ale jest tolik jisto, že k hlasu sl. sněmu každá vláda bude musiti přihlížeti. Já v tom nevidím radikalismus a nějakého zvláštního důkazu síly a potence českého národa, jak někteří páni vystupují, předpokládajíce, že se přes naše přání přejde k dennímu pořádku.

Neplatím za žádného radikála, ale tolik myslím, že přes to, co jest skutečnou potřebou národa českého, nemůže žádná vláda přejíti k dennímu pořádku.

Bylo zde řečeno, že se mají žádati záruky, aby rovné právo bylo zachováno.

Já bych rád věděl, jaké jiné záruky mohou býti podány, než platné zákony, které zaručují rovné právo v celém království Českém. Jiných záruk býti nemůže.

Bylo-li poukázáno na některé případy, kde byl porušen zákon, sluší každý takový jednotlivý případ sledovati a postarati se o nápravu v něm a ne z jednotlivých případů generalisovati, poněvadž všeobecné výčitky a stížnosti nemohou míti pravý výsledek. Právě o to se jedná, aby určité případy, kde zákon byl porušen, náležitě byly přednešeny na určitém, příslušném místě, aby se zjednalo právo, a ne potom generalisovati případy, poněvadž stížnosti, které se takto činí, nedají pravého obrazu.

Že by krajský soud Trutnovský byl zbytečný, tomu tak není; to po tom z výsledku šetření chci ještě přidati, že jeho národně smíšená povaha jest zcela jasná, neboť vedle 155. 000 obyvatelů jazyka německého má přijíti do obvodu jeho podle posledního sčítání lidu na 30. 000 obyvatelstva českého, tak že o smíšenosti povahy té nemůže býti sporu.

Potom myslím, že to není naší povinností a našim úkolem, abychom se domáhali toho, aby některý úřadník, který se dopouštěl nesprávného výkladu zákona, byl potrestán.

Já myslím, že naší povinností jako poslanců jest, postarati se o to, aby právo bylo vykonáno.

K tomu, aby takový úředník byl potrestán, jsou jiné orgány.

Poněvadž tedy úplně předloha, kterou podal zemský výbor a kterou sl. komise předkládá sl. sněmu, vyhovuje všem požadavkům, které naše strana klade, přimlouvám se za její přijetí. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj dr. Pacak: Nemohu zapříti, že různé stížnosti, které proneseny byly, pokud se tyče urputného vystupování proti národním menšinám českým a šetření poměrů národnostních a jazykových v uzavřeném území, jsou podstatné, a to se zapříti nedá, v té věci jest na vládě, by učinila pořádek, poněvadž skutečně vidíme, že proti zákonu a nařízením v této věci se jedná.

Ale ve věci zřízení soudu Trutnovského, kde jednáme zcela věcně, nemůžeme přece říci. že z toho důvodu, že ten neb onen úředník nekoná svou povinnost, nemají se zakládati stejně pravidelně pro obě národnosti soudy. To bychom přišli do druhého extrému.

My přece musíme, a já myslím, že jest to naší povinností, státi na stanovisku spravedlnosti k oběma národům, které podle mého náhledu jest jedině správné stanovisko, jehož musíme zachovávati, a specielně my, český národ, který se tomu stanovisku nikdy nezpronevěřil.

Pan kol. dr. Klouček pravil, že není co týká se zakládání krajs. soudu v Trutnově, rozdílu mezi dneškem a rokem 1893.

To jest veliký rozdíl. Tehda jsme my zamezili, prosím, dobrozdání zřízení Trutnovského soudu z důvodu toho, poněvadž byl návrh ten podán tak zv. komisí ohraničovací, kdy mělo býti úplně utvořeno uzavřené německé území, kdy tehdejší úřední faktorové navrhovali, aby české okresy polický a úpický se vynechaly, a ač tehdy zpravodaj druhé minority, dr. Trakal, navrhl, aby se Úpice a Police přidaly, byli jsme proti tomu z důvodů politických a národnostních, a dále proto, poněvadž jsme, viděli, že úřední faktorové nenavrhují Upici a Polici, tedy jsme dobrozdání vůbec dáti nechtěli.

