standige Religionslehrer sind gunstiger als bisher festzustellen (Aenderung des 6 cit. Gesetzes)

II Dem Landesausschusse wird ferner ausgetragen im Sinne der sub a), b), c), einen Gesetzentwurf, welcher Abänderungen aufgestellten Normen zu enthalten hat, und außerdem auch die übrigen im vorliegenden Beuchte angeregten wunschenswerthen Aenderungen betreffend die den Geistlichen anlaßlich des Religionsunterrichtes zu gewahrenden Wegentschadigungen, ferner die Erhohung der Remuneration für die Eitheilung dieses Unterrichtes sowohl der geistlichen als auch bei weltlichen Lehrern enthalten soll, in der nächsten Landtagssession in Vorlage zu bringen

Hiedurch finden die Petitionen der Katecheten um Aufbesserung ihrer Verhaltnisse sowie die von mehrern Seelsorgern und Gemeindeneingebrachten Gesuche in Betreff der Erhohung der Remuneration für den Religionsunterricht und der Wegentschadigung der Ertheilung dieses Unterrichtes in auswärtigen Schulen ihre Erledigung

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu se přihlásil k slovu p. poslanec Sokol

Dávám jemu slovo

Posl. Sokol Slavný sněme! Zpráva komise školské, o které bylo v sezeni referováno veledust p. kanovníkem Drem Kráslem, projednána byla v školské komisi za me nepřítomnosti, poněvadž jsem byl tehdy zaneprázdněn v jiné komisi Když jsem potom, velect. panové, tištěnou zprávu četl., tu ve mě vznikly některé pochybnosti

Pochybnosti ty nevznikly snad z ně jaké nevraživosti k pp katechetům, také se netýkají nikterak petic, jež podávají duchovní správcové za příčinou remunerace a cestovného, s tím úplně se snáším, aby každý duchovní správce, který náboženství vyučuje, také za vyučovaní toto jistou náhradu dostal

Ale pochybnosti ty vznikly vzhledem k tem některým věcem, jichž se domáhají pp katechetové, sdružení se sbory učitelskými na obecných a měšťanských a zejména na měšťanských školách, a to jak vzhledem k věcem, jichž se domáhají tak i k důvodům, jež podávají

A jakkoli nebudu hlasovati proti zde

navržené resoluci, přece bych si přál, aby ta instance, již tato resoluce bude odkázána k uvážení, zároveň uvažovala též o mých pochybnostech

Pp katechetové domáhají se, velectění pánové, většího platu. A ja bych jim přál třeba dvojnásobného platu, kdyby pp katechetové byli se domáhali zvýšeni platu zároveň s ostatním učitelstvem a v tom rámci, ve kterém se ho domáhají ostatní učitelé, a také bych je úplně pod poroval.

Ale právě ta okolnost, že pp katechetové z toho rámce, ku kterému náležejí svým povoláním, se vymykají a že chtějí na školách měšťanských zavésti jisté rozdíly, z nichž by vyplývala privilegia jen jednotlivým osobám, ostatním nedostupná, právě ta okolnost ukládá mi povinnost, aby tady slovo proti tomu promluvil.

Čím odůvodňují páni katechetové tu svou žádost, aby měli větši služné než ostatní učitelé? Větší vzdělaností, jak se dočítáme tady ve zprávě.

Nu, velectění pánové, to jest velmi těžké, vzdělanost se velmi těžce určuje Já jim tu vzdělanost nikterak neupíram, ale mne to boli, když se staví se svou vzdělaností nad ostatní učitelstvo

To mne, velectění panové, dosti bolí, vždyť ta vzdělanost se velmi těžko určuje, ta nezaleží v jistém množství vědomostí, nýbrž zaleží také v jistych vlastnostech toho, co jmenujem rozumem, citem, povahou, vůlí, a jest velmi těžko říci, že každý katecheta jest vzdělanější než každý učitel.

Snad by se mohlo řičí a to připouštím, ten onen kacheta jest vzdělanější, nežli ten onen učitel, leč to také musí se připustiti, že ten onen učitel jest vzdělanější než ten onen katecheta, ale vůbec myslím, že tyto duševní vlastnosti jest velmi těžko vážiti na obyčejném soudě a kdo jest opravdu vzdělaný, ten se tím ani tak moc nechlubí

Mohly by se tady říci a také se to zde řeklo katechetové máji delší a nákladnější studie Nu, pohledněme na ty delší studie.

