tu věc podrží v rukou a země stane se vlastnící dotyčných budov, aby toto omezeni odpadlo.

Jinak jest tomu, když se věnuje určitý obnos, není podmíněno, že třetinu věnují jiní činitelé, tedy stát a místní činitelé, pak snad jest to důvodné a může se to lajiti spíše, ale v tomto případě byl by to neprospěch země.

Proto navrhuji, aby odstavec 26 II. zněl:

Do zemského rozpočtu na rok 1899 vkládá se za tou příčinou prozatím částka 6000 zl a zemský výbor se zmocňuje, aby další částky subvence až do jedné třetiny místo "nepřesahující 30 000 zl " až do 1/3 nákladu stavebního 30 000 zl vložil do zemského rozpočtu let následujících.

V odstavci 27 I. Na stavbu budov pro střední hospodářskou školu v Kadani povoluje se zemská subvence rovnající se nejvýš 1/3 celého nákladu 30 000 zl s podmínkami atd.

To jsem měl za nutné v tomto směru uvésti.

Poněvadž mimo to pan hrabě Schonborn nam sdělil věc, kterou rozpočtová komise neznala, co týče se naší resoluce, kterou jsme učinili v příčině zřízení zemědělských oddělení při vysokých školách technických, sdělil nám totiž zajímavou okolnost, že stát resp. vláda vzpírá se nésti náklad na věcné potřeby a že žádá na zemi, aby z polovice náklad byl uhrazen zemí.

Poněvadž právě v takových konkrétních otázkách můžeme žádati, aby stát přispěl zuboženým zemským financím a aby to učinil tím, že poskytne to, co na státu pravém požadujeme, v tomto případě celý náklad na věcné potřeby ústavu, poněvadž jsme dávno zkráceni ohledně vysokého školství zemědělského naproti tomu, že ve Vídni bylo zařízeno vysoké učení zemědělské a my je postrádáme, ačkoliv království České je nejvíce potřebuje.

Má-li se otázka nápravy našich zubožených financí řešiti konkrétně netoliko sliby a frásemi, musí se to státi právě v takové konkrétní otázce, kde pomocí státní přímo může býti pomoženo našim zemským financím. Musíme se brániti oproti každému přetěžování země v tomto ohledu, a proto navrhuji dodatkem k dotyčné resoluci, a sice k odstavci 51 2 "Zemskému výboru se ukládá, aby se vším důrazem a s poukazem k financím zemským se opřel požadavku vlády, by při zřízení zemědělského oddělení při obou vysokých školách technických bylo zemi ukládáno uhraditi polovici věcného nákladu k tomu potřebného. " (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec dr. Pippich navrhuje

"Zemskému výboru se ukládá, aby se vším důrazem a s poukazem na finance zemské se opřel požadavku c. k. vlády, by při zřízení zemědělského oddělení při obou vysokých školách technických bylo zemi ukládáno uhraditi polovici věcného nákladu k tomu potřebného. "

Žádám pány, kteří podporuji tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován a odkáže se komisi rozpočtové.

Přichází nyní k řeči pan poslanec Fišera.

Dávám jemu slovo

Posl. Fišera: Slavný sněme! Pokud paměť ma sahá, za období právě mé 4 a 5leté činnosti parlamentární, bývá zvykem ve sborech zákonodárných, že u příležitosti projednáváni rozpočtu vždy pronášejí se přání a že bývají nároky činěny obyčejně na zvýšení té neb ony položky rozpočtové.

Já však maje na zřeteli ohledy úsporné, odchýlím se od toho zvyku, a to tím více, poněvadž obraz, jejž nám ve zprávě své komise rozpočtová tak živými barvami před zraky našimi rozvinula, jest věru velmi trudný, a to popříti nelze, tím děsivější, poněvadž není vyhlídky, že by vůbec nabyl tak v brzce barev jasnějších a příznivějších. Zejména pokud jen ty dvě cesty slouží ku zjednávání rovnováhy v rozpočtu zemském, totiž další uzavření, kontrahování dluhů a na druhé straně zvýšení beztoho již nesnesitelného břemena přirážek. Z toho plyne, že jest nejvyšší čas, aby se přikročilo k vyhledávaní a zjištění jiného pramene berního, aby nadále nemusilo úpěti obyvatelstvo středních tříd, které nejvíce je postiženo těmito dávkami a aby dostavil se záblesk lepší budoucnosti.

