dobu a skončeno tím, že skutečně dotčenému řiditeli ulělena přísna domluva.

Panové, ze všech těch případů, které jsem uvedl, jest viděti, že jsou to lapalie takové, že žádný úřad, třeba se chtěl na dotyčném učiteli pomstíti, z takových lapalii by souditi jej nemohl.

Byl potrestán proto, že se prý bezdůvodně pletl do záležitostí cizí školy, a to. panové, zcela bezdůvodně, za to, že ve své funkci úřední jako člen v místní školní radě na tuto věc upozornil.

Řiditel dostal přísnou domluvu, odvolal se ke všem stolicím, k zemské školní radě, místodržitelství, nejvyššímu správnímu dvoru, ale jeho dovolávání se práva bylo naprosto marným, přísná domluva mu skutečně zůstala

Ale nejen dotyčný řiditel, nýbrž také učitelka byla potrestána a sice dle sborového usneseni dostalo se jí přísné domluvy, proto že nezpravila řiditele svého vzdor jeho dotazům o tom, co věděla o poměru učitelky Koubkové s páterem Svátkem, ale že to řekli jiným osobám, jmenovitě řiditeli cizí školy a že podnikla kroky, které nebyly s to, záležitost věcného poměru se tykající odčiniti, ale byly příčinou veřejného pohoršení a že za 3, což jest znamenité, činila nátlak na svědky, aby jinak vypovídali

To jest přímé obvinění ze svádění ku křivému svědectví, tedy obvinění obsaženého, ze zločinu jakožto důvod disciplinárního šetření a disciplinárního rozsudku, Jedna dokonce dostala za to důtku, že při odcházeni učitelky Koubkové, kteráž docházela na proboštství ku dotčenému knězi, zneužívala místnosti školní ku skandálnímu výjevu, při čemž potleskem na ulici slyšitelným pustila uzdu své vášni.

Učitelka ona upozornila totiž dotčenou učitelku, že o věci ví, a že v sousední budově školy, když dotčená učitelka vycházela, zatleskala, aby ji upozornila, že ji lidé stopují, aby jí dala výstrahu, aby si dala před lidmi pozor.

Tento případ jest zajisté markantní a jest dokladem toho, jak se zakročuje proti učitelům, když konají svoji povinnost, a zejména proti řediteli jakožto členu místní školní rady a ostatním učitelkám jako svědkyním, kde mají po zákonu mluviti pravdu. Řeklo by se, že tím byla věc vyřízena.

Avšak nyní teprve nastupuji "ohledy služební" proti těm kterým učitelkám a učitelům.

Jelikož školní orgánové nejsou povinní udati, proč z příčin služebních učitele přesazují, užili této pravomoci proti dotčenému řediteli a z příčin služebních přeložen byl do Přelouče. a když se ukázalo, že je v tom nějaká vada, byl přeložen do Rakovníka.

Tedy, pánové, vidíte, že ačkoliv konal úplně své povinnosti a ačkoliv již jednou byl potrestán přece potom přišel hlavni trest, totiž že z příčin služebních byl přeložen.

Velectění pánové, mam zde ještě jiný případ z města, jež mam čest zde zastupovati. Při jedné schůzi p. dr. Engla, jakožto poslanec v r. 1888, jeden učitel na měštanské škole jaksi vyslovil se jménem živnostnictva, nebo že jej ono o to požádalo, že úřadové živnostenští ohledně průkazů živnostenské spůsobilosti zákony obcházejí.

Pánové, to jest věc, kterou slyšíme na každé schůzi a kterouž my jako právničí zabýváme se každou chvíli a o které při každé příležitosti, kdykoli se o ní jedna, nepokrytě tuto pravdu řekneme. Ale řekl to učitel, a to, panové, bylo mu podotčeno v dektretu, který potom obdržel, a jímž byl z příčin služebních, tedy ne v cestě disciplinární na jiné místo přesazen, a tu bylo podotknuto, že stalo se to pravé z onoho důvodu

Velectění pánové, zde vidíme, že, ač učitel se neprohřešil v tom nejmenším proti školským povinnostem, ani proti nějakému disciplinárnímu příkazu, takovým způsobem byl přece jen velmi citelně potrestán, poněvadž byl přesazen na místo poměrně daleko horši a také tím, poněvadž v městě, kde se to stalo, měl svoji rodinu, byli tam příbuzní jeho pani, jeho vlastní, atd. Tím způsobem se stalo, že byl vlastně trojnásobně potrestán.

