Betrag von 703 fl. 59 kr., die hier ausgewiesen worden sind.

Bei dieser Gelegenheit hat die Commission im allgemeinen ausgesprochen, den Wunsch dass bei der Anlage von Werthpapieren dieser Fonde selbe unter besonderer Berücksichtigung der böhmischen Landesgeldinstitute angelegt werden sollen, respective hat sie den Wunsch dahin ausgesprochen, dass die disponiblen Gelder soviel als möglich in den böhm. Werthpapieren fructificirt, respective angelegt werden sotten.

Dazu erlaube ich mir zu bemerken, dass, als ich zum letztenmale über Feuerwehrfonde zu referieren die Ehre hatte, der Herr Abg. Kozmín eine Resolution eingebracht hat des Inhaltes: Man möge in Erwägung ziehen, ob der 2pct. Feuerwehrbeitrag nicht aufgehoben werden könnte.

Darüber will ich nur vorderhand belichten, dass bezüglich dieses Antrages die Budgetcommission das Gutachten von dem Landesausschuße in dieser Beziehung eingeholt hat, welches derzeit noch nicht vorliegt.

Ich erlaube mir schließlich den Antrag zu stellen, dass diese Rechnungsabschlüsse der Feuerwehrfonde zur genehmigend n Kenntnis genommen werden.

Sněmovní sekretář Höhm (čte: ) Komise rozpočtová činí návrh:

Slavný sněme, račiž tyto účetní závěrky vzíti na vědomí a je schváliti. Při této příležitosti vyslovila rozpočtová komise všeobecné přání, aby při ukládání cenných papírů takovýchto fondů dle možnosti hleděno bylo k českým peněžním ústavům zemským

Nejvyšší maršálek zemský. Žádá někdo za slovo ?

Verlangt jemand das Wort?

Komise navrhuje, aby slavný sněm ráčil vzíti účetní závěrku na vědomí a ji schváliti. Při této příležitosti vyslovila rozpočtová komise všeobecné přání, aby při ukládáni cenných papírů takovýchto fondů dle možnosti hleděno bylo k českým peněžním ústavům zemským.

Toto vlastně nečiní část návrhu.

Das ist nicht ein Theil des Antrages.

Předmětem hlasování jest návrh, by slavný sněm ráčil vzíti účetní závěrky na vědomí a je schváliti.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s účetní závěrkou vyvazovacího fondu za rok 1898.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über den Landesausschußbericht mit dem Rechnungsabschlusse des Grundentlastungsfondes für das Jahr 1898.

Berichterstatter ist der H. Abg. Gras

Pálffy.

Ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Wort.

Berichterstatter Abg. Graf Pálffy: Hoher Landtag ! Der Rechnungsabschluss des Grundentlastungsfondes pro 1898 ergab folgendes Resultat:

Verschiedene Einnahmen im Betrage

von 13. 801 fl. 34 1/2 kr Diesen Einnahmen

stehen folgende reelle Ausgaben gegenüber: Regiekosten. Allgemeine Personalzulagen

fl. 500. - Landescommissionsbeitrag für die Auslagen der Statthalterei fl 2. 676. - Localcommissionen, Diäten und Reisekosten

fl. 148-56. Kapitalsrückzahlungen in Folge

Verlosung fl. 105. - Renten und Zinsen an die Berechtigten fl. 525. - Verschiedene Ausgaben fl. 40-75. Summa 3. 475 fl. 81 kr.

Hiezu der schließliche Cassarest von 15. 325 fl. 53 1/2 kr. Somit ein Saldo fl. 13. 801 34 1/2.

Die Gebahiung mit Crediteffekten beziffert sich folgendermaßen. In Folge der Grundentlaftungs - Obligationen - Verlosung fl. 105-. Schließlicher Cassavorrath an 4pct. Pfandbriefen der Hypothekenbank des

Königreiches Böhmen fl. 100 000-- 4pct.

Communal-Schuldverschreibungen der Landesbank des Königreiches Böhmen 5. 000 fl.

Summa 105. 105 fl.

Die Budgetcommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle diesen Rechnungsabschluss zur genehmigenden Kenntnis nehmen.

