Slavný sněme, račiž se usnésti.
Žádost místní obce Hradišťan za vyloučení z obvodu c. k. okresního soudu Horšovotýnského a přidělení k obvodu c. k. okresního soudu Stodského vrací se dle znění § 2. zákona ze dne 11. června 1868 říšsk. zák. čís. 59 slavné vládě s dobrým zdáním, že vzhledem k místním a obchodním poměrům bylo by prospěšno a žádoucno, aby jmenovaná obec ze soudního okresu Horšovo týnského byla vyloučena, a ku soudnímu okresu Stodskému přidělena.
II.
Zákon daný dne.. pro království České ve příčině vyloučení místní obce Hradišťan z obvodu okresního zastupitelstva Horšovo-Týnského a přidělení této obce k obvodu okresního zastupitelstva Stodského
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi na základě § 2. a 5. zákona o okresních zastupitelstvech ze dne 25. července 1864 (č. 27. zákonů a nařízení pro království České naříditi takto
Místní obec Hradišťany vylučuje se z obvodu okresního zastupitelstva Horšovotýnského a spojuje se s obvodem okresního zastupitelstva Stodského.
§ 2.
Zákon tento nabude platnosti dnem, kdy jmenovaná obec místní bude vyloučena ze soudního okresu Horšovotýnského a přidělena k soudnímu okresu Stodskému.
§ 3.
Mému ministru vnitra se ukládá, aby zákon tento uvedl ve skutek.
Landtagssekretär Höhm (liest): Der hohe Landtag wolle beschließen:
I.
Das Gesuch der Ortsgemeinde Radlstein um Ausscheidung aus dem Gebiete des k. k. Bezirksgerichtes Bischofteinitz und Zuweisung zum Gebiete des k. k. Bezirksgerichtes Staab wird im Sinne des § 2 des Gesetzes vom 11. Juni 1868 R. -G. -Bl. Nr. 59 der hohen Regierung mit dem Gutachten rückgemittelt, daß es mit Rücksicht auf die Lokal- und Ver-
kehrsverhaltnisse ersprießlich und wünschenswert erscheint, daß die genannte Gemeinde ans dem Bezirksgerichtsgebiete Bischofteinitz ausgeschieden und zum Bezirksgerichtsgebiete Staab zugewiesen werde.
II.
Gesetz
vom.........................
wirksam für das Königreich Böhmen, betreffend die Ausscheidung der Ortsgemeinde Radlstein aus dem Gebiete der Bezirksvertretung Bischofteinitz und deren Zuweisung zum Gebiete der Bezirksvertretung Staab.
Über Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich auf Grund der §§ 2 und 5 des Gesetzes über die Bezirksvertretungen vom 25. Juli 1864 (Nr. 27 Gesetzund Verordnungsblatt für das Königreich Böhmen) anzuordnen, wie folgt:
§ 1.
Die Ortsgemeinde Radlstein wird aus dem Gebiete der Bezirksvertretung Bischofteinitz ausgeschieben und mit dem Gebiete der Bezirksvertretung Staab vereinigt
§ 2.
Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Ausscheidung der genannten Ortsgemeinde aus dem Gerichtsbezirke Bischofteinitz und deren Zuweisung zum Gerichtsbezirke Staab in Wirksamkeit.
§ 3
Mein Minister des Innern ist mit der Durchführung dieses Gesetzes beauftragt.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji, že jest tištěný návrh komise přijat.
Ich erkläre den gedruckten Commissionsantrag für angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrhu posl. Josefa Horáka a soudruhů v příčině pěstování tabáku v království Českém.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur-Commission über den Antrag des Abgeordneten Josef Horák und Genossen, betreffend den Tabakbau im Königreiche Böhmen.
Zpravodajem jest pan poslanec Nikelfeld.
Dávám slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj poslanec Niklfeld: Slavný sněme!
