Jeho Excellence místodržitel hrabě Coudenhove. Slavný sněme' Naproti vývodům této zprávy dovoluji si také jenom docela stručné podotknouti, že již po delší dobu nese se snaha vlády za tím, aby archiv místodržitelský doznal náležitého upravení a doplněni a aby byl uveden na výši archivů moderně zařízených Za účelem tím ustanovena byla při něm řada úředníků, materiál se shledává a rovná.

Otázce vhodného umístění jmenovaného archivu věnuje vláda, jak již minulého roku z místa tohoto v tomto slavném sněmu bylo sděleno, již po dlouhou dobu plnou svou pozornost, tak že naléhaní nějakého ve příčině té snad žádoucno není.

Správa archivu pečuje se vší horlivosti o to, aby veškerých spisův a listin, jež do archivu toho náležejí, kterých tam nyní však není bylo dosaženo, pokud se týče, aby mu byly navráceny.

Podobně počíná si i správa archivu zemského, jež rovněž horlivě sbírá a reklamuje materiál, jenž po názoru jejím náleží archivu zemskému. Vyskytuji-li se při těchto snahách malé divergence v náhledech, nebude nesnadno je urovnati.

Pokud na mně jest, bude aspoň vždy mojí snahou, podporovati též archivalní práce země, aniž bych se snad vážně pozastavoval nad sběratelskou horlivostí orgánů v archivu zemského, jež tu a tam snahy naše křižuje, neboť jsem si toho jist, že zemský výbor ze stejného hlediska vychází

Láskyplně sbírati a udržovati veškeré listiny, které mají význam pro dějiny království i pro jeho kulturní rozvoj, jest zajisté cílem snah obou archivů, a račiž, slavný sněme, býti ujištěn, že na to z mé strany nikdy se nezapomíná.

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se k řeči pan poslanec Dr. Pippich. Dávám mu slovo.

Posl. Dr. Pippich: Slavný sněme' Pan kollega dr. Celakovský přivedl v diskussi dvě resoluce navržené k tomuto záhlaví, a sice v odstavci čtvrtém a desátém a při posuzování těchto resolučních návrhů pozastavoval se nad tím, že v odstavci 4 zemskému výboru se ukládá, by se vší péčí staral se o to, by důvodný nárok zemského archívu na uchování veškerého materiálu pozemkových knih v království Českém a na soustředění jeho v ústředním archivu zemském nikterak nebyl zkracován.

Shledávaje v tom jaksi přílišnou centralisaci celé této akce na zachováni důležitých těchto památek archiválních, na které zemi přísluší nárok proto, poněvadž jsou přímo zemským majetkem, totiž majetkem dřívějších městských a patrimoniálních úřadů a tvoři cennou součást inventáře majetku zemského, poněvadž důvodně a s hrdosti vzpomínáme toho, že instituce pozemkových knih se právě vytvořila na půdě české, že jest tedy svérázným výtvorem české právnické vědy, (Výborně') vycítil p. kollega Dr. Čelakovský, že tato resoluce obrací své ostří jiným směrem, a správně poukázal k tomu, že snad jedná se o to, aby z jiné strany ve velkém slohu založená akce zemského výboru i sněmu nebyla rušena., a tu skutečně nechci říci, že snad v některém zlém úmyslu, ale snad v té horlivosti sběrací, o které se zmínil také p. místodržitel, stalo se docela v určitém konkrétním případě, který ve zprávě také zde je uveden.

A tu právě bylo to při příležitosti jednaní o žádosti města Budyně za odevzdání starých pozemkových knih městskému archivu tamtéž, kde projevilo c. k. místodržitelství, že se jedná vlastně o věc spadající do oboru působnosti jeho a že dlužno starati se o to, aby veškeré knihy pozemkové v jediném ústředním archivu a to archívů místodržitelském byly uloženy, a dále dříve již ve výnosu ministerstva spravedlnosti ze dne 28 října 1897 a v notě presidia c. k. vrchního soudu v Praze ze dne 15. listopadu 1897 se poukázalo na to, že sice platí zásada, že starý materiál spisový v prvé řadě se má odevzdávati do archivů politických zemských úřadů, že ale dlužno pro království České připustiti výjimku, poněvadž zemský archiv má již hojný počet pozemkových knih a desk zemských a když se mu odevzdají i ostatní pozemkové knihy a sbírky listin u soudů v Čechách se nalézající, bude takto veškerý materiál pozemkových knih soustředěn co možná nejvíce v jednom ústředním archivu, čím se evidence celku i používání knih těch usnadní.