Navrhuji, by slavný sněna tuto závěrku účetní na vědomí vzíti a schváliti ráčil.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Komise navrhuje, by slavný sněm ráčil vzíti tuto závěrku na vědomí a ji schváliti.

Die Commission beantragt, der hohe Landtag wolle diesen Rechnungsabschluss zur genehmigenden Kenntnis nehmen.

Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Commissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise živnostenské o zprávě zemského výboru v záležitosti převzetí všeobecných škol řemeslnických obecných v Kolíně, Kutné Hoře, Litomyšli Mladé Boleslavi a Volyni do s právy zemské

Rächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Gewerbe-Commission über den Landesausschußbericht betreffend die Übernahme der allgemeinen Handwerkerschulen in Rolin, Ruttenberg, Leitomischl, Jungbunzlau und Wolin in die Landesverwaltung.

Zpravodajem jest p. posl. Krejčík; dávám jemu slovo.

Zpravodaj poslanec Krejčík: Slavný sněme! Komise živnostenská klade si za čest předložiti sl. sněmu zprávu o akci zem. výboru podniknuté v záležitosti převzetí všeobecných škol řemeslnických dosud ve zprávě obecní se nacházejí ich a sice: v Kolíně, Kutné Hoře, Litomyšli, Ml. Boleslavi a Volyni.

Jedná se o převzetí těchto ústavů do správy zemské.

Poněvadž zpráva této záležitosti se se týkající jest velice obšírná a nalézá se již delší dobu v rukou sl. sněmu, budiž mi dovoleno, abych pouze na některé zvláště důležité body této zprávy mohl upozorniti.

Předložená zpráva zemského výboru ze dne 29. března 1889 odvolává se na usneseni slavného sněmu království Českého, jenž vyřizuje rozpočet zemský na rok 1896, uložil dne 14. února 1896 zároveň zemskému výboru, aby konal šetření o poměrech těchto ústavů a vyjednával s c. k. vládou i zmíněnými obcemi, jakož i, aby slavnému sněmu předloženy byly potom dotyčné zprávy a návrhy.

Zemský výbor plně vykonal úkol tento naň vznesený a předložil sl. sněmu při začátku letošního zasedání obšírnou zprávu o krocích, které zem. výbor v té příčině podnikl.

Hlavní asi, nač si dovolím upozorniti, jest:

V království českém nalézá se tou dobou osm "všeobecných škol řemeslnických", z nichž pět a sice v Kolíně, Kutné Hoře, Litomyšli, Mladé Boleslavi a Volyni nalézají se ve správách těchto obcí za pomoci vydržovacích příspěvků zemských a státních, a vedle toho máme ještě tři podobné ústavy, které nalézají se ve správě státní, a sice v Jaroměři, Kladně a Děčíně.

K tomu však jest důležito podotknouti, že školy tyto všude utěšeně prospívají, vykazujíce tak četnou návštěvu žactva jako málokteré školy jiné, což nyní - kdy některé jiné ústavy trpí nedostatkem žactva - jest zvláště pozoruhodno a co hlavně jest, nač zvláště si dovoluji upozorniti, že nalézají ohlasu a obliby u živnostníctva samého a mohou se prokázati blahodárnou činností a úspěchem v duševním i materiálním směru ve prospěch různych našich řemesel, pro něž byly založeny.

Důležitost těchto škol bylo by zbytečno dnes odůvodňovati; o důležitosti jich bylo již častokráte v tomto sl. sněmu jednáno.

Dovoluji si podotknouti, že sl. sněm zabýval se otázkou těchto škol již v r. 1886, tedy již před drahnou dobou, r. 1896 po druhé, potom r. 1897 a i lonského r. 1898.

Ač tedy, jak vidno, sl. sněm král. českého nespouštěl nikdy se zřetele důležité ústavy tyto, tož pro dosavadní překážky právní i finanční nemohlo býti dosud přikročeno ku jich úpravě a převzetí do zemské správy. Však záležitost upravení "všeobecných škol řemeslnických" jest po celou tu řadu na denním pořádku a naléhá na své rozřešení. Zejména, velectění pánové, učitelstvo škol těchto již po tolikráte obrátilo se ku sl. sněmu s peticemi o upravení jeho poměru služebného. O peticích bylo jednáno v komisi rozpočtové.

