tečně vhod, proto, poněvadž nyní máme nejlepší důkaz o tom, jak se bude jednati u krajských soudů a jest to pro nás v pravém smyslu výstraha, uvážíme-li, co se v Chebu dálo, máme-li klidně rozhodovati o tom, zdali máme zříditi německý soud v Karlových Varech a velmi smíšený soud, převahou německý v Trutnově.

Skutečně v zájmu nejobyčejnější bezpečností osobní musíme se zdráhati, abychom k takovémuto elaborátu přisvědčili. (Tak jest!) Co se týče případu se udavšího, jdu do merita věci samé, kde žádá soukromý žalobce zadostučinění pro urážku, která se mu stala vznesením obžaloby ze zločinu uražení Veličenstva Víte, proč p. Dr. Tieftrunk byl udán, že spáchal urážku Veličenstva? Dovoluji si podotknouti, že především nacházel se v ryze české společnosti a tu prý měl užíti, dle udání oněch dvou pánů, jednoho politického a jednoho soudního úředníka, těchto slov a pronésti výrok: "Was kostet diese Mache, was kostet dieser Mumpitz ?"

Pánové, nevím, co slovo "Mumpitz" znamená; byl jsem delší dobu v Chebu, ale to slovo jest mi naprosto neznámo, a jak se mi zde u pražského soudu a řeklo, když Dr. Tieftrunk přišel jako obviněný k výslechu, rovněž nevěděli, co to slovo znamená. Z toho je viděti právě vzhledem k tomu, že jest to výraz nezvyklý a neznámý, obzvláště Pražanu, Čechovi, zda mohl vůbec dotyčného slova užíti.

Velectění pánové, další věc, a to je charakteristické, když potom společnost ve Františkových Lázních, ve které se nalézal, mluvila česky, a když z druhé strany přicházely vůči ní tvrdé narážky a nadávky, ta Dr. Tieftrunk obrátil se k té straně a pravil: "To si máme dáti líbiti v království českém ?"

Velectění pánové, tato slova tvořila podstatu urážky Jeho Veličenstva a sice proto, poněvadž prý ukazoval, když slova tato pronesl, na poprsí Jeho Veličenstva a že prý to se vztahovalo na vyvěšení těchto poprsí. (Posl. Sokol: To je přitaženo za vlasy!)

Nuže, pánové, již z toho je viděti, že udání toto bylo tak svévolné a tak zlomyslné a že přece přes to bylo provedeno trestní řízení a Bůh ví, jak by to bylo dopadlo, ačkoli zde bylo proti dvěma žalobcům pět svědků, kteří vesměs potvrdili, že ničeho neslyšeli, přes to se vyšetřovalo dále a kdyby jen náhodou nebyla přišla všeobecná amnestie pro takovéto zločiny a řízení proti němu se nezastavilo.

A nyní, velectění pánové, což bylo přirozenější, nežli že Dr. Tieftrunk žalobou domáhal se zadostiučinění a že žaloval oba ty pány pro urážku na cti.

Co se stalo v Chebu při prvním líčení, víte. Soud sice odročil jednání za tím účelem, aby se získal německý obhájce, a když proti tomu Dr. Tieftrunk si vedl stížnost, tato stížnost nebyla ještě vyřízena a přes to první soudce nařídil druhé stání, kde chtěl ve věci samotné meritorně rozhodnouti.

Velectění pánové, tážeme se, kde za dnešních poměrů dovolil by si to soudce náš v našich českých městech, v takovém eklatantním případě, třeba za normálních poměrů?

Z toho jest viděti, že tamní soudci jsou si jisti a vědí, že jsou chráněni shora, poněvadž sami o sobě nemohli by si toho dovoliti.

Ale šlo to dále; když při prvním líčení, jak to místodržitel království českého ve své odpovědi dnes doznal, byli předmětem insultů, tu jim radil sám president krajského soudu dvorní rada Müller a okresní hejtman Czerny, že neví, zdali o jejich bezpečnost může býti postaráno a radil jim přímo k tomu, aby podali žádost za delegaci.

Žádost byla podána k nejvyššímu soudu, a přes to, že nebyla vyřízena, nařídil dotyčný soudce líčení a také líčení to provedl.

Velectění pánové, já se ptám, kde by za normálních poměru mohl si to dovoliti některý soudce, aby, když se jedná o delegaci, když věc jest u vyššího soudu, nečekal na vyřízení vyšší instance a svévolně provedl líčeni dále.

