budovy se uvázal a tuto pro c. k. zemský soud upravil, jen když tato budova v městě Jičíně stavati a c. k. zemský soud v městě tomto sídlo své míti bude.

Konečně prohlásila městská obec zase k vybídnuti praesidia c. k. zemského soudu usnesením městského zastupitelstva ze dne 6. srpna 1853, závazky od městské obce oproti státní správe za příčinou umístění c. k. okresního a zemského soudu přijaté v tom případě za právo platné považovati, když místo c. k. zemského soudu, c. k. okresního soudu v Jičíně jiné jim na roveň postavené soudy své sídlo míti budou, proti tomu, že zaplacení od městské obce pro stavbu budovy c. k. zemského soudu nebo pro ukoupení domu k umístění tohoto soudu v Jičíně zajištěných desítiletých splátek věnované, k tomu částky 30. 000 zl. konv. m. teprve s početím stavby samé aneb s ukoupením domu k umístění zmíněného neb jemu na roveň postaveného soudu počíti má - a pak prohlásila městská obec, že budovu radnice č. pop. 38 statní správě k užívání pro c. k. okresní soud odevzdanou přenechává k neobmezenému užívání a upravení pro veškeré účely soudní správy na tak dlouho, pokud v Jičíně c. k. krajský soud nebo jemu na roveň postavený soud své sídlo míti bude a zmíněná budova k účelům těm bude přejata.

Vidíte, velectění pánové, že se zde stal závazek vzájemný, že na jedné straně postavil se erár jako kompaciscent, a na druhé straně slavná obec Jičínská jako druhý kompaciscent, a že uzavřely mezi sebou smlouvu, že obec poskytne jednak budovu svoji, totiž radnici k účelům zemského soudu a dá 30. 000, jen proti tomu, pokud rovněž takový soud v místě stává. Co bylo tedy povinností státní správy justiční jako druhého kompasccienta, tedy zajisté musí věděti, že smlouvy jednostranně rušiti nelze a že smlouvu každou mohu zrušiti po vzájemném dohodnuti.

Proto měly státní úřady justiční vyjednávati s obcí a říci: Takový soud, jaký jsi měl dosud, nebudeš miti, poněvadž já ti polovičku okresu odeberu.

Ten soud se zmenší. Užto nebude takový soud na jisto postavený jako byl tehdáž, já tudíž z tvého závazku ti něco prominu a ti vrátím budovu, kterou jsi mi dal, která má býti odstraněna, poněvadž jest to skandál, aby na náměstí uprostřed města bylo vězení se 100 až 150 lidmi, kde každou dobu hrozí epidemie a kdyby to p. fysik viděl, zajisté by ihned zakročil i myslím, že by bylo nanejvýš zapotřebí, aby to bylo odstraněno. Tyto závazky jsou pojištěny v zemských deskách na veškerém majetku obce Jičínské, a kdykoliv obec chce si vypůjčiti nějaký krejcar anebo chce se svým majetkem nakládati, musí státní správu žádati o milostivé svolení, aby vyprostila jednotlivou část, kterou chce prodati anebo aby dala přednost Já jsem nezvratně přesvědčen, jak pan zpravodaj ve své resoluci na to poukázal a jehož resoluci pro případ ne předvídaný, bychom měli schváliti, a pro případ, že bychom měli, velectění pánové, to schváliti, bych žádal, aby o tomto závazku, který jest neklamně a nezvratně prokázán, stalo se dohodnutí mezi justiční správou a obcí Jicínskou, a tu si dovolím v tomto případě učiniti návrh, který jenom v dvou donticích mění vlastně doplňuje návrh učiněný panem zpravodajem a jinak jest zcela totožný.

