Stenographischer Bericht
über die
XXXII. Sitzung d III. Jahressession d Landtages
des Königreiches Böhmen in Jahre 1895
am 15 Mai 1899.
Vorsitzender Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst von Lobťowicz
Anwesend Der OberstlandmarschallStellvertreter kars. Rath Joses Wohanka und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Arn Regierungstische Se. Excell. der k. k. Statthalter Carl Graf Condenhove, k. k. Statthaltereirath Dr. Heinrich
Bojaček und k. k. Statthaltereisekretär Dr. Rudolf Neumann
Stenografická zpráva
o
XXXII. sezení III. výročního zasedáni sněmu království českého z roku 1895. dne 15. května
1899
Předseda Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský. Jiří kníže z Lobkowicz
Přítomni Náměstek nejvyššího maršálka zemského cis rada Josef Wohanka a vetší
počet poslanců.
Jakožto zástupcové vlály J. Excell. c. k. místodržitel Karel hrabě Coudenhove, c. k. místodržitelský rada Dr. Jindřich Vojaček a c. k. místodržitelský tajemník Dr. Rudolf Neumann
Tagesordnung;
Zweite Lesung des Berittes der BudgetCommission über den Landesvoranschlag für das Jahr 1899, Ldtgsz. 575, Dr.-Nr. CCXX.
Beginn d Sitzung um 11 Uhr 25 Min Vorm,
Denní pořádek:
Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o rozpočtu zemském na rok 1899, č. sn. 575, č. tisku CCXX.
Schůze počala o 11 hod 25 min. dopol
Nejvyšší maršálek zemský Zahajuji schůzi
Ich eröffne die Sitzung
Jednací protokol XXIV sezeni ze dne 4. května byl po předepsanou dobu k nahlédnuti vyložen
Das Geschaftsprotokoll der XXIV.
Sitzung vom 4. Mai ist in der vorgeschriebenen Frist zur Einsicht aufgelegt gewesen
Ich stelle die Anfrage, ob gegen dessen Wortlaut eine Einwendung erhoben wird?
Činím dotaz, zdali proti zněni tohoto protokolu se činí námitka?
Nebyla činěna žádná námitka
Es ist keine Einwendung erhoben erhoben
Prohlašuji tento protokol za schválený
Ich erkläre dieses Protokoll für agnosciert.
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděláno, které spisy byly tiskem rozdaný
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften verteilt worden sind
Sněmovní sekretář Höhm (čte) Tiskem bylo rozdáno
č. sn. 588, č. tisku CCXLI. Zprava komise školské o peticích učitelů na obecných a měšťanských školách týkajících se upraveni doby služební
č. sn. 589, č. tisku CCXLI. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu posl. Karla Adámka, Dr. Brzorada a soudruhů na opravu zdravotního zřízení v království českém, jakož i o petici Ústřední jednoty čes lékařů (čís 2933) za opravu téhož zákona, a o peticích Ústřední jednoty něm lékařů čís 2630, 673, 497, lékařské komory pro kralovati České (čís 1590) a Českých obv. lékařů (3178, 3179, 3180, 3225, 3226, 3227, 3240, 3260, 3263, 3276 za odstranění podstatných nedostatků instrukci služebních jakož i zdravotního zákona zemského a konečně o petici okresního výboru v Litomyšli (čís 67) ohledně revise zdravotního zákona zemského a ohledně upravení služného obchodním lékařům
č. sn. 591, č. tisku CCXLIV. Zprava komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu poslance Františka Schwarze na opravu zákona chudinského v království českém
č. sn. 592, č. tisku CCXLV. Zpráva komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru s osnovou zákona o pokračovacích hospodářských školách
č. sn. 593, č. tisku CCXLVI. Zprava komise pro zřízení nových soudů o zprávě zemského výboru království českého v příčině zřízení okresního soudu v Bohdanči
č. sn. 594, č. tisku CCXLVII. Zpráva komise pro zřízení nových soudů o peticích mnohých okresních zastupitelstev, aby pro případ změny hranic mezi zastupitelskými okresy byl vydán zákon o účtování jmění a břemen mezi těmito okresy.
