Žel, že po této řeči nenásledovaly skutky.

Velect. pánové, zmíniti se chci ještě krátce o věcech vojenských Dle mého náhledu jest vlastně militarismus příčinou veškeré stávající mizerie jak národohospodářské tak i politické. V tom ohledu dobře vidíme, že jest oproti našemu národu hlavním spolučinitelem při germanisaci.

Militarismus, velect. pánové, jest ten kouzelný proutek, který činí každou vládu vůbec mocí absolutní, bodáky, velectění pánové, jsou tu utěšující léky, které podávají vlády svým národům a na které spoléhají v pádu, kdyby jim i ten poslední prostředek, paragraf v nouzi, selhal Ale, pánové, přijde také doba a na nás to také zaleží, aby to netrvalo dlouho, kdy český národ nedá urážeti své syny, je týrati a žalářovati za to, že jsou příslušníky českého národa, toho slavného národa, který přinesl již tolik obětí na statcích i krvi ne tak na zachránění vlastní, jako na zachránění říše a panujícího rodu Habsburského.

Náš lid si nezaslouží, aby se takovým způsobem proti němu jednalo a postupovalo a již dnes tito páni se tetelí, když najdou u vojáka nějaký ten lidový časopis, nebo, jak říkají, "rebelantský".

Proč to, velectění pánové, či se bojí, aby z tohoto slepého nástroje oblečeného v modrém sukně nestala se myslící bytost, která by přemýšlela o tom, za koho se má bíti a, zdaliž toho jest hoden, jaký prospěch z toho vzejde člověčenstvu

Pak teprve, velectění pánové, přijde k platnosti sněm, pak přijde k platnosti parlament, aby nesl opravdovou zodpovědnost vůči národu.

Když jednali jsme na tomto slavném sněmu o aféře kollegy Bartáka, tu místodržitel kladl důraz na "Staatssprache" a později na "Armeesprache", tu dovoluji si panu místodržiteli připomenouti, že nebyla žádná "Armeesprache" když přišly těžké doby na Rakousko, jak otcové naši nám vypravují, že, když u Králové Hradce pobádán byl český voják do ohně, nedělo se to v "Armeesprache", neřeklo se "vorwärts, aufmarschieren, feuern", nýbrž řeklo se "za mnou děti, ku předu"!

Z toho jest viděti, že svým mateřským jazykem pobádán byl český voják k udatnosti a ku předu a možná dost, že při té "Commandosprache" teprve potom utíkal.

Nyní zmíniti se chci ještě o tom, jak vede se našim německým krajanům za jich nepřítomnosti a tu vidíme, že nemohou si nikterak naříkati, neboť jejich dávné přáni, Trutnovský soud, se jim vyplnilo.

Vidíme, že jejich člen Dr. Werunský byl zvolen přísedícím zemského výboru a že mandátů nebyli zbaveni, že na to nikdo nenaléhal takovým způsobem, aby k tomu bylo musilo dojíti, a tak jsme osvědčili opět krásnou slovanskou povahu smířlivou. Zda li to bylo dobré, ponechávám budoucnosti Dejž Bůh, abych byl špatným prorokem, ale bojím se, aby to všechno nebylo krokem k trháni našeho celistvého království Českého.

Druhým krokem má býti jazykový zákon vydaný § 14 a platící pro království České. Jak může vláda řešiti jazykovou otázku ve Vídni'. Toho práva nemá, k tomu jedině jest oprávněn sněm království českého.

Povinnost vlády jest bdíti nad provedením státních základních zákonů, jako jest ten § XIX, kterým se zaručuje rovnoprávnost v úřadech, ve škole a v celém veřejném životě Kdyby zde seděl na tomto místě místo mně zvěčnělý pan dr. Vašatý, tu zajisté by drastickým způsobem připomenul to, že není radno dávati vládě do ruky zbraň, aby mohla ubírati neb přidávati na právech jazykových. Já mam to přesvědčení, že bylo povinností zástupců národa českého, aby se byli otázali v tomto slavném sněmu zástupce vlády, pana místodržitele, co jest pravdy na tom, že zamýšlí vláda vydati takový zákon a jaký jest obsah jeho a v případě, že by bylo odpověděno kladně, měli by říci vládě své veto.

