Dávám mu slovo

Poslanec Dr. Kramář: Slavný sněme!

Není nejmenší pochybnosti, že nutnost, ve které octl se budžetní výbor, aby nám podal návrh, o kterém jednáme, není pro finance zemské příliš radostným momentem, poněvadž víme všichni velmi dobře, že finance zemsko jsou v takovém stavu, že máme přímo palčivou povinnost abychom se nějakým způsobem starali o rozmnoženi příjmů zemských Já nebudu zde, pánové, dlouho mluviti o otázce přirážkové" Já konečně se svého stanoviska - a řeknu to zcela otevřeně, jest to moje stanovisko osobní a možná že mnozí s ním nesouhlasí - daleko spíše bych se stanoviska úvěru zemského a prosperity král českého si přál abychom spise od hodlali se ku jisté heroické oběti a přirážku zvýšili, než abychom stále hospodařili se zadlužovaním.

Úvěr král. českého o němž se za často mluví jako o panenském úvěru, není nevyčerpatelným a na konec musí se říci, panenským již dávno není, poněvadž se nemůže nazývati panenským úvěr který není na investiční potřeby, nýbrž činí se proto, aby byly kryty jen řádné schodky. V té věci jest tedy zapotřebí velké opatrnosti a pozornosti, abychom my tím, Že - a to jest konečně zcela přirozeno, že nemáme největší chuti k tomu - nezvýšíme přirážku, nepoškodili zájmy království a zejména jeho finanční silu pro budoucí časy.

Neboť nezapomínejme, velectění panové, na to, že stálým rozmnožováním zemských dluhů roste také stalé břemeno upláceni těchto dluhů a zúročeni, a že se tímto tato nutnost větších důchodů stále a stale množí a roste, takže konečně přece jen budeme státi před otázkou, jakým způsobem učiniti tomu hospodářství, jaké bylo posud, přítrž Ale jak praveno - ja bohužel myslím, že názory mé v této věci jsou dosti osamotnělé, a mám jen za svou povinnost je pronésti a ponechávám rozhodnutí o této otázce kompetentním faktorům, až se bude jednati o zvýšení přirážek zemských.

Přihlásil jsem se ke slovu jen proto, abych prohlásil, že velice lituji, že budžetní výbor byl nucen v této přičme učiniti návrh takový, jaký byl učinil neboť nemůže býti žádné pochybnosti, že jest velkou nespravedlnosti, že tam, kde všichni poplatníci reálních dani jsou stížení tak vysokými přirážkami, kde tyto reální daně jsou při tom nespravedlivé vysoký, celá kategorie občanů státních, kteří poživají veškerých výhod, všeho toho, co my zde ve prospěch více lokálních potřeb konáme, jest ze všeho zdaněni vyňata a že aui v nejmenším nepřispívá na přirážky zemské, obecní a okresní (Výborně)

To jest, pánové, věc, která se déle udržeti nedá Já docela dobře tomu rozumím, že zejména výminka pro úředníky státní a úředníky fondové platila, dokud nebylo upraveno služné státních úředníků, ale velectění panové, nyní, když tak neobyčejně stěddrym způsobem říšská rada (tak jest) upravila služné statním úředníkům - a musíme zcela otevřeně říci, že tu a tam se dosti Často ozývají hlasy zejména se strany těch, kteří pod tíhou přirážek a dani opravdu sténají, že snad příliš štědrou mírou říšská rada vyměřila úpravu úřednických platů - v tomto momentu konečně jest vážná povinnost státní správy, aby v té příčině od výminek, které byly cís. nař. z r. 1858 pro fondové a statni úředníky stanoveny, na konci bylo upuštěno (Tak jest!)

