Pátek 5. května 1899

od zavedení nové berní opravy nastaly značné změny a poplatnosti okresů a obcí. Ohledně tohoto důvodu, jenž se zdá býti komisi irrelevantní, sluší říci, že účinek berní opravy nemůže míti žádného vlivu na řešeni otázky teritiorialní, jakmile v zásadě potřeba menších krajských obvodů soudních bude uznána.

Třetí důvod vyznívá v ten rozum, že prý účinky nového civilního řádu z roku 1898 nebyly vzaty v úvahu, tak že není jisto, zda nové poměry toho vyžadují, aby počet soudů krajských byl rozmnožen. Co se týče této námitky, sluší uvésti, že výsledky nového civilního řádu soudního za jediný rok nemohou býti na žádný způsob rozhodující, ba snad ani účinky prvních tří let nebudou rozhodujícími, poněvadž lze říci, že civilní řizení se nevžilo ani u těch, kteří vykonávají spravedlnost, ani u těch, pro které bylo zavedeno, a proto musí se vyčkati delší doba, nežli o účincích nového civilního řádu soudního bude se moci učiniti úsudek docela nestranný a spravedlivý.

Čtvrtý důvod praví, že data populace pocházejí z roku 1890 a jsou tudíž nesprávná. Tento důvod je přímo v odporu s intenci a tendencí žadatelů a podpisatelů druhé petice.

Vždyť jest nepochybno, že populace od posledního sčítání lidu od roku 1890 se zajisté v Chrudimském kraji neztenčila, nýbrž rozmnošila a čím více se populace rozmnožila, tím více jest důvodů, aby nynějí obvod krajského soudu v Chrudimi byl rozdělen na dva.

Konečně poslední důvod pátý uvádí, že v ohledu komunikačním nebylo přihlíženo k novým místním dráhám.

Těmito novými místními dráhami naznačeny býti mají lokální dráhy, které povstaly během posledních pěti let.

Já přiznávám, že referát komise nepřihlíží k těmto lokálním dráhám a sice z té podstatné příčiny, že lokální dráhy naprosto nebudou usnadňovati spojení se sídlem krajského soudu, poněvadž předně vlaky na těchto místních dráhách jezdi velmi pomalu a za druhé vyjíždí z pravidla jeden vlak dopoledne a jeden večer, tak že nemohou tyto dráhy naprosto sloužiti ku spojení s takovým soudem, u kterého stání se odbývá od 8 a 9ti hodin a během dopoledne se ukončí.

Komise tudíž neshledala Žádných dostatečných pohnutek a příčin, aby celá věc byla odročena.

Z důvodů, které jsem byl uvedl, předkládám jménem komise pro zřízení krajských soudů následující návrh:

Slavný sněme, račiž usnésti se takto:

I.   Sněm království Českého, uznávaje nutnou potřebu toho, aby rozmnožen byl dosavadní počet krajských soudů v království českém, podává ve smyslu § 1. zákona ze dne 26. dubna 1873, č. 62 ř. z. své dobré zdání v ten smysl, že považuje za vhodné a žádoucí, aby zřízen byl nový krajský soud v Litomyšli pro obvody pěti soudních okresů, jež náležely dosavade do obvodu krajského soudu Chrudimského a to soudních okresů Litomyšlskéko, Landškrounského, Poličského, Ústeckého nad Orlicí a Vysoku-Mýtského.

II.     Sněm království Českého spolu co nejvřeleji odporučuje c. k. vládě a přimlouvaje se za to, předem již vyslovuje souhlas svůj, aby k budoucímu obvodu krajského soudu Chrudimského připojen a za tím účelem z obvodu krajského soudu Kutnohorského vyloučen byl soudní okres Chotěbořský.

III.     Usneseními ad I. a II. uvedenými docházejí vyřízení svého všechny petice, jež byly podány sněmu království Českého jednak pro zřízení krajských soudů v Litomyšli, Vys. Mýtě neb Landškrouně a jednak proti zřízení nového krajského soudu v Litomyšli.

Odporučuji tyto návrhy slavnému sněmu k laskavému přijetí. (Výborně!)