V této intenci projevené zde i ve výnosech citovaných právě zemský výbor se staral o to, aby celý ten materiál pozemkových knih snesen byl do archivu zemského, poněvadž by nastalo jinak nebezpečí, že by byl snesen do jiného ústředního archivu a že by tím více archiv jiný se namáhal, stáhnouti veškeren ten materiál na sebe. Proto stala se tato centralisační snaha zemského archivu jaksi nezbytnou nutností. Právě v případu shora vzpomenutém to bylo, kde se jednalo o ponechání knih ve městském archivu a kde místodržitelství pravilo, my jsme proti tomu, poněvadž ty knihy patři do archivu ústředního, do archivu místodržitelského.

Proto právě myslím, že dlužno setrvati při této resoluci proto, poněvadž staví jaksi ochrannou hráz proti tomu, aby se nezasahovalo do toho cenného majetku zemského, a aby to právo zemského archivu na veškerý tento materiál se zachovalo. Tím není ještě řečeno, že se nemůže, poněvadž zde jest jen uvedeno, že má zemský archiv nárok na veškerý ten materiál, připustiti nějaká výjimka. O takových výjimkách jest již také ve zprávě jednáno.

Nebo již ve výnosu ministra spravedlnosti ze dne 28. října 1897 se pravilo, že výnimečně může býti svoleno, aby některým městům za jistých záruk byly dány pozemkové knihy k uschování v městských nebo okresních museích, nebo archivech městských. Tedy kde by důvodný byl takový nárok, a kde by snad badaní místní bylo usnadněno, kde na druhé straně není to větší výhodou, aby materiál ten byl pohromadě, a badaní se tak usnadnilo, jak to při ústředním archivu zemském je možno, kde jest přehled celkový a kde badatel nemusí po jednotlivých místech shledávati to, co na různých místech shledávati nutno, v takovém případě jsou výminky možný, a zajisté nebude zemský archiv činiti žádných obtíží. Ale na zásadě samé dlužno v zájmu tohoto majetku zemského, a v zájmu toho, aby celá akce nebyla rušena někým jiným a aby nebyla celá věc zabrána do cizích rukou, pevně setrvati.

Co se týče zemských desk, prohlásil p. kolega dr. Čelakovský, že plně souhlasí s akcí, jaká byla zavedena zemským výborem a jak nachází svého výrazu v resoluci zde připomenuté. A právě tato akce jest jaksi nerozlučně souvislou s akcí ohledně ostatních pozemkových knih, se snahou této přehlednosti a soustavnosti celku, tak že myslím, že jest to jen pomocným argumentem na posilnění resoluce, kterou jsme navrhli v odst. 4. Co se týče resoluce 10, o které se pan kol. Čelakovský zmínil, - vím, že to bylo v dobrém úmyslu a v nejlepších intencích řečeno - vytknuto, že bylo ve zprávě již super plus řečeno toho, co se může do veřejnosti říci.

Myslím, že kontrola veřejnosti v těchto věcech jest dobrá, a že musila veřejnost zvěděti o tom, když navrhuje se změna, proč tato změna se navrhuje Že dosavadní způsob archivalního badání ve Vatikáne se neosvědčil, že není snad právě nejspůsobilejších sil, které by dovedly s náležitou intensivností pracovati, že poměr nákladů a užitků vyvážených pro zemi nebyl takový, aby se to dalo na dále udržovati, to bylo uznáno výrokem dra Čelakovského a dotvrzeno, že práce ty nebyly tak pronikavý, a že byly spíše povrchní, že tedy jest potřebí změny.

Ku změně té směřuje právě návrh resoluce. To touto resolucí nemá býti vyloučeno a schoduje se to tedy úplně s tím, co přeje si pan koll. prof. Dr. Čelakovský. Že se nepomýšlelo na to, aby vysláni byli dva úředníci současně, jest patrno ze zprávy samé, kdež se praví.

Zemský výbor navrhuje tudíž, aby v říjnu letošního roku byl vypraven do Říma adjunkt zemského archivu Ignát Kollmann a po jeho návratu aby byl vyslán adjunkt Dr. Nováček.

