empirie, neodpovídá požadavkům, které nezbytně musíme hlásiti.

S hospodářskou vědou, jak Vám všem dobře bude známo, ba mnohým lépe nežli mně, zejména těm starším a zkušenějším, má to jisto své obtíže. Hospodářskou vědu není možno vybudovati na základě nějakých mathematických formulek neb universálních receptů. Dobré, správné, racionelní hospodaření v té které krajině vyžaduje, abych tak řekl, na mnoze lokálních znalostí, vyžaduje znalostí místních, neboť, velectění pánové, ten, kdo dovede ku př. hospodařiti v jižních Čechách, nemusí ještě správně hospodařiti v Čechách východních, a kdo dovede velmi dobře ovládati hospodářství obilní, často nedovede ovládati hospodářství fabrické.

Na tuto pravdu, velectění pánové, nemělo by se zapomínati.

Hospodářský učitel měl by především býti úplně seznámen se specielními hospodářskými poměry okolí školy, na níž jest mu působiti.

Že tomu tak posud není, máme příležitost bohužel až příliš často pozorovati ve schůzích hospodářských spolků. Hospodářskou theorií dokonale vyzbrojený učitel stáva se směšným, poněvadž lpi na nějakém receptu, který náhodou v daných poměrech neplatí.

Toto často se opakující faktum měli jste všichni příležitost pozorovati - a účinky jsou pro školu, na níž dotyčný učitel působí, ty nejzhoubnější.

Jakmile stane se takovýto učitel na několika schůzích ve shromáždění praktických hospodářů směšný, pak jest škola, na které působí, hotova a odbyta.

Jen několika stručnými slovy si dovolím poukázati na školství německé. To zná každý, že veškerá sláva hospodářského školství německého datuje se od doby, kdy na špici hospodářského školství byl tam postaven na slovo vzatý praktik Dr. Julius Kuhn, který dlouhá léta nejdříve výkonně hospodařil, který byl naprosto seznámen se všemi modalitami praktického hospodářství, a pak teprve odebral se na katedru učitelskou aby přednášel, aby učil, a tyž dovedl kolem sebe shromážditi armádu žáků z celého světa.

Velectění pánové, správa zemská, země naše svěřila školství hospodářské, školství odborné, na každý způsob muži povolanému, jenž má a plně ovládá potřebný arsenál správní, který ovšem jest nezbytným, by přivodil corps hospodářského učitelstva na žádoucí výši doby.

Ovšem, velectění pánové, musíme, dotyčnému pánovi poskytnouti a býti mu oporou při těžké, namáhavé práci.

Vím z vlastní zkušenosti, že i ve zkušební komisi pro prokázání kvalifikace našich hospodářských učitelů zasedají muži osvícení, praktikové na slovo vzatí, a že i zde tedy jest postaráno v patřičné míře o kontrolu, která jest nezbytná při posuzování kvalifikace hospodářských učitelů.

O tom není pochyby, že v komisi kde zasedají empirikové a theoretikové rázu Prokůpkova, Fišerova atd, že jest dosti vědomostí, jak po stránce praktické tak theoretické, aby se ten pravý výběr mohl skutečně státi, a proto naprosto nevěřím klepu, který se tak houževnatě šíři, že zkušební komise vyzvala jistého při skouškách vlivu plného pána, aby všem reflektantům hospodářského učitelství doporučil své spisy, celou sbírku svých spisů, které se prý nesou směrem moderním, které podávají zvláštní své učení. Tyto spisy dle těchto klepů - já to aspoň chci za klep považovati, když i mám písemní doklady, přece tomu nemohu, nechci věřiti - tyto spisy lze dostati za 12 zl. od P. T p. autora na dobírku.

Z dopisu, který se mně dostal do rukou, vysvitá, že jest ten způsobilý pro úřad hospodářského učitele v Čechách, kdo se seznámí sjetými utopiemi s jistým problematickým učením.