Odst. 2. "c. k. vláda se vyzývá, aby vzhledem k tomu, že městská obec Jičínská závazky ohledně zemského okresního soudu resp. pak krajského soudu jen vůči krajskému soudu v Jičíně v jeho dosavadní celistvosti. - tak ze jsem připojil slovo dosavadní - s městskou obcí Jičínskou jednání zahájila a nova ujednání ohledně obvodu nového krajského soudu učinila event. staré závazky dle poměrů nynějších upravila. " K tomu jsem připojil dodatek "a to vše před zřízením krajského soudu v Trutnově" a to proto, aby s justiční správou, až bude krajský soud zřízen, nemusila se obec tahati, poněvadž víme, jak to s vysokými pány dopadá, ještě se mame s nimi tahati. My chceme, ať drive justiční správa uspokojí narok obce Jičínske a pak, kdyby to mělo býti připuštěno - habeant sioi já pro svou osobu mám přesvědčení, že velectění pánové, přesvědčivše se ze všech těchto důvodů se rozhoduou, že ke zřízení krajského soudu v Trutnově nedají své svolení. V zájmu města Jičína, v zajmu okolí a v zájmu našich uhnětených a utiskovaných menšin tento navrh činím. (Výborně. Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský. Dovoluji si ohlásiti, že se přihlásili k řeči a sice pro návrh komise p. posl. Špindler. Následkem toho, jelikož nyní řečnil řečník, který byl proti návrhu, přijde k řeči p. poslanec Špindler.

Ich erlaube mir mitzutheilen, dass sich der H. Abg. Špindler noch für den Antrag der Commission das Wort erbeten hat und, nachdem jetzt ein Redner gegen den Antrag gesprochen hat, wird der H. Abg. Špindler zum Worte gelangen.

Dříve však učiním dotaz na podporu návrhu, který byl podán p. poslancem Dr. Kloučkem, který totiž navrhuje, by věta b) návrhu komise zněla následovně: "C. k. vláda se vyzývá, aby vzhledem k tomu, že městská obec Jičínská závazky ohledně zemského okresního soudu resp. krajského soudu jen vůči krajskému soudu v Jičíně v jeho dosavadní celistvosti přijala, s městskou obcí Jičínskou jednání zahájila a nová ujednání ohledně obvodu nového krajského soudu učinila, event. staré závazky dle poměrů nynějších upravila a to vše před zřízením krajského soudu v Trutnově. "

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by pozdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Dávám nyní slovo panu poslanci Špindlerovi.

Posl. Špindler: Slavný sněme ! Nebudu reagovati na vývody pana řečníka přede mnou, který jakožto poslanec za město Jičín vyslovil se proti návrhům si. komise. Já jen předem podotýkám, že pro svoji osobu z důvodů velice věcných a přesvědčujících, které shrnul p. referent dr. Pacák do své zprávy, budu hlasovati pro veškeré návrhy komise, a že jsem se pouze slova ujal proto, abych několika slovy se zmínil o prvním resolučním návrhu, který ukládá zemskému výboru, aby konal šetření ohledně poměrů hospodářských, territoriálních a komunikačních, jakož i přáni obcí a obyvatel ohledně připojení soudu okresního soboteckého k obvodu krajského soudu jičínského, aby v ohledu tom jednání konal a v příštím zasedání zprávu s příslušnými návrhy podal.

Souhlasím úplně s touto resoluci a sice proto, poněvadž šetření takové nebylo konáno ve příčině soudního okresu Soboteckého, ale nemohu ovšem souhlasiti s jistou poznámkou v tištěné zprávě obsaženou, v níž se praví: "Komise pro zřízení soudu uznala žádost města a okresu Jičínského (za připojení Soboteckého okresu) za podstatnou" a nemohu s ni souhlasiti právě proto, poněvadž ještě šetření konáno nebylo, a teprve výsledek tohoto šetření poskytne obraz náležitý, zdali tato žádost byla podstatnou čili nic.

Domnívám se však, že tato zmínka o podstatnosti žádosti města Jičína, týká se více žádosti města Jičína aby bylo zbaveno břemene, které v příčině umístění krajského soudu převzalo naproti státu.

Chci jenom upozorniti jako zástupce města Mladé Boleslavi, na 2 fakta, v příčině kterých prosím zemský výbor, aby při šetření, které bude konati a při podávání zprávy k nim přihlížel.