Před časem nedlouhým byla nám zde doručena z Indie velmi pozorudná kniha a sice pod názvem Vliv hospodářství zemského na zemědělství a tu se mi zejména zamlouval poukaz na všemožnou šetrnost a zejména to rozlišování potřeb zemských na potřeby nevyhnutelné, potřeby užitečné, potřeby žádoucí a mohu k tomu dodati - i potřeby zbytečné. Pánové, zajisté jest mnoho potřeb, které vůči této neskonalé tísni jest potřebí odstaviti, odložiti, a tu přicházím k věci, pro kterou jsem se pravě k slovu přihlásil.

Stalo se nejnovější dobou takřka módou, že zavládla jakási nákladnost při novostavbách, kteréžto se podnikají na účet zemský, anebo za značných příspěvků zemských.

Pánové, pak-li jest pravda, že stavba každá má býti pevná, že má býti trvalá, účelná, také musí býti a má býti levná - tedy zajisté všechna nákladnost zbytečná jeví se býti pouhým přepychem neomluvitelným ano také i velikým hříchem na poplatnictvu, které, jak jsem byl předeslal, trpí nesmírně těmi dávkami již velmi krutými.

A tu, pánové, právě mně přišel do rukou jeden takový rozpočet o novostavbě rolnicko - lukařské školy. Dovolte, bych s Vámi sdělil číslice rozpočtu tohoto.

Jest vypočtena budova školní, a pravím, pánové, bez internátu, na 47 000 zl. Zajisté řeknete, že to číslice značná.

Dále pak hospodářské stavení, a sice stodola - ja pravím stodůlka - opravuji ten název, co pak to může býtiza stodolu při hospodářství takového rozměru, jak se vyhledává pro účely školy rolnické, kde se praví, že to má býti hospodářství střední velikosti v krajině, v nižto ta škola jest. To může býti hospodářství o 10, 12 hektarech.

Budete diviti se tomu, že tady vypočten naklad na tu stodolu na 5114 zl, chlévy 8753 zl, konečně pozemek, nevím jestli staveniště nebo jaký pozemek na 6000 zl. Zkrátka a dobře, celý náklad páčí se na 66867 zl.

Pánové, to mi právě zavdává příčinu, abych aspoň několika slovy této smutné věci se dotkl.

Jest to tím více s podivením, pánové, že takovýto rozpočet exorbitantní může vyjiti vůbec z technické kanceláře výboru zemského na světlo boží.

Já ovšem - račte prominouti - nejsem zasvěcen do toho organismu technické kanceláře při zemském výboru, ale tolik si myslím, že tady přece jest přednosta neboli náčelník jehož jest úlohou, adjus o vati každý takový stavební elaborát čili operát, bez jehož spolupotvrzení nic nepřichází na venek, neboť nevíme, jestli opomenutím tento rozpočet stal se podkladem pro vyměření subvence, a shledáváte, že v rozpočtu zemském na rok 1899 jest zařaděna číslice plnou třetinou tohoto rozpočteného nákladu, tedy 23 tisíc a několik set zlatých.

Mluvím jen o zaokrouhlené summě. Pánové, zajisté každý musí se tázati, nač by přišla nová stavba celého dvoru, kdyby mělo v této progresi býti jednáno. Nemýlím se asi, pakli naznačím tu sumu, že předpokládaje dvorec o 200 ha, činil by náklad asi půl mil. zl. Rcetež, pánové, sami, co by takový majitel řekl tomu inženýru aneb projektantovi, kdyby mu předložil takový projekt. Zajisté by řekl "Tak stavěti nebudu a nemohu, jděte odkud jste přišel, a vraťte peníze za vyučení. " Tak by zněla jeho odpověď.