č. sn. 595, č. tisku CCXLVIII. Zpráva komise pro záležitosti zemědělství o návrhu Dra Malínského a soudruhů na změnu zákona ze dne 20. června 1888, č. 93 ř z o daní z lihu
č. sn. 596, č. tisku CCXLIX. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu poslance Dr. Podlipného a soudruhů na vydaní zákona, kterým se spojuji obce král hlavní město Praha, Karlin, Smíchov, Král Vinohrady a Žižkov k účelu zřízení, vydržováni a správy společné vodárny a společného vodovodu,
č. sn 597, č. tisku CCL. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu poslance Dr. J. Zahoře a soudruhů jakož i spolku proti přepychu v Jistebnici (okres Tábor) čís 3982, aby byl vydán zákon ku zamezení opilství pro království České
Im Drucke wurden vertheilt
Ldtgsz. 588, Druck-Nr. CCXLI. Bericht der Schulkommission über die Petittonen der Volks- und Burgerschullehrer, betreffend die Regelung der Dienstzeit
Ldtgsz. 589, Druck-Nr. CCXLII. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Antrag der Abgeordneten Karl Adámek, Dr. Brzorád und Genossen, betreffend die Reform der Sanitätsorganisation im Königreiche Böhmen, sowie über die Petition des Zentralverbandes der böhmischen Ärzte (Z. 2933) um Reform des angeführten Gesetzes, und ferner über die Petition des Centralverbandes der deutschen Ärzte (Z. 2630, 673, 497), der Ärztekommen für das Königreich Böhmen (Z. 1590) und der bohmischen Distiktsarzte (Z. 3178, 3179, 3180, 3225, 3226, 3227, 3240, 3260, 3263, 3276) um Beseitigung der wesentlichen Mangel der Dienstinstruktion, sonne des Sanitätsgesetzes, und endlich über die Petition des Bezirksausschusses Leitomischl (Z. 67), betreffend die Revision des Landessamtatsgesetzes und die Regelung der Gehaltsbezuge der Distriktsarzte
Ldtgsz. 591, Druck Nr. CCXLIV Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Antrag des Abgeordneten Franz Schwarz und Genossen, betreffend die Reform des Armen-Gesetzes im Königreiche Böhmen.
Ldtgsz. 592, Druck- Nr. CCXLV Bericht der Landeskulturkommission über die Vorlage des Landesausschußberichtes mit dem Entwürfe eines Gesetzes, betreffend die Landwirthschaftchen Fortbildungsschulen.
Ldtgsz. 593, Druck-Nr. CCXLVI. Bericht der Kommission für die Errichtung neuer Gerichte über den Bericht des Landesausschusses des Königreiches Böhmen, betreffend die Errichtung eines Bezirksgerichtes in Bohdaneč
Ldtgsz. 594, Druck-Nr. CCXLVII. Bericht der Kommission für die Errichtung von Kreis und Bezirksgerichten über die Petitionen zahlreicher Bezirksvertretungen um Erlassung eines Gesetzes, wornach im Falle einer Grenzanderung zwischen Vertretungsbezirken eine Auseinandersetzung über das Vermögen und die Lasten dieser Bezirke stattzufinden hätte.