Katecheta má střední školu, gymna-

sium a učitel má také střední škola, která se rovna gymnasiu Kromě toho jest veliká řada učitelů, kteří skutečně celé gymnasium anebo celom reálku studovali a kromě toho ještě na učitelském ústavě Ale hleďme k tomu průměru, kde učitel má nižší realku neb nižší gymnasium, po případě měšťanskou školu Kromě toho však musí se věnovati hudbě, aby byl přijat na učitelském ústavě a často i kreslení Kromě toho má 4 léta ústavu učitelského, což nyní se zvýší na 5 let

Tedy katecheta má více o svůj biskupský seminář Ale, velectění pánové, tenhle biskupský seminář ho uzpůsobuje k docela jinému povoláni, ten ho uzpůsobuje k duchovnímu stavu, který učiteli světskému vždycky zůstává zavřen. Ale ten seminář ho neuzpůsobuje, nedává mu větší způsobilosti pro vyučovaní ve škole, zejména ne vetší způsobilosti pro vyučovaní na škole měšťanské, tedy se tady nemůže říci, že by byl těmi svými studiemi pro měšťanskou školu, pro to povolaní více kvalifikován, že by měl větší vzdělanost, než světsky učitel. A že jsou prý studia nákladnější! Ve zprávě uvadí se docela to, že prý učitelé větším dílem bydlejí u svých rodičů, a podle toho, že prý to jejich vychování, ty jejich studie méne stojí, nežli u kněži, kteří u svých rodičů nebydlí

Ale někteří kněží také bydlí u svých rodičův a někteří učitelové nebydlí u svých rodičů, když konají studia, třebas i na měšťanské škole Rodiče bydlí na vesnici, syn musí jíti do toho městečka, kde taková škola jest. Tedy také naklad se nemůže tak přísně brati

A ta čtyři poslední léta, jež má kněz v biskupském semináři? Tam dostává celé zaopatření, tam dostává byt, teplo, světlo, tam dostáva stravu, tedy i jeho studie tamnějši velmi málo stojí.

Kdyby se takové semináře zřizovaly pro učitele, tu, velectění panové, ja nepochybuji ani v nejmenším, že by se jich mnoho rado věnovalo ještě dalším studiím, kdyby při nich měli takového zaopatřeni.

Co se tyče té žádosti, aby se panům katechetům snížil počet vyučovacích hodin, s tím bych se také nesrovnával

Nevím, proč právě ten učitel, který má jediný předmět, na nějž se musí mnohem méně připravovati, než učitel, který ma více předmětů, proč právě ten by měl míti méně hodin. Praví-li se, že to namáhavý předmět, já to připouštím, ale není namáhavější než mnohé jiné předměty ostatních učitelův, kromě snad toho krasopisu, ačkoliv, kdo chce vyučovati krasopisu, ne jenom šablonovitě, musí při tom také mluviti, a kdo chce kreslení vyučovati, a ne jen šablonovitě, ten se při tom také dost a dost namluví

Ostatně nezaleží vyučovaní náboženství stále a stále ve mluvení katechety, vždyť on musí nechati také žáky mluviti, jinak by je ničemu nenaučil. On tedy mluví chvílemi sám, jako každý jiný učitel při svém předmětu, při tom se táže, potom nechává opakovati, tedy to ustavičné namáháni ve mluveni není

Já vím, že jest to namáhavé, já však pravím tolik, že to není namáhavější než předměty jmé, ani počty nevyjímaje, které veledustojný pan kanovník Krasl jmenoval. Za to jsou některé předměty na měšťanských školách, jako přírodopis a fysika a jiné předměty, které opravdu vyžadují velkého namáhání. Tedy bych myslil, že by bylo náležité, aby i k tomu se vzal zřetel

Potom žádají páni katechetové, aby se mohli státi řídícími škol a řediteli měšťanských škol. Ono se jim to podle nynějšího zákona nezakazuje a nemůže zakázati, jenom se klade podmínka, aby si zjednali náležitou kvalifikaci pro vyučováni, zejména pro vyučování na měšťanských školách

A to mně pánové s druhé strany račí laskavě prominouti, když řeknu úpřimně, jak si to myslím.

Ačkoliv nikoho z nás nenapadne, abychom tomu překážky kladli, přece si myslím, že by to nebylo žádoucí, a že by žádost katechetu, zaujmouti vesměs řiditelska místa na školách obecných, nebyla v našem prospěchu

Přihlédněme tak ke dvěma stránkám k učitelům a k věci samé.