Pánové, jak se zde dbalo nařízení z "příčin služebních", kterých zde vůbec

nebylo, jest viděti z toho, že onen učitel zkoušen byl pro technický obor a tam musil vyučovati odboru gramatikalnímu. Tedy, panové, příčin služebních zde rozhodně nebylo, nýbrž jednalo se o trest, a učitel onen měl býti takovým způsobem potrestán.

Zde máme důkaz o tom, jak provádí se ono ustanovení disciplinárního řadu o přesazení z příčin služebních, že se nejedná o prospěch služby, o prospěch školy, o prospěch učitelstva, tohoto ustanovení užívá se jedině a hlavně pouze jako trestu proti učitelstvu a proto, velectění pánové, učitelstvo domáhá se toho, aby toto ustanoveni bylo zrušeno

Velectění panové, při takovémto přesazení neudá se nejmenší důvod, takže jestliže učitel jest již jednou přesazen, nedozví se nikdy, z jakých důvodů proti němu bylo zakročeno

Anonymní udání, osočování ze strany nepřátel politických a nepolitických stačí, aby byl tak citelným způsobem potrestán, ač ničeho se nedopustil, ač podle Školních zákonů a podle prakse žádným trestem to býti nemá.

Takové dekrety obyčejně znějí "Z příčin služebních přesazujete se tam a tam"

Zmínil jsem se o tom, že učitelstvo ohledně § 26 domáhá se zrušení tohoto odstavce, že "působil dle povinnosti", neboť i tam se neudává žádného důvodu, jenom stačí pouze zaznamenaní

Mame tu dekret, který se vydává, že učitel poněvadž nepůsobil dle povinnosti, nemá býti účasten kvinkvenálek, a napíše se na jeho žádost aby mu bylo uděleno druhé zvýšení služného, že nemůže mu býti vyhověno, poněvadž hledě k výsledkům vykonané inspekce školní nepůsobil od prvního definitivního ustanovení "dle povinnosti " Tedy stačí, bez udaní důvodů učitele zbaviti kvinkvenálek a takovým citelným způsobem jej potrestati.

Mam zde případ z r. 1888, kdy tenkráte celý český národ, zejména mladočeská delegace vystupovala proti zamýšlenému návrhu ku Lichtensteina, kdy tenkráte zejména učitelstvo namáhalo se vší silou, aby v lidu se působilo, by protestoval proti tomuto zamýšlenému návrhu

Tenkrát jeden učitel byl ve disciplinárním vyšetřovaní proto, že na něj bylo udáno z jisté strany, že proti návrhu Liechtensteinovu agitoval Ačkoli to byl teprve návrh a nebyl to zákon, a jednalo se jen o projev občanské svobody, přes to v r. 1888 byl pronásledován a nebyly mu od té doby přiřknuty kvinkvenálky, poněvadž se dalo do kvalifikační tabulky, že nepůsobil "podle své povinnosti u Kromě toho, že byl ne přisouzením kvinkvenálek potrestán, později byl potrestán ještě tím, že byl ze služebních ohledů přesazen jinam.

Velectění pánové, znám jeden případ, který je taktéž z okresu poděbradského a který ukazuje, jakým způsobem nesvedomitým a nelidským jednali někteří inspektoři, tak zejména insp. Ritter a insp. Šebesta, který jest tuším nyní v Praze. Tak se také jednalo s učitelem, který působí od r. 1861 a je tedy při škole 38 let. Tento učitel, ačkoli nebylo proti němu žádných závad, ačkoli se nedopustil ničeho určitého, byl neméně než 6kráte přesazen a sice vždycky z ohledů služebních. Tento učitel dnes jest doposud podučitelem, a protože "nepůsobil podle povinnosti, tedy mu byly kvinkvenálky odňaty.

Tento učitel si vypočítal, že pravě tím, že nepostoupil, a že mu nebyly kvinkvenálky přisouzeny, pravě proto, že "nepůsobil podle po činnosti", utrpěl škodu, respektive že mu ušla suma přes 4390 zl. To jest, velectění pánové, osud takového učitele, proti kterému vystoupeno z příčin velmi malicherných. Podle všeho zakládají se tyto případy na obyčejných klepech. Ja jsem případ tento posledně zjistil hodnověrnými lidmi, poněvadž mi bylo přímo neuvěřitelným, aby Člověk po 38leté službě byl stale podučitelem, a stale a stále stíhán a špatná kvalifikace mu dávána.

Dozvěděl jsem se od hodnověrných osob, že tento učitel si nezasluhuje toho pronásledováni, jakého se mu od inspektorů okresních v Poděbradech dostává.