Račte prominouti, že jsem zabočil, že jsem poukázal na nešvar, který se nesmi trpěti. Jsem přesvědčen, že slavná zkušební komise tohoto pána k něčemu podobnému nesplnomocněla a nepochybuji, že dotyčnému pánovi dá i věděti, že se tak nestalo.

Tím bych kapitolu o školství pokládal za odbytou. Račte dovoliti, že budu hřešiti dále na Vaši vzácnou trpělivost, že zmíním se několika slovy o odvětví, které pokládám za neméně důležité, o našich melioracích.

Nebudu líčiti obšírně, není toho třeba. Dnes mam především na zřeteli veliký projekt, upravení řeky Labe k účelům zemědělským, průmyslovým i obchodním.

Velectění pánové, to jest stará otázka, a já jsem přesvědčen, že bych Vám o ní nic nového zde pověděti nemohl, poněvadž touto otázkou zabývá se sněm království Českého již po dlouhá léta, ale bohužel celá věc jde račím tempem ku předu. Jestliže se to neuspíší, není žádné naděje, že bychom se dočkali v teto věci nějakého reabsování. Velectění pánové, já si jen dovolím odporučiti způsob ora Wagnera, který velice pádně, jak to u nás až doposud nikto neučinil, dovolává se úpravy Labe a vypočítavá zcela jasně rentabilitu tohoto podniku a o tom, velectění pánové, nebude nikdo pochybovati.

Trefně tam praví pan autor, že důleležitost splavnění Labe jest dalekosáhlá, že by takovéto splavněni mělo veliký vliv i na celou Moravu, že by mělo velký vliv na celé východní, střední i na celé severní Čechy.

O tom, velectění pánové, není pochybnosti. Kdo ví, že v povodí labském, ku přikladu jen od Jaroměře až k Melníku, jest 49 cukrovarů, na 300 velkých mlýnů a cela nepřehledná řada různých etablissementů průmyslových a obchodních, ten již jistě dovede vystihnout důležitost této vodní dráhy.

Než, velectění pánové, u nás pro to není smyslu. Nahoře se stýská, že máme špatné finance, že nemáme prostředků, abychom se z té tísně finanční vypracovali, ale, velectění panové, nikdo nevidí ten nejbohatší zdroj, ten nejbohatší pramen´. Úprava řeky Labe by byla jistě tak rentabilní, že, kdyby se provedla, nejen že by se v době velice krátké celý ten náklad spojený s úpravou řeky musil krýti, ale, velectění pánové, ja jsem přesvědčen, ze tamnější zemědělství by sneslo dvakrát takové zatížení berní, jak dnes, poněvadž dnes, velectění pánové, veškerá ta úroda jest tam zničena, a zemědělec naprosto nic nemá z té zemědělské úrody.

Velectění pánové, víte, do jaké sumy jen odpis daní v těchto Polabinách sahá, že odpis na daních každoročně jen v krajinách čistě polabských činí více, než nám přispívá stát neb země do melioračního fondu.

Celková škoda Labem a jeho přítoky každoročně způsobená obnáší okrouhle 6, 000 000 zl, z čehož vidno, že cirka ve čtyřech letech způsobí Labe tolik škody, mnoho-li by stála jeho úprava.

Velectění pánové, ještě opětovným poukázáním na spis Dra Wagnera, kde se může každý podrobněji s věci seznámiti, končím tento odstavec a dovoluji si přejíti k odstavci velmi choulostivému, mám na mysli vojsko vzhledem k zemědělství.

Ja, velectění panové, nejsem z těch a nebudu z nich nikdy, kteří by beze všeho, aniž by příliš přemýšleli, vyslovil se proti tomu tzv. militarismu, ačkoliv jeho přítelem nejsem a také nebudu, ale dívám se na věc zcela reálně, jak jest. Proti militarismu vyslovily se již zcela jiné veličiny, než jest ten který poslanec.

