střední a vyšší ústavy také v městě Plzni, kdežto v Klatovech takových ústavů není.

Jaké hnutí způsobila zpráva, že mají býti Domažlice připojeny ke krajskému sondu klatovskému, jest zřejmo z protestu, který mně zaslaly dnes obce tohoto okresu, abych jej tomuto slavnému sněmu přivedl na vědomi. V tomto protestu jsou uvedena následovní slova, která si dovolím se svolením p. nejv. maršálka přečísti:

" Jak živým a se vzmáhajícím jest spojení naše s velkou Plzní, tak s Klatovy, jimž co dobří sousedé jinak vše dobré v hojné míře přejeme, nemáme žádných životdatných styků, tak že by připojení okresu našeho přes naše hlavy ku krajskému soudu, který tam zřízen býti má, pro nás v každém směru veřejného i hospodářského života velmi škodlivé, ba ve mnohém ohledu záhubné bylo.

Nebudeť a nemůže snad přec býti úmyslem vlády neb sněmu království českého, ani jiné rozhodující korporace, aby obyvatelstvo okresu zdejšího proti jednosvorně projevené vůli a proti důležitým potřebám i zájmům svým na škodu svou od krajského soudu v Plzni odtrženo a ku klatovskému nuceně připojeno býti mělo.

Trvajíce tedy nezvratně a se vši rozhodnosti na opětných, jednomyslných, poměry odůvodněných ohraženích svých ze dne 21. října 1891 a ze 16. listopadu 1897 - ta byla právě vyvolaná šetřením, prováděným pro dotčenou předlohu žádáme slušně i zdvořile:

Slavný sněme království Českého, račiž u spravedlivém uvážení důvodů zde uvedených se usnésti:

C. k. okresní soud Domažlický budiž při c. k. krajském soudu v Plzni i na dále ponechán. "

Kde se jeví vůle obyvatelstva tak jednomyslně jako zde, zasluhuje tato vůle, aby bylo v plné míře k ní přihlíženo a to tím spíše, poněvadž, i když se odejme okresní soud Domažlický od Klatov, krajský soud Klatovský nikterak nebude tím uveden v pochybnost. Ano kdyby i okres Horažďovický neměl býti připojen k tomuto krajskému soudu, bude ještě obvod tohoto soudu dosti veliký, aby mohl účinně působiti.

Upozorňuji na to, že v jiných zemích nehledí se na to, aby byly okresy soudní tak veliké, jako se to děje u nás v Čechách. Nevím, proč se to děje, snad aby justice byla dražší, a aby obyvatelstvu přístup k ní byl znesnadněn ? To přece nemůže býti, tak spozdilými přece v Čechách nejsme.

V ostatních zemích této polovice říše nebývá to aspoň obyčejem, že by obvody krajských soudů čítaly 150, 170, 200 tisíc obyvatelů, kdežto u nás se mysli, že obvod se 150, 170 a 200 tisíci obyvateli pro krajský soud jest již nedostatečný.

Myslím, že v tom vězí velké neporozumění věci a bylo by žádoucno, aby u nás v té věci stala se náprava, neboť, že zvláště za nynější doby zlevněni a usnadnění justice pro občanstvo musí býti jedním z nejpřednějších účelů korporací, které mají na blaho tohoto občanstva dbáti, o tom nemůže býti žádné pochybnosti.

Dle toho, co jsem spravil, jest tedy zcela zpravediivé, když bude učiněno po vůli obyvatelstva domažlického, které |již od té chvíle, když počalo se jednati o zřízeni klatovského soudu, svému připojeni k tomuto soudu jednomyslně a vytrvale se vzpíralo, a to tím spíše, jelikož veškeré poměry ukazují k tomu, že ustavením tohoto okresu při krajském soudě v Plzni vyhoví se také hospodářským a kulturním potřebám tohoto obyvatelstva a Že nikterak jim v pochybnosti nebude uveden sám krajský soud v Klatovech. Dovoluji si proto slavnému sněmu návrh k mise co nejvřeleji odporučiti. (Výborně! výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k řeči příští řečník, který zapsán je proti návrhům komise. Dávám slovo panu posl. Kováříkovi.