Dnes však jest opak toho, faktorové úřední navrhují, by se Úpice a Police přidělila.

Velectění pánové, vedle toho byla tehda ještě jiná věc. Víte, že tyto předlohy byly tehda částí předloh punktačních, proti kterým jsme jako proti celku zásadně stáli, mimo to byla tehdá příčina našeho ostrého vystoupení formální, o  které já v této chvíli mluviti nebudu.

To byly důvody, proč tehdy vystoupili jsme proti Trutnovu.

Já nechci zapříti, že v Trutnově, jak známo, byly národnostně neuvěřitelné poměry; s našimi menšinami skutečně zacházelo se, hlavně za soudce Grubra, jak bylo řečeno.

Jest politování hodno, že naši němečtí krajané nepřicházejí dosud k rozumu, a že vůči našim krajanům nejen nestojí na stanovisku spravedlivém, nýbrž přímo brutálním, že se takovým spůsobem zakročuje proti příslušníkům našeho národa.

Ale, velectění panové, tvořiti nemecckou doménu žádnému z nás nenapadá, nýbrž tvoří se zde soud, do kterého se přijímají dva české soudy, úpický a polický, tudiž krajský soud smíšený.

Já uznávám zcela loyalně, že dr. Baxa mluvil způsobem takovým, že lze na to dobře odpověděti, poněvadž to, co on řekl, ten strach před tím, že vlády dřívější nedbaly dobrozdání sněmu, jest pravda. Na druhé straně nelze upříti, že takovéto stanovisko vlády, nedbati dobrozdání sněmu, jest naprosto pochybené, zejmena když ona tvrdí, že není vázána na dobrozdání sněmu. K čemu by si je jinak tedy vyžadovala. My ovšem víme?, že jiný proud býval v ministerstvu, který tvrdil dokonce, že se dobrozdání vyčkati nemusí. I to jest stanovisko nepravé.

Ale dnes v této věci pevně víme, že se úřadové vyslovili pro Polici a Úpici, vyhovíme tím i českému obyvatelstvu i  německému, aby při těch pochůzkach, které při novém soudním řádu má, mělo uleveno tím, že nemusí konati cestu dalekou do Jičína a Hradce Králové, a že má blíže Trutnov, před jehož branami leží.

Já ovšem přiznávám, že bude zapotřebí, aby statní správa a justiční sprava postarala se se vším důrazem o to a dbala o to, aby úředníci šetřili zákona a nařízení daných neboť jestli se to ponechá; ať slabostí správy justiční nebo správy politické a bude se to trpěti, že úředník bude moci tímto spůsobem dle své vůle věc projednávat, pak nastane chaos a anarchie v celém království. Když pravil p. kollega dr. Klouček, že strana svobodomyslná činí vyčkávací politiku k vůli popularitě, to prosím, ať mně laskavě odpustí, když pravím, že jsem přesvědčen, že jsme vyčkavací politikou popularity nenabyli, ale byli jsme přesvědčeni, že jednáme v zájmu národa a v jeho prospěchu, když jsme to a ono činili svou popularitu snad sem a tam poškodili. To jest jiná věc v tom; ale co kol. dr. Klouček pravil, že konečně jest zapotřebí, aby vláda přihlížela k jednání naší strany, přestala už mluvit a začala jednat v náš prospěch, zcela souhlasím. Jsem i osobně přesvědčen, jak z celého šetření jde, že skutečně zřízení soudu Trutnovského jest v zájmu obyvatelstva a ačkoliv jsem hájil r. 1892. názor pana praesidenta Ježka ohledně Trutnovského soudu, tu podotýkám, že v boji, který se vede a který byl boj politický, užívá se všech zbraní, kterých užíti se dá. To je vítaný prostředek, který jsme proti tomu mohli užiti, poněvadž se praesident tak byl vyslovil.

