Při výrobě té vykázala tato trestnice za rok 1898 pouze 778 pracovních dnů.

V trestnici Plzeňské shotovují se práce knihařské ve velmi malém rozměru pro domáci potřebu a pro úřednictvo, tak že roku 1898 celkem jen 65 pracovních dnů bylo vykázáno.

V   trestnici Kartouzské byla teprv letošního roku zavedena práce knihařská. Celý náklad na zařízení dílny knihařské povolen vrchním státním zastupitelstvím v nejvyšším obnovu 40 zl., z čehož již souditi lze na nepatrné rozměry, v jakých výroba tato se provozuje.

Jest pravda, že správa trestnice posléze jmenované po zařízení dílny se v denních listech nabízela ku provádění prací knihařských, leč správě trestnice bylo nařízeno, aby práce ty obmezila, jen na vlastní potřebu.

Z vylíčeného jest patrno, že knihařské prace v trestnicích nyní se provádějí výhradně jen pro vlastní potřebu a pro úřady státní, a sluší k tomu ještě jednou podotknouti, že se vedle toho za všech okolnosti hledí k tomu, aby pracemi vůbec v trestnicích provozovanými nenastala soutěž řemeslníkům a dělnikům.

Petice podaná společenstvem knihařů v Praze dne 4. září 1897, nikoliv, jak v interpelací se uvádí, v srpnu 1896, byla v měsíci říjnu 1897 ministerstvu obchodu předložena a k příznivému vyřízení doporučena.

Konečně pokládám si za čest, slavnému sněmu sděliti, že se na to vůbec nepomýšlí, aby vazba knih školním knihoskladem vydávaných ve vlastní správě se vedla a že také plány nové budovy pro školní knihosklad neobsahují žádného zařízení pro dílny knihařské.

Nejvyšší maršálek zemský: Byly rozdány tiskem tři návrhy, při kterých pp. navrhovatelé žádali při podáni návrhů aby byly bez prvního čtení přikázány komisím dotyčným:

Jest to:

návrh poslance Dr. Malínského a soudruhů na změnu zákona ze dne 20. června 1888, jímž rozvihuje se množství alkoholu vyrobeného za nižší sazby konsumní,návrh poslance Kudrnky a soudruhů na podporování malých meliorací,a návrh poslanců Alfonse Šťastného a soudruhů v příčině přidělení těch kterých dosud ve volební skupině venkovských obcí se nalézajícich měst do volební skupiny měst a míst průmyslových pro volby do sněmu království českého.

Es wurden im Drucke vertheilt drei Anträge, bezüglich welcher die Antragsteller gleich bei Stellung des Antrages das Ersuchen gestellt haben, dass dieselben im Sinne des § 39 der Geschäftsordnung ohne Vornahme der ersten Lesung an die Commission verwiesen werden.

Es sind dies der Antrag des Abgeordneten Dr. Malinský bezüglich der Vertheilung der zu dem unseren Satze der Consumabgabe erzeugten Alkoholmenge; der Antrag des Abgeordneten Kudrnka, betreffend die Unterstützung kleinerer Meliorationen, und der Antrag des Abgeordneten Alfons Šťastný, betreffend die Zutheilung der hinsichtlich der Wahlen in den Landtag des Königreiches Böhmen bisher zur Landgemeinden-Wahlgruppe qehörenden Städte zu der Wahlgruppe der Städte und Industrialorte.

Mám úmysl přiděliti tyto návrhy komisím, stran kterých v návrhu jest udáno, že jim mají býti přiděleny, pakli proti tomu ze žádných stran se nečiní námitka.

Ich habe die Absicht, diese Anträge an diejenige Commission zu verweisen, welche bei den betreffenden Anträgen im Drucke angeführt wurde, falls dagegen von keiner Seite eine Einwendung erhoben wird.

Činí se proti takovémuto přikázáni námitka?

Wird gegen die erwähnte Zuweisung eine Einwendung erhoben?

Přikazuji tyto návrhy dotyčným komisím.

Ich werfe diese Antrage den betreffenden Commissionen zu.

Konstatuji, že je sl. sněm způsobilý usnášeti se!

Ich constatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.

Panu posl. Dru Heroldovi byla dána třídenní dovolená.

Dem H. Abg. Dr. Herold wurde ein dreitägiger Urlaub bewilliqt.

Der Herr Abg. Pollak hat sich für die heutige Sitzung entschuldigt.