Posl. Kovařík. Ujal jsem se slova, abych také několik slov promluvil v záležitosti zřízeni krajského soudu v Klatovech, poněvadž na základě zkušeností nabytých mohu podati o mnohých věcech některá vysvětlení. Otázka zřízení tohoto soudu krajského není věcí novou, nepřichází v slavném sněmu jako práce ukvapená, neboť Klatovy byly středem župního a krajského sdružení krajiny pošumavské po staletí.

Takovým středem byli Klatovy zejména i při organisaci krajských soudů v minulém století a byly krajským městem až do roku 1850 a proto když dnes doporučuje se zřízení krajského soudu v Klatovech, nezavádí se tím žádná novota a žádné nebezpečí, zejména vzhledem k otázce národnostní. Příznivým usnesením vrátíme místu a krajině té jen to, co staletí již dříve požívala a čím byla.

Nikde není tolik příznivých okolností věc podporujících, jako právě při zřízení tohoto krajského soudu.

Veškeré téměř obce a okresy, jakož i povolané úřady, vyslovují se příznivě o této předloze. Jedině bych mohl poukázati, že okresní zastupitelstvo německého okresu nýrského, a pak několik pohlavárů Böhmerwaldbundu v této krajině, ač jsou zcela blízko u Klatov, z ohledů národní nesnášenlivosti přáli by si snad utvoření krajského soudu v zcela nepřístupném Stříbře. Avšak v této záležitosti lid německý, který není ještě úplně v těch intencích vychován jako na jiných stranách v Cechách, dává pravdě svědectví, že jsou to zcela věcné důvody, které mluví pro zřízení krajského soudu v Klatovech.

Co se týká celkových výhod hmotných, uvádím, nehledě ani k významu města Klatov, že ze všech okresů, které k tomuto krajskému soudu mají patřiti, jest velice snadné a rychlé spojení, nejen po silnicích, ale také ze všech okresů nejdéle za 1 až 1 a půl hodiny snadně spojení s Klatovy docíliti mohou. A to jest zajisté pro občanstvo těchto okresů vcelku velkou výhodou hmotnou a konečně také v ohledu organisace soudní přináší značné úspory hmotné i státu. Zřízení krajského soudu v Klatovech má velký význam a dosah pro vývoj dalšího ruchu průmyslového, společenského, obchodního a kulturního celé krajiny pošumavské.

Velectění pánové, když uskutečníme tuto předlohu, umožníme této krajině pevné utvoření střediska pro tento vývoj, ale posílíme tím zároveň i naše posice národohospodářské a naším účelem musí býti, ne abychom pouze několik středisek měli a podporovali, nýbrž abychom je též rozmnožovali, a toho právě při této předloze docíliti je možno.

Tolik jsem chtěl říci o stránce všeobecné, a zbývá mi ještě jen dle svých zkušeností zmíniti se o malém, abych tak řekl sporu domácího rázu mezi bratrskými městy Domažlicemi a Klatovy. Spor ten není vyvolán ze skutečných důvodů a potřeb, spor ten jest vyvolán jakousi řevnivostí, která obyčejně bývá, když jedno město nemůže něčeho docíliti, že si myslí, "Já tam zrovna nepůjdu. "

A taková asi příčina sporu jest na Domažlicku.

A já, ač mi jest jedno bude-li ku Klatovům patřiti okres Horaždovický nebo Domažlický, přece z ohledů věcných musím poukázati na několik okolností, které uvádějí, že oba okresy jak Horaždovický tak i Sušický mají dobré železniční spojení s Klatovy, ale když se uváží spojení Horažďovic s Pískem, tu musí se uznati, že jest spojení ono lepší, rychlejší a pohodlnější, než mají do Klatov, a na druhé straně při okresu Domažlickém jest cesta z Domažlic do Plzně mnohem delší a stojí mnohem více peněz, než do Klatov a pro mnohé obce okresu Domažlického více než o polovinu jsou Klatovy než Plzeň blíže, to zajisté je důvod důležitý svědčící pro připojení Domažlic ku krajskému soudu do Klatov.

