Proto jest nutno, aby se v této věci stala náprava, již v zájmu úvěru našeho maloživnostnictva, aby toto naše živnostn. nebylo vydáno takové kanceláři v šanc, aby nemusílo na základě falešných zpráv z dotčených informačních kanceláří ua své existenci trpěti.

Jak jsem z předu pravil, jest záhodno, aby tyto informační kanceláře zřizovány byly při institucích, které požívají práva veřejnosti, a které by byl v úplně hodnověrny, jako na př. informační kancelář vývozního spolku, kancelář při obchodní komoře atd. a mělo by se zameziti, aby soukromníci směli dostávati koncesse, poněvadž můžeme upřímně říci, že v 90 případech proti 10 podávají zprávy úplné falešné. Proto, poněvadž jest příležitost o této věci pojednati, činím sl. sněmu návrh, aby za odstavcem V. přijat byl odstavec VL, že c. k. vláda se vyzývá, aby zastavila udělování a vykonávání koncessí soukromým informačním kancelářím. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec dr. Baxa činí návrh, aby za VI. se stalo ještě toto usnesení:

C. k. vláda se vyzývá, aby zastavila udělování a vykonávání koncessí soukromým informačním kancelářím.

Žádám pány, kteři podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Žádá ješte někdo za slovo ?

Pan poslanec Adámek.

Přísedící zemského výboru poslanec K. Adámek: Rozšiřovaní dokonalého odborného vzdělání jakož i racionelní organisace živnostnictva jsou a zůstanou stéžejnim cílem rozumné a prozíravé politiky živnostnické.

Při organisaci našeho živnostnictva musíme státi na zásadě, že zdárné řešení otázky živnostenské - jako otázky rolnické - není toliko zájmem těchto výrobních tříd, ale velkou důležitostí celého národa.

Na tomto základě jest vybudován program naší hospodářské asociální politiky; tímto směrem musí postupovati všecky opravdu národní strany politické. (Výborně!) Naše návrhy, které se v příčině vývoje organisace živnostenské učinily, obsahují arciť jen hlavní požadavky. Pánové, ani v oboru odborného vzděláni ani v oboru organisace živnostnictva nedospěli jsme dosud k cílům konečným, jakkoli v poslední době v ohledu tomto byl učiněn u nás značný pokrok. Ale již to, co se stalo, způsobilo valné přeměny v poměrech živnostnictva.

Ukazuje se, že živnostnictvo odborným vzděláním vynikající a dokonale sorganisované stále víc a více mohutní a vyniká a že toto živnostnictvo podniká hlavně v oborech řemeslných stále íntensivnější konkurenci se svými soudruhy méně vzdělanými a nedokonale sorganisovanými.

Trváme na tom, a bylo by žádoucno, aby v nejširších kruzích řemeslnictva proniklo toto poznání, že v tomto zápas při této konkurenci, jež se v kruzích maloživnostnictva šíří, živnostník méně vzdělaný a nesolidní obstáti nemůže a že ho před záhubou nezachrání nižádná moc na světě.

Návrhy naše, jež sl. komise přijala za své a dnes odporučuje k přijetí, týkají se především zdokonalení povinné organisace živnostnictva, založené na živnostenských společenstvech.

V království českém je zřízeno asi 2000 společenstev, která čítají as 200. 000 Členů.

Panové, kdyby všechna tato společenstva byla vykonala své povinnosti, jež jsou zákonem na ně vloženy, a kdyby byla plně použila práv, zákonem jim propůjčených, nebylo by dnes tolik stesků v kruzích živnostníkův.

Avšak s politováním musím konstatovati, že nepatrná jest menšina společenstev, jež těmto povinnostem zákonným dosud učinily zadost.

Zvláště pak s největším politováním jest, že zejména v oboru hospodářském nenaplnily ony naděje, které na ně byly kladeny.

Jak obmezená jest činnost společenstev v těchto oborech, ukazuje činnost jejich při zakládání pomocných pokladen na základě zákona ze dne 16. června 1892 ř. z.

Na zakládání těchto pokladen byly skládány veliké naděje a v království českém bylo koncem roku 1896 toliko 10 takových pokladen pomocných a přece jsou tyto pokladny netoliko eminentně svépomocne, ale celá správa jich jest samosprávná. My stále s velkým nadšením o svépomoci a o samosprávě mluvíme, ale ve skutečnosti vypadá to tak, jak jsem naznačil.