Tedy, velectění pánové, žádost odročovací byla zamítnuta rovněž, ale přes to, že p. dr. Tieftrunk žádal podle § 218 tr. řádu za revisi spisů a zavedení vyšetřování pro zločin, o který se jednalo, nedbal toho první soudce rovněž a nařídil stání, které také provedI. Krátce a dobře, pánové, jednalo se za každou cenu dotyčnému úředníku o to, aby jednání provedl, nejednalo se mu pranic o náhled vyšší stolice, nejednalo se mu o stížnost Jestliže dnes pan místodržitel dával naučení, že mají se podávati stížnosti, a že má se vyčkati teprve vyřízení stížnosti, tu vidíme nejlépe, co taková stížnosť jest platná, když úředník o své vůli a o své újmě si takovým spůsobem počíná, a nečeká, jak stížnost vypadne.

Velectění pánové, když Dr. Tieftrunk viděl, jak soudce jest strannickým, když viděl, že podle všeho se jedná jen o to, aby sama věc rozhodla se dříve, než bude o tom rozhodováno u vyšší stolice, když viděl, že oba dva žalovaní tvrdí, že on, dr. Tieftrunk, se dopustil urážky Veličenstva, a když provádějí důkaz pravdy, tu žádal, aby bylo slyšeno osobně 5 svědků, kteří při tom byli a kteří by nejlépe musili potvrditi, zdali věc tak se udala čili nic. Ačkoliv to žádal na své útraty, líčení to odročeno nebylo, svědkové povoláni nebyli a soudce vynesl rozsudek osvobozující, v němž výslovně pravil: "Poněvadž nabyl přesvědčení, že dr. Tieftrunk se do pustil urážky Veličenstva, že proto musil obadva obviněné, kteří jej udali, žaloby zprostiti. " (Toť strašné!)

Z toho vidíte, že jest to očividná strannickost; jest viděti, že na takové jednání nehodí se jiný výraz než "justiční vražda".

Velectění pánové, když již jsme u tohoto případu, a zejména po odpovědi, kterou dal místodržící království Českého na interpellace v tom směru podané, tu, pánové, jak jsem se dal zpraviti o věci a sice od účastníků samotných, pravím, že odpověď tato nespočívá na pravdě.

Místodržitel nevykonal svoji povinnosť a jestliže místodržitel dnes praví, že svou povinnosť vykonal upozorněním okresního hejtmanství, pak byl povinen učiniti něco více, poněvadž byl zpraven o tom, jaké nebezpečenství těmto dvěma pánům, kteří právě do Chebu přišli hledati právo, hrozí.

Pan dr. Tieftrunk odebral se k p. místodržiteli, než podruhé měl jeti do Chebu a žádal, aby mu dal dva detektivy, a sice ne proto, aby jej chránili, nýbrž aby měl dva klassické svědky. Žádal za dva detektivy jen, aby mu dosvědčili, co se bude díti. Že to bylo opatrné, to dosvědčují události, které se tam staly. Dnes proti p. dru. Miřičkovi bude svědčiti kde kdo, a budou proti němu svědčiti křivě ale kde má p. dr. Miřička svědky?

Jakmile se obrátil na úřední osoby, tu se každá úřední osoba obrátila, aby nemusila býti přítomna těm výjevům. Kdyby byli úředníci konali svou povinnost, nemohlo dojíti k tomu, co se tam stalo. (Výborně!)

Není pravda, co pravil p. místodržitel, že dru. Miřičkovi dali k ruce dva četníky; tito dva četníci dra. Miřičku vyvedli pouze až ke kočáru a když žádal, aby četník si sedl nahoru, tu řekl týž: ,, Co, jaké hlouposti budu s tím dělati" a přenechal jej davu. Není pravda, co p. místodržící řekl, že p. dr. Miřička ohrožoval zástup. Slyšeli jste někdy, že jednotlivec může ohrožovati zástup?

Jest to logické ? Jak mohl ohrožovati zástup ? Pan dr. Miřička jel tryskem, pokud to množství dovolovalo a také tam místní policie se ještě dosti spravně zachovala podle výroku p. Dra. Miřičky v tomto případě, daleko správněji než policie státní, totiž než četnictvo a okresní hejtman.