Ldtgsz. 595, Druck-Nr. CCXLVIII. Bericht der Landeskulturkommission über den Antrag des ABG Dr. Malinský und Genossen, betreffend die Abänderung des Gesetzes vom 20 Juni 1888 Z. 95 R.-G.-Bl. über die Branntweinbesteuerung
Ldtgsz. 596, Druck- Nr. CCXLIX. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Antrag des Abgeordneten Dr. Podlipny aus Erlassung eines Gesetzes, womit die Gemeinde der fgl Hauptstadt Prag und die Gemeinden Karolinenthal, Smichow, Agl. Weinberge und Žižkow zum Zwerke der Errichtung, Erhaltung und Verwaltung eines gemeinschastlichen Wasserwerkes und einer gemeinschaftlichen Wasserleitung vereinigt werden
Ldtgsz. 597, Druck Nr. CCL. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemembeangelegenheiten über den Antrag des Abgeordneten Dr. H. Záhoř und Genossen, sowie die Petition des Vereines zur Luxusbekämpfung in Jistebnttz (Bezirk Zabor) Z. 3982, betreffend die Erlassung eines Gesetzes zur Hintanhaltung der Trunksucht im Königreiche Böhmen
Nejvyšší maršálek zemský Žádám by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došly
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Petitionen eingelangt sind
Sněm aktuár Dr. Švanda ze Semčic (čte;
Petice došlé dne 13 a 14. května 1899
Č. p. 4753 posl. p. Krnmbholz s pet obce Lounina za odděleni obce té od obce Málkova,
č. p. 4754 posl. p. Schwarz s petici obci Škvrňan, Doubravky, Bolevec, Dondlevec, Božkova, a Lobez za změnu §§ 204, 205 a 206 osnovy stavebního rádo v přičíně zastoupeni obci těch ve sboru stavebním,
č. p. 4755 týž pan poslanec s peticí okr výb. v Plzni za "doplnění osnovy zákona ohledně zřizováni nových zastup okresů
č. p. 4756 posl. pan Kožmíň s peticí okr výb ve Voticích za vydání zákona ohledně zřizování okr společenstev zemědělských při okr. zastupitelstvech,
č p. 4757 posl. pan Dr. Zátka s pet. okr výb v Hluboké v přičíně zřízení krajs sonda ve Slaném,
č. p. 4768 posl. pan Schwarz s pet. okr výb v Plzni v téže zálež,
č. p. 4759 týž pan poslanec s petici obec zastup v Bačicích za upraveni služného učitelů,
č. p. 4760 týž pan poslanec s petici okr zastup v Plzni v téže zálež,
č p. 4761 posl. pan Schwarz s pet okr zastup v Plzni za upravení disciplinárního řádu pro uč,
č. p. 4762 týž pan poslanec s petici okr výb v Plzni v přič kontumace psů,
č. p. 4763 posl. pan Dr. Setuuský s peticí měst rady ve Vodňanech za podzoru sboru pro zřízeni čes koželužské školy v Hradci Král
Nejvyšší maršálek zemský Pan posl. hrabě Buquoy předloživ vysvědčeni lékařské oznámil, že pro ochuravění není mu možno súčastniti se sněmovního jednáni
Der Herr Abg. Graf Buquoy hat unter Beibringung eines arztlichen Zeugnisses angezeigt, daß er wegen Erkrankung verhindert sei, im Landtage zu erscheinen
Dem Herrn Abg. Freiherrn von Zeßner wurde ein 4tagiger Urlaub bewilligt.
Svobodnému pánu Zessnerovi udělena byla 4denni dovolená.
Pan posl. dr. Podlipský omluvil se pro dnešní sezeni churavostí.
Der Herr Abg. Dr. Podlipsky hat sich für die heutige Sitzung wegen Unwohlsein entschuldigt
Prohlašuji, že slavný sněm jest způsobilým usnášeti se
Ich konstatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses
Přejdeme k dennímu pořádku
Wir zur Tagesordnung übergehen
Na denním pořádku nachází se drahé čtení zprávy komise rozpočtové o rozpočtu zemském na rok 1899
Auf der Tagesordnung befindet sich die zweite Lesung des Berichtes der BudgetCommission über den Landesvoranschlag für das Jahr 1899
Zpravodajem jest pan posl. dr. Fořt. Dávám slovo panu zpravodaji
Zpravodaj poslanec dr. Fořt Slavný sněme´ Již letos po čtvrté jest mi údělem, abych s tohoto místa jménem rozpočtové komise podával zprava o poměrech a úpravě finančního hospodářství zemského
Nebylo-li mi již před čtyřmi roky při plnění tohoto úkolu příliš volno, tož přiznávám, slavný sněme, že dnes konaje zadost této své povinnosti činím tak opravdu s myslí sklíčenou.
Nehodlaje se o věci příliš šířiti prosím, by mne bylo dovoleno jen dvě cifry uvésti slavnému sněmu.
Když před čtyřmi roky tento slavný sněm v nynějším svém složení zahájil svoji činnost, převzal od svého předchůdce zemský dluh více než půl deváta miliónů zlatých, dluh to, který narostl tím, že od r. 1888 počínaje ona část běžného vydání zemského, která nemohla býti hražena 39procentní přirážkou, kryta byla kontrahováním dluhu. Tím způsobem vzrostl od roku 1888 do roku 1895 zemský dluh na obnos 8 600 000 zl.
