slavný sněm žádného dobrozdání stran zřízeni nových soudů nepodával.

Avšak četné deputace, které zde na sněmu na brzké vyřízení naléhaly, jsou nejlepším toho důkazem, že zřízení nových krajských a okresních soudů není snad jen v zájmu vlády, nýbrž a to především v zájmu obyvatelstva.

Toto obyvatelstvo by nebylo pana dru Baxovi vděčné, kdyby na takovýt způsob byla často dlouholetá snaha obyvatelstva po zřízení nového soudu zmařena.

Ostatně, když dle návrhu komise má se o zřízeni každého soudu podávati zvláštní dobrozdání, má pan dr. Baxa příležitost, aby vyslovil se příznivě o zřízení jen těch soudů, jichž zřízení se mu bude zamlouvati.

Důkazem toho, že nezřizují se snad nové soudy dle národnosti, je právě návrh komise, dle kterého ku krajskému soudu Klatovskému mají býti přikázány i německé soudní okresy Nýrský a Hartmanický. Kde vyžaduje toho místní potřeba, zájmy soudnictví a zájmy obyvatelstva, tam buďtež nové soudy zřizovány.

Nad tím ovšem musí bdíti slavný snem i každý z nás, aby rovné právo obou zemských jazyků bylo při veškerých soudech, při veškerých úřadech v krát. českém zachováváno.

Toto rovné právo zaručeno jest základními zákony a ty přece více znamenají než-li nějaké vládní záruky, kterých p. dr. Baxa ve své resoluci žádá.

Proto nepřimlouvám se ani já za přijetí resoluce, kterou navrhl p. dr. Baxa, a odporučují co nejvřeleji, aby slavný sněm návrh komise přijal. (Výborně! Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jest tištěný návrh komise. K tomuto návrhu podal pan posl. Hájek návrh, který obsahuje jaksi změnu naproti návrhu komise a jeví se tedy býti návrhem odchylným.

Dále podal pan posl. Dr. Baxa návrh, který sám označil jako dodatek k návrhu komise. Mám tedy úmysl zavésti hlasování tímto způsobem: Především dám hlasovati o návrhu pana poslance Hájka; pak-li by tento návrh byl přijat, tedy by odpadlo hlasování o návrhu komise; pak-li by návrh pana posl. Hájka nebyl přijat, dám hlasovati o návrhu komise dle znění komisí navrženého, a pak dám hlasovati o návrhu pana posl. dra. Baxy.

Gegenstand der Abstimmung ist der gedruckte Commissionsantrag.

Zu diesem Antrag hat der Herr Abg. Hájek einen Antrag gestellt, welcher sich als ein Abänderungsantrag herausstellt, indem in demselben ein Bezirk eingefügt und ein anderer ausgelassen erscheint.

Außerdem hat der Herr Abg. Dr. Baxa einen Antrag gestellt, welchen er selbst als einen Zusatzantrag zum Commissionsantrage bezeichnet hat. Da jedoch dieser Zusatzantrag in deutscher Sprache noch nicht verlesen worden ist, erlaube ich mir die inzwischen verfasste Uebersetzung desselben dem hohen Hause mitzutheilen. Derselbe lautet:

Der Commission wird aufgetragen, die weiteren Berichte über die Errichtung von Kreisgerichten in Karlsbad, Trautenau und Schlan dem Landtage solange nicht vorzulegen,

1. solange die k. k. Regierung nicht die vollständige Garantie dafür bieten wird, dass das gleiche Recht der böhm. Sprache bei den Gerichten, welche als deutsch erklärt werden sollen, nicht wie es leider bisher zu geschehen pflegt, unterdrückt, und dass für die persönliche Sicherheit der bei diesen Gerichten ihr Recht in böhmischer Sprache suchenden Staatsbürger mit voller Gewißheit vorgesorgt werden wird,. und

2. in solange nicht die k. k. Regierung früher zur exemplarischen Warnung jene Beamten bestraft haben wird, welche in der letzten Zeit die böhmische Sprache gegen die geltenden Gesetze und Verordnungen von den Verhandlungen ausschließen oder in anderer Weise die Verhandlungen in böhmischer Sprache bei den Behörden erschweren.

Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in folgender Weise einzuleiten:

Zuerst wird über den Abänderungsantrag des Herrn Abg. Hájek abgestimmt werden.