Otázka pěstování tabáku v království Českém není otázkou novou, ona má již dosti bohatou historii za sebou.
Historická fakta dokazují, že v král. Českém již v II. polovici 16. století tabák s úpěchem byl pěstován, kteréžto pěstování trvalo do roku 1725, kdy bylo c. k. vládou zakázáno.
Zákaz ten, velect. pánové, povstal tím, velect. povstal tím, že následkem ztracení bitvy bělohorské král. české pozbylo mnoho na své samostatnosti.
Jak z akt c. k. vlastenecko hospodářské společnosti pro král. České vysvítá, bylo od r. 1790 do r. 1806 pěstování tabáku opětně dovoleno; avšak dle výnosu c. k. komorního úřadu dvorského z roku 1806. v Čechách pěstovaný tabák nebyl prý takové jakosti jako tabák uherský a následkem toho opětně byl vydán zákaz pěstování tabáku. Od toho Času odpočívala otázka tato až do r. 1866, v kterémžto roce slavný sněm se usnesl na resoluci, aby c. k. vláda ve prospěchu zemědělství a pracující třídy obyvatelstva zákonným upravením připustila pěstování tabáku v král. Českém.
Tuto resoluci vyřídilo c. k. ministerstvo financí vynesením ze dne 17. srpna 1867 č. 8312 záporné.
Na usilovnou žádost tehdejší c. k. vlastenecko-hospod. společnosti povolilo c. k. ministerstvo financí vynesením ze dne 17. května 1868 č. 15620 a 16. března 1869 č. 41. 152 zmíněné společnosti učiniti zkoušku s pěstováním tataku tak, aby v roku 1860 byla provedena.
Na základe tohoto povolení pěstovala c. k. vlastenecko-hospodářská společnost v roce 1869 na 29 místech na ploše 14 jiter 568. 8 s. tabák.
Výsledek této zkoušky nebyl uspokojivým, ano dle zpráv a úsudků c. k. orgánů tabákové režie dopadl špatně.
Uvážiti sluší, že velikou příčinou nepříznivého výsledku zkoušky dle uvedených zpráv byly časné, již v prvých dnech měsíce září nastalé prudké mrazy a následující nepříznivé, deštivé počasí na konci září a října, následkem čehož jakosť tabáku utrpěla, a tím ovšem zkouška se nezdařila, dopadla špatně.
Příčinou nezdaru tenkráte bylo také to, že půda k setbě tabáku byla nepřipravena a hlavně to, že semeno tabákové od eráru pozdě bylo dodáno, a tím ovšem také bylo pozdě zaseto.
Ano zdá se, že se příroda, okolnosti i kompetentní orgány vládní spikly, by docílily toho, aby výsledek zkoušky byl co nejnepříznivější.
Proto také, velectění pánové, nemůže tento nepříznivý výsledek zkoušky býti důvodem, že by tabák s dobrým, nebo aspoň s uspokojivým výsledkem v království českém pěstován býti nemohl.
Následkem mnoha petic říšské rade podaných ve kterých se žádalo, aby v této polovině říše provedeny byly zkoušky na pěstování tabáku a aby takové pěstování bylo povoleno všude v této polovině říše, říšská rada v r. 1881 v 151 sezení dne 13. května odbývaném vyzvala c. k. vládu, aby svolala anketu znalců, která by o těchto žádostech a obsahu v nich uvedeném podala dobrozdání!
Než bohužel dobrozdání této ankety dopadlo opět v neprospěch žadatelů. Poslední krok v této záležitosti učinil český odbor zemědělské rady pro království české, a sice žádal ministerstvo financí, aby byla provedena zkouška s pěstováním tabáku v království českém.
Než žádost ta byla záporně vyřízena vysokou vládou, a důvody které uvedla, jsou dosti zajímavé, a sice ona udává za hlavní důvod, poněvadž se prý v království českém spotřebuje velká část tabáku, že by z toho povstalo velké nebezpečí defraudace daně tabákové, větší nežli v zemích jiných.