Upozorňuji na to především, že krajský obvod Mlado-Boleslavský již jednou podroben byl amputaci, a to velmi důkladné, neboť celá řada německých a smíšených okresů svého času, již před mnoha lety, oddělena byla od obvodu Mladoboleslavského a připojena byla ke krajskému soudu Libereckému. Tato amputace působila velmi neblaze, neboť obvod Mladoboleslavský jest dnes nejmenším a nejméně zalidněným krajským obvodem mezi všemi, co jich vůbec jest v království českém, čítaje něco málo přes 200. 000 obyvatelů.

Již z tohoto důvodu, že dnes MladoBoleslavský obvod jest již s obvodem nejmenším musím vysloviti se proti každému dalšímu oslabování tohoto okresu soboteckého.

Druhý fakt, jejž uvésti jsem chtěl, týká se Jičina. Upozorňuji na to, že Jičínsky krajský obvod, ku kterému má Sobotecký okres býti přidělen, i po odděleni části okresů, které mají býti připojeny k budoucímu okresu Trutnovskému, bude míti přes 270. 000 obyvatelů, tedy mnohem více, nešli čítá nyní kraj Mladoboleslavský.

K těmto dvěma podstatným důvodům, kteréž odporučuji pozornosti zemského výboru, a ku kterým zemský výbor ve své budoucí zprávě bude zajisté přihlížeti, ješte doložím jen tolik, že dle mých soukromých informací, ani město Sobotka, ani okres Sobotecký vyloučení takového od kraje Boleslavského sobě nepřejí, a že vzhledem k tomu správa justiční, která přihlíží, pokud jsem měl příležitost prohlídkou soudních spisů se o tom přesvědčiti, ku přáním z obyvatelstva projeveným velmi pečlivě, neučiní opatření, aby k tomuto odloučení došlo. Přimlouvaje se jak za návrh komise tak i za návrh resoluční, oddávám důvodné naději, že k tomuto odloučení soboteckého okresu nedojde. (Výborně, Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Nyní přichozí k řeči příští řečník, který jest zapsán proti návrhům komise.

Dávám slovo p. posl. Dru Baxovi.

Posl. Dr. Baxa: Slavný sněme! Posuzuji předlohu ohledně krajského soudu v Trutnově, jak nám byla předložena, nikoliv pouze ze stanoviska separátního, nýbrž ze stanoviska celku, jak byl podán zemským výborem.

A tu, velectění pánové, vidíme z předlohy té, že byla vlastně ponechány z návrhů na zřízení krajských soudů z návrhů punktačních pouze dva a sice návrh na zřízení krajského soudu Slánského a na zřízení krajského soudu Trutnovského.

Ve zprávě samé dočteme se ohledně krajského soudu Trutnovského, že v tomto složení, jak se dnes navrhuje, návrh byl učiněn již v r. 1893 a tenkráte to byli páni ze strany mladočeské, kteří proti utvoření se tohoto krajského soudu s tak velikou silou vystoupili, že zamezili vůbec, aby sněm království Českého dobrozdání podal.

Velectění pánové, komise učinila si tenkráte práci lehčí tím způsobem, že podává návrhy ohledně soudů jeden po druhém, čímž ovšem zamezuje, abychom mohli s povšechného stanoviska na tuto věc pohlížeti. Ja bych nerad, abychom se kritice tohoto povšechného stanoviska vyhýbali.

Velectění pánové, máme vlastně rozhodovati dnes svým dobrozdáním o pěti krajských soudech.

Co se týče Litomyšlského a co se týče Klatovského soudu, nemáme zajisté námitek se stránky národnostní a nemáme žádných pochybností a obav, neboť tyto soudy budou zřízeny v české krajině a jsou okresy smíšené.