To bylo dědictví z periody bezprostředně předcházející. Když nyní slavný sněm, jak jsem pravil, zahájil svou činnost, tož, velectění pánové, průběhem krátkého čtyřletého působení vzrostl tento původně 81/2, milionů zlatých obnášející zemský dluh na obnos téměř 25 milionů, vzdor tomu, že loni byla jak známo, zvýšena přirážka o 12 procent, letos pak navrhuje se další zvýšení o 4 procenta
Slavný sněme, jest přirozeno, že při náladě, která se obyčejně dostavuje při úvodních slovech referenta, nemůže býti mojí úlohou, abych důsledky, které z tohoto stavu plynou, líčil v úvodních svých slovech blíže Já upozorňuji, že výsledky tyto naznačené ve zprávě dosti obšírně jsou vylíčeny, kterážto nalézá se již ode dvou dnů tištěna v rukou pp. poslanců.
Já k této zprávě v nynějším okamžiku ničeho nehodlám přičiniti, a nehodlám dotyčné vývody nikterak blíže rozbíjati a vyhrazuji si ovšem, že tak učiním po případě ve svém doslovu
Končím tento krátký úvod s prosbou, aby sl. sněm k návrhu rozpočtové komise měl blahovolné zřeni
Nejv. maršálek zemský. Zahajuji debatu jenerální.
Ich eröffne die Generaldebatte
Ku slovu se přihlásili řečníci následující, a sice proti návrhům komise pan poslanec Prášek, pro p. posl. kníže Bedřich Schwarzenberg, dr. Kramař a dr. Herold
Es haben sich in der Generaldebatte zum Worte gemeldet und zwar gegen die Antrage der Commission der H. Abgeordnete Prášek, und für die Antrage der Commission die Herren Abgeord. Friedrich Furst Schwarzenberg, Dr. Kramář und Dr. Herold
Nyní přichází ku slovu řečník, který je zapsán proti návrhům komise, dávám slovo panu poslanci Práškovi.
Poslanec Prášek. Slavný sněme'
Poněvadž doba zasedání blíží se ku konci, pokládám za svou povinnost, bych jménem rolnictva hlásícího se ke sdružení českých zemědělců promluvil několiv slov k rozpočtu, bych projevil, jaký dojem činí na nás práce v tomto slav sněmu, a abych dovolil si v krátkosti posouditi a vylíčiti, jaké stanovisko zaujímáme k hospodářko-politické činnosti sl. sněmu
Pokusím se především posouditi činnost tu s hlediska jako hospodář. Necítím se povolaným k úkolu tak těžkému, avšak co bedlivý pozorovatel mohu se přiznati, že dojem, jaký na mne učinilo zasedaní toto, je opravdu trapný.
Bylo zde podáno dosti velké množství užitečných návrhů se strany poslanců rolnických ve prospěch rolnictva směřujících.
Avšak my musíme předstoupiti před své voličstvo a musíme jim říci, že pramálo bylo uskutečněno a že výsledek jest velice smutný, my nemůžeme našemu rolnictvu říci, že odstraněny jsou alespoň z části křivdy na rolnictvu našem páchané.
Nemůžeme říci malému lidu a středním vrstvám, že alespoň z části jest o ně postaráno. Také našímu národnímu učitelstvu nemůžeme říci, že jeho hmotným požadavkům alespoň z části bylo vyhověno.
Téz naše dělnictvo nemůže se těšiti z letošního zasedaní tohoto slavného sněmu, neboť nebylo nam možno uděliti jemu právo volební. A zvláště naše rolnictvo bude se ptáti, co jest s opravou volebního řadu, pokud se týče přímých voleb v obcích venkovských. Vím, velectění pánové, že snad za letošního sezení, ježto určitá část poslanců schází, nebylo možno rozřešiti otázku tuto avšak rolnictvo české ví, když usnesl se na přímých volbách obci venkovských sněm dolnorakouský, že vláda postarala se o to, aby zákonu tomu dostala sankci. Lituji toho velice, že, když na tom usnesl se sněm království českého, zástupcové lidu nedovedli vykonati takového vlivu na vládu, jsouce ve vládní většine, aby zákon ten došel nejvyšší sankce, přes to, že se od zákona v Dolních Rakousích neliší. Což jest rolnictvo české méně cenné, není tak inteligentní, než rolnictvo dolnorakouské ? Velectění pánové, rolnictvo české činí zajisté za to zástupce své zodpovědnými! Nedivte se pak, že rolnictvo české ve své rostrpčenosti přechází mnohdy k nedůvěřivosti ke svým zástupcům.