Pokud jim to cesta dovolila, jeli a jeli rychle, ale když byl p. Dr. Miřička 4kráte z cesty z náměstí až k místu, kde se přichází na most vedoucí k Františkovým lázním, napaden od jednotlivců tím způsobem, že mu skočili do fiakru tu Dr. Miřička on nenesl revolver tím způsobem aby vyčníval mu z kočáru, nýbrž měl jej pod kabátem a když útočník přišel, a stalo se to 4kráte, vyňal revolver a se smíchem pravil: "Jedeš pryč" a útočník, když viděl revolver, uskočil a zmizel. Není pravda, že by byl Dr. Miřička ukazoval revolver shromáždění aneb davu poněvadž zprávy, které byly v listech, že měl revolver z okna ven, nejsou, jak jest viděti, správny, poněvadž dr. Miřička jel v otevřeném kočáře a žádného okna ve voze nebylo. (Veselosť)

Nejv. maršálek zemský.: (zvoní) Musím upozorniti pana řečníka, že se vzdaluje velice od předmětu jednání, a obchází předpis, kterým se vyslovuje, že o interpelacích nemá býti vedena debata. Žádám pana řečníka, aby se vrátil k předmětu, který se nachází na denním pořádku.

Dr. Baxa (pokračuje: ) Musím říci tolik, že jsem výslovně řekl, že budu mluviti jen k první Části zprávy a ta zni, zda-li jest toho nutná potřeba, aby se rozmnožil dosavadní počet soudů v král. českém. Poněvadž zpráva se sama o tom zmiňuje, chci dokázati, že není radno za nynějších abnormálních poměrů rozmnožovati soudy v německých místech, poněvadž není postaráno o osobní bezpečnost stran a poněvadž chci na konci řeči navrhnouti dodatek ku zprávě této.

Proto míním, že jest to na místě a že musím to dokázati, když něco tvrdím. Já nesmím pouze říci, že není o bezpečnost u dotyčných okresních a krajských soudů dostatečně postaráno, poněvadž by bylo jen slovo hozené. Já to slovo musím dokázati a myslím, že tím spíše jsem k tomu povinen, poněvadž nedávno pan místodržící odpověděl při některé příležitosti a řekl, že jest zvyklý na nájezdy s mé strany, na justiční správu, - a to je to nejzajímavější, že mně nemohl nikdy říci: Ty jsi nemluvil pravdu! (Výborně!); Já vždycky, když se ujmu slova v tomto slavném sněmu, a kdykoliv takovéto případy uvádím na pranýř, se vždycky dobře informuji, poněvadž bych velmi nerad, abych té věci, kterou hájím dal zdání, že není pravdivá, poněvadž kdybych byl přistižen při nepravdě, slova ta nemohla by míti váhu.

Ale já musím konstatovati, a jsem tomu rád, že takovéto zprávy, které mne docházejí, a které zde přednáším, jsou bohužel vždy pravdivý, a že místodržicí král. Českého, který má zprávy bůhví od koho, třebas úřední zprávy, které zpravidla nejsou nikdy pravdivými, nikdy aspoň mne nevyvrátil, a zajisté ani v tom případě nevyvrátí. (Výborně!)

Velectění pánové, vůbec jest to, jestliže přihlížíme k dnešnímu stavu u těchto německých soudů, skutečně zvláštní způsob hledání spravedlnosti, když člověk se musí, - a to se skutečně stalo u oněch dvou pánů, kteří jeli do Chebu, připraviti na to nejhorší.

Pánové, skutečně není to charakteristické a není to vlastně neuvěřitelné pro naše poměry, že jeti dnes do Chebu k soudu nebo do Jáchymova, znamená urovnati si doma své poměry v pravém slova smyslu. (Slyšte! Hluk. ) Věci, které se udály v Chebu, nabyly takové povážlivosti, že skutečně mohlo dojíti k tomu nejhoršímu.

Velectění pánové, jaké pak je to hledání spravedlnosti, když člověk musí jeti s revolverem k soudu, jaké pak je to hledání spravedlnosti, když člověk, který se ani nebrání, nýbrž ukazuje, že by se bránil, když potom místo, aby tam našel práva pro sebe, jest ještě obviňován pro zločin veřejného násilí, jako se stalo Dru Miřičkovi.

To jest učiněný skandál, a docela dobře řekl Dr. Herold, jak tento skandál pojmenoval.