Rovněž obce, které dosud náklad na tyto školy z větší části vedou, any náklady ty obcím stále vzrůstají, naléhají na upravení těchto poměrů a dne 25. prosince 1896 byla slavnému sněmu podána společná petice městských rad v Ml. Boleslavi, na Horách Kutných, v Kolíně, Litomyšli a Volyni, kdež jednosvorně žádalo se za převzetí těchto ústavů do, správy zemské.

Zemský výbor vyhovuje usnesení sl. sněmu z r. 1896 zahájil nejprve obsáhlá a důkladná šetření o stavu zřízení, paedagogické a finanční správě těchto ústavů a podal letos, dne 29. března 1899, zevrubnou zprávu o těchto krocích.

Komise živnostenská jednajíc ve schůzi dne 16. dubna 1899 důkladně o záležitosti této, projevila jednomyslně náhled že, až budou stávající "všeobecné školy řemeslnické" převzaty do správy zemské, nemá se zemský výbor u toho zastaviti, nýbrž vzhledem na dosavadní úspěch škol těchto že má přihlédati k jich účelnému rozmnožení v království českém dle prokázané potřeby.

Tento odstavec zprávy přijat jakož i celá zpráva jednomyslně. Na tento odstavec byl zvláště v komisi živnostenské důraz položen, poněvadž všichni řečníci, kteří se zúčastnili jednání o těchto ústavech, jednosvorně byli o tom přesvědčeni, že tyto ústavy, které ostatně nejsou nikterak příliš nákladný, na druhé straně vykazují skutečné úspěchy na poli živnostenského vyučování.

Při té příležitosti budiž mi dovoleno ještě několika slovy zmíniti se o zvláštní otázce.

Již během loňského zasedání byla sl. sněmu podána živnostenskými a občanskými spolky v Holešovicích celá řada petic, žádajících založení a zřízení "všeobecné školy řemeslnické" v této průmyslně zkvétající VII. části královského hlavního města Prahy.

Pokud jest známo, sám stát, uznávaje veliký význam takového učiliště pro Prahu, Holešovice i jich nejbližší okolí, kloní se příznivě k tomuto podniku a jest ochoten takovou školu a sice ve větším slohu tam zaříditi, arciť za přiměřeného přispění se strany země a král. hlavního města Prahy.

V této záležitosti jest ovšem naší povinností, abychom appelovali na slavnou obec Pražskou, která vždycky s osvědčenou munificencí zachovala se k potřebám vzdělávacím, nejen snad ku školství obecnému, ale i k vzdělávacím potřebám všech tříd svého obyvatelstva a myslím, že mluvím z duše živnostníctva českého, pronáším-li oprávněnou naději, že i v této věci slavná obec královského hlavního města přijde s blahovůlí žádosti českého živnostnictva v Holešovicích i v Praze vstříc.

Lze tedy očekávati, že jak stát, tak země i slavná obec královského hlavního města učiní v zájmu rozvoje místního průmyslu i řemesel, co na nich bude, to tím spíše, an pro četné pražské řemeslné kruhy žádného učiliště všeobecného rázu nestává, jelikož z dosavadních zdejších průmyslových škol každá určitý jen sleduje cíl.

Pro případ pozemštění těchto škol, za jehož neodkladné provedení se komise živnostenská vřele přimlouvá - jest stát ochoten dosavadní subvenci svoji u každé školy z částky 3300 zl. na roční příspěvek 5000 zl. zvýšiti, z čehož následuje, že zemské finance nebyly by převzetím tímto ani valně obtíženy; arciť muselo by se na tom trvati, aby obce a jiní místní činitelé dosavadní své příspěvky i na dále připlácely.

Komise živnostenská vidí v pozemštěni těchto škol nejen záruku jich budoucího zdaru a rozkvětu, ale vidí v tom i další a značný krok za dávným a pevným cílem, aby konečně veškeré průmyslové školství přesunuto bylo ze správy centrální do autonomní správy zemské, kamž dle našeho tolikráte již projeveného přesvědčení jedině náleží a kdež i dle potřeby země líp spravováno býti může.