Proti militarismu se vyslovil car Mikuláš a to jest trochu mocnější pán než má maličkost aneb kterýkoli z nás. To, co carem Mikulášem bylo v tomto ohledu hlásáno, zůstalo pouhou ílusí, zůstalo to jen na papíře. Ja si ale dovoluji poukázati na následující Ustavičné poukazování na militarismus jest šiml, který se vlastně našim vídeňským vládám hodí znamenitě do krámu, aby mohli říci, že nemají na jiného peníze.

Já sám pokládám náklad na vojsko za přílišný, za zbytečný, ale podívejte se do sousedního Německa, do Anglie, do Francie' Tam věnuje se na vojsko ještě více a ještě zbude dosti peněz na podporováni průmyslu, obchodu a zemědělství. Poněvadž tam dovedli dobře vystihnouti princip moderního hospodářství, dovedli moudrými opatřeními sesíliti poplatnost nejdůležitějších odvětví národního hospodářství.

Velectění pánové! Podívejte se, jak se representuje armáda naše, jak se representuje náš voják. Co v něm vidí náš lid ? Náš lid vidí ve vojákovi darmožrouta. Proč, ctění pánové, nevidí v tom anglickém vojáku lid také takového darmožrouta ? Proč ho nevidí Francouz ve svém vojáku a proč ho nevidí Němec ve svém vojáku? Ze dvou příčin. Předně jsou to příčiny národní a to jsou věci všeobecně známé a byly zde již bezpočtukráte uvedeny, jmenovitě když se jednalo o známém "hier".

Ještě na něco dovoluji si poukázati, nač dle mého zdání za mé přítomnosti posud zde poukázáno nebylo.

Rusko ku př. používá v míru své ohromné branné moci jmenovitě v zanedbaných krajinách na stavbu komunikací, silnic a dráh Vám jest, velectění pánové, známo, že veliká Sibiřská dráha téměř výhradně postavena byla od vojska.

U nás, velectění pánové, jest to plané panáčkování.

Velectění pánové! O tom není žádné pochyby, že mohutné armády anglické, německé, francouzské jsou používány především ku chránění průmyslu a obchodu.

Když se jednalo někde o získání nějakého tržiště zahraničního, ihned jsou tyto státy hotovy zakročiti celou silou své branné moci.

Ale u nás naše vojsko, račte mi prominouti dobrotivě, čeká až přijde nějaký oberbefehl z Berlína. To je výsledek našeho spojenství s těmi státy, kteří při nejbližší příležitosti se o nás rozdělí.

Velectění pánové, pozoruji nebezpečí že by mně J. J. nejvyšší maršálek mohl zkrátit mé vývody, budu tedy co nejstručnější a dovolím si poukázati jen na to, co nás zemědělce především bolí. Mám, velectění pánové, na mysli lehkomyslné obsazování resortu ministra orby, na které se mezi poslanci v soukromém hovoru tak častokráte poukazuje. Když se jedná o ministra války, to musí býti aspoň člověk, který měl někdy šavli v ruce. Když se jedná o ministra železnic, musí to býti někdo, kdo jel po dráze. Když se jedná, dejme tomu, o ministra financí, musí to býti také někdo, kdo umí počítati. Ale, velectění pánové, račte dobrotivé prominouti, ať na skrovné a čestné výjimky, jak byl na př. hrabě Ledebur, kterého jsme měli všichni ve velké vážnosti, když se jedná o obsazení této pro nás zemědělce nejdůležitější stolice, resortu orby, nehledí se vůbec na nic.

Po vždy se tam někdo objeví, o kom nikdo neměl zdání a tušení a kterého předtím nežli se stal Excellencí - ministrem orby, nelze nikde najíti. Neračte se diviti, že pak zástupci zemědělství - poslanci, kteří po přednosti tento stav zastupují, nemohou se s takovou Excellenci začasté ani smluviti. Kdo měl příležitost s posledními representanty tohoto resortu mluviti, přisvědči, že mám pravdu.

