Článek 55. stanoví dozor zemského výborř způsobem nenadálých přehledů, což zajisté bude sloužiti jen k sesílení důvěry k záložnám, když se bude věděti, že zemský výbor má takový dozor, že není možno, aby se vyskytaly ty neb ony věci, jež doposud se dály.
Jedná se o to, kdo ponese ten náklad.
Zemský výbor navrhuje, aby nesly ten náklad z polovice země, z polovice záložny, poněvadž zajisté není pochybnosti, že užitek z tohoto dozoru také záložny budou míti.
Velectění pánové, menšina komise činí návrh, aby nesla celý ten náklad země. O to se v tomto případě jedná, a když se rozhodne tento princip při článku 19., nebude zapotřebí o něm mluviti při článku 55.
Já ovšem přidávám se úplně, jako jsem to udělal v komisi, k tomu, aby z polovice náklad nesla země a z polovice záložny, poněvadž v jejich prospěchu zajisté ten dozor bude, a prosím, abyste ráčili návrh schváliti tak, jak jej komise činí.
Nejvyšší maršálek zemský Dávám slovo zpravodaji menšiny p. posl. Kudrnkovi.
Zpravodaj menšiny posl. Kudrnka:
Slavný sněme!
Poctěn jsem byl, abych v tomto slavném sněmu hájil návrh, který činí menšina komise pro okresní hospodářské záložny, aby totiž, jak pan zpravodaj uvedl, nebyl fond záloženský povinen, z čistého zisku připlaceti na revisi, která konána bude zemským výborem ohledně správnosti v záložnách těchto.
Velectění pánové, události posledních dob zajisté, jak již bylo panem zpravodajem v úvodu označeno, otřásly do jisté míry úvěrem a jistotou těchto okresních hospodářských záložen; avšak lidí nepoctivých nenalézáme jen v tomto pádě, nalézáme je také v jiných záložnách, nicméně se taková kontrolní opatření nikde nečiní, jako v tomto pádě.
Velectění pánové, minorita komise nechce - a to konstatuji výslovně odepírati tomu dozoru, ač dozor tento od posledních události dosti značně byl zostřen.
Velectění pánové, zemský výbor vynesením svým ze dne 14. prosince 1896 čís. 80284 uložil okresním výborům, aby konaly revise v okresních hospodářských záložnách, a aby o výsledku podávaly zprávu.
Oběžník tento byl změněn oběžníkem ze dne 18. března 1898 čís. 17. 787 v ten smysl, že výbor okresní má povinnost, nejméně jednou v roce po zhotoveni účetní závěrky prozkoumati bilanci této hospodářské záložny s přibráním účetního znalce. Vedle toho nařídil zemský výbor, aby hospodářské záložny za účelem statistiky podávaly zprávy o svém majetku a o své bilanci zemskému výboru, kterýž by je předložil účtárně zemské k prozkoumání. Tedy na ten čas zajisté oproti předešlému způsobu účtování u správy záloženské zavedl zemský výbor kontrolu dosti značnou.
V návrhu svém však zemský výbor jde dále, a ukládá ještě další revise, ukládaje revidujícímu výboru, který měl za povinnost jen billanci zkoumati, aby o veškerém jednání záložny do všech podrobností nejméně třikráte za rok provedl důkladnou revisi, dále ukládá okresnímu výboru, aby také provedl nejméně jednou za rok s přibráním účetního znalce revisi těchto záložen a jich správy, a vedle toho neustanovuje nyní, jako dříve, jen právo okresního výboru, aby ve schůzích ředitelstva okresní hospodářské záložny měl právo býti přítomen.
Nyní se navrhuje, že se ukládá vedle práva také i povinnost okresních výborů býti přítomen svým zástupcem ale nejenom to i povinnost zastaviti snesení ředitelstva okresní záložny, kdyby snad se zdálo býti dotyčnému důvěrníku proti prospěchu záložny, a předložiti usnešení to okresnímu výboru k rozhodnutí.
Velectění pánové! Z toho by se nechalo dovoditi, že již nyní jest s dostatek o revisi u okresních hospodářských záložen postaráno a že podobné neblahé případy, které se staly v předešlých letech, snad již při této revisi by se nemohly opětovati.
Avšak, velectění pánové, zemský výbor jde dále, a navrhuje, aby při zemském výboru byl zřízen také odbor jistý, který by měl revisi tuto jménem zemského výboru vykonávati. Proti návrhu tomuto i menšena komise se nepostavila, poněvadž takováto jistota nemůže škoditi, a když i zemský výbor bude prohlížeti celé jednání záložny, nemůže to rozhodně býti na škodu, naopak může to uvěrnictví zvýšiti.