Já myslím, že zde jeví se naléhavá potřeba, aby výbor zemský a zejména J. J. p. maršálek s tou největší přísnosti přihlédali k takovým operátům, aby nebyly vysýlany do světa, a jest toho tím více zapotřebí, poněvadž letošní rozpočet jest výmluvným dokladem toho, jak mnohé summy se nalézají na novostavby započteny. Dovolím si k nim toliko letmo poukázati. Tak jest mimo řečenou školu, kde jedna třetina započtena jest na 23 300 zl a to mluvím jen o té jedné třetině, k jejíž zapravení se země zavazuje rozpočtena na táborskou školu 76 000 zl, na Chrudimskou školu, o níž mluvil pan řečník přede mnou 30 000 zl, na Kadaňskou 30 000 zl, na Klatovskou 27 000 zl,na školu německou v Budějovicích 60 800 zl, na školu Trutnovskou 9000 zl, na Sedlčanskou 4 000 zl, na Německo Brodskou hospodyňskou školu 20 000 zl. Pánové, to jsou zajisté velmi slušné summy, a když uvážíme ty úspory, které jsou možnými, ano které jsou nezbytnými při řádném sestavení rozpočtu, zajisté přisvědčiti musíme, kterak jest nutno, aby v té příčině stala se nějaká náprava. Proto čelí moje resoluce k tomu, aby byl vyzván zemský výbor, aby v té příčině bedlivě přihlédal k takovýmto operátům Resoluce pak zní následovně.

Zemskému výboru se ukládá pečovati co nejpřísněji o to, aby v rozpočtech stavebních z technické kanceláře jeho vycházejících všemožně dbáno bylo největší šetrnosti a zbytečná nákladnost při podnikání staveb za příspěvků zemských zamezena byla.

Prosím, pánové, byste ráčili tu resoluci laskavě schváliti. (Výborně!)

Dále pak dovolte mi, abych ještě o několika věcech se zmínil, pokud souvisí s rozpočtem.

Pánové, v řadách resolucí je také pod bodem 10 zařaděna jedna, kde se ukládá zemskému výboru, aby uvažoval o tom ihned, jestli by se neodporučovala přeměna takzv. vyšších ústavů hospodářských na ústavy střední.

P hr Schonborn nebyl již příležitosti o této věci se rozhovořiti a já nebudu se tedy o tom šířiti, poněvadž zajisté mi nepřísluší, abych o tom pronášel svůj zvláštní soud. Ale nápadné jest to, panové, že ihned v resoluci pod čís. 40 tuším, v rozpočtu pojaté, nalézá se zase žádost na slavný sněm, aby povolil náklad na novostavbu

Tedy jedním dechem se uvažuje, zdali ta škola na dále má zůstati vyšší, neb má-li doznati jakési přeměny na střední školu, a hned na to jedním a týmž dechem se zase proponuje novostavba budovy vyšší té školy. To myslím, pánové, že je nesrovnalost, která každému zajisté do oči bije a že tu skutečně při nejmenším jest vyčkati, jak se poměry ustáli, nežli se k tak nákladné stavbě, která obtíží zemi o celých 76 000 zl, přikročeno bude.

Pod čís. 14 jest resoluce, která k tomu směřuje, by zemský výbor konal urychleně šetřeni vzhledem na zařízení tzv. melioračních kursů a sice k výchově mistrů melioračních, kdežto pod čís. 40 jest zase rozkaz na zemský výbor, aby konal šetření, kde a jakým způsobem by se měly zaříditi dvě lukařské školy a za tím účelem jest již 7 000 zl nákladu na znovuzřízení těchto lukařských škol, to jest jedné s vyučovacím jazykem českým a druhé s vyučovacím jazykem německým, do rozpočtu zařaděno. To, pánové, si myslím, že také jest věc dvojí, že jedna s druhou se vylučují, neboť kurs meliorační jest jaksi širší pojem školy lukařské. Lukař také se zabývá melioracemi. Ma-li platiti usnesení druhé, stává se první, to se rozumí, bezpředmětným.

