto jubilea. Aby jaksi tento význačný moment v ústavu byl zachován, zvoleno bylo pro gymnasium jméno císaře Františka Josefa a kabinetnim listem užíváni tohoto titulu obci v Králové Dvoře bylo dopřáno.

Gymnasium jest dnes již vyšším gymnasiem plným, které si loni odbylo svou prvou maturitu.

Stavba budovy gymnasijní stojí Královédvorskou obec okrouhle 150 000 zl. R. 1898, totiž loňského roku, obnášelo služné učitelů 20 230 zl 61 kr, remunerace za mimořádné předměty 981 zl 50 kr, pomůcky učebné 489 zl 86 kr, školníkovi 348 zl 60 kr, celkem bylo vydáno 26 458 zl 47 kr, a k účelům stavebním bylo vydáno ještě asi 23 000 zl. Letošního roku úhrada těchže výdajů bude obnášeti okrouhle asi 30 000 zl.

Když se obec Královédvorská odhodlala, aby nesla tyto veliké oběti, učinila to v tom přesvědčeni, že vedle povinnosti vychovatelské, vedle povinnosti osvětné jeví tady také svůj úkol vlastenecký.

Nehrozila se sice tohoto břemene do budoucnosti, ale přece jen nevěděla předem, že tento úkol, jaký byla na ramena svých poplatníkův uložila, bude občanstvo tisknout přespříliš.

Nevěděla předem, že bude ji podnikati vedle gymnasia ještě mnoho jiných účelných staveb, že bude ji snésti mnoho jiných a velikých výdajů, zejména výdej na př. na zřízení nového mechanického oddělení při škole tkalcovské, které stálo 16 000 zl, za nové 2 budovy školní, které jí obnosem 65 000 zl za doby trvání gymnasia stavěti bylo a již zase jest nucena pomýšleti na stavbu nové školy za starou školu, která bude snad státi 120 000 zlatých.

Dále ji očekává zavedení kanalisace, ze zdravotních příčin neobyčejně nutné, která bude státi přes 80 000 zl. Pak musí provésti vodovod pro město, který bude státi 200 000 zl.

Dále ma postaviti chudobinec a sirotčinec, na jejichž postavení usnesla se na oslavu císařského jubilea, což pohltí asi 130 000 zl, dále nový hřbitov má postaviti, který bude státi 70-80 tisíc, provádí opravu děkanského chrámu atd atd, zkrátka má vydání velmi značná, a při těch velkých svých vydáních nemá dostatečných příjmů.

Obec totiž má dluhů 295 776 zl 72 kr. Naproti tomu aktivního jmění nemá více než 254 197 zl 56 kr. Mimo to ovšem ma ještě jisté jmění, ale to jest jmění pasivní, jsou to totiž školní budovy, úřední budovy, které obci nic nevynášejí, nýbrž na vydržování těchto budov obec musí dopláceti.

Mimo toto jmění má jen 23 253 zl majetku movitého, tak že jí vlastně zbývá, když se to všechno spočítá, passivum 38 826 zl 47 kr.

Při tom měla ještě tu nehodu, že dvě továrny v Králové Dvoře zastavily svou práci, že přišly do konkursu, a velká továrna, která byla vydatným zdrojem jak pro příjmy obce, tak i vůbec pro výživu tamnějšího obyvatelstva, nepracuje, a není vyhlídky, že bude pracovati opět. Následkem toho klesly také příjmy obecní z 52 000 zl na 47 000 zl, tak že byla obec již roku loňského nucena uhraditi výdaje přirážkou 65%, která dojista bude ještě zvýšena. Aby obec Králové-Dvorská co nejdříve byla tohoto tísnivého třemene zbavena, obrátila se na c. k. vládu se žádostí za sestatnění svého gymnasia. Zástupci obce již několikráte dojeli k ministerstvu vyučování, aby sestátněn byl ústav gymnasia Králové - Dvorského. Avšak obec přes všechno své úsilí nemůže se domoci tohoto sestátnění. Proto přicházím a činím tak na základě petice obce Královédvorské, která jest zde uložena a dosud nebyla projednána, s prosbou na slavný sněm, aby svým jednosvorným votem morální podpory obci Králové Dvorské dopřál, aby se ráčil laskavě usnésti na resoluci následující.