Dále uvádí za důvod, že zkoušky s pěstováním tabáku podniknuté v král. Českém dopadly špatně.
Komise pro záležitosti zemědělství majíc za to, že toto stanovisko c. k. vlády jest nesprávné, spočívající na nedostatečných a chybných pokusech a názorech, chová pevné přesvědčení, že při racionelním pěstování, náležité volbě druhů a normálního počasí musil by se tabák v království Českém dařiti a to nejméně v takové jakosti, jako v Haliči a větší části Uherska. Poměry klimatické i geologické jako v Haliči, kde jak známo, daří se tabák takové jakosti Jako v Uhrách, zajisté jsou také v král. Českém.
Požadavek, který navrhuje Vám komise zemědělská, je naprosto spravedlivý V době panující zemědělské tísně, kdy břemena státní, zemské, okresní, obecní, školní a jiná našeho rolníka nesnesitelně tíží, kdy síly pracovní čím dále tím většího nákladu vyžaduji následkem vyvinování se sociální otázky a stěhováni se dělnictva z krajin a obcí zemědělských do měst a krajin průmyslových a tím režie našeho zemědělce den ode dne ustavičně roste, naproti tomu ceny obilí, řípy, lnu, luštěnin a všech hospodářských plodin rok od roku ustavičně klesají následkem konkurence světové vůbec a konkurence uherské zvlášť, tak že rolník prodávati musí pod cenou výrobní, to vše, pánové, zajisté je příčinou, aby kompetentní orgány všimly si této bídné situace našeho zemědělce a aby hledaly příčiny a prostředky k odpomožení v této tísni, a zajisté pánové, jedním takovým prostředkem bylo by navržené povolení pěstování tabáku v království Českém.
V říši rakouské mají nyní privilej na pěstování tabáku Uhry a v naší polovině říše Halič, východní Bukovina, Dalmácie a jižní Tyroly.
Ostatní království a země, ač mnohé z nich, jako zejména země kornny české, jak podnebím, tak povahou půdy vyrovnají se východní Haliči a, pokud se týče dovednosti rolnictva, tak zajisté že tamnější obyvatelstvo jakož i pilností daleko předčí.
Jest, velectění pánové, naprosto nespravedlivým a příčí se rozhodně heslu "Stejná břemena, stejná práva", když některé země, jichž zemědělci nepoměrně méně jsou stížení břemeny státními, požívají privilejí pěstování tabáku, a zemědělci král. českého, na jejichž bedra větší díl státních břemen uvalen jest, této výhody nepožívají.
V poslednější době, velectění pánové, kde průmysl cukrovarnický v Uhrách značně se vyvinul, také pěstuje se řepa cukrová ve větším množství, než tam bylo dříve, a následek toho jest, že tím naši pěstitelé řepy přirozeně trpí újmu, a již to jest také důvodem, abychom domáhali se toho, aby v král. Českém tabák pěstován byl.
Domácí produkce tabákových surovin v říši rakousko-uherské ku krytí spotřeby naprosto nestačí. Do Rakouska-Uherska přiváží se ročně za 30, 000. 000 zl. tabákových surovin, jest tudíž ve prospěchu říšských financi, aby pěstování tabáku co nejvíce rozšířeno bylo. Bude ovšem, velectění pánové, i na příště třeba jedné druhy tabákových surovin objednávati a přivážeti i z území zahraničných, avšak druhy méně jemné mohou se přece pěstovati zde. V král. Českém spotřebuje se ročně, asi za 24 mill. zl. tabáku, tedy poměrně nejvíce ze všech království a zemi celé říše.
Již také z toho důvodu by mělo býti pěstování tabáku v království českém povoleno.
Mohl bych, velectění pánové, ještě mnohé důvody ve prospěch navržené resoluce přednésti, avšak přestávám na uvedených, podotýkaje, že každý p. poslanec obdržel tištěnou zprávu zemědělské komise. Já se obmezím na důvody uvedené a přimlouvám se zato, byjste navrženou resoluci laskavě schválili.