Jinak jest soudu Trutnovského, Karlovarského a Slánského. Já jsem, velectění pánové, již při prvém čtení vystoupil proti tomu zejména, aby sněm království českého podával dobrozdání ohledně soudu Slánského, a síce z toho důvodu, poněvadž zde skutečně jest veliké nebezpečí pro sever Český, resp. pro české menšiny na českém Severu tím způsobem, že tři okresy české, okres Slánský, Libochovický a Roudnický mají býti přiděleny ke krajskému soudu Slánskému a že mají býti odděleny od dosavadního soudu Mosteckého, po případě Litoměřického.

Tenkráte, velectění pánové, jsme byli svědky toho, že mi bylo vytýkáno, jako bych nebyl vystihl celou věc, jako bych přeháněl a jako by podobného nebezpečí nebylo.

Velectění, pánové, týž návrh, který podává dnes zemský výbor, byl podán již v r. 1893. a tenkráte to byli právě poslanci svobodomyslní a zejména pan dr. Pacák a dr. Dvořák, kteří co nejrozhodněji ohražovali se proti takovémuto utvoření krajského soudu ve Staném; zejména proti připojení těchto tří soudů a ukazovali na velké národní nebezpečí, které by mohlo z toho vzniknouti, kdyby ty tři soudy měly býti připojeny ke Slánskému soudu krajskému.

Tenkráte pan dr. Pacák způsobem zajisté velice významným charakterisoval to nebezpečí; neboť pravil, že zřízení krajského soudu, ať již v Slaném anebo v jiném českém měste, má sloužit za kompensaci toho, aby odloučením připraveno bylo zřízení zvláštního uzavřeného území německého a tím i germanisování českých menšin a pravil výslovně, že v kruzích vládních se velice klamou, jestliže se domýšlí, že podaří se jim na tato lákadla chytiti česká města a otevřeně pravil o Třebenicích a Dlažkovicích, že mají zůstati při Litoměřicku, a že se v Třebenicích nezřizuje zvláštní soud a že se tyto obce další germanisaci v šanc vydávají, a to zejména tenkráte, kdyby okres měl býti z Litoměřického okresu vyňat.

Co pak se týče Trutnova samého, tu ovšem dnes jako r. 1893. má Trutnovský soud býti soudem smíšeným.

Co se týče Karlovarského soudu, tu vidíme teprvé, jak by bylo potřebí, aby se s toho povšechného stanoviska o věci promluvilo, a sice proto, poněvadž by se bylo mohlo poukázati na to, že daleko příhodněji než ve Slaném z těchto ohledů komunikačních a národnostních, na které musíme hleděti, by bylo lépe zříditi soud v Rakovníku, kam by po svém přání i německé okresy mohly se připojiti a nemusil se zvláštní německý krajský soud zříditi; neboť ten důvod, který se s Vaší strany udává, že se jaksi tím seslabuje síla krajského soudu Chebského, nemůže platiti, poněvadž se z jednoho soudu dělají soudy dva a sice dva čistě německé.

Přicházím ke krajskému soudu Trutnovskému, a tu jedná se o jednu věc, totiž, má-li sněm království Českého ohledně tohoto soudu dáti dnes své dobrozdání čili nic, lépe řečeno, zdali obavy, které měli čeští poslanci r. 1893. již vymizely, anebo zdali jsou za dnešních poměrů zrovna takové, jako před 6 lety.

O  to běží, a to jest můj důvod, proč naléhám na to, aby sněm ohledně krajského soudu Trutnovského nedal dobrozdání žádné, že pravím, že poměry národostní i  politické vůči českému národu a našim krajanům v uzavřeném území se nezměnily, nýbrž že naopak vidíme, že se přiostřily a že skutečně dnes v daleko ještě větší míře než dříve se nedostává patřičné zákonné ochrany českým krajanům v uzavřeném území oproti násilnostem německým.

Jakmile my dáme dobrozdání, bude vláda konat co chce, a vláda nemusí dát na takové dobrozdání, může učiniti z tohoto krajskéhe soudu Trutnovského krajský soud, jaký chce, totiž ona může Upici a Polici při něm ponechati, ale může oba okresy vyloučiti.