Jinou okolností jest, jestli se odporučuje, aby za revisi tuto okresní hospodářské záložny také platily, a sice, jak zemský výbor navrhuje v čl. 55, 1procento čistého užitku
Zemský výbor dokazuje, že by následkem tohoto platu byly polovičkou asi hrazeny výlohy, které s revisí těchto záložen jsou spojeny, a že by se vybralo asi 5086 zl.
Zemský výbor navrhnul, aby k této revisi byla zřízena zvláštní instituce, tak zv. inspektorů okrescích hospodářských záložen. Avšak, velectění pánové, většina komise neuznala na tento návrh přistoupiti a nedoporučuje slavnému sněmu, aby zřízena byla zvláštní instituce takových inspektorů, naopak navrhuje, aby dotyční úředníci ku inspekci byli bráni ze stavu úřednictva zemského výboru, a aby tito byli eventuelně zvláště zapracováni do takovýchto revisí, a aby takovéto revise vykonávali tito úřednici zemského výboru. Velectění pánové! Tato platba 1 procenta, kterou zemský výbor ve zprávě své uvádí, nemůže přetížiti okresní hospodářské záložny značně, neboť prý by záložny tyto platily nejvýše 210 zl. a nejméně 4 zl. 50 kr. Já dovolím si na to upozorniti, že snad se tady stalo malé přehlédnutí, že to nejmenší, co by musila platiti některá okresní hospodářská záložna, není 4 z). 50 kr., že totiž nevydělá čistého zisku z těchto našich 165 záložen každá záložna tolik, aby platila nejméně 4 zl. 50 kr., nýbrž že jsou záložny, které mají daleko menší čistý výnos, a ty že by platily ještě méně.
Jest to záložna v Jáchymově, která vydělá 345 zl. a v Bystřici, která vydělá 264 zl., tak že záložna tato by platila jen 2 zl. 64 kr. a záložna v Jáchymově 3 zl. 46 kr.
Velectění pánové, jestli by takovéto malé poplatky byly účelné, jestli by prospěly tomu účelu, za kterým jsou zřízeny, jest velmi pochybno. Já si dovoluji v tomto sl. domě opětně upozorniti na to, jako jsem byl při jiné příležitosti učinil; zkrátka, že pravidelné takové malé platy vycházej i na prázdno a že vedení evidence těchto platů sama spotřebuje náklad, který se platí.
Upozorňuji na to, jak jsem již jedenkráte, řekl, že při obci Pražské referát pro ukládání a vymáháni vojenské taxy stoji tolik, kolik se taxy vybírá a že by obec Pražská nepřišla do žádné škody, kdyby vybírání vojenské taxy zrušila a ze své kapsy vojenskou taxu za každého poplatníka platila.
Také i v tomto případě, kdyby takovéto poplatky byly zavedeny, bylo by potřebí opět zřízenců, kteří by drželi tyto poplatky v evidenci a náklad s tím spojený byl by dosti značný.
Myslím, že by z těchto 5000 zl. na samotné inspekce velmi málo zůstalo.
Jak jsem již uvedl, revise a dohled okresního výboru jsou dosti přituženy a myslím, že úplně dostačí, ač nechci tomu odpírat, aby zemský výbor měl právo další revise.
Ale jest třeba ještě na něco jiného se podívat a sice na to, co by jednotlivé závody měly platiti na dotyčnou revisi. Zemský výbor ve své zprávě praví, že že by největší daň byla 210 zl.; ale, velectění pánové, prohlédnete-li zprávu zemského výboru o okresních hosp. záložnách za rok 1897, musíte doznati, že tato daň - k čemuž se ještě vrátím - nemůže již býti podporou na inspekce, poněvadž komise instituci inspektorů nenavrhuje.
Nyní to má býti příspěvek zemského fondu, tedy zcela správně nová daň k tomu ještě také přijdu. -
Když by byly tyto záložny povinny platiti dotčený poplatek, zajisté by to na jiné straně hleděly uhraditi.
Račte, velectění pánové, uvážiti, že právě tyto záložny, které by měly něco na tuto dan platiti, sledují účely dobročinné a humánní a na ty co účely značně přispívají a že několik málo záložen, které by platily polovici tohoto příspěvku,
by na druhé straně zastavily podporován: účelů dobročinných.