Vzhledem pak k tomu, že pozemštěním ústavů těchto obcím, v nichž se nalézají - a z nichž některé jsou finančně stísněny - nastaly by jisté úlevy v nákladu na školy ty, projevuje komise živnostenská další přání, by zemský výbor uvažoval, zdali by převzetí těchto pěti "všeobecných škol řemeslnických" nedalo se již počátkem příštího školního roku uskutečniti, což by ovšem v zájmu jednotné správy bylo záhodno.

Následuje potom, velectění pánové, obsáhlá zpráva zemského výboru, kterou komise živnostenská přijala do své zprávy.

Zpráva tato je velice bedlivě vypracována a oni pánové, kteří zvláště o tuto záležitost se interessují, naleznou tam velmi cenný a spolehlivý materiál, kde veškeré tyto poměry jsou důkladně uvedeny, jak postránce vyučovací paedagogické, tak v ohledu finančním.

Ve zprávě té jest poukázáno na celou podstatu těchto ústavů, jest tam podrobně uveden celý vyučovací plán, jak postránce školského vyučování, tak i po stránce odborné.

Jest tam uveden podrobně osobní stav učitelských sil a financování každé této školy a nemohu jinak, než doporučovati zprávu tuto laskavé pozornosti pánů členů tohoto slavného sněmu.

Avšak, velectění pánové, ještě na jednu okolnost budiž mi dovoleno poukázati. Komise živnostenská ve své zprávě poukazuje na to, že by bylo potřebí více takových ústavů v království Českém založiti.

Avšak dle dosavadní prakse mohly se ústavy takové zakládati pouze v obcích, které prokázaly ochotu, že budou finančně přispívati na tyto ústavy, a to by ovšem byla další překážka při rozvoji těchto škol. Bylo tedy usneseno v komisi živnostenské na to poukázati, aby příště při podobném jednání o zakládání nových všeobecných škol řemeslnických nenaléhal stát na to, aby dotyčné obce nějakými zvlášť velikými příspěvky byly nuceny přispívati k těmto školám, poněvadž to by ovšem byl základní kámen úrazu při žádoucím rozmnožování ústavů těchto.

Dovolím si přikročiti k tomu, abych několika črtami nastínil obraz, jak se bude jeviti příští financování těchto ústavů v případě převzetí do správy zemské.

Co se finanční stránky týče, velectění pánové, není věc o kterou jde tak nákladnou. Celkový náklad na školy tyto obnáší 64. 000 zl., z čehož připadá na náklad osobní okrouhle 44. 5000 zl., na náklad věcný 19 500 zl.

K uhrazení tohoto nákladu přispívá země subvencemi dosud v celkovém obnosu 16. 600 zl., a stát subvencemi v celkovém obnosu 15. 700 zl., kdežto obce a ostatní místní činitelé uhražují nyní částku 31. 700 zl.

Pozemštění těchto škol nebude lze ovšem provésti bez mírného zvýšeni břemen fondu zemského.

Avšak obět ta nečinila by pro dobu přítomnou více než asi 8. 000 zl.

Na základě všech těchto úvah komise živnostenská klade si za česť učiniti následující návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

I.   Zpráva zemského výboru v záležitostech "všeobecných škol řemeslnických", obecných, v království Českém béře se se zvláštním uznáním a uspokojením na vědomí.

II.   Zemský sněm vyslovuje zásadně, že všeobecné školy řemeslnické, obecní, v Mladé Boleslavi, Kolíně, Kutné Hoře, Litomyšli a Volyni mají býti převzaty do správy zemské.

III. Zemskému výboru se ukládá' aby se súčastněnými obcemi jednal o podmínkách a provedení tohoto opatření a aby o výsledku jednání toho podal v nejbližším zasedání zprávu s příslušnými návrhy.

Dovoluji si, velectění pánové, resoluci tuto doporučiti Vám k příznivému přijetí.

Landtagssekretär Höhm (liest): Die Commission stellt den Antrag:

Der h. Landtag wolle beschließen:

I.   Der Bericht des Landesausschußes in Angelegenheit,, der communalen allgemeinen Handwerkerschulen" im Königreiche Böhmen wird mit besonderer Anerkennung und Befriedigung zur Kenntnis genommen.