Za plných 5 let založí se 10 pomocných pokladen v král, českém, v němž jest 2000 společenstev živnostenských ! Je to patrným důkazem nedostatku činorodé iniciativy při prováděni i nejdůležitejších úkolů hospodářských a sociálních, bez níž i sebe lepší zákony zůstávají mrtvou písmenou.

Čelnou příčinou neúspěchů dosavadních reform živnostenských a sociálních jest nedokonalé jich provádění.

Vytknul jsem již při prvém čtení našeho návrhu, že příčina tohoto nedokonalého provádění živnostenského a sociálně-politického zákonodárství hlavně v tom spočívá, že při živnostenských úřadech vůbec není zpravodajů pro tyto agendy dokonale odborně vzdělaných.

Dnes táži se p. zástupce vlády, zda hodlá vláda přistoupiti konečně k těmto reformám našich živnostenských úřadů a zda-li koná přípravy ke zřízení takových odborných referentů pří politických úřadech ve všech stolicích?

Při prvním čtení našeho návrhu vytkl jsem, že největší nedostatek organisace živnostenských společenstev v tom spočívá, Že společenstva byla slučována ze živností nesourodých, a vzájemně spolu konkurujících. Ukázal jsem ku re soluci na říš. radě usnesené dne 11. listopadu r. 1896. Když se rokovalo o novele živnostenského řádu z r. 1897, bylo vládě uloženo, aby přistoupila k revisi živnostenských společenstev a aby konala v této věci náležité šetření.

Kladu druhou otázku zde přítomnému zástupci vlády, zda vláda konečně koná přípravy ku této revisi a zdali koná přípravy ku zakládáni svazků společenstev které mají tak velkého významu zvláště pro menší společenstva a pro vybudování organisace společenstevní vůbec ?

Svépomocná společenstevní organisace může jen tehdáž míti na vymanění živnostnictva z jeho krušných poměrů rozhodující vliv, jestli provede se všeobecně. Veliký tento úkol není nedosažitelný; může ale býti dosažen, toliko horlivou součinností všech k tomu povolaných faktorů, a účinnou podporou vlády i také živnostnictva.

Ti, kdo namlouvají živnostnictvu, že k této organisaci není dospělé, že nemůže ji provésti, že nemá k tomu prostředků a síly, toliko podlamuji jeho odvahu a sebevědomí. Jest žádoucno, aby v těchto proniklo přesvědčení, které hlásal svého času starý Thiers, že jen ten provede věci veliké, který pokládá všecko za možné.

Při odůvodnění svého návrhu dne 24. března t. r. jsem ukázal k některým úspěchům organisace svépomocné na důkaz toho, jak velice důležitou k vývoji našeho živnostnictva jest; k doplnění toho uvedu jenom nejnovější dvě fakta.

Tržnice nábytku společenstva truhlářů měla v roce 1898 příjem 61. 844 zl., zásobící společenstvo pekařů v Praze v roce 1898 obrat 700. 000 zl., a čistý zisk 13. 000.

(Slyšte!) Také tato fakta dokazují, co jsem při prvním čtení pověděl, jak velevýznamný prospěch hmotný ma organisace tato pro živnostnictvo spolčené.

Snahy tyto arci, jak jsem vytkl, by mela vláda horlivěji podporovati než se dosud děje, a já kladu na nepřítomného p. zástupce vlády 3. dotaz, aby nám sdělil, zdali vláda přistoupí k vydatnému přímému nebo nepřímému podporování společenstev nákupních, zdali koná přípravy k tomu, a jak daleko tyto přípravy dospěly ?

Největší úkol při této akci spadá na orgány živnostnictva samého a na ně samo.

Velikou překážkou vývoje svépomocné organisace živnostnictva jest v živnostnictvu našem hluboce zakořeněná vzájemná nedůvěra a nesvornost. Zkušenost bohužel učí, že nikdo nezávidí řemeslníku vznik jeho tak, jako jeho vrstevník, jako jeho soudruh. Tato rakovina, která jest bohužel u nás velice rozšířena, jest hlavní překážkou úspěchů organisace svépomocné.

V těchto poměrech by mohla zvláště Jednota zemská živnostenských společenstev mnoho podnikati v rámci programu svého.