Já nebudu napínati trpělivosť slavného sněmu, poněvadž miním, že již ten první případ stačil k osvětlení toho, jak se dovede disciplinárně i nedisciplinárně proti učitelům vystupovati a vím zejména,

Že celá řada pánů poslanců ze svých okresů ma zprávy o takových připadech. Jedná se také o to, že učitelé sami nechtěji, by tyto věci do veřejnosti se dostaly, poněvadž mně to bylo oznámeno, některé okresní školní rady hrozí disciplinárním vyšetřováním učitelům, jestliže věci buď do listů, buď do veřejnosti pomocí svých poslanců dají. Zejména jsem dostal zprávu z okresu Čáslavského a Chrudimského, že byly případy, kde inspektoři proti učitelům vystoupili skutečně způsobem, řekl bych, až malicherným, ale ovšem následky jsou pro dotýčné učitele přímo hrozné. Těch případů jest velice mnoho.

Já jen ještě o něčem se zmíním, Že na příklad sedlčanský inspektor Vepřek žádal na učiteli, aby se modlil s dětmi německy Otčenáš, což mu ovšem bylo odepřeno, a sice způsobem velice rozhodným Řeklo se, že dítě české se v celém svém životě nebude modliti, když má potřebu modleni, jazykem cizím, nýbrž svým jazykem mateřským.

Jeden inspektor vytýkal učiteli i jeho výrok, že doba husitská a Poděbradova jest neslavnější dobou českého národa, a pravil mu, jak se mohl odvážiti k takovému tvrzení když přece po Poděbradovi přišel rod habsburský, a pravil mu "Můžete býti rád, že nejste udán pro urážku členů císařského domu!" Také skutečně tento učitel ne sice z té příčiny, rozumí se samo sebou, poněvadž takovouto příčinu dotyčný inspektor neudal, přišel později do jakéhosi disciplinárního vyšetřování.

Nebo bylo vytýkáno učiteli jistému, že při úmrti arcivévody Albrechta nemluvil dosti vřele ve škole o něm, a tu dotyčný učitel namítal, že arcivévoda Albrecht byl vojín a to že ovšem děti byly to malé děti - nedovedou ani pochopiti. Ale pan inspektor řekl "Na tom nezaleží! Když jest to člen císařského domu, Vy jej musíte chváliti za každou cenu a každým způsobem, poněvadž se musí láska k mocnáři takovýmto způsobem šířiti" a pod.

Velectění panové, ty případy vyšetřováni učitelův jsou tím křiklavější, poněvadž jsou učitelé často za volné projevy, které činí na různých schůzích, do disciplinárního řízení vtahování.

Mám zde na př., pánové, jeden klassický rozsudek disciplinární, kde jest jeden učitel trestán písemnou domluvou proto, že vystupoval na nějaké schůzi - to jsou právě ty poslední schůze, které byly pořádány za příčinou různých požadavkův učitelstva, a v nálezu tom na konci stojí  "a že jste vytýkal na jedné schůzi poslancům nedostatečnou úpravu platův a přímo na nich se dotazoval a závažné jejich vyjádření žádal o tom, kterak se zachovají k návrhu Bernerovu "

Pro tento důvod dostal dotyčný učitel také písemnou domluvu

Ostatně, pánové, jest známo a také to bylo již v listech často uveřejněno, že pravě pro účastenství při posledních schůzích učitelé jsou trestaní různými disciplinárními tresty, zejména že jsou trestáni písemnými domluvami, ačkoliv se na to zapomíná, že se jedná o jich práva a zejména při této příležitosti, kde se jedná o zlepšení jich stavu, měla by se těmto učitelům v takovýchto případech poskytnouti ta největší volnost, aby mohli své míněni, zejména když nemohou to činiti jinakým způsobem, na veřejných schůzích pronášeti. Ovšem na jednu věc musím, chtěje býtis pravedlivým, upozorniti, totiž že když jsem zkoumal různé disciplinární šetření a různé disciplinární případy, přišel jsem na věc, která skutečně nemohla člověka potěšiti, totiž že v přemnohých případech vedle obviněného nčitele, který byl v disciplinárním vyšetřováni, nacházeli se bohužel jeho kolegové, kteří sami proti obviněnému učiteli a kollegovi vystupují a to často v připadech docela nevinných, politických atd, kde skutečně o nijakou vinu nejde. Ovšem nemůže to padati na vrub celého stavu. Ale míním, že jest povinností mojí, abych na toto počínání těch některých jednotlivců upozornil, poněvadž bylo by si přáti, aby jestliže se domáhají učitelé toho, aby takovéto zlořády byly odstraněny, takové lidi mají vymítiti ze svých řad, kteří sami úřadům k takovým rozsudkům a stiháním dotyčných učitelů pomáhají. Zejména při této příležitosti nelze přejiti tu okolnost, že často zástupcové samosprávných úřadů v okresních školních radách nepočínají si způsobem takovým, jak by měli, a opravdu se stávají slepými kývaly okresních hejtmanů a školních inspektorů.