Landtagssecretär Höhm (liest): Die Kommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen: I. Indem der Landtag des Königreiches Böhmen die Nothwendigkeit einer Vermehrung der bisherigen Zahl der Kreisgerichte im Königreiche Böhmen anerkennt, gibt er im Sinne des § 1 des Gesetzes vom 26. April 1873 Nr. 62, R. -G. -Bl. sein Gutachten dahin ab, daß er es für zweckmäßig und wünschenswerth erachtet, daß für die bis jetzt zum gegenwärtigen Chrudimer Kreisgerichtssprengel gehörigen Gerichtsbezirke Landskron, Leitomischl, Polička, Wildenschwert und Hohenmauth ein Kreisgericht mit dem Amtssitze in Leitomischl errichtet werde.                                                

II.    Unter Einem erklärt der Landtag des Königreiches Böhmen mit wärmster Befürwortung im vorhinein seine gutächtliche Zustimmung dazu, daß zu dem künftigen Chrudimer Kreisgerichtssprengel der Gerichtsbezirk Chotěboř zugewiesen und zu diesem Behufe aus dem Kuttenberger Kreisgerichtssprengel ausgeschieden werde.

III.    Durch die ad I. und II. angeführten Beschlüsse finden alle dem Landtage des Königreiches Böhmen überreichten Petitionen, welche theils die Errichtung von Kreisgerichten in Leitomischl, Hohenmauth und Landskron anstrebten, theils gegen die Errichtung eines neuen Kreisgerichtes in Leitomischl gerichtet waren, ihre Erledigung.

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu se přihlásili řečníci, a sice proti návrhu komise posl. dr. Pippich a dr. Čelakovský.

Zu diesem Gegenstande haben sich die Herren Abg. Dr. Pippich und Dr. Čelakovský als Redner gegen die Anträge eintragen lassen.

Dávám slovo prvnímu řečníku proti návrhům komise panu posl. dru Pippichovi.

Poslanec dr. Pippich: Slavný sněme! Velmi neřád ujímám se slova v této záležitosti, jednak proto, poněvadž jsem členem komise pro zřízení nových krajských a okresních soudů a nucen oponovat proti návrhu, který komise činí, jednak proto, poněvadž osobné chovám upřímné přátelství a sympathie k městu Litomyšli, o které se zde jedná, mám také své postavení oproti věci tím těžší, poněvadž dotýká se do jisté míry záležitosti současně obmyšleného zřízení nového okresního soudu Heřmano-Městeckého, kterým se nová újma způsobiti má obci Chrudimské,

Jsem poslancem za město Chrudim a Heřmanův Městec a proto musím tak, jak mi káže čest poslance, uložiti sobě nutnou reservu, co se týče okresního soudu Heřmanoměsteckého.

Nicméně mám za svou povinnost zastati se zde města Chrudimi a dosavadního složení a zřízení kraje chrudimského, který má nyní ve dví býti rozpoltěn, poněvadž obmýšleným zřízením krajského soudu Litomyšlského má dosavadní obvod krajského soudu Chrudimského, který měl 384. 179 obyvatelů, klesnouti na polovici, na 190. 000. Nebudu činiti výtek ani zprávě zemského výboru, kterážto zajisté důkladně a bedlivě jest pracována, ačkoliv přece má tu chybu, že část materiálu, z něhož čerpala, jest zastaralá, a že nemohla použíti materiálu novějšího, kdežto přece poměry komunikační a hospodářské valně a v podstatných částech se pozměnily. Nechci činiti také nejmenší výtky v této věci panu referentovi, naopak uznávám rád, že když již svým přesvědčením jakož tím, že i komise usnesla sena těch návrzích, které zde máme po ruce, rozhodnouti se musil proti Chrudimi, učinil tak ve formě co nejšetrnější a způsobem opravdu přátelským a vypal zde svědectví kulturním a hospopářským snahám města toho, které povzneslo se ku jistému významu zajisté nepopíratelnému. Musím ve svých vývodech, kterými se obracím proti návrhům komise, poukázati k některým snad mylným názorům, které v této zprávě byly hájeny na prospěch zřízení nového krajského soudu v Litomyšli.