Pro vývoj organisace živnostenské důležitější otázkou jest odbyt. O této otázce nehodlám se dnes šířiti; podotknu pouze, že oprávuěny jsou stesky řemeslnictva, že v ohledu tom naše zámožné třídy společenské nekonají svou povinnost vůči řemeslníctvu. U nás se stalo modou kupovati výrobky i méně cenné z ciziny a viděly se případy, že český výrobek se přiváží z ciziny za drahé peníze. Ku př. obuv, která se prodává na boulevardech pařížských, bývá namnoze v Cechách vyrobována. Pokud můžeme stejně solidní výrobky u nás opatřiti, dotud tímto módním kupovánim zboží v cizině sami sebe ochuzujeme a živnostnictvo poškozujeme. (Souhlas. )

U nás mluví se pořád o hesle "svůj k svému", ale ve skutečnosti obyčejně nejméně drží se hesla toho ti lidé, kteří je nejnadšeněji hlásají. (Výborně!)

Řemeslnictvo nesmí arciť spoléhat, že z pouhého vlastenectví bude míti hojného odbytu i méně dokonalých výrobků, ale musí k rozšíření tohoto odbytu přispívati solidní umělou prací, dokonalostí.

Řemeslnictvo namnoze právem touží a žaluje, že se mu činí konkurence nezřízená prací trestanců.

V zásadě musíme trvati na tom, že trestanci musí pracovati, poněvadž práce jest prostředkem polepšujícím.

Avšak také zase musíme trvati na tom, že se v trestnicích nesmí vyráběti výrobky takové, které by s řemeslníky, a to hlavně v nejbližším okolí trestnic, konkurovaly.

O otázce této bylo velmi často mluveno, a jest žádoucí, aby se strany vlády dáno bylo náležitého vysvětlení.

Proto kladu panu zástupci vlády otázku, zdali hodlá vláda přikročiti k obmezení řemeslné práce v trestnicích a zdali se hodlá spravovati tou zásadou, aby v trestnicích nebyla konána žádná řemeslná výroba, kterou by se s řemeslnictvem konkurovalo, dále, zdali je vláda ochotna vyhověti zcela odůvodněnému přání našeho řemeslnictva, aby při dodávkách pro vojsko a jiné statni ústavy také náležitý zřetel - a pokud možno největší zřetel - byl brán k výrobkům řemeslným ?

Konečně budiž mi dovoleno vznésti ještě jinou otázku k p. zástupci vlády, hodlá-li vláda zjednati záruku ochrany solidních živnosti proti nesolidní konkurenci nebo proti vykořisťujícím kartelům, nedovolenému podomovnictví atd. ?

Této otázky dotknul se také p. Dr. Baxa ve svých vývodech, když mluvil proti falešným zprávám soukromých informačních kanceláří.

Naše postavení k této resoluci posl. Dra Baxy je docela jednoduché.

My stojíme a budeme vždycky státi proti každému švindlu, kterým se poctivá živnost ve svém vývoji ohrožuje.

A proto zásadně nemám pražádné námitky proti návrhu pana poslance Dra Baxy. Návrh tento dá aspoň podnět k příslušnému vyšetření těchto poměrův a obledně vad, jež může vésti konečně ku nápravě.

Po nastřádaných zkušenostech jsem neměl valné naděje, že p. zástupce vlády k otázkám, jež mu položím, odpoví.

V tom mlčeni a mluvení našeho p. vládního zástupce je systém.

J. Exc. p. místodržitel ujímá se z pravidla pouze tehdáž slova, když má ve jménu vlády ohlásiti, že nehodlá vláda důsledně prováděti rovnoprávnost, že nehodlá rozšiřovati autonomii tohoto sněmu král. českého ani v rámci platné ústavy, anebo, když nám má ohlásiti, že na zachování pověstného "hieru spočívá budoucnost Rakouska. (Tak jest!)

Když však jde o tak důležité otázky, které se týkají životních zájmů našich středních trid výrobních, tu pan místodržitel není vůbec ve sněmovně, na tož aby dal odpověď k dotazům, které byly k němu učiněny. Mám za to, že vláda mohla dobře dati náležité objasnění, poněvadž měla času, aby se J. E. p. místodržitel informoval i o méně důležitých věcech.