Dovoluji si jen na to poukázati, že jsou jednotlivé záložny hospodářské, které 1/4 1/5 1/6 veškerých čistých příjmů věnují účelům dobročinným.
Jest to ku př. okresní hospodářská záložna v Týně n. Vltavou, která na př. ze svého čistého zisku 7696 zl. k účelům dobročinným věnuje 1275 zl., a okresní hospodářská zložna v Sedlčanech, která z čistého zisku 6309 zl., věnuje na účely dobročinné 1347 zl., Novo-Packá, která z čistého zisku 6035 zl. věnuje k účelům dobročinným 1500 zl., Lounská, která z čistého výnosu 7663 zl. věnuje na účely dobročinné 1250 zl. V Chrudimi věnuje na účely dobročinné ze svých čistých příjmů 3540 zl. 311 zl., v Chlumci nad Cidlinou ze svých čistých příjmu 4374 zl. 1020 zl., v Hostouni z čistých příjmů 3450 zl. věnuje 1000 zl.
Nebudu Vás dále obtěžovati vypočítáváním těchto dat, ale mohu tvrditi, že několik okres. hosp. záložen, které by polovičku daně této platily, hleděly by se na druhé straně tím odškodniti, že by tyto účely dobročinné nepodporovaly a podporovati nemohly. Podle toho důvodným jest náhled, že záložny tyto, kteréž podporují účely dobročinné, přispívají na režii velmi nepatrně.
Dotčení funkcionáři pracují takřka zadarmo, a jest to zejména Nová Paka která žádné zvláštní remunerace nerozdělila. -
Ačkoli tedy k účelům dobročinným 1500 zl. věnovala, svým podílníkům na úroky z kmenového jméní pouze 3000 zl. vyplatila.
Taktéž Týn nad Vltavou, ačkliv rozdělil svým majitelům kmenového jmění 3132 zl., žádnou zvláštní remuneraci za správu této záložny neudělil, naopak na účely dobročinné věnoval, jak jsem uvedl,1275 zl.
Velectění pánové, na druhé straně jest potřebí uvážiti to, jestli snad nebyli by šťastni tito dotyční participienti kmenového jmění.
Velectění pánové, okresní hospodářské záložny podle zprávy, kterou jsem blíže uvedl, vyplácely svým podílníkům velice málo percent na zisku.
Z kmenového jmění ze 165 záložen v království českém vyplácely 3 záložny od 1 pct. do 2 pct., vyplácelo 9 založen; od 2-3 pct. 29 záložen, od 3-4 pct. vyplácelo 62 záložen.
Přihlédneme-li k tomu, že po většině úrok při peněžních ústavech v králov. Českém obnáší 4 pct., skledáváme, že veškeří majitelé kmenového jmění v těchto okresních hospodářských záložnách neměli své jmění výše súrokováno, než kdyby je měli v jiném závodě peněžním. A pánové, na tyto závody má se uvaliti opětně nová daň.
4 až 5 pct. vyplácelo 49 okres, hospodářských záložen, po 5 až 6 pct. vyplácelo 10, po 9 pct. I, po 9 pct. též 1 a
po 11ct. také jen jedna okresní hospod, záložna.
Velectění pánové, záložen, které by měly platiti na dani této méně nežli 10 zl. jest dohromady asi 28 a bylo by dobře přihlédnouti k tornu, jak mnoho tyto záložny vyplácejí svým podílníkům ze jmění kmenového a tu dovolím si upozorniti na následující:
Okresní hospodářská záložna v Horách Kašperských, která by měla platiti 6 zl. 30 kr. této daně, vyplácela svým podílníkům 08 pct. úroků z jich kmenového jmění. Okresní hosp. záložna v Trutnově vyplácela svým podílníkům 0.97 pct. z jich jmění, a musila by přispívati 3 zl. 42 kr. do zemského fondu.
Okr. hospod, záložna v Mostě, která vyplácela svým podílníkům 1. 2 pct. musila by přispívati 5 zl. 20 kr., okresní hospodářská záložna v Bystřici Nové, která vyplácela 1 1/2pct., měla by přispívat 2. 64 zlatých na zemský fond.
Okresní hospod. záložna v Třeboni, která vyplácela 1.7 pct., měla by přispívati 8 zl. 72 kr., dále okresní hospodářská záložna v Lokti, která vyplácela 2 pct., měla by přispívati 8 zl. 35 kr.