Činí se tak především z důvodů všeobecných a uvádí se, že nové zřízení krajských soudů v malých obvodech jest nezbytná potřeba vyplývající ze přání obyvatelstva a z lehčí přístupnosti soudních výkonů tak, aby co možná nejvíce sloužil soud pohodlí a potřebám obyvatelstva v tomto směru. Poukazuje se také na usnesení sněmu, které stalo se v r. 1874., znějící v ten smysl, že se uznává potřeba, aby krajské soudy v království českém ještě před všeobecnou organisací soudní přiměřeně se rozmnožily.

Velectění pánové, nelze přehlédnouti, že se od té doby, od r. 1874, poměry u nás v království českém valně změnily; především co se týče komunikace, co jest vlastně hlavním podkladem té předkládané potřeby obyvatelstva, aby totiž snadněji a s menší ztrátou času k soudu se dostalo.

Tomu bylo vyhověno v posledních 25 letech měrou co možná největší zřízením celé řady nových dráh s velikým obtížením země i obcí. Země sama při spívala k tomu a přispívá zajisté stále podle přání poplatnictva na vyhovění této potřeby jeho. Tak vytvořily se jisté poměry, ze kterých vyrostly zase jiné po-, měry společenské a hospodářské spojené s velikými obětmi súčastněných obcí. Zejména týká se to místních dráh, které se nyní při rozkládání obvodů jak při okresních soudech tak při krajských soudech do jisté míry ignorují a to jest těžká újma, která se působí těm obcím, které se mnohdy až zakrvácely obětmi, které přinášely tomu, aby pro jistý obvod usnadnily přístup, aby si zřídily nové komunikace k onomu obvodu, pro který pracovaly a se obětovaly, a aby získaly tak obyvatelstvu toto pohodlí snadného dostavení se k nim, které obecenstvo vyhledávalo. Mimo to myslím, že výrok, že jest prospěšno zřizovati malé obvody, nebo menší krajské soudy, má snad své světlé, ale také stinné stránky.

Pakli že jest postaráno o dostatečné spojení, jestliže komunikace v plné míře vyhovují potřebám občanstva, tvrdím, že jest na škodu zřizovati malé obvody, a sice z toho důvodu, poněvadž království naše potřebuje jistý počet středních měst, která by prostředkovala v úkolech kulturních a hospodářských mezi hlavním městem a mezi menšími městy našeho českého venkova. Jest to přece proto potřeba, pánové, poněvadž nejsme tak Šťastni, aby nám již dle jistých přirozených podmínek životních v ohledu průmyslovém i obchodním sama vzrůstala taková větší města, taková střední města, která by rozdělovala se o tu práci kulturní a hospodářskou zejména též na dělbu podporu menších měst.

A právě v těchto věcech jest debata práce na nejvýš důležitá. Vždyť nemůžeme chtíti, aby hlavní město všechno stáhlo, na sebe co se týče kulturních a společenských úkolů. Taková centralisace není prospěšná.

Já poukazuji na Francii, kde rozhodně jest to neprospěšno, - ovšem zde můžeme mluviti jen v miniatuře, ale jisto jest, že jest potřeba decentralisace pro jistá střední města, aby se dělila o pokrokovou práci s hlavním městem a aby byla prostředníky pro menší celky, mezi menšími městy a hlavním městem, tak aby jisté menší celky k nim jako k svému středu lnuly.

Je třeba aby takováto města vyvýšenou měrou a napnutím svých sil svých finančních a duchovních sil, pracovala k tomu, aby byla co možná kulturním a hospodářským střediskem pro menší obvody. To však má své meze, kdybychom my v tomto rozdělování krajů postupovali, myslím, velectění pánové, že jednou s politováním budeme viděti, že nám, místo aby nám přibývalo středních měst, máme prozatím větší střední města jenom Plzeň, Budějovice a Liberec - aby nám nová taková města vzrůstala, budou i města prací a obětmi domáhající se takového významu, s jisté výše kulturní a hospodářské, na kterou vyspěla, klesati a srazí se s ní dolů.