Resoluce ta zní:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, aby v království českém povolila pěstování tabáku.
Za tím účelem buďtež již příštím rokem 1900, na více místech učiněny důkladné pokusy, které buďtež po více roků opakovány.
Landtagsaktuar Dr. Prachenský (liest)
Der h. Landtag wolle beschließen;
Die k. k. Regierung wird aufgefordert, im Königreiche Böhmen den Tabakbau zu bewilligen.
Zu diesem Zwecke sind bereits im nächsten Jahre 1900 an mehreren Orten gründliche Versuche vorzunehmen und durch mehrere Jahre zu wiederholen.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort ?
Prohlašuji, že jsou tištěné návrhy komise přijaty
Ich erkläre die gedruckten Commissionsantrage für angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy ko mise rozpočtové o zprávách výboru zemského, týkajících se výroční zprávy a účetní závěrky pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I. za rok 1897 a změny stanov téhož fondu.
Nächster Gegenstand der Tagesord nung ist die zweite Lesung des Berichtes der Bubgetkommission über die Landesausfschußberichte, betreffend den Jahresbericht und Rechnungsabschluss des Kaiser Franz Josef I. Landesversicherungsfondes für das Jahr 1897 und betreffend Aban deiung der Statuten dieses Fondes.
Berichterstatter ist der Herr Abgeordnete Karl Max Graf Zedtwitz.
Ich ertheile dem Herrn Berichteistatter das Wort.
Berichterstatter Abgeorbneter Karl Max Graf Zedtwitz. Hoher Landtag! Ans dem Berichte des Laudesausschußes sowie ans dem Belichte der Vubgetkommission geht hervor, dass der Kaiser Franz Josef I. Landesversicherungs fond sich im stetigen erfreulichen Auffchwunge befindet. Es ist die Zunahme von Personen mit der Zahl 721 zu verzeichnen und die Einlagen selbst haben im Jahre 1897 um 42. 677 k. zugenommen.
Aus dem Berichte entnehmen die Herren auch, in welcher Weise sich die verschiedenen Fonde vermehrt haben und dass der (Grund und Pramienfond eine bebeutende Steigerung auwerfen. Ein Ueberschuss von 9166 ft., welcher sich aus der Gebahrung ergibt, ist nach dem Antrage des Landesausschußes in der Weise zu ertheilen, dass 3000 fl dem Bonification fonde und der Rest im Betrage von 6166 fl dem Grundfonde zugewiesen werde.
Die Neuerungen, welche in den Statuten in den früheren Jahren beschlossen wurden haben sich als vortheilhaft erwiesen. Insbesondere hat die Bestimmung, wornach der Rentenbezug an Flauen, welche das 50. Lebensjahr erreicht haben, zugestanden wird, einen großen Anklang gefunden, und auch in der Kategorie der Kinderrentenversicherung ist ein erfreulicher Aufschwung zu verzeichnen. Gegen eine weitere Enderung in den Statuten, die in den früheren Jahren vorgenommen wurde, und im Jahre 1897 in Kraft tritt, ist allerdings eine Protestation eingetieten.
In der betreffenden Bestimmung heißt es, dass den Arbeitsgebern, die eine gewisse Anzahl von Arbeitsnehmern in dem Fonde versichert haben, das Recht zusteht, binnen der ersten zehn Jahre die von ihnen gemachte Versicherung zu wiederrufen Dagegen hat sich eine Anzahl der Angestellten gewendet, es hat der Landesausschufs, dem diese Position zugewiesen wurde, in einem sehr eingehenden und auch wohl motivierten Bericht darauf hingewiesen, dass in dieser Bestimmung keine Harte liege, sondern im Gegentheile, durch diese Bestimmung ein Teil der Arbeitsgeber zur Versicherung ihrer Arbeite veranlasst wurden ein Fortschritt, der auf dem socialpolitischen Gebiete gewiss nicht zu unterschatzen ist.