Pan posl. Pollak omluvil se pro dnešní sezenu

Pan posl. rytíř Daubek předloživ lékařské vysvědčení oznámil, že pro churavosť nemůže se zúčastniti dnešní schůze.

Der Herr Abg. Ritter von Doubek hat unter Vorlage eines ärztlichen Zeugnisses angezeigt, dass es ihm in Folge Erkrankung nicht möglich ist sich an der heutigen Sitzung zu betheiligen.

Der Herr Abg. Probst Dr. Lenz hat seine Abwesenheit durch Erkrankung entschuldigt.

Pan posl. probošt Dr. Lenz omluvil svou nepřítomnosť churavostí.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Prvním předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro okresní hospodářské záložny o zprávě zemského výboru, kterou předkládá se osnova zákona na změnu zákona o okresních hospodářských záložnách ze dne 30 června 1896 z. z. č. 56 a osnova zákona, jímž doplňuje se zákon ze dne 20. prosince 1881 z. z. č. 70. v příčině věnování kontribučenských peněžních fondů.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für landwirth. Bezitksvorschußkassen über den Landesausschußbericht mit Antragen aus Abänderung des Gesetzes vom 30. Juni 1896 LGBl. Z. 56, betreffend die landwirthsch. Bezirksvorschußkassen um Erganzung des Gesetzes vom 20. December 1881 LGBl. Z. 70 betreffend die Verwendung der Steuergeldfonde.

Zpravodajem jest p. posl. Dr. Pacák. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Pacák: Slavný sněme! V rukou sl. sněmu nalézají se dvě zprávy ohledně změny zákona o okresních hospodářských záložnách a sice důkladná zpráva zem. výboru, kde veškeré změny jednotlivě se odůvodňují a zpráva komise sněmovní, ve které stručně na počátku udávají se jednotlivé závažné změny, které v zákoně se dějí.

- Velectění pánové, není žádné pochybnosti, že okresní hospodářské záložny jsou mohutným fundamentem naší národohospodářské politiky zejména v kruzích malorolnictva, což již vysvítá z toho, že representují kapitál přes 35 milionů zl., který právě těmto kruhům přispívá a prospívá všem jejich zájmům.

Velectění pánové, změny, které jsou uvedeny v zákoně, mají úmysl jednak vzbuditi důvěru k záložnám, která mnohými úkazy snad sem a tam byla zviklána a sice takovým dozorem, aby na všech bylo viděti, že fest dozor úplný, a tudíž také důvěra k těmto podnikům se poskytla, a na druhé straně zákon sám rozšiřuje působnost záložen, pokud se týče jednotlivých hospodářských úkonů, pokud se týče také možnosti sesílení kmenového jmění, a konečně činí možnost spojení fakultativního s t. zv. kontribučenskými fondy.

Velectění pánové. Nebudu při počátku zahájené generální debaty vypočítávati veškeré jednotlivosti, které tento zákon na zlepšení bývalého zákona učinil. Uvedeny jsou detailně ač stručně na počátku mé zprávy a myslím, že stačí v jenerální debatě toto všeobecné uvedení, a mohu tudíž klásti slušnou prosbu, abyste vešli ve speciální debatu o tomto zákoně, který se Vám předkládá a který po mém skromném náhledu znamená v každém ohledu zlepšení poměrů záložen proti zákonu z r. 1896.

Navrhují se také dvě resoluce a sice týkající se skladišť obilních.

Co se týče obilních skladišť, jest ta otázka, která zajisté pro naše rolnictvo má dalekosahlý význam; ale jest na druhé straně slušno a nutno, aby tato otázka, jakmile vstoupí v život, vstoupila v život s plnou rozvahou, s plnou propracovaností.

čáslavská záložna obrátila se na zemský výbor žádajíc, aby byl upraven poměr těchto nových zamýšlených podniků, skladišť obilních, proti okresním hospodářským záložnám, resp., aby financování těchto skladišť stalo se pomocí okresních hospodářských záložen. Velectění pánové, Vy víte, že v zákoně samém, ve starém i v novém, ve čl. 8. jest ustanovení, kterým se umožňuje záložnám dávati zástavy na hospodářské plodiny.