V resolucí 18 nařizuje se výboru zemskému, aby na dále uvážil, zdali by se nedoporučovalo a nebylo výhodno, kancelář zemědělsko - technickou decentralisovati a zříditi zvláštní obvody nebo filiálky po venkově. Já dovolím si připomenouti, slavný sněme, že tato záležitost se stala bezpředmětnou a sice tím, že právě loňského roku slavný sněm sam. v sezení ze dne 15. února 1898 přijal návrhy zemského výboru, podané komisí zemědělskou ve zprávě č. t. CCCXI. kde se od toho stanoviska jakési decentralisace ze závažných příčin docela upustilo a sice z ohledů na velký náklad a z ohledů více méně jakési bezúčelnosti, a že se poukázalo ke zřízení tzv. instituce soukromých techniků ku zařízení všech těchto záležitostí. Konečně také, pánové, zde zmínka se činí a sice v resoluci 42 o tzv. návrhu Dra Dvořáka a soudr. v příčině jistých reform při zimních školách hospodářských.

Musím dáti výraz politovaní, že zpráva čís. tisku CCXXIV, kterou podala v této věci komise zemědělská, jížto byla otázka tato přikázaná k úřadě, zde nemohla býti přednesena a jestliže se již činí zmínka o usnesení komise rozpočtové, jíž rovněž tato věc byla přikázána, budiž mi dovoleno jako referentovi komise zemědělské, abych co nejstručněji o věci samé se zmínil.

Komise zemědělská konajíc úřadu o věci té, dospěla k přesvědčení, že valná část obsahu této petice jest vlastně již vyřízena, a sice tím, co zemský výbor, zařídil a co ve skutek uvedl, a že, pokud se jen jistých podrobností týče, pokud se žádá příspěvek na novostavby a jiných věci s tím spojených, zemský výbor učiní náležitá šetření a zpráva o tom podá.

Jen v jedné věci bych si dovolil býti jiného náhledu, než byl pronesen ve zprávě komise rozpočtové a sice kde stojí "Zda-li vzhledem na domnělé zvýšeni návštěvy žactva by se neodporučovalo prodloužiti vyučovací dobu na zimních hospodářských školách z 5 měsíců na 7"

Od toho bych opravdu zrazoval. Je-li návštěva slabá, jest to proto, že rolník který posílá do té školy svého syna, nemůže jej postrádati doma.

Když nyní se navrhuje, a mělo by to býti pravidlem, že má ten synek navštěvovati školu od 15. listopadu do 15. června, považte si teprv ty rozpaky a nesnáze pro otce, jenž by měl syna svého do školy posílat, to by naprosto nevyhovovalo, a škola by byla teprve prázdná, jediné arkanum ku rozmnožení návštěvy škol těchto by bylo zjednati chovancům jich jakousi úlevu v praesenční službě vojenské, snížiti ji, tu rázem naplní se tyto školy žactvem, a proto přimlouvám se za to, aby zemský výbor neustal v pracích, které podnikl, aby na správě vojenské obrozena, aby přísněji si vedla vzhledem ku zkouškám učitelstva tohoto, vymohl takovouto úlevu.

Pan poslanec Udržal promluvil důkladně o záležitostech školských, a toužil na to, aby komise zkušební ku zjednání měřítka způsobilosti učitelstva byla jaksi.

Zmínil se při tom, že ve shodě s komisí docházelo jisté vyzvání ony čekatele učitelství, - zkoušence - že mají si zakoupiti jisté knihy správovědecké, jak je pan Udržal nazval. Mam čest býti členem komise, ačkoliv dlouho již jsem nebyl povolán a k žádostí spoludruha svého pana poslance Teklého zde prohlašuji veřejně, že my oba jakožto členové praničého o tom nevíme, a že odmítáme co nejrozhodněji to rčení, že by s naším vědomím a přesvědčením to se dálo, že by kandidáti úřada učitelského měli býti takovým způsobem doháněni a donucovaní opatřiti si knihy, o nichž byla zde zmínka.