Velectění pánové, tenkráte, když se o tom jednalo, byly poměry jiné, než jaké jsou nyní

Víte velmi dobře, jak velké povinnosti mají země, a zejména jak velké povinnosti mají pro blaho obecné okresy a obce, a to zejména, chceme-li, aby vyhovily požadavkům těchto panů veřejných úředníků Velectění pánové, není o tom žádné pochybnosti, že zrovna tito pani to jsou, kteří - konečně také k tomu mají veškeré právo a nemám ničeho proti tomu, poněvadž to, co přichází jim k dobru, přichází veškerenstvu k dobru kteří na to naléhají nejvíce, aby okresy a obce dělaly všecka opatření, kterých nyní potřebujeme k modernímu zařízeni našich obcí

Nemám ničeho proti tomu, to jest jejich pravém, oni konají svou povinnost a mají také jistá práva k tomu, aby vyhověno bylo všemu tomu, co moderní město má míti, ale vůči tomuto právu a nároku musí také stát konati své povinnosti. (Tak jest!)

Velectění pánové, o tom není nejmenší pochybnosti, že království České a zejména naše okresy a obce nejsou s to, aby to vydržely, aby se takovýmto způsobem hospodařilo

Velectění pánové, pro úředníky veřejné a pro všechny ostatní, kteří jsou těchto přirážek prosil, pro ty, velectění panové, jako pro druhé a snad i pro ně více, jsou obce povinny, aby zřizovaly školy, aby se staraly o všechno to, co se týká čistoty v městě, zdravotnictví atd A velectění pánové, to stojí dnes veliké oběti a, ačkoliv my musíme žádati, aby se tak stávalo ještě více v interesu našich obcí, konečně máme vždy jisté hranice, kdy také obce musí říci My dále nemůžeme a zejména ne proto, poněvadž nám relativně nejvíce naše poplatné elementy praničím k tomu nepřispívají

Dle nové úpravy úřednických platů nemůže býti výmluvy, že by zvláště tito veřejní úřednici nemohli přispívati na obce a okresy

Vždyť, velectění pánové, jest to konečně v jich interesu samých, aby se oni cítili více domu a oprávněnými v obcích, aby na ně více přispívali a aby si nemusili dáti líbiti, by se jim každou chvíli předhazovalo, že mají požadavky vůči obci, ač ničeho neplatí (Výborně!)

Velect. pánové, oni mají volební privilegie, oni rozhodují o těch obcích a vlastně k těmto obcím ničeho nepřispívají (Výborně!)

Já myslím, velect panové, že tento požadavek jest jen spravedlivý, abychom konečně se obrátili s důraznou žádosti ku vládě, aby těmto privilegiím jednou pro vždy učiněn byl konec (Výborně)

Zvláště nyní, kdy zavedena jest všeobecná daň z příjmů dále daň rentová a kdy konečně vešla v platnost zásada všeobecnosti daňové povinnosti, musíme velect panové, poněvadž zejména kral České také vyplňuje úkoly všeobecně statni, velect pánové, a netoliko lokální, na to tlačiti, aby nebylo nijakých výminek se strany povinnosti poplatní ku král Českému i autonomním sborům (Výborně!)

Velectění pánové já pochopuji, jak pravím, že budgetní výbor v této příčině přišel k tomuto negativnímu usnesení, které učinil.

Ale, velect pánové, všechno to známe, a rozumí se také samo sebou, že, když u nás jedná se o nějaké nové dam, ihned jsou tu agitace, různé pamětní spisy atd, (Výborně!), to trefí každý, o tom není nejmenší pochybnosti, ale se svými požadavky na obcích a okresích se u nás nikdo neuspokojí.

Kdo to má konečně platiti, velectění pánové ?

Zajisté že potom budou to musiti platiti ti, kteří nemohou v té věci nijak protestovati a musí se podrobiti eventuelně usnesení sněmu, že se přirážky zvýši

V té věci, panové, naprosto dále to tak nepůjde a p. zpravodaj velmi dobře ukázal, že jsou celé kategorie všech těch, kteří požívají důchodů ze služného, ale novými daněmi skutečně nijak neutrpěli

Jedna se ale o jinou věc Vždyť my tím, že nemáme této zvláštní daně ze služného, vlastně vyjímáme z platu na zemské autonomní potřeby celé kategorie těch, kteří požívají neobyčejně vysokých důchodů. Vezměte si vysoké úředníky soukromé, kteří mají velké důchody.