Jedná se o to, má-li se povoliti určitý způsob buď dávání zástav na hospodářské plodiny, neb pevného kupování, neb prodávání se strany okresních hospodářských záložen. Vy, pánové, kteří znáte věc, víte dobře, že v této otázce rozcházejí se názory o Německu, specielně v Bavorsku, kde máme 3 typy, které jsou založeny na zapůjčování a. kupování, že tedy v té věci také tam posud není jasno. Zemský výbor zařídil šetření a mohu vám říci, že došlo asi snad 120 neb 130 vyjádření, ačkoliv dosud ne všecky. Také tato vyjádření se liší: jedni jsou pro spojení skladišť obilních se záložnami, druzí jsou proti němu, ale i ti, kteří se vyslovují pro spojení, vyslovují svou pochybnost ohledně kupování na pevno a prodeje aneb zápůjček, tak že jest zapotřebí a zemský výbor to také navrhuje, i komise na to přistoupila, by v této věci dokončilo se šetření u příslušných faktorů a aby příštím rokem podán byl návrh, abychom v této důležité otázce, poněvadž se má engažovati velký národní kapitál, přistoupili k tomu upravení jasně a i a základě určitých fakt.

Velectění pánové, já jsem pojmul do své zprávy také vyjádření, které vláda učinila ve výboru ohledně obilních skladišť a sice proto, aby ti pánové, kterým se jedná o založení skladišť obilních v celé řadě okresů, věděli názor vlády v této věci, a při svých | racích mohli se říditi dle něho a nemusili nějakých zbytečných kroků činiti.

Poněvadž komise byla přesvědčena, že je možné, že během toho roku může z některého okresu přijti žádost v ohledu založení obilních skladišť na zemský výbor, proto dala do své resoluce žádost směřující k tomu, aby zemský výbor posuzoval veškeré tyto žádosti, které dojdou v mezidobí, než bude zákon upraven, blahovolně, aby v mezích tohoto zákona je vyřizoval způsobem pokud možno příznivým.

Komise přišla k tomu názoru, že jest celá řada věcí v zákoně, které by se měly měniti, ale nepřistoupila hned na změnu, poněvadž se rozcházejí názory valně, jak se to má upraviti.

Já se dotknu jen jedné otázky. Jest to otázka, jakým způsobem se má děditi pěi rozprodeji usedlosti, jakým způsobem

se má uvarovati malinkým podílům tím tříštěním usedlosti tak, že zakládání matrik podílníků stává se nemožným, a konečně, jakým způsobem by se to upravilo, aby podíly byly určitou výší obmezeny, respektive, by mohly záložny a majitelé usedl- stí je vykoupiti. Tolik jisto jest, že jest zapotřebí, by o tom slyšeni byli znalci příslušní, abychom tu věc upravili případně, poněvadž dnes - to si řekněme upřímně - ta věc v zákoně upravena není.

Velectění pánové, jest ještě celá řada jiných otázek, které ráčíte míti v druhé resoluci, a my myslíme, že učiníme v té věci nejlépe, když požádáme zemský výbor, aby svolal anketu z kruhů záloženských, aby se o té otázce vyslovila, abychom příštím rokem tyto otázky, které dnes upraviti nemůžeme, upravili, poněvadž, pánové, nějaké upravování přenáhlené by bylo rovněž pochybené, jako upravování nerozumné.

Proto myslím, že nikterak neškodíme tomu, když na rok tuto otázku dalších oprav ponecháme a přikročíme k tomu, co v zákoně jest, které po mém skromném náhledu -, mohou se náhledy různiti -, jsou rozhodně na zlepšení a sesílení důvěry k našim záložnám okresním hospodářským, jakož i, pánové, rozšíření jejich působnosti.

A zajisté uznáte všichni, že sesílení záložen hospodářských jest v zájmu nás všech, specielně, malého rolníka, a prosím, abyste vešli v speciální debatu o zákoně, který Vám jest navržen.

Nejv maršálek zemský: Zahajuji rokování povšechné o návrzích komise.

Ich eröffne die Generaldebatte über die Commissionsauträge.

Žádá někdo za slovo k povšechnému rokování.

Verlangt jemand in der Generaldebatte das Wort?

Pan posl. Štolc. Dávám mu slovo.