Při novém šetření nyní vyslovilo se kollegium Jičínského sonda jednohlasně pro zřízení soudu Trutnovského a všechny okolnosti vyšetřené ohledně komunikace i poměru hospodářských zřízení tomu nasvědčuji.

Já, pánové, co se týče věcných důvodů, tvrdím, že podle spisů, jak zde leží, mám za to, že také není nebezpečí žádného pro obyvatelstvo polické a úpické, poněvadž ono samo si toho přálo a samo naléhá, na to, aby připojeno bylo k soudu Trutnovskému, a ono své poměry nejlépe musí znát.

Se stanoviska Jičína mluvil p. kol. Klouček, - já se nedivím, že on mluvil poněkud v té věci ostřeji, poněvadž se tu jedná o oddělení značné části kraje jičínského, kde on žije, a to je přirozené, že hájí svou věc důraznějším spůsobem a to mu nemůže míti žádný za zlé.

Vůči p. koll. Špindlerovi, který proti mně pravil, že nemám práva říci ve zprávě, že jest podstatnou žádost jičínská, pokud se týká odděleni Sobotecka, budiž mně dovoleno říci, že je podstatné to, aby tato záležitost se uvažovala, a proto komise také resoluci v tom směru přijala.

Co se týče soukromoprávního poměru mezi městem Jičínem a státem, přečetl nám p. koll. Klouček tu smlouvu s erárem.

Pánové, smlouva ta je ryze soukroměprávní, a, ačkoliv já uznávám, že konečně má obec do jisté míry právo, žádati jakousi kompensaci, tedy přece myslím, že není možno, abychom my soukroměsprávné smlouvy mezi státem a obcí tím způsobem přijímali ve své zprávy, abychom činili závislým své dobrozdání od toho, jestli se obec a stát soukroměprávně vyrovná.

Ačkoliv jsem tedy já sám přijal tu resoluci přicházející obci Jičínské vstříc do své zprávy, aby se stát s obcí vyrovnal, nemohl bych přisvědčiti k tomu, abychom tam dali ono ustanovení, jež žádá dr. Klouček, že od tohoto soukroměprávního výroku má platnost našeho dobrozdání záviseti.

P. kol. Baxa mluvil také proti Trutnovu s národnostního stanoviska. Já jsem k tomu již odpověděl, ale dovoluji si na to upozorniti, že orgán jeho strany v jednom čísle Trutnov, Litomyšl a Klatovy sám prohlásil - a myslím že pod patronanci jeho - za takové soudy, které leží mimo obvod národnostního boje a ty že jeho strana docela dobře schvaluje.

Mluvil-li Dr. Baxa o Karlových Varech o o Slaném, myslím, že by pan Dr. Baxa mohl počkati, až přijde o tom referát. (Dr. Baxa: "Až bude pozdě!") To nebude pozdě, to bude dosti času. Co se týče Karlových Varů, není referát podán, i myslím, že až se k věci přijde, bude moci o tom mluviti.

Jest pravda, že jsem při otázce zřízení krajsk. soudu v Slaném mluvil roku 1892 takovým způsobem, jak p. Dr. Baxa řekl.

Přiznávám to, a neberu z toho ani čárky zpět. R. 1892 mluvil jsem proti Trutnovu a Slaném, ale poměry politické i národnostní se mezi tou dobou změnily.

Mezi tou dobou udála se celá řada věcí, a my mluvíme z důvodů věcných pro to, abychom dobré zdání dali, poněvadž nemůžeme žádati, aby se zřizovaly soudy jen pro české obyvatelstvo, když současně neposkytne se pomoc, aby se zřižovaly obdobně soudy, kde jich jest zapotřebí, pro obyvatelstvo německé.