Sollte derselbe angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den gedruckten Commissionsanfrag. Sollte der Antrag Hájek nicht angenommen werden, so wird über den gedruckten Commissionsantrag abgestimmt werden und dann wird über Den Antrag des Herrn Abg. Dr. Baxa, den ich sveben verlesen habe, abgestimmt werden.

činí se proti naznačenému způsobu hlasování námitka ?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Nebyla činěna žádná námitka.

Pan poslanec Hájek navrhuje: Slavný sněme, račiž se usnésti: Sněm království Českého uznávaje potřebu toho, aby rozmnožen byl dosavadní počet soudů v král. českém, podává ve smyslu § 1. zákona ze dne 26. dubna 1873 čís. 62, ř. z. své dobré zdání v ten smysl, že považuje za vhodné a žádoucí, aby zřízen byl krajský soud v Klatovech pro soudní okresy Klatovský, Nýrský, Domažlický, Kdyňský a Plánický v obvodu nynějšího krajského soudu Plzeňského a pro soudní okresy Kašperskohorský, Hartmanický a Sušický v obvodu krajského soudu Píseckého.

Der Antrag des H. Abg. Hájek lautet: Indem der Landtag des Konigr. Böhmen die Rothwendigkeit einer Vermehrung der bisherigen Zahl der Kreisgerichte im Königr. Böhmen anerkennt, gibt er im Sinne des § 1 des Gesetzes vom 26. April 1873 Nr. 62 RGBI. sein Gutachten dahin ab, dass er es für zweckmäßig und wünschenswerth erachte, dass für die gegenwärtig. im Pilsner Kreisgerichtssprengel gelegenen Gerichtsbezirke Klattau, Neuern, Taus, Neugedein und Planitz und für die im Pisefer Streisgerichtssprengel gelegenen Gerichtsbezirke Bergreichenstein, Hartmanitz und Schüttenhofen ein Kreisgericht mit dem Amtsfitze in Klattau errichtet werde.

Žádám pány, kteří přijímají návrh p. poslance Hájka, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag des H. Abg. Hájek annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest, zamítnut.

Der Antrag ist abgelehnt.

Nyní dám hlasovati o tištěném návrhu komise.

Ich werde den gedruckten Commissionsantrag zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche denselben annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o návrhu p. posl. dra. Baxy a nebude snad třeba, bych jej ještě jednou přečetl.

Ich werde nunmehr den Antrag des Hrn. Abg. Baxa zur Abstimmung bringen, welchen ich früher verlesen habe.

Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest zamítnut.

Der Antrag ist abgelehnt.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise živnostenské o návrhu poslance Karla Adámka a soudruhů v příčině podporování vývoje pokračovacího a odborného vzdělání živnostnictva.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Vesung des Berichtes der Gewerbe Commission über den Antrag des Abg. Karl Adámek und Genossen, betreffend die Förderung der Entwickelung der Organisation des Gewerbestandes.

Zpravodajem je pan posl. Krejčík. Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Krejčík: Slav. sněme! Komise živnostenská klade si za čest předložiti slav. sněmu zprávu o návrhu posl. Karla Adamka čelícím ku podporováni vývoje organisace živnostenské.

Poněvadž zpráva tato nalézá se již delší dobu v rukou slav. sněmu, a vzhledem také na pokročilý čas dnešního rokování bude mi zajisté prominuto, jestliže své výklady dovolím si obmeziti na míru nejmenší.

Návrh tento, velectění pánové, jest nutno posuzovati v jisté souvislosti s předešlým návrhem, s nímž měli jsme příležitost se zabývati před několika dny, v němž jednalo se o vývoji organisace školství průmyslového. V souhlase a ve spojitosti s tímto předešlým návrhem dnešní návrh jedná o vývoji další organisace živnostenské na poli politickém. I zde jest, velectění pánové, jako v onom návrhu školském, shrnut jakýsi soubor všech nutných záležitostí a všech potřeb, které jsou nyní na denním pořádku a jichž domáhá se české živnostnictvo.

I zde způsobem přehledným sestaven jest soubor stesků, potřeb a otázek, jez na poli živnostenské organisace během posledních let se vyskytly a jichž v budoucnosti jest potřebí povolanými činiteli si všímati.