A, velectění pánové, v tomto ohledu již v r. 1893 bylo na tyto důvody, důvody zajisté znamenité, poukázáno, a byli tenkráte ve sněmu poslanci ti, kteří o teto předloze rozhodovali, a tenkráte zejména pan dr. Pacák byl to, který totéž, co já jsem dnes řekl, uvedl, což po něm budu opakovati, a na co tenkrát poukázal.

On s velkou rozhodností pravil, že vláda není vůbec odkázána na dobrozdání a že může konati v té příčině, co chce.

Ale když bylo se strany dra. Trakala, jako zástupce poslanců velkostatkářských, v komisi namítáno, že také oni chtějí po stránce věcné posuzovati zřízeni tohoto soudu, tenkráte odpověděl dr. Pacák: Pánové, nemluvte přece takové řeči, tak můžete mluviti k politickým dětem, a ne mužům z národu, kteří celou věc prohlédli.

Vy přece dáváte vládě dobrozdání a to úplně stačí. Ona chce dobrozdání sněmu, ať jest takové nebo makové, ona udělá si, co bude chtíti.

Ovšem se mně namítne, že dnes nejsou poměry takové, ale, pánové, to bychom se velice mýlili.

My přece za celý ten čas od vlády Badeniovy a od vlády Gautschovy, zejména pak za nynějšího ministerstva, nemůžeme ničeho zaznamenati, že by ve věci českých menšin, u věci rovnoprávnosti jazyka českého, s námi se lépe zacházelo než dříve.

Když stačí, - a viděli jsme to v poslední době, - pouze to, aby se i sebe nepatrnější částka německého obyvatelstva, ať ve kterémkoliv městě nebo vesnici, kterákoliv třída společenská aneb malý díl společensých tříd vzepřely proti rovnoprávnosti, ať u soudů, ať u politických úřadů, vidíme, že úřady ničeho nečiní, by tento odpor přemohly.

Velectění pánové, vláda nepokrytě dnes, a míním, že nikdo nebude, ani pan referent, popírati, straní Němcům.

Já v té věci nesčíslněkráte zde mluvil, a, pánové, odpusťte, nebudu-li zase zde případy ty uváděti.

Tak na př. při záležitosti soudu krajského trutnovského již dnes pozorujeme určitou agitaci, a sice agitaci všestrannou německých měst.

Tato agitace žádá výslovně, aby ke krajskému soudu trutnovskému nebyly přidávány okresy české úpický a polický, nýbrž aby byl obvod čistě německý!

Velectění pánové, tato agitace roste a když člověk uváží, že se Němcům v poslední době takřka za našich vlád, totiž za těch vlád, které stály k delegaci české v poměru přátelštějším než dříve, pánové, to podařilo, lze doufati, že se jim podaří, ještě daleko vetší věci. Můžeme se diviti našim obavám, když proslovíme, že máme tu velikou obavu, že se jim to i takovéto věci podaří?

A račte uvážiti, že se podařilo Němcům zvrátiti naprosto Badeniho nařízení, o kterých se myslilo, že vůbec je zvrátiti a zejména za nynějšího poměru české delegace k vládě vůbec ani není možno Velectění pánové, pohleďte na to, jak viklají zásadami Gautschových nařízení, ačkoliv nejsou poměrně nikdy tak prospěšná pro nás, jako byla Badeniho nařízení.

Podívejte se na tu velikou agitací, kterou oni dnes činí, a zejména se podívejte na to, jak oni skutečně takovou vzpouru proti zákonu činí, a činí tato nařízení zejména v německých městech naprosto illusorními.

Velectění pánové, právě zase proto, poněvadž vidíme, že vláda nečiní ničeho a že se nestará o to, aby její vlastní nařízení se vykonávala, právě proto vidíme tu strannickost vůči Němcům.