P. kol. Baxa nám vytýkal důvěřivost k vládě. Tomu se nedivím. Já jsem byl před lety pravě tak radikální jako p. kol. Baxa, a rovněž jsem vyčítal zástupcům, kteří seděli zde na těchto lavicích, podobně. Ale, velectění pánové, stářím snad přichází Člověk k poněkud klidnějším názorům; ale musím říci, kdyby p. kol. Baxa byl přítomen různým jednáním naší strany s vládou, pak by se přesvědčil, že tá důvěřivost není takového nebezpečného druhu, jak on se toho domýšlí.

Velectění pánové, v jedné věci musím se vysloviti úplně pro to, co Dr. Baxa pravil a tu musím s jeho radikálním názorem úplně souhlasiti a myslím, že musí souhlasiti s ním i pánové nejkonservativnější, že je zapotřebí, když my dáváme dobré zdání zcela spravedlivě a loyálně souhlasíme, aby se zřídily soudy pro německé i české obyvatelstvo, musíme žádati na vládě se vším durazem, aby se postarala o úplnou bezpečnost příslušníků naší národnosti na jedné straně, a za druhé, aby zabezpečila úplné rovné právo našeho jazyka s německým a netrpěla, aby zákon a řád jakýmkoliv způsobem byl porušován.

Velectění pánové, v tom směru učinil kol. Škarda prohlášení; já úplně s ním souhlasím, poněvadž bylo učiněno jménem strany. Končím a prosím, abyste laskavě přijali jak dobré zdání tak oba návrhy resoluční komise dle písemného návrhu Kol. Baxa ovšem se svým návrhem odročovacím nedosáhl náležité podpory a nemusím tedy o něm mluviti.

Prosím však, abyste laskavě, pokud se týče odstavce b) kol. Kloučka, k němu nepřistupovali, poněvadž, kdyby byla závislá platnost dobrého zdání na urovnání soukromých poměrů, nebylo by to žádné dobré zdání. Tím končím. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k hlasování,

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise.

K poslednímu odstavci návrhů komise podal p. posl. Dr. Klouček návrh, který navrhuje pro tento odstavec poněkud změněné znění.

Mám tedy v úmyslu, dáti hlasovati o návrzích komise až včetně k odst. a) II., pak přijde k projednání odst. b) a sice dám hlasovati o tomto odstavci nejprve dle znění navrženého p. posl. Dr. Kloučkem.

Pakli by tento odstavec byl přijat v tomto zněni, odpadlo by hlasování o návrhu komise v příčině tohoto odstavce. Pakli by návrh p. posl. dra Kloučka nebyl přijat, dám hlasovati o tomto odstavci dle znění návrhu komise.

Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Commissionsanträge.

Es hat zu dem Absatze II. b) der Commissionsanträge der Herr Abgeordnete Klouček einen Antrag gestellt, welcher eine Abänderung des Textes dieser Absätze bezweckt.

Derselbe wurde noch nicht in deutscher Sprache verlesen.

Derselbe lautet.

b) Die k. k. Regierung wird ausgesordert, mit der Stadtgemeinde Jičín in Anbetracht dessen, dass dieselbe in Verbindlichkeiten hinsichtlich eines Landes und Bezirks-Gerichtes, beziehungsweise in der Folge hinsichtlich des Preisgerichtes nur in Ansehung das Kreisgelichtes Jičín in seiner bisherigen Ganze übernommen hat, Verhandlungen einzuleiten und bezüglich des neuen Kreisgerichtssprengels ein neues Übereinkommen abzuschließen, eventuell die alten Verbindlichkeiten den gegenwärtigen Verhältnissen entsprechend zu regeln, und zwar dies alles vor Errichtung des Kreisgerichtes in Trautenau.

Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in folgender Weife einzuleiten. Zuerst wird über den Antrag der Commission bis inclusive II. a) abgestimmt werden.