K učitelům! Učitel má tuze malou stupnici svého postupu. On jest podučitelem, učitelem neb řídicím a jest hotov

Z obecných škol nikdo se nestane inspektorem okresním, z měšťanských škol málo kdo

A nyní řekněte, velectění pánové, kdyby ještě na této stupnici měla nastati překážka, aby tedy to nejvyšší místo na škole, místo řídícího učitele nebo místo ředitele měšťanské školy učitelstvu mělo býti vzato, nebo kdyby se k tomu směroválo, tu by se mohlo velmi lehko státi právě z těch příčin, které veledůstojný pan kanovník Krásl zde uvedl, když pravil, že katecheti mají delší studie, že by se to vytýkalo, a že by se řeklo "Katecheta má vyšší studie Jemu naleží ředitelství On jest nejschopnější ze všech učitelů" A učitelé tedy by byli úplně odstrčeni

Velectění panové ' Ja myslím, že naděje na postup je větší vzpruhou k činnosti, nežli ty tresty, kterými se učitelé tak hojně stíhají

Já myslím, že když se udělá větši stupnice pro učitele, že jest to pro ně větší pobídkou, aby své povinnosti konali Katecheta ten má jinou dráhu On málokdy při škole zůstane Jemu se otvírá zcela jiný postup On po případě může se stati i biskupem, kdežto učitelům tento postup jest úplně zamezen

Avšak nehleďme ani k učitelům, hleďme ku věci samé My, velectění panové, jsme si naříkali, že nynější školy jsou příliš zbyrokratisovány, že v nich vládne příliš ten duch centralistický a byrokraticky a zejména jsme si přáli, aby byly více národní, a nyní by na školách podle toho přání, které zde bylo vysloveno, místa řídicích učitelů a ředitelů naležela stavu, který má zcela jinou organisaci, proti níž já nemluvím, ale jest to organisace, na kterou narod, na kterou my nemáme toho nejmenšího vlivu

Usuďte tedy, velectění pánové, sami, jestli by tím způsobem nestaly se školy ještě méně národními, nežli jsou nyní? A já myslím, že by pak skoro bylo lépe, aby se školství odevzdalo úplně duchovnímu stavu, aspoň by se vidělo, na čem jsme, takto také by bylo v těch rukou a přece by se žádalo od učitele, aby konal svou povinnost, kterou od něho žádáme, ale kterou by jinak podle svého podřízení konati nemokl.

To jsou, velectění, panové, ty pochybnosti, které ve mně vznikly, když jsem tuto zprávu četl A já ještě jednou pravím, že proti žádosti, aby duchovním správcům a kaplanům dána byla remunerace za vyučovaní náboženství, za každou hodinku bez výjimky, nemam žádných námitek a nebyl bych také proti zvýšení platů katechetům, kdyby se ho domáhali v rámci tom, ve kterém se ho domáhají ostatní učitelé, ale to pravě mám jim za zlé, že se z toho rámce vymykají, že chtějí míti něco pro sebe a potom dáti těm ostatním na jevo "my s vámi nic nemáme, my jsme něco víc než vy'" (Výborně' Potlesk)

Nejv. maršálek zemský Žádá ještě někdo za, slovo ?

Verlangt noch jemand das Wort?

Prohlašuji rokováni za skončené

Ich erkläre die Debatte für geschlossen

Dávám panu zpravodaji závěrečné slovo

Zprav posl. kan dr. Krasl Já musím některá rčení pana poslance Sokola přivésti na pravou míru Především není to moji vinou a také ne školské komise, že tenkráte, když bylo ve školské komisi pojednávano o těchto peticích, on nemohl býti přítomen, poněvadž byl v budžetni komisi

Co se tkne druhé výtky, že se katecheté vymykají z rámce nynějšího škol ství, já hned ujistím p. poslance, že Katecheti velmi radi zůstali by v tom školství a v tom samém rámci, kdyby se jim zajistilo, jako na př na Moravě při úpravě učitelských platu, že přijdou do nej vyšší kategorie těch kterých škol a sice pro ty nesrovnalosti, o kterých jsem zde učinil zmínku, že učitelé jsou ve výhodě oproti katechetům, mají-li katechetové ty samé povinnosti, mají míti také ta sama pravá