Já právě v tomto ohledu, co se týče pokrokové práce středních měst a vůdčího úkolu, který mají plniti v jisté oblasti své, myslím, že jest vzhledem k historické tradici těchto měst, tak i k modernímu stavu jejich odůvodněno, spravedlivo a slušno, aby tyto poměry byly skutečně respektovány, a aby se nezhoršovaly v neprospěch těchto měst, tak aby úkol, který si obrala, nemohla pak plniti.

To jest jedna úvaha, která stojí proti těm všeobecným vývodům zprávy komise v této věci. Další úvaha ale jest ta, že vyvozovala se nutnost malých obvodů krajských z nutnosti řádného plnění úkolu soudního, zejména po zavedení nového ústního civilního řízení. Při tom zůstává úplně nepovšimnuto, že v trestních věcech nenastala žádná změna a že v trestních věcech úplně vyhovovaly nynější krajské obvody, že nebylo žádných stížností pronášeno, že snad by nebyly s dostatek přístupny, a zejména, co se týče porotních soudů a dostavování se stran a svědků ve věcech trestních, jevily takové obtíže, které by činily vykonávání justice v tomto směru pro obyvatelstvo tísnivým. Ale mimo to, co se předpokládalo, když se tvrdilo, že bule potřebí nové organisace soudní, že totiž nový soudní řád civilní jaksi rozvolní a rozproudí zvláštní rozruch v agendě civilní, že strany potom podle zásady ústního a bezprostředního řízení budou houfně u soudu se dostavovati, a že následkem toho musí se postarati správa justiční o to, aby co možná nejvíce soudů bylo zřízeno, všechno toto předpokládání je zkušenostmi nabytými vyvráceno.

Jest patrno, že civilní agenda sporná neobyčejně klesá. Ona klesala již před novým soudním řádem, ale teď míra její pokleslosti jest taková, že jest viděti v ní zřejmě vliv nového soudního řádu v těchto věcech.

Jest to totiž ta okolnosť, že soud již svou bezprostředností jednání, svou zvýšenou a sesílenou ingerencí, kterou má v novém soudním řádu, mimo to u krajských soudů zavedením prvního roku a zavedením přípravného řízení, velké množství sporných otázek odklizuje a vyrovnáva, tak že nedochází k žádnému jednání kontradiktornímu a ke konečným rozsouzením, tak že místo aby v poměru k rozmnožení soudního personálu bylo práce přibylo, rozhodně jí ubylo a že v mnoha případech strany ani nepocitují potřeby dostaviti se osobně k soudu, poněvadž osobní dostavení se stran stává se potřebným zejména teprve tenkráte, když jest potřebí kontradiktorního projednání rozsouzení.

To však teď zřídka nastává.

I počet odvolacích líčení u krajských soudů je minimální. To jest zkušenost, které jsme nabyli a která jest nezvratnou. Když se podíváte do výkazů za minulý rok, jak vypadá nynější agenda civilní kontradiktorní, budete viděti rozhodné úbytek.

Pánové, tedy nenastala potřeba zvýšení počtu soudů, to je klamný předpoklad, a v tom ohledu já, pánové, také velmi pochybuji, že vláda, která je velmi spořivá, co se týče prostředků finančních, které mají se poskytovati pouze na výhodu a na úlevy jisté pro poplatnictvo, v tomto směru bude postupovati dále k celé nové organisaci soudův.

Ono ovšem ve zprávě zemského výboru se praví, že jen prozatímně navrhují se ty soudy, které se nyní tvoří, že bude postupovati se dále, že přijdou na řadu jiné soudy, ale já jsem přesvědčen a zde konstatuji a budoucnost to dokáže, že se v tom postupovati nebude, poněvadž se neukáže živá opravdová potřeba toho něco jiného je na papíře konstruovati si takové věci, něco jiného je reální život že se neukáže ta skutečná potřeba těchto nových soudů v a že se to zarazí, zejména proto, poněvadž vláda počítajíc se značným finančním nákladem nutným k tomu, bude si hleděti jej uspořiti. A co nastane následkem toho?