Nechť neodvažuje se vláda bráti nám něco z toho mála, co ještě máme, nechť neodvažuje se nikdo zahrávati si s city českého lidu, nechť nemýlí se vláda, že po Čechách panuje klid. Lid český věří svým zastupcům a věří, že stojí na stráži. Proto však ten lid připraven jest na něco jiného.

Nechť, velectění pánové, netěší se páni "Wolfiani a páni Schönererovci, jak četli jsme po volbách na Sušičku ve venkovských listech, že v českém národě panuje rozkol, že rolnictvo nestojí za svými zástupci.

Považuji to za svou povinnost na tomto slavném sněmu dáti jim odpověď.

Rolnictvo české žádá jen "svou vnitřní samostatnou organisaci v ohledu národohospodářském, však v ohledu národním a politickém stojí svorně v jedné řadě s celým českým národem (Výborně´).

Rolnictvo české jsouc organisováno pod praporem sdružení českých zemědělců bude poselstvo české tím vydatněji podporovati.

Rolnictvo české ovšem nechce obětovati své hospodářské zájmy, které jsou mu existenčními, za nějaké vládní sliby, však nedá se vylákati ničím, hmotnými nějakými ústupky hospodářskými ze svého boje státoprávního. Tato posvátná práva našeho národa chová co drahý poklad, a nechť zkusí ta neb ona vláda na nesáhnout.

Tím okamžikem zmizí poslední rozpor, který byl by snad mezi námi zjevným a nepřátelé naši shledají nás seřaděny v jednom šiku a připraveny v jednom táboře, najdou nás připraveny v jednotném šiku bez ohledu na politické přesvědčení, bez ohledu na stavy Český rolník, český živnostník, český dělníl i íntelligent, jak nám bylo slíbeno i český šlechtic, všichni tito postaví se na odpor, jako jeden muž, proti této vládě odhodláni jsouce obětovati to poslední, obětovati vše na svých statcích svobodě i krví. A k tomu přísahám zde, že raději budeme žalařováni, ba raději budeme zmírati, než abychom opustili prapor politický Sladkovského, Grégra a Havlíčka, to jest prapor červenobílý, prápor české svobody (Výborně, potlesk).

Nejvyšší maršálek zemský. Přichází nyní první řečník, který jest zapsán pro návrh komise, pan posl. kníže Bedřich Schwarzenberg.

Dávám jemu slovo.

Poslanec dr. Bedřich ku Schwarzenberg. Slavný sněme ! Rozpočtová komise zprávou svou předkládá slavnému sněmu výsledek práce své a návrhy konečné na schválení rozpočtu zemského na běžný rok. Zpráva tato jest výsledkem práce přesné, výsledkem práce svědomité a každý z nás zajisté přesvědčen byl o tom, co předním naším úkolem jest, podporovati tam, kde podpory jest třeba, hájiti zároveň zájmy obyvatelstva tam, kde nutno podpory, a hájiti zároveň stav financi našich zemských (Výborně!).

Jak račte ze zprávy samé seznati, velectění pánové, návrh rozpočtové komise v konečných svých číslicích stanovuje potřebu pro rok 1899 v obnosu 22 600 460 zl, komise budžetní pak následkem díla svého byla nucena zvýšiti rozpočet tento o obnos 325 000 zl, a důvody si dovolím pak sděliti.

Není, pánové, pochybnost, že do jisté míry by bylo bývalo možno jisté úspory zde i onde provésti, že by bylo snad bývalo možno zde i onde číslice, kteréž dnes v jednotlivých kapitolách se Vám předkládají, uskrovniti

Však, velevážení pánové, uvažte sami, jak mnoho ještě u nás dneska poli výroby ladem leží, na kterých positivní podpory jest třeba, a jak těžko jest se uskrovniti tam, kde positivně víme, že kdyby jisté číslice se škrtly z rozpočtu, by oprávněný stesk v mnohém ohledu povstati mohl.