Já pravím dále, že všech peticích katechetů není ani jediné zmínky, kde by se vynášeli vzdělanosti nad učitele

Račte si jejich petice přečísti a shledáte, že nikde žádný katecheta neřekl, že je vzdělanější učitele To jest suggesce, to jest nepřístojné a tak se nemá ve sněmu mluviti

V žádné petici a také ne ve zprávě

školské komise není nikde psáno, že by se katecheta dělal vzdělanějším než-li učitel

Dale pravil pan předřečník, že biskupský seminář nečiní katechetu způsobilého k učitelskému stavu

Mně jest líto, že on zařízení biskupského semináře nezná, poněvadž by musil věděti, že se tam bohoslovci musí učiti katechetice a paedagogice, že musí navštěvovati národní školy, aby se přiučili, jak se ma vyučovat a připravili k stavu kateohetskému.

Co se týká bydlení u rodičů, trvám na tom, co jsem ve školské komisi také řekl, že nyní téměř v každém menším městečku se všude zřizují měšťanské školy. Kdo odbyl měšťanskou školu, může jíti na paedagogium

Gymnasium a střední školy jsou jen ve větších venkovských městech

Trvám na tom, že budoucí učitel může déle a spíše bydleti u svých rodičů, když jest z městečka anebo nedaleko z městečka, kde je měšťanská škola, za to jinoch, který jest z toho samého města, musí přesídliti do většího města na příklad do Mladé Boleslavi, nebo vůbec do vzdálenějšího města, poněvadž v Cechách gymnasia jen ve větších městech jsou

Jest známo, že v každém poněkud lidnatějším městě se nyní zřizuje měšťanská škola

Co se tyká seminaře, podotýkám ovšem to nemohu vykládat, - že tam kandidátu stavu kněžského nedostává se celého zaopatření

Co se týče oněch 25 hodin, jest podotknouti zde zřejmě, že katechetové jsou nuceni vyučovati v rozličných budovách Na příklad máte město Vyprty, to zaleží vlastně že 2 obcí, Neugeschrei a Výprty Katecheta musí vyučovati ve dvou budovách, z nichž budova v Neugeschrei od školní budovy ve Výprtech vzdálena jest tři čtvrti hodiny. Musí běhati z jednoho staveni do druhého a dodržovati oněch 25 hodin. To u žádného učitele není

Co se týká řiditelství při obecných a měšťanských školách, tu pan poslanec Sokol mohl dobře vyčísti ze zprávy školské komise, pod jakými podmínkami ka-

techeta může dosáhnouti toho řiditelství, to jest skutečně pro něho ímaginarní.

Kdybych byl mohl, byl bych radil katechetům, aby tento bod vůbec ve své petici vynechali.

Proč? poněvadž, pánové, muž, který jest již 24 let stár a ma podrobiti se maturitní zkoušce na paedagogium, a potom ma vyučovati 2 léta na obecné škole, a má mimo to se podrobiti zkoušce učitelské způsobilosti, tedy ještě 2 zkoušky podniknouti, aby se mohl stati ředitelem, vždyť výslovně se praví, že má míti zkoušku způsobilosti - tento muž, vysvěcený kněz ma podrotiti se ještě tolika zkouškám - Kdo z kněží se toho podejme? Když to někdo udělá, tu přiřkněte mu rádi to právo, aby mohl se státi ředitelem ten by byl skutečně trpělivým a jako bíla vrána.

Aby se mohl státi ředitelem, od koho to závisí? Od okresní školní rady, a tak k tomu úřadu tak snadno kněz se nedostane, pan poslanec Sokol bude dobře věděti, proč jeho výtky jsou tedy liché, poněvadž se zde něco suggeruje, co vlastně katechetové nechti. I bylo dále vyčítáno, že kněz může se stati biskupem, - pro Pana Boha, - učitel může se státi inspektorem, muže sa stati, když Štěstěna mu přeje, třeba ministrem vyučovaní. Bylo by to dobré, kdyby to byli bývali učitelé, kteří všecko prodělali, všecky tyty kategorie jako nebožtík zemský školní inspektor Dr. Gall, který byl učitelem, pak professorem na realce, pak se stal inspektorem okresním, pak zemským inspektorem a který proto veškeré školství zevrubně znal.

Také ta námitka, kterou pan posl. Sokol učinil, že kněžstvo ma větší pole, aby mohlo býti zaopatřeno, než učitelstvo,

jest vratká.