C. k vláda se vyzývá, aby v době nejblíže příští přikročila k sestátnění obecního gymnasia císaře Františka Josefa I. ve Dvoře Králové n. L. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec Moravec navrhuje následující resoluci.

C. k. vláda se vyzývá, aby v době nejblíže příští přikročila k sestátnění obecního gymnasia cís. Františka Josefa I. ve Dvoře Králové nad Labem.

Žádám pány, kteří návrh tento pod pórují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován, a táto resoluce odkazuje se budžetnímu výboru.

Přichází k řeči příští řečník, který jest zapsán proti návrhu komise.

Dávám slovo panu poslanci Březnovskému.

Poslanec Březnovský: Slavný sněme! Především byl jsem dožádán jedním universitním professorem, který mel čest před lety zasílati na tomto slavném sněmu, abych poukázal na to, jak pochybné pomůcky učební schvaluje ministerstvo osvěty, pomůcky takové, které již, sotva že vyjdou, jsou zastaralé.

Přinesl mně za tím účelem pražský Národní atlas pro obecné školy královského města Prahy, který byl výnosem ministerstva osvěty a vyučování dne 16. listopadu 1898 schválen pro české školy obecné a měšťanské, tedy před necelými sedmi měsíci.

Je tam polohopisný plán Prahy, pánové, a ten jest tak zastaralý, že, jest-li jsou tak přesný také Afrika, Asie a Austrálie, tak to musí s těmi našimi mapami zeměpisnými divně vypadati.

Zde máme polohopisný plán Prahy, kde jest ještě zakreslena sv. Václavská trestnice i se zahradou, kdežto dnes jest tam celá nová čtvrt.

O tom není ani zmínky. Zahrada tam ještě existuje.

Staroměstské náměstí jest již úplně sbourano - to zase dělali trošku čerstvě. (Veselost Poslanec Sokol: Dlouho to tam leželo)

Je viděti, že to tam bezpochyby dlouho leželo. Takový polohopisný plán Prahy nemá docela žádné ceny.

To prý se nemá dítě dozvěděti, jak Praha vypadá.

To samé jest s čítankami pro obecné školy. Ctěný řečník přede mnou žaloval na to, že, co se týče národního vychováni, dítě německé jest daleko před dítětem českým.

Jest to pravda, poněvadž německý učitel jest neohrožený, snad není naň takový dozor, vykládá dajčnacionální smýšlení beztrestně, kdežto český učitel se jen zmíní o české historii aneb o českém národě. My víme, proč. Vždyť máme i případy, že bývá proto trestán. Čítanky v tom nenapomáhají. Vezměte si čítanku svého ditěte, najdete tam zmínky o české historii, o nejslavnějších dobách našeho národa? Co tam najdete?

O všem se tam dozvíte, jenom ne o naši české historii. Máte tam článek o Hunech, o Avarech, o křižáckých výpravách, o Rudolfu Habsburském, o vzniku říše osmanské, o Krištofu Kolumbovi, o bitvě u Moháče, o Marii Terezii, o vojenské akademii, "Rakousko prohlášeno za císařství" - to jest náramně důležito, aby to kluk věděl -, o arciknížeti Karlovi, o císaři Josefu II, ale nic o našich dějinách. Jaké jsou toho následky? Chtějí naši mládež vychovati austryacky a ra_ kousky? Vychovávají však beznárodní mládež. To dítě, které cítí pouze Česky, když přijde do školy, slyší pouze to, že se do něho vtlouká ten austriacismus, který jest mu cizí, necítí česky ani rakousky a následek toho máme, že se dnes objevuje v širších vrstvách českého obyvatelstva a dělnictva mezinárodnost.

Hlásil jsem se k slovu za tím účelem, poněvadž jsem se nedostal při jednání o zastoupení obce pražské ve školní radě ke slovu, kde se jednalo o petici spolku tzv. Deutscher Verein für stadtische Angelegenheiten, který podal stížnost na to, jak s německým školstvím v Praze jest otčímsky nakládáno od obce Pražské.

Abyste věděli, jak ten Verein der städtischen Angelegenheiten vypadá, cituji zde, ne snad nějaký český list, nýbrž Reichspost, který praví o něm

Die sogenannten "deutschen Vereine" hier selbst bestehen zu drei Vierteln aus Juden.