II.   Der Landtag erklärt principiell, dass die allgemeinen communalen Handwerkerschulen in Jungbunzlau, Kolin, Kuttenberg, Lettomischl und Wolin in Landesverwaltung zu übernehmen sind;

III.   der Landesausschuß wird beauftragt, mit den betheiligten Gemeinden über die Durchführung und die Bedingungen dieser Maßregel zu verhandeln und über das Ergebnis dieser Verhandlungen in der nächsten Session einen Bericht sammt entsprechenden Antragen vorzulegen.

Nejv. maršálek zemský: K tomuto předmětu se přihlásil ke slovu a sice pro návrhy komise p. posl. Kaftan.

Dávám jemu slovo.

Poslanec Kaftan: Slavný sněme !

Vítam s velikým povděkem zprávu zemského výboru a komise živnostenské v příčině převzetí všeobecných řemeslnických škol v Kolíně, Kutné Hoře, Litomyšli Mladé Boleslavi a Volyni do správy zemské.

Tim bude těmto školám utěšeně prospívajícím, které slouží co jedna z nejdůležitějších průprav našeho živnostnictva, zabezpečena nejen existence, nýbrž i také stálý vývin jejich

Již v r. 1896 přimlouval se velectěný p. zpravodaj za rozmnožení těchto škol, zejména na českém jihu, kde poměry půdy, a poměry klimatické nejsou tak příznivé zemědělství, kde výnos zemědělství jest daleko za výnosem v krajích níže položených, v krajích po žehnaných, kde jest obyvatelstvo nuceno hledati výživu svou v živnostech řemeslných.

Hlavní vada zmíněných škol spočívala v tom, že postavení učitelstva nebylo stálé.

Obce, které přispívaly na vydržování jmenovaných škol, nebyly s to, aby mohly zabezpečiti učitelstvu pro stáří trvalou službu a pensi. Následkem toho bylo těžko udržeti na dotyčných školách po delší dobu řádné síly, které se snažili, aby sobě pro své stáří zaopatřili místo pevné na školách jiných, zejmena na státních školách průmyslových. V takovém stavu nalézá se, velectění pánové, na př. všeobecná řemeslnická škola ve Volyni, která byla roku 1870 nákladem 30. 000 zl. obcí a sice nezámožnou obcí Volyňskou zřízena a jež nyní velice utěšeně prospívá.

Návštěva její rok od roku roste obnášíc roku lonského přes 72 záků a, když vezmeme zření také k žákům, kteří se vzdělávali na škole kreslicí a pokračovací tamtéž, obnášel počet ten 170 žáků.

Iniciativa k převzetí všeobecných škol řemeslnických do správy zemské vyšla z podnětu výboru zemského a zejména jest co děkovati přísedícímu zemského výboru p. posl. Adámkovi (Výborně!i za horlivé podporovaní školství průmyslové. Mohu ale také, velectění pánové, vedle toho konstatovati, že se ministerstvo vyučování k těmto školám zachovalo velice ochotně a příznivě.

Zdá se mi, že tento krok zemského výboru má pro budoucnosť veliký význam, a sice v tom směru, že tím přiblížili jsme se opět o krok k tomu cíli, po kterém již po dlouhá léta bažíme, totiž že nejen záležitosti zemědělské, nýbrž i záležitosti živnostenské náleží do kompetence tohoto sněmu že tyto záležitosti mohou býti opatřeny nejlépe dotyčnými královstvími a zeměmi. Ovšem jest zapotřebí, aby stát nepřihlížel klidná s rukama založenýma k akci této, nýbrž aby také hmotně zmíněné školy podporoval.

Přál bych si, velectění pánové, aby byly řemeslnické školy zřizovány tam, kde lze směr zručnosti na nich nabytý absolventům těchto škol i budoucně ve své domovině využitkovati, aby nemuseli daleko od domova svého hledati výživy, kde cítí se zajisté nejvolnějším a nejšťastnějšími. Tak na příklad nalézají se nedaleko Volyně velké sklárny, jejichž zboží daleko od místa výrobního ano i v cizině se kovem montuje a potom opčt. z ciziny za drahé peníze zpět do Cech dováží.