Nastane ta veliká vada, která se ukazuje ve všech těchto předlohách, že celá otázka, která měla býti otázkou celkové veliké reorganisace soudní, řešena byla kuse, byla řešena jenom jednostranně a že následkem toho to ostří, které v ní se jeví proti některým postiženým obcím a okresům jest tím citelnější.

Nastala nesouměrnost, nastala nesoustavnost celé věci.

Suďte sami, pánové, když nyní utvořují se nové krajské obvody se 190. 000 obyvateli, a vedle toho budete míti krajské obvody netknuty, jako je ku př. chebský se 447. 000 obyvateli, jako je kutnohorský se 394. 000, které budou více než dvakrát tak veliké jako nové obvody. Tato nesoustavnost bude pociťována co nejvíce, poněvadž jako každá věc celková, která jest vlastně živý organismus a má býti řešena celkově, když kuse se provádí, potom zůstavuje ty hluboké rýhy toto znepokojení, a toto roztrpčení v těch postižených, a sama při tom nevyhovuje vlastní potřebě a té účelnosti, se kterou měla býti prováděna. To je jedna veliká a citelná vada, která jeví se při všech těchto předlohách.

Nyní uvádí se celá řada specielných důvodů pro zřízení krajského soudu v Litomyšli. Praví se, že nynější obvod byl neudržitelný proto, poněvadž dotyčné okresy, Litomyšl, Polička a Lanškronn měly příliš daleko do Chrudimi. Uvádí se zároveň, že Chrudim leží na periferii tohoto obvodu, že proto bylo to neudržitelné a že musila nastati změna. Podle zdravé logiky by musila ta změna všude tam nastati, kde jsou krajské soudy na periferii. Těch máme však celou řadu a tam změna nenastává. Co se týče sousedních měst, jsou Kutná Hora a Králové Hradec krajské soudy, které jsou daleko více na periferii než Chrudim, a tam se z toho ten důsledek nevyvozuje. Jak jest to s těmi vzdálenostmi ? Vzdálenost počítá se na kilometry. Já Vám uvedu příklad velmi výmluvný. Představte si, jak jezdí se z Lanškrounu, z Rudoltic na Českou Třebovou, pak přes Choceň státní drahou na Chrudim. Z Chocně je místní dráha na Litomyšl a suďte, jestli je pohodlnější dostati se z Lanškrouna do Chrudimi než d: > Litomyšle, poněvadž, ačkoliv jest spojení z Chocně do Pardubic o půl hodiny delší, za ti z Pardubic do Chrudimi jede vlak 14krat denně, totiž 7 vlaků sem a 7 zpátky, kdežto pri místní draze Choceň-Litomyšl jezdí se pouze dvakráte a třikráte (Hlas: Osmkrát) denně do Litomyšle a zpět.

Celá cesta rozchází se tedy o celé půl hodiny. Neplatí v tom holá cifra kilometrová, nýbrž platí celé spojení železniční, zejména tenkráte, když ta trať jest živá, když na ní jezdi rychlíky a když lokální spojeni s městem jest hojné, jako v tomto případě jest to u Chrudimi. Mimo to naprosto nevzalo se v účet dvojí důležité komunikační nové spojení.

Jak zprava zemského výboru k tomu nepřihlížela, poněvadž měla stará šetření z roku 1890 a roku 1895, tak i zpráva komise neúčtovala s tím, že se utvořila nova dráha z Poličky do Skuče a že Polička ma teď pohodlné spojení se Skučí a ze Skuče do Chrudimi, dále že se utvorila nová dráha, na které jízda v červnu letošního roku bude zahájena dráha z Borohradku přes Polici do Chrudimi, která protíná jistou část celé oblasti krajského obvodu Chrudimského a, usnadnuje komunikaci s Chrudimi byla a že tato komunikace hlavně za tímto účelem pořízena.

Tak se to má s touto otázkou komunikační. Co se tyče dalších troch speciálních důvodů, které se uvádějí, praví se, že rozhoduje v te věci vůle súčastneného obyvatelstva a to je pravda.