Není nikoho tajno, že dnešní dobou rozestupují se na poli národní výroby hlavní elementy společnosti naší na zvláštní stavovské tábory. Na jedné straně jest velký kapitál s vysoce vyvinutým průmyslem, na druhé straně stav živnostenský a měšťanský, ve třetím táboře je seskupeno dělnictvo, jež taktéž právem domáhá se zlepšení svých poměrů, a na čtvrtém místě činitel rovněž důležitý, na nějž nikdo zapomínati nemá, jest obecenstvo, jsou konsumenti sami.

Úkolem státu a zdravé národohospodárské politiky jest, v přední řadě nalézti strední cestu a prostředky, jimiž by se jak velkoprůmyslu a jeho podnikavosti tak na druhé straně i střední třídě výrobní, řemeslnictvu a živnostnictvu, vyhradilo jisté pole působnosti, aby jeden i druhý z těchto pro stát i společnost lidskou důležitých činitelů vedle sebe nejen slušně mohly obstáti, ale sebe na vzájem mohly i doplňovati, což jest ostatně i v zájmu tříd konsumních žadoucno.

Tento vyrovnávací proces, tato umírnění zdánlivých a často příkře vystupujících protiv a svedení těchto zdánlivě protichůdných proudů v jeden mohutný tok národního hospodářství, jest nepopiratelnou velkou otázkou blízké budoucnosti a hlavním úkolem každé vlády, která spůsobem pronikavým chce o zachování a zdar středního stavu měšťanského pečovati.

A nejlepším prostředkem jest tu dokonalá živnostenská organisace. Staly se sice již mnohé pokusy, pokud se týče organisace živnostenské. Avšak tato organisace zakládá se jen na dobré vůli a na dobrovolné součinnosti jednotlivců; jak však bohaté zkušenosti z posledních let dokazují, z pravidla míjí se s výsledkem.

Jest tedy nutno přihlížeti k tomu, aby tato organisace nespočívala pouze na dobré vůli jednotlivců, nýbrž na pevném základě zákonném, a z toho důvodu jest v budoucnosti hleděti k tomu, aby nejen společenstva, která již byla organisována, zmohutněla, ale také dostoupila ve druh organisace vyšší a sice tak, aby se seskupila ve svazy okresní a zemské, kteréžto by pak, co se politiky a administrativy týče, s větší váhou mohly otázky jim přidělené řešiti.

O společenstvech u nás nebudu se šířiti. Názory o nich v poslední době podstatně se rozcházejí a to hlavně z toho důvodu, že mnozí jednotlivci si naříkají, že pro ně individuálně, pro jejich osobu, živnostenská společenstva mnoho prospívati nemohou.

To jest sice pravda, a věc nedá se upříti, avšak myslím, že společenstva mají vyšší úkol. Byť i některé výtky činiti se jim mohly, že přímo pro blaho jednotlivce nepracují, tož přece, stává-li zde jednou tato organisace, o kterou živnostnictvo české tak dlouho již usilovalo, jest povinností všech činitelů povolaných přičiniti se o to, aby společenstva tato neklesla na pouhé evidenční seznamy živnostnictva, pomocnictva a učednictva, nýbrž aby skutečně mohly řešiti úkoly jim přikázané a důležité.

Jestliže na jedné straně dovolil jsem si vytknouti vadu těchto společenstev, dovolím si na druhé straně poukázati na to, kterak společenstva ona přece zdárně působiti mohou a sice ve směru všeobecném.

Soud o jich činnosti jinak vypadá ve směru všeobecném. Pro veškeré své příslušníky hromadně, jako pro celek, mající totožné zájmy, tedy nepřímo i pro jednotlivce, mohou společenstva vykonati mnoho dobrého a, dík nově nabytým zkušenostem, jest to i dokázáno.

Jest to na poli odborného školství, živnost, dorostu, statistiky, živnostenské evidence a na poli společného podnikám, na poli koaliční činnosti, sdružování se za účelem společné výroby, kooperace, která směřuje i v prospěch hmotný jednotlivce.

To dle našeho názoru je úkolem společenstev živnostenských v budoucnosti a k tomuto cíli musí směřovati činnost našich sborů zákonodárných.

A jest jenom s politováním, velectění pánové, a nutno jest to konstatovati, že kompetence sl. sněmu království českého jest v oboru politiky živnostenské tak obmezenou, že bohužel největší počet návrhů našich, byť by se nesly za nejlepšími intencemi a kdyby prospěšnost jich nad vši pochybnost byla prokázána, přece jenom nelze dosíci rázně jich cílů, nýbrž že většina těch návrhů ve slavném sněmu usnešených musí se spokojiti vzhledem na naše zákonodárství říšské pouhými resolucemi slavné vládě do Vídně posílanými, dožadujícími se nebo doporučujících slavné vládě toho neb onoho zakročení neb zařízení.