Velectění pánové, zajisté jest důvodná obava, že nebude nikoho z českých poslanců, který by měl mně ve zlé, jestliže tu důvodnou obavu zde pronesu, a že jestliže v tak velkých poměrně věcech, jako byla jazyková nařízení, která platila pro celé Cechy, vláda jednou již nadobro ustoupila, a nyní ustupuje v mnohých německých městech, že se také může státi, až agitace v dotyčných městech se rozproudí, že vláda opět povolí, a český sněm v největší důvěřivosti vůči vládě v její poctivost a snad i v její slova podá dnes dobrozdání ve směru poměrně příznivém, velectění pánové, následkem agitace, dříve nežli trutnovský soud bude zřízen, setkáme se, ačkoliv dobrozdání znělo určitým způsobem, aby obvod byl smíšený, s ryze německým trutnovským soudem.

Chtěl jsem poukázati na to, jak zejména v ohledu jazykovém se poměry u nás velice zhoršují a budou Vás zajisté zajímati jen některá poznamenání v této věci. Před Badeniovými nařízeními a řekněme i před Gautschovými nařízeními na př. v Chebu konala se přelíčení česky beze vší závady.

V r. 1890, když jsem byl auskultantem u tohoto krajského soudu, statní zástupce docela klidně bez vyrušení se strany předsedy plaidoval po česku a obhájce ani nenapadlo, aby se odvolával na to, že německá řeč jest obvyklou u tohoto soudu, a předseda pronášel rozsudek v jazyku českém. Dnes však po 9 letech za vlády Gautschových nařízení, kde výslovně se dopouští, aby strany mohly promlouvati v tom jazyku zemském, kterého užívají, vidíme, že se tam ani zástupci ani advokátu nedovolí mluviti česky. To právě jest to, co mne přivádí k té obavě, že v jazykové otázce Němci čím dále tím více postupují, že Němci skutečně s takovou zvláštní vehemencí vynucují si na státní správě, aby nemusili zákony plniti a nesmíte mi, pánové, říci kdokoliv v Vás, že to není Vaší vinou, že jest to vinou vlády. Já tvrdím bez přestání, že jest to vinou vlády a také na vládu, resp. na její orgány veškerou vinu skládám. Ale to nesmí býti pro Vás ani pro kohokoli z českých zástupců nějakou omluvou. Právě když toto veliké nebezpečí vidíme, když vidíme, kterak Němci s takovou prudkostí proti nám postupují za ochrany, abych tak řekl. veřejných orgánů, musíme býti v takových otázkách opatrnějšími nežli jsme byli doposavad, a to, velectění pánově, zejména dnes, když stojíme, řekl bych, před nejistotou nového jazykového zákona, když dnes mluví se o tom, že vláda má skutečně v úmyslu pomocí § 14. jazykový zákon Gautschův změniti.

Velectění pánové! Já věřím rád, že mladočeská delegace se skutečně vší vehemencí opře proti tomu, aby nějaký takový zákon jazykový, o němž bylo mluveno a jímž se má království české rozděliti na 5 pásem, byl vydán. Ale může někdo za to ručiti, že se to přes hlavy českých poslanců nestane? A můžeme tomu věřiti, že v nejkratší době, aby se povolilo Němcům, poněvadž se jim stále povoluje, nemůže dojíti k dalšímu omezení rovného práva jazyka českého? Kdo nám ručí za to, že jest toto nebezpečí vyloučeno? Věřím ještě jednou, že mladočeská delegace se tomu opře, ale není vyloučeno, že přes to přes všecko vláda takový jazykový zákon vydá, a to již proto, že ze strany vlády, pokud sněm zemský zasedal, od místodržitele jakožto zástupce vlády nepřišla do tohoto sněmu ani nejmenší poznámka o úmyslech vlády ve příčině tohoto jazykového zákona; a již to naplňuje nás velkou obavou, že skutečně něco jest na obzoru.

Velectění pánové! Jestliže by mel návrh ten, jak se píše, býti uzákoněn, potom skutečně stojíme ohledně Trutnova zase v tom nebezpečí, že vláda Němcům, když jim v tak veliké věci vyhovuje, i v této menší věci vyhoví, a že přes dobrozdání sněmu se shledáme nikoliv se smíšeným soudem Trutnovským, nýbrž s českým a ryzím německým soudem.