Proč mají býti vyňati ze všeho přispívání na zemské a autonomní potřeby? To, velectění pánové, nejde !

Já, ačkoliv budgetní komise jednohlasně přijala ten komplikovaný způsob vybírání státní pokladnou jistých ekvivalentů, nevím zrovna, jest-li tato cesta bude nejpraktičtějši a jestli z některých stran vážně proti tomu, zejména se strany Dolního Rakouska nebudou činěny námitky

Mně by bylo bývalo úplně stačilo, kdyby se podařilo zemskému výboru, ve vyjednávám s vládou přemoci zásadu a zlomiti ji, že veřejní úřednici, kteří mají osvobození na základě nařízení z r. 1858 jsou povinni, přispívati na potřeby zemské, okresní a obecní

To by mi úplně stačilo. A bylo by možno, abychom analogicky, jak máme přirážky k daním reálným, zřídili si samostatnou daň ze služného

To by nebyl malý příjem, který by království české mělo, zejména z finančních ohledů bylo by to skutečně potěšitelným, kdybychom tento větší příjem měli Ale nejedná se zde jen o moment finanční, nýbrž o moment spravedlnosti, na kterém musíme státi, poněvadž my tam, kde platí zásada všeobecné povinnosti berní, nemůžeme déle snášeti, aby jedna veliká kategorie byla naprosto osvobozena od všeho příspěvků na, potřeby země a na potřeby autonomních sborů (Výborně! Potlesk)

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort?

Prohlašuji rokování za skončené

Ich erklare die Debatte für geschlossen. Ich ertheile dem Herren Berichterstatter das Schlußwort Berichterstatter Carl Gras Max Zedtwitz Ich bin dem Herrn Vorredner sehr dankbar, dass ei in der ihm eigenen temperamentvollen Weise dem Wunsche Ausdruck gegeben hat, den wir alle theilen, nämlich dass eine gleichmäßige und gerechte Heranziehung aller im Lande Lebenden zu den Auslagen des Landes und der übrigen Verwaltungskorper ermöglicht werde.

Wenn speziell der Wunsch ausgestochen wird, dass durch neue Verhandlungen mit der Regierung der Wegfall aller Ausnahmen einzieht werde, so glaube ich, auch namens der BudgetCommission einem solchen Antrage in feinet Weise entgegentreten zu sollen.

Ich habe nur die Befürchtung insbesondere unter Hinweis aus die bereits erfolgten Verhandlungen des Landesausschußes mit der Regierung, dass dieser Standpunkt, der dort eingenommen wird, nicht so leicht wird zum Aufgeben zu bringen sein.

Es ist ganz richtig, in dem Augenblicke in welchem die Ausnahmen aufhören, wurde der Ertrag der Landesbesoldungssteuer ein ganz anderer sein, und aus allerdings nur approximativer Berechnung ergibt sich, dass, nachdem du Personaleinkommensteuer von Dienstbezugen im J. 1898 619 684 fl, also von sammtlichen Bediensteten im Königreiche Böhmen betragen hat, hievon 50 Pret als Besoldungssteuer bestimmt, einen Ertrag von über 300 0 0 fl im das Land ergeben wurden.