To račiž vzíti slavný sněme na vědomí. Končím. (Výborně! Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Fišera navrhuje resoluci, která zní:

Zemskému výboru se ukládá, pečovati co nejpřísněji o to, aby v rozpočtech stavebních z technické kanceláře jeho vycházejících všemožně dbáno bylonej větší šetrnosti, aby nákladnost při podnicích přístaveb za spěvků zem. zamezena byla.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován. Následkem toho tuto resoluci odkazuji rozpočtové komisi.

Opomenul jsem učiniti dotaz na podporu návrhu, který byl p. poslanec Dr. Pippich podal, on totiž navrhoval, by při čl. 25 se stala změna a sice by zněla první věta tohoto odstavce.

Na stavbu školní budovy a budov hospodářských pro střední hospodářskou školu v Chrudimi povoluje se zemská subvence ve výši jedné třetiny nákladu 30 000 zl, k jejž zemský výbor po důkladném prozkoumání plánů a rozpočtu upraví, s podmínkami a, b, c by zůstaly jako v návrhu komise.

Odstavec II. by zněl:

Do zemského rozpočtu na rok 1899 vkládá se za tou příčinou prozatím částka 6000 zl a zemský výbor se zmocňuje, aby další částky subvence až do jedné třetiny nákladu stavebního, 30 000 zl vležil do zemských rozpočtů let následujících.

Dále navrhuje p. posl. Dr. Pippich, aby v čl. 27 bodu prvním byla následující změna, která odpovídá změně navržené v příčině Chrudimi stanovena též v příčině Kadaně a sice by odstavce tento zněl:

Na stavbu budov pro střední hospodářskou školu v Kadani povoluje se zemská subvence, rovnající se nejvýše jedné třetině celého nákladu 30 000 zl s podkami atd.

Žádá ještě někdo za slovo k těmto položkám ?

Pan referent zemského výboru. Chci však dříve uzavříti debatu.

Wenn niemand mehr das Wort verlangt, er klare ich die Debatte für geschlossen.

Pakli nikdo více za slovo nežádá, prohlašuji rokování za skončené.

Dávám slovo p. přísedícímu zemského výboru posl. Adámkovi.

Posl. Adámek: Slavný sněme ! Pan posl. Udržal dotkl se důležité otázky, návštěvy hospodářských škol, a ukazoval ku smutným poměrům této návštěvy dovozuje, že hlavní příčinu toho shledává v nedostatečné kvalifikaci učitelstva.

O otázce této nebudu se dnes zevrubně šířiti a na doklad, že působením učitelstva jest podmíněn zdar, a také návštěva škol hospodářských, uvádím faktum, že při některých školách stejné kategorie jest návštěva velice dobrá, kdežto při jiných školách téže kategorie jest nedostatečná.

Zkušenost učí, že učitelé, a hlavně správcové a ředitelé těchto škol, konají-li plně svou povinnost a mají k tomu náležitou kvalifikaci, jsou také hlavní vzpružinou zvelebení těchto škol a návštěvy jejich. (Souhlas) O tom nemůže býti pochybnosti, že ku zvelebení tohoto školství především musíme pečovati, aby na školy ty byli dosazováni učitelé úkolům svým úplně dorostli, kteří nejen dovedou, ale také opravdově chtějí upřímně konati svou povinnost. (Souhlas)

Zásada tato se arciť snadno uzná, ale nesnadno provádí, poněvadž musíme počítati s poměry, které nyní jsou.

Není pochyby, že u nás školy ty v době přechodní se příliš rychle zakládaly a že tehdy byl velký nedostatek učitelských sil dokonale kvalifikovaných, tak že přijímány byly i síly méně kvalifikované.

Připomínám, že není správné tvrzení, jako by učitelé těchto škol vůbec nebyli náležitě kvalifikováni. Konstatuji na sl. sněmu, že máme učitele, kteří skutečně konají svou povinnost a pracuji s velmi skvělým výsledkem a tito učitelé musí býti vzorem ostatním. (Výborně!)

Fakta tato dokazují, že po výtce na učiteli záleží prospívám nebo neprospívání školy.

Zemský výbor pokusil se v té příčině již o nápravu, zemský výbor uznává nezbytnou potřebu zvýšeni kvalifikace (učitelstva hospodářských škol a ve příčině té zahájil s vládou jednání již r. 1897 a obnovil je po usnesení svém ze dne 12. dubna 1899.

Zemský výbor uznává nezbytnou potřebu, aby učitelstvo těchto škol bylo netoliko theoreticky, ale zvláště prakticky tak vzděláno, aby plně mohlo vyhověti nárokům, jež se na něj v naší době činiti musí.

Zemský výbor uznává zapotřebí, aby bylo zavedeno zřizování učitelů na 1 rok na zkoušku před jich definitivním ustanovením a pokládá zvláště důkladnou revisi zkušebního řadu pro učitele hospodářských škol za nezbytně nutnou.

Pak řečník přede mnou již poukázal, že jest také zapotřebí, by zkušební komise byla zreorganisována tak, aby byla zárukou, že budou skutečné dobré síly k učitelství approbovány, skutečné síly nejen na papíře a na vysvědčení.

Zemský výbor již letos, jak slavnému sněmu povědomo, zahájí vyšší kursy odborné pro učitelé hospodářských škol.

Zemský výbor již ve všech případech, když učitelé žádají za dovolenou, by mohli ku zdokonalení svého vzdělání navštěvovati vyšší ústavy doma i v cizině, ve všech případech takových dovolené údělů, a dostalo se jim náležité podpory.

Pánové, pokud se tyče poměrů zemského výboru k učitelstvu, musím konstatovati, že se ten poměr do jisté míry přiostřil především tím, že byl stabilisován dozor zemský k těmto ústavům a že hledíme k tomu, by pravidla platící o těchto školách nebyla toliko na papíře, nýbrž aby byla skutečně prováděna. (Výborně )

Zemskému výboru jsou tato pravidla slavným sněmem schválená zákonem, jimž se musí také páni učitelé přesně spravovati. Zemský výbor pokládá za svoji povinnost a jest za to zodpověděn, by těmto pravidlům slavným sněmem usneseným byla zjednána platnost. Tato odpovédnost naše jest tím větší, čím větším nákladem tyto školy zřízeny a vydržovány jsou.

Není pochybnosti, že nejlepší učitelové jsou nejskromnější a ti, kteří by měli k tomu nejméně příčiny, nejhorlivěji provádějí terrorismi proti zemskému výboru.

Opětně prohlašuji, že zemský výbor bude vždy pokládati za svou povinnost, by řádné a svědomité učitele, kteří řádně konají svou povinnost, chránil a jich práva uznával, ale budeme pokládati za stejnou povinnost, aby ti učitelé, kteří řádně nekonají svých povinností, byli k tomu náležitě přidržováni. (Souhlas)

Při této příležitosti by bylo velmi svůdné vrátiti se k návrhům, které učinil v dobrém úmyslu, prospěti věci, pan dr. Dvořák a na které odpověděla zemědělská komise.

Musil bych však rozvinovati celý program hospodářského vyučování. K tomu dnes není času, ponechám si to pro příští dobu, jen na upokojení p. dra Dvořáka ujišťuji opětně, že veškeré reformy, které ponavrhl, již zemský výbor z velké části provedl, aneb aspoň předběžná jednání konal, a ujišťuji ho, že než rok s rokem se sejde, nežli v tomto slavném sněmu se shledáme, budu míti potěšení ho přesvědčiti, že přání, která vyslovil, z největší části jsou provedena.