Velectění pánové, konečně přicházím k organisaci stavovské a tu nechci s kol. Práškem polemisovati - ale spíše se domluviti. Kol. Prášek měl zde v posledním zasedání dlouhou řeč. Já, velectění panové, v teto věci nechci si osobovati kritiku. Chrániž mne toho Pan Bůh, nikdy bych to neučinil, kritisovati kollegu.

Já jen prohlašuji, že, i kdybych si podobné právo osoboval, nikdy, ač nesouhlasím snad s 99% s tím, co kol. Prášek řekl, bych se o této řeči nepronášel podobným tonem, jako to učinil kol. dr. Kramář.

Způsob, jakým polemisoval s kol. Práškem Dr. Herold, byl nejen věcnější, ale i účelnější. Já sám jen připomínám kol. Práškovi ty doby, kdy všichni, kteří zde dnes sedíme, starali jsme se o prospěch našeho stavu, takzv. stavovskou organisaci. Tehdáž mezi námi nebylo rozporu, a jmenovitě vedení nebylo barvy radikální.

Byl to se strany zemědělců naopak spíše živel konservativní celým svobodomyslným hlubem v tehdejších dobách podporovaný. O tom není žádné pochybnosti. Slyšel jsem z úst nejpovolanějších, z úst, předsedy našeho klubu i závažných členů klubu bezpočtukráte, že proti naší stavovské organisaci ničeho nemají, nýbrž, že společně s námi vidí v organisaci stavovské sesílení šiku národního.

Ovšem tato zrnka, která tvoři ten kvádr národní, musí míti jeden společný tmel, musí míti, abych tak řekl, jistou toleranci, jistou vzájemnou lásku, jisté vzájemné porozumění pro potřeby všech stavů bez výminky. Na tom, velectění pánové, sám trvám, a pro takovou organisaci budu vždy. Při té příležitosti ale,poněvadž často nápadným způsobem se tato snaha pro takovou organisaci vytýká především stava našemu, musím upozorniti, že nejsme to jen my, nýbrž že jsou to především i mnohé jiné stavy, které silně akcentují své stavovské stanovisko. Hesla, v nichž sobě dnes stavovská politika libuje "nepůjde-li to po dobrém, půjde to po zlém" jsou sice vždy nezdravé, nepředložené výroky, ale u stavu, jako jest zemědělský, nechají se do jisté míry opříti o sílu poplatnou a početnou.

Nesouhlasím s podobnými hesly, v tomto ohledu jsou náhledy moje známy, ale s tím méně mohu souhlasiti, když kterýkoliv úřednický stav libuje si v podobných heslech.

Pokládám vždy za svou povinnost postaviti se proti takovým heslům a musím chtíti od Vás všech, abyste se proti takovýmto heslům postavili, a v této příčině vítám s povděkem řeč pana kolegy Kramáře, jenž v jedné z minulých schůzí velmi striktně v té příčině promluvil.

Ještě k jedné věci bych pověděl několik slov - Když pozorujeme běh našich věcí veřejných, vidíme všeobecnou nespokojenost. Tu jest nám položiti si otázku, zda li jest tato nespokojenost oprávněna, odpověď může zníti jen ano, - nespokojenost v celém našem národě jest oprávněna. Lid český jest nespokojen s hospodářstvím zemským i s hospodářstvím státním. Proč není spokojen s hospodářstvím zemským, proto, poněvač není do něho zasvěcen, poněvač mu ve svých masách nerozumí.

Náš lid neví, v jakém podruží se nalézáme oproti vrchnímu bernímu pánovi, oproti státu.

Velectění pánové, o tom není pochybnosti, že hospodářství zemské k hospodářství státnímu nachází se v tomto poměru, jak před r. 1848 nacházel se robotěz ke svému pánovi, k panské vrchnosti.

Nikdo nemá práva a nemůže posuzovati hospodářství zemské podle výsledků, jaké za těchto naprosto abnormálních poměrů se jeví. Nesouhlasím proto s tou výtkou, která se činí často hospodářství zemskému, s varovným hlasem, který vyznívá v ten smysl, že jestli hospodářství zemské skončí bankrotem, že budeme míti pro věčné časy špatných národních hospodářů, a že tím samým dokážeme svoji nezpůsobilost pro samosprávu a pro samostatné spravování naší vlasti.