Posl. Štolc: Slavný sněme! Ve zprávě zemského výboru o osnově tohoto zákona nalézá se nota c. k. místodržitelství ze dne 28. září 1898, z níž následkem nejasné stilisace vysvítá neb aspoň vysvítati

by mohlo, že hospodářská záložna v Roudnici n. L. jest v konkursu. Pánové ! Mohl bych dokázati následkem písemných dokladů, které mám po ruce, nesprávnost toho, ale není toho třeba, poněvadž vím, a jsem úplně jist, že stav hospodářské záložny v Roudnici jest sl. zemskému výboru dostatečně a úplně znám a prosím proto pana zástupce zemského výboru, aby v plném domě objasnil a určitě se vyjádřil o stavu hospodářské záložny v Roudnici.

Nejvyšší maršálek zemský: K slovu se přihlásil pan přísedící zemského výboru Dr. Škarda Dávám mu slovo.

Přísedící zemsk. výboru, poslanec Dr. Škarda: Slavný sněme! Na dotaz, který zde byl učiněn od pana kollegy Šolce za venkovské obce mělnické a roudnické, dovoluji si jako referent zemského výboru zde oznámiti, že ve správě zemsk. výboru zmínka ta stala se tím způsobem, že byl do slova citován výnos, který poslalo místodržitelství pražské ministerstvu financí.

Já však při té příležitosti mohu zde prohlásiti, že ze šetření, které konáno bylo zemským výborem, nevzbuzuje stav té záložny a nevzbuzoval žádné obavy, a že také nebylo potřebí žádných opatření snad, aby důvěry k ústavu tomu bylo zase dosaženo.

Při té příležitosti dovoluji si na to poukázati, že podobně věc se má také ohledně okresní hospodářské záložny v Brandýse n. L., kde též podle toho, co zemský výbor vyšetřil, žádné obavy nepovstaly.

Poněvadž tedy nesprávně snad by mohl býti vykládán ten passus, který obsahoval pouze citát z noty finančního ministerstva, tak to při této příležitosti zde konstatuji.

Mimo to však ještě bych vzhledem k vývodům, které zde p. referent komise učinil, na to poukázal v příčině drobení podílů, že zemský výbor již roku 1894 na základě konaná ankety návrh učinil, ale že tehdy slavný sněm na ten návrh v příčině zamezení drobeni podílů nepřistoupil.

Každým způsobem zemský výbor, když slavný sněm se na této resoluci usnese, jakou p. referent navrhuje, vykoná svou povinnosť a bude přihlížeti k tomu, co již v roce 1894 navrhoval.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo v generální debatě?

Verlangt noch jemand in der General debatte das Wort?

Prohlašuji povšechné rokování za skončené.

Ich erkläre die Generaldebatte für geschlössen.

Závěrečné slovo má p. zpravodaj. Pan zpravodaj se slova vzdává.

Der Herr Berichterstatter verzichtet auf das Wort.

Na konci rokování povšechného jest mně předložiti slav. sněmu otázku, zdali béře návrhy komise za základ rokováni podrobného.

Am Schlusse der General Debatte habe ich dem hohen Hause die Frage vorzulegen, ob dasselbe die Antrage der Commission als Grundtage der Spezialdebatte annimmt

Žádám pány, kteří tomu náhledu přisvědčují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Frage bejahen, dee Hand zu erheben.

Slavný sněm přijal návrhy komise za základ rokování podrobného.

Das hohe Haus hat die Frage bejahend entschieden.

Dovoluji sobě navrhnouti, aby bylo snad dovoleno, by p. zpravodaj uváděl toliko číslice dotyčných paragrafů, a podotýkám, že při § 19. a 55. jest minoritní votum, které přijde při dotyčných paragrafech k projednání.

Ich erlaube mir vorzuschlagen, dass dem Herrn Berichterstatter gestattet werde lediglich die Ziffern der Paragraphe anzuführen und bemerte, dass beim § 19 und 55 Minoritätsvoten vorliegen, welche bei diesen Paragraphen zur Verhandlung gelangen werden.

Zpravodaj posl. Dr. Pacák: § 1.

Oberstlandmarschall: Verlangt jemand zu § 1 das Wort ?

Žádá někdo za slovo ke §. 1 ? Jest přijat.

Er ist angenommen.

Zpravodaj posl. Dr. Pacák: § 2.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k §. 2. ?

Verlangt jemand zu § 2 das Wort?

Pan poslanec Krumbholz; dávám jemu slovo.