Dann dursten allerdings keine Ausnahmen bestehen Wenn das zu erreichen wäre, dann könnten mir über die Einführung der Landes besoldungssteuer als eine finanziell gunstige Maßnahme einen Beschluß fassen

Angesichts der heute verlangten Exemptionen, von welchen abzugehen die Regierung für unmöglich erklärt hat, restringiert sich der ganze Betrag, welcher aus der Landesbesolbungssteuer sich ergeben wurde, auf circa 120000 fl, und das ist ein Betrag, der nach Ansicht der Budgetcommission nicht dafür steht, sich der Gefahr auszuätzen, daß vielleicht von Seite der Regierung gesagt werde "Jetzt musst ihr zufrieden sein, wir haben die Landesbesolbungssteuer zugestanden, weiter können wir nicht gehen "

Darum glaubte die Bubgetcommission im jetzigen Stadium den Antrag auf Übergang zur Tagesordnung stellen, aber auf der andren Seite auch jenes Princip zum Ausdrucke beringen zu sollen, der hohe Landtag wolle mit aller Energie, - und der Beifall, welcher der Rede des Herrn Abg. Dr. Kramär gezollt würbe, last dies erwarten, darauf hinarbeiten, daß das Princip einer Heranziehung sammtlicher von einer anderen Umlage bisher nicht betroffenen Personaleinkommensteuertrager zu den Landes und sonstigen Communal-Ausgaben zum Durchbruche komme, und das eben bezweckt die Budgetcommission mit ihrem zweiten Antrage, bezüglich dessen ich mir erlaubt habe, an den hohen Landtag die Bitte zu stellen, denselben anzunehmen

Ein Gegenantrag wurde nicht gestellt, und ich gestatte mir die Antrage noch vorzulesen und um die Zustimmung des hohen Landtages zu bitten.

Ein hohen Landtag wolle beschließen:

1     Uber den vom Landesausschusse mit dem Berichte vom 5. April 1899, Druck CV. vorgelegten Gesetzentwurf, betreffend die Einfuhrung einer Landesbesolbungssteuer wird zur Tagesordnung übergegangen

2     Die Petitionen 3984, 3988, 4059, 4489 und 4538 merben hiemit als erledigt erklart

II.

Weiters wird dem Landesausschusse aufgetragen, mit der f k. Regierung darüber in Verhandlung zu treten, daß dieselbe behufs Heranziehung der bis jetzt vor jeder Zahlung von Fondszuschlagen befreiten Einkommen, von 600 fl auftwaits, die Einführung eines Umlagenaguivalentes, wober die im vorstehenden Berichte angeführten Grundsatze zur Anwendung zu kommen hatten, in Erwagung ziehe, und ist über den Erfolg dieser Verhandlungen seinerzeit dem Landtage Bericht zu erstatten (Bravorufe! Beifall!)

Sněmovní aktuár Dr. Vančura (čte) Slavný sněme, račiž se usnésti I.

1   O osnově zákona předložené zprávou zemského výboru ze dne 5. dubna 1899 č. tisku CV. jednající o zavedení zemské daně ze služného přechází se k dennímu pořádku

2   Tím vyřizují se i petice č. 3984, 3988, 4059, 4489 a 4538 II.

Dále se ukládá zemskému výboru, by zahájil s c. k. vládou jednání o tom, aby vzala v úvahu zavedení přirážkového ekvivalentu k tomu konci, aby ony příjmy od 600 zl. výše, které až dosud ode všech přirážek fondových osvobozeny jsou, ve prospěch fondů těchto byly zdaněny, při úpravě věci šetřeno budiž zásad uvedených v předchozí zprávě

O výsledku jednání budiž svého času sněmu podána zprava

Nejvyšší maršálek zemský Přejdeme k hlasováni

Wir gehen zur Abstimmung über Gegenstand da Abstimmung sind die gedruckten Commisstonsantrage

Předmětem hlasovaní jsou dva návrhy komise

Ježto nestojí v bezprostřední souvislosti, bude spravno, abych dal hlasovati o každém z těchto návrhů zvláštěčiní se proti tomuto způsobu hlasovaní námitka ?

Nachdem, dieselben nicht im unmittelbaren Zusammenhange mit einander stehen, so halte ich es für angemessen, über jeden derselben Separat abstimmen zu lassen.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einsendung erhoben?

Nebyla činěna žádná námitka

Žádám pany, kteří přijímají první návrh komise, by vyzdvihli ruku

Ich ersuche die Herren, welche den ersten Commissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben

Návrh jest p ř i j a t.