Es hat sich thatsächlich die cumulative Versicherung d. i. die Versicherung derArbeits geber gegenüber den Arbeitsnehmern seit der Zeit der Statutenänderung ganz bedeutend ge hoben. Wenn es nun außer Zweifel ist, wie es sich in dem vorliegenden Falle zeigt, dass die Erfahrungen an gewisses Bedürfnis nach Aenderungen der Statuten ergeben, so ist es auch deutlich z i Tage getreten, und zeigt es sich, dass mit Rücklicht auf die gesteigerien Lebensverhaltnisse, denen ja auch durch die Erhöhung der Bramtengehalte Rechnung getragen wurde, es wunschenswerth erscheint. dass das Kentenmaximum von 360 fl. auch bei unserem Kaiser Franz Josef Jubilaums-Versicherungsfond erhoht werde.
Eine Anzahl von Anstalten, die nach dem Muster unseres Instituts ins Leben gerufen wurden, haben ebenfalls dieses Rentenmaximum auf fl. 500- festgestelt
So wurde von dem niederösterreichischen u. vom oberösterreichischen Landtage und auch vom mahrischen Landtage, welcher auch in der Errichtung eine solchen Fondes b griffen ift, dieses Rentenmaximum angenommen und in Folge dessen legte die Direction dem Landesausschusse und dieser dem Landtage den Antrag vor, auch bei uns eine entsprechende Aenderung in dem betreffenden § vorzunehmen, wornach das Rentenmaximum von den jetzigen 360 fl. auf 500 fl. erhöht wird.
Die Budgetcommission in voller Würdtgung der Grunde, welche dafür angeführt worden sind und welche ich mir erlaube dem hohen Landtage vorzulegen, akzeptirte diesen Antrag des Landesausschusses und beantragt dem hohen Landtage die Aeuderung der betreffenden Bestimmung dieses § anzunehmen.
Es hat sich aber gezeigt, dass auch andere - wenn auch nicht von der Direktion der Anstalt vorgeschlagen, sonderen in Folge der Erwägung der Budgetcommission - Aenderungen in den Statuten in Erwägung zu ziehen wären.
Das ist insbesondere mit Rucksicht darauf, dass es vielleicht angezeigt erschiene, den Wirkungskreis des Franz Josef I. Landesversicherungsfondes über die einfache Renten-Versicherung hinaus auszudehnen, d. h. namentlich ihm auch jene Wirksamkeit zuzuweisen, die bei allen derartigen Versicherungsanstalten besteht. Der niederosterreichische Landtag hat bekanntlich ein schon in Thätigkeit befindliches großes Institut geschaffen, und in diesem sind alle Versicherungsarten mit aufgenommen. Es ist nicht nur die Rentenversicherung, sonderen auch die Kapitalsversicherung u. s. w. darin mit aufgenommen.
Ebenso ist es bei anderen diesbezüglichen Versicherungsanstalten. Abgesehen davon, dass die nicht als Landesinstitute bestehenden gewis sermaßen geschaftsmäßigen Versicherungsanstalten eben alle Zweige der Versicherung cultivieren, die Erwägung, damit die Concurrenz, welche in dieser Beziehung erwachsen konnte, nicht allzu machtig wird, war auch mit ein Grund, welcher die Budgetcommission veranlasste, dem hohen Landtage vorzuschlagen, er moge den Landesausschuss beauftragen, mit der Direction des Kaiser Franz Joseph I. Versicherungsfondes zusammenzutreten, und eine diesbezügliche Erwerkerung des Wirkungskreises des Kaiser Franz Joseph I. Versicherungsfondes zu erwägen und in der nächsten Session darüber seine Ansicht mitzuheilen und eventuelle Vorschlage zu machen.