Poslanec Krumbholz: Slavný sněme! Ve čl. 2. jest prohlášeno jmění kmenové okresních hospodářských záložen za veřejněprávní. Toto označení povahy kmenového jmění nestalo se dosud v žádném ustanovení zákonném, až teprve zákonem ze dne 30. června r. 1896 stalo se poprvé. Tím, že jest kmenové jmění toto prohlášeno za veřejněprávní, jest dáno pod jistá obmezení, pod jistá pravidla, která nespadají pod ustanovení zakona občanského; zejména,co  se týče majetku samotného, prohlašuje se tu, že nepatří kmenové jmění jednotlivcům, těm skutečným původním majitelům a zároveň jest v 2. části obmezeno i  právo, aby tito účastníci samostatně mohli s jměním tím nakládati. Dále stanoveno tu, že podléhají původní vlastníci toho jmění rozhodnutí jiných a že mají na kmenové jmění zároveň jiní činitelé vliv co do jeho vedení a spravování.

Tím, že povaha tohoto kmenového jmění jest prohlášena za veřejněprávní, jsou ti skuteční vlastníci původní, omezení kdežto dříve, dokud nebylo jmění to za veřejněprávní majetek prohlášeno, byl to majetek povahy soukromoprávní a měl význam ten, že upraveny byly právní poměry jeho zákonem občanským, kterýž bdí nad vlastnictvím majetku a užívaní majetku toho, a nebylo upravování soukromého majetku toho podřízeno ustanovením práva veřejného.

Tím, že je dána tomuto kmenovému jmění povaha jmění veřejného, dává se právo zasahovati do záležitostí jmění toho různým korporacím. Poukazuji zde k okresním zastupitelstvům, v nichž zasedají z pravidla také zástupové měst, průmyslu a velkých statků, kteří mají v tom různé zájmy a jsou také zároveň i členy konkurenčních závodů peněžních, což může míti neblahý vliv na vedení a dozor v těchto záložnách.

Mimo okresní zastupitelstva má zde také zemský výbor právo dozorčí a i to může míti jisté nepříjemné následky, pováží-li se na př. že i zemská banka nalézá se pod přímým dozorem zemského výboru, takže skutečně také již jsme nalezli v osnově zákona ustanovení, že nejlepším dlužníkům pro záložnu, t. j. obcím, nemohou se půjčky poskytovati. V komisi však bylo od toho upuštěno, takže dnešního dne již v návrhu samém to ustanovení toho není. Mimo to jest dáno právo, že mohou i politické úřady do vedení a nakládání s tím majetkem zasahovati, ačkoli dle mého soudu mělo by jen těmto všem dozorčním orgánům, jak okresnímu, tak zemskému výboru, tak i politickým úřadům náležeti právo, aby dbali toho, by dle stanov či dle zákona, který pro záložny hospodářské vydán jest, bylo příslušných ustanovení přísně šetřeno. Že nebylo kmenové jmění veřejně právním, tomu nasvědčuje okolnost, že povstalo toto kmenové jmění z bývalých okresních záložen, a kapitál, ze kterého povstaly okresní záložny, povstal zase z jmění jednotlivých fondů na panstvích, nynějších velkostatcích a tyto fondy povstaly opětně z bývalých sýpek, kteréž v minulém století byly založeny za účelem, když by v Čechách byla neúroda nebo hlad, aby panství tehdejší nemusilo své poddané z vlastních prostředků podporovati. Za tím účelem naléhala tehdejší panství, aby v dobách úrody byly zásoby pro budoucí léta neúrodná ukládány v sýpkách. Na jednotlivých panstvích byla věc takto prováděna a teprve v pozdější době bylo se strany vyšší k tomu působeno, aby podobná zřízení na všech panstvích celého království byla zavedena. Tenkráte nebylo žádným dekretem dvorské kanceláře dáno právo, aby to které panství tento majetek v sýpkách spravovalo nýbrž bylo to ponecháno účastníkům, majitelům kmenových rustikálních usedlostí. Že skutečně nikdo jiný neúčastnil se v zakládání tohoto kmenového jmění v oněch sýpkách, toho dokladem jest, že v tehdejší době ani velkostatky nepřispívaly k sypání obilí do oněch sýpek. Průmysl a obchod také se v tom neúčastnil a města teprv nikoli.

Činili tak pouze a jenom majitelé usedlosti rustikálních, z těch selských statků, na kterých nyní má váznouti toto jmění kmenové.