Ja kladu největší váhu na tuto vůli idovou, pakli opřena je o důvody věcné a tedy pokud jest to projev vůle rozumné.

Ja připouštím, ze tak jak jest to zde ve zprávě vyloženo, ty projevy vůle súčastněných okresů se staly.

Ale již zprava sama uvádí, ze Vysoké Mýto vzpírá se proti tomu, aby okres Vysoko-Mýtsky přidělen byl ke kraj. soudu Litomyšlskému a Landškrounský okres se také proti tomu vzpírá, ovšem že domáhajíce se dříve toho, by došlo ke zřízeni krajského soudu ve Vys. Mýtě, pokud se týče, v Landškrouně.

V Landškrouně je nemožno, aby se myslilo na nějakou oblast německou Tam pro ni není materiálu dostatečného.

Ale také na zřízení krajského soudu ve Vysokém Mýtě nedošlo. Jsem přesvědčen, když se ukázala nemožnost těchto krajských soudů, že oba tyto okresy, kterým se to zdá být rozhodně výhodnějším, zejména též Vysoké Mýto, které přímo je sousedem v nejlepší a nejpřátelštější shodě žijícím s městem Chrudimí, přálo by si zůstati u krajského soudu Chrudimského. Kdyby bylo nyní šetření v té věci prováděno, tato nepokryta vůle těchto súčastněných okresů by vyšla na jevo.

Co se týče vůle, jak byla projevena se strany jiných okresů, račte uvážiti, pánové, tu okolnost, jak to vypadalo při šetřeni roku 1890. Při šetření roku 1890 se pro krajský soud v Litomyšli vyslovily jen okresní soud a a okresní zastupitelstvo v Litomyšli a v Ústi nad Orlicí.

Proti se vyslovily tenkráte jak Vys. Mýto a Lanškroun, tak i Polička, nejbližší to soused Litomyšle.

Vidíte, pánové, jak takové projevy jsou někdy měnivé a jakými vlivy se řídí, tak že i v tom ohledu je zajisté nutno, zkoumati důvodnost těchto projevů. Tím více je potřebí, aby při spravném a svědomitém posouzeni celé věci veškeré tyto projevy byly po ruce a sice projevy nynější vůle náležitými důvody opřené, prohlášení samospravních orgánů, tedy obcí a okresů. To v tomto případě z poslední doby rozhodně nemáme a já mohu poukázati k tomu, že při onom šetření roku 1895 se tyto okresy jinak vyslovily, se mohou teď zase jinak projeviti, když tak již učinily r. 1890, kdy se vyslovily proti zřízení krajského soudu v Litomyšli. Jedna se dále o to, jak se projevily soudy v této věci, v kterémž ohledu se opírá zpráva komise a poukazuje jako na nejpádnější důvod na dobrozdání, které podal krajský soud v Chrudimi. Ja zase mohu konstatovat toliko, že když pánové, si pročtete celou zprávu zemského výboru o zřizování soudů, je to velice poučné, že byly zase jiné krajské soudy, které houževnatě, ano žárlivě si hájily své obvody ku př. krajský soud v Kutné Hoře, který se postavil rozhodně proti každému rozpoltění kraje a nechtěl ani slyšeti o tom, aby se nový krajský soud zřídil v Německém Brodě.

Hájil si obvod svůj co nejdůrazněji, a opravdu s jistým projevem lásky k tomu městu, se kterým tento krajský soud po tolik let zřízení krajského přímo srostl.

A jest to také důvodno a pochopitelno, že takový krajský soud ve větším městě, jako je Kutná Hora a Chrudim, kde nalézá veškeré ohledy společenské i potřeby kulturní a vůbec nalézá všechno to, oč musilo býti právě proto také postaráno, poněvadž takový krajský soud v městě tom trvá, hájí svůj obvod v jeho celistvosti a neporušenosti. To se bohužel v Chrudimi nestalo.

Chrudimský krajský soud se vyslovil pro rozložení, ale učinil to hlavně proto, poněvadž předpokládal, že se s novým soudním řádem civilním dostaví naléhavá toho potřeba.