Když jde o učitele který jest v disciplinárním vyšetřovaní, aneb s kterým jest řízení zavedeno, ačkoliv jsou to případy týkající se politického života, měly by skutečně naše samosprávné orgány, ze jména na venku nejen ve vesnicích, nýbrž i v městech, dbáti více své občanské povinnosti, a neměly by se stávati nástroji hejtmanů a Školních inspektorů proti učitelstvu

A tu velectění pánové, mohu říci, že potom jest velice těžko v zemské školní radě zástupcům českého národa při takovýchto příležitostech zvraceti rozsudky a disciplinární nálezy, které již byly vyneseny okresní školní radou a které byly po většině přijaty jednohlasně nebo většinou hlasů, když uvážíme pánové, zejména to, že zpravidla jsou byrokratickými členy zemské školní rady přehlasovaní.

Velectění pánové, já jsem již z předu pravil že právě to provádění onoho ustanovení, že někdo nepracoval podle svých povinností, jest vlastně hlavním takovým kamenem úrazu, a proto nemile se mne skutečně dotklo, když jsem ve zprávě četl, že o nekonání povinností se tam opětně mluví

Jest to sice již změněno a mluví se tam o nekonaní povinností ve škole, avšak, když uvážíme, že přes to přese všecko učitel je stále podroben týmž disciplinárním orgánům, když, pánové, ze své vlastní zkušenosti víme, jak dovede se tohoto vlastně nic nepravícího a jinak neomezujícího ustanovení "nekonal povinnosti své, " využitkovati, a že není potřeba ani, aby se udal důvod, tu, panové, minim, že jest to zase velmi nebezpečné, abychom tento odstavec v zákoně, kterým se navrhuje, ponechali. Prohlašuji také předem, že co se týče tohoto ustanoveni, nemohu pro ně hlasovati a že dám také návrh, by odst. 6 a 7, jak se navrhuje, byl úplně vynechán.

Velectění pánové, co pak se týče ustanoveni § 39 ohledně peněžitých pokut, tu ovšem nemohu také pro zavedení peněžitých pokut hlasovati Když se některý zákon opravuje, měl by se opraviti již řádně, neboť, pánové, trestati učitele dnes zase peněžitými pokutami při jeho skromném služném, zdá se mi býti příliš kruté, neboť tím nebude stížen pouze on, nýbrž také cela jeho rodina.

Velectění pánové, míním, že dnes mají školní orgánové tolik zbraní proti učitelstvu, že jim nemusíme zase dávati ještě tu zbraň do rukou, aby je směli také trestati peněžitými pokutami.

Co se týče resolučního návrhu, kde se předkládá zemskému výboru, aby celé disciplinární řízeni bylo poopraveno a aby zemský výbor jaksi přinesl do příštího zasedání návrh, tu, panové, musím k tomuto odstavci také zvlášť promluviti Bylo by záhodno, aby příští disciplinární řad, který bude sněmu předložen, měl ustanoveni ohledně anonymních udání se totiž, že na anonymní udání zřetel nebere. My víme, že již u mnohých úřadů, dokonce i u některých okresních hejtmanství, kde jest řádný okresní hejtman, zamítají se veškerá anonymní udání, že se nepřijímají, neboť, pánové, anonymní udaní jest skutečně taková zákeřná zbraň, proti které jest každý člověk bezbranný, neboť neví předně, od koho a z jakých příčin jest. Potom ovšem jest těžko proti takovému anonymnímu udám se brániti. Zajisté neslouží také přijímání anonymních udání ke cti školních úřadů, které jaksi mají dbáti o to, aby vychovávání se dělo řádně

Ale, pánové, jak pak chce školský úřad míti dozor nad učiteli, aby vychovávali řádné občany, když trpí takovéto neobčanské jednání, pomocí anonymního udaní někomu se pomstíti nebo disciplinární řízení zavésti