Pak-li že tvrdí se, že hlavním důvodem pro to ponechání Domažlic u Plzně jest ruch obchodní, tož v té věci myslím, že ten, kdo má co dělat u krajského soudu, o velkých obchodech tam nejedná a že zase naopak, kdo jest obchodníkem, nebude čekati, až bude povolán ke krajskému soudu, aby tam teprve obchody provozoval. Jako důkaz uvádím, že okres Horažďovický, který patří k Písku, nemá s Pískem zcela žádných obchodních styků, nýbrž s Plzní, a to jest důkazem, že odloučeni toto nemusí vésti k obchodní zkáze a k poškozování v ohledu obchodním.

Dále padá na váhu, jak dobře pan posl. Hájek uvedl, že odloučení okresu Horažďovického od Písku seslabí značně tento kraj, který není zrovna silný, a že naopak Plzeň bude příliš velikou, když při ní zůstanou Domažlice.

Ale jest ještě jiná věc. Utvořením krajského soudu v Klatovech tím způsobem, že by k nim byl přidělen okres Horažďovický a Domažlice ponechány byly, povstane tím nesprávnost, které konečně by vedla k tomu, že v té věci v budoucnosti činiti se budou další opravy, a že jest tedy lépe když se již jednou ono dobrozdání dává, dáti je tak, by se věc v budoucnosti nemusila měniti.

Jak dobrozdání zemského výboru zní, má se sestaviti kraj Klatovský z obvodů tří politických úřadů, totiž okres. hejtmanství Domažlického, Klatovského a Sušického.

Kdyby věc ta uskutečnila se tak, jak ctěná komise nám navrhuje, že by byl přidělen okres Horažďovický a nebyl přidělen okres Domažlický ku Klatovům, tu nastalo by to, že by se roztříštily 2 okresy politické, a sice z okresu Domažlického patřily by ku Klatovům Nová Kdyně a Domažlice zůstaly by zvlášť.

Při Horažďovicích roztříštil by se politický okres Strakonický, neboť Horažďovice patří ke Strakonícům, takže bychom měli obvody roztrhané, a ta věc má pro budoucnost, velikou důležitost.

Velectění pánové, již dnes se to pro vádí - a v budoucnosti prováděti chceme krajská sdružování, krajské svazy okresů k různým úkolům; zejména potřeba dnešní nám dokazuje, že v budoucnosti přikročiti se musí k zřízení krajských zastupitelstev samosprávných, poněvadž úkoly menšího dosahu obtěžují zemský výbor a tu zajisté bylo by zcela na pováženou to roztříštění 2 politických okresů zcela bezúčelné a pro budoucnost by se tím již dnes postavila překážka utvoření krajských svazů ať samosprávných, ať hospodářských a pod.

Útvar krajiny samé a minulost, kdy Sušice, Domažlice a Klatovy v nejslavnějších dobách české historie tvořily střed mohutné organisace táborské, ukazuje, že dnes neměli bychom rozlučovati, co příroda sama polohou krajiny a dávné styky sloučily a proto v té věci doporučuji slavnému sněmu přijetí návrhu komise, ale s výninkou, jak navrhuje p. posl. Hájek, aby bylo přijato dobrozdání, že jest zcela vhodné, aby ku kraji klatovskému patřily Domažlice a aby Horažďovice zůstaly při Píseckém kraji. (Výborně! Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k slovu příští řečník, který jest zapsán pro návrh komise.

Dávám slovo p. posl. Dru Škardovi.