Z toho, velectění pánové, jest vidno, že záložny tyto, zejména v krajinách horských, mají zajisté nepatrný příjem, neboť zemský výbor již nařídil a nařizuje proti čemuž komise nemá ničeho - by úřadování to bylo osamoceno, aby úředníci okresních záložen nebyli ani úřadníky okresního výboru, ani členy zastupitelstva; poněvadž rám zájem záložen leží na srdci, nenamítáme ničeho proti tomuto revidování.
Ale ohledně placení na tuto revisi z čistého výnosu chci se, velectění pánové, nejdůrazněji vysloviti.
Velectění pánové, jest tak dobře pohlédnouti na to, jak majitelé kmenového jmění okresních hospodářských záložen z jejich kmenového jmění byli slušně honorováni. V návrhu zákona se ustanovuje že z kmenového jmění nejvýš se má vypláceti o 1 pct. vetší zisk dotyčnému vlastníku kmenového jmění než vyplácí se z kapitálu u okres. hospod. záložen uloženého. Ani proti tomu ustanovení minorita nemá žádných námitek a mám za to že ustanovení toto sleduje účel, který tak jasně vytknut jest v článku již přijatém, v čl. I. navrženého zákona, který zní:
Účelem okresních záložen hospodářských jest, aby hospodářským zájmům malých statkářů napomáhaly, poskytujíce jim levného úvěru, zvláště osobního, po případě též opatřujíce jim jinaké potřeby hospodářské, v zákoně tomto uvedené.
Minorita komise také připojuje se k tomu náhledu, že není radno, aby tyto záložny hospodářské byly záložnami výdělkovými - akciovými - aby nesly vytěžek, že jejich vlastním účelem jest působiti k tomu, aby byl úvěr zlevněn a že záložna, bude-li míti větší příjmy, bude hleděti rozepnutí mezi úroky placenými a vybíranými co nejvíce snížiti.
Ale jest dobře přihlížeti k tomu, jak majitelé kmenového jmění v okresních hospodářských záložnách berou sami veliký zisk z toho kmenového jmění, při čemž však úroky ze zápůjček okresní hospodářskou záložnou poskytovaných jsou dosti značné. Snad bych unavoval, kdybych uváděl jména záložen, dovoluji si jen z dotyčné zprávy o okresních hospodářských záložen konstatovati, že jest 7 okresních záložen hospodářských, které na svých věřitelích vybírají 5 pct. úrok; avšak z těchto, 7 hospodářských záložen svým majitelům kmenového jmění vyplácí 1 záložna 0, 75 pct., jedna záložna
1 pct., jedna záložna 2 pct., jedna záložna 26 pct., jedna záložna 2-7 pct., jedna záložna 3 pct., jedna záložna hospodářská jenom 3, 9 pct. Záložen, které vybírají 5 1/2 pct., jest deset, z nich vyplácejí svým majitelům kmenového jmění jedna 1, 2 pct., dvě po 2 pct., jedna 2, 6 pct., dvě po 2, 7 pct., jedna 2, 9 pct., jedna 3, 5 pct., jedna 3, 4 pct. a jedna nejvýš 3, 6 pct.
Avšak jest ještě něco horšího a sice isou okresní hospodářské záložny, které ještě dnes berou 6 pct. úrok od svých dlužníků a při tom nemohou svým majitelům kmenového jmění vypláceti nějaký zvláštní veliký zisk. Jedna z těchto okr. hospodářských záložen berouc 6 pct. ze zápůjček, vyplácí na jmění kmenové 1, 75 pct., jedna 2, 6 pct., jedna 3 pct., dvě záložny 3 a půl pct., dvě záložny po 3, 7 pct., jedna 3, 75 pct., dvě po 4 pct. a jenom jedna 4 a čtvrt pct.
Z toho, velectění pánové, seznáte, že polovina okresních hospodářských záložen nevyplácí z kmenoveho jmění takřka žádný zisk, kdežto druhá polovina valně svůj čistý zisk věnuje účelům dobročinným, a kdybyste ráčili přisvědčiti návrhu většiny, zajisté byste vzali možnost těmto okresním hospodářským záložnám, aby podporovaly tyto dobročinné účely.
Velectění pánové, již jsem uvedl, že komise pro záležitosti zemědělské nepřistoupí a na náhled zemského výboru, aby zřízeni byli inspektoři na tyto okresní hospodářské záložny a že - v odůvodněni to také jest jasně řečeno - má býti inspekce tato prováděna úředníky účtárny zemské.
Velectění pánové, není tedy potřebou, na tento plat zřizovati nějakou dávku, neboť, velectění pánové, pak to není příspěvek na inspekci, pak se nám změní plat tento v něco jiného, pak je to, prosím, nová daň na okresní hospodářské záložny.