Tudiž byl základ položen čistě od majitelů těchto usedlostí a nikým jiným. Rovněž žádným dosavadním ustanovením nebylo ustanoveno, že povaha tohoto kapitálu jest veřejně právní a stanoveno jenom kterýmsi nařízením, že má sloužiti k účelům veřejným a právě tedy k účelu tomu, aby podporovali se účastníci této záložny.

Dle nynějšího zákona vlastnictví podílů patří na pozemky, na nichž jest podíl vázán, a, i když nejsou označeny osoby, jest přece majitel pozemků, na nichž podíl hospodářské záložny vázne., majitelem a vlastníkem podílu.

Jest to vlastnictví soukromoprávní a není to nižádným vlastnictvím povahy veřejně právní. Zásada veřejnoprávnosti nebyla dříve do zákona pojata, teprve zákonem ze dne 30. června 1896. stalo se tak poprvé. Poněvadž pak přiřknutí tomu kapitálu povahy veřejnoprávní obsahuje omezení práv vlastnických a užívání tohoto kmenového jmění původním vlastníkům, činím návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Odstavec 1. čl. 2. má zníti: Kmenové jmění okresních záložen hospodářských jest povahy soukromoprávné, jmění to budiž nestenčené zachováno a nepřipouští se, aby bylo děleno nebo zrušeno. (Výborně !)

Nejv. maršálek zemský.: Pan posl. Krumbholz činí následující návrh:

Odstavec 1. Článku 2. má zníti: Kmenové jmění okresních záložen hospodářských jest povahy soukromoprávné, jmění to budiž nestenčené zachováno, a nepřipouští se, aby bylo děleno nebo zrušeno.

Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Přichází nyní ke slovu p. poslanec Dr. Karlach.

Dávám jemu slovu.

Posl. Dr. Karlach: Slavný sněme! Nehodlám vyvraceti důvody, které právě byl přednesl pan posl. Dr. Krumbholz pro vynecháni slova "veřejnoprávné", ačkoliv jsem toho přesvědčení, že bych, nejsa právníkem, doved! vyvrátiti úplně tyto názory; neb jest dostatečně známo, že fondy tyto, o kterých dnešního dne jest nám pojednávati, od prvního počátku, od založení obilních sýpek, měly charakter veřejně právní a podržely tento charakter a tuto povahu až p: > dnešní den. Nechci však přece býti neskromným a ponechávám raději záležitosť tuto osobnostem, jež v právech úplně jsou znalé a dovedou nad slunce jasněji vyvrátiti důvody p. posl. Krumbholze.

Já toliko, velectění pánové, přihlásil jsem se ke slovu za tou příčinou, abych upozornil sl. sněm na jistou, abych tak řekl, stylistickou ohybu v odstavci a linea 2. § 2.

Tendencí celého zákona nám předloženého jest povznésti okresní hospodářské záložny, povznésti ty fondy, které v souhrnu v celém českém království tvoři důležitý faktor národohospodářský, které v sobě chovají, abych tak řekl, zárodek mnohého zemědělského pokroku a prospěchu pro dobro malého rolnictva.

Kapitál téměř 9 milionů jest krásným sice jměním, ale za našich poměrů na veliké podniky, na podobné podniky, jaké má na př. v úmyslu záložna čáslavská, na obilní skladiště, nezdá se mi ještě býti příliš mohutným.

Tendence tohoto zákona jest zajisté bez odporu rozmnožení, sesílení, zmohutnění těchto okresních hospodářských záložen a tu se táži, velectění pánové, čím vlastně sesílí se tyto okresní hospodářské záložny? Sesílí se dluhy? Nikdy nikomu nenapadne, že by obchodník, jenž si hodně vydlužil, také se již sesílil. Ani země, ani stát rozmnožením dluhů se nesesiluje, já bych spíše řekl, že se zatěžují. Dluhy jsou zatížením, ne zvelebením jměni. To tuším nemůže podléhati odporu.

Zde nacházím v tom odst. § 2. také to slovo "sesílení", že může okresní hospodářská záložna své jmění kmenové sesíliti eventuelně vy dlužením.

Vydlužením nesesiluje se jmění, rozmnožuje se však všelikerým jiným způsobem a tomuto rozmnožení jmění přihlódá tento zákon.

Předloha nám chtěla navrhnouti v tomto odst. rozmnožení kmenového jmění. Proto také poukazuje postupně v dalších §§ jak asi představuje si to rozmnoženi jmění.