To jest otázka zasluhující bedlivého uvážení a bedlivého řešení. To jest mezera našeho zákonodárství živnostenského a není od místa, jestliže dnes s důrazem si dovolujeme na to poukázati a znova upozorniti. Neboť jsou to nejen poslancové čeští, ale i naše kruhy živnostenské a výrobní to jsou, jež na tuto naléhavou změnu našeho zákonodárství říšského stále a stále naléhají a sice v ten smysl, aby zákonodárství živnostenské přiděleno bylo do kompetence sněmu král. Českého, kamž dle povahy věci a dle zájmů tříd výrobních vším právem náleží. (Výborně!) Na základě uvedených důvodů dovoluji si přečísti návrh komise živnostenské, která se usnesla doporučiti sl. sněmu:

Slavný sněme, račiž se usnésti!

C. k. vláda se vyzývá:

1.   aby podle resoluce říšskou radou při rokování o novele k živnostenskému řádu ze dne 23. února 1897 v sezeni dne 11. listopadu 1896 přijaté bez průtahu provedla revisi organisace živnostenských společenstev za tím účelem, aby byla zřízena z pravidla pouze odborová společenstva složena ze sourodých, vzájemně si nekonkurujících živností;

2.   aby se ujala iniciativy ku zákonnému upravení okresních svazů živnostenských společenstev a

3.   zřizováni odborně kvalifikovaných referentů pro agendy živnostenské a socialněpolitické při živnostenských úřadech ve všech stolicích.

II.

C. k. vláda se vyzývá, aby podporovala zřizováni společenstev živnostníků k nákupu surovin a j., k společné výrobě a tržbě a j. úlevami daní a poplatků, sazeb při dopravováni surovin a výrobků na jich účet po drahách; propůjčováním dokonalých obráběcích strojů maloživnostenských zvláště pro společné dílny s pohonem vodním a elektrickým, jakož i opatřováním levného úvěru prostřednictvím maloživnostenského jubilejního fondu zemského.

III.

C. k. vláda se vyzývá, aby ku zvýšení odbytu řemeslných výrobků vůbec podporovala:

1.   občasné soustavné pořádání krajových výstav výrobků řemeslných;

2.   zakládání maloživnostenských tržnic ve všech důležitých střediskách řemeslné výroby;

3.   zakládání skladů vzorků vývozného zboží;

4.   propůjčováním dodávek řemeslných výrobků pro státní ústavy společenstvům maloživnostenským;

5.   obmezováním práce v trestnicích na výrobu řemeslníctva nekonkurující.

IV.

C. k. vláda se vyzývá, aby ku povznesení vývozu výrobků malého průmyslu pečovala o sdělovaní pravidelně podávaných informačních zpráv konzulátů obchodními a živnostenskými komorami výrobnám a skladním společenstvům máloživnostenským.

V.

C k. vláda se vyzývá, aby zjednala zákonné ochrany solidního živnostenstva proti nesolidní konkurenci vůbec, zvláště pak proti po domovníkům, kořistivým kartelům a j., jakož i proti nepoctivým zákazníkům uznáním přednosti zástavního práva pohledávek řemeslníků za vykonané práce nebo odvedené výrobky.

Následkem všeho předem uvedeného dovoluji si návrhy komise živnostenské sl. sněmu doporučiti ku přijetí.

Landtaggsekretär Höhm (liest: ) Die Gewerbekommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen:

I. Die k. k. Regierung wird aufgefordert:

1.     nach Maßgabe der vom Reichsrathe anläßlich der Verhandlung über die Gewerbegesetznovelle v. 23. Feber 1897 in der Sitzung vom 11. November 896 beschlossenen Resolution unverzüglich eine Revision der Organisation der Gewerbegenossenschaften in der Richtung vorzunehmen, dass in der Regel nur aus verwandten, unter einander nicht concurrirenden Gewerben zusammengesetzte Fachgenossenschaften gebildet werden;

2.   zum Zwecke der gesetzlichen Regelung der Vereinigung von Gewerbegenossenschaften zu Bezirksverbanden, sowie

3.   behufs Aufstellung von fachlich qualifizirten Referenten für die gewerblichen und so cialpolitischen Agenden bei den Gewerbebehorden aller Instanzen die Initiative zu ergreifen.