My jsme své návrhy učinili již v březnu t. r. i bylo k tomu dosti času, aby o návrzích těchto vláda se vyslovila. Toto mlčení jest velmi výmluvné; ukazuje jakou váhu vláda klade na řešení otázek živnostenských, které mají nejen pro budoucnost našeho národa, nýbrž i celé říše tak veliký význam. (Výborně!) Slova se mluví, ale skutky nepřicházejí. Opakuji otázky, které jsem k Jeho E. panu místodržiteli položil. Ujišťuji jej, že z té zamlklosti od vládního stolce netoliko my ale i naše živnostnictvo nebude nejlepšího poučení, s jakou opravdovostí jsou zastavány a hájeny jeho zájmy tam, kde by měly býti hájeny a zastávány nejhorlivěji.

Prohlašuji, že budu hlasovati pro návrhy komise. (Výborně. Hlučný potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Prohlašuji rokovaní za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Krejčík: Slav. sněme! Po tom, co uvedli vážení páni řečníci, jest s dostatek a jasně dokázáno, že návrhy, které komise živnostenská měla čest slavnému sněmu předložiti, obsahují v jádru svém samé naléhání a nutné požadavky živnostnictva českého a živnostnictva vůbec.

Ohledně dodatku k resoluci komise zemědělské navrhovanému panem dr. Baxou, budiž mně dovoleno pronésti několik slov. Já dovoluji si prohlásiti, že pro svou osobu nemohu proti tomu, co pan posl. Dr. Baxa uvedl, ničeho namítati, naopak konstatuji, že v tom, co uvedl, bylo mnoho pravdivého a důležitého, co skutečně pronikavé nápravy v zajmu živnostenských a obchodních kruhů vyžaduje.

Avšak nemaje, velectění pánové, mandátu, abych mluvil zde o dodatku posl. dr. Baxy ve jménu komise živnostenské, musím se obmeziti na praecisování svého stanoviska osobního. Avšak pokud se týče formální stránky dodatku p. dra. Baxy i pokud se týče věcného obsahu, jsou přece jisté okolnosti, velectění pánové, k uvážení.

Předně zdá se mi, že by bylo potřebí, poněvadž věc ta zasahuje v působnost politických úřadů a nepohybuje se pouze ve všeobecných mezích resoluce, kterou přijala komise živnostenská, dodatek onen podrobiti dříve poradě.

A dále, velectění pánové, po stránce věcné dovolil bych si na to poukázati, že, kdybychom dnes přijali dodatek p. dra. Baxy v tom znění, jak jej nám byl předložil, - zdá se mi, - že jistá pochybnost jest namístě; neboť, kdybychom odhlasovali dnešního dne, že vyzývá se cí-. král. vláda, aby nadále zastavila, další udíleni podobných koncessí - jest k uvážení, že právě ony instituce, ony informační kanceláře, které dnes nalézají se již v těchto soukromých rukou, o kterých se byl p. dr. Baxa zmínil, právě tyto soukromé závody nabyly by tímto usnesením, kdyby ovšem vláda k nim přihlížela a podle nich se řídila, povážlivých privilegií a povážlivých patentů, což by zejisté nebylo ani v intenci p. poslance dr. Baxy.

Proto ovšem v této formě bych nemohl se za dodatek přimlouvati - ač věcně s ním souhlasím - ale myslím, že by se zde dala nalézti cesta prostřední.

Dovoluji si slavnému sněmu navrhnouti, aby dodatek p. dra. Baxy byl znovu přikázán k úradě komisi živnostenské, která v době nejkratší by se o něm poradila a která by tento požadavek uvážila a slavnému sněmu o tom podala v nejkratší době ještě dodatečnou zprávu.

Toto usnesení ovšem nebylo by na překážku, aby tato právě předložená a jinak důležitá zpráva komise živnostenské mohla býti schválena a jednání slavného sněmu neutrpělo by tím nijaké újmy v průběhu důležitých jeho záležitostí. Tedy prosím, aby v tomto smyslu byl návrh p. dra. Baxy pozměněn a s touto podmínkou přijat.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise.

K těmto návrhům podal p. Dr. Baxa návrh, který zní:

C. k. vláda se vyzývá, aby zastavila udělování a vykonávání koncessí soukromých informačních kanceláři

K tomuto návrhu dodatečnému navrhl pan zpravodaj, by byl odkázán ještě komisi k předběžné poradě, by komise o něm dodatečně sněmu podala zprávu.