Já, pánové, míním, že by bylo potřebí, aby ta důvěřivost poslanců českých v dobré slovo vlády a jejích zástupců byla menší nežli jest.

V posledním zasedání na př. právě pan dr. Škarda, když jsem opětně připomínal velké nebezpečí, které hrozí z provodení krajského soudu Slánského, ubezpečoval, že strana mladočeská stojí na úplném rovném právu jazyka českého a že, pokud se týče provádění rovnoprávnosti, stojí na týchž zásadách jako stála. Ovšem, to jí nikdo neupírá, rádi to vidíme, že skutečně strana stojí na tom, ale přáli bychom si, aby při případech, v kterých bylo zjištěno, že skutečně orgány vládní porušily tuto rovnoprávnost, bylo a daleko větší prudkostí na vládě žádáno, aby byli tito vinníci potrestáni. Neboť potom jest, velectění pánové, právní stav u nás skutečně tak nejistým, že i dnes, kde se jedná o pravdu, o předlohy, které by jinak nabyly rázu naprosto věcného, kde se jedná o to, aby se obyvatelstvu ulehčilo, musíme býti v největších obavách, protože vidíme, že orgánové vládní nebudou konati svou povinnost vůči jazyku našemu a že české menšiny budou vydaný ještě většímu pronásledování než dříve.

Já, velectění pánové, musím ještě tolik podotknouti, že má řeč nesmí býti vykládána tak, že bych si přál, aby české okresy nebyly vůbec přivtělovány k německým krajským soudům, které snad jsou zřizovány, právě proto, poněvadž o bezpečnost příslušníků české národnosti vůbec není postaráno, a aby byly zřizovány krajské soudy dle národnosti. Nikoliv. To si ale přeji, aby o osobní bezpečnost našich krajanů s dostatek bylo postaráno, aby všecko, co se tam dosud dělo, přestalo sa díti, aby nejen příslušníci německého kmene dosáhli spravedlnosti, nýbrž i příslušníci české národnosti do opravdy našli práva, jakého jim zákon propůjčuje, a k tomu také směřoval též poslední můj návrh, když jsem žádal, aby český sněm dříve nepřistoupil na takové důležité usnesení, dokud ještě těchto záruk nebude.

A, velectění pánové, když na př. dr. Škarda opětně ubezpečoval, že, jestliže český sněm usnese se na nějakém dobrozdání, vláda tohoto usneseni zajisté bude dbáti, tu zdá se mne, že by bylo daleko důstojnější tohoto slavného sněmu, kdyby jednohlasným svým usnesením odpověděl, že dokud nebudou veškery tyto nešvary a nespravedlnosti odstraněny, nemůže v této věci své dobrozdání dáti, poněvadž má obavy, že nebude o právo a spravedlnost oproti našim krajanům českým s dostatek postaráno.

A tu myslím, že takový hlas, který odpírá dobrozdání, bude míti daleko větší váhu, než bude míti hlas, který k vládní zprávě prostě přisvečuje.

Já míním, že vzhledem na poslední události jsme skutečně nuceni takovým způsobem žádati zadostiučinění. Vždyť vůči turážce, která se nám v poslední době stala, zejména v případu Chebském, se dosud nic nestalo.

Neslyšeli jsme nic o tom, že by dotyční úředníci byli dáni do disciplinárního vyšetřování. Nevidíme, že by vláda chtěla se skutečně o to postarati, aby v této věci bylo nám dáno dostatečné zadostiučinění.

Když ale vláda vidí, že k této předloze se klade odpověď, když vidí, ne s takovým důrazem, jak by to jistě činili Němci, a my bychom to měli činiti, žádáme zadostiučinění, nemůžeme se diviti, že se zachází s námi tak, jak to vidíme.