Dokaváde to přesvědčení, kteréž sice v rozpočtové komisi povždy stává, kteréž ale dnes podle mého náhledu v širokých vrstvách nenabylo dostatečného přesvědčení, dostatečných důvodův oprávněnosti, že třeba jest zájem jednotlivý poříditi tomu zájmu celkovému, dokud toto přesvědčeni v širokých vrstvách nenabude úplné platnosti, povždy jednáni rozpočtové komise velice stíženo jest, kteráž snad to nejtěžší dílo má provésti, na jedné straně podpory poskytnouti, na druhé straně ale šetřiti.

Někdy mluví srdce, někdy se ozývá povinnost.

Pánové, ten úkol není snadný, zejména není snadný za poměrův dnešních, kde tolik ještě jest co dělati, a kde se strany zájemníků a se strany soukromníků často nátlak se koná, kterýž také neprospívá celkovému dílu.

Namnoze se dnes podle mého náhledu hřeší ještě na nevyčerpatelnost příjmů zemských, přijmův, jež jedině a pouze spočívají na přirážkách zemských, které se vypisují. Velectění pánové, dotazuji se sám často, jak dlouho ještě mohou setrvati poměry naše, aby jedině a pouze a na předním místě lid živnostenský i zemědělský tou přední contribuens plebs ostával, jak dlouho ještě budou také krýti veškeré výdaje zemské, které postupem a vývojem poměrů našich životních, jak národních, tak i kulturních, stoupati musí, a když by tomu tak nebylo, nastala by strnulost, která by byla známkou chorobného stavu, který bohdá mezi námi nenastane.

Když se ohlížíme po ráji venkovském, tu ta černá statistika stálého klesáni lidu venkovského ve prospěch velkých měst jest nejvymluvnějším svědectvím toho, zda ten pověstný katastrální čistý výnos, který jest regulativem pozemkové daně, jest ještě oprávněn, aneb zda-li to není jen svědectvím minulých lepších dob (Výborně!).

V ohledu živnostenském nedovoluji si úsudek pronésti pro nedostatečnou znalost věcí, ale i mně připadá že toho starého pořekadla - odpusťte, že ho používám - "řemeslo má zlaté dno", dnes použíti nelze, poněvadž toto zlaté dno se přesunulo do bezprostřední blízkosti velkokapitálu, a my vidíme, jak velký průmysl zasahuje do všech oborů a odborů výroby, my vidíme, jak v oboru hospodářském a průmyslovém všechno zachvacuje, jak cit k malému hospodářství mizí a jak stále zřizují se velká centra, která se zřizují na úkor venkova, kterýž chudne, a jehožto obyvatelstvo stále klesá.

Panové, jest otázka, zda-li nenastanou opět doby, kteréž my známe na nejvýš z dějin, kde vedle četně obydlených měst se nacházel schudlý venkov.

A když i připouštíme rádi zejména co zástupcové venkova, že města co taková jsou hlavou jednotlivých zemi, pravím oproti tomu, co jest to platné, když choré srdce tepnami svými nemůže oživiti národ, a neoživí-li, tu pak hlava sama nemůže říditi běh životni celého národa (Výborně!).

Jest to, pánové, úkaz, který se nachází v této zemi - tak jako ve všech jiných zemích - dnes u nás ještě snad v počátku, ale všude pozorujeme, jak se hromadí obyvatelstvo ve středu velkých měst, jak na venkově stále jest méně obyvatelstva usídleno.

Není to úbytek povšechný, nýbrž v jednotlivých místech. Důvod toho leží na snadě. Zde v městech se otvírá budoucnost příslušníkům obyvatelstva jeho, přes to však musíme chrániti venkov, jeho lid a jeho mrav, neboť v něm spočívá regenerace síly jednoho každého národního duševního i hmotného blahobytu (Výborně !).

Budiž mi dovoleno, velectění pánové, abych při této příležitosti poukázal ku poměrům, které dnes mezi námi zavládly. Jest to úkaz smutný, jest to úkaz trudný, že ta strnulost poměrů, kteréž dnes nastaly mezi námi, jež vrhly také své černé stíny i do politiky výroby zemědělské i živnostenské v té době, kde vidíme patrně, že veškere sousední státy přinášejí veškeré oběti, by pozvedly, by podporovaly svůj průmysl a své zemědělství, kde vidíme, že skutečně, odpusťte mi ten prostý výraz, v té době, kdy celý svět se kolem nás rozkládá, kdy o nejstarší světovou říši se dělí a kontinentálním mocnostem nové zdroje příjmů otvírá, my, velectění pánové, trpíme pod poměry, které u nás byly nastaly ne vinou naší nýbrž vinou oněch, kteří následkem číré negace politiky své zastavují a maří vývoj království a zemí (Výborně'), my patříme na to - a můžeme si to přiznati - poněkud příliš klidně, skládáme ruce do klína. A tyto poměry pokročily zde tak daleko chabostí naší, pravím to zde docela otevřeně, že zůstáváme ne o desítiletí, ale století zpět oproti jiným zemím, které takovým způsobem nové zdroje svých příjmů a svého vývozu zemědělského a průmyslového nacházejí

Čí jest to vina? Jest to vina oněch, kteří byli postavili co politický svůj program čiré "ne", kteří stále a stále odporují a znemožňují jednokaždé dílo a práci a jejichž diktátu se podrobuji národy vlastní chabosti.

Když se prohlíží rozpočet sestavený zemským výborem, nachází se při tom s dostatek, že zemský výbor co takový při jednékaždé položce co možná šetři v zájmu zemském, že beztoho velmi opatrně vyměřuje jednotlivé položky, což konečně také jest jeho úkolem, jednotlivým odborům, které v rozpočtu se nacházejí. Když se přistupuje k jednání v rozpočtové komisi, tu z jednotlivých podání a jednotlivých jednání teprve se sezná, co všechno u nás ještě schází, kde všude je ještě práce třeba a výsledek toho jednáni vede k tomu, že se musí přidati na mnohých místech, poněvadž, kdyby se tak nestalo, mohl by nastati postup zpáteční Ovšem v tom ohledu následek všeho toho samozřejmě zjeviti se musí.

V  příčině rozpočtu samého dovoluji si poukázati na některé odstavce, které na předním místě vykazují stálé zvyšování. Toto zvyšování není nahodilé, nýbrž souvisí s vývojem poměrů v posledních 10ti letech, a myslím, že ve zprávě rozpočtového výboru jest s dostatek poukázáno na to, z jakých důvodů toto stálé zvyšování nastává.

Poukazuji k tomu, že se na předním místě v oboru školském - nemýlim-li se, jest to odstavec 7 - vykazuje zvýšeni rozpočtu letošního oproti roku loňskému částku 974 000 zl. Pánové, o tom těžko mluviti z toho důvodu, poněvadž to souvisí konečně s otázkou, zdali ustanovení tato jsou vhodná čili nic. Nechci se o tom šířiti, jen poukazuji k tomu, že mame postavení na základě ustanoveni zákonných a sice říšských, kterážto ustanoveni umožňují, co snad v jiných zemích jest naprosto nemožno, že na přiklad, jako ve Vídni, děti české národnosti ani řeči své mateřské vyučovati se nemohou, podobný případ jako návrh Kolískův na dolnorakouském sněmu se mohl stati, kde se na základě těchto ustanovení vylučuje z vyučovaní mateřské řeči cela řada dětí jiné národnosti.

S touto otázkou těsně souvisí otázka, která dnes jest již aspoň částečně rozřešena, a sice otázka úpravy služného našeho učitelstva.

V  tomto ohledu nestrachuji se opakovati, co jsem na častých schůzích učitelstva samého byl pravil, a bylo mně to upřímnou radostí, na došlá pozvání vstoupiti do středu učitelstva a vyslechnouti jejich požadavky.

Na mnoha místech není žádné pochybnosti, že jsou to tužby oprávněné. Jest to stav, který mezi veškerými stavy požívá přednosti, neboť jemu se svěřují děti a budoucnost národa. Neboť komu se svěřuji děti a komu se svěřuje budoucnost našeho národa? Právě jen našemu učitelstvu. A já častokrát pravil, že jsou mezi požadavky jejich takové, které vyžadují positivního vyhověni a splnění.

Ale při všem zajmu jest i jejich ůkolem, aby hleděli nalézti cestu a podporovali nás, když se touto myšlenkou na sněmu zanášíme, aby se splnění jich požadavků srovnalo se skutečně zuboženými finančními poměry naši země.

Jsem přesvědčen, že učitelský stav chce a také bude snahy naše podporovati, poněvadž jest to v zajmu společném, a splnění bez předběžných příprav by znamenalo znemožnění uskutečněni jich požadavků, kdežto, když budeme svorně pracovati v této myšlence, najde se konečně cesta, kterou dostane se učitelstvu našemu toho, co mu přináleží, aniž by znamenala finanční katastrofu pro tuto zemi, kteráž, jak jest viděti z rozpočtové zprávy, ve své budoucnosti tak jest ohrožena a stížena. V oboru tomto tedy, jak jsem pravil, letošního roku na zaklade nepozměnitelných ustanovení a poměrů, na nichž nedá se ničeho měniti, jest konstatovati zvýšení o 974 000 zl.

Další stoupání možno seznati v oboru zemědělství v kapitole V Pánové, budiž mně dovoleno poukázati k tomu, jak z kapitoly V jest viděti, že obor tento jest jedním z těch, kteréž mají největší váhu pro celou zemi a i pro jednání naší komise rozpočtové, a že pravě zemědělství jakož i otázka školská přináleží plně dle mého náhledu do zákonodárství zemského. Záležitosti z oboru školství a zemědělství byly nám ponechány do kompetence, co se týká krytí nákladu, a hlavně ve školství, velectění pánové, zbývá nám krýti náklady, kteréž nyní obnáší téměř 11 milionů, a náklady zemědělské, kteréž rok od roka neustále se zvyšují, aniž by však nám bylo ponecháno otázku tuto řešiti do detailů a projednati ji dle poměrů zemských tak, jak skutečně jsou, nýbrž že hledí se k říšskému parlamentu vídeňskému, kterýž provádí zákony pro veškerou říši, a kterýž vystavuje zásady, o nichž jest samozřejmo, že v nejřidších případech dají se skutečně prakticky provésti

Tak, pánové, v tomto oboru, jak školství tak i zemědělství můžeme pozorovati, že, ačkoli jsou ty dva předměty nejdůležitější pro nás se stanoviska našeho se zřetelem k rozřešení kompetence sněmovní, přece se nám přenechává krytí těch potřeb a nákladů, aniž bychom mohli působiti k tomu, že by stát upřímněji to smýšlel ve příčině poskytnutí podpory na krytí tohoto velice značného břemena

Ale ještě jedno, a sice v tom ohledu leště by se mohla rozšířiti v tom případě kompetence sněmovní, a to jest okolnost, která souvisí se stalým způsobem zakládáni našich zemědělských učilišť a se zakládáním našich nových budov pro hospodářské naše školy.

Myslím, že ve zvláštním tisku předloženy jsou výkazy zemského výboru o stavu dnešního školství hospodářského, a račte tedy, pánové, utvořiti si obraz o návštěvě těchto škol, která jest někdy politovaní hodna, poněvadž nevykazuje dostatečný počet žactva, přes to přece všecko, že se zabezpečily ústavy ty novými budovami. Následkem toho potom seznáme značné překročeni rozpočtu proti dosavadnímu nákladu na ně.

Bylo by dobře a záhodno, aby pro příště zemský výbor uvážil otázku utvoření jakéhosi plánu, systému, ve příčině příštího zakládání a podporování ústavů těchto a aby se vzhledem na naše zeměpisné, neb, abych řekl, zemepisně-zemědelské poměry, zakládaly se ústavy jenom tam, kde jsou skutečně oprávněny, a aby kolem těchto ústavů větším způsobem podporovaných se pak zakládaly ústavy menší, do kterých by náležela i kategorie zimních hospodářských škol. To by znamenalo jakousi úsporu na jedné straně, a na druhé straně jaksi stabilisaci celého programu stavebního, poněvadž se to v tomto ohledu stávalo jaksi ledabyle, kde jakési školy byly zakládány. Nejprve se myslilo, že jest třeba, aby budova stála proto, že škola bude prosperovati. Ja jsem dalek toho pronášeti jakousi kritiku o postupu učitelstva samého na školách zemědělských. To koná úplně svou povinnost, ono bojuje těžces poměry místními, které zabraňují vývoj těchto škol tak jak bychom si přáli.

Chci se jen zmíniti o dislokaci těchto ústavů, a představuji si to tak, by se mohly zakládati podle jistých kategorii a sice kategorie vyšší a kolem těch by se mohly seskupiti pro obecnou potřebu školy kategorie menší, které by mohly sloužiti jakožto přípravné běhy pro návštěvu Skol vyšších, pak školy kategorie střední, které by se zakládaly v místech, kde jejich existence životní by byla zabezpečena

Velectění pánové, o ostatních oborech nechci se zmiňovati, leda o oboru, který se týká veřejných staveb, kapitoly XII, která znamená velmi značné stoupání nákladu Důvody, pro které se tak stalo, byly již minule udány ve zvláštní zprávě a byly předmětem zvláštní debaty, kteráž byla vedena o těchto důvodech.

Připamatuji jen jednu věc a sice otázku železniční, že podle mého náhledu tato otázka těsně souvisí s otázkou sazeb našich zemských lokálních železnic, které neodpovídají našim poměrům

Číselně mohu dokázati, že tyto dráhy, které dnes jsou subvencionovány, mají sazby, které nemohou býti příznivý dovozu a vývozu a že tyto sazby jsou příčinou těch číslic, které musíme dávati do rozpočtu ku kryti schodků na tyto dráhy.

Velectění panové, o této záležitosti by se mohlo tolik slov říci, nechci však Vaši trpělivost zneužívati a chci přikročiti k otázce kryti potřeby.

Jak jsem si byl dovolil podotknouti, potřeba obnáší 22, 386 000 zl, 325 381 zl bylo nutno povoliti při jednání rozpočtové komise oproti původnímu návrhu zemského výboru z jistých důvodů a to z důvodů následujících.

Průběhem jednání se předložilo více návrhů v přičíně meliorací, které dosti značných částek vyžadují, t.j. úprava jednotlivých potoků, to jest otázka, která u nás ladem leží, poněvadž i v tom ohledu ne dostí racionelně se jedná, ježto částečně se meliorují menší toky vodní, ale na hlavní toky se nebéře dostatečného zřetele s tím souvisí tato otázka, jak jsem si dovolil vyznačiti, se zřízením tolika nových ústavů zemských.

Ještě některé záležitosti, které spadají do sboru zdravotního, souvisí s otázkou touto. Při největší šetrnosti a svědomitosti jednání rozpočtové komise bylo nezbytně třeba zvýšiti tento rozpočet navržený zemským výborem o tuto částku, která se přibližně rovná obnosu 1 pct přirážky zemské.

Nyní si dovoluji přikročiti k otázce, která snad mezi námi jest sporná, a která i také se strany veleváženého p. řečníka přede mnou zde byla posouzena t. j. otázce krytí potřeby naší.