Naopak právě proto, že tyto poměry nejsou urovnány, vidíme, že kněžstvo z těchto škol utíka, jest to smutné, známe katechetu, který byl výtečný a chceme ho udržeti, on nám však řekne "Já při školství nezůstanu, poněvadž ta námaha jest veliká a nemám při školství žádných vyhlídek"

Toto imaginární právo, státi se řídícími škol katechetům tím spíše se při-

řknouti může, poněvadž se jim, když mají k tomu způsobilost, žádným zákonem neupírá

Kdyby se byli mne tázali, byl bych jim řekl "Pánové, nechte toho, to vlastně nic neplatí, vy nebudete ty dvě zkoušky podnikati, abyste se stali způsobilými stati se řiditeli na obecných a měšťanských školách, to do svých petic nedávejte, tím byste věc poškodili" Tedy toto imaginární právo, kterého jim žádný zákon neupírá, jsouli způsobilými, proč by se jim nemohlo přiřknouti

Tím myslím, že jsem ty výtky p. poslance Sokola na pravou míru uvedl a vyvrátil (Výborně ' Výborně ')

Nejvyšší maršálek zemský Přejdeme k hlasování

Wir gehen zur Abstimmung über

Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise. K těmto návrhům nebyly podány žádné návrhy opravné. Dám tedy hlasovati o těchto návrzích

Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Commissionsantrage

Gs sind zu denselben keine Abanderungsantrage gestellt wurden

Ich beabsichtige daher die Antrage, sowie sie gedruckt vorliegen, zur Abstimmung zu brinqen

Žádám pány, kteří tyto návrhy přijímají, by vyzdvihli ruku

Ich ersuche die Herren, welche die Antrage annehmen, die Hand zu erheben

Návrhy jsou přijaty

Die Antrage sind angenommen

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o návrhu poslance Erv Špindlera a soudruhů čelící ku změně čl. 27 zákona zemského ze dne 19. února 1870 čís. 22 z. z., kterým se upravuje zřizování, vydržovaní a navštěvovaní veřejných škol národních

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schul-Commission über den Antrag des Abgeordneten Erv Špindler und Genossen aus Abänderung des § 27 des Landesge-

setzes vom 19 Feber 1870 8 22 L-G-

Bl. betreffend die Errichtung, die Erhaltung und den Besuch der öffentlichen Volksschulen

Zpravodajem jest p. posl. Špindler Dávám jemu slovo

Posl Špindler  Slavný sněme ! Již po delší čas a vším právem ozývají se stesky na to, že učitelské síly ať na obecných ať na měšťanských nebo středních školách jsou přetěžovány hroznými byrokratickými pracemi, přílišným psaním, stálým vyplňováním rubrik, sestavováním statistických výkazů a pod.

Toto přepínání sil učitelských, které by měly býti více zaměstnávaný v obora pedagogickém, nežli těmito byrokratickým pracemi, vedlo též na středních školách k poznání, Že bude zapotřebí poskytnouti jakousi úlevu ředitelům, kteří vedle svých vyučovacích hodin mají ještě inspekci zastávati, nesčíslné rubriky vyplňovati a podávati obšírné (zprávy vyšším úřadům školním

Něco podobného, ovšem v menši míře, jest při školách měšťanských i obecných.

Komise školská předkládá návrh, který se dotýká jedné takové stinné stránky školní správy, a přeje sobě aby ji bylo odpomoženo změnou čl. 27 z. z. ze dne 19. února 1870

Dle tohoto článku, jak dosaváde zněl, byly školní správy povinny každých 14 dní sepisovati a místní školní radě předkládati zevrubné výkazy všech dítek jednotlivých tříd, které zameškaly nějaký půlden školy, a sice všech dítek bez rozdílu, ať se omluvily podstatně, jak to zákon vyžaduje, anebo neomluvily

Tyto seznamy dávají se každých 14 dní místní školní radě do ruky, která si zase povolává dle zákona rodiče dítek školu nedbale navštěvujících, žádá od nich, aby zodpověděli se, proč děti jejich školu nedbale navštěvují

Komise školská uznává tuto prací ukládanou řídicím učitelům za přetěžovaní jejich v úřadě školním a odporučuje změnu zákona, která se nese k tomu, aby nikoli jednou za 14 dní, nýbrž jen jednou za měsíc byly povinny správy školské předkládati tyto seznamy, a za druhé, aby do seznamů nepřicházely všecky dítky, které školu nenavštěvovaly, nýbrž pouze ty, které nepřítomnost ve škole neomluvily k tomu se nese návrh zákona, jejž co

nešvřeleji odporučuji, připomínaje pouze že v osnově zákona, jak jest navrhnuta a rozdána tiskem, schází v českém tekstu ve hlavě dodatek "platný pro království české" V německém tekstu dodatek tento se nalézá.