Ich glaube, dass im Interesse des Fondes die Budgetcommission dem hohen Landtage diesen Vorschlag macht, und bitte daher um Annahme desselben in dieser Beziehung.
Dieser kurzen Ausemandersetzung meinerseits entsprechend stellt die Budgetcommission folgende Antrage
Der hohe Landtag wolle beschließen:
1.
a) Der vom Landesausschuß geprüfte und mit Erlaß vom 15. Juli 1898, Z. 41. 883 nach Al. 5. § 30 der Statuten genehmigte Rechnungsabschluß des Kaiser Franz Josef I. Landesversicherungsfondes für das Jahr 1897 wird ebenso wie der Jahresbericht genehmigend zur Kenntnis genommen.
b) Die Pauschalvergütung, welche der Kaiser Franz Josef I. Landesversicherungsfond für das Jahr 1897 im Sinne des § 38, Absatz 2 der Landeskassa zu erstatten hat, wird auf 3000 fl. festgesetzt.
c) Im Sinne des Antrages der Anstaltsdirektion wird bestimmt, dass aus den Ersparnissen von 9166 fl. 86 kr. der Theilbetrag von 3000 fl. dem Bonifikationsfonde und der Rest von 6166 fl. 86 kr. dem Grundfonde zuzuweisen ist.
II.
Ueber die Petition des Landesverbandes der Privatbeamten in Böhmen um Abänderung des § 19 der Statuten und Aufhebung der Kundbarkeit der Einlagen wird zur Tagesordnung ubergegangen.
III.
a) Der § 17 der Statuten des Kaiser Franz Josef I. Landesversicherungsfondes wird abgeändert und hat in Zukunft zu lauten:
§ 17.
Reicht die Summe sämmtlicher zu Gunsten einer Person gemachten Einlagen nicht einmal aus, um im Zeitpunkte der Fälligkeit einen Anspruch auf wenigstens zmölf Gulden ö. W. jährlicher Rente zu begründen, kann lediglich das entsprechende Kapital (§ 3, Abs. 2) zur Auszahlung gelangen.
Wenn auf einmal oder allmählig zu Gunsten einer und derselben Person mehr eingelegt wurde, als nöthig ist zur Sicherung iner Rente von 500 fl. = 1000 Kronen, gibt die Anstalt Den Ueberschuß unverzinst zurück. Die Anstaltsverwaltung kann, so oft sie aus ihren Büchern eine derartige Ueberschreitung wahrnimmt, dem Einleger hievon auf seine Kosten Kenntnis geben: sie ist jedoch dazu nicht verpflichtet.
b) Der Landesausschuß wird beauftragt, die Frage in gründliche Erwägung zu ziehen, ob es nicht angemessen wäre, den bisher lediglich auf die Alterstentenversicherung beschränkten Wirkungskreis des Kaiser Franz Josef I. Landesversicherungsfondes auf andere Zweige der Lebensversicherung auszudehnen, wenn auch unter Aufrechthaltung der bisherigen Beschränkung auf die wenig bemittelten oder unbemittelten Volkskreise.
Sněm. sekretář Höhm (čte): Komise rozpočtová činí návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zemským výborem prozkoumaná a vedle § 30. odst. 5. stanov výnosem ze dne 15. července 1898 č. 41. 885 schválená účetní závěrka zemského pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I. za rok 1897, jakož i zpráva výroční berou se na vědomí a schvalují se;
b) paušální náhrada, kterou zemský pojišťovací fond císaře Františka Josefa I. vedle § 38. odst. 2. stanov zaplatiti má pokladně zemské za r. 1897, ustanovuje se na 3000 zl;
c) ve smyslu návrhu řiditelstva ústavu schvaluje se, aby z úspor zl. 9166-86 částka zl. 3000 přikázána byla bonifikačnímu fondu, zbytek pak 6166. 86 fondu základnímu.
II.