Zajisté, že celý český národ, zvláště české menšiny, budou se nás ptáti, jak uhájil sněm království Českého našich práv. Na všecky tyto otázky musíme odpověditi, že stalo se pramálo, co by znamenalo pokrok. Či spadá-li vina na někoho jiného, tu težko svaliti vinu na jiného, snad, jako se často stává na vládu, na místodržitele, nebo na nejvyššího maršálka zemského a na velkostatkáře, kteří prý jsou různým otázkám hospodářským na překážku Takových výmluv neměli bychom užívati, neboť jaký jest národ, takovou má vládu, takového ma místodržitele a nejvyššího maršálka, takový má také jednací řád
Nejpádnějším důvodem zajisté naší neúspěšnosti sněmovní jest malá kompetence sněmu, která není pomalu pražádná, neboť práva staroslavného království Českého byla nám tak okleštěná, že i to, co nám ponechala ústava prosincova, bylo nám odepřeno, což jest zajisté křivdou, ba násilím na nás páchaným. V ústavě prosincové jest podnes platně ustanoveno, že právo zákonodárství patří zemím, vyjma zákonodárství všem zemím na říšské řadě zastoupeným společné, jako jest vojenství, obchodní smlouvy, mincovnictví a jiné.
Ustanovení tato, velectění pánové, trvají podnes co platné zákony, nikdo je neodvolal, nikdo je nezrušil, a také neměl nikdo práva rušit jich, ale zástupcové českého národa měli povinnost práv těchto hájiti a tské uhájiti (Výborně´). Zpácháno-li na nás násilí, pak jest povinností autonomistické vlády, aby vrátila sněmu království českého to, co mu po právu náleží, Tím více je vláda povinna učiniti nám po právu, ana opírá se, jak pravím, o autonomistickou většinu na říšské radě. Z toho vysvítá povinnost této autonomistické většina na říšské radě, aby nepřipustila na říšské radě žádných takových zákonů, by se projednaly, které dle prosincové ústavy a dle našich práv statoprávních patří zemím a zvláště království Českému.
Tím více třeba, aby zástupcové naši se vším důrazem opřeli se tomu, kdyby vláda řešiti chtěla takové otázky, jako je zákon jazykový, který chce provésti pomoci § 14.
Povinností naši, totiž poslanců zemských, jest, bychom bez ohledu na to, zdali se to vždy panu místodržiteli libí čili nic, přestali s resolučními návrhy a vždy, kdy jedná se o záležitosti, které náležejí do našich práv a dle ústavy prosincové sněmům, o nich se také usnášeli. Či není sněm království českého úzkostlivějším o tu říšskou rada, nezbyli sami tvůrci únorovky a prosincovky?
Podívejte se na země, které nemají daleko takový přirozený i historický význam, jako království České, a jdou mnohem dále než my. My jsme viděli letos na sněmu dolnorakouském, že byl tam usnesen zákon, který sahá do zákona branného, kde se praví, že, když otec onemocní nebo zemře, musí býti syn bez ohledu na rozsah jmění ihned z vojenské služby propuštěn.
V tom zákoně dále se praví, že selští synkové jak malorolníků tak větších rolníků mají každoročně od 15. dubna do 15. prosince dostati dovolenou
Velectění pánové! Vidíte, co dovolí si takový sněm dolnorakouský, to nedovolili jsme si zde nikdy, neboť vždycky jsme měli takových přílišných ohledů, ať se jednalo o cokoliv, pravíce. "Tohle asi vláda neschválí atd. atd. "
To není dle mého náhledu vymáháni si té kompetence.