Der Antrag ist angenommen

Žádám pány, kteří přijímají druhý návrh komise, by vyzdvihli ruku

Ich ersuche die Herren, welche den zweiten Commissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben

Návrh jest přijat

Der Antrag ist angenommen

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrhu poslanou Josefa Hyrše, Františka Niklfelda, Jana Jaroše a soudruhů na změnu zákona o zamezení a potlačeni plíni nákazy a hovězího dobytka

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die Lesung des Berichtes der Landescultur-Commission über den Antrag der Abgeordneten Josef Hyrš, Franz Niklfeld, Johann Jaroš und Genossen betreffend die Abänderung des Gesetzes zur Hintanhaltung und Unterdrückung der Lungenseuche beim Rindvieh

Zpravodajem jest p. posl. Horák Dávám jemu slovo

Zpravodaj posl. Horák Slavný sně me! Pp poslanci Hyrš, Niklfeld a Jaroš podali návrh, aby ještě některé jme nakažlivé nemoce mezi hospodářským zvířectvem, jako jest snět slezinná u skotu a pak ozhlivka u koní, byly vztaženy také pod zákon, který byl vydán v r. 1892 ve přičme utlumeni a zničeni nákazy plícni a to z toho důvodu, poněvadž uznavají, že nemoce tyto mezi zvířectvem hospodářským způsobuji každoročně velikých škod a hospodař jest postižen dvakráte, jedenkráte již tím, že za dobytče skoro pranic neobdrží a za druhé, že musí na sve útraty a na svůj učet sám nésti následky v jeho existenci jej ohrozujíciho zamoření svého hospodářství

Komise uvažujíc o návrzích těchto uznala je za docela odůvodněné a také dovoluje si je slavnému sněmu k přijeti odporučiti a sice z důvodu následujících

Zákon vydaný r. 1892 na utlumení plícní nákazy se osvědčil Ačkoliv již byl dříve vydán zákon v r, 1880 v příčině dobytčího moru a nakažlivých nemoci, ve který se také tenkráte skládala důvěra, že zejména § 28 jest s to, aby utlumil plícni nákazu, přece se neosvědčil Hospodař byl vysazen krutému svizelu zamořeni, který byl v roku 1886 prodloužen až na 6 měrnou, ba i někdy až na rok, a přece bez výsledku, ježto jak ze statistiky, která jest ku zprávě komise přiložena, slavnému sněmu vysvitá, byla nemoc tato po celém království Českém v hospodářském zvířectva velice rozšířena.

Ze správy této vysvítá, že kýla až v 385 místech v jediném roce a že padlo jí za obět téměř 1800 kusu skotu, v obnosu 200 000 zl, za které hospodář ani 20 pro skutečné ceny nedostal, poněvadž byl vysazen milostí zvěrolékaře a řezníka, může-li nemocný dobytek prodati

Zákon ten, který trval až do roku 1892, se neosvědčil Následkem toho hospodářské spolky a různé korporace žádaly za vydaní nového zákona Na základě výzkumu podniknutých zejména v Německu i vědou zvěrolekařskou a na základě pokroku ve výzkumech baktero logických a pytevních dokázalo se, že jsou příčiny této nemoci různé a že vězí v různých mikroorganismech, bacilech a kokách, které bez viny hospodáře mohou býti zaneseny do stáda zvířectva a do jejich útrob a zničiti v málo nedělích celé stádo i v těch nejvzorněji zařízenych stájích a hospodářstvích.