Představuje si je sesilováním, rozmnožováním, z reservních fondů až do 50 proc. a před chvíli ráčili jste slyšeti z úst p. referenta dra. Pacaka, že má tento slavný sněm uložiti zemskému výboru, aby příštim rokem uchystal předlohu, kterou by upraveny byly ty proudy toho rozděleni, rozkouskování snad až do krejcaru, při tom neblahém dělení pozemků beze všeho ohledu, který je u nás velice k politování, při tom drobení těch podílů až takměř do krejcaru, aby upravena byla předloha, kterou by takové nepatrné podíly mohly býti doplňovány až do jisté míry zlatých. Když budou doplněny tyto podíly do výše několika zlatých a reservní fond vzrostl by do 50 proč, tedy přes 4 miliony, tu by ovšem sesílil se kmenový kapitál, ale bylo by to rozmnoženi jmění, a proto, pánové, poněvadž zdá se mi býti případnější výraz, tiby bylo jmění to "rozmnoženo" nežli "sesíleno, " navrhuji v odst. 2 alinea 2. "naproti tomu dovoluje se, aby konečné jmění okresních hospodářských záložen na základě usnesení valné hromady atd. bylo ,, rozmnoženo" na místo "sesíleno. " (Výborně ! Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: K slovu se přihlásil p. poslanec Janda.

Posl. Heřman Janda: Slavný sněme! Mám za svou povinnost jako předseda komise, která se osnovou zákona, jež byla sněmu předložena, zabývala, promluviti ještě několik slov, a sice musím tu především říci, že musím jaksi k svému politování jedenkráte nesouhlasiti s členem našeho klubu, a sice s panem kol. Krumbholzem. Pán kol. Krumbholz zde poukázal na to, že teprv v roce 1896 (Posl. Krumbholz: 30. června) - mně je to známo také, - jmění okresních hospodářských záložen bylo prohlášeno za veřejně, právní.

Já to uznávám, že to snad nebylo dříve veřejně prohlášeno; ale, kdokoliv zná tyto instituce, všecky tyto věci, jakým způsobem kontribučenske obilní fondy zřízeny a jak zřízeny dnes jsou kontribučenské fondy peněžní, musí prohlásiti, ze nikdy zákonodárce neměl úmyslu, pokládati toto jmění za soukromoprávní, poněvadž vždy bylo považováno, a každý je také považoval za veřejnoprávní.

Já, pánové, lituji a želím toho velice, že v mnoha případech mnozí správcové toto jmění považovali příliš za soukromoprávní (Veselost, Tak jest!), a tímto způsobem se také stalo, že toto (mění není dnes tak veliké, jakým bývalo a jakým by mělo býti.

Nebo za to, pánové, můžeme jenom děkovati, že konečné zemský výbor před více než 35 lety celé této záležitosti se uchopil a že tady rolnictvo nalezlo jaksi jmeni, o kterém se dříve velmi málo vědělo.

Ale i dnes vidíme, kdyby se to nebylo bývalo stalo, kdyby se nebyl býval před 35 lety zemský výbor této záležitosti uchopil, že by to dnes vypadalo s celými nařízeními okresními hospodářskými záložnami, těmi kontribučními obilními fondy, tak, jako to vypadá dnes po většině s peněžními fondy kontribučními, poněvadž vidíme, jak se stále drobily a jak se ztrácely a sice následkem toho se ztrácely, poněvadž mnozí lidé je považovali za soukromoprávní. (Tak jest! Veselosť. )

Velectění panové! Já nepochopuji, že pan kolega Krumbholz se považuje za zkrácena, pakliže dnes podíly okresních hospodářských založen, které jsou utvořeny z kontribučenských fondů obilních a jsou spojeny v okresní hospodářské záložny, jsou obmezovány dozorem okresního výboru, dozoru zemského výboru a eventuelně i dozorem vlády. (Posl. Krumbholz: Já jsem mluvil o obmezení působnosti !)

Pan kollega Krumbholz praví, že jest obmezována působnost jich. Tato působnost; jestliže bude obmezována něčím, může býti obmezována jen tím, že těmto orgánům, které jsem jmenoval, jest přirčen nějaký dozor nad okresními hospodářskými záložnami. Kdyby těmto orgánům dozor nebyl přiřčen, nemohly by je obmezovati. Já jsem o tom přesvědčen, že se tento dozor málo kde užívá a, jestiže se dnes dozor tento řádně neděje, jest to přirozeným způsobem věci povolaných faktorů, aby ve věci zakročili. Jsem přesvědčen, že u příslušných instanci by reussirovali, že by zemský výbor netrpěl, aby dozor nad okresními záložnami hospodářskými z choutek a prospěchů ze strany dozorčích organů místních byl na škodu záložen hospodářských zneužíván.