Co se týče řízení samotného, jest nutno, aby v příštím disciplinárním řadu bylo ustanovení, že je dovoleno nahléd-, nouti učiteli obviněnému do spisů, neboť pánové, jak se disciplinami řízení děje ? Učitel se skutečně ani nedoví pramenu a někteří inspektoři dělají si řízení velice pohodlně, oni jsou v jedné osobě všecko vyšetřujícím soudcem, potom obžalobcem a také rozsudím. Dotčený inspektor pak vlastně ve třech osobách staví se proti dotčenému učiteli a poněvadž z pravidla, jak jsem se sám přesvědčil při různých okresních školních radách, se o to nestarají, na jakém základě spočívají spisy disciplinární, jest zcela pochopitelno že návrhy, které předložil okresní inspektor s návrhy na odsouzení a výši trestu, stávají se skutkem. Proto bude nutno, má-li se disciplinární řád vůbec změniti, aby se zavedlo disciplinární řízení řádné, kde by vystupoval vedle oprávněného žalobce oprávněný a těmiže právy nadaný obviněný, a aby se mu dala příležitost, aby směl vzíti si obhájce, neboť víme ze zkušenosti, že takový obviněný, byť i byl sebe bystřejší,, nedovede se tak hájiti jako obhájce, který zůstává klidným, objektivným, atd. a zejména, aby se to nenechalo při nynějším způsobu, nýbrž aby, jak žádají učitelé ve svých peticích, byla zřízena 3členná komise, která by se takovým aktem obírala, aby mohla nahlédnouti do spisů, je prostudovat a dle toho, co v nich jest, mohla správný nález vydati

Tolik o resoluci návrhu pod písmenem A)

Zde ještě na to upozorňuji, že co se týče služebního ohledu, aby když opravdu někde služební ohled jest, byly učiteli udány důvody a zejména, aby se dílo do zákona ustanovení, aby proti tomu inspektoru, který opravdu poruší zákon a který ne ze služebních ohledů, nýbrž z tohoto přeloží učitele jinam a tak obchází zákon, bylo nejen disciplinárně nastoupeno, nýbrž aby byl přímo žalován pro zneužití moci úřední, neboť jest to skutečně zneužití moci úřední, když užívá ustanovení zákona ve smyslu jiném na škodu těch, proti nimž dotčený nález jest vynesen.

Co se týče posledního odstavce návrhu, totiž že se vláda vyzývá, aby učinila opatřeni, by chovaní ve věcech politických nepojímalo se do osobních výkazů, miním že jest největší čas, by se ve věci te stala náprava.

Pan prof. Dr. Pražák zde sice pravil, že jest nutno, aby se sněm, resp. ti, kteří návrh podávají, dohodli s vládou o tom, co jest politickým chováním, a že by se mělo do zákona položiti, pokud má dotyčný učitel pro nějaké politické chováni se trestati.

Tu musíme státi na zásadě, že učiteli patři veškerá občanská práva jako každému jinému občanu, a že tedy práva jeho nesmí žádným způsobem býti zkracována. Dnes pro učitelstvo neplatí svoboda volného projevu, zejména neplatí proň právo shromažďovací a spolčovací, a to proto, poněvadž jest, v naprosté nejistotě, jakým způsobem dotyční úřadové jeho účastenství si vysvětlí, a jest dobře známo a víme z vlastní zkušenosti, že před 10 lety býti příslušníkem mladočeské strany bylo pro učitele úhonou (Poslanec Sokol volá. Nesměl ani mluviti s poslancem mladočeským)

Není tomu dlouho, co se pohlíželo divně na učitele, když byl v nějakém spolku když byl snad ve spolku tělocvičné jednoty Sokola, že se na takového učitele pohlíželo s podezřením.

To bylo před několika lety ohledně těchto spolků, a dnes je to opětně s jinými spolky, dnes nesmí býti v literárních spolcích atd.

Nuže, panové, pravda jest když řeknu, že vlastně pro učitele neplatí právo spolčovací, shromažďovací, poněvadž oni potom ať již přímo, anebo, a to bývá pravidelně, nepřímo, ale za to tím citelněji, jsou poháněni k zodpovědnosti, po případě trestaní těmito dvěma známými prostředky, totiž že buď z příčin služebních jest přesazován, anebo že nepůsobil dle povinnosti.

My jsme v poslední době byli sami toho svědky, že pro účastenství na schůzích učitelských byli učitelé stíhaní. Zde máme alespoň důkaz pro to, že učitelé nepožívají té rovnosti občanské.

Pravil jsem již na počátku, aby toto ustanovení vešlo v život, čímž, jak se samo sebou rozumí, potom stanou se bezúčelnými nařízení Kielmanseggova a Thunova.