Proto žádaly, aby radikálnějším způobem učiněno bylo se strany státu opatřeni proti tenato nemocem a sice, aby všechna podezřela a nákazou postižena zvířata byla zničena a aby řádná desinfekce na útraty státu se konala, a tím způsobem aby nemoce nakažlivé byly utlumeny a vedle toho aby hospodáři, kterýž, jak jsem pravil, nese již veliké ztráty zamořen m, se strany státu dostalo se úplné náhrady za poražené kusy, které by byly nestrannými znalci odhadnuty Ačkoliv proti tomuto návrhu i sami někteří odborníci, zvěrolékaři, i některé hospodářské spolky se vyslovili, i sama zemědělská rada neodvážila se na žádost některých hospodařských spolků na návrh ten přistoupiti, učinila tak vláda sama vydáním zákona v r. 1892 na utlumeni plícní nákazy a dnes můžeme s potěšením konstatovati, že od r. 1896 v celém království českém není plucní nákazy více

Je to skutečně velikou vymožeností vědy a velikou vymoženosti zákona a mohu zde říci, že stalo se tak následkem přesného prováděni zákona, a zasluhuji dík ti, kteří o přesné a razné prováděni zákona získali si zásluh velikých

Jsou to zejména zvěrolékaři zeměpanšti, kteří přísným dozorem nad prováděním zákona získali si skutečně největší zásluhu, tak že tato zhoubná nemoc, plícni nákaza, ve zvířectvu hospodářském dnes ve království českém od r. 1896 více neexistuje

Na tomto stanovisku jde se také dále a rolnictvo plným právem žádá, aby i na nemoci, které vedle plícní nákazy zhoubně na hospodářská zvířata působí - jest to sněť slezinná, sněť chřestová, neboť nenejen, jak pan navrhovatel praví, pouze u skotu nýbrž také u ostatních hospodářských zvířat sněť slezinná rádi - byl tento zákon rozšířen

Jest to ozhřivka u koní, která jest velmi nebezpečná, a která také na lidi se přenáší, jest to červenka u vepřového dobytka, která tisíce kusů ročně zachvacuje, čímž rolnictvo trpí velikých škod, následkem čehož chov vepřového dobytka v království českém nemůže přivésti se na tak dokonalý stupeň, na kterém mohl by se již dávno nalézati, když by právě této nemoci nebylo Dále jest to perlovka, která jest tim nebezpečnější pro zdraví lidské, že snadno přenáší se mlékem i masem na člověka a způsobuje nebezpečnou nemoc, tuberkulózu Na základě tom po dán byl návrh zemědělskou komisí, který dnes dovoluji si slavnému sněmu odporučiti ku přijetí, a doufám pevně, že zákon tento z roku 1892 v příčině utlumení plícní nákazy rozšířen bude i na tyto nemoce v plném zněni anebo alespoň částečně, aby rolnictvo dostávalo od státu náhrady v plné ceně dobytka, když jest potřeba při vypuknutí nákazy některé kasy dobytka nákazou stížené anebo podezřelé poraditi, jako se děje při plícní nákaze, kde stát vyplácí 95 procent odhadni ceny Toto opatřeni má za následek, že pak rolnici z opatrností, ab nebyli poškozeni, nemoc netají, neboť vědí, že se jim dostane plnou měrou náhrady za dobytče, o které by jinak přišli, z čehož následuje, že nemoc dále se nerozšiřuje a nákaze se přítrž učiní

Z těchto příčin dovoluje si komise činiti slavnému sněmu následující návrh Slavný sněme, račiž se usnésti C. k. vláda se vyzývá, aby zákon na vyhubeni a utlumení plícní nákazy vydaný dne 17. srpna 1892 a uvedený ve skutek prováděcími nařízeními ministerstva ze dne 22 září 1892, rozšířila také na ozhřívku u koní, na sněť chřestivou a slezinnou u všeho hospodářského zvířectva a na červenku u bravu vepřového,

2   aby c. k. vláda podnikla rozsáhlé pokusy s tuberkulínem u skotu a dokaželi se, že tuberkulínem možno zjistiti u očkovaných zvířat onemocněni perlovkou aby i na tuto nemoc rozšířen byl zákon na vyhubení plícní nákazy,