Posl. Dr. Škarda: Slavný sněme! Záležitosť, která jest předmětem denního pořádku, a při které nad očekávání rozvinula se tak živá debata, jest vlastně ode všech pánů, co se týče hlavní věci, kteří se debaty súčastniIi, jednomyslně posuzována.

Ani jeden z pánů řečníků nevyslovil se proti zřízení krajského soudu v Klatovech, nýbrž na základě šetření provedeného uznali, že skutečně nejen potřeba správy justiční, ale i zejména že jest to také přáním obyvatelstva, aby byl zřízen krajský soud v Klatovech, aby ve smyslu tom podáno bylo náležité dobrozdání slavného sněmu.

Velectění pánové, když v komisi jednáno bylo o předloze, kterou zemský výbor v příčině zřízení nových krajských soudů a okresních soudů podal, tu bylo tam projeveno mínění, aby předloha ta nebyla předmětem jednání v komisi jako celek, nýbrž aby každý jednotlivý případ posuzován byl samostatně, a aby také jednotlivé tyto soudy, ať krajské, ať okresní samostatně byly posuzovány a samostatně aby komise o nich své návrhy činila slavnému sněmu.

A tu tedy konstatuji, že i kdyby předloha zemského výboru, jak se projednává, byla jako celek považována, není to takový celek jednotný, aby snad, když jest mínění různé o Části jedné, byl nepřijatelným celek, poněvadž jak pravil jsem, sluší zde rozeznávati jednotlivé případy a ve většině případů, jak sezná slavný sněm ze zpráv, které podány budou, skutečně vyhovuje se v tomto návrhu přání obyvatelstva a nezbytným potřebám správy a spravedlnosti.

Velectění pánové! Když prohlédneme si sestavení krajských a okresních soudů v království Českém, shledáme, že skutečně jest veliký rozdíl a že vůbec v království českém jsou obvody soudní příliš veliké. Považme jen, že hned obvod zemského soudu, který leží ovšem ve středisku celé země, obnáší skoro 1 milion obyvatelů; je to tedy takový obvod, že mnohé celé vrchní zemské soudy nemají tolik počtu obyvatel, jako má jediný zemský soud v Praze.

Po zemském soudu pražském jest největší obvod krajského soudu v Plzni, který čítá 522027 obyvatel, tedy zajisté počet velmi značný, a tu zajisté již s ohledem na tento ohromný počet, který je přikázán krajskému soudu v Plzni, sluší se o to postarati, aby bylo umožněno, by krajský soud plzeňský rychle mohl vyřizovati podání jemu činěná, a aby tedy mohl skutečně potřebám obyvatelstva vyhověti.

A proto hlavně přikročil zemský výbor ve svých návrzích k tomu, aby zaujal příznivé stanovisko v příčině vládní předlohy a učinil tedy návrh, který byl již předmětem jednání slav. sněmu a který až na jednu odchylku, týkající se totiž připojení okresního soudu horažďovického na místě okresního soudu domažlického, spočívá také na usnesení komise, která předkládá dnešní zprávu. Tu ovšem nebudu se pouštěti do té otázky; zemský výbor přidržel se náhledu, který v té věci projevila vláda, že totiž domažlický okres má býti připojen k obvodu krajského soudu klatovského.

Avšak rád přiznávám, že jsou tu důvody skutečně proti jeho přidělení a není věc tak jasná, aby se mohlo říci, že, budou-li připojeny Domažlice či budou-li připojeny Horažďovice, by tím byla nějak věc nesprávně posouzena, a dodávam jenom, že vrchní zemský soud sám chtěl oba tyto okresy vlastně přikázati do obvodu krajského soudu v Klatovech.

Jediné na to by slušelo v té věci poukázati, že hledělo se k velikému počtu obyvatelstva v krajském soudu plzeňském, a že tudíž zejména jemu by se mělo odlehčiti.