Mám za to, že takováto montáž mohla by býti s dobrým výsledkem prováděna právě nablízku, a že by se k tomu nejlépe hodily síly na všeobecných školách řemeslnických přiměřeně vycvičené, čímž by se dostalo absolventům školy Volyňské hned po odbytí Školy velice vhodného a dobrého zaměstnání.

Upozorňuji na podobné speciální živnosti v Německu, na př. v Pforzheimu.

Jak známo kvete, tam průmysl zlatnický, jenž zboží své rozváží do celého světa a jemuž pracovní síly dodávají domácí Školy tamnější. Mám za to, že zajisté ne-li v tomto, tedy v jiném odvětví mohl by v tom či onom místě býti dán podnět k rozkvětu speciálního průmyslu, a že v tomto ohledu by školy mohly výborně působiti.

V  VII. části král. hl. města Prahy, jak bylo již velect. panem zpravodajem velmi dobře naznačeno a jak ostatně také i ve zprávě bylo uvedeno, vzmohl se u velké míře průmysl kovodělnický, a tu zdá se mi, že by nalezla tam všeobecná škola řemeslnická velmi dobrou půdu, a že by poskytla četným žákům z rodin nezámožných potřebného vzdělání a její absolventi by nalezli v této části v naznačených závodech průmyslových a Živnostenských dobrého zaopatření. Mohu zde sděliti na základě úplně spolehlivé informace, že ministerstvo vyučovaní přeje takovéto škole a že hodlá zřízení školy řemeslnické všemožně podporovati, ovšem pod tou podmínkou, bude-li škola tato podporována obcí pražskou a bude-li podporována zemí.

V  této příčině dovoluji si na prvním místě appelovati na přísedícího zem kého výboru pana posl. Adámka, jemuž náleží hlavní zásluha, že jmenované školy řemeslnické budou převzaty do správy zemské aby přišel intencím vlády vstříc v příčině zřízení všeobecné řemeslnické školy v sedmé části král. hlavního města Prahy. Obracím se taktéž v té přičině na zástupce královské Prahy doufaje, že obec Pražská přijde těmto snahám vstříc a že zejména postará se o přiměřenou budovu ku zřízení této školy, která by přinesla nejenom této části užitku, nýbrž svým pozdějším vývinem celé Praze.

Všeobecná řemeslnická škola jest první částí důležité akce na zachování naší malé výroby, ona slouží ku povznešení úrovně technické dokonalosti malých našich živností, a ovšem také průmyslu.

Druhá část živnostenské akce musí směřovati k povznešení malých živností po stránce obchodní, třetí důležitá část spočívá v úpravě úvěru pro malé živnostnictvo. Velectění pánové, dovoluji sobě tyto otázky doporučiti slavnému sněmu k bedlivému uvážení, a souhlasím samozřejmě úplně s návrhem sl. živnostenskou komisí učiněným a doporučuji jej slav. sněmu k laskavému schválení. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se pro návrh komise p. posl. Macháček. Dávám jemu slovo.

Poslanec Macháček. Slavný sněme!

K vývodům pana poslance Kaftana opravdu mám hrozně málo co přičiniti, ale poněvadž poslancem jsem za město, kde řemeslnická škola ve správu zemskou převzata býti má, jest mou povinností, abych několik slov promluvil.

V první řadě, abych se přidal k díkům za to, že se zemský výbor postaral o to, aby školy tyto ve správu zemskou byly převzaty, poněvadž tak jedině prosperovati mohou a sice lépa než dosud ve správách obecních.

A tu v první řadě opravdu musím poděkovati přísedícímu zemského výboru p. Adámkovi (Výborně!) a potom slavné živnostenské komisi a p. referentovi, kteří se o věc tuto zasadili a také ji provésti hodlají.

Odporučuji to, a žádám slavný sněm, aby i tuto věc ku konci svou sankcí přivedl.

Velectění pánové, ještě jedno a sice: jest velice důležito, aby přešly tyto školy co nejdříve již do správy zemské. (Tak jest)

A tu bych snažně žádal, aby je slav. zemský výbor možno-li již začátkem školního roku převzal. A tu čekám opravdu na vývody p. přísedícího zemského výboru posl. Adámka, který nám v této věci vysvětlení podá, a ponechávám si podati návrhy v té věci, když by snad nás neuspokojilo to, co p. přísedící zemského výboru zde poví.