3   aby c. k. vláda zavedla očkování vepřového dobytka sérem vynalezeného drem Lorenzem a sledovala pokusy vtom směru v Německu činěné a opětně předložila osnovu zákona v příčině potlačeni Červenky (moru) bravu vepřového jakož i ozhřivky u koní a sněti chřestivé a slezinné u skotu k ústavnímu projednání Landtagsaktur Dr. Prachensky (liest) Die Coimnission stellt den Antrag Der hohe Landtag wolle beschließen Die k. k. Regierung wird aufgefordert 1 Das mit der Vollzugsverordnung des Miristeriums vom 22 September 1892 durchgefuhrte Gesetz vom 17 August 1892, betreffend die Abwehr und Tilgung der Lungenseuche, auch auf den Rotz der Pfade, den Rausch- und Milzbrand aller Arten landwirtschaftlicher Thiere, und aus den Rothlauf des Borsten diehes auszudehnen,

2   ausgedehnte Versuche mit dem Tuberkulinstoffe bei dem Rindvieh zu veranlassen, und, falls sich zeigt, daß durch den Tuberculin stoff bei den geimpften Thielen die Versuchtkrankheit sichergestellt werden kann, das Gesetz, betreffend die Tilgung der Lungenseuche, auch auf diese Krankheit auszudehnen,

3   die Impfung, des Borstenviehes mit dem von Dr. Lorenz erfundenen Serum einzufhren, die in dieser Richtung in Deutschland stattfindenden Versuche zu verfolgen, und den Regierungsentwurf betreffend die Tilgung des Rothlaufes der Schweine, des Rotzes der Pferbe, sowie des Rausch- und Milzbrandes der Rinder neuerlich zur verfassungsmäßigen Verhandlung vorzulegen.

Nejvyšší maršálek zemský J. E. pan místodržitel sobě vyžádal slovo J. E. místodržitel hrabě Coudenhove: Slavný sněme! Dovoluji si jen k třetímu bodu této předlohy několik poznámek podotknouti, a sice, že na popud vlády v r. 1895 v Čechách i v ostatních zemích této poloviny říše provedené očkování proti července a to dle methody Pasteurovy a i látkou zvanou "Porcosan" nesetkalo se s výsledkem úplně uspokojivým

Z příčiny této byla také výroba očkovací látky ve Vídni zastavena

Okolnost tato jest zajisté dostatečným důvodem, že vláda oproti vychvalovaným novým očkovacím látkám dosud stanovisko vyčkávací zaujímala

Od té doby, kdy prof. drem Lorenzem vynalezený způsob očkování na veřejnost se byl dostal a zároveň výsledky jeho methody v Německu prohlášeny byly, provádí se z nařízeni ministerstva vnitra, pokud mi známo, očkovaní sérem Lorenzovým na zkoušku ve výzkumném ústavu pro nákazy zvířecí, pokusy tyto však osud ukončeny nejsou.

Mimo to som vyslal jsem v měsíci březnu tohoto roku zvěrolékaře zemského za účelem studováni methody Lorenzovy do Berlína a do Landsbergu v Prusku a mohu si sněmu sděliti že dle zprávy tohoto odborníka, jak mu z četných stran sděleno bylo, výsledky zmíněné methody aspoň v Německu velice příznivými se u kázaly

Ostatně poukazuji též k tomu, že ministerstvo orby již v r. 1898 se vyslovilo vůči zems výboru a zemědělské radě, že ochotno jest očkovaní proti července všemožně podporovati, pakli i se strany země k témuž účelu podpora se poskytne

Co se týče vyslovené žádosti ohledně tlumeni moru stravu vepřového sděluji, že zákon nákazy této se týkající císařským nařízením ze dne 2. května 1899 vydán a 11 tohoto měsíce, tedy včera, v úředních novinách Vídeňských vyhlášen byl

Z toho račiž slav sněm seznati, že vláda záležitostí touto se vši pozornosti se zabývá.

Nejvyšší maršálek zemský Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort?