A, velectění pánové, jestli jest to správná cesta, aby k sanování zemských financí na tyto ústavy, které mají přinésti tolik blahodárného účinku, zrovna na tyto ústavy prvá daň k sanování zemských financí byla uložena !
Velectění pánové, již pan referent ve své řeči úvodní říkal, že prý všem nám leží na srdci se sílení těchto hospodářských záložen. Já však pochybuji, že tímto uvalením daně na tyto okresní hospodářské záložny mohou dotyčné záložny sesíleny býti. Naopak, já myslím, že daň tato bude míti v zápětí snad velké nehody pro záložny tyto.
Již jsem uvedl, že vybírání této dávky samotné a vedení evidence značně by stěžovalo effekt finanční z této nové daně.
Avšak ještě asi 2 okolnosti padají velice na váhu. Instituci tuto má zříditi zemský výbor, má konati všechna nařízení této instituce a zaplatiti tuto instituci mají do polovice okresní hospodářské záložny.
Sněm král. českého, když se jednalo o jednáních s vládou a kde vláda jisté stanovisko zaujímala, že ona má poroučeti ve školách svými inspektory - a země že má platiti, tu, jak pravím, sněm král. českého zaujal stanovisko takové, aby ten, kdo poroučí, také platil. Také v tomto případě jest povinností sněmu království Českého, aby zde konal spravedlnost, aby ten, kdo poroučí, tedy zde zemský výbor, také nesl náklady s tímto poroučením spojené.
Ještě jeden důvod jest zajisté vážný.
S dovolením Jeho Jasnosti pand maršálka jednáme dnes o odstavci 3. § 55. a snad předbíháme tím jednání o § 50., kterýžto předmět jest zajisté závažný.
V článku 50tém navrženého zákona totiž v odst. 2. jest návrh, že okresní výbor je povinen provésti v záložně nepředvídanou podrobnou prohlídku pomocí účetních znalců nejméně jednou v roce. A pak, pánové, jest následující:
Náklad s tímto spojený uhražen budiž z fondu okresu. Kde jest tedy důslednost? Okres malý má do každé schůze ředitelstva vyslati svoje zástupce, má prováděti revisi, ale náklad s tím spojený, který je zajisté dosti značný, má nésti okresní fond a nepatrný náklad zemský, poněvadž, velectění pánové, jak jsem již uvedl, mám za to, že není ani potřeba této zemské inspekce, avšak nechtě se proti ní stavěti, doufám, že bude tedy co možná nejmenší, mají tento náklad platiti okresní záložny. Pak se ptám, velectění pánově, co se stane, když okresní výborové budou žádati subvenci na zemském výboru, anebo eventuelně, když odepřou placení výloh.
Já, velectění pánové, ještě na jednu věc chci ukázati; zemský výbor navrhuje, aby se zavedla nová platba, odpusťte, já již ji tak budu jmenovati, nová daň okresních hospodářských záložen, a sice říká, že jest to ku prospěchu těchto záložen.
Vláda však ve svém prohlášeni, které učinila v komisi pro okresní hospodářské záložny, si také něco vyhradila a čteme o tom na str. 6, zprávy komise, že vláda žádá, aby jí výsledek revisí zemským výborem předsevzatých byl sdělen. Následkem toho revise tyto mají sloužiti také pro zástupce vládní a, velectění pánové, v návrhu zákona neshledávame nikde, aby bohatá vláda k těmto revisím něčím přispěla, aby tyto revise částečně platila, ale mají to zaplatiti chudé okresní hospodářské záložny. Já, pánové skončím a doufám, že jsem snad stručně návrh minoritní obháji a prosím, aby jste ráčili nepřisvědčiti, jak žádal p. zpravodaj, návrhu většiny, nýbrž abyste ráčili přistoupiti na návrh menšiny. Přistoupíte-li na tento návrh, jsem jist, že vykonáte skutek záslužný, že pomůžete chudým hospodářským záložnám snáze nésti všechny tíže svoje a bohatším okresním hospodářským záložnám nevezmete možnost, aby na účely dobročinné mohly snad ještě ve větší míře přispívati než se dělo dosud. (Výborně! Potlesk!)
Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si ohlásiti, že jsou k tomuto paragrafu přihlášeni řečníci.
Ich erlaube mir mitzutheilen, dass zu diesem Paragraphe Redner vorgemerkt sind, a sice p. posl. Krumbholz, Jaroš a Heřman Janda.
Dávám slovo p. posl. Krumbholzovi.
Posl. Krumbholz: Slavný sněme! Ačkoliv jsem minoritní votum v komisi podal, nemíním o odůvodněni a o oprávněnosti tohoto minoritního vota dalších dokladů podávati Mám za to, že již pan řečník přede mnou dostatečnou mírou svému úkolu dostál; já budu jenom držeti se jedné části a sice právě závěrku odst. 3. § 19.
§ 19. jedná o rozdělení zisku, a ustanovuje, co všechno má býti ze zisku kryto, a jak má se zbytkem býti naloženo.
A tu se praví, že způsobem tím smí však rozděleno býti mezi účastníky jen celoroční zúrokování jmění kmenového, a jest k tomu dán dodatek:
Úroky ty vypočtou se dle míry nejvýše o jedno procento vyšší, než je úrok, který záložna sama platí z většiny peněz u ní uložených.
Ježto tedy svoluje se zde k tomu, že má býti užitek rozdělen dle jisté formy, jest přípustno, že může býti vyplácen.
Avšak hned jest zde zase obmezení, že nesmí přesahovati jistou míru. Jest to tudíž na újmu účastníků všech.
Činím proto návrh, aby v §. 19. odst. 3. vypuštěna byla slova "Úroky ty vypočtou se dle míry nejvýše o 1 proc. vyšší, než je úrok, který záložna sama platí z většiny peněz u ní uložených. "
Pan dr. Škarda, který jest zde přípřítomen, dovolí mně vysloviti potěšení nad tím, že v osnově zemského výboru, podepsané p. drem Škardou, i ve zprávě komise panem drem Pacákem co referentem podané jest tento návrh obsažen.
Mně bylo vytýkáno, že chci, aby ma jetek kmenového jmění byl soukromoprávní s omezením.
Pánové viděli v tom odpor a stáli na tom stanovisku, že jest to veřejněprávní majetek.
Těším se z toho, že tito páni připouštějí, že může na jednotlivce býti dělen částečně, když ne plně. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Krumbholz činí návrh, aby v §. 19. odst. 3. vypuštěna byla slova "Úroky ty vypočtou se dle míry nejvýše o 1 proc. vyšší než úrok, který záložna sama platí z většiny peněz u ní uložených. "
Poukazuji k tomu, že návrh pouze negativní není přípustný, nýbrž bude při hlasování o něm rozhodnuto tím, že se bude hlasovati o tomto odstavci vzláště. Z této příčiny taktéž nemohu učiniti dotaz na podporu návrhu, při hlasování však vezmu naň ohled.
K slovu se dále přihlásil pan posl. Jaroš, dávám jemu slovo.
Poslanec Jaroš: Slavný sněme! Vzhledem k vývodům kteréž učinili páni řečníci předemnou, budu stručným. Dovoluji si jedině poukázati k tomu, že veškerý dozor, který země vykonává nad svými institucemi, a také dozor, který vykonává stát nad veřejnými podniky vůbec, sobě stát i země platí. Myslím, že by bylo zcela logické a spravedlivé, kdyby i v tomto případu, kde jedná se o dozor nad hospodářskými záložnami, kteréž jsou přece též institucí veřejnou a které také, jak bylo řečeno, ve prospěch obyvatelstva blahodárně působí, tento dozer platila sobě země.
Vždyť, velectění pánové, předloha tato v § 50 ukládá okresnímu výboru také dosti přísný dozor, který vyžaduje zvláštního znalce. A přece tato osnova v témž § 50 tomu okresnímu výboru ukládá, aby dozor ten vlastním nákladem sobě opatřoval. Tak jest zajisté druhý případ, který mluví pro to, by dozor, který bude země vykonávati nad těmito ústavy, také sobě platila. To jest logické a proti tomu nemůže nikdo v tomto sl. sněmu tvrditi, že by to nebylo také správné.
A nyní, oč se zde vlastně jedná ?
Jedná se zde snad o nějaký příliš veliký náklad?
Velectění pánové, náklad jest tak nepatrný, že nestojí za řeč, neb obnáší podle zprávy pana přísedícího celkem 6000 zl.
Ale, velectění pánová, ona jest zde otázka ještě jiná. Dnes zemský výbor ani sám neví, jakého nákladu bude dozor tento vyžadovati, poněvadž ještě ani nerozhodl, kolik dozorců na základě přijetí osnovy tohoto zákona bude muset ustanoviti.
Zemský výbor dnes ještě neví, bude-li zapotřebí k tomuto jedné, dvou aneb 3 sil a proto také nemohl stanoviti výši nákladu, jaký bude tento dozor vyžadovati. A jest-li že jsou, velectění pánové, pravdivá slova, která zde přednesl zpravodaj p. dr. Pacák, který pravil, že jsou naše hospodářské záložny, mohutným fundamentem našeho malého rolnictva, jestliže můžeme věřiti slovům, která pronesl veledůstojný pan kanovník dr. Karlach, který pravil, že hlavním úkolem tohoto sl. sněmu jest hospodářské naše záložny povznésti, potom, velect. pánové, chovám tu naději, že všichni budete nás podporovati v tom, aby takového břemena byly naše hospodářské záložny zbaveny.
Uvedl jsem, velect. pánové, že náklad na dozor země, který osnovou touto má býti zaveden jest pranepatrný, a já, velect. pánové, poukazuji (posl. Prášek: "Vždyť se jedná o rolníky, tam se vždy šetří") ještě k jednomu, mají prosím naše hospod, záložny menší význam než mají záložny systému Raiffeisenova ? Zajisté, velect. pánové, mi neupřete, že hospodář, záložny mají tutéž důležitost, jako ony. (Hlasy: "Ještě větší. ")
A pánové, jestli včera v rozpočtové komisi zcela s klidným svědomím a mohu říci s největší a znalostí odhlasovalo se, doporučiti sl. sněmu, aby této instituci z prostředků zemských byla dána podporo 24. 000 zl., pak, pánové, jest povinností tohoto slavnému sněmu, aby instituci druhé, která rovněž velice blahodárně ve prospěch malého lidu našeho působí také tento nepatrný náklad z prostředků zemských byl povolen, jakým jest náklad na zřízení tohoto dozoru. (Výborně !)
Proto považuji za svou povinnost, abych Vás všechny, kteří slujete přáteli rolnictva a kteří máte na zřeteli zájem jeho, poprosil, abyste hlasovali pro návrh menšiny. (Výborně, Potlesk. )
Nejv. maršálek zemský: Přichází k slovu p. H. Janda.
Poslanec Heřman Janda: Slavný sněme! Jsem přítel rolnictva a hlásím se hrdě k stavu rolnickému, ale nevyhovím prosbě p. kolegy Jaroše jednoduše z té příčiny, poněvadž uznávám, že jest to v zájmu rolnictva, by tato instituce byla a že s druhé strany uznávám, že jest to v zájmu záložen samých, aby takový dozor měly, a aby si jej také samy zaplatily.
Velectění pánové, mluví se pořád řekněme si jednou pravdu, že jest to v zájmu rolnictva. Co pak se těm rolníkům vezme? Když povážíte, že založna která vydělá 6000 zl., bude platiti ročně na revisi 60 zl. a když se řekne, že zemský výbor to má platiti, což pak to nezaplatíme také sami? Vždyť, pro boha, jest to předávání z jedné kapsy do druhé (Hlasy: Ale trochu jinak) a proporcionálně to budeme platiti sami. Ale pánové tato věc jest v interesu záložen samých, a jest třeba, aby si to záložny samy zaplatily, (Odpor!) Pánové, odpusťte mi tuto věc, ja vím, že se mně docela klidně bude vyčítati, že ve věci této nejednám v zájmu stavu selského, ale já, pánové, jednám v zájmu stavu selského, poněvadž jsem pevně přesvědčen, že kdyby takových věcí byli naši rolníci dbali, byli by velmi mnoho peněz zachovali, a bylo by velmi mnoho peněz rolníkům zůstalo Já to, velectění pánové, dokazuji docela otevřeně a jestli-že uvedl p. zpravodaj menšiny Týn n. V. za vzor, prosím, by volil jiný příklad, poněvadž v Týně n. V. právě těmito velkými dobročinnými dary a nezištným úřadováním se strany správy, byly jiné věci zakrývány a já myslím, kdyby se podívali do zprávy zemského výboru, že by tak nemluvil a neuvedl Týn n. V. za vzor.
Mluv se o tom, že prý se včera povolilo v rozpočtové komisi 20. 000 zl. na Raiffeisenovské záložny. To není povolení, to jsou zálohy, to jest veliký rozdíl, a na to musím p. kol. Jaroše upozorniti, to jsou zálohy, které se musí vrátiti.
Velectění pánové, to já uznávám, že ústavy, které vydělávají do roka 600. 000 zl., by mohly platiti 6000 zl. ročně na revisi.
Já, jako soukromý obchodník, kupec zaplatím daleko více za revisi, poněvadž ji míti musím. Kdyby se stala skutkem instituce se strany země, že musí býti revise pro každého jednotlivce soukromého, s radostí platil bych, poněvadž jest to v interresu každého jednotlivce. Nenechte se zmámiti, že snad se těmito penězi pomůže rolnictvu.
Záložna, která má 6000 zl. čistého výnosu, bude platit 60 zl. ročně. Což pak s těmito 60zl. pořídíte? Za ně nepořídíte nic ve svém okresu, snad na některou školu se pořídí něco málo; ale mám za to, těmito 60 zl. pořídíte důvěru obecenstva, které bude ukládati peníze. Já hledím na tu věc tak, že nesmíme říkati: kdo poroučí, ať platí. To jest velmi hezké heslo, které však zde není na místě; zde se to stalo nutnosti, zemský výbor nechtěl poroučeti; bylo to chybou, že více důvěřoval, než měl.
Já uznávám, že poroučeni se strany zemského výboru jest v zájmu hospodářských záložen nutno, a v zájmu našich zemských financí jest zase nutno, aby se připlácelo se strany ústavů na to, pokud přispívati mohou. Tímto jedním procentem čistého výnosu rolnictvu nepomůžete, to jest mé pevné přesvědčení, a jestliže tím způsobem se bude chtíti říkati, že se pomůže zemským financím, tož myslím, že se jim také nepomůže, poněvadž jenom v zájmu těchto okresních hospodářských záložen peníze ty se vydají.
Ja žádám, abyste hlasovali pro návrh komise. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více k slovu přihlášen; prohlašuji rokováni za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám slovo p. přísedícímu zemského výboru Dru Škardovi.
Přísedící zemského výboru posl. Dr. Škarda: Já nebudu dopodrobna odpovídati na jednotlivé vývody pánů řečníků a jen co nejstručněji vysvětlím celý stav věcí.
Proti instituci, aby revise byla organisována, aby byla systematická, aby byla všestranná, nemluvil z pánů poslanců nikdo.
Já jenom ještě připomínám, že až do platnosti zákona z roku 1896 mel v příčině revise zemský výbor ruce příliš zavázány a že teprv zákonem z roku 1896 bylo jasně vytčeno, že má právo revidovati. Ovšem tyto revise byly mimořádné a protož také mimořádně jenom mohly býti vykonávány.
Tak, co se týče věci samé, otázky tedy organisace revisí, nebylo zde učiněno námitek, a já jenom k tomu ještě připomínám, že právě loni na slav sněmu k návrhu komise pro okresní a obecní záležitosti bylo usneseno, že tato revise má býti organisována a systematicky prováděna. Tak se stalo jen to od zemského výboru, co mu od slav. sněmu bylo uloženo.
Co se týče otázky druhé, které se dotekl pan poslanec za venkovské obce chrudimské, totiž v příčině té revise, pravil, že komise se usnesla na tom, že není potřebí zřizovati nějaké zvláštní inspektory.
K tomu dodávám, poněvadž byl jsem jednání v komisi přítomen, že ovšem odpadlo to, aby byli zvláštní úředníci pod titulem inspektorův ustanoveni, ale že zůstalo ustanovení, že zemský výbor má k tomu účelu úředníky zříditi, a sice stalo se to proto, poněvadž zemskému výboru, kdyby nemohl k tomu nové úředníky si zříditi, nebylo by vůbec možno tyto revise prováděti, poněvadž účtárna je pracemi tak zanesena, že podle toho statutu, který nyní má, by naprosto revise konati nemohla.
Ostatně v komisi nebylo usneseno, a není to návrh komise, aby odpadlo zřízení zvláštních úředníků, nýbrž tento neoblíbený titul inspektorův odpadá, ale v otázce samé bylo usneseno to, co zemský výbor navrhuje.
Nyní přicházím k té osudné otázce, o které se taková debata rozvinula, totiž v příčině nákladu
Pánové, já konstatuji, že o těch revisích, které podle platného zákona zemský výbor má právo vykonávati, platí ustanovení, že si je má záložna platiti sama.
To je, prosím, již ustanovení platného zákona, že záložny musí nahraditi zemskému fondu ty útraty, které s revisí jsou spojeny.
Nyní, když zemský výbor navrhuje, aby jedním procentem záložna na tu revisi přispívala, tak to zajisté není nijaké zostření a přísnější ustanovení, než to bylo posud, nýbrž je to vyhovění tomu stanovisku, kde se praví, že se to neděje jen pro jednotlivou třídu, nýbrž pro celek.