Dann wird der Tert des Absatzes II. b) festzustellen lein, und zwar wird zuerst über den eben verlesenen Antrag des Herrn Abg. Klouček abgestimmt.

Sollte derselbe in dieser Fassung angenommen werden, so entfallt die Abstimmung über diesen Absatz nach dem Commissionsantrage.

Sollte der Antrag des Abgeordneten Dr. Klouček  nicht angenommen werden, so wird über den Commissionsantrag abgestimmt werden.

Činí se proti tomuto způsobu hlasováni námitka ?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Nebyla činěna žádná námitka.

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Dám tedy hlasovati předně o návrzích komise až včetně k odst. II. a.

Ich bringe zur Abstimmung die Antrage der Commission bis inclusive Absatz II a.

Žádám pány, kteří podporují tyto části, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Absätze annehmen, die Hand zu erheben.

Tyto věty jsou přijaty.

Diese Absätze sind angenommen.

Nyní dám hlasovati o návrhu pana Dr. Kloučka.

Nunmehr kommt der Antrag des Herrn Abg. Klouček zur Abstimmung.

Nebude snad třeba, abych jej ještě jednou přečetl.

Es wird wohl nicht notwendig sein, dass ich denselben noch einmal verlese.

Žádám pány, kteří přijímají návrh pana poslance Dr. Kloučka, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag des Herrn Abg. Dr. Klouček annahmen, die Hand zu erheben

Návrh je zamítnut.

Der Antrag ist abgelehnt.

Nyní dám hlasovati o návrhu komise, při čemž podotýkám, že v českém tekstu nalézá se několik malých tiskových chyb, totiž má zníti; aby vláda jednáno zahájila, pak aby obvod novéno krajského soudu učinila, eventuelně atd. upravila.

Ich bringe nunmehr den gedruckten Commissionsantrag zur Abstimmung, mit den Correcturen von Druckfehlern, welche bezüglich des böhmischen Textes notwendig sind.

Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by pozdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Commissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro zřízení nových soudů o návrhu zemského výboru v příčiné zřízeni krajského soudu s úředním sídlem v Litomyšli.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für die Errichtung neuer Gerichte über den Landesausschussantrag, betreffend die Errichtung eines Kreisgerichtes mit dem Amtssitze in Leitomischl.

Zpravodajem jest pan posl. Špindler. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Špindler: Sl. sněme! Mimo jiné nove krajské soudy odporučuje též justiční správa zřízení nového krajského soudu v Litomyšli a mají dle návrhu vlády respektive justiční správy k tomuto krajskému soudu v Litomyšli býti přiděleny okresy Landškronský, Ústecký nad Orlicí, Litomyšlský, Vysokomýtský a Poličský.

Zemský výbor uvažuje o tomto návrhu justiční správy přistoupil úplně k návrhu vlády a odporučil slav. sněmu, aby vydal v příčině projektovaného nového obvodu krajského soudu Litomyšlského příznivé dobrozdání.

Komise pro zřízení nových soudů vyslovila se dle přání zemského výboru ve prospěch Litomyšlského krajského soudu a podala zevrubnou tištěnou zprávu o ní, ze které na odůvodnění její návrhů uvedu některé markantní věci. Že bylo snahou sl. sněmu již dávno, aby vykonávání práva a spravedlnosti v království českém každému občanu Lez výminky co možná bylo usnadněno a zlevněno, vysvítá již z toho, že již před 25 lety usnesl se slavný sněm a sice v sezení XVIII. ze dne 15. ledna r. 1894 následovně: "Uznává se potřeba, aby krajské soudy v království Českém ještě před všeobecnou organisací soudů přiměřeně se rozmnožily. "

Tehdy volání sněmu zůstalo voláním na poušti, k takovému rozmnožení krajských soudů v Čechách vůbec nedošlo. Kyne teprve nyní a sice z nových příčin, kterými byly jen rozmnoženy pohnutky tehdejší, jež vedly k vyslovení citovaného přáni sl. sněmu.