Die judisch dichtenden Tagblatter - hauptsachlich die "Bohemia" und das "Präger Tagblatt" - mögen nur die Namen der Vorstehung dieser deutschen Vereine nennen, da wird jeder wirkliche Deutsche bald zur Erkenntnis kommen, was das für "deutsche Vereine" sind

A má pravdu. Přečtěte si jen jména členů toho spolku, který se tak stará o německé školství Pražské a činí stesky na utiskování německého školství. Vezměte-li si jen statistiku úřední německého školství do ruky, tu shledáte, že, kdyby se vyloučily z německých škol židovské děti a české děti, musely by se více jak dvě třetiny těchto škol uzavříti Ja to dokáži, pánové, statistikou Zde mám úřední tabulku sestavenou letošního roku o českých a německých školách v Praze Výkaz o zapsaném počtu naveřejných obecných a měšťanských školách Pražských z r. 1898-99. Na českých školách těchto je zapsáno 16 585 žáku. Z těchto žáků je pouze 176 židů mezi těmi 16 000, tedy 1%, kdežto na německých školách je zapsáno 2968 žáků, a mezi těmi je 1613 židů. A co je to nejsmutnější, pánové, 949 Čechů. (Slyšte!) Na německých školách studuje 54 proc. židovských žáků, kdežto na českých školách pouze 176 žáků, tedy 1 proc.

Tu jest vidět, pánové, že hlavní kontingent pro naše německé školství dodává Pražské židovstvo. Srovnejme to, pánové! Veškerých žáků na německých školách jest 2968. Mezi těmi je Čechů 949, židů 1613, dohromady 2562 německých žáků, odečteme-li to od počtu samého, zbude 406 německých žáků. Tu jest viděti, že německého žactva ubývá a nebýti politování hodných českých rodičů, kteří posílají do těch škol německých své děti, a nepřátelů českého lidu, židů Pražských, německé školy by se musely šmahem zavřít, těch by zde bylo málo. Pánové, kdyby jen polovinou tak jednali Němci s našimi menšinami, ku př. v Liberci, Žatci atd mohli bychom býti jen s polovinou úplně spokojeni Němců, pánové, jak jest viděti ze statistiky, zde ubývá. Německý živel zde tvoří jen židovstvo To nebylo jenom dnes, to bylo již i před 20 léty. Já zde mám fotografii primy malostranského gymnasia z roku 1871. To jest pánové zajímavé, na té fotografii jest 43 žáků a mezi těmi se objevuji jména Winter, Lustig, Lurie, Schappiero, Welek, zase Schappiero, "Winternitz, Raubitschek, Sobotka, Plohn, Stein, Lederer a krátce a dobře mezi těmi 48 žáky již tenkráte bylo 23 židů a 8 Čechů, když to odečtem, bylo pouze 12 Němců.

A pánové, to jest to zajímavé v této skupině, mezi těmito 43 žáky německého gymnasia na Malé Straně, mezi 23 židy zasedá a jest fotografován také dnešní vůdce Němců pan Heřman Karel Wolf (Hlučná veselost), tu ho máte, zde sedí na pravé straně.

Dnes, pánové, tento pán, který r. 1871 v Praze chodil do školy, který zná, jaké poměry panují mezi německým obyvatelstvem v Praze, dnes se svým panem a velitelem Schonererem hlásá těmito plakáty, které se rozhazuji po království Českém, heslo "Los vom Rom. "

Já, pánové, jak se objevilo toto heslo "Los von Rom", čekal jsem, poněvadž jsem četl v Ostdeutsche Rundschau, že v tom budou oznamovati jména osob, jenž přestoupí, mnoholi těch Němců z Prahy přestoupí na evangelickou víru.

Ale, pánové, to jde těžko. To by se musilo volati "Los von Jerusalem. " (hlučná veselost) Že nepřepínám panové, toho důkazem, že i klášterní německá škola je sežidovštělá podívejte se na str. 125 rozpočta a najdete, že v klášterní škole u Piaristů jest 75 prct. žáků židovských. A co jest zajímavé, jest to, že tam následkem toho musí býti i katecheta žid. (Bouřlivá veselost)

Nejvyšší maršálek zemský: Jeho Excellence pan místodržitel vyžádal si slovo.