Velectění pánové, ještě jedenkráte žádám Vás, abyste přijmuli tuto zprávu a dali svou sankci tomuto návrhu. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Poslanec Karel Adámek. Žádám za slovo!

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám slovo p. poslanci Adámkovi.

Přís. z. v. poslanec Karel Adámek: sněme!

K vývodům pp. řečníků přede mnou pokládám za svou povinnost doplniti podanou zprávu.

O tom není pochybnosti, že všeobecné řemeslnické školy, které jsou zakládány teprve od r. 1885, mají pro remeslnictvo vůbec veliký význam, že jich počet v království Českém nestačí stávajícím potřebám a že nebyly rozmnožovány hlavně proto, že veliký náklad, který je spojen se zachováním a vydržováním jejich, ulehl po výtce na obce, a že obce za nynějších poměrů neměly prostředků, aby je zřizovati a náležitě udržovati mohly. Situace stávajících řemeslnických škol stávala se kritickou zvláště proto, poněvadž náklad s vydržováním jich spojený ještě nadále poroste a obcím nesnesitelným se stává.

Jest přirozeno, že za krušných poměrů hospodářských v obcích proti těmto školám z finančních příčin jevil se namnoze odpor a že vzrostla zejména nespokojenost učitelských sborů. Učitelé tito pokládali svou budoucnost za nejistou a to bylo příčinou, že hledali zaměstnání jiné. Že snahy obcí, čelící k tomu, aby břemeno to bylo zmírněno, byly oprávněny, ráčíte poznati z toho, že r. 1898 činil náklad na všeob. řemeslnickou školu v Mladé Boleslavi 14. 400 zl., ve Volyni 9968 - malá obec Volyňská postavila budovu školní za 76. 000 zl., Kolín postavil budovu za 40. 000 zl. - náklad na vydržování školy kutnohorské činí 12. 000 zlat.; kromě toho opatřila obec příhodné místnosti nákladem nemalým.

Situace těchto škol přiostřila se tak, že stáli jsme před alternativou: buďto budou přiměřeným způsobem tato břemena obcí snížena, aneb školy ty budou živořiti dále a nebudou moci přinésti prospěchu, který byl očekáván.

Slavný sněm uznal, že jest potřeba, aby zabezpečena byla existence učitelstva při těchto školách jako při školách hospodářských, a v té věci zavedeno jednání z finančních příčin také s vládou.

Jest mi s velikým potěšením, že mohu konstatovati, že vláda v této otázce zachovala se velmi ochotně a že její ochotě máme děkovati, že můžeme nyní přistoupiti k převzetí škol do správy zemské.

Vláda netoliko že vyřídila tuto naši předlohu, ale dala podnět, abychom neobmezovali se na převzetí platů učitelských na fond zemský, nýbrž abychom uvažovali o otázce, zda by neměly býti ústavy tyto vzaty do správy zemské?

Jest přirozeno, že na toto stanovisko vlády zemský výbor musil přistoupiti a přistoupil proto, že s nejmožnějším urychlením učinil ku sněmu návrh, aby školy ty byly přijaty do správy zemské. Nejde pouze o finanční stránku, ale o otázku zásadní.

Po stránce finanční musíme uznávati, že vláda projevila ochotu nebývalou, poněvadž dosavadní příspěvek při 3-třídních řemeslnických školách zvýšen z 3500 na 5000 zl., při 2-třídních z 2300 na 3000 zlatých.

Po stránce zásadní bylo poukázáno, že se přibližujeme k tomu, aby toto školství po právu a zákonu bylo odevzdáno do správy zemské. (Výborně!)

Nyní jde arci toliko o převzetí 5 stávajících obecních škol řemeslných do správy zemské a živnostenská komise ukazuje plným právem, že bude potom musiti přihlíženo býti, aby tyto školy byly soustavně rozděleny po celé zemi, tak aby tyto potřeby řemeslnictva byly všude stejnoměrně opatřeny. Při tom podotýkám, že nemůžeme nikterak podněcovati subvencemi zemskými nebo ochotou země zakladatelskou horečku, nezdravý směr při zřizování těchto škol, by tyto školy byly