Mimo to upozorňuji na to, že v druhém odstavci prvního článku musí se vypustiti tři řádky, které jsou mezi závorkami, poněvadž poukazují k článkům řádu školního a k vynesení zemské školní rady, a tudíž vIastně do tekstu zákona nepatří, nýbrž do poznámek oněch vydaní zákona, které jsou k účelům místních Školních rad a učitelů opatřeny

S těmito poznámkami tedy odporučuji návrhy školské komise ku schváleni

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k návrhům komise?

Verlangt Jemand zu den Antragen der Commission das Wort?

Zpravodaj posl. Špindler článek I. by zněl v novém znění navrženém takto

čl. 27 zem. zákona ze dne 19. února 1870, č. 22 z. z. pozbývá v dosavadním znění platnosti a ma na dále zníti takto

§ 27

Výkazy zameškaní školy, do nichž vpisuji se jen ti žáci (žákyně), kteří školu zameškali a zameškáni to podstatně neomluvili, předkládá správa školy místní školní radě jednou za měsíc.

Místní školní rada jest povinna nejdéle do 14 dnů proti nedbalosti rodičů nebo jejich zástupců zakročiti.

Zachovati se jest při tom pravě tak, jako když dítě školou povinné a zákonem neosvobozené vůbec nebylo zapsáno do veř. školy národní (§ 25) Nedosti omluvené promeškaní školy pokládá se za rovné zcela neomluvenému takovému zameškaní

Landtagssekretar Höhm (liest)

I

Der § 27 des Landesgesetzes     vom

19 Feber 1870 Z. 22 L-G-Bl hat in  seiner

gegenwartigen Fassung außer Kraft zu  treten und in Hinkunft nachstehend zu lauten

§ 27

Die Absenten Verzeichnisse der Schule, in welche nur diesenigen Schuler (Schulerinnen)

eingetragen werden, welche das Schulversaumnis nicht gehörig entschuldigt haben, werden von der Schulleitung monatlich dem Ortsschulrathe vorgelegt

Der Ortsschulrath ist verpflichtet, langstens binnen 14 Tagen gegen die Nachlässigkett der Eltern oder ihrer Stellveitreter einzuschreiten.

Hieber ist derselbe Vorgang einzuhalten, als wenn an schulpflichtiges, nicht gesetzlich befreites Kind überhaupt in die öffentliche Volksschule nicht eingeschrieben worden ware (§ 25) Nicht gehörig entschuldigte Schulversaumnisse sind den gänzlich unentschuldigten gleich zu halten

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Prohlašuji, že jsou tištěné návrhy komise přijaty s opravami, na které bylo při přednášce p. referenta poukázáno

Ich erkläre die gedruckten CommissionsAntrage unter Berücksichtigung der Correcturen, welche von Seite des Herrn Referenten erwahnt worden sind, für angenommen

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu poslance Koniga a soudruhů v příčině upraveni některých poměrů při užívání kmenového statku a o návrhu poslance Alfonse Šťastného a soudruhů v příčině doplnění § 70 zřízeni obecního

Nachster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Antrag des Abgeordneten König und Genossen, betreffend die Regulirung einiger aus der Benutzung des Stammgutes sich ergebenden Verhaltnisse und über den Antrag des Abgeordneten Alfons Štastny und Genossen betreffend die Abänderung des § 70 der Gemeindeordnung

Zpravodajem jest p. posl. Dr. Brzorád Dávám slovo p. zpravodaji

Zpravodaj posl. Dr. Brzorád: Slavný sněme! Páni poslancové König a soudruhové podali ve sněmu návrh v příčině upraveni některých poměrů při užívání

kmenového statku, vlastně tedy obecního statku

Poslanci Alfons Šťastný, Jan Rataj, Josef Novotný a Karel Prášek podali návrh k doplnění § 70 zřízení obecního ze dne 16. dubna 1864