Mám tedy za to, že hlasování bude třeba zavésti tímto způsobem. Především dám hlasovati o tištěných návrzích komise, pak by přišel na řadu návrh pana posl. Dra. Baxy a sice tím způsobem, že bych především dal hlasovati o odročujícím návrhu p. zpravodaje. Kdyby tento byl přijat, tedy by návrh p. Dra. Baxy pro dnešek nepřišel k hlasování. Pakli by odročující návrh p. zpravodaje nebyl přijat, tedy dám hlasovati o návrhu p. posl. Dra Baxy, který by pak byl připojen jako odst. VI. k návrhům komise.

Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Commissionsanträge. Zu diesen hat der H. Abq. Dr. Baxa den Antrag gestellt, es möge als Punkt VI. eingereiht werden:

Die k. k. Regierung wird aufgefordert, die Ertheilung und Ausübung von Concessionen der privaten Informationsbureaux zu sistieren.

Der Herr Berichterstatter hat in seiner Schlußrede beantragt, dass dieser Zusatzantrag des H. Abg. Dr. Baxa noch an die Commission zurückgewiesen werde, damit sie denselben erwäge und darüber nachträglich Bericht erstatte. Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in folgender Weise einzuleiten: Zuerst wird über die gedruckten Commissionsanträge abgestimmt werden.

Tann gelangt zur Abstimmung der Antrag des Herrn Abg. Dr. Baxa und zwar würde ich zunächst den vertagenden Antrag Des Herrn Berichterstatters zur Abstimmung bringen. Sollte derselbe angenommen werden, so wird über den Antrag des H. Abg. Dr. Baxa heute nicht abgestimmt werden. Sollte der vertagende Antrag des H. Referenten nicht angenommen werden, so wird über den Antrag des H. Abg. Dr. Baxa abgestimmt werden und würde derselbe eventuell als VI. Punkt an die Commissionsanträge angereiht werden.

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben ?

Nebyla činěna žádná námitka.

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Dám tedy především hlasovati o tištěných návrzích komise.

Ich werde zunächst die gedruckten Commissionsanträge zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří je přijímají, by pozvedli ruku.

Ich ersuche die Herren, die dieselben annehmen, die Hand zu erheben.

Návrhy jsou přijaty.

Die Anträge sind angenommen.

Nyní dám hlasovati o odročujícím návrhu pana referenta stran návrhu pana Dra. Baxy.

Nunmehr bringe ich den vertagenden Antrag des H. Berichterstatters zur Abstimmung, betreffend den Antrag des Abg. Dr. Baxa, nämlich, dass derselbe an die Commission zur Berichterstattung gewiesen werde.

Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijat.

Er ist angenommen.

Tím pro dnešek odpadá hlasování o návrhu p. posl. Dra. Baxy.

Damit entfällt für heute die Abstimmung über den Antrag des H. Abg. Dr. Baxa.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti hypoteční banky království Českého o výsledcích činnosti a závěrce účtů této banky za rok 1897 a 1898.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Angelegenheiten der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen über die Geschäftsagenda und den Rechnungsabschluß dieser Bank für die Jahre 1897 und 1898.

Zpravodajem jest p. posl. Formánek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj poslanec Formánek: Slav. sněme! Zpráva komise o hypoteční bance jest v rukou pánů poslanců sněmovních. Připomínám jen, že výtěžek roku 1897 proti roku 1896 se zmenšil o 14. 000 zl. a výtěžek r. 1898 proti r. 1897 o 32. 000 zl.

Jinak postup a obchod hypoteční banky stále stoupá, ale co do výsledků se stává stále menším.

Hlavní příčinou toho je, že hypoteční banka jako všechny ústavy, které jsou povinny veřejné účty skládati, byla živnostní daní značně stížená a mimo to, že hypoteční banka, která loňského roku se postavila, abych tak řekl, na stanovisko zákonů berních, jest povinna nésti nejen daň důchodovou majitelů kapitálu proti dlužníkovi, a že bohužel vzdor tomu, že hypoteční banka je ústavem exkvisitně poskytujícím nejlepší jistotu, vzdor tomu v boji tom podlehla proti věřitelům a musila se usnésti, aby hypoteční banka roku letošního důchodovou daň ze svého platila. Proto také se ředitelství hypoteční banky usneslo, aby zbytek, kterého bylo loňského roku docíleno, nedoporučila přikázati reservnímu fondu, poněvadž není vyloučena možnost, že banka utrpí ztráty promlčením úroků, jakož i na některých v exekuci se nacházejících hypotékách, a že vůbec do budoucnosti pohlížeti musí, že vydání hypoteční banky stále se zvětšuje. Jinak musím říci, že po dobrém starém zvyku komise vykonala v hypoteční bance revisi a že nalezla vše v nejlepším pořádku. Proto navrhuje komise:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zprávy zemského výboru ze dne 6. dubna 1898 č. sn. 1. a ze dne 15. března r. 1899 č. sn. 209, tykající se účetních závěrek a výsledku činnosti hypoteční banky království Českého za rok 1897 a za rok 1898 berou se na vědomí a schvalují se.