Také na nejvyššího pana maršálka svaluje se vina neúspěšnosti. Ani to, velectění pánové, nemohu přiznati, neboť musíme doznati, že nejvyšší pan zemský maršálek choval se dosti objektivně po celou tu dobu sněmování, a my jsme viděli, že trvala po celou tu dobu taková trvalá harmonie mezi zástupci lidu a mezi nejvyšším panem zemským maršálkem
Když neviděli jsme žádné úsilí se strany zástupců lidu, úsilí, domoci se něčeho, co by mělo býti položeno na denní pořádek anebo provedeno, čemu by se byl pan nejvyšší maršálek snad vzepřel, musíme míti za to, že vina tam neleží.
Ostatně pevnou vůli a neústupnosť tohoto slavného sněmu respektovati musí i nejvyšší pan zemský maršálek.
I pánové se strany velkostatkářů se proti tomu ohradili.
Já jsem to netvrdil, že snad by páni z velkých statků byli na překážku, já jsem řekl, že se mezi lidem často ta výmluva děje. Já jsem viděl také dobrou harmonii tohoto sněmu mezi lidovými pany poslanci a mezi zástupci velkých statků, proto také nikoho nevyjímám a zajisté to záleží snad nejenom na nás, ale také na tom sorganisovaném lidu, aby mocný hlas jeho i na tato místa pronikl.
Nám, kteří zvolení jsme byli pod podporou sdružení, bylo vytýkáno, že prý jsme spojenci šlechty, na druhém místě zase pan Dr. Pippich ondy pravil, že prý sledujeme radikální cíle a že tvoříme radikální stranu a že na drahé straně se vůbec o politiku nechceme starati a tak podobné
Považuji za svou povinnost, abych k tomu odpověděl, abychom našli pravdu. Přiznávám se, že spoléháme na podporu jak panu velkostatkářů, tak i všech politických stran v našem národohospodářském a politickém snaženi, avšak ponecháváme si v ohledu hospodářském úplnou samostatnost a neodvislost na všechny strany bez výjimky v nazírání politickém a národním jdeme svorně s celým českým národem.
Nyní dovolím si na okamžik obrátiti pozornost k rozpočtu, který máme schváliti Vedlo by mně příliš daleko, kdybych měl rozpočet tento důkladně rozebrati a bylo by to také zbytečné, neboť mám za to, že tak učiní někdo povolanější
Slavná komise rozpočtová předložila nám rozpočet, z kterého vidíme, že uhrná potřeba činí 22, 386 041 zl a celková úhrada 1, 781000 zl, zbývá tudíž neuhrazených 20, 604 253 zl.
Komise rozpočtová navrhuje, abychom schválili zemskou přirážku ve výši 55 proc, totiž o 4 proc. výše než roku loňského a zbytek 3, 000 000 zl aby uhrazen byl půjčkou zemskou
Věru jest to volno, když vidíme, že druhdy tak bohatá země jako království České spěje vstříc neodvratné katastrofě. My však nesmíme užívati toho slova "bohaté království České, " neboť takovýmto rčením nenásytná Vídeň, jakož i naši milí spojenci snadno tomu uvěří a následek toho jest pak zjevný. Co ve Vídni a jiných zemích řeky se upravují, ve Vídni i k vůli pohodlí překlenuji a co všechno na útraty naše se do pořádku dává, vidíme na druhé straně, že naše veletoky a přítoky jsou tak zanedbány, že způsobují rolnictvu na miliony škod, a dokonalé splavněni z velké časti jest úplně nemožné, což by prospělo nejen obchodu, ale i zemědělství a průmyslu v království Českém.
Snad ješté dříve, než řeky budou upraveny, přijde ku dalekosáhlým jiným projektům, které se budou více zamlouvati snad několika jedincům, jako jest zamýšlený průplav dunajsko-vltavský. Proč zmiňuji se o tomto průplavu ? Vím, že bylo o něm dlouho a mnoho mluveno a psáno a jen chci poukázati na to, že vždycky spíše se dočkáme něčeho, co rolnictvu českému na prospěch není, nežli abychom se dočkali toho, co opravdu bysme velice potřebovali
Takovýto dalekosáhlý podnik, který by zajisté pohltil veliké milliony, měl by, kdyby byl uskutečněn, pro českého rolníka tu výhodu, že by maďarský stát tímto způsobem mohl konkurovati s námi a tím levněji by dopravoval nám obilí do našeho království a že by nás tak mnohem dříve pomocí levnější dopravy docela ubil (Tak jest').