Jeho Excellence c. k. místodržitel: Slavný sněme! Na vývody pana poslance Moravce který zabýval se zprávou komise školské, týkající se chování německého učitelstva ve škole, dovoluji si odvětiti takto.

Především budiž konstatováno, že učební osnovy a to stejné pro obecné školy české i německé předpisují jakožto učivo dějepisné "Pověsti z vlasti u Příběhy dějin z Čech" "Příběhy z dějin rakouských se vzláštním zřetelem k Čechám a že ve vysvětleních k těmto osnovám učebním připojených se nejen opakuje, nýbrž i na to váha klade, že cílem vyučování dějepisného jest vzbuditi lásku k užší a širší vlasti, především pak k domu panovnickému, a že má býti vyučováni zařízeno tak, aby se v tomto smyslu působilo na mysl mládeže školní.

Učebnice a čítanky, jež zavedeny jsou na německých školách obecných, vyhovuji přesně těmto požadavkům.

Jak samo sebou se rozumí, povinno jest učitelstvo učebních osnov se držeti, a užívati při vyučování učebnic a čítanek zavedených a ministerstvem schválených.

Pokud se týče chování německého učitelstva mimo školu, musí se ovšem přiznati, že jednotliví učitelé při osvědčování svého národního smýšlení vybočili z mezí, jež jsou jim dány předpisy zákonnými a ohledem na jejich povolání.

V případech těchto na štěstí ne příliš častých stala se také příslušná náprava. Oproti tomu neshledali však při žádném německém učiteli v Čechách školní orgánové dozorčí, v první řadě k tomu povolání a nebylo si též ze žádné strany stěžováno do toho, že by učitel v odporu s učební osnovou a s učebnici udílel vyučování způsobem takovým, který by na újmu mohl býti citům vlasteneckým,

Jak z úředních zpráv z povolané strany každoročně podávaných, zejména též z výročních zprav c. k. zemské Školní rady předložených slavnému sněmu, lze seznati, pečovalo naopak učitelstvo německé, právě tak jako učitelstvo české povždy o to, aby vlastenecký a dynastický cit mládeže školní byl pěstěn, k čemuž zavdalo vítaný podnět zejména nejvyšší vládní jubileum, jehož s radostí všude k tomu bylo použito

Tvrzení ve zprávě školské komise obsažená s pozorováním kompetentních školních orgánů dozorčích se tedy nesrovnávají, musím ale podotknouti, poukaz na jednaní v učitelské schůzi nestačí k posouzení toho, jak si učitelstvo počíná ve škole. Bude-li dokázáno, že se jednotliví učitelé při udílení vyučování zejména dějepisného proti povinnostem svým prohřešili, neopomenu pohnati vinníka k zodpovědnosti, neboť správa školní klade, jak samo sebou se rozumí, nejvyšší váhu na to, aby vštěpovala se mládeži školní jak na školách německých, tak českých láska k užší a širší vlasti a národní snášelivosti zejména však věrná oddanost k nejvyššímu domu panovnickému.

Nejv. maršálek zemský: Nyní přichází ke slovu p. poslanec König. Dávám jemu slovo.

Poslanec König: Slavný sněme! Mně jest dobře známo, že v tom případu, když rozpočet bude brzy vyřízen, mají se dostati na denní pořádek slavného sněmu ještě některé záležitosti velice nutné, zejména záležitosti, které sobě přeje naše rolnictvo.

Avšak na to se zapomíná, a proto nechci vzíti na sebe zodpovědnost, že bych já nějakým způsobem zmařil, aby tyto záležitosti byly vyřízeny. Z této příčiny také ukládali jsme si my rolničtí poslanci a členové rolnického odboru reservu, co největší. Reservu, pravím, a proto neuchopili jsme se včera při kapitole zemědělství slova. To budiž zde konstatováno, aby naše veřejnost to věděla a aby nečinila výtky.

Jest lépe, než podávati resoluční návrhy při rozpočtu, abychom raději vyřídili takovou záležitost

Já, velectění pánové, z této příčiny budu co možná krátkým a chci jenom odůvodniti nějakou resoluci.