Tedy by se ti pánové střídali, takže by to nebylo na újmu archivu zemskému.

Resoluce mimo to navrhuje, aby byla jedna sila, což jest nutné, Pan kolega doktor Čelakovský pravil též, že kdyby se snad vyslali dva úředníci zemští, by to přišlo dráže, poněvadž by by bylo potřebí za ně substituce, že dlužno přijatí dodatek, aby také stipendisté zemští mohli vysílaní býti do Říma.

Nemám nic proti tomu, aby tento dodatek se přijal, ale ve zprávě rozpočtové komise na to jest již poukázáno, že tím nemá býti vyloučena možnost, aby v budoucnosti vedle úředníka archivního když by zvláště nadaný a dobře připravený stipendista mohl býti přetížen prací a agenda se velmi rozmnožiti, aby jedna nova sila byla přičleněna k nynějším silám, tak že by přece nastala jista úleva a věc by byla i lacinější, poněvadž ten náklad na stipendisty byl značný, a ještě nebyl účelný

Co se týče konečného dodatku, který navrhuje p. posl. dr. Čelakovský, aby se připojilo "vyslyše v historickou komisi zemskou", nemám se svého stanoviska jako referent o této věci proti tomu ničeho a dovoluji si jen připomenouti, že se rozumí to samo samo sebou, poněvadž zemský výbor dosud vždy - a zde se mu jen ukládá, aby o tom uvažoval než nějaké konečné rozhodnutí učinil, slyšel historickou komisi zemskou a předkládal a předkládá její zprávu zároveň se svojí, tak že jeho zpráva vždy se opírá o dobrozdání historicko zemské komise.

V praksi tedy se již provádí, co pan kol. dr. Čelakovský dodatkem navrhuje, a není potřebí ani výslovného vytčení toho (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Prohlašuji rokovaní za skončené

Ich erkläre die Debatte für geschlossen

P. přísedící zemského výboru posl. Adámek si vyžádal slova po skončení debaty.

Přísedící zemského výboru poslanec Adámek: Slavný sněme ! O pracích archivalních jež země podporuje, bylo by žádoucno všeobecně programově promluviti, ale neučiním to, poněvadž čas kvapí a jsou důležité předměty, jejichž vyřízení si přejeme.

Ze správ, kterou podal zemský výbor o činnosti zemského archivu, a ze zprávy rozpočtové komise vychází, že jsme v tomto sbírání staviva ku vybudování dějin království Českého učin-li veliký pokrok a to pokrok ve všech směrech, které od let zemí podporovány jsou munifícencí za našich finančních poměrů zajisté velkou.

Jen o dvou věcech budiž mi dovoleno se zmíniti, ku kterým poukázal pan poslanec prof. Čelakovský, kterýž především zevrubně mluvil o snášeni pozemkových knih do archivu zemského. Základní myšlénka založení této sbírky při archivu zemském byla, aby tyto pro dějiny selského stavu v království českém neocenitelné památky netoliko byly zachovány, ale aby v jediný veliký archiv byly sebrány, bezpečně uloženy, a veřejně přístupnými učiněny, tak, aby vedle zemského archivu stávaly, pokud se týče, byly zachovány také desky našeho stavu selského

V těchto knihách zachován jest materiál vzácný, a myšlénka, aby byly památky tyto zachovány a v zemském archivu soustředěny, jest odůvodněna tím, že právě těmito památkami na mnoze i z politických příčin bylo zle hospodařeno. Pan prof. Čelakovský ukazoval, že tato centralisace vede příliš daleko a že by byla na újmu místního studia historického.

Musím připomenouti, že přichází s těmito námitkami příliš pozdě, poněvadž již 4000 těch knih jest v zemském archivu sebráno.

Nyní, jde pouze o sebrání zbytku. Kdyby se přistoupilo k decentralisaci, jíž se p. prof. Čelakovský nyní ujímá, byl by toho následek, že by prvotní myšlenka úplného soustředěni padla na mnoze k velké škodě zachování tohoto vzácného archivního materiálu, kterýž, jak bude také p. Dru Čelakovskému známo, na mnoze byl úmyslně ničen a kažen.

Co se tyče ale specielní otázky Pražského archivu, myslím, že není pochyby o tom, že knihy, které patři Praze, patří do archivu Pražského a že tedy v příčině té nebude žádného konfliktu.