II.

Die k. k. Regierung wird aufgefordert, die Gründung von gewerblichen Rohstoff-, Produktiv-, Verkaufgenossenschaften und ogl. durch Erleichterungen hinsichtlich der Steuern und Gebühren, sowie dir Eisenbahntarife für Verfrachtung von Rohstoffen und Produkten auf deren Rechnung, durch Ueberlassung von Arbeitsmaschmen für Kleingewerbe, insbesondere für genossenschaftliche Werkstatten mit Wasserund elektrischem Betriebe, sowie durch Verschaftung billigen Kredites durch den Landesjubilaumscreditfond für Kleingewerbetreibende zu fordern

III.

Die k. k. Regierung wird aufgefordert, die Hebung des Absatzes von handwerksmäßigen Produkten überhaupt, u. zw. insbesondere durch folgende Mittel zu fordern:

1.    durch die periodische systematische Veranstaltung von Regionalausstellungen der hand werksmäßigen Erzeugnisse;

2.   durch Gründung von kleingewerblichen Verkaufshallen in allen wichtigen Mittelpunkten der Handwerksmäßigen Produktion,

3.    durch Gründung von Musterlagern für Exportwaren,

4.    durch Vergebung von Lieferungen der handwerksmäßigen Erzeugnisse für Staatsanstalten an kleingeweibliche Genossenschaften,

5 durch Beschränkung der Strafhausarbeit auf die mit dem Handwerkerstände nicht concurirenden Produktionszweige.

IV.

Die k. k. Regierung wird aufgefordert, zur Hebung des Exportes von kleingeweiblichen Produkten für regelmäßige Mittheilungen der Informationen Beuchte der Konsulate durch die Handes und Gewerbekammern an fleingewerbliche Produktiv- und Magazingenossenschaften Vorsorge zu treffen.

V.

Die k. k. Regierung wird aufgefordert, für einen gesetzlichen Schutz des soliden Gewerbestandes gegen unlauteren Wettbewerb überhaupt, insbesondere gegen den Hausirhandel, gegen auf Ausbeutung gerichtete Kartelle und dql., sowie auch gegen unsolide Kunden in der Richtung vorzusorgen, dass den Forderungen der Gewerbetreibenden für geleistete Arbeiten und gelieferte Erzeugnisse ein Vorzugspfandrecht eingeräumt werde.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort ?

Pan posl. Dr. Baxa se hlásí. Dávám mu slovo.

Posl. Dr. Baxa: Slavný sněme! Přihlásil jsem se ke slovu, abych poukázal na jednu nepřístojnost, která se na úkor malého živnostníctva v našem úvěrnictví děje.

Ve zprávě a sice v odst. V. komise dává některé věci vládě na uváženou, aby se postarala o odpomoc, zejména žádá odpomoc proti nesolidní konkurenci, zvláště podomovníků, kartelů kořistivých atd.

Mám na mysli, abych upozornil na jednu důležitou věc, totiž instituci, která hrozí úvěru našeho živnostníctva prostřednictvím soukromých informačních kanceláři.

Nedá se upříti, že úvěrnictví jest jednou z nejdůležitějších starostí našich, ze na vývoji jeho spočívá zajisté z velké části rozkvět našeho živnostníctva, a tu, kdo vyhledává úvěru, zajisté nevyhledává a nemůže jej vyhledávati vždycky mezi známými a vyhledává ho a musí ho vyhledávati mezi neznámými.

A tu přirozeně ten, kdo zapůjčuje živnostníkovi, a zejména tenkráte, když ten se stává samostatným, musí míti důvěru k svému příštímu dlužníku a této důvěry může nabýti jen tenkráte, když o něm dostatečně a dobře jest zpraven.

A tu, velectění pánové, jsou zde úvěrní kanceláře tak zv. informační, které se starají o to, aby věřitelé dověděli se důkladných zpráv o svých příštích dluž nících, aby na základě těchto informací mohli potom zařiditi své jednání, buď aby mu úvěr poskytli, buď aby mu úvěr odepřeli. A tu bohužel, velectění pánové, této velice důležité a zajisté prospěšné instituce zmocnili se soukromníci, soukromé informační kanceláře, které vlastně nemajíc nic jiného z vetší části za účel, než-li aby ubíjeli soukromný úvěr. Velectění pánové, já rozhodně snad nemluvím proti instituci samotné, jejíž prospěšnost zajisté uznávám, ale pokud se týče soukromých informačních kanceláři, tu ze zkušeností, kterých jsem nabyl, musím se, pánové, vysloviti, se vší rozhodností pro to, aby konečně řádění soukromných informačních kanceláří učinila se přítrž.