Tomu, velectění pánové, není tak a já bych rad viděl toho národního hospodáře, byť by byl vyzbrojen nejmožnější finanční vědou, který by dovedl za stávajících poměrů zde v této zemi, odkud se všechno bere a do které se nic nedává, hospodařiti.

Velect. pánové, tím končím kratinké své vývody a přál bych si jen, aby společnou silou podařilo se nám v čase co možno nejkratším všechny tyto stesky odstraniti. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní ku slovu pan přísedící zem. výboru posl. hrabě Schonborn.

Dávám jemu slovo.

Přísedící zem. výboru posl. hrabě Vojtěch Schonborn: Slavný sněme. Jenom několika slovy mám za svou povinnost, abych dotkl se tří součástí vyřízení, jež slavná komise při kapitole V. slavnému sněmu navrhuje.

Než tak učiním, krátce chci reagovati jenom na vývody velectěného pana řečníka, jenž právě ukončil, pokud obíral se vyššími hospodářskými ústavy, které péči mého referátu jsou přikázány.

Vysocevážený pan řečník jest náhledu, že tyto oba ústavy vlastně do rámce našeho odborného vyučování hospodářského se dobře nehodí, že tedy snahu směřující k tomu, aby ústavy tyto byly přeměněny na ústavy střední, sluší vítati s povděkem.

Musím se přiznati, že jsem poněkud jiného náhledu. Již po několik let ovšem opakuje se tento úkaz. že slavná rozpočtová komise přání podobnému dává výraz, a již několikráte slav. sněm ovšem ne ve formě příkazu, nýbrž ve formě přání tuto myšlénku vyjádřil. Dle mého náhledu jest třeba při všech těchto praktických otázkách, jakou jest též zajisté odborné školství hospodářské, přihlížeti k tomu, jak dotyčná věc se v životě skutečně vyvíjela, a tu nelze přehlédnouti, že během nynější doby, zvláště za časů,kdy poměry našeho rolnictva do jakéhosi skutečného vývoje se dostávaly, bylo na to pamatováno, že zde v království Českém, kde máme přece jistou řadu statků a statkářů vládnoucích větším poněkud jměním, velkostatkářů menšího rázu, abych tak řekl, že tam bude třeba, aby rolnictvem též bylo pamatováno, by nejen snad úřednictvo pro velkostatkáře bylo pořízeno, nebo úřednickému dorostu pro velkostatkáře byla dána příležitost v zemi samé nalézti vyučování, nýbrž aby synům těchto menších velkostatkářů byla dána příležitost, aby, než k tomu přicházejí, by statek vlastní spravovali, též v zemi mohli nalézti řádného vyučování. Ovšem může se mi namítati že k tomu právě jsou školy střední hospodářské.

Avšak jakési stupňování v tomto směru též jest praktické a myslím, že se ukázalo již praktickým, dovoluji si konstatovati, že návštěva těchto obou ústavů a zvláště návštěva Táborského ústavu snad nasvědčuje tomu, že jejich další trvání skutečně vyhovuje praktické potřebě.

Avšak pokládám též za svou povinnost prohlásiti, ze vzhledem k tomu, že i letos rozpočtová komise podobným přáním dává výrazu, bude věci zemského výboru, aby touto věcí znovu se obíral, a aby snad slavnému sněmu v příštím zasedání podal zprávu, a poněkud sířeji této věci se dotýkal.

Jisté ponuknutí další k uvážení o těchto záležitostech ovšem bude dáno zemskému výboru tím, oč, jak se zdá, zřízení vysokého učení alespoň na českých školách technických v Praze skutečně přijde do lepšího proudu.