Tím také nebude prvotní myšlenka, aby tento materiál byl v jednom centru znesen a uschován, porušena poněvadž archiv města Prahy jest netoliko bezpečně upraven, nýbrž i vzorně spořádán a s vlasteneckou pietou spravován.

Po té stránce mohu ujistiti p. prof. Čelakovského, že nemusí míti žádných obav.

Druhá otázka týkající se studií vatikánských, jest mnohem vážnější.

Máme co děkovati papeži, že bohaté prameny vatikánského archivu historickému bádání otevřel a bylo by hříchem, aby se této příležitosti neužilo k tomu účelu, abychom všecky prameny našich dějin v těchto archivech sebrali.

Proto zemský výbor u vědomí své odpovědnosti vůči české veřejnosti těžce nesl, že v minulém roce nebyla vyvinuta v oboru tomto činnost taková, aby mohla býti nazvaná uspokojivou, a musil pečovati o nápravu. Po jednání s historickou komisi dospěl k tomu přesvědčení, že jiné pomoci není, než aby do Říma byli vysíláni úřednici zemského výboru, kteří by byli ze své činnosti zemskému výboru zodpovědní.

Návrhy p. posl. dr. Čelakovského mohu přijmouti tím spíše, poněvadž v našem zemském archivu jsou 2 úředníci, kteří v Římě již byli a se velmi dobře osvědčili.

Úplně souhlasím s p. dr. Pippichem jako specielním referentem rozpočtové komise, že náš návrh rozpočtové komise tomu nepřekáží, aby vedle zemského úředníka byl i mladší odborný znalec historik do Říma vysílán. Proto nemám námitek proti doplnění této resoluce, když p. prof. Čelakovský si toho přeje, poněvadž najde v resoluci tak zřejmého výrazu to, co bylo také intencí zemského výboru

Co se tyká druhého dodatku, aby byl vyslán znalec do Říma po vyslyšení historické komise, myslím, že by mohl pan prof. Čelakovský upustiti od tohoto dodatku, poněvadž jest to samozřejmé, že podle statutu, který má zemský výbor, že se jí ve všech případech takových bude zemský výbor dotazovati a pan prof. Čelakovský z prakse ví, že není důležitější akce archivní, ve které by se zemský výbor historické komise nedotazoval.

Zemský výbor klade velkou váhu na součinnost historické komise, která jest složena z vynikajících odborníků, a musím na to tím více klásti váhu, poněvadž zodpovědnost po vědecké stránce v tomto oboru zemský výbor přijmouti nemůže i v této příčině mohu ujistiti p. profesora dr. Čelakovského, že, pokud je na zemském výboru, vždy se bude přičiňovati, aby mezi ním a komisi historickou úplná shoda byla zachována. Zvláštním potěšením naplňuje mne odpověď J. E. pana místodržitele ve příčině archivu místodržitelského, poněvadž z ní vyznívá, že konečně po dlouhém připravování jest vláda odhodlaná učiniti náležité opatření netoliko k bezpečnému zachovaní, ale také k náležitému upravení archívu místodržitelského a že tento archiv v dozírné době bude, jak si všichni přejeme, tak upraven, aby byl přístupným veřejnému badání historickému.

Doufám, že po tom dnešním projevu J. E. pan místodržitel zajisté bude pokládati za svůj úkol, aby vládu k tomu konečně přiměl, by po době dlouhého přemýšleni přistoupila konečné k tomu, aby skutečný archiv místodržitelský, kde jsou složeny neoceněné a neocenitelné poklady zvláště pro historii naší dvou důležitých věků po bitvě Bělohorské, byl zachován (Výborně!)

Těším se, že J. E. pan místodržitel prohlásil, že pokládá činnost místodržitelského zemského archivu za soudružnou nesoucí se k tomu, aby byla učiněna náležitá príprava k dobudováni dějin království Českého, k pokračování v dějinách Palackého.

Postihujeme plnou měrou velikou důležitost pro náš národ, aby byly rozptýleny mlhy lží a falešného nazírání na osudné dějiny národa Českého po bitvě Bělohorské, bereme J. E. p. místodržitele za slovo a očekáváme, že budou přeměněna ve skutky.