O petici zemské jednoty soukromých úředníků v království Českém za změnu § 19. stanov za zrušení vypověditelnosti vkladů přechází se k dennímu pořádku.
III.
a) § 17. stanov zemského pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I. se mění a má zníti následovně:
§ 17.
Nedostačuje-li suma všech pojistných vkladů učiněných ve prospěch jedné osoby ani na to, aby v čas splatnosti dala právo k ročnímu důchodu aspoň dvanácti zlatých r m, může býti vyplacen pouze přiměřený kapitál (§ 3. odst. 2. )
Vloženo-li najednou nebo postupně ve prospěch téže osoby více, nežli třeba bylo k zabezpečení důchodu 500 zl. = 1000 K, vrátí ústav vkladateli přebytek vkladů nezúročený Správa ústavu může, kdykoliv z knih svých takové překročeni sezná, dáti o tom vědomost vkladateli na jeho náklady; však není k tomu povinna.
b) Zemskému výboru se ukládá, aby důkladně uvažoval o tom, zdali by se neodporučovalo, aby zemský pojišťovací fond císaře Františka Josefa I. obor své působnosti, která vztahuje se až dosud jedině na pojišťování důchodů na případ stáří rozšířil i na jiná odvětví pojišťování životního, byť i s dosavadním obmezením na třídy málo majetné neb nemajetné.
Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si ohlásiti, že se přihlásil k slovu p. posl. Němec.
Der H. Abg. Nemec hat sich zu diesem Gegenstande zum Worte gemeldet.
Dávám jemu slovo
Poslanec Němec: Přihlásil jsem se k slovu, abych se přimlouval za přijeti komise, který p. referent byl přednesl.
Vítám s upřímností poslední resoluci toho znění, aby zemský výbor uvažoval s ředitelstvem fondu pojišťovacího císaře a krále Františka Josefa I. o tom, zda možno působnost fondu cis. Františka Josefa rozšířiti také na jiné obory pojišťování a sice mimo pojišťování starobní také na pojišťování proti předčasné neschopnosti ku práci atd.
Mám při té příležitosti na srdci přáni, které hodlám vznésti k slavnému zemskému výboru v tom směru, aby zemský výbor, bude-li, jakož doufám, resoluce p. referentem navržená sl. sněmem přijata, u příležitosti projednávaní usnesení sněmovního laskavě dříve vyslechl dotyčné činitele, o které právě tímto rozšířením působnosti fondu pojišťovacího císaře a krále Františka Josefa má býti postaráno. Mám na zřeteli, sl. sněme živnostenskou komoru pro království České, doufám, že zákon o živnostenské radě, tak jak byl slavným sněmem usnesen, dojde nejvyšší sankce a že nebude překážek aby tato rada k součinnosti byla vyzvaná. Dále mám na zřeteli sdružení živnostenské, jako,, Jednotu zemskou" živnostenských společenstev v kral. Českém, jednotu grémií obchodních družstev Gewerbe Genossenschaftsverband a jiná odborná sdružení, jejichž hlas bude vážný při slyšení v této otázce
Můj požadavek kryje se s návrhem, který učinil p. posl. Krejčík 16. března
tohoto roku který ovšem slavným sněmem dosud v druhém čtení nebyl přijat.
Myslím, že nevadí, by slavný zemský výbor k tomuto přání, pakliže nebude tento návrh v sl. sněmu definitivně projednán, měl zření.
Návrh tento zní:
Zemskému výboru se ukládá, dříve než vstoupí zákon a povinná úprava pojišťování v život, aby zemskému pojišťovacímu fondu císaře Františka Josefa I. zřídil zvláštní odbor pro nemocniční, starobní a invalidní pojišťování stavu živnostenského, přihlížeje k nejvyšším výhodám pro pojištěnce, a aby v tom směru byly zahájeny neprodleně porady s obchodními a živnostenskými komorami ve království českém.