Pánové, myslím, že bylo již dávno povinnosti sl. sněmu, aby i letos, jak to činil jiná léta, se proti těmto Thunovým výnosům se vším důrazem ohradil a dal najevo, že si přeje jich zrušení. Neboť, velect. pánové, nemají tato nařízení Thunova ničeho jiného na mysli, než aby namířena byla proti výchově naší české mládeže v českem duchu Vidíme dobře, že mluviti ve škole o Husovi, o husitské době, době Poděbradově atd. vůbec o starých dobách naší české historie může znamenati vždy jakési nebezpečí dle toho, jak který inspektor po případě hejtman toto vyučování posuzuje Thunova nařízení, to bylo konečně již zde konstatováno, neměla ničeho jiného za účel než aby do mládeže české vnikl ten indiferentism rakušacký, aby v mládeži české pokud možno nejméně zůstalo toho českého ducha, aby ze škol vycházeli lidé, kteří skutečně pro svůj národ necítí, který se cítí býti příslušníkem této tzv. širší vlasti, a kteří ale nemají porozumění pro věc svého vlastního národa.

Konečně v těchto ustanoveních čteme některé příkazy, že člověk tomu se diviti musí, že dnes může se ukládati učiteli, aby takovým způsobem o mládež českou pečoval

Velectění pánové, disciplinární řad musí býti zrušen, aby bylo po taveno učitelstvo na úroveň ostatnímu občanstvu.

My, velectění pánové, žádáme, aby ze škol vycházeli skutečně svobodní, volní občané, a musíme se o to postarati, aby skutečně učitelé, totiž ti, kteří žáky a děti mají vychovávati, byli svobodní a volní

Velectění pánové, nemám jiného přáni, než aby zemský výbor, jemuž věc svěřena bude, jemuž bude svěřena úprava příštího disciplinárního řadu v těchto směrech, pokud možná nejdříve v příštím za sedání příslušnou předlohu pravě v tomto duchu, jak jsem byl naznačil, sl. sněmu předložil (Výborně).

Nejvyšší maršálek zemský. Nyní přichází ku slovu p. poslanec Anýž. Dávám jemu slovo.

Poslanec Anyž. Slavný sněme ' Vec, která jest na denním pořádku dnešního sezení, jest po mém názoru tak samozřejmá, že bych pokládal za plytvání časem, kdych se podrobnostmi obíral. Proto očekával jsem, že když přihlásil se ke slovu přísedící zemského výboru pan prof. dr. Pražák, který má resort školský na starosti, uzná, že dnešní předlohou byl učiněn pokrok k lepšímu, krok ku předu, a že vysloví školské komisi své uznání

Ale, velectění pánové, nejen že se tak nestalo, ale pan přísedící zemského výboru dr. Pražák projevil zde názory a takovou kritiku předloh, že z toho musím nabýti přesvědčení, že se mu nejedná o to, aby dosavadní skutečně nesnesitelný stav, pokud se týče disciplinárního řízení učitelstva, byl zlepšen, ale aby tato věc na novo a co možná na dlouho byla odročena. Kdo ani si nevzal tolik práce, aby vyslechl stesky, které od několika let docházejí nejen kruhů poslanců, nýbrž přímo zemského výboru, tedy pana přísedícího zemského výboru, p. dra Pražáka samého, a kdo neučinil ani to, aby školské komisi, resp. zemskému sněmu podal příslušné návrhy, které těmto steskům třeba v té formě, kterou on uzná za dobrou, vyhovuji, ten po mém názoru nevykonal to, co bylo jeho jako školského referenta zemského výboru povinností, a myslím, že jeho výtky, které učinil předloze, již vypracovala školská komise, byly bezdůvodné.

Pan přísedící zemského výboru měl i ve školské komisi příležitost, aby tyto názory své pronesl, a neměl do plného sněmu přicházeti s náhledem, že by celá věc najednou měla býti odročena.

Ve školské komisi zaujímali jsme s kolegou Sokolem k návrhům, které jsou předmětem dnešního řízení, zvláštní stanovisko a podáme v té příčině návrh, který se poněkud liší od návrhu schváleného většinou komise školské My totiž pokládáme za největší kámen úrazu onen § 26 zákona ze dne 13. května 1894, který připouští školním úřadům výklad, že se učiteli může odníti kvinkvenálka čili 5letý přídavek zato, že nevedl si, jak se tam praví, dle povinnosti

Vzhledem k tomu, že § 26 toho zákona, že zákon celý, pravím správně, jedná o ustanovení učitelských platů a že o trestání učitelů jsou zvláštní ustanovení disciplinární, mam za to, že by bylo dobře, aby bylo zabráněno vůbec úřadům školským, aby tomuto § 26 dávaly ten výklad, jaký se mu dosud dával a že není správné, co pan prof. Pražák zde tvrdil, že by § 26 úplně nebyl v žádné souvislosti s celým řízením disciplinárním, naopak je známo, že, když učitel disciplinárně byl trestán, právě na základě tohoto § 26 byla mu odňata kvinkvenálka a nota bene nikoli pro jeden rok neb určité období, nýbrž následky tohoto trestu nesl po celou dobu své působnosti učitelské.