Ať se nikdo nediví, jsou-li zde slyšány takové hlasy, které praví, a dnes nejenom v tomto sněmu, nýbrž i po celém království, že nemůžeme s pokojným svědomím přistoupiti k tomu, abychom rozmnožovali dnes soudy v německém území, poněvadž, pánové, dokud se nepostará vláda, aby tam byly normální poměry, pokud se nepostará o to, aby nebylo trpěno to, co dnes se trpí, do té doby nemůže o tom býti ani řeči.

Velectění pánové! Jestliže dnes, pánové, p. místodržící - a já konečně zase se musím o tom zmíniti, poněvadž to patří úplně k věci - pravil, že bylo o všechno postaráno, tu zase ještě vidíme ten dvojí loket, který se vždycky opakuje.

Když se jednalo o buršáky, tu celé vojsko vyrukovalo v Praze. Tenkráte zasedal sněm, a byli to páni posl. Adámek a Horák, kteří podali interpelaci. Nedostalo se jim ani odpovědi se stolice místodržitele.

Pánové, tenkráte ale, když Wolf podal interpelaci, bylo mu ihned odpověděno. - Tu vidíte ten dvojí loket. A jak se jedná zde, když se jedná o tuto věc?

To je nějaká bezpečnost, kde se nechá člověk vydati tomu rozzuřenému množství?

Neměl se chrániti jiným způsobem než se chránil? Vždyť věc byla připravena, vždyť okresní hejtmanství muselo věděti, že byly důvěrné schůze o té věci pořádány, že soudní síň neměla platiti jako soudní síň, kde by měla platiti spravedlnost, nýbrž jako divadlo německonacionální a prušácké, kde se nemělo mluviti o tom, zdali se občanu dostati má práva a zadostiučiněni, nýbrž kde se měly prušácké a velkoněmecké idee hlásati. Vždyť, pánové, dnes, kdykoliv někdo z nás přijde k okresnímu soudu do ryze německého města, soudní síň se mění v divadlo, lépe řečeno ve schůzi, kde Vás ohrožují, Vám spílají, Vám nadávají. To jest jednání u soudu?

Totéž, co se stalo v Chebu, stalo se v Jáchymově týmž způsobem, jenom že to nešlo tak daleko jako zde.

Pánové, to jsou poměry, které ovšem vyplynuly z celé řady událostí, které předcházely. Pánové! Jistě a jistě, kdyby takoví úředníci byli si toho vědomi, že budou za takový přehmat potrestáni, (Tak, jest. Ano!) že budou vzati k zodpovědnosti za to, že nekonají řádně svou povinnost, by se toho nedopouštěli. (Posl. Sokol: Dostanou vyznamenání. )

Jinak se jedná vůči českým úředníkům. Vidíme to na př. u Dr. Jaklíka na Moravě. Ten přišel proto, že hájil dobrou a spravedlivou věc, že vykonával rozkazy a nařízení vlády, do vyšetřování. Zde jsme ani neslyšeli, že by proti úředníkům, kteří výslovně odpírají zákonům a jazykovým nařízením, bylo zavedeno vůbec jakékoliv vyšetřování.

Proto také odpověď, která byla dána, nemůže vůbec uspokojiti, nýbrž musí roztrpčovati, poněvadž jest opětně viděti ten dvojí loket, jak se s námi zachází, když se jedná o nás, ani spravedlnost ani justiční orgány ani administrační o naší ochraně nevědí. (Posl. Dr. Šil: v Rakousku vůbec proti Čechovi. )

Velectění pánové, uvažte ten chvat, s jakým se proti Čechovi dru Miřičkovi postupovalo se strany státního zastupitelstva. Račte uvážiti jen, toto státní zastupitelství, které jest v témže domě a které jest na náměstí, vidělo již dopoledne a také odpoledne, jak se lid shromažďuje, vědělo, za jakým účelem se to děje, ale ovšem ani nikomu nenapadlo stíhati někoho se shromážděni pro jakýkoliv delikt. Jakmile se jednalo o Čecha, zůstali až do večera v kanceláři a byl učiněn návrh, aby dr. Miřička byl stíhán pro zločin veřejného násilí. Není to očividné strannictví, strannictví, za které by se každý poctivý a pořádný člověk do duše styděl. (Posl Sokol: To jest hanebnost!) Ale, velectění pánové, zde se jedná o to, že za jednáni úřadů těchto nejsou jen ony zodpovědný, za to jsou zodpovědní právě vyšší jejich představení. My jsme neslyšeli pranic o tom, že by bylo státní zastupitelstvo pohnalo k odpovědnosti okresního hejtmana neb radního tajemníka v Chebu. Velectění pánové, ani ten radní tajemník ani okresní hejtman se nebojí, poněvadž vidí, že takových případů jest celá řada a že se nikomu nic nestane že si proti nám smí dovoliti všechno, že se to všechno trpí.