Jak sl. sněmu jest povědomo, slavná rozpočtová komise na dvou místech o tomto důležitém předmětu se zmiňuje a předkládá sl. sněmu ve vyřízení čísla 50 a 51 jisté návrhy, které jednak jsou obraceny naproti slavné vládě, jednak ukládají zemskému výboru, aby vyjednávaje dále v té věci, hleděl věc přivésti k místu.

Když již jednání v tomto směru v rozpočtové komisi bylo odbyto, došlo zemského výboru, a sice bylo to dne 9 t. m., sděleni od veleslavného místodržitelství, ze kterého lze seznati, že toto dosti dosud zdlouhavé jednáni se nyní chýlí k jakémusi konci.

Professorský sbor vysoké české školy technické vypracoval totiž podrobný program, jakým způsobem toto vysoké učení mělo by býti změněno, program a učebnou osnovu s jistými, ovšem ne zcela přesně vypočítanými rozpočty, a slavná vláda celý tento elaborát nyní zasílá zemskému výboru s prosbou, aby pokud možná brzy touto věcí se obíral, poněvadž hodlá již během aneb počátkem školního roku 1900 ve zřízení tohoto oddělení zemědělského pokračovati.

Ovšem ma ta věc ještě jinaký háček

Dosud totiž slavný sněm se byl na tom usnesl, že ukládá zemskému výboru, aby zaujal stanovisko v dotyčném jednání, že království České bude ochotno přispívati do jisté míry na zřízení takového oddělení.

Byla však při tom vyslovena jakási mez, a mez ta měla spočívati v tom, že by země převzala polovici osobního nakladu, tedy polovici platu profesorského.

Nyní však slavná vláda, jak v této poslední notě se ukazuje, přeje sobě, aby království české šlo o krok dále, aby též polovici věcného nákladu krylo ze svého.

A nelze upříti, že při zřízení vysokého učení, kde tedy bude třeba dost nákladných sbírek a učebných pomůcek všem požadavkům věd vyhovujících, že při tom tento úkol další není tak beze všelikého významu.

Pokládal jsem za svou povinnost, abych ihned zde na tyto nové požadavky poukázal.

Bude později, až celá věc dále bude projednána, věcí slavného sněmu, aby o tom rozhodl.

Avšak myslím, že slavný sněm dá mi za pravdu, pravím-li, že bude věci zemského výboru, aby se tomuto novému požadavku slavné vlády opřel a aby trval na tom, by jenom polovice osobního nákladu - a i to obnáší dost velikou sumu - zemí, jak dosud k tomu byla ochota projevena, byla hrazena.

Myslím, že snad nebude třeba v tom směru učiniti návrh aneb doplniti jednu z resolucí, kterou v této příčině rozpočtová komise slavnému sněmu navrhuje, ale záleželo mi na tom, abych tuto celou věc již zde uvedl ve známost slavného sněmu.

Další záležitost, na kterou chci poukázati, jest ta, že již po několik let v rozpočtu zemském nalézáme položku pod známým názvem "všeobecné dotace pro různé účele zemědělství. Tato položka byla v letošním rozpočtu k návrhu zemského výboru ustanovena číslici 15 000 zl.

Zdá se to býti číslicí dosti vysokou. Avšak přihlížíme-li k tomu, že z této číslice ohromné množství menších požadavků z celého království a z mnohých krajin musí býti hrazeno, bude pochopitelno, vyslovuji-li obavu, že snad bude třeba, aby zemský výbor tuto položku do jisté míry překročil. Neužívám toho slova rád, poněvadž není správné, aby číslice rozpočtu slavným sněmem stanovená zemským výborem byla překročena, a podotýkám k tomu, že jest to jen osobní můj náhled, a nevím, kdybych takový náhled předložil zemskému výboru zdali by sl. grémium zemského výboru na návrh překročení takového přistoupilo. Avšak dle mého osobního náhledu, jak nyní věc posouditi lze, dle celého množství požadavků, které již nyní částečným přikázáním jistých petic sl. sněmem zemskému výboru se ukazují, bude asi třeba v tom směru jakéhosi překročení povolené dotace a že snad bude - a ještě třeba v příštím zasedání sl. sněmu předložiti návrh poněkud ještě vyšší dotace.