Tak jest známo, rozpočtová komise činí následující návrh a to, by si sněm ráčil se usnésti, aby schodek, který obnáší přibližně 20, 000 000 zl, byl kryt nejprve 55 pct zemskou přirážkou a dále dluhem do výše 3 milionů, kteréhož by se k tomu účelu použilo

A v tom ohledu rozpočtová komise poněkud se uchýlila od prvotního návrhu zemského výboru, který v té příčině podal návrh konečný své zprávy, aby zůstalo při dosavadní zemské přirážce 51 pct, a schodek, aby byl kryt zápujčkou, která by se uzavřela se strany zemského výboru částkou 4, 500 000 zl.

Velectění pánové, není pochybnosti, že pro návrhy zemské komise rozpočtové svědčí mnohé okolnosti, a právě tak i jsou mnohé vážné okolnosti, které proti nim svědčiti mohou.

Ovšem mou povinností jest a také podle mého přesvědčení nezbývá nic jiného, než hájiti positivního usnesení rozpočtové komise které se stalo jednomyslně až na dva pany, kteří v tomto ohledu nesouhlasí s ostatními členy komise.

Které jsou důvody, jež nás byly k tomuto usnesení vedly?

A když pravím nás, je to snad smělé, poněvadž předseda v tom ohledu má nejmenší ingerenci když tíže může zasahovati do debaty, než jiní členové.

Na předním místě dovoluji si poukázati k tomu, že rozpočtová komise byla vedena přesvědčením, že je záhodno jednou započíti s pozměnou dosavadního řádu, dosavadního způsobu, který zde se byl rozhostil mezi námi, krýti schodek stále zápůjčkami zemskými.

A tu, pánové, jednomu každému z nás připadá na mysl, že kdyby podobný způsob zavládl, že by se řeklo mezi jednotlivci, to není žádný řád že je to nešvar, a že jednotlivec, který by hospodařil takovým způsobem, by kráčel jisté zkáze vstříc. Ale konečně otázka jednotlivce nerozhoduje mezi námi. Tažme se, jakým způsobem by se postupovalo proti obci, která by podobným způsobem jednala a zvolila za způsob krytí svého schodku zadluženi obce, a ja mam to pevné přesvědčení - mam čest býti okresním starostou již po více než desítiletí, - že by příkazem okresního zastupitelstva bylo zakročiti proti podobnému nešvaru, který se trpěti nemůže, poněvadž by obec jinak musila jíti zkáze vstříc. A já jdu dále a pravím. Co by se stalo okresnímu zastupitelstvu, kteréž by pojednou navrhlo ku krytí schodku zápůjčku okresu ?

Zda-li by nezakročil zemský výbor k uhájení práva, k uhájení ustanovení zákona a zda-li by nezastavil podobné usnesení?

Když jsme přesvědčení o tom, že by při podřízeném orgánu samosprávném se potom takový nešvar netrpěl, jsem přesvědčen, že země a zemské zastupitelstvo ma dávati dobrý příklad v tomto ohledu a že zemské zastupitelstvo nemůže pro sebe vyhraditi způsob, který by zatracovalo u jiných podřízených orgánů neb jednotlivců a že následkem toho jest povinnosti naši, pečovati o to, aby potíž, která by z toho vzrostla poplatnictvu, nebyla veliká, aby poplatnictvo ve zlých dobách nebylo stiženo vypsáním přirážky ku krytí našeho schodku. To jest jeden důvod, na který kladu velikou váhu, poněvadž bohužel ta jediná přednost, kterou se honosí království České s tím svým ohromným úvěrem, jest ta okolnost, že mezi veškerými zeměmi předlitavskými jest jediné království České, které podobným způsobem kryje svůj schodek, a my vidíme i jiné země rakouské, jako Halič a Dolní Rakousy, které ovšem mají menší příjmy - ačkoliv v Dolních Rakousích Vídeň tvoří ohromnou část příjmů - že vypisuji tu přirážky ku krytí svého schodku, a jen my máme tu výnimku, že podobným způsobem kryjeme svůj schodek, poněvadž jsme neměli - odpusťte mně ten výraz, že neostýchám se to říci - tolik odvahy, předstoupiti před veřejnost a říci. Výdaje následkem těch a těch okolností a těch a těch poměrů vyžádají fakticky nejen 56 proc, ale 66 proc, a následkem toho jest třeba vypsati 62 procentní přirážku. Odpusťte mi, že v tomto ohledu si dovolují tvrditi, proč se to stává.