Landtagsfecretar Höhm (liest): Die Commission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen: Die Berichte des Landesausschußes vom 6. April 1898, Ldtgsz. 1. und uom 15. März 1899, Ldtgsz. 209, betreffend die Rechnungs abschlüße und die Geschäftsagenda der Hypo- thekenbank des Königreiches Böhmen für die Jahre 1897 und 1898 werden zur Kenntnis genommen und genehmigt.

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu přihlásili se řečníci ku slovu, a sice pro návrh komise pan posl. dr. Setunský a posl. dr. Klouček.

Es haben sich zu diesem Gegenstande zum Worte gemeldet und zwar für die Anträge der Commission die Herren Abg. Dr. Setunský und Dr. Klouček.

Dávám slovo p. dr. Setunskému:

Posl. dr. Setunský: Slavný sněme! Prozkoumáme-li účetní závěrky za oba roky, jak nám byly předloženy v tištěné zprávě komise pro záležitosti hypoteční banky, shledáme, že čistý zisk klesá.

Vážený pan referent nám sice částečně vysvětlil tento úbytek zisku čistého při hypoteční bance král. českého, však ne úplně.

Já dovoluji sobě jenom vzhledem k tomu, že čas již pokročil, docela stručně věci této se dotknouti a při tom zároveň poukázati na druhý sesterský ústav zemský peněžní, totiž na zemskou banku, u které rovněž, jak seznáváme z tišť. zprávy nám rozdané, čistý zisk za poslední 2 léta nápadně se liší od dřívějšího a klesá. Zejména račte laskavě vzíti na vědomí několik následujících číslic:

Hypot. banka vykazovala za r. 1896 čistého zisku 87. 123 zl. 30 kr., za r. 1897 72. 242 zl., za r. 1898 pak pouze 39. 950 zl. 37 kr. vlastně docela i menší, vezmemeli zřetel ku daním, kteréž dosud zaplaceny nejsou, ale předepsány byly, a jenom následkem podaného rekursu dosud fakticky z čistého zisku zaplaceny nebyly, a pak k tomu, že inventář v aktivech jest uveden značnější sumou. Kdyby to bylo odpočítáno, zbývalo by čistého zisku vlastně toliko 15. 683 zl. 79 kr.; jeví se tedy úbytek zisku u hypot. banky za poslední 2 léta 32. 291 zl. 14 kr.

Také u zemské banky je podobný poměr.

Tato vykazuje zisk z r. 1897 165. 789 zl. 28 kr., za rok 1898 však pouze 68 072 zl. 10 kr., tedy úbytek zisku při zemské bance za rok předešlý obnášel 97. 717 zl. 16 kr. Jak že to přece přijde vzdor tomu, Že vykazuji oba tyto peněžní ústavy, že stoupá jak obchod, tak i obrat? Zejména poukazuji k tomu, že hypoteční banka vydala zástavních listů, jež má v oběhu, za více než 125 mil. zl.

Pan referent kol. Formánek poukazoval k tomu, že daně jsou velice vinny na tom, že se tento zisk u hypoteční banky snížil. Tvrdím, že jest to u obou bank, a sice u zemské banky i u hypoteční tentýž případ, totiž, že hlavně daně a berní zákony, kteréž tyto daně zavedly, jsou příčinou, že tento zisk nápadně se tenčí a, jak se zdá, i pro budoucí léta tenčiti bude. A v tom jest potřebí učiniti nějakou nápravu.