Konečně třetí věc, které se chci dotknouti, jest návrh slavné rozpočtové komise ohledně podpory pro novou stavbu vyššího hospodářského ústavu v Táboře. Že jest to stavba, které vůbec jest třeba, o tom, myslím, nelze ani míti žádné pochybnosti. Každý, kdo zná tamějši krásné královské město Tábor, ví, že tato přece důležitá škola jest dosud umístěna v místnostech dosti chatrných.

Čilá návštěva této školy toho vyžaduje, aby bylo pomýšleno na stavbu novou. Královské město Tábor též skutečně k tomuto účelu přistoupilo a předložilo slavnému sněmu cestu zemského výboru žádosti a návrhy, k nímž rozpočtová komise již celkem přistoupila.

Zemský výbor ovšem učinil návrh poněkud jiný, avšak i v této formě, jak jsou předloženy rozpočtovou komisí, totiž ve formě, kteráž letošního rozpočtu se netýká a jenom na příští léta tuto potřebu převaluje, myslím, že bude skutečným požadavkům vyhověno.

Avšak při dalším sledování tohoto předmětu zdálo se mi, že bude třeba, stylistické znění návrhů v tom směru rozpočtovou komisí učiněných poněkud poopraviti.

Jedná se právě a to prohlašuji zcela zřejmě pouze o úpravu vlastně stylistickou a sice tím směrem, že kdežto praví komise rozpočtová, že po uhrazení jedné třetiny nákladu zemí a druhé třetiny státem, druhé dvě třetiny - to má býti jedna třetina - mají býti hrazeny místními činiteli, v první řadě městskou obci královského města Tábora.

Já dovolím si navrhnouti, aby úprava byla volena tak, že uhrazení jedné třetiny děje se zemí a druhé třetiny státem zbývajicí poslední jedna třetina ma býti hrazena místními činiteli.

Druhá oprava leží v tom, že ne v tisících, nýbrž jen v menších číslicích byla suma ne zcela správně vypočtěna. Všecko to netýká, se jak jsem již dříve dovolil si na to poukázati, rozpočtu letošního, nýbrž bude se týkati teprve rozpočtu příštího.

Dovolím si tedy činiti návrh, aby na místě odstavce 21 vyřízení zemského rozpočtu na str. 264 a na místě čl. II. téhož odstavce byly vsunuty odstavce nové, které zní:

I   Obci král města Tábora povoluje se zásadně k částečnému uhrazení nakladu spojeného se stavbou nové budovy pro vyšší zemský hospodářský ústav v Táboře, zemský příspěvek nepřevyšitelnou sumu 76 000 zl, ve třech lhůtách po 25. 333 zl 33 kr

II   Za tím účelem ukládá se zemskému výboru, aby vložil první lhůtu pr. 25 333 zl 33 kr do rozpočtu na rok 1900 a stejné lhůty 2 a 3 do rozpočtu na roky 1901, 1902, jestliže vláda stejnou sumou 76 000 zl, jakož i místní činitele jmenovitě obec král. města Tábora zbývající poslední třetinu nakladu pravoplatně zajistí.

Před provedením dotyčného jednáni nelze se stavbou započíti (Výborně! Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. hrabě Schonborn činí návrh, by odst. 21 zněl

I   Obci král. města Tábora povoluje se zásadně k částečnému uhrazeni nákladu spojeného se stavbou nové budovy pro vyšší zemský hospodářský ústav v Táboře, zemský příspěvek nepřevýšitelnou sumou 76000 zl ve třech lhůtách po 25 333 zl 33 kr