Proto mně na tom záleží, abychom ukázali doopravdy, že nejen slovy a výhrůžkami, nýbrž také skutky, kde se jedná o proslovení zásady, kde se jedná o proslovení dobrozdání českého sněmu, chceme svůj hlas na váhu položiti, svůj výstražný hlas, aby se vědělo, že nechceme k dalšímu dílu přistoupiti potud, pokud nebude šetřeno rovného práva a osobní bezpečnosti krajanů našich, pokud nebude o to s důstatek postaráno, poněvadž vidíme, že poměry v království českém, co se týče Českých menšin, nikterak se od ruku 1893 nezměnily, že nebezpečí pro krajany naše neustále dále trvá a že dnes přes všechna nařízení a jmenovitě přes poslední nařízení, práv národa českého se nedbá.

Nepředkládám jiného návrhu, než návrh, jaký učinil staročeský poslanec dr. Steidl dne 21. dubna 1893 u příležitosti projednávání krajského soudu, aby tato věc odročila se do té doby, dokud rovnoprávnost úplně provedena nebude. Předkládám tedy sl. sněmu návrh, který zní: Návrh komise odkládá se do té doby, dokud c. k. vláda nepostará se, aby zákony, týkající se rovného práva jazyka českého a osobní bezpečnosti obyvatelů české národnosti, se vší přesnosti byly zachovávány.

Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec Dr. Baxa učinil návrh:

Návrh komise odkládá se do té doby, dokud c. k. vláda nepostará se, aby zákony týkající se rovného práva jazyka českého a osobní bezpečnosti obyvatelů české národnosti, se vší přísností byly zachovány.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzvedli ruku.

Návrh není dostatečně podporován.

Žádá ještě někdo za slovo ?

Verlangt noch jemand das Wort ?

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Zástupce zemského výboru vyžádal si slovo ještě po ukončení debaty.

Dávám slovo panu Dr. Škardovi.

Poslanec Dr. Škarda: Slav. sněme! Já jsem sice již měl příležitost opětovně v tomto slav. sněmu vytknouti stanovisko, na kterém zemský výbor v této záležitosti stál a opakuji zde opětně, že se řídil v jednotlivých případech jen přáním obyvatelstva a potom potřebami justiční správy.

Konstatuji tu zejména, že ty dva české okresy, jak dle návrhu vrchního zemského soudu tak dle předlohy zemského výboru pojaty mají býti do obvodu krajského soudu Trutnovského, si to přály, že zejména samy jednotlivé obce svá přání v tom smyslu vyslovily, aby byly ke trutnovskému krajskému soudu přiděleny.

Bylo-li zde řečeno, že složení krajského soudu dle nynějšího návrhu jest totožné jako v r. 1893, zakládá se to na omylu, poněvadž tehdáž dle vládní předlohy měly býti do obvodu krajského soudu pojaty toliko ostatní soudy mimo Upický a Polický. Tedy v té příčině se ono udání nezakládá na pravdě.

Bylo-li zde poukazováno na to, že má býti pracováno k tomu, aby byly zřizovány soudy jen v českých městech, poukazuji na to, že se tím vlastně přichází s tou zásadou, kterou my nesdílíme, poněvadž pravíme, že soudy v Cechách mají býti zřizovány všude pro obě národnosti, jak jazyka Českého tak pro jazyka německého, a že nyní nemá býti provedeno nějaké národní ohraničování. Proto nelze na toto stanovisko nám přistoupiti.

Co se týče poznámek o krajském soudu Slánském, nepatří to k věci. Co se Trutnovského soudu týče, připomínám k tomu, že bylo-li poukazováno, že dobrozdání, které slav. sněm poda, nepadá na váhu a že vládá k němu nebude museti přihlížeti a jím vázána není, jest viděti, že předloha, jak ji zemský výbor a komise podaly, právě vláda navrhuje zřízeni krajského soudu s tím obvodem, jak bylo naznačeno, takže se nejedná snad o to, že by se slav. sněm měl usnésti na něčem jiném, než co vláda navrhuje.

Ovšem poslední pan řečník mluvil o tom, co by se stalo, kdyby něco nastalo, mluvil o budoucnosti, že není možno napřed věděti, co bude, jest těžko do takovéhoto hádání o počasí se pouštěti, mluviti o nějaké politické budoucnosti,