V tom je zajisté nespravedlnost a trváme na tom. Chceme, by byl dan tomuto § 26 ten výklad, že kvinkvenálka náleží každému učiteli jako část služného a že za žádných okolností nemá mu býti odňata.

Jestli učitel se ve své činnosti jakkoliv provinil a jestliže s ním provedeno bylo řádné disciplinární řízení, tu podle disciplinárních řádů mohou nadřízení úřadové učitele trestati, ale není třeba, by mu ukládali trest ztráty hmotné, který ho tíží po celý život.

To, co uvedl zde p. kollega Dr. Baxa, případ, který se stal v Poděbradech a jinde, jsou zajisté věci politování hodní, týkající se katechety a učitelky.

Ale byla by to celá veliká historie, kdybychom zde měli opakovati všecky svízele a ztráty hmotné, které stíhají učitele, otce velmi četné rodiny, a často z příčin malicherných, které ho stihly za okolnosti, kde mu nebylo ani poskytnuto příležitosti, aby se mohl ospravedlniti, často na udání anonymní, kde byla o něm podána zpráva, o jejíž pravdivosti nebylo možno se přesvědčiti, a v tom jsou po mém názoru svízele největší.

Já mám za to, že zemský výbor, jemuž bylo uloženo návrhem naším, aby staral se o náležité upraveni disciplinárního řádu, v první řadě bude musit přihlížeti k tomu, aby učitelstvo v této příčině bylo postaveno na úroveň ostatním třídám, ostatním veřejným služebníkům a úředníkům, aby měli příležitost o celém disciplinárním řízení míti úplnou vědomost, aby nebylo rozhodováno o něm bez něho a často s tendencí, která ani po celý život učitele na jevo nepřijde.

Vzhledem k tomu, co jsem byl pověděl o § 2b, činím návrh, aby paragraf tento zněl.

"Služné definitivních učitelů na obecných školách národních, kteří působili od prvního definitivního ustanovení za podučitele neb učitele pět let na některé škole obecné v královstvích a zemích v říšské radě zastoupených bez přetržení, zvyšuje se o 50 zl, služné definitivních učitelů na měšťanských školách zvyšuje se za týchž podmínek o 80 zl, s vynecháním slov "dle povinnosti".

Mimo to navrhujeme, aby odstavec 6 tohoto paragrafu byl nadobro vypuštěn, totiž paragraf ten nech zní

"Výjimkou může se učiteli zadržeti zvýšení služného, které mu po každém dalším pětiletí služebním naleží, když nekoná ve škole svých povinností, a to jenom na čas takového nedostatečného působení " (Výborně, Výborně ´)

Nejvyšší maršálek zemský. Prosím pany, kteří podporuji přečteny návrh, by vyzdvihli ruku

Návrh jest dostatečně podporován

Přichází nyní k slovu pan poslanec Sokol

Dávám jemu slovo.

Poslanec Sokol. Slavný sněme' Jsem velice povděčen tomu, že předmět tento dostává se dnes do plného sněmu.

Podává se nám příležitost, abychom uvažovali o věci velmi důležité. Nebyl jsem s tím srozuměn, co řekl pan přísedící zemského výboru, že tato záležitost není ještě nutkavá, že není ještě na čase.

No, pánové, to se táhne již po dlouhá léta. Již tuším r. 1890 podal návrh na změnu disciplinárního řada učitelského p. dr. Herold.

Ja jsem jej potom po něm zdědil a pokud jsem zde, každým rokem se o pětují žádosti, aby byl projednán. Teprv nyní přichází na řadu.

Ja myslím, že již mohl uzráti dosti, že již tedy není potřebí, aby se vyčítalo, že není ještě nutkavý.

Pan přísedící zemského výboru nám dělá velkou křivdu, jestli myslí, že my ve školské komisi brali jsme návrh ten na lehkou váhu.

My jsme bedlivě o něm přemýšleli a velmi důkladně o něm uvažovali a té výtky na žádný způsob nezasluhujeme.

Škola jest institucí drahou a my zajisté si přejeme, aby ti, kdo v ní působí,

konalo řádně svou povinnost. My jsme nikterak nechtěli, aby tato změna disciplinárního řádu směřovala k tomu, aby učitelstvo ve svých školních povinnostech nějak ulevilo. Každá věc musí býti řízena náležitým řadem.