Velectění pánové, informační kanceláře mají vůči tomu, kdo hledá úvěr, jednu vadu, totiž že úvěr hledající se nedozví, zdali se někdo na něj zeptá čili nic, jenom v některých málo případech poskytují informační kanceláře vědomosti dlužníkovi samotnému, ať obchodníku nebo živnostníku o tom, že se někdo ptá na jeho poměry a sice dm, že mu oznámí takový dotaz. Žádajíce jej výslovně, aby jim řekl něco o svých poměrech.

Ovšem, že na základě této zprávy potom vyšetří pravdivost jeho udání.

Ale, pánové, jak jsem již pravil, těchto informačních kanceláří se zmocnili jednotlivci, kteří svým veškerým konáním vlastně ubíjejí tento Živnostenský úvěr tím, že totiž živnostníku nepovědí pravdu.

Velectění pánové, já v této věci jsem se dobře informoval, a to, co dnes chci přednášeti, nečiním na základě snad jedné, dvou nebo desíti informací, nybrž na základě 110 informací.

Tu, pánové, jsem přišel k tomu poznání, ovsem spolu zase s těmi jenom, kteří mne v čas na tuto věc upozornili, že tam, kde zejména židé se uchopili těchto informačních kanceláři, skutečně jsou na záhubu našim křesťanským obchodníkům a živnostníkům. (Posl. Březnovský volá: "Vesměs to mají židé!")

A já Vám ukáži na příkladech, jakým způsobem bývá informován věřitel, který chce půjčiti křesťanskému a kterak bývá informován ten, který chce půjčiti židovskému obchodníku.

Velectění pánové, zjistil jsem na př. tento případ. Ve Slaném křesťanskému ob chodníku, který začal s 15. 000 zl. kapitálu, se sice řeklo, že je poctivý, že je snaživý, ale že není podnikavý, že má různé vady, a že si nemohou vzíti na svědomí někoho, "by byl poškozen, a navrhli mu konečně úvěr na nejvýš 500 zl.

V Kostelci n. L. byl Israelita jeden, který začal s kapitálem 200 zl. O něm se podala následující zpráva; že nemá sice na teu čas mnoho, že jest ale čiperný, že se bohatě ožení a že jej přátelé budou podporovati. (Posl. Březnovský: A že udělá bankrot! Veselost!) a že se může uděliti úvěr na nejméně 2000 zl. (Slyšte!) Zajímavých takovýchto případů mám plno, neboť, pokud jsem zjišťoval informace o židech, měl jsem jich v ruce 35. Z těchto informací bylo 34 naprosto příznivých a když jsem se tázal jiných obchodníků a znalců, tu mně veměs potvrdili, že vždy při těchto informacích o židech se přehánělo, kdežto naopak a zejména tam, kde se jednalo o konkurenci s obchodníky a živnostníky křesťanskými - kde dávají zprávu takovým židovským informacím židé z venkova, tu ze 78 případ jsem nalezl při 62, že to bylo přehnáno v neprospěch malého živnostníka.

Mám zde celou řadu takovýchto informací - aby se nezdálo, že snad vývody, které slavnému sněmu sděluji, jsou vymyšleny. Zajímavo jest při tom, že když takové informační Kancelář zprávu podá, výslovně si již napřed vyhražuje, že za nic neručí, že zejména neručí za chybu, která se stala, a za omyl, tak že takovou informaci, když jest živnostník v začátcích, kde jest zapotřebí nejvíce zpráv spolehlivých, kde se může ukřivditi každým slovem při požadování úvěru i toho nejmenšího, takokovouto falešnou aneb prolhanou zprávou a takovým způsobem živnostník se kazí. Jaký by tu měl míti živnostník proti tomu prostředek? Každý prostředek doposud selhal. Namáhal jsem se o to, zjistiti, kolik takových živnostníků, o nichž byly dány zúmyslně falešné zprávy trestní cestou domáhali se zadostiučinění u soudu. Tu všeho všudy jsem napočítal 5 případů. Neboť, panové, není snadno, aby živnostník se ihned dověděl. Že informační kancelář o něm takovou špatnou zprávu podala, poněvadž, jak jsem pravil, informace je tajná a nedozví se o tom, až po čase, když vidi účinek, a když dobrý přítel jeho jej na to upozornil a obyčejně promlčecí lhůta již uběhla, neboť tato ubíhá po 3 měsících, a po takové lhůtě jest stíhání již marné.