Pro svou osobu mohu prohlásiti, že s prvním dodatkem p. prof. Čelakovského souhlasím, ale druhý dodatek by mohl vzíti nazpět, poněvadž v té přičíně obavy, které pronesl, se nám zajisté podařilo rozptýliti. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Pan zpravodaj se vzdává slova.

Přejdeme k hlasování

Wir gehen zur Abstimmung über

Předmětem hlasování jest potřeba, kapitola III, úhrada, kapitola III, vyřízení, článek III.

Pan poslanec dr. Čelakovský podal návrh, který byl dostatečně podporován, který se týká dotčeného účelů článkn vyřízení, a sice navrhuje, aby v odst. 10 vyřízení bylo uloženo po slovech "zemskému výboru úředníky zemského archivu, s nímiž by společně také stipendisté zemští podle potřeby mohli býti vysíláni "

Pan posl. dr. Čelakovský dále ještě navrhnul dodatek, který by byl přišel ke konci tohoto odstavce.

Tuto druhou část svého návrhu však vsál později zpět.

Mám tedy úmysl, zavésti hlasování tímto způsobem:

Napřed se bude hlasovati o vyřízení, a sice o článku III. odst. až 1 včetně 9

Pak dám hlasovati o odst. 10 dle znění navrženého p. poslancem dr. Čelakovským.

Pak-li by článek v tomto znění byl přijat, tedy by odpadlo hlasování podle návrhu komise, pak-li by nebyl přijat, tedy se bude hlasovati o tomto článku dle návrhu komise, a pak dám hlasovati o ostatních položkách, o kterých se právě jedná.

Gegenstand der Abstimmung sind Kapitel III. des Erfordernisses und Kapitel III. der Bedeckung und Artikel in der Erledigung.

Es hat der Herr Abgeordnete Dr. Čelakovský den Antrag gestellt, dass in der Erledigung im Punkte 10 eine Einschaltung statt finde, und zwar dass nach den Worten "zu verwenden" einzuschalten ware "mit denen gemeinsam auch die Landesstipendisten nach Bedarf entsendet werden können "

Der Herr Abgeordnete Dr. Čelakovský hat weiter einen Zusatz zu demselben Punkte beantragt, welchen er jedoch dann zurückgezogen hat Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in der Weise einzuleiten. dass zuerst über Artikel III, Punkt 1-9 inklusive der Erledigung abgestimmt werde, darauf über den Punkt 10 nach der vom Herrn Abgeordneten Dr. Čelakovský vorgeschlagenen Fassung - Sollte derselbe in dieser Fassung angenommen werden,so entfallt die Abstimmung über den Commissionsantrag sollte er in dieser Fassung nicht angenommen werden, so wird über denselben nach dem Commissionsantrage abgestimmt werden, und dann über die übrigen Theile der in Verhandlung stehenden Positionen

Činí se proti tomuto způsobu hlasovaní námitka ?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Nebyla činěna žádna námitka

Es ist keine Einwendung erhoben worden

Předkládám tedy k hlasováni článek III. vyřízení od bodu 1 až včetně 9

Ich lege zur Abstimmung den Artikel III. der Erledigung, Punkt 1-9 incl. vor

Žádám pány, kteří tyto položky přijímají, by vyzdvihli ruku

Ich ersuche die Herren, welche diese Posttionen annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty

Sie sind angenommen

Nyní přijde bod 10 k hlasování s vložkou, kterou pan poslanec dr. Čelakovský navrhl.

Nunmehr kommt Punkt 10 mit der Einschaltung des Herrn Abgeordneten Dr. Čelakovský zur Abstimmung

Nebude snad třeba, abych to ještě jednou přečetl

Es wird nicht notwendig sein, dass ich diesen Punkt nochmals verlese.

Žádám pány, kteří přijímají návrh pana posl. dra Čelakovského, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag des Herrn Abgeordneten Dr. Čelakovský annehmen, die Hand zu erheben

Návrh jest přijat

Der Antrag ist angenommen

Nyní žádám pány, kteří přijímají ostatní části těchto položek, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die übrigen Theile dieser Positionen annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty

Sie sind angenommen

Zpravodaj posl. dr. Fořt. Předmětem IV. debaty jest hospodářství polní a sadební

Potřeba v této kapitole činí 51 738 zl., úhrada pak 34 834 zl

Vyřízení obsažena jsou pod čl. IV Peticí není v této rubrice žádných

Landtagssekretär Höhm (liest) Cap IV Land- und Forstwirtschaft Erfordernis im Ganzen 51 738 fl, Bedeckung im Ganzen 34 834 fl - Hiezu Art IV der Erledigung

Nejvyšší maršálek zemský Žádá někdo za slovo k položkám které mají Číslo IV?