Zemský sněm vycházel se stanoviska, že bude jen na prospěch občanstva a zvláště při nedostatečných komunikačních prostředcích v království Českém, když místo malého počtu krajských soudů, ale s velikánským počtem obyvatelstva povstane celá řada, ano větší počet menších obvodů s menším počtem obyvatelstva, jež by mělo v samém středu krajský soud a tedy blízko a snadno přístupný.

Jak veliké obtíže v této příčině mnohdy se vyskytují, ukážu na příkladě zejména při kraji Litomyšlském, jejž vláda zříditi zamýšlí.

Dosavadní krajské obvody mají více než 200 000 obyvatel, mnohé z nich 300. 000, 400. 000 obyvatel ano jeden více než 1 mil.; totiž obvod Pražský.

Již tento faktu svědči o tom, že jest již svrchovanou potřebou zlevniti vykonávání spravedlnosti a usnadniti justiční správu. To však jest možno jen pak, když dojde k vydatnému rozmnožení počtu krajských soudů.

K tomuto prvnímu všeobecnému důvodu přistupuje však druhý.

Otázka rozmnoženi krajských soudů stala se přímo palčivou od toho okamžiku, kdy v trestních i civilních záležitostech zavedeno bylo ústní, stručné řízení soudní.

Toto ústní řízení vyžaduje osobní přítomnost stran při krajském soudě a jest naprosto nemyslitelno, že by při tak rozsáhle nové angendě soudní bez reptání občanstva a poplatnictva mohlo zůstati při dosavadním nepatrném počtu krajských soudů v Čechách.

Vedle těchto všeobecných důvodů, jest však celá řada specielních důvodů, které přimlouvají se za to, aby zejména pro jmenovaných pět okresů soudních byl zřízen samostatný nový krajský soud.

Prvý důvod jest ten, že obvod Chrudimského krajského soudu náleží teritoriálně k největším obvodům dosavadních krajů v král. českém, a že kromě toho sídlo tohoto kraje Chrudimského nalézá se na západě, na periferii téměř, tak že nejvýchodnější okresy král. Českého mají a měly příliš daleko k tomuto soudu.

Po rozdělení obvodu Chrudimského na kraje 2, na Chrudimský a Litomyšlský povstanou z celého obvodu krajského 2 pěkné celky, v nichž ve středu bude na západě Chrudim a na východě Litomyšl ležeti. Kdežto za dosavádních poměrů z Litomyšlska největší vzdálenost ke krajskému soudu obnášela 63 km, z Poličska 71 km, z Ústecka 61 km, z Landškrounska však dokonce 86 km, tož nutno doznati, že nyní, bude-li zřízen nový krajský soud v Litomyšli, změní se na prospěch občanstva vzdálenosti k soudu krajskému velice: kdežto do sídla dosavádního krajského soudu měly až na 24 obcí všechny ostatní více než 40 km., budou na příště, dojde-li k zřízení nového krajského soudu v Litomyšli, pouze 6 obcí míti dál než 40 km.

Padá na váhu, jak postavily se ku projektu vlády resp. justiční správy ony korporace a instance, kterým přísluší především slovo v takové záležitosti. Jsou to zejména samosprávné sbory, okresní a obecní.

V té příčině upozorňuji na to, že pro krajský soud v Litomyšli vyslovila se okresní zastupitelstva v Litomyšli, v Poličce a v Ústí n. O.; že však Vysokomýtské zastupitelstvo okresní a Lanškrounské zastupitelstvo okresní se nevyslovila pro Litomyšl, má svou příčinu jediné v tom, že Vysoké Mýto a Landškroun ucházely se samy o krajský soud. Následkem toho ovšem také okresní zastupitelstvo Vysokomýtské odporučovalo zřízení krajského soudu ve Vysokém Mýtě, a okresní zastupitelstvo v Lanškrouně uznalo za vhodné žádati a reklamovati krajský soud pro Lanškroun. Ale i toto zastupitelstvo musilo ve své žádosti uznati loyálně, že mnohem výhodnější a přiměřenější polohu mělo by sídlo budoucího kraje pro nejvýchodnější okresy království Českého rozhodně v Litomyšli nežli v Lanškrouně.