On sám ve svém dobrozdání praví, že nezbytná nutnost to není, že by to bylo pouze výhodou. V tom ohledu dlužno však míti na zřeteli také, že soudy jsou s účastněnou stranou v této věci. Je poehopitelno, že se okresní soud prohlásí pro zřízení nového okresního soudu, anebo že se krajský soud prohlásí pro zřízení nového krajského soudu, poněvadž jest to jednak výhodné pro soud, když se mu zmenší agenda, a pohodlněji se mu pracuje v takovém soudě; jednak jest to i výhodnější proto, poněvadž kariéra jest lepší a rychlejší. Jest to čistě lidská a přirozená věc, a nelze proti tomu nic vytýkati, avšak přece nemůžeme na základě takového dobrozdáni některého soudu míti za to, že se tím stal projev neklamný a že tím najisto postavena jest potřeba, t. j. nezbytná nutnost zřízení takového nového soudu. Musíme s jistou reservou pohlížeti na takováto dobrozdání, která jsou rovněž velmi proměnlivá, poněvadž závisí často na subjektivních názorech jednotlivých osob.

Velectění pánové, slyšeli jsme v případě trutnovském, jak zachoval se president krajského soudu v Jičíně a jak zachovalo se grémium. Byly to názory různého subjektivního nazírání na věc. Avšak správného materiálu tím nezískáno.

Jen ještě k posledku chci poukázati na to, jak město Chrudim v této záležitosti jest postiženo. Ve zprávě komise se praví, že újmy a pohromy, kteréž se vyličují v oněch důrazných a prosebných slovech peticí města nejsou tak hrozné, že to všechno jest zveličeno, že význam města Chrudimi nezávisí na tom krajovém zřízení anebo na místním krajském soudu, nýbrž že spočívá v jiné jeho potenci hospodářské a kulturní, kterou si získalo a kterou ztratiti nemůže. Ale zase pouhý theorém, který se neshoduje se skutečným životem.

Vy pochopíte, pánové, jaký jest to rozdíl, když krajské město, které v krajském obvodu čítalo dosud 380. 00. obyv kteří přece jen v mnohých potřebách svých na to město byli odkázáni, při čemž se musí míti na zřeteli, že když někdo vyhledává soudní pomoc, si při té příležitosti ve větším soudním městě opatřuje také jiné své potřeby a že zároveň k tomu hledí, když do takovéhoto města dojížděti musí, aby si tam také své dítky dal do vyšších škol, rozloučením se přemění v město s oblastí pouze 190. 000 obyv. nehledě k tomu, že tím mimovolně se vyvolává mezi městy vedle sebe působícími často i soupeřství, které potom v mnohých věcech zase působí Škodu na poměry města. Zde máme co činiti s krajským zřízením historického významu. Od 15 století žijí tyto staré české kraje a krajská města jsou stará historická sídla, která stále stala v popředí a konala jisté úkoly pro celý kraj okolní.

I po novém zřízení krajů v r. 1751 zůstal starý teritoriální ráz Chrudimského kraje nezměněn.

Za těchto poměrů vzrostlo toto město a vytvořilo se ve všelikých potřebách společenských, hospodářských a vůbec ve všech svých opatřeních osvětových, jako obec, která má 3 střední školy, celé gymnasium, obchodní akademii, střední hospodářskou školu, pak odbornou školu průmyslovou, školu ženského výrobního spolku, dívčí paedagogium. To město má dnes 1 milion dluhů, které vznikly z části i z toho, že město pracovalo pro celý kraj, a z nichž značná část byla věnována hlavně na zřízení a na rozvoj tohoto školství.

Rovněž tak to máte se živnostenstvem, které se u nás usadilo, s majiteli domů, kteří budovali své domy v důvěře ve stálost všech těchto poměrů.

Podobně se to má s pronajímáním bytů, se zaopatřením rodin, které žijí ku př. od studentstva.

Velectění pánové, v poslední době obrátila obec 1 čtvrtinu milionu zlatých k tomu, aby zřídila pro český východ průmyslové museum.