Verlangt jemand das Wort zu den unter IV angeführten Positionen ?

Tyto položky jsou přijaty

Diese Positionen sind angenommen

Zpravodaj posl. dr. Fořt. Předmětem debaty jest zemědělství.

Zemědělství vykazuje dle předloženého rozpočtu jakožto potřeba obnos ordinarium 508 352 a extraordinariu 608 739 zl a jakožto úhradu v ordinariu částku 64. 937 zl a v extraordinariu 900 zl.

Vyřízení obnažena jsou pod článkem V, petice pak od čís. 4 až do 23.

Landtagssekretar Höhm (liest) Cap V. Landeskultur Erfordernis im Ganzen, u zw. im Ordinarium 508 352 fl und im Extraordinarium im Ganzen 608 739 fl, Bedeckung im Ordinarium 64, 937 fl, im Extraordinarium 900 fl. Hiezu Art V. der Erledigung und Petitionen 4-23.

Nejvyšší maršálek zemský. K těmto položkám jsou přihlášeni řečnici

Zu diesen Positionen sind Redner gemeldet.

Kontra pan posl. Udržal a Dr. Pippich, a pro pan posl. Vojtěch hrabě Schonborn a Fišera.

Dávám slovo p. posl. Udržalovi, který je zapsán první proti návrhům komise.

Posl. Udržal: Slavný sněme' Přihlásil jsem se ke slovu k ods V, při kteréž příležitosti chci nejdříve stručnými slovy dotknouti se školství odborného, školství hospodářského.

Existenční zápas ať mezi jednotlivci, celými stavy nebo celými národy jest dnes veden zbraní duševní a vítězí ten, kdo jest nejlépe vyzbrojen, kdo jest nejvyškolenější v tomto zápase. Nedivte se tedy, velectění panové, že my všichni, kterí po přednosti pokládáme za povinnost hájiti a zastupovati zájmy zemědělské, ceníme a uznáváme velikou důležitost náležitého vzděláni svého stavu. Naše školství obecné dává všem stavům možnost opatřiti si jakousi stejnou míru povšechného věděni, než každý stav pak pro sebe musí se starati o zřízení odborných škol, o zřízení odborného vyučování.

Nedá se upříti, velectění pánové, že jmenovitě v posledních letech stal se u nás na tomto poli pokrok dalekosáhlý, že hospodářské školství rozvinulo se v míře netušené a že jest i velice dobře, velice pečlivě organisováno, že nechybí mu snad nic jiného než, bych tak řekl, jakási koruna, která by mu byla dána ve způsobu vysokého učení odborného ve způsobu vysoké nějaké hospodářské akademie, na titulu konečně nezáleží.

My, velectění pánové, rozeznáváme nejnižší kategorii škol hospodářských, takzv. hospodářské školy zimní, hospodař rolnické školy, hospodář střední školy a vyšší hospodářské průmyslové ústavy. Budiž mně dovoleno, abych pozornost Vaší především obrátil na tyto poslední, na tato naše nejvyšší hospodářská učiliště.

Míním hospodářské průmyslové ústavy v Táboře a Libverdě.

A zde, velectění pánové, napadá především poměrně příliš slabá návštěva těchto 2 ústavů.

Hospodářská škola v Libverdě vykazuje celkem asi 19, hospodářský ustav táborský 51 posluchačů.

Zemský náklad na tyto ústavy obnáší na každý přes 30 000 zl.

Pátrame-li po příčině této slabé návštěvy, přijdeme k důsledkům, že tyto hospodářské ústavy nehodí se, abych tak řekl, do organisace našeho hospodářského školství, že jsou jakousi anomálií, jakousi abnormalitou života do jisté míry méně schopnou.

Nejsouť, jak známo, tyto ústavy ani školami středními, ani školami vysokými, a když absolvent takovéto hospodářské školy přijde do života, nenalézá žádných výhod oproti absolventů hospodářské školy střední, a tím ovšem se vysvětluje, že nikdo neuznává toho potřebu, aby navštěvoval školu, která mu neposkytuje žádných výhod, ale ukládá větší povinnosti

Potřebuje absolvent těchto hospodářských ústavů o dvě léta delších studií, což znamená značný náklad časový i finanční.