Z měst, o která tu jde, vyslovila se pro Litomyšl města Litomyšl, Polička a fakultativně i Ústí n. O.; toto město jen v tom případě, když by nedošlo ku zřízení krajského soudu ve Vysokém Mýtě. Vysoké Mýto a Laudškroun nevyslovilo se ovšem pro Litomyšl, poněvadž samy domáhaly se krajského soudu a vyslovily se každé pro sebe sama.

Z politických úřadů nejvýchodnějších okresů Litomyšlský a Poličský vyslovili rozhodně se pro zřízení krajského soudu v Litomyšlí.

Vysokomýtský politický úřad pak shledal jedinou závadu v tom, že prý, kdyby došlo ke zřízení krajského soudu v Litomyšli, bylo by pak sídlo krajského soudu jinde než sídlo finančního okresního řiditelství, což však žádnou překažkou a závadou není. Uznalo to samo finanční zemské řiditelství, které ve svém vyjádření vyžádaném od c. k. vrchního zemského soudu prohlásilo, že proti zřízení krajského soudu v Litomyšli se strany finanční správy není žádné závady, a jest tedy rovněž příznivé pro projektovaný soud v Litomyšli.

Velice zajímavý soud o projektovaném krajském soudu v Litomyšli pronesl krajský soud v Chrudimi, který odporučil co nejvřeleji zřízení krajského soudu v Litomyšli hned na počátku, když justiční správa vyzvala veškery krajské soudy, aby se vyslovily, kde a jaké soudy měly by býti zřízeny ve prospěch občanstva a levného vykonávání spravedlnosti a práva.

Krajský soud v Chrudimi potvrdil výslovně, že, kdyby jednou tento krajský soud v Litomyšli byl zřízen, měli by obyvatelé všech 5 okresů mnohem bližší a lepší spojení, neboť, Litomyšl jest s Vysokým Mýtem a Ústím n. O. spojena místní drahou, kdežto z Lanškrouna vede do Litomyšle dobrá erární silnice.

Mimo to pravil, a to jest zajímavé faktum, které svědčí o tom, že Litomyšl skutečně leží uprostřed nového territoria krajského soudu, že Litomyšlský okres hraničí tou měrou se všemi okresy, jež s ním mají býti sloučeny v jediný obvod kraj soudu, že by toto místo uprostřed nového krajského soudu se nalézalo.

Krajský soud mimo to potvrdil, že takou měrou jako Litomyšl nehodí se ani Vysoké Mýto ani Lanškroun, poněvadž žádné z těchto měst nenalézalo by se uprostřed, nýbrž na periferii obvodu.

Že pak Litomyšl sama za sídlo krajského soudu se hodí, vysvítá z toho, že je to město velmi výstavné, dosti lidnaté, má již přes 8000 obyvatel, že leží ve velmi zdravé poloze, že má dosti škol pro kulturní opatření všech těch rodin, které při zřízení krajského soudu by se tam musily stěhovati, neboť má státní gymnasium, má školy měšťanské, obecné, hospodářské, pokračovací, průmyslové atd.

Jediné město, které velice vážně a pochopitelně přirozený odpor tomuto novému krajskému soudu klade, jest ovšem Chrudim, - která ovšem jakožto sídlo starého krajského soudu a sídlo velkého bývalého obvodu krajského soudu bez odporu ve svých poměrech hmotných poněkud utrpí.