Bylo by snad lépe, aby byl soud domažlický přikázán soudu klatovskému, neboť Plzeň zajisté poroste stále více, a písecký soud, který jest menší - neboť číta 331. 985 obyvatelů - by zajisté byl tímto způsobem seslaben; ale, jak pravím, může býti tato otázka posuzována různě, a věc nestojí tak, že by se mohlo říci: "To mínění je rozhodně pravé" a to druhé že sluší zavrhnouti.

To jest tedy říci v příčině předlohy, o kterou se jedná. Jen připomínám, že slavný sněm již 1874 se usnesl a vyslovil mínění, že by v Klatovech měl býti krajský soud zřízen a že, jak pan referent obšírně na to poukázal a jak v tištěné zprávě jest obsaženo, většina obyvatelstva, pak samosprávných úřadů i státních úřadů se vyslovila v ten smysl, aby krajský soud v Klatovech zřízen byl.

A tu nyní jménem naší strany dovoluji si nejprve v příčině postavení našeho k této předloze na to poukázati, že, pokud při otázce té jednati se má o zabezpečení plného, neporušitelného, rovného práva obou jazyků zemských, trvá strana naše na tom, že rovné právo obou jazyků zemských v království českém spočívá na platných zákonech (Tak jest!) a že žádná vláda, která bere ohled k tomu, co v království Českém jest psaným a platným právem, nemůže na těchto kardinálních principech ničeho měniti. (Výborně!)

Stav ten trvá, jak známo, od obnoveného zřízení zemského i bylo na to též poukázáno, že z téhož stanoviska vychází starý soudní řád josefinský z r. 1781 a že bylo ustanoveno, že u kteréhokoliv soudu v království českém lze podávati žádosti a žaloby v kterémkoli jazyku zemském a že soud má v jazyku tom se stranami jednati. Avšak máme ještě z poslední doby, a síce z r. 1848 zcela určité nejvyšší rozhodnutí z 8. dubna t. r., v kterém bylo prohlášeno, že česka národnost má používati a používá dle platného práva s národnosti německou úplnou rovnost v království českém, že česká řeč úplně má býti na úroveň postavena jazyku německému při všech odvětvích státní správy, a taktéž ve veškerém školství. (Výborně!)

A byla-li nějaká pochybnost, byla-li činěna výtka a námitka, že prý to nejvyšší rozhodnutí nemá zákonné moci, poukazují k výroku tribunálu zajisté zcela objektivného, tribunálu, který zajisté přihlíží ke všem požadavkům práva aby posoudil, zdali určitý předpis má povahu zákona a to jest známé ono rozhodnutí nejvyššího soudu, které se stalo 13. prosince minulého roku v usnesení plenissimárním, kde bylo slovy zcela určitými prohlášeno, že to nejvyšší rozhodnutí z r. 1848 je platným zákonem a že soudy povinny jsou, aby podle tohoto platného zákona se řídily. (Hlas: Ale v Chebu ne!)

Toto ustanoveni neplatí jenom pro soudy, nýbrž pro veškeré orgány státní v království Českém, poněvadž tam mezi soudy a ostatními orgány nečiní se žádného rozdílu. (Tak jest! Výborně!)

Já nebudu poukazovati v těchto vývodech ve příčině platnosti rovného práva v celém království českém na tyto případy, kde zcela jasně bylo nejvyšším soudem dokázáno, že ona nařízení ministerská, která byla vydána ku provedení této zákonné rovnoprávnosti jazyka českého a německého, jsou úplně zákonná a tudíž právoplatná.

Jménem strany dovoluji si však prohlásiti, že budeme otázku v příčině toho, jaké stanovisko máme zaujmouti ku jednotlivým předlohám navržených soudů, posuzovati vždy podle věcných ohledů, že budeme přihlížeti ke všem momentům, které v této věci padají na váhu, že, jak jsem již pravil, budeme jednu každou věc posuzovati dle její povahy! A ta ještě se o tom zmíním, že v případě tom, o který se právě jedná, nebylo žádné námitky učiněno v žádném ohledu a že zejména, hledí-li se k otázce národnostní, ze smíšených soudů, kde tedy i ve vnitřním jazyku úředním platí rovnoprávnost obou jazyků, má zřízen býti opět nový krajský soud pro oba jazyky, kde má platiti pravidlo, že obou jazyků jako vnitřního jazyka má se užívati.