II   Za tím účelem ukládá se zemskému výboru, by vložil první lhůtu 25 333 zl 33 kr do rozpočtu 1900, a stejné lhůty 2 a 3 do rozpočtu na roky 1901 a 1902, když c. k. vláda stejným obnosem 76 000 zl jakož i místní činitelé, jmenovitě obec královského města Tábora, zbývající poslední jednu třetinu nákladu pravoplatně zajistí, před provedením dotyčného jednání nelze se stavbou započíti

I     Der Gemeinde der kgt Stadt Tábor wird zur theilweisen Bedickung des mit dem Baue eines neuen Gebäudes für die höhere landwirthschaftliche Landeslehranstalt in Tábor verbundenen Anfwandes principiell ein Landesbeitrag mit der unubeistreitbaren, in drei Raten zu je 25 333 fl. 33 kr fälligen Summe von 76 000 fl bewilligt

II     Zu diesem Zwecke wird der Landesaugschuß beauftragt, die erste Rate per 25 333 fl 33 kr in den Voranschlag pro 1900, und die gleiche 2. und 3 Rate in die Voranschlage pro 1901 und 1902 unter der Voraus setzung einzustellen, daß die k. k. Regierung einen gleichen Betrag von 76 000 fl und die Lokalinteressenten, insbesondere die Gemeinde der kgl. Stadt Tábor, das erübrigende letzte Drittel des Aufwandes rechtsgiltig zusichern, vor Durchführung der diesbezüglichen Verhandlung kann der Bau nicht in Angriff genommen werden.

Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben

Návrh jest dostatečně podporován

Der Antrag ist hinreichend unterstützt

Přichází nyní ke slovu pan posl. dr. Pippich

Posl. dr. Pippich: Sl. sněme! Chci len několik slov promluviti k odst. 26 a 27 "Vyřízení", které týkají se subvenci na stavbu školních budov pro střední hospodářské školy v Chrudimi a Kadani. Zde bylo rozpočtovou komisí, která ovšem v tom nebyla sjednocena, položeno do návrhu, že povoluje se jedna třetina nákladu, avšak 30 000 zl nepřesahující, a sice letos odchylně od dřívějšího povolování, kde vždy prostě povolila se jedna třetina nákladu zemí, 1 třetina státem, a jedna třetina místdími činiteli. To jest tím nápadnějším, že se to letos stalo v obou těchto případech, kdežto nastalo při těchto středních hospod. školách sezemštění. Jsou to zemské školy a musí záležeti zemi na tom, aby při svých zemských školách měla řádně a účelně zřízené budovy a ovšem aby se žádným zbytečným nákladem tyto budovy nestavěly. Poněvadž stanoveno, že zemský výbor důkladně ma prozkoumati piany a upraviti rozpočet, a dále v odstavci b jest ustanoveno, že plány a rozpočet musí býti zemským výborem schváleny, konečně v odstavci c, že budovy odevzdají se do vlastnictví země, tím méně odůvodněno jest omezení anebo dodatku "nepřesahující 30 tisíc. "

Může totiž nastati případ, že při největší péči a úspornosti se strany země vzhledem k tomu, že ku příkladu nevyčerpává to, co uvedeno, na stavbu školní budovy a budov hospodářských veškeré potřeby, jako jest potřeba zkušebného pole a jiné, že tento náklad může převýšiti obnos 30 000 zl připadající na zemi.

A co by byl následek toho? Poněvadž v odst. a) se praví, že jedna třetina nákladu bude uhražována státní subvencí a místními činiteli, rozumí se samo sebou, že stát se držeti bude své cifry 30 000 zl a místní činitelé rovněž, a nedá jí více, takže by země byla poškozena tím, když si toto omezení na sebe uložila, aniž by se tím věci samé prospělo. Tedy v zájmu země, aby toto rozdělení bylo správné, ačkoliv nechci mluviti pro to, aby se v něčem plýtvalo penězy a aby se budovy školní stavěly způsobem příliš nákladným, nýbrž jen tak, jaká jest skutečna potřeba, myslím, že zde při těchto obou ústavech, poněvadž jsou to zemské školy, poněvadž zároveň země sama celou