Dovolte mi, abych opět třemi číslicemi zde posloužil Ze zprávy hypoteční banky vidíme, že daně činily v r. 1897 celkem pouze 15. 743 zl. 32 kr., kdežto v r. 1899 93. 507 zl. 15 kr., tak že bylo toho roku, kdy prvně účinkovaly nové berní zákony, v hypoteční bance zaplaceno daní o 77. 763 zl. 83 kr. Takový poměr jest též u zemské banky. Zemská banka vykazuje, že zaplatila roku 1897 daní 63. 896 zl. 17 kr., roku 1898 pak 148. 072 zl. 93 kr., tudíž více dani o 87 578 zl. 20 kr. Je tedy zcela přirozeno, že následkem toho zisku, který zemská banka vykázala roku 1897 přes 155. 000 zl., se loňského roku o tuto částku více zaplacených daní, totiž 87. 000 zl. snížil a že toho roku pouze 55. 000 a několik set zlatých obnáší.

Rovněž tak jest to u hypoteční banky, že tento čistý zisk, který, jak jsem pravil, v předcházejícím roce přes 72. 000 zl. obnášel,. se scvrkl na 39. 000 a několik set zl..

Velectění pánové, dovolte, aby se porovnaly tyto číslice a výsledkv činnosti, zejména pokud se týče čistého zisku, s tím, jakou činnost vyvíjejí a k jakým výsledkům dospívají spořitelny.

Spořitelny nejen v Čechách ale v celém Rakousku vykazuji výtěžek a čistý zisk stále vzrůstající. Jak se to může ospravedlniti, když poměry by mohly býti jak v Čechách tak i jinde skoro stejné!? Na to jest to odpověď krátká. Protože nové berní zákony jsou spořitelnám docela jinak nakloněny než bankám, zejména však bankám takovým jako jest zemská banka a hypoteční banka.

Neboť dle zákona o nových berních ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. podléhají spořitelny vedle § 100 al. 10. následovně vyměřené dani z výdělku: při svém výnosu do 10000 zl. platí pouze 3 pct., při výnosu do 100. 000 zl. pouze 5 pct., při výnosu až do 200 000 zl. půl 8 pct.; pakli že výtěžek je větší než 200. 000, platí pouze 10 pct. tohoto výtěžku jako daň z výdělku.

Naproti tomu hypoteční banka a zemská banka platí, ať je její výtěžek menší než 10 000 zl., nebo větší než zl. 200. 000, stále a sice dle čl. 1. téhož § 100. 10 pct. ze svého výtěžku.

A v tom právě leží ta okolnost, že hypoteční banka a zemská banka, tedy oba tyto ústavy zemské vykazuji přebytek příjmů tak malý, že v dohledné době budou, neučiní-li se nějaká náprava, snad počítati i se ztrátou. V tom náprava se učiniti musí.

Neboť musíme na to zřetel vzíti, že oba tyto ústavy jsou ústavy zemské, že tyto ústavy nejsou výdělkové, neboť mají za úkol, aby na jedné straně národohospodářské zájmy chránily, podporujíce meliorace, podporujíce obce, podporujíce železnice, to jest zemská banka, na druhé straně zlevňujíce úvěr malohospodářů a velkých hospodářů na statky hypoteční a to činí hypoteční banka. Oba tyto ústavy pak své přebytky, pokud nejsou ustanoveny k tomu, aby byly věnovány reservním fondům, musí věnovati ve smyslu svých stanov pouze k účelům zemským. Tak zejména dle stanov hypoteční banky dle §§ 10. a 11. těchže stanov mohou býti přebytky příjmů pouze na premie na vylosováni zástavních listů použity a tyto prémie nesmí přesahovati 10 pct. jmenovité hodnoty tohoto zástavního listu. Avšak, co zbude, musí se věnovati dle čl. 11. stanov k účelům zemským.

Tím jest důkaz podán, že oba tyto zemské ústavy peněžní nejsou podniky na výdělek zřízené, nýbrž ústavy úplně ve prospěch všeobecný, ve prospěch zemský zřízené. Z toho plyne, že oba peněžní ústavy naše mají nárok aspoň na takovou míru zdanění jako spořitelny, neboť také spořitelny mají ve svých stanovách dle regulativu z roku 1854 již ustanovení, Že veškeré přebytky mají všeobecně užitečným účelům dobročinným věnovati.

Tady doporučuje se, aby byla přijata resoluce, kterou se vláda vyzývá, aby zákon berní změnila v ten rozum, by se hypoteční bance i zemské bance při vyměřování daní dala tatáž práva, jaka mají spořitelny, totiž, by jim vyměřena byla daň z výdělku jen vedle toho, jakým čistým ziskem toho roku se vykázati mohou.