Co se týče resoluce resp. návrhu, který učinil p. dr. Baxa budeme hlasovati proti této resoluci, poněvadž jednak tvrdím a pravím, že rovné právo, o kterém jsem se zmínil, jest zákonně platné, a za druhé, poněvadž si nedovedeme ani pomysliti, že by mohla zde býti nějaká vláda, která by mohla zemského sněmu ignorovati a která by dobrého zdání, které sněm království českého podá, nijak nedbala a je ignorovala. (Výborně!)

Velevážení pánové! My máme o vážnosti, důstojnosti a autoritě usnesení slavného sněmu českého jiné mínění než jiní, neboť jsme přesvědčeni, že dobré zdání, které zemský sněm podá, od vlády, ať jest jakákoliv, respektováno býti musí.

Pan Dr. Baxa ve svých vývodech, které učinil, jak jsem již pravil, proti krajskému soudu tomuto nečinil žádných námitek, ale zmínil se o námitkách ve příčině krajského soudu Karlovarského, Trutnovského a Slánského.

Jak jsem již měl čest jakožto referent zemského výboru zde v slavném sněmu pronésti, přihlížel zemský výbor k této otázce, aby totiž sestaveny byly soudy tak, jak mají býti podle platného práva zejména podle nejvyššího rozhodnutí z r. 1849, které jest platné pro organisaci soudní, - že má býti přihlíženo při zřízení nových krajských soudů zejména k otázce konfigurace území, k momentům týkajícím se hospodářských, obchodních, komunikačních poměrů, a také k otázkám národnostním.

A tu jsem k tomu připomenul, že těmito předlohami, jak učiněny byly, nebyl zřízen nikterak takový stav, aby tyto obavy, které p. Dr. Baxa projevil, byly nějak opodstatněny.

Pan Dr. Baxa zmínil se také o krajském soudu karlovarském.

Já připomínám, že krajský soud karlovarský sestávati má z takových okresů, které skutečně v jeho obvodu soudním jsou a že se právě tvoří z obvodu který skutečně převážně německým obyvatelstvem je obydlen.

Ale vzhledem k platnému právu nemůže býti žádné obavy, že by mohla býti čeština vylučována, jedná-li se ovšem jen podle zákona.

Pokud se zákon nezachovává - a o těch případech se také zmíním - to zde nepadá na váhu.

Co se týče krajského soudu trutnovského, sluší uvážiti, že k němu připojují se dle výsledku šetření, které bylo vykonáno zejména vrchním zemským soudem a dle jeho návrhu, dva české soudy poličský a úpický a že tedy jeho povaha i ve vnitřním úřadovacím jazyku smíšená jest úplně zachována.

Co se pak konečně soudu slánského týče, připomínám ještě jednou, jak jsem již poprvé tehdá dovolil si zde prohlásiti, že také k tomuto momentu zde přihlíženo bylo a že jeho smíšená povaha i v otázce vnitřního jazyka byla by zachována, kdyby okres slánský, 1 bochovický a roudnický byly k němu připojeny.

V té otázce panuje různost mínění a bude na českém sněmu, by otázkou tou se zabýval až se bude jednati o zřízení krajského soudu slánnského, dal tomuto svému mínění výraz.

Byly zde od p. Dr. Baxy líčeny případy, ve kterých platné právo jazyka českého bylo porušeno a ze kterých, jsou-li úplně zaručeny, ovšem vychází, že nejednají státní orgány ve všech případech tak, jak by jednati měly a jak dle zákona povinnosť jednati mají.