Já, velectění pánové, v první řadě chci poukázati, jak se to vlastně má s vyřizováním resolucí. Již loni jsem podal resoluci, kterou se zems. výboru ukládá, aby v záležitosti zrušení školního platu podal v příštím zasedání výpočty a návrhy, a ejhle, ono se nestalo nic. Nedivím se, neboť již po několik let podáváme takový návrh resoluční a dosud sepranic nestalo. Ale zems. výbor vždy tak nejedná, některou resoluci si přece vybere a uváži, tak zejména našel jsem letos jednu anebo snad i více zprav, kde zemský výbor po uvážení resoluce loni podané činí letos určité návrhy. Já jsem, velectění pánové, hledal v jednacím řadě nějaké ustanovení pro resoluce, jak má býti postupováno, já jsem tam nenašel pranic.

Snad rozhoduje praxe v té věci Má se tedy resoluce odkázati rozpočtové komisi a tato ma teprv podati návrhy, ale poněvadž se vždy rozpočet vyřizuje až na samém konci zasedání, jest samozřejmo, že se ani nesejde a že nemůže o takové resoluci býti rozhodováno.

Snad by mohl přece zemský výbor sam bez podnětu rozpočtové komise někdy na takové resoluce vzíti ohled, zvláště když se to již v některém případě stalo

Velectění pánové, mám na zřeteli, abych zde přednesl resoluci, která se týká zrušení školního platu a jiných ještě otázek, které s tím souvisí.

Jest to resoluce, která sestává se 3 častí. Ja dovolím sobě krátce naznačiti, co tou resolucí žádám.

Ja vidím, že otázka zrušení školního platu se pranic nehýbe z místa my jsme tam, kde jsme byli před 10 roky. Konstatuji, že zemský výbor neděla ničeho, že v posledních 11 letech se záležitosti zrušení školního platu ani nezabýval. Dříve přece záležitost ta častěji přišla k řeči a stalo se něco, nějaký krůček vždycky, napřed že se zavedl paušál, potom že se suma zvýšila, ta sleva, ale od 11 roků se neděje pranic.

Velectění pánové, podám tedy a ku konci přečtu resoluci, která sestáva se 3 části

První část má ten úkol, aby zemský výbor podal předlohu zákona, kterým se zrušuje druhý odstavec § 19 zak. ze dne 24. února 1873.

Jak známo, tento odstavec ustanovuje, že v obci, kde se zruší školné a má se to uhraditi přirážkou, jest k tomu zrušení potřebí svolení každého člena obce, který platí nejméně 6 část daně. Tím se stalo, že ve velké většině obce království českého školné se zrušiti nemůže.

Druhá část této resoluce má ten účel, aby zemský výbor podal osnovu zákona, kterým by se stanovila větší sleva na paušálu školním, než bylo dosud, rozumí se samo sebou, než bude školné zrušeno.

Podotýkám při tom, že trvám při všem tom na zásadě úplného zrušení školního platu a na uhrazení schodku tím povstalého ze zemského fondu.

Druha část má za účel, aby zemský zákon ze dne 12. března 1888 byl změněn v tom smyslu, aby sleva, která se obci poskytuje, byla zvýšena na nejvyšší obnos 60 proc.

Třetí část konečně má vlastně za účel hlavně zrušení školního platu a tu se uklada zemskému výboru, aby v příštím zasedání podal výpočet o finančním effektu, jaký by zrušení školního platu mělo na zemské finance.

Já, velectění pánové, o zrušení školního platu sam nemusím snad již mnoho mluviti. Vždyť nedávno jsem odůvodňoval návrh a každoročně jej odůvodňuji, nemohu tedy říci již nic nového. Já tedy dovoluji si přečísti tuto resoluci a prosím, aby sl. sněm ji podporoval, a na zemský výbor vznáším přání, aby tuto resoluci, ať rozpočtová komise s ní naloží jakkoli, ať ji vezme v úvahu nebo ne, vzal v úvahu a v příštím zasedání podal o ní sl. sněmu zprávu.

Resoluce má znít: Trvaje na zásadě úplného zrušení školného na obecných a měšťanských školách a uhrazení schodku tím povstalého ze zemského fondu, navrhuji.

Slavný sněme, račiž se usnésti I. Zemskému výboru se ukládá, aby podal sněmu v příštím zasedáni návrh zá-