Myslím, že slavný zemský výbor tomuto požadavku může vyhověti a povolané korporace, jimiž zajisté jsou obchodní komory, vyslyší.
K mému přání vedly mě jisté důvody. Jakkoli ze zprávy p. referentem přednesené se dovídáme, že stav pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa rok od roku utěšeně vzkvétá, přece poněkud nás zaráží ze zprávy zemského výboru, že za celou tu dobu, kde existuje pojišťovací fond císaře a krále Františka Josefa, přihlásilo se k němu pouze 2219 pojištěnců. Já jsem dříve, než pan referent podal zprávu, vyhledal stenografický protokol z r. 1888 a 1889 a v těchto stenografických protokolech jsem zjistil, že jsem měl čest v těchto 2 letech podati na sl. sněm více petic od společenstev živnostenských a spolků v království Českém, než-li jest jednotlivců v tomto fondu ze stavu živnostenského vůbe pojištěných.
To jest důkaz, že přece jsou tu překážky, které zabraňáji samostatným živnostníkům a řemeslníkům do fondu cis. Františka Josefa vstoupiti; neboť, bereme li zřetel k tomu, že sl. sněm království Českého s takovou munificencí složením 500. 000 zl., tedy půl milionu zlatých základního kapitálu k tomuto fondu přispěl k jeho zařízení, že správa tohoto fondu spočívá v rukou zemského výboru, že podle zprávy veškerý náklad na správu tohoto fondu obnáší 3000 zl. paušálního platu zemského výboru za to, že úředníci zemského výboru tento fond spravují, že celé řiditelství tohoto fondu s takovou obětavostí se věnuje správě tohoto fondu, že fond jest nejvzorněji spravován, že celá zpráva se strany ředitelstva obnáší sotva 1200 zl. ročně, pak jest s podivením, že tento ústav nenalezl dosud v širších kruzích dostatečného porozumění.
Mám zde hlavně na zřeteli, velectění pánové, samostatné řemeslníky a živnostníky.
Když vznikla v tomto slavném sněmu myšlénka zřízení tohoto fondu, měla se zjednati možnost zejména námezdním třídám dělnickým a čelednickým, aby pomocí zaměstnavatele byli pojištěni na rentu starobní.
Jakmile tato myšlénka v tomto slavném sněmu byla pronesena, tu se všech stran království ozývaly se hlasy, že není spravedlivo vůči neutěšeným hospodářským poměrům v tomto království, aby působnost tohoto ústavu byla obmezena pouze na jedinou třídu, na třídu dělnickou, námezdních služebníkův, a že jest třeba, aby působnost tohoto fondu byla rozšířena zejména také na živnostníky a řemeslníky z té příčiny, poněvadž jejich hmotný stav dnes není mnohem lepší, nežli je stav dělníků samých, a tu jest ku podivu, že, když všeobecně tento hlas byl pronesen, v zápětí na to, když slavný snem vyslyšel tohoto hlasu a když se usnesl o statutu, kterým byla působnost fondu rozšířena také na samostatné, ovšem malé, majitele živností, přece v těchto kruzích nebylo vůči tomuto fondu nastoupeno té cesty, aby každý s radostí jej uvítal a k tomuto fondu se přihlásil. Nedosti na tom. Musím říci s bolestí, že jsem měl v poslední době příležitost slyšeti na mnohých sjezdech živnostenských, že tento fond neplní svou povinnost, že tomuto fondu něco schází, že se požadují velké prémie, že samostatným živnostníkům a obchodníkům nekyne žádná vyhlídka na zaopatření než dodelá-li se 55. roku věku svého a to jen, je-li úplně nezpůsobilý k práci má nárok na rentu, kdežto v jiném případě, pakliže jest k práci způsobilý, teprv v 60tém roce nastoupne právo k požívání renty. Rok 60tý za nynějších poměrů bídy mezi stavem řemeslnickým a živnostenským se arci každému zdá jakožto rok