Proto musíme již jednou, velectění pánové, přestati chlubiti se bohatstvím království českého, a jest povinností slavného aněmu říci již jednou důkladně jak vládě tak i našim spojencům, že měšec náš je prázdný a že poplatní síla malého a středního poplatnictva jest úplně vyčerpána. Či má slavný sněm odvahu rok od roku po 4 až 5 proc snad zvyšovati zemské přirážky? Zajisté že nikoliv!
Velectění pánové´ Ja tvrdím, že střední stav a malé poplatnictvo v království Českém nesnese již ani o 1 proc. vyšší přirážky, aby tím nebylo citelně poškozeno. Snad, velectění panové, bude se Vám to tvrzení moje zdáti přehnané, neboť vidím tu a tam úsměv na Vašich tvářích. Ale vmyslete se do postavení poplatníka, který platí tak již více, než může, a který dal již tu poslední zlatku. Kde nic není, ani smrt nebere. Tu každý krejcar způsobí nejen roztrpčení poplatníků, ale i citelně je poškodí. (Tak jest´).
Tak se mně zdá, velectění pánové, že ustavičným zvyšováním přirážek jen dokazujeme žraločí vídeňské pokladně, že jsme sami schopní, abychom si sami finance zemské sanovali, snad pomoci zemských přirážek, jestliže letos jest možné zvýšení přirážek o 4% a my si na to během roku uvykneme a pak se řekne když mohlo poplatnictvu k p. dříve platiti 50% a letos 54% zemských přirážek, letos tedy o 4% více, proč bych na přes rok, když bude přirážka opět zvýšena, nemohlo platiti zase o 4% více. Bylo by to 58%. Tak bychom mohli přirážky rok od roku zvyšovati a každý rok o 4% více platiti. To, velectění pánové, není možné a poplatnictvo naše nikdy nemohlo by toho připustiti
Z mnohých stran bylo poukazováno k tomu, že prý musíme šetřiti, když nechceme zvyšovati zemské přirážky. Ano, velectění pánové, také my jsme pro šetření, ale my nemůžeme souhlasiti s tím, aby se šetřilo jen tam, kde jest naše nejcitlivější stránka. Podívejte se na jiné sousední země, co tam se činí pro zemědělství. Podívejme se na Bavorsko, Bádensko, Sasko atd. My tam vidíme a já jsem byl sám toho svědkem, viděl jsem bilanci spolku neb družstva pro zvelebení chovu zvířectva, že jeho subvence státní a zemská činila as přes 20 000 zl. My vidíme, jakým způsobem jsou tam podporovány výstavy, výzkumné ústavy, zkušební stanice atd.
A, pánové, podívejme se, jak to vypadá u nás! Ústřední hospodářská společnost jistě nejlepší snahou vedena pořádá každoročně zemskou hospodářskou výstavu v Praze, která ma pro stav náš jakož i pro obchodnictvo a živnostcnictvo zvláště strojmctví, velikou důležitosť. A podívejme se, jak jest podporována tato výstava ze strany země a státu? Byl jsem překvapen, velectění pánové, když jsem nahlédl v rozpočet, a mimo to se informoval, že ústřední hospodářská společnost platí - pravím platí - za propůjčeni výstaviště ještě 1000 zl nájemného. Mám za to, velectění pánové, že mluvím jménem veškerého rolnictva v král. českém, když vyslovím přání a žádost, adressovanou jak na slavný zemský výbor, tak na slavný sněm království Českého, aby aspoň v budoucnosti bral se zřetel k našim oprávněným požadavkům, neboť vidíme naproti tomu, že za nepřítomnosti Němců vložil slavný výbor zemský do rozpočtu na krajinskou hospodářskou výstavu v Teplicích 3389 zl. na přípravné práce.
My vidíme na druhé straně, velectění pánové, že vláda sama věnovala této výstavě na přípravné prace 4000 zl. a, když ústřední hospodářská společnost obrátila se se žádosti k vládě, aby také na naši výstava něčím přispěla, ta odkázala vláda na to, že prý již jest to obsaženo v dotaci, kterou disoponuje zemědělská rada, a, poněvadž zemědělská rada dotaci tu, která jest velice malá vyčerpala, po vysvětleni odhodlala se blahosklonně věnovati vláda rolnictva českému pro oba odbory 500 zl.