Otisk petice, která velice zevrubně vypisuje příčiny, proč Chrudim ze vzpírá, aby v Litomyšli krajský soud zřízen byl, rozeslán byl tiskem do rukou všech pp. členů slavného sněmu.

Nebude tudíž třeba, abych snad již nyní k jednotlivým vývodům jejim se vrátil, poněvadž mohu předpokládati ze sděleni soukromého, že v zájmu Chrudim ozve se i zde velice závažným hlasem, ku kterému bude mně pak jakožto referentovi přihlížeti.

Komise však jest přesvědčena, že obavy, které ohledně budoucnosti města Chrudimi jeho pohromy nebo rozvratu národo-hospodářského v peticí městem podané se prorokují, nebudou splněny, poněvadž nezávisí na pouhém zřízení krajského soudu rozkvěl a sláva nějakého města, nýbrž na příčinách docela jiných, na přirozených podmínkách, která jako všude jinde také v Chrudimi byly podkladem a podmínkou vývoje této veliké a proslulé obce.

Důvodnější a věcnější než odpor města Chrudimi proti zřízení krajského soudu v Litomyšli je konečně žádost obce chrudimské, aby pro případ, že slavný snem vysloví se přece jen pro zřízení krajského soudu v Litomyšli, k obvodu chrudimského krajského soudu byl připojen aspoň soudní okres chotěbořský od kutnohorského kraje.

Komise pro nové okresní a krajské soudy překládá tuto žádost města Chrudimi za věcně úplně udůvodněnou, poněvadž pro připojení Chotěboře k chrudimskému kraji vyslovil se nejen krajský soud chrudimský a okresní hejtmanství v Chrudimi, ale i okresní zastupitelstvo chotěbořské a obecní zastupitelstvo chotěbořské uznávajíce prospěch a výhodnost takovéto změny.

Mimo to mnohé venkovské obce okresu chotěbořského protokolárním usnesením vyslovily se pro připojení k novému krajskému soudu v Litomyšli Proti takovému připojení nevyslovilo se ani hejtmanství chotěbořské a kutnohorské, ani městská rada v Kutné Hoře, ani okresní výbor kutnohorský, ani finanční zemské řiditelství, nýbrž pouze zemský vrchní soud král. českého, a to z té jediné příčiny, že prý v budoucnosti mohl by povstati krajský soud v Německém Brodě a že by pak odloučení od chotěbořského okresního soudu, od krajského obvodu kutnohorského mohlo býti tomuto budoucímu krajskému soudu v Něm. Brodě na závadu, poněvadž Chotěboř by přirozene náležela k budoucímu krajskému soudu v Něm. Brodě.

Uskutečnění této změny leží však v tak daleké budoucnosti, že komise neuznala tento důvod za rozhodující a závažný a odporučuje co nejvřeleji, aby ku chrudimskému krajskému soudu byl soudní okres chotěbořský přidělen.

V poslední takřka chvíli došla nová petice obce Chrudimi, jejíž žádost nese se k tomu, aby ohledně zřízení krajského soudu v Litomyšli nařízeno bylo ještě další šetření a aby konečné rozhodnutí o návrhu bylo odročeno.

Jsem povinen, poněvadž tato petice nedostala se každému členu slavného sněmu do ruky, zmíniti se blíže o důvodech v této druhé petici a odpověděti k nim.

Z důvodů, o které petice se opírá, musím především uvésti, že prý všecky zprávy a informace, o které se opírá zpráva zemského výboru a zpráva krajského soudu Chrudimského jsou zastaralé,

pocházejí z let 1890., 1891. a 1895. Naproti tomu uvádím, že základem nového šetření konati v příčině krajského soudu v Litomyšli byla petice města Chrudimi z roku 1895 a že tedy na základě této petice konané šetření nemůže býti datováno z let 1890, 1891 a 1892.

Druhý důvod, který uveden jest v nové petici Chrudimské, jest ten, že prý