Již v generální debatě jasný princ Schwarzenberg a nyní p. posl. Fišera dotkli se otázky staveb škol. Otázka ta jest v ohledu finančním velice vážná. Jasný kníže Schwarzenberg poukázal, že jest potřebí, aby školy byly territorialně soustavně rozděleny.

Ta zásada byla již vyslovena, na tomto slavném sněme a přijata a zemský výbor se ji spravuje.

Zemský výbor nemůže odpovídat dnes z toho, jak byly dříve hospodářské školy zřizovány, poněvadž se to dělo z velké části nahodile. Zemský výbor se přičiní, aby napříště soustavy territorialní bylo šetřeno.

Jedno přání, jednu prosbu musím vznésti k jiným činitelům, kteří při zakládání těchto škol spolurozhodují, zvláště ku zemědělské radě.

Ve všech případech, kdy jde o zřizování škol hospodářských, musíme zavésti jednání se zemědělskou radou a vládou, a tu jest na zemědělské radě, by nečinila návrhy, které odporují soustavě territoriální, poněvadž, když činí návrhy, které soustavu territoriální porušují, a zemský výbor na ně nepřistoupí, vznikne zbytečný konflikt mezi zemědělskou radou a zemským výborem, a také zdání, jako by zemský výbor méně přál zřizování škol než zemědělská rada

Myslím že stačí toto upozornění, a že v plné shodě bude zemský výbor se zemědělskou radou postupovati.

Pan posl. Fišera vytknul, že stavění škol jest drahé. Nechci o tom se příti, zdali jsou naše školy drahé nebo laciné, ale připomínám, že při pořizování budov, které mají sloužiti veřejným účelům po celou budoucnost, musí se hleděti k tomu, aby byly upraveny tak, aby úkolu svému naprosto vyhovovaly. Arci souhlasím s ním, že jest potřebí hleděti k tomu, aby zbytečné náklady dělány nebyly. Projekty na takové školy pořizuji kuratoria.

Tyto projekty předkládají se zemskému výboru. Ten je dává technickému oddělení k prozkoumání.

Některé projekty, jako chrudimský, což mi dosvědčí p. dr. Pippich, byly zemským výborem opětně vráceny pravě z úsporných ohledů k přepracování. Zemský výbor byl si vědom té zodpovědnosti, aby se penězi neplýtvalo, avšak přílišné spoření při takové budově by bylo největším plýtváním, poněvadž postaviti budovy, které mají celou budoucnost přetrvati, jen nedokonale a je pak stále a stále opravovati, bylo by skutečným vyhazováním peněz. (Souhlas)

Pan posl. Fišera se zmínil o škole vysokomýtské. Beru na vědomí to, co pověděl, a neopomenu technickému odděleni dáti nové vyzvání, aby rozpočet co nejpřísněji zkoumalo. Upozorňuji pak pana posl. Fišera na jednu věc, že totiž rozpočty samy nejsou rozhodující, nýbrž to, co stavba školy skutečně stála poněvadž provádění stavby děje se veřejným offertním řízením.

Avšak předem udělati nízký rozpočet a pak o každou cihlu se stavitelem se práti, a donucovati ho nepřímo, aby za "více práce" přece z toho nějakou částku vytěžil, to myslím není hospodářské aracionelní. Při takovýchto stavbách nesmí býti pouštěno se zřetele, že jsou to veřejné monumentální budovy, při jichž provádění musí býti přihlíženo k tomu, aby byly řádně provedeny.

Ujišťuji, že resoluce pokud na nás bude, zajisté se přičiníme o to, aby tak se stalo, a proto myslím, že, pana Fišery jest bezpředmětná. Jinak se má věc s návrhem pana dra Pippicha v příčině povolení nákladu na stavbu škol v Chrudimi a v Kadani. Pan dr. Pippich mně velice usnadnil úlohu, poněvadž veškeré důvody uvedl, které zemský výbor příměly, aby náklad byl povolen v poměru třetiny. Rozpočtová komise přistoupila na příspěvek pouze 30 000 zl.