Velectění pánové! Pravil jsem, že se zpředu ohražují a vyhýbají takovéto informační kanceláře, aby byly brány k zodpovědnosti. Jest to sice u všech, ale abych uvedl případy, firma Moritz Raudnitz (Posl. Březnovský volá: Aha !) zde v Praze má napsáno, "že neručí v žádném případě" a to jest podtrženo, "za možný omyl a nepřijímá zodpovědnost za žádné ztráty. "

"Podané zprávy jsou zcela soukromé, určené pouze pro pány předplatitele, jestliže byla zpráva dále podána, jest tázající se za to zodpověden. "

Dále máme zde firmu Benjamin Fischl, která má kancelář v Praze, ve Vídni a v Brně.

Zde stojí, že žádným způsobem za možný omyl neručí, aniž se bere zodpovědnost za povstalé ztráty. Kdo přes to zprávu nějakou dále šíří, jest odpověděn za každou tím povstalou škodu resp. ušlý výdělek ještě firmě. Velectění pánové, podobně to jest také při ostatních informačních kancelářích.

Nebudu je citovati, jmenuji na př. "Creditschutz"; krátce a dobře, taková oklamaná strana, o níž falešná a nepravdivá zpráva byla podána, jest docela bez ochrany a můžeme upřímně říci, že celá řada živnostníků, kteří se, jak říkáme "pro sebe" udělali, jen proto nemohla prospívati, poněvadž byly o nich podány falešné zprávy a poněvadž oni si nemohli v čas zabezpečiti úvěr a následkem toho ovšem bez úvěra nemohli své řemeslo a svou živnost se zdarem provozovati. Velectění pánové, zajímavá jest ještě jedna věc, totiž, jak dvojím loktem měří, tyto informační kanceláře, jak zejména židovské kanceláře podporují židy na úkor křesťanských obchodníků. (Tak jest!)

Mám zde jeden zajímavý případ.

O obchodníku křesťanu rozneslo se, že není dobrým. Tentýž žádal za úvěr a sice za 2000 zl., které, jak jsem se potom dozvěděl, byly by mu skutečně z okamžité tísně mohly pomoci.

Tenkráte podala informační kancelář židovská zprávu, že jest škoda každého krejcaru. A skutečně následkem toho nedostalo se mu - ne snad úvěru peněžního, nýbrž on žádal za zboží na úvěr - žádného zboží a následek toho byl, že za 4 neděle musil vyhlásiti konkurs a byl mimo toto ještě odsouzen na 4 týdny do vězení.

Naproti tomu z téže kanceláře asi za 3 měsíce jsem dostal následující zprávu.

O jednom židu obchodníku, o němž se již vědělo, že to s ním jde dolů, dala informační kancelář zprávu, že stojí daleko přes 30. 000 zl. v úvěru. A skutečně dotyčný obchodník obdržel ze všech stran úvěr a v 6 nedělích vyrovnal se na 15pct., zanechal obchodu, odejel tenkráte, poněvadž to bylo v létě, do lázní, a potom přišel nazpět a na podzim otevřela jeho manželka zase podobný obohod. (Posl. Březnovský: On se rozdělil s kanceláři o ten rebach!)

Potom ovšem v takovém případě vidíme křiklavý způsob, když jedná se o výpomoc úvěrem některému křesťanskému obchodníku, jak jest to obtížné, poněvadž informační kanceláře jsou většinou v rukou židovských a jak na druhé straně na škodu těch, kteří úvěr dávají, jest židovskému obchodníku velmi lehko úvěr získati, proto, poněvadž informační kanceláře jsou v jejich rukou. Nejzajímavějším ovšem při tom jest, poněvadž koncesse k informačním kancelářím uděluje místodržitelství, že se majitelé výslovně na to odvolávají, že nemusí sdělovati prameny, z nichž čerpali svou zprávu, tak Že dotyčný obchodník, jestli že byl poškozen zprávou takovou, nedozví se pramene a nemůže ani toho, který ho na cti, na dobrém jméně a existenci poškodil, stihati.