Já, pánové, však vidím právě v tomto dozoru velkou výhodu, kterou mají hospodářské okresní záložny před jinými zákonámi a před jinými zaIožnami jednotami. My vidíme, že právě následkem toho že tyto záložny mají tento dozor, dáva se jim ta největší důvěra a že následkem toho také mají důvěru u obecenstva, které vklady své tam vkládá, a následkem toho také mohou ve prospěch rolnictva působiti.

Tak mohou působiti jen proto, poněvadž se povazuje veškeré jejich jmění za veřejně-pravní, poněvadž jakmile, by se považovalo za soukromoprávní, nastaly by poměry, jaké u nás bývají.

Pánové, v této věci máme my rolníci úplné přesvědčení.

Někomu by se nelíbilo, že jest tam zvolen X., někomu by se nelíbilo, že jest tam zvolen Y. "Já si tam podíl nechám", poněvadž, jakmile by se pokladalo za to, Že jest to jmění soukromoprávní, byl by také následek ten, že by každý měl právo, svůj podíl vypověděti. Jakmile se řekne a, řeklo by se také b. Já prohlašuji tu veřejně, že v zájmu a v interesu všech kmenových usedlostí, v zajmu interesu každého jednotlivého podílníka jest, aby tyto podíly byly veřejněprávní, poněvadž náleželo by jmění jejich těmto jednotlivcům. Kdyby tyto podíly nebyly spojeny dohromady v okresní hospodářské záložně v jeden celek, pak by neměly tyto záložny práva přijímati cizí peníze, nesměly by pravě těmi penězi vydělávati a následkem toho by nenašly peníze jednak podílníkům, jednak nezaopatřovaly by peníze pro rolníky, kteří těchto peněz potřebují. Pánové, ve věci, která se žádá, aby byly záložny tyto veřejněpravní, vidíme, že se ve věci této jedná o skutečnou nápravu. Ostatně to uznal také sněm v r. 1896, že to tak přijal, aby to bylo zrejmě naznačeno, Dnes vlastně ani není jednání o této záležitosti, když již rozhodl tento sněm v tomto smyslu v roce 1896.

Pan kollega Krumbholz. již v roce 1896 tomuto sněmu naležel i nenahlížím, proč by najednou sněm za 2 nebo za 3 roky měl býti jiného náhledu a viděl, že toto veřejněpravní postavení záložen hospodářských respektive jmění jejich těmto záložnám škodí. Já v tom vidím užitek a poněvadž vidím v tomto zákonu užitek podílníků a veškerého rolnictva, žádám, abyste návrh pana kolegy Krumbholze nepřijímali, nýbrž abyste přijali návrh, jak jej navrhuje komise. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Není ni kdo více přihlášen ke slovu.

Es ist Niemand mehr zum Worte bemeldet

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Po skončené debatě vyžádal sobě slo va dotyčný pan referent zemského výboru

Dávám slovo p. dru Škardovi.

Přísedící zemského výboru poslanec dr. Škarda: Slavný sněme! Nemyslil jsem, že bude mně vykonati ovšem nikoliv těžkou úlohu, abych, totiž zde, ve slavném sněmu dokázal, že okresní hospodářské záložny, jež vznikly, jak známo z hospodářských záložen a tyto opět z obilních sýpek, nikdy nebyly ústavem soukromoprávním, nýbrž že měly vždycky povahu veřejněprávní. (Tak jest!)

Bylo to r. 1788, kdy patentem ze dne 9. června bylo ustanoveno, že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku mají býti zařízeny kontribučenské tak zvané obilní sýpky. Fondy ty byly zařízeny za tím účelem, aby malé rolnictvo, tedy tehda, jak se nazývali, poddaní, v určitých dobách vždycky určitou částku obilí - detaily nebudu uváděti - ukládali do sýpek, aby v tom případě, kdyby nastala nouze, tito poddaní, tehdejší malé rolnictvo, dostalo potřebnou míra k osetí a vůbec ku provozování hospodářství.