Co se týče Kadaně, sděluji to, že místní činitelé na stavbu tuto zaručili přípěvek 63 000 zl, a kdyby nyní zůstalo při tom, že má země přispět pouze 30 000 zlatých, pak sníží svou nabídku také na 30 000 zl.

Po komisích, které v posledních dnech tam se odbývaly, není naprosto možno budovu školní tam za 90 000 zl postaviti.

Tedy kdybychom přijali toto omezení, které navrhla rozpočtová komise, a které se odchyluje od návrhu zemského výboru, my bychom zajisté za ty peníze školní budovy v Chrudimi a v Kadani postaviti nemohli, a tím by celá akce na pozemštění škol těchto nemohla býti provedena, nemohli bychom zavésti jednaní s vládou o příspěvek, poněvadž by se vláda obmezila také na 30 000 zl. Tedy, co slavný sněm si přál, aby tato akce co možná rychle byla provedena, by dosaženo býti nemohlo. Přijímám návrh Dr. Pippicha, poněvadž úplně se shoduji s návrhem, který prvotně zemský výbor v této příčině učinil.

Při této příležitosti budiž mi dovoleno, poněvadž do této kapitoly spadají Raiffeisenovy pokladny, vyrovnati účet se svým vzácným přítelem, který poctil mne a pány kollegy velmi dlouhým letákem, objemnou kritikou krátké řeči, kterou jsem příteli panu kollegovi Jandovi 13. dubna t. r. odpověděl k jeho dotazu ve příčině Raiffeisenovek na tomto slavném sněmu. Lituji toho, že jsem se dopustil přečinu tak velikého, že jsem takovým způsobem rozčílil. Hospodina z německého svazku Raiffeisenovek. (Veselost)

A ještě nemilejší jest mně, že mu musím odvděčiti, že všecko, co jsem tenkráte tvrdil, bylo úplně pravda. Činím to nikoliv z ohledů osobních, ale toliko z ohledů věcných.

Já jsem tenkrát bez přípravy, nemaje akta po ruce, odpověděl na dotaz přítele kollegy Jandy, dnes pokládám po útocích podniknutých za svou povinnost uvésti určitá fakta na potvrzení všeho toho, co jsem tehdy tvrdil.

Mou povinností arciť není, abych odpovídal na osobni nájezdy, slavný sněme, ale jest mou povinností, abych dokázal, že to, co jsem pravil, bylo věcně pravdivé. Tvrdil jsem, že v této objemné zprávě, kterou vydal německý svaz o činnosti své, se útočí proti zemskému výboru a proti jeho referentu. To nemůže být popřeno, poněvadž útoky ty naplňují stránku 73-84, 89-90, 91-92. (To je dosti') Tvrdil jsem, že tento sborník jest vydáván také spolu nákladem zemským. Na titulu knihy té jest napsáno, že vydávána jest nákladem tohoto svazu a my na uhrazení správních nákladů tohoto svazu povolujeme 1000 zl, tedy jest faktum, že nám tento svaz ve svém sborníku také na náklad zemský nadává. (Veselost) Při povolování těchto subvencí na správní náklady tohoto svazu bylo výslovně prohlášeno, že se tyto podpory povolují, aby tento svaz, jakož i svaz český vykonával revisi záložen bezplatně.

Z podání od Raiffeisenovek došlých vychází, že německý svaz vybírá od těchto založen dle počtu členů příspěvek roční až 15 zl a že si nechá ještě platiti za revisi zvlášť, a že vybírá jednu desetinu pct. z kontokoventních obchodů. (Slyšte!) To nesrovnává se s účelem usnesení slav. sněmu, poněvadž ten svaz, když přijal subvenci, měl tyto revise zadarmo vykonávati. Že to břemeno jest poměrně k malému čistému výnosu mnohých Raiffeise-