Nyní uvažte, velectění pánové, že na těchto ústavech působí creme našich hospodářských učitelů, uvažte, že nemáme posud nadbytek, ale tím spíše citelný nedostatek takových sil, jaké na těchto školách účinkují, a přiznáte sami, že jest jich tam škoda před prázdnými lavicemi.

O tom není žádného sporu, že síly učitelské zaměstnané na vyšších hospodářských ústavech v Táboře a v Libverdě jsou nejlepšími silami, které máme ku disposici, a ty nemají vlastně komu přednášeti.

Já v této věci nechci činiti určitého návrhu a jen s potěšením konstatuji, že dle mých informací má se státi záhy náprava, že totiž školy tyto mají se státi ústavy, kteréž by se hodily do moderní organisace školství hospodářského buďto že by se přeměnily na školy vysoké, což by se mně zdálo nejpřiměřenější nebo že by se přeměnily na školy střední. O českých hospodářských školách středních možno říci, že vyhovuji svému účelu, vykazujíce dosti četnou návštěvu, vychovávajíce nám náležitý corps intelligentních hospodářů a intelligentních praktických hospodářských úředníků. Z takzvané školy rolnické vykazují dosti četnou návštěvu, a ja tuto návštěvu považuji především za jakýsi barometr jich způsobilosti a zdatnosti, a tu tím více musí zaraziti nápadně slabá návštěva našich hospodářských škol zimních, které až na nepatrné výjimky vykazují návštěvu příliš slabou. To jest zjev bolestný.

My máme zimní školy hospodářské, kteréž mají 15 poslucháčů v obou ročnících, anebo jest návštěva ještě slabší. Tu ovšem jest na nás, abychom zkoumali cely terrain, od něhož návštěva tato jest odvislou, a abychom zjistiti, co jest příčinou, proč tato návštěva jest tak slabou.

Každá škola souvisí co nejúžeji s učitelstvem, které na ní působí.

O tom není, velectění pánové, nejmenší pochybnosti. Od učitelů závisí pověst, popularita školy, působnost školy, od těchto momentů, závisí velectění pánové, její frekvence.

Toto pravidlo, velectění pánové, platilo až doposud o všech školách, o tom dočtete se v historii školství na každé stránce za všech časů, a zdá se mi, že toto pravidlo nebude míti úchylky ani za poměrů u nás stávajících.

Velectění pánové, slyšel jsem sice od některých učitelů hospodářských, že prý náš selský lid jest do jisté míry arrogantní, že netouží po vzdělání v takové míře, jak by měl. Tyto výtky, velectění pánové, jménem svého stavu, ke kterému se vždy s hrdostí hlásím, odmítám co nejrozhodněji, to není pravda, a já jen uvádím jako klasického svědka z historie naši samého Eneáše Sylvia, potomního Pia II, kterýžto zapřísáhlý nepřítel českého lidu dává našim předkům nejchvalnější svědectví, kde dotvrzuje, že každá žena husitská zná lépe písmo svaté tehdejší jediný pramen všeho vzdělání nežli latinský kněz. Že jsme se od té doby nezhoršili, že jsme tu lásku, kterou předkové naši měli ke všemu věděni zachovali, že ji vskutku naši předkové dovedli přenésti plně na své potomstvo, o tom není pochybnosti.

Příčina slabé návštěvy těchto škol leží tedy někde jinde. A já, velectění pánové, to řeknu otevřeně bez nejmenšího ohledu, jestli si tím přivodím nepřátelství dotyčných učitelských kruhů, že tuto příčinu vidím především v nedostatečné způsobilosti učitelských sil, které na těch školách učí.

Velectění pánové, v čem záleží kvalifikace těchto hospodářských učitelů ? V theorii a praxi. Zodpovězme si otázku, odpovídá-li vzdělaní hospodářských učitelů theoreticky a tu musím říci, že odpovídá na celé čáře, že snad často dotyční pánové mají theorie v pravém slova smyslu přebytek, ale nyní přihlédněme ku praxi a tu musím přiznati, že způsobilost hospodářských učitelů - pokud se týče