Já se nebojím, že v tom ohledu bych došel jakéhosi zapření ze strany venkova Já potom najdu zas příležitost, abych obhájil ty zásady na venkově

Ty náhledy a přání, tyto důvody, kteréž jednotlivci chovají na venkově, ty pro jednotlivé obce, pro jednotlivé okresy, jsou vždycky nejpřednější.

Z porovnání těch jednotlivých přání se zdá býti vždycky příkazem zástupců těch zkoumáni otázky jednotlivců, a když splní tu otázku ve příčině zřízení železnic, silnic, mysli, že vykonali plnou svou povinnost.

Panové, nebéře se dostatečný ohled na to, že zde veřejnost rozhoduje, a že veřejný zájem jest ten, kterému podříditi se musejí zájmy jednotlivců Jest to kruté slovo, ale já si dovoluji, co skutečně snad nepovolaný v tom ohledu kritik, toho kritiku přednésti, ale poukazuji k jednáni celého našeho sněmu, jakým způsobem, s jakým důrazem se zde podporují přání jednotlivých kruhů, jednotlivých obvodů, jednotlivých okresů, a potom vzrůstají výdaje na takovou výši, že my, pánové, sami nemáme odvahu říci obyvatelstvu království Českého. Rozpočet zemské obnáší 65 proc. de facto, tedy 5 proc. navrhujeme zvýšení, to jest 55 proc a 3 milliony, což rovná se 10 proc. přibližně, to by bylo 65 proc., - a kryjeme se tím způsobem.

Když se praví Vládě se musí prokázati, že konečně to všecko vede ad absurdum, že tu přirážkovou míru, ty příjmy plynoucí z přirážkového systému již není možno snésti, my, velectění panové, vládu nepřesvědčíme tím, že se ujímáme systémů dluhů v, a že každého roku uzavíráme dluhy, kteréž někdy obnášejí 6 millionů, kteréž někdy obnášejí 3 až 41/2 millionů, to se přejde mlčením pravě tak, jako když se to děje u jednotlivých osob.

Jak často se jen o číselné výši přirážek mluví a o zápůjčce se mlčí, která se rovná 10 až 20 proct, jako to bylo 1896, kdy byla zápůjčka 6 milionů. To nikdo nevidí.

Vláda praví. Využitkujte tu míru úvěrní, kterou máte. Uzavírejte zápůjčky, vždyť můžete ještě dnes té hypotheky použiti atd.

Ano, velectění pánové, kdybychom to měli v naši vlasti tak, jak si toho přejeme, kdybychom měli všechny veliké otázky životní jak zemědělské, tak živnostenské uspořádány, kdybychom měli uspořádanou otázku školství a upraveni platu učitelského podporou státní, abychom mohli říci. Nikdy se nemůže státi, abychom použiti musili k jakési veliké finanční akci, jaká každého okamžiku muže nastati následkem pohrom a následkem kalamit, do jisté míry úvěru, který jest nám otevřen!

Ale jest tomu tak u nás, pánové. Může někdo tvrditi z Vás, že nemůže nastati okamžik, že skutečně bude nutno provésti finanční akci způsobem zadlužení království a úvěru jeho? Může to někdo tvrditi ? Nikdo. Poněvadž naše poměry, jak řek tak i železnic, tak i ostatní poměry jsou neuspořádány, tak že může vždy nastati okamžik, kde bude třeba appelovati na úvěr království Českého.

Velectění panové, jaký to bude úvěr, když 10, 12 neb 8 let budeme prováděti dosavadní systém´ Prioritní hypotéky bude míti domestikální fond, zemská banka a ostatní peněžité ústavy. Kdo potom se bude zajímati o finanční akci, kterou bychom chtěli podnikati jako, kdyby tomu nebylo? To jest jeden důvod.

A, pánové, dovolím si jen ještě další důvod uvésti.