Oby tyto návrhy jsou v tištěné zprávě uvedeny

Touto záležitostí obíral se již také sněm v druhém sezení tohoto slavného sněmu, kdy Jeho Jasnost pan nejvyšší maršálek odpověděl na interpelaci posl. dra Dýka, zdaliž jest ochoten bez průtahu předložiti sněmu k projednání dříve již spracovanou osnovu zákona, kterou se upravuji poměry užívání obecního statku

Jeho Jasnost nejvyšší pan maršálek v odpovědi na tuto interpelaci stav této záležitosti uvedl a sdělil, že již v roce 1888 předložil zemský výbor slavnému sněmu osnovu zákona k upravení pomě ru obecních statků v království Českém a že po delším vyjednávaní s vládou má za to, že s novým předložením této před lohy má se sečkati až do doby, kdy budou přijaty komasační předlohy slavnou vládou tomuto sněmu předložené

Komise pro okřesní a obecní záležitosti obírala se těmito návrhy, vzala v úvahu i odpověď Jeho Jasnosti a přišla z důvodu v tištěné zprávě naznačených k následujícímu návrhu

Slavný sněme, račiž se usnésti "Zemsky výbor se vyzývá, aby nečekaje na vyřízení předloh komasačních v příštím zasedáni sněmovním předložil osnovu zákona v příčině upraveni poměrů obecního statku, vzal při tom v úvahu návrhy poslance Alfonse Šťastného a sou druhů ze dne 16. března 1899 č. sn. 207 a poslance Koniga a soudruhu ze dne 14. března 1899 č. sn. 195 a řídil se zásadou, že nepřímé užívání obecního statku jest přípustno "

Landtagssekretar Höhm (liest) Die Kommission stellt folgenden Antrag Der hohe Landtag wolle beschliessen Der Landesausschus wird beauftragt, ohne die Erledigung der Commassationsvorlagen abzuwarten in der nachsten Landtagssession einen Gesetzentwurf betreffend die Regelung der Verhaltnisse des Gemeindegutes

vorzulegen und hiebei die Antrage des Abg. Alf. Šťastny und Genossen vom 16. März

1899, Landtags-Z. 207 und des Abg. Konig

und Genossen vom 14. März 1899, LandtagsZ 145 in Erwagung zu ziehen, sowie den Grundsatz zu beobachten, daß die mittelbare Benutzung des Gemeindegutes zulassig ist

Nejv. maršálek zemský: K tomuto předmětu přihlásil se ke slovu pan posl. Konig

Dávám mu slovo

Posl Konig Slavný sněme! Zemský výbor podal v r. 1888 zprávu ve příčině upraveni poměrů obecního statku v království Českém, hned v úvodu této zprávy praví se "Není v obecném zřízení poměru, který vyvolal v obcích tohoto království tolik obtížných a dlouho se vlekoucích sporů, které v tak značné míře rozvadily občanstvo a poškodily finančně tolik obci a jednotlivých občanů, jako poměr obecního statku "

Já k tomu dodávam, že podle mého míněni není větší křivdy, než která se děla starousedlým a to že předně prohlášeno bylo užívaní kmenového statku obecního za dovolené jen tehdy, když jest přímé, ačkoliv § 70 praví, že užíváni to jest dovoleno dle starého zvyku Starý zvyk je ten, že užíval kovář, pastýř, po případě hajný obecních pozemků a pojednou přišel zemský výbor a snad hlavně správní soud s výkladem takovým, že jen tenkráte jest dovoleno užívaní kmenového statku, když ho užívají starousedlí přímo

Za druhé se stala křivda starousedlým v tom ohledu, že, když odprodali časť svých pozemků a usedlostí, jsou zbaveni prava ku braní požitků ze svých usedlostí a z mnoha jiných věci Velectění pánové, na př. již z toho když uvážime, jak nyní, když na př. domkaři nabudou většiny v obecním výboru, ano snad i když ji nenabudou, jaké, abych tak řekl, lazně připravuji těm starousedlým, jest vidno, že bylo by zapotřebí, aby v té věci se stala nějaká náprava. Vzdor tomu však, že domkaři zbavuji starousedlé jich požévacích prav, žádá se na nich, aby plnili nadále povinnosti, které dříve konali. Ja, velectění panové, mohu uvésti to, že i ti, kteří pracovali dříve na té předloze, o

které jsem se pravě zmírni, prohlašuji nyní, že dělo se při tom rozhodováni zemského výboru a správního soudu starousedlým křivda

Velectění pánové Kmenový statek anebo obecní statek má v některých chudších krajinách veliký význam