Význam průmyslového musea nespočívá pouze v jeho sbírkách, nýbrž v tom přenešení instruktivní činnosti musea do skutečného života a v tom, že dovede slučovati úkol poučovací s praktickou potřebou průmyslovou, za kterýmž účelem obec zřídila stálou tržnici pro potřeba průmyslu celého českého východu a při tom zřídila velkou knihovnu odbornou, ze které se rozpůjčují díla do celé té oblasti kraje.

Tedy považte, jaké jsou to veliké oběti, které se přinesly, aby český východ a specielně kraj chrudimský v těchto potřebách tak naléhavých, zejména, co se týče povznesení malého živnostnictva a vůbec osamostatnění průmyslové výroby na českém venkově, byl zaopatřen a to má býtinynívíce než zpola zmařeno. Jest to bolestné, jest to kruté, pro město Chrudim, a věřte, že by se tím, kdyby se náklad se zřízením nového krajského soudu spojený městu Litomyšli byl věnoval jiným způsobem i ku př. na povznesení jeho průmyslu, školství, neb jakkoli, bylo by se mu více prospělo. Na jedné straně získává se čistý prospěch pro město Litomyšl, na druhé straně effektivní škoda, krutá těžká pohroma se působí městu, které po dlouhá léta svědomitě sloužilo tomu úkolu, aby bylo důstojným reprezentačním městem pro celý ten kraj v tom starém jeho historickém útvaru i v tom vývoji moderním, jak poslední doba ho vytvořila.

Tento celý sociální a hospodářský stav v městě Chrudimi utrpí velikou škodu. Na jedné straně, kde potřeba, nezbytná potřeba justiční, toho nekáže, získává se prospěch a druhé straně působí se těžká škoda, a tu jest pochopitelno, že Chrudim proti tomu zřízení krajského soudu v Litomyšli se vší rozhodností se postavila, že všech možných prostředků užívala, aby k tomu zřížení nedošlo. Já vím, že jest má nejhorlivější přímluva v té věci malomocná; ale na uhájení cti tohoto města zde konstatuji, že tomu městu za ty těžké oběti, které přináší, nedostává se toho vděku, který by mu náležel podle toho, že pracovalo do krajnosti a s vypjetím všech svých sil, ne snad jen na prospěch svůj, nýbrž na prospěch národní a celkový.

Já tím končím a jenom o tom chci se ještě zmíniti, že pro případ ten, že by došlo ke zřízení krajského soudu v Litomyšli, by prosilo město Chrudim, aby, k tomu krajskému obvodu, který zůstane při Chrudimi přiřaděn byl nový okres a sice okres Chotěbořský, a to spravedlivě proto, poněvadž Chrudimský obvod krajský bude čítati 190 000 obyvatel a vedle toho Kutnohorský 394. (XX) obyvatel. Když se ujme Chotěbořský okres, který má asi 25. 000 obyvatel, jest to již z důvodu vyrovnávací spravedlnosti nejskromnější nárok, který se může učiniti, aby tento okres byl Chrudimi přidělen. Mimo to okres Chotěbořský sám projevil vůli, a s ce obecní i okresní zastupitelstvo jeho, po připojení ke kraji chrudimskému proto, poněvadž má přirozený spád k městu Chrudimi a co možná nejlepší spojení.

Tedy i v tomto ohledu jest zajisté resolučni návrh komise připojený k návrhu prvnímu důvodný a pro ten případ, že první návrh byl by přijat, přimlouvám se za jeho přijmutí.

Já však sám poněvadž jest zde petice města Chrudimi, která poukazuje ku všem těm neshodám, poukazuje k tomu, že ten material vyšetřovací jest zastaralý, že nebylo přihlížení k novým kommunikacím, k novým cifrám poplatnosti súčastněných okresů, a že nebylo přihlíženo k nynější vůli súčastněných samosprávných korporací, která se přece musí projeviti, a sice v rozhodném okamžiku, kdy má dojíti ku zřízení takových krajů, podávám návrh resolučni: že zemsk. výboru se ukládá, aby ohledně obmýšleného zři-


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP