Jak patrno, byl tedy tento institut celý založen nijak na dobrovolném odhodlání se malého rolnictva (Hlas: Napřed dobrovolně!), nýbrž proto, že bylo rolnictvo k tomu nuceno.

Pan kollega Krumbholz pravil a právě do řeči mi skáče, tvrdě, že jindy to bylo dobrovolné. Tomu tak není. Faktum jest, že dříve správa dominikální k tomu své poddané nutila, aby zálohy takové dávali, kdežto potom to ustanoveno bylo pro všechny země.

Dobrovolně skutečně rolnictvo nikdy obilí do sýpek neukládalo, také nemohlo, to jest známé. Ovšem, když změnily se pak poměry hospodářské a komunikační, hlavně po roce 1848., bylo viděti, že této instituce nebylo potřeba, že neměla pak již žádného významu. V tehdejší době pak, hned jak se český sněm sešel po únorovce, stavové se o to starali, aby veliké to jmění, kteréž v sýpkách bylo koncentrováno, bylo zužitkováno, a po dlouhých debatách - bylo to v roce 1863 bylo ustanoveno, že se tyto sýpky mají zrušiti, a že mají proměněny býti v peněžní fond, a spojiti se zvláštními peněžními fondy obilními, kteréž na tehdejších panstvích existovaly.

Zároveň vysloveno bylo v osnově zemského výboru, že mají z těch fondů býti zřízeny hospodářské záložny Tento zákon došel nejvyšší sankce, tak že 9. července 1863 vydán byl pod číslem 45.

V tomto zákoně bylo vytčeno, že kontribučenské obilní sýpky mají býti proměněny na peníze, a že mají zřízeny býti záložny. Tehdáž vysloveno bylo, že účastníky těchto záložen mají býti držitelé usedlostí, které byly dříve súčastněny ve fondech, dle míry své orné půdy podle josefínského katastru. Tehdáž však hned v původním zákonu z roku 1863 vysloveno bylo, že rozdělení jmění nelze na žádný způsob připustiti.

To jest patrné z celé debaty. Kdyby byli panové a jmenovitě pan kollega Krumbholz prozkoumali celou debatu tehdejší, která zde na sněmu byla vedena, byli by bývali seznali, že právo účastníků před tímto zákonem nebylo jiné, než to, že pro případ nouze mohli žádati za výpomoc. Nikdy to nebylo právo vlastnické,aby si mohli dělat s podílem, co by chtěli, naopak zemský zákon, když stav tento byl reformován, práva účastníků rozmnožuje.

Jednak ustanovuje, že si to mají spravovati sami, kdežto dříve, jak známo, to bylo pod správou dominií, dohlížely na to krajské úřady a konečně v poslední instancí také gubernium a posléze bylo zákonem ustanoveno, že má toto jmění býti odevzdáno do správy účastníků a práva jejich rozmnožena ještě v tom směru, že pod určitými podmínkami měli právo na užitek.

Zemský zákon již r. 1863 a 64 práva účastníků rozmnožil, a nikoliv neobmezil.

A z toho, jak jsem již naznačil, z práv která účastníci měli vysvítá, že to nebylo právo vlastnické, aby mohli se svým podílem nakládati jak by chtěli, což jest právě pojmem vlastnictví.

Disposice volná byla zde tedy vyloučena, a není tedy pravda, jak zde bylo naznačeno, že jim patřila.

Ale právo účastníků lze definovat jako právo k určitým užitkům.

Zde bych poznamenal, že není správné, že teprve roku 1896, vlastně roku 1895 byla nynější vlastní osnova na tomto slavném sněmu přijata, a že teprve pak, jak řekl pan kollega, způsobem ovšem málo parlamentárním, bylo vpašováno to slovo.

O tom máme určitá usnesení sněmu a sice r. 1878 19. října, kdy se sl, sněm usnesl určitě na tom, že záložny hospodářské a práva jich účastníků sluší posuzovati dle práva veřejného a nikoli občanského, a ve II. odst. se usnesl na nedílnosti záložen.

Jak tady jest přirozeno, jednotlivé záložny, kterých bylo více v jednotlivých okresech, které měly větší jmění, prosperovaly lépe, kdežto některé neprosperovaly, proto bylo snahou sl. sněmu, aby tyto nepevné organisace splynuly v nějaký určitější celek, a bylo usilováno o to, aby vždy v jednom okresu hospodářské záložny splynuly v jeden celek a usnesl se slavný sněm r. 1881 na zákoně ze dne 22. března 1882 čís. 26, kterým zřízeny byly nyní platící a existující okresní hospodářské záložny. Tehdy bylo vysloveno, že účastníci dosavadních záložen stali se účastníky záložen prává těmi podíly, které měli v posavadních hospodářských záložnách. A tu ještě dodávám, že podíl ten vázán byl nerozlučně s držením dotyčného berního předmětu a že bylo vysloveno, že nemůže býti o sobě předmětem právního jednání, že nemůže tedy býti postupován, prodáván, nýbrž že vždy činí nerozlučný celek s držením toho berního předmětu, jehož majitel byl účastníkem fondu, potom záložny hospodářské a nyní hospodářských záložen.

Také výslovně v § 29. zákona z r. 1882 bylo ustanoveno: "Jmění takovýchto okresních hospodářských záložen budiž nestenčeně zachováno", a jest vyloučeno dělení neb rozpuštěni jeho.

Jest tedy patrno, že slavný sněm od počátku, když se touto otázkou zabýval, byl si vědom, jak tyto ústavy vznikly a že to nikdy nemohlo býti soukromoprávně jmění.

Ostatně poukazuji k tomu, že zajisté povolaní zástupcové těch co záložen roku 1894, když konali sjezd, když se jednalo o této osnově, která nyní platí, usnesli se na určitých zásadách a těmi správně tuto veřejnoprávní povahu záložen uznali.

Vidno tedy, že i interesenti sami uznali již jaká jest povaha této věci. O tom tedy nemůže býti žádného sporu a doporučoval bych jenom, aby kol. Krumbholz obeznámil se s tímto stavem, jak tyto zákony vznikly, jaká byla debata roku 1863 a 1864, kde též rolníci byli četně zastoupeni na tomto slav. sněmu, a kde se o to starali, aby toto jmění, které pro určitou řadu let leželo ladem, přišlo na prospěch malého rolnictva.

Přítel můj Heřman Janda prohlásil, že na tento zákon můžeme býti hrdi, že máme instituci na naší půdě, které teprve jiné zákonodárství v jiných státech se domáhá, že mame základ pro budoucí or ganisaci, která nehledí jenom k zájmům jednotlivce, nýbrž k prospěchu celého stavu malého rolnictva.

Páni zástupcové rolnictva na sněmu království Českého r. 1863 dobře si byli vědomi, co dělají, a já si dovolím přečísti a to s dovolením Jeho Jasnost, co právě tehdáž zástupce rolnictva prohlásil:

"V celku nahlížíme, že jest to dobré (právě ta reforma). My jsme zdědili kontribučenské fondy jaksi společné a nedílné od našich praotců, ač jsme z toho žádného užitku neměli - my to zanecháme našim synům a vnukům, ale s tou výminkou, aby z toho měli lepší a trvalejší užitek než jsme měli my. " (Hlas: Kdo to byl? Jakýsi Matoušovský. )

Z toho jest viděti, že zástupcové rolnictva věděli dobře, jak bude, o tom žádné pochybnosti není, jak jsem naznačil.

Nikdy tu se nejednalo o vlastnictví soukromoprávně a to zajisté pp. kolegové rolničtí, kteří déle žijí, vědí, že to nebyl soukromý majetek, nýbrž že to bylo jmění věnované za určitým účelem, aby totiž vypomáhalo v době nouze rolnictvu, a že zemské zákonodárství práva účastníků rozmnožilo, jednak ve příčině správy, jednak ve příčině užitku. A že nebyly to zajisté poměry nikterak výhodné, k tomu připomínám, že podle nynější úrokové míry musili jednotlivci, když si vypůjčili, platiti 12 a půl procenta, podle našich peněz dosti značné břímě, které bylo kladeno.

Tedy jest z toho patrno, že nijak to neodporuje vývoji a důslednému nazíráni slavného sněmu na povahu těchto záložen, nýbrž že naopak bylo by to křivdou a bezprávím, kdybychom proti celému vývoji, proti platnému usnesení sněmu a platným zákonům něčeho měnili.

Já mohu jen vysloviti se, že podle skutečného stavu věcí na názor p. posl. Krumbholze na žádný způsob přistoupiti nelze.

V jedné příčině, zejména ve příčině kontroly, odpověděl již p. posl. Janda, tak že netřeba tu šířiti slov.

Já jenom prosím, aby páni zejména, kteří zde zastupují rolnictvo, zde pomohli, by tento institut, který se až po naši dobu zachoval, nejenom podařilo se nám zachovati, nýbrž aby takové reformy, takové předpisy zde dány byly, kterými

by rozvoj těchto záložen byl pojištěn; veškeré takové počínání, kterým by se stanovisko jednotlivcovo hájilo a nárok jednotlivců, bylo by ke škodě na újmu této instituce! (Tak jest!).

A proto prosím, by § 2. byl přijat tak, jak od komise navržen byl; ovšem ve příčinné stilistické změny, které navrhl p. posl. Dr. Karlach, podotýkám, že bylo-li užito v odst. II. § 2. slovo "sesilování", tím se myslil konečný stav, až zápůjčka bude zaplacena, tedy. když skutečně jmění bude sesíleno, a jest to účel, jaký ma býti; ale pojem, jak jej navrhuje p. posl. Karlach, aby se řeklo "rozmnožení, " bude lépe vystihovati nynější povahu věci. Prosím tedy, by se přijal § 2., jak jest navržen podle návrhu komise. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Nežli dám závěrečné slovo p. zpravodaji, jsem povinen, učiniti dotaz na podporu návrhu, který byl podán p. posl. Drem KarIachem. Pan posl. dr. Karlach navrhuje, aby v odst. 2. na místě slova "sesíleno" stálo slovo "rozmnoženo", takže by tento odstavec zněl:

Naproti tomu dovoluje se, aby kmenové jmění okresních hospodářských záložen na základě usnesení valné hromady, učiněného k návrhu ředitelstva, a se schválením zemského výboru a c. k. místodržitelství výpůjčkou anebo i jiným způsobem bylo rozmnoženo atd.

Der Herr Abg. Dr. Karlach stellt den Antrag, dass im alinea 2. an Stelle des Wortes "Kräftigung" gesetzt werde das Wort "Vermehrung", so dass alinea 2. lauten würde:

Dagegen ist auf Grund eines über Antrag der Direktion gefaßten Beschlusses der Generalversammlung und mit Genehmigung des Laudesausschusses und der k. k. Statthalterei die Vermehrung des Stammvermögens der Landwirthschaftlichen Vorschußkassa durch ein Anlehen oder auch auf eine andere Art gestattet.

Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Jest dostatečně podporován. Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Pacák: Žádám Vás, velectění panové, zejména ze stavu rolnického, abyste nehlasovali pro návrh p. posl. Krumbholze. Tento návrh sám o sobě jest v odporu. Kdybyste se usnesli, že jsou okresní hosp. záložny soukromoprávním jměním, pak nemáte více práva hlasovati o odstavci druhém, že to jmění jest nedílné, poněvadž pak to musí rozhodnouti soukromoprávní vlastníci toho jmění samotného. I vidíte, že p. posl. Krumbholz přišel sám do rozporu se svým vlastním náhledem, poněvadž na jednom místě žádá, aby se jmění prohlásilo za soukromoprávní a na druhé straně abychom my prohlásili, že i mění jest nedílné.

Z toho vysvítá, že nahlíží, že jest to veřejněprávní jmění, poněvadž bychom jinak o tom nemohli rozhodovati. Velectění pánové, račte si prohlédnouti rozhodnutí, které se stalo dne 14. října 1878. Tu sněm docela dobře rozlišoval, že je to jmění veřejněprávné, a teprv pak rozhodl, že je to jmění nedílné, poněvadž tou chvílí, pánové, jak my řekneme jmění je soukromé, nemůžeme rozhodovati nad jměním v tom směru, jako bychom nemohli rozhodovati nad jměním p. Krumbholze. To je pak ten samý poměr, poněvadž by potom přestala všecka naše působnost.

P. kol. Krumbholz ve své řeči sám musil přiznati, že je to jmění veřejnoprávní.

Především to doznal svým návrhem samým.

Ale, velectění pánové, p. kollega Krumbholz ve své řeči také pravil, že úloha záložen nebyla sice veřejněprávní, ale že se jmění záložen musí užiti jen k veřejným účelům.

Nu, co jest to jiného?

Ale, poněvadž p. koll. Krumbholz popirá stále, že jmění založen je jmění veřejněprávné, budiž mně dovoleno, ačkoliv myslím, že to p. koll. Janda úplně tak jasně dokázal, říci k tomu několik slov.

Kdo se tou otázkou zabývá, ten není ani na minutu v pochybnosti, že je to veřejněprávné jmění, a račte dovoliti, abych Vám, poněvadž se to popírá, ač se na tom sněm tolikrát usnesl, a zcela správně řekl p. koll. Janda, že v roce 1896 sněm jednohlasně tu zásadu i s hlasem pana kollegy Krumbholze schválil, a že tedy teprv nyní se stává, že se proti tomu, velectění pánové, mluví; račte mně dovoliti, abych Vám přednesl několik názorů.

Mám zde, pánové, výklad na slovo vzatého znalce zákonodárství z dob patři monialních, Jana Bernarda, tehdy justiciara olomouckého arcibiskupství, který vykládal tehdy platné zákony.

Upozorňuji před tím na to, že byly kontribučenské fondy a obilní fondy, dílem obilní, dílem peněžní; ačkoliv se lišily co do povahy, byly co do povahy právní jednotné, jen že tyto kontribučenské fondy sloužily k tomu účelu, aby v dobách, kdy nemohli poddaní platiti daně, bylo jim vypomoženo, kdežto sýpky obilní a jiné "peněžní nebo obilní sloužily k tomu, aby se vypomohlo poddaným v čas neúrody.

A co se praví ohledně těch fondů?

Tu se praví - to je vykladatel těch zákonů, - a já přijdu na to, že také státní ustanovení, která byla o tom vydána, systemální patent z roku 1748. i ostatní poměry tomu nasvědčují, na mnohých panstvích nalézá se kontribučenský fond poddaných stojící pod správou vrchnostenskou výběrčich, daní, jehož jmění kmenové jest více méně značné, to jest celému poddanství onoho okresu náležející; pod vrchním dohledem státním se nalézající fond, jehož účelem jest zeměpanské daně zajistiti a náklad za vybírání uhraditi. - To jest kontribučenský fond, který dnes podle zákona z r. 1864. odevzdán jest obcím.

Co se nyní stalo? Sněm nastoupil na místo státu, poněvadž přirozeně máme my ty funkce, které dříve mel v těchto věcech stát.

Když pan kollega Krumbholz pravil, že velkostatek do toho neměl co mluviti, to jest pravda, ale také v zákoně z r. 1864 jest výslovně řečeno, že rovné podíly z toho nemají ani obchod ani velkostatek, nýbrž jen a jen rustikalisté. Jiná věc je ale náhrada za dozor státní.

A co stojí v systemalním patentu z r. 1748. Tam stojí: "Větších poplatků rozvrhovati také vůbec nemá býti zapovídáno totiž panstvím, neboť opatření vrchnosti, která v lepších letech poddanému možno činí, aby více nashromáždil, zařídí poddaným kasu, z níž by ve zlých letech nebo nepohodách mohli býti podporováni. To samé čteme o fondu obilním, kde se praví, že mají sloužiti tyto fondy k tomu účelu, aby z nich nejen další půjčky byly nitknuty, nýbrž i dotyčnému poddanému v pádu neúrody, vypomoženo býti mohlo.

Tedy to nebyly dávky dobrovolné, nýbrž byl utvořen takový fond státním nařízením, stojící pod státním dozorem a sloužící k účelu dvojímu: jednak k účelům daňovým, jednak k podpoře v době neúrody, totiž veřejným.

Velectění pánové, hned v r. 1863 a 1864 o té věci bylo rokováno, aby byly fondy kontribučenské odevzdány obcím a dozor ponechán zemi respekt, zákonodárnému sboru.

Velectění pánové! Kdo o tomto vývoji pochybuje, kdo tomuto vývoji odpírá, odpírá historickému rozvoji těchto hospodářských záložen samých. Myslím, že není o tom pochybnosti, a prosím, abyste ráčili hlasovati pro znění, jak jest komisi navrženo a podotýkám, že se vlastně dnes o veřejnoprávnosť nejedná; neb dotyčný odstavec o veřejnoprávnosti byl přejmut do návrhu ze starého zákona, a že nemusil býti slavnému sněmu předložen, poněvadž jest schválen sněmem a sankciovování a byl předložen proto, aby byl v celkovém paragrafu odhlasován.

Co týká se návrhu velectěného p. kanovníka Karlacha, úplně se srovnávám s jeho názorem, ačkoliv nemám jménem komise k tomu práva, myslím, že komise s tím bude srozuměna, když bude přijat návrh ten, který znamená stylisické zlepšení, aby bylo řečeno místo "sesílen" "rozmnožen, " a v německém textu místo Kraftigung "Vermehrung" (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über

Předmětem hlasování jest § 2., který pozůstává ze 3 částí

K odstavci 1. navrhnul pan posl. dr.

Krumbholz jiné znění. K odstavci 2. navrhl p. posl. dr. Karlach, by bylo nahrazeno slovo "sesíleno" slovem "rozmnoženo. "

K odstavci 3. nebyl žádný návrh na změnu podán.

Mám tedy v úmyslu, zaříditi hlasování tímto způsobem: Především bude třeba stanoviti znění odstavce. Dám tedy především hlasovati o návrhu p. posl. Krumbholze. Pak-li by tento odstavec v tomto znění byl přijat, odpadlo by hlasování o návrhu komise v odstavci 1.

Pak-li by nebyl přijat dám hlasovati o znění tohoto odstavce dle návrhu komise.

Rovněž tak míním zavésti hlasování o odstavci 2, totiž dám hlasovati o odstavci 2. v tomto snění, jak bylo navrženo ze strany pana posl. dra Karlacha; bude-li přijato, pak by odpadlo znění dle návrhu komise. Pakli by nebylo přijato znění navržené p. posl. Karlachem, tedy by se hlasovalo o tomto odstavci dle návrhu komise, a konečně se bude hlasovati o 3 odstavci dle návrhu komise.

Gegenstand der Abstimmung ist der § 2, welcher aus 3 Alinea besteht.

Zum al, 1 hat der Herr Abg. Krumbholz einen Abänderungsantrag gestellt, zum 2. al. hat der H. Abg. Karlach einen Antrag gestellt, durch welchen ein Wort in diesem Absatze geändert werden soll. Zum 3. Absatz ist kein Antrag gestellt.

Ich beabsichtige die Abstimmung in der Weise einzuleiten, dass ich zuerst bezüglich des Al. 1 in der Textierung, wie es von dem Abg. Krumbholz vorgeschlagen ist, abstimmen lasse.

Sollte dieser Absatz in dieser Textierung angenommen werden, so wird die Abstimmung über die Textierung nach dem Commissionsantrage entfallen. Sollte das Al. 1 nicht nach dem Antrage des H. Abg. Krumbholz angenommen werden, so wird über das betreffende Al. nach dem Commissionsantrage abgestimmt werden.

Ebenso wird bei dem 2. Al. zuerst über dieses Al. in der Fassung resp. mit der Aenderung, welche von Seite des H. Abg. Karlach, beantragt ist, abgestimmt werden. Sollte dieser Paragraph in dieser Fassung angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den Commissionsantrag. Sollte der Absatz nicht nach der Fassung des H. Abg. Dr. Karlach angenommen werden, so wird über diesen Absatz nach dem Commissionsantrage abgestimmt werden.

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Nebyla činěna žádná námitka.

Odst. 1. dle návrhu p. posl. Krumbholze zní:

"Kmenové jmění okresních záložen hospodářských jest povahy soukromoprávní. Jmění to budiž nestenčeně zachováno a nepřipouští se tedy, aby bylo děleno neb zrušeno. "

Der Absatz 1 nach dem Antrage des H. Abg. Krumbholz lautet:

"Das Stammvermögen der landwirthschaftlichen Bezirksvorschußkassa hat einen privatrechtlichen Charakter.

Dasselbe ist ungeschmälert zu erhalten und daher eine Theilung oder Auflösung ausgeschlossen.

Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, aby pozdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest zamítnut.

Der Antrag ist abgelehnt.

Nyní dám hlasovati o tomto odstavci dle návrhu komise.

Nunmehr werde ich diesen Absatz nach dem Commissionsantrage zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří tento odstavec přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Absatz annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijat.

Er ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o druhém odst. dle návrhu p. posl. dra Karlacha.

Jest úplně totožný s návrhem komise, toliko na místě slova "sesílena" by přišlo slovo "rozmnožena".

Nunmehr werde ich den Absatz 2 nach dem Antrage des H. Abg. Dr. Karlach zur Abstimmung bringen.

Derselbe ist vollkommen gleichlautend mit dem Commissionsantrage, nur soll statt des Wortes "Kräftigung" das Wort "Vermehrung" stehen.

Žádám pány, kteří přijímají tento odstavec v tomto znění, by pozdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Absatz in dieser Fassung annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijat.

Er ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o odst. 3. dle návrhu komise.

Nunmehr werde ich den Absatz 3 nach dem Commissionsantrage zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří tento odstavec přijímají, by pozdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Absatz annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijat.

Er ist angenommen.

Zpravodaj posl. Dr. Pacák. Slavný sněme! článek 3. jest Úplně identický se starým článkem z r. 1809 a jest toliko změna v alinea 4, která se týká možnosti fakultativního spojení kontribučenského fondu, a kde se praví, že kontribučenský fond se spoji se záložnou, nabude kontribučenský fond právní podstaty podílu.

Dovolím si jen poznamenati, že v alin. 4. jest vynecháno v tisku slovo "spojily se"; prosím, aby čl. 3 přijat byl ve znění komisí navrženém.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Pan posl. Krumbholz; dávám mu slovo.

Posl. Krumbholz. Ačkoliv jsem se svým návrhem při odst. 2. zůstal osamocen, přece dovoluji si ještě poukázati na nutnou opravu ustanovení, které jest v předloze zákona, a které má čeliti ve prospěch účastníků samých.

Přikročím k novému návrhu odstavce 3, v němž se praví:

Podíl v okresní záložně hospodářské vázán je na držení předmětu berního, s nímž spojeno jest právo účastenství v záložně,pak v odstavci 3. § tohoto se praví: Při dělení usedlostí nebo pozemků, s nimiž spojeno jest právo účastenství v záložně, rozděleny buďte podíly dle poměru daně pozemkové.

Usedlosti kmenové, od kterých původní kapitál byl dán k tomu jmění, z něhož sestává nyní hospodářská záložna, byly pozemky rustikální. Během času nastaly při těchto usedlostech mnohé změny, přibyly tam objekty jiné, a když se v zákoně praví, že právo vázáno jest na držení předmětu berního, jsou v tom zahrnuty pozemky, ze kterých tehdáž základ k tomuto kapitálu dán nebyl. Vzhledem k tomu činím návrh, aby odstavec tento zněl:

Podíl v okresní hospodářské záložně vázán jest jen na drženi kmenové usedlosti, s níž spojeno právo účastenství v záložně. Druhá část § tohoto týká se dělení usedlosti a zároveň i děleni podílu.

Jak jsem pravil, při těchto usedlostech byly pozemky dominikální, kteráž tvoří nyní jeden berní předmět. To má za následek, že při dělení podle daně, zároveň i podíl na dominikální pozemky jest předpisován, což neodpovídá původním intencím zakladatelovým, činím tudiž návrh, aby odstavec 3. § tohoto od slov "při dělení" až "daně pozemkové" byl vypuštěn.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Krumbholz činí následující návrh:

Podíl v okresní záložně hospodářské vázán je na držení kmenové usedlosti, s níž spojeno jest právo účastenství v záložně. Odstavec 3. od slova "Přidělení do daně pozemkové" by se vypustil.

Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh není dostatečně podporován.

Verlangt noch jemand das Wort?

Žádá ještě někdo za slovo ?

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji rokování za skončené.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Dr. Pacák: Poněvadž

nikdo v celé sněmovně tento návrh nepodporoval, není potřebí, abych o něm promluvil.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Posl. Dr. Pacák: V německém textu má státi místo: "Steuervermögen - Stammvermögen. "

Oberstlandmarschall: Gegenstand der Abstimmung ist § 3 so, wie derselbe gedruckt vorliegt mit der vom H. Berichterstatter erwähnten Correctur.

Stává jediný návrh komise, tak jak jest vytištěn s opravou tiskových chyb, na které p. zpravodaj byl poukázal.

Žádám pány, kteří přijímají tento Článek, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Paragraph annehmen, die Hand zu erheben.

Článek jsou přijat.

Der Paragraph ist angenommen.

Zpravodaj dr. Pacák Článek šestý: Zde není Žádné změny, jen slovo: "po případě jiných fondů" (a čl. 20), poněvadž se nyni připouští také zřízení jiných fondů než reservních.

Jest to pouze formální změna, a prosím, by sl. sněm tento článek ráčil přijati.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ku čl. 6?

Verlangt jemand das Wort zu § 6 ? Ich erkläre diesen Paragraph für angenonmmen.

Prohlašuji, že tento článek jest přijat.

Zpravodaj Dr. Pacák: Č1. 7. Zde jest změna v lit. c, kde se připouští, že může úhrn přijatých vkladů činiti 15 násobnou sumu, nečítaje v to fond reservní.

Další odstavec jest podle toho změněn, že může zemský výbor v souhlasu s místodržitelstvím povoliti, aby eventuelně byly záložny oprávněny přes patnácteronásobný obnos vklad přijmouti.

Konečně jest zde změna v tom směru, že v příčině jistoty vkladů peněžních může učiniti opatření zemský výbor, čeho jest potřebí dohodnuv se s c. k. místodržitelstvím.

Odstavec, který byl v návrhu zemského výboru, pokud se týče práva odepírání vkladů, způsobil odpor v mnohých záložnách a byl v této osnově zákona vynechán.

Prosím, byste ráčili schváliti paragraf ten, jak jsem jej byl přečetl.

Landtagssekretär Höhm: Paragraph 7.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k § 7?

Verlangt jemand das Wort zum § 7.

Prohlašuji, že tento članek jest přijat.

Ich erkläre diesen Paragraph für angenommen.

Zpravodaj Dr. Pacák: ČI. 13. Velectění pánové, tento článek jest pozměněn proti návrhu zemského výboru, který, jak jest známo, v posledním odstavci návrhová., aby nebylo dovoleno okresním hospodářským záložnám dávati zápůjčky obcím a okresům.

Co se týče okresů, bylo to ponecháno a uznala to komise, poněvadž, když mají býti okresy dozorci, nemožno jest, aby zároveň byly spoludlužníky.

Ale obce byly by tím stížený z toho ohledu, že některé obce jsou podílníky v záložně a byl by tu jakými odpor v zákoně.

Prosím, abyste schválili návrh komise, jak jest vytištěn.

Landtagssecretär Höhm (liest: ) Paragraph 13.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k čl. 13?

Verlangt jemand das Wort zum § 13.

Prohlašuji, že tento článek jest přijat.

Ich erkläre diesen Paragraph für angenommen.

Zpravodaj Dr. Pacák: Článek 16. Zde, pánové, rozšiřuje se působnost záložen následujícím způsobem a sice, aby vedle již v zákoně přijaté možnosti působeni byly připuštěny dále zprostředkování pojištění požárního, krupobitního a dobytčího, jakož i zaopatření nemocenského invalidního a starobního u domácích ústavů pojišťovacích, sprostředkování koupě a prodeje cenných papírů a výplaty kuponů.

Prosím Vás, abyste přijali článek, jak jest vytištěn, poněvadž znamená rozhodné rozšíření působnosti záložen vůbec.

Landtagssecretär Höhm (liest): Paragraph 16.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo k § 16. za slovo?

Verlangt jemand zum § 16 das Wort ?

Prohlašuji, že tento článek jest přijat.

Ich erkläre diesen Paragraph für angenommen.

Zpravodaj dr. Pacák: Velectění pánové! Článek 19 jedna o rozdělení čistého zisku. Jest rovněž vzat ze starého zákona, ale poněvadž tam byly spory o to, když se rozděluje Čistý užitek, můželi se to rozdělení státi jenom jedním procentem, nebo až do 1 proc.: a poněvadž byly různosti o tom, navrhuje zemský výbor ve své zprávě, aby bylo řečeno nejvýš 1 proč., by bylo jasno, jak daleko se má tento odstavec vykládati. Co se týká odstavce 2. čl. 19. podotýkám, že jest v souvislosti s čl. 55 a já bych dovolil si prositi, by čl. 19. byl ponechán až k čl. 55 aneb aby projednaný byly oba články současně, poněvadž podle tuho, jak se rozhodne o článku 55., musí se také upraviti tento odstavec čl. 19.

Já nevím, jak zachová se nejvyšší pan maršálek; ponechávám to jemu; jen bych ještě o něco prosil.

Alinea 4 zní v německém textu:

"entsteht ein Zweifel hierüber, nach welcher landwirthschaftlichen Vorschusskassa die Entscheidung zu fallen ist, so entscheidet hierüber der Bezirksausschuß. "

Zdá se mi, že by byla lepší tato stylisace;

"entsteht ein Zweifel hierüber, nach welcher landwirthschaftlichen Vorschußkasse sich hiebei zu richten ist, so entscheidet hierüber der Bezirksausschuß. "

Činím návrh, aby tato stylistická změna byla přijata.

Ostatně prosím, abyste ráčili přijati návrh - jak byl přečten.

Landtagssecretar Höhm (liest):

Paragraph 19. Im letzten Absatz soll der letzte Satz lauten: "entsteht ein Zweifel hierüber, nach welcher landwirthschaftlichen Vorschusskassa sich hiebei zu richten ist, so entscheidet hierüber der Bezirksausschuß"

Nejv. maršálek zemský: K tomuto článku jest podáno minoritní votum, které souvisí s minoritním votem, které bylo podáno k článku 55. Mám za to, že samo o sobě je lhostejno, při kterém článku minoritní votum bude projednáno, a, jelikož se nacházíme při článku 19., tedy míním, že může býti věc projednána při čl. 19., a sice tak, že, pak-li by článek 19. byl přijat podle návrhu minoritního, již samozřejmě by pak v § 55. musila nastati dotyčná změna, kdežto, pak-li by čl. 19. byl přijat dle návrhu komise, tedy při čl. 55. asi p. zástupce menšiny upustí od svého návrhu.

Ich erlaube mir zu bemerken, dass zum § 19 ein Minoritätsvotum vorliegt.

Der Herr Berichterstatter hat die Frage angeregt, ob über dieses Minoritätsvotum sofort oder erst beim § 55 zu verhandeln märe. Ich bin der Ansicht, dass das Minoritätsvoturn beim § 19 zu verhandeln märe. Sollte dieser Paragraph im Sinne des Minoritätsantrages angenommen werde, so wird beim § 55 die betreffende Abänderung vorgenommen meiden. Sollte aber der § 19 nach dem Antrage der Commission angenommen werden, so setze ich voraus, dass beim § 55 das Minoritätsvotum entfallen durfte.

Dávám především slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Pacák: Velectění pánové!

Po rozhodnutí Jeho Jasnosti, jak se bude jednati, dovolte mně, abych jen několika slovy naznačil, oč se jedná.