Vždyť jest to téměř jediným prostředkem, ze se tak rolnictvo ještě trochu, jak se říka, drží nad vodou, a kdyby ještě o to jediné mělo přijíti, tu by to bylo, abych tak řekl, hrobem takového rolnictva v těch chudších krajinách. Já, velectění panové, proto jsem podal návrh, aby se některé poměry při užívání kmenového statku upravily Já jsem podal návrh ten již loni a návrh ten jsem také letos opakoval, než však jsem se přihlásil k odůvodnění tohoto návrhu, podal p. poslanec dr. Dyk dotaz ku J. J. nejvyššímu p. maršálkovi, ve kterém se tázal, kdy již bude jednou znovu předložena osnova zákona, kterým se § 70 obecního zřízení upravuje

Poněvadž tedy p. posl. dr. Dyk podal tento dotaz, na který J. J. odpověděla, že zákon ten bude v brzku předložen, upustil jsem od odůvodňovaní tohoto návrhu. Chtěl jsem jenom při některé položce rozpočtu na věc tu upozorniti. Když však byl změněn jednací rad v tom směru, že nebylo třeba odůvodňovati návrhy, požádal jsem o to, aby návrh můj byl přikázán komisi pro obecní a okresní záležitosti

Já jsem pravil, velectění pánové, že zemtsky výbor podal již v roce 1888 předlohu, kterou se poměry užíváni kmenonovych statků upravují, a od té doby, že se nestalo nic.

Myslím, že by bylo zahodno, aby se v té věci skutečně již něco stalo, ovšem myslím, že v některém ohledu bude již trochu pozdě

Některé věci nejsou již k napravení Ku př, pokud p. posl. Šťastný činí návrh, aby se pojal do § 70 ještě dodatek, že jest také dovoleno užívaní nepřímé, tedy užívání kovářem a pastýřem, myslím, že pravě se svým návrhem přišel trochu pozdě. Návrh ten jest sice dobře míněn, ale myslím, že ho nelze vůbec dobře provésti, vždyť se již stalo, že

stálým tím řešením tohoto poměru nemáme již vůbec žádných kovařských a pastýřských pozemků v obcích, to stalo se všecko již obecním jměním, a poněvadž předloha zem výboru, která má na zřeteli upravení § 70 o obecním statku a předloha zemského výboru také chce upraviti kmenový zemský statek, myslím, že to nemůže míti na návrh p. posl. Sťastného žádný vliv, poněvadž veškeré pozemky, které ma pan posl. Šťastný na zřeteli, staly se již jměním obecním (Posl. Šťastný volá "To se dá restituovati")

To by se dalo restituovati tím, kdyby byl změněn § 68 obecního zřízeni, který praví, že jak obecní jmění, tak kmenový statek mají býti chovány v obcích nestenčeny. Pravil jsem, že by bylo zahodno, aby se v té věci něco stalo, a proto žádám, aby zpráva zemského vy boru byla znovu předložana. Ale prosím, neračte mysliti, že bych tím nějak se již předem vyslovil pro tu předlohu

Já velectění pánové, nemám o této předloze příliš dobře míněni, myslím naopak, že předloha jest - abych tak řekl - skoro zakeřnickou, - a že ma za účel, aby ponenahlu ze všeho obecního nebo kmenového statku učinila obecní jmění, aby ponenahlu to vyrvala starousedlým, a aby se to stalo majetkem obce

Dovolím si jen poukázati na to zvláště jaké tvrdosti jsou v této osnově zákona Tak ku př jest tam ustanovení, jakmile se pronajme po kusech hospodářství, že majitel usedlosti ztrácí nárok na užívání a braní požitku z kmenového statku. To by však ještě vlastně nic nedělalo, s tím bych konečně souhlasil Ale jest tam další ustanoveni, dle něhož, jestli že pronájem ten trvá déle než 6 roků, vůbec navždy ztrácí toto právo

Panové, obyčejně se pronajímají pozemky na 6 roků, po případě na 12 roku, dotyčný majitel tedy na 12 roků by své pozemky pronajati nesměl sice by ztratil právo k užívaní kmenového statku.

Dále jest tam ustanovení, jakmile obecní přirážka stoupne na 50 procent, že starousedlíci vzdávají se veškerých užitku ve prospěch obecní pokladny. Mají li starousedlíci nějakého pravá k užívaní statku, pak nevím, proč je mají ztráceti