Chtěl jsem se o tom jen zmíniti, že ten způsob, který zde navrhoval pan Dr. Baxa, není nikterak nutný, nýbrž že sluší jen k tomu hleděti, aby zákon, který skutečně existuje, byl také zachováván a o tom není, pánové, žádné různosti mezi námi.

Slyšeli jsme zajisté před krátkým časem prohlášení kolegy pana dra. Pacáka, kterýž zde zcela určitým způsobem vyslovil stanovisko naše ve příčině podobných jazykových projektů, ve kterém jsme řekli, že při vší umirněnosti, při všem ohledu k pokoji a k prospěchu veškerenstva, nemůžeme odstoupiti od zásady, aby v království Českém bylo nějaké místo, kde by český člověk nemohl se cítiti jako doma. (Výborně!) My stojíme na stanovisku, že království České jest společnou vlastí dvou kmenů ji po léta obývajících, a že potřebám obyvatelstva z větší části vyhověno bude, když v celém obvodu království Českého obyvatel toho či onoho jazyka může nabýti u úřadu svého práva, že jest každý úřad povinen s dotyčnou stranou v jejím jazyku úřadovati a byli nějaké stížnosti, musí se úřad postarati o jejich odstranění, a tu já zcela otevřeně řeknu, že skutečně vidíme jakousi velkou troufalost u některých pánů členů orgánů státních, zejména, že skutečně nemohu pochopiti, že mohou v právním státě nastati takové případy, jaké nastaly v Chebu. To milerád konstatuji a jest zajisté v zájmu nejen snad našeho národa, nýbrž zajisté v zájmu celého státu, aby takové případy nemohly se opakovati, poněvadž úředník, ať jest jakékoliv národnosti, když jest v úřadě, má sloužiti oběma národům, má býti nestranným a nemá snad, byť i pod nátlakem různých politických agitaci anebo národnostních svárů, provozovati ve své úřední činnosti politiku, poněvadž, když po takových jasných zákonných předpisech, po nálezích nejvyššího soudu lze vylučovati z jednání právního zástupce jednajícího českým jazykem, pak zajisté není to žádný omylný výklad zákona, nýbrž jest to skutečně úmysl a schválnost, kteréž státní správa, pakli se stará o potřeby státní a o mír ve státě, trpěti nesmí. (Výborně!)

(Poslanec Šamánek: Vždyť se to opakuje. V Liberci to bylo a v Chebu teď zase. )

Já jen ještě podotýkám, že kollega dr. Pacák také zcela jasně se vyslovil v příčině kompetence ku řešení jazykových otázek, takže v této otázce u nás je zcela jasno; a toho česká veřejnost může býti úplně jista, že v těchto kardinálních otázkách nemůžeme ustoupiti ani na krok, (Tak jest!) poněvadž jsme přesvědčeni, že se tak nečiní jen v zájmu našeho národa, nýbrž také v zájmu státu. (Výborně!) Já jenom ještě žádám, aby návrhy komise, jak zde byly předloženy, byly přijaty a aby na návrh, který dr. Baxa učinil, zřetel vzat nebyl a aby týž také přijat nebyl. (Výborně ! Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo vice k slovu přihlášen.

Es ist Niemand mehr zum Worte gemeldet.

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Koldinský: Slavný sněma ! Já s potěšením konstatuji, že se proti zřízení krajského soudu v Klatovech nevyslovil žádný z pánů řečníků, ani pan dr. Baxa sám, který v navržené resoluci zmiňuje se síce o krajských soudech v Trutnově, v Karlových Varech a ve Slaném, nikoliv však o krajském soudu klatovském.

Míněni pánů řečníků rozcházelo se jedině v tom, má-li býti okresní soud domažlický neb okresní soud horažďovický pojat do krajského soudu klatovského.