Tak vypadají tyto podpory pro nás. Vy zajisté nebudete nikdo zazlívati, že nas nemohou uspokojiti, když dostaneme 250 zl. Proto nedivte se, pánové, že rolnictvo jest nespokojeno, a to nejeti ze mnou uvedených důvodů, nýbrž také z mnoha ještě jiných, které pro krátkost času nelze mně vylíčiti. Také nemohu opomenouti zmíniti se o návrhu komise pro zemské finance.
Byl to návrh kol. Niklfelda s dodatkem, by komise do 14dnů podala slavnému sněmu správu.
Také my s kol. Novotným zasazovali jsme se o to, aby 14denní lhůta komisi byla přikázána, neboť jest opravdu nejvyšší čas. by slavný sněm na něčem positivním se usnesl
Jest mně líto, Že v tomto slavném sněmu otázka sanování zemských financi daleko nepokročila.
Naše národní učitelstvo zajisté, a to právem, bude se nás tázati, jak daleko pokročilo toto sanováni zemských financí, neboť na všech schůzích se jemu říkalo, aby trpělivě čekalo, až sanovaný budou zemské finance. Tu zajisté budou se ptati, jaké kroky učinil sněm království Českého k tomu, aby finance zemské opravdu sanovaný byly, anebo, aby bylo viděti, že jsme se k tomu aspoň připravili. My neměli bychom se rozejiti, aniž bychom nezvolali mocným hlasem,, Lid český berní obtížený nechce znáti takovou autonomistickon vládu, která jest autonomistickou jen potud, pokud na ní posl. autonomisté ničeho nežádají a pokud se po autonomisticku na centralismus dobře platí.
Jest-li že náš pan finanční ministr nechá vídeňskou pokladnu před námi na dále uzavřenou, pak nevím, co učiní zástupci lidu českého s příštím rozpočtem zemským. Či schválíme opět 5 neb 6 milionovou půjčku"? Dejme tomu, že by to jinak nešlo, že opět bychom musili onu půjčka schváliti, kam to povede ? Každý zná naše naléhavé požadavky a požadavky vrstev, které mají skutečně nárok na podporu hmotnou ku zlepšení existence. Takové poměry povedou k anarchii.
Velectění pánové, pan koll. König podal, myslím, že již po desáté, jak v odůvodňovaci řeči pravil, návrh na zrušeni školného. Lituji, že návrh tento nebyl v tomto zasedáni projednán. Pan koll. König tenkráte v řeči své ostře kritisoval, že k uskutečnění jeho návrhu nedošlo, a pravil, že se oň nikdo nestaral, ani sdružení českých zemědělců, ačkoliv má v programu snahu takovou. K těmto slovům pana koll. Königa učinil jsem poznámku, říká. Vy jste ve většině, proveďte to, my Vás budeme podporovati Pánové, ja se tomu skutečně divím, které jsou důvody, proč školní pat nemohl býti zrušen. Mám za to, že na finanční efekt v tomto ohledu poukazovati nelze.
Je li návštěva školy povinná, má býti také bezplatná.
Slyšeli jsme v tomto slavném sněmu mnoho krásných slov o důležitosti vzdělaní a humanity, ale nešvar vymáhání školného na chudině bude panovati dále tak nevypěstujeme v lidu lásku ke školám a vzdělání.
Zmíniv se takto krátce, velect. pánové, o stanovisku národohospodářském, místy i ovšem politickém, přejdu ke snahám národním a politickým. Zajisté, že lid český, zvláště naše uštvané české menšiny se nás tázati budou, jak obhájil sněm král. českého naše šlapaná práva a tu musím odpověděti, že v Rakousku, v té říši pravděnepodobností, nerozhodují žádné zájmy, žádná práva, nýbrž moc, sila a prušácký terorismus rozhoduje.
Pravdivost mých slov potvrzuji ty nesčetné interpelace, které byly zde podány, a v nichž líčeny žalostivé výkřiky našich českých menšin.
Nebudu je také jmenovati a připomenu jen některé, jako jest případ Chebský, dotazy kol. Šamanka, Kováříka a Březnovského.
Chebský případ odsoudil p. Dr. Herold způsobem takovým, že není nutno ba ani vhodno, ještě něco připomenouti.