I ve školství musí býti řád. To všichni uznáváme, proti tomu nikdo není a také jsme pro to, aby ten řad, který školstvím vládne, byl přísně dodržován. My tedy přísnost u těch, kteří na školu dozírají, pokládáme za povinnost a řekněme i za ctnost, ale jest to s tou přísností jako s tou ctnosti, jen do jistých mezí je ctností.

Co jest za těmi mezemi, ctnosti býti přestává.

Přísnosti též za jistými mezemi přísnosti býti přestává a zasluhuje potom jména jiného. I od učitele se žádá ve škole, aby zachovával rád a přísně vystupoval proti dětem, ale, velectění pánové, kdyby učitel v té přísnosti své šel tak daleko, tak jistotně potom bude za to přísně potrestán. Ale když ve přísnosti proti němu jde se daleko, kdo pak jest za to trestán? Zase jenom ten učitel

Velectění pánové' Pan přísedící zemského výboru pravil, že kvinkvenálka nemá souvislosti s disciplinárním řadem Jak pak nemá souvislosti, když jest to jeden paragraf disciplinárního řádu, že v jistém případě nastává odnětí kvinkvenálky.

To tedy s disciplinárním řadem velmi úzce souvisí a jak se to provozovalo dříve, o tom bych k tomu, co pan dr. Baxa zde řekl, ještě všeliké jiné zkušenosti mohl připojiti.

Tak např. jeden učitel nepohodl se s obecným představeným k vůli tomu, poněvadž obecný představený vždycky mu dával obecní vyhlášku na vrata školního dřevníku. Lidé se tam zastavovali, četli to a někdy o tom mluvili tak, že se to nesrovnávalo nijak s paedagogikou, takže děti z toho braly pohoršení. Učitel tedy proti tomu zakročil, ale nepochodil. Naopak bylo mu vytýkáno, že jest svárlivý, dostal důtku, byl přeložen a měl z toho potom dlouhou a dlouhou škodu, neboť kvikvenálka se mu odňala a on ji nemá dosud.

Jedna věc, kterou jsem již zde uvedl před několika léty, vždycky mne bolí, když si na ni vzpomenu. Učitel, vlastně podučitel mladý, dostane od setry z Prahy telegram, že matka umírá a chce-li ji ještě stihnout na živu, aby neprodleně přijel do Prahy. On spěchá, oznámí věc řediteli školnímu a prosí ho, aby to oznámil zástupci místní školní rady a myslí si, že již je věc hotová, že může odejeti. Odjede tedy, vykoná svou synovskou povinnost, vrátí se s tím vědomím, že nezanedbal školy a že bylo učiněno opatření v té věci. Ale ředitel to předsedovi místní školní rady neoznámil, on dostal důtku, z důtky byl přeložen a byla mu odňata kvinkvenálka a on ji nemá posud, ačkoliv nyní tvrdil pan přísedící zemského výboru, že takové odnětí kvinkvenálky nanejvýše tři léta trvá. Ja jsem byl před několika léty v té příčině ve Vídni u dotyčného úřadu a doptával jsem se, poněvadž onen učitel podal rekurs, jak ta věc stojí, a dozvěděl jsem se, že tu kvinkvenálku nedostal a nedostane.

Nemůže se tedy říci, že podle nynějšího zákona z r. 1895 snad již jest to mírnější.

Pan přísedící zemského výboru pravil, že ten novější zákon z r. 1895 jest lepší než ten předešlý. V tom předešlém stálo, platně" a nyní "dle povinnosti ". To jest, velectění panové, jedno a to samotné. Učitel má ve škole působiti dle povinnosti a dle toho usoudí inspektor, pňsobíli platně, anebo zase, jestli vidí, že jest působení platné, soudí z toho, jestli působil dle povinnosti. To jest jedno a totéž, a záleží na tom, jak si to dotyčný inspektor vykládá.

Připojuji se k tomu, co pan redaktor Anýž zde řekl, poněvadž oba tentýž návrh podáváme, a úplně srovnávám se s tím, co pan redaktor Anýž zde byl řekl.

Ale ještě něco k odůvodněni bych rad připomenul. Domnívám se totiž, že i to nynější znění, jak jsme je přijali ve školské komisi, může od velepřísného pana inspektora býti nesprávně vykládáno. Znám jeden případ, který se udál před několika lety v odlehlé vesnici.

Ve vesnicích nebývá ve škole všechno tak pohodlné jako to jest ve městě, a zejména pokud se týče psacích potřeb, bývá