Já neprozrazuji zajisté žádné tajemství, že také já jsem měl ve svém původním návrhu okresní soud domažlický, a nikoliv okresní soud horažďovický, že však většinou hlasů v komisi byl přijat návrh, aby byl připojen ku krajskému soudu klatovskému nikoliv soudní okres domažlický, nýbrž soudní okres horažďovický. Dnes však přimlouvám se za to, aby slavný sněm dal dobrozdání v tom smyslu, aby byl pojat ku krajskému soudu v Klatovech soudní okres horažďovický, ne proto, že snad usnesla se na tom většina komise, nýbrž z toho důvodu, že obyvatelstvo soudního okresu horažďovického proti připojení tomu zcela žádného odporu nečiní.

Očekával jsem totiž, že po uveřejnění referátu v novinách o usnesení komise, že soudní okres horažďovický má býti připojen ku krajskému soudu klatovskému, se tomu bude brániti obyvatelstvo soudního okresu horažďoviekého.

Konstatuji však, že, pokud jsem byl informován, obyvatelstvo soudního okresu Horažďoviekého sobě této změny sice nepřeje, však také jí neodporuje, ježto jest prý obyvatelstvu lhostejné, bude-li připo jeno ku krajskému soudu Klatovskému, nebo jestli zůstane i na dále přikázáno ku obvodu krajského soudu Píseckého.

Když se naproti tomu uváží energický odpor, který klade obyvatelstvo soudního okresu Domažlického, a to faktum, že připojením soudního okresu Horažďovického ku krajskému soudu v Klatovech souvislost tohoto nového krajského soudu nikterak netrpí, mám za to, že je přirozenější, aby slavný sněm vyhověl přání obyvatelstva domažlického a podal dobrozdání v tom směru, aby nikoli soudní okres domažlioký, nýbrž soudní okres horažďovický byl ku krajskému soudu v Klatovech připojen.

Pán poslanec Hájek poukázal na odpor, který činí proti připojení tomu město Písek. To jest pochopitelno, poněvadž se nedá upříti, že jistá újma městu tomu vzejde tím, když soudní okres Horažďovický bude z krajského soudu Piseckého Tato újma jest však přece jenom podřízeného a více méně soukromého významu a nemůže při zřizování nových soudů rozhodovati.

Pan posl. Hájek uvedl také, že by to bylo i zájmu obyvatelstva okresu Horažďovického, kdyby při dosavadním soudním svazku, zůstalo, a pravil že sice po silnici mají Horažďovičti do Klatov blíže, než do Písku, že však vzdušní Sára z Horažďovic do Písku je kratší, než do Klatov.

Vzdušní čára není Horažďovickým nic platná, poněvadž komunikace balonová dosud na těchto čárách zavedena není.

Pan poslanec Hájek pravil také, že tím by se velmi oslabil krajský soud Písecký.

Poukazuji k tomu, že i když Horažďovický soudní okres se oddělí, zůstane krajskému soudu Píseckému přes 2 a půl sta tisíc obyvatel.

P. Dr. Baxa zmínil se o násilnostech Chebských. To ovšem nesouvisí se zřízením krajského soudu v Klatovech a tím méně, poněvadž nový krajský soud v Klatovech v tom složení, jak je komise navrhuje, zůstane převážně českým krajským soudem.

Nikdy však po mém náhledu neškodí, když se v tomto slavném sněmu před správcem tohoto království stále žaluje na ty vskutku asiatské poměry v uzavřeném území.

Jen aby správce tohoto království se příliš pozdě nepřesvědčil o tom, že se toto uzavírané území uzavírá nejen proti Čechům, ale i proti Rakousku.

Pokud se týče resoluce, kterou navrhl poslanec pan Dr. Baxa, aby totiž komise nepodala dobrozdání o zřízení krajských soudů Trutnovského, Karlovarského a Slánského dříve, pokud nebudou vládou poskytnuty jisté záruky, poukazuji na to, co již p. posl. Dr. Škarda uvedl a nedoporučuji přijetí této resoluce. Kdyby bylo zřízení nových krajských soudů pouze zájmem vlády, pak by mohlo býti snad na místě, aby proti vládní předloze byla oposice nastoupena, a aby