Prohlašuji rokováni za skončené

Ich erkläre die Debatte für geschlossen

Přeje si p. zpravodaj slovo?

Zpravodaj posl. Horák Poněvadž se nikdo ku slovu nehlásil, dovolím si prohlásiti, Že prohlášení J. Ex. pana místodržitele zajisté slavný sněm vzal k milé vědomosti, poněvadž vidíme, že na započaté dráze ve prospěchu chovu hospodářského zvířectva v království českém na dále vysoká vláda zdárně chce postupovati

Ve zprávě samé o pokusu, který byl učiněn r. 1895, jsem se byl zmínil o očkovaní dle methody prof. Dra Pasteura a ne chtěl jsem zde o tom se rozšiřovati, poněvadž každý člen tohoto slavného sněmu má zprávu dotyčnou v ruce

Doporučuji sl sněmu zprávu k laskávému přijeti

Nejvyšší maršálek zemský Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Commissionsantrage

Předmětem hlasováni jsou tištěné návrhy komise

Žádám pany, kteří přijímají tyto návrhy, by vyzdvihli ruku

Ich ersuche die Herren, welche diese Antrage annehmen, die Hand zu erheben

Návrhy jsou přijaty.

Die Antrage sind angenommen

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o návrhu posl. Dra Kloučka a soudruhů v příčiné pomocné akce pro obce Třtěnice, Vrbice a Hradíštko, okresu Jičínského, krupobitím postižené

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget-Comimssion über den Antrag des Abgeordneten Dr. Klouček und Genossen, betreffend eine Hilfsaktion für die durch Hagelschlag betroffenen Gemeinden Třenic, Wrbic und Hradisko im Bezirke Tičin

Zpravodajem jest p. posl. Barták Dávám jemu slovo

Zpravodaj poslanec Barták Slavný sněme! Komise rozpočtová pojednavši o návrhu p. posl. dr. Kloučka a soudruhů usnesla se odporučiti si sněmu, aby zemskému výboru uložil, by jednak záležitost tuto v oboru své vlastní působnosti vyřídil a jednak s c. k. vládou vyjednával, aby na základě výsledků šetřeni obcím uvedeným přiměřenou podporu z prostředků státních poskytla k tomuto usnesení rozpočtová komise byla vedena skutečným stavem, který v těchto obcích pohromou, jež se tam v měsíci srpnu 1898 stala, byl způsoben.

Dle odhadu zjištěna byla škoda v obci Třtěnicích na 30000 zl, v obci Vrbici na 20000 zl. a v obci Hradišťské na 10000 zl. Taková pohroma zajisté jest s to, aby rolníka méně dobře situovaného přivedla téměř na mizina, a jest úplně na místě, aby v takových případech se poskytla postiženým pomocná ruka Jak mně bylo sděleno, c. k. vláda v této věci jakousi pomoc poskytne a já nemám příčin, proč bych navrhoval změnu konečného návrhu.

Komise rozpočtová uznala, že v takových případech jest nutno pomoci takovým postiženým, ale na druhé straně nemohla však neuznati, že takové podpory, aby se výdatněji mohlo pomoci takovým nešťastníkům, není možno z prostředků zemských a vůbec ani z prostředků štátních poskytnouti, nýbrž že by zde měl býti prostředek, že by zde měla býti pojišťovna, všeobecně lácí svoji přístupna, která by následkem své levnosti umožnila rolnictvu, aby se mohlo vesměs pojišťovati a takovým způsobem by bylo rolnictvo pro všechny případy úplně zabezpečeno Jest si co nejvíce přáti, by akce si sněmem podniknuta za účelem zřízení zemské pojišťovny proti škodám z krupobití došla brzy uskutečnění a vedla k zdárnému výsledku Pak také žádosti za podporu zcela odpadnou.

Dovoluji si tudiž jménem rozpočtové komise navrhnouti

Slavný sněme, račiž 86 usnést!

1 Zemskému výboru se ukládá, aby