Kdyby se jednalo vyšším úřadům o pravdu o spravedlnost, pak by takové věci díti se nemohly. Ale netajme si toho: tyto jednotlivé případy, jaké během zejména posledních dvou let ve království českém v t. zv. uzavřeném území se staly, děly se dle určitého plánu a do tohoto plánu je zasvěcena celá řada úředníků i politických i justičních. Ta druhá řada snad není zasvěcena, ale ve své nezměrné hlouposti to podporuje. (Poslanec Březnovský volá: Od hlavy to začíná, ta hloupost! veselost. )

Jim se nejedná o nic jiného, než aby t. zv. uzavřené území bylo očištěno od české menšiny a proto se dějí ta příkoří, ať v tom či onom směru. Jim se jedná o to, aby jazyková nařízení byla učiněna nemožnými, a chtějí dokázati násilnými skutky a vyhrožováním, že čím dále tím více česká podání tam mizí, a z toho pak chtějí dokázati, že jich tam vůbec není mnoho, aby potom, až dojde k nějaké konferenci za zeleným stolem, mohli říci: vždyť jest zbytečno o českou řeč se tam starati, poněvadž tam českých podání není. A, velectění pánové, jak snadno by se mollo tohoto cíle dosáhnuti, jest viděti z toho když věc, která se udala v Chebu, stala se samým advokátům.

Jak asi nakládají, velectění pánové, s tím chudým dělníkem neb řemeslníkem ? (Souhlas. )

Velectění pánové, o tom bych mohl vypravovati velice zajímavé věci, jako na př. o okr. soudu v Duchcově, Chomutově a j., kde českých referentů není V Mostě byl jsem očitým svědkem, kde jsem naschvál sečkal v síni, až soudce s českou stranou, která podala českou žalobu, zahájil líčení. A tu soudce skutečně začal německy a nutil stranu, aby německy mluvila. Nyní měl jsem důkaz, že o české žalobě s českou stranou se počalo jednati německy.

Teprve když jsem přišel a představil se jako zástupce této strany, poděkoval se soudce a pravil: "musím přivolati kollegu jiného, " načež teprve přišel jiný soudce.

A to se děje systematicky nejen v Mostě, Duchcově a jinde dle zprav, kterých se mi odtud dostalo.

Plivat na takovou spravedlnost! nic jiného nezasluhuje a plivat po všech těch, kteří za to jsou zodpovědní, neboť skutečně, pánové, to jest rozhořčení, které se musí každého zmocniti, kteréž po Cechách neutuchá, neboť případ chebský skutečně jest příkladem, kam nás vede shovívavost vlády, kam nás vede shovívavost vyšších úřadů, kam vede shovívavost, která dopouští, aby takovéto násilnosti na justici se páchaly.

Velectění pánové, můžeme říší, že slova dra Herolda zde ve sněmu promluvená, působila po celém království českém všude po venkově nejkrásnější dojem, poněvadž naše česká veřejnost přece není slepá k věcem těm, vidí, že se to děje systematicky po celou řadu měsíců - po 2 léta - vidí, že se strany úřadů nic proti tomu se nestalo, že se to odbude lecjakou odpovědí na interpelaci, že se něco slíbí a nikdy nesplní. Česká veřejnost očekává však nejen slova, nýbrž očekává i skutky, a očekává, že z takového jednání budou se činiti důsledky.

Bylo velikou chybou, že se v této věci tak dlouho mlčelo, že se přecházelo, že se myslilo, že jsou to věci, které sice mají určitou důležitost, z nichž nesmí se činiti tak dalekohlasých konsekvencí. Zde se to na nás mstí, zde vidíme, co znamená v takových případech známé latinské přísloví: "principii obsta".

Když byly nepokoje v Mostě proti Čechům, mel býti dán výstražný přiklad všem ostatním úředníkům, jak mají se trestati taková opomenutí v úřadě. Okresní hejtman v Mostě měl býti přeložen někam jinam, avšak okresní hejtman, který se dopustil největší nesprávnosti, jest doposud na svém místě. Když takový příklad vidí ostatní úředníci, nedivme se, že skutečně když vědí, že se jim nic nestane, provádějí to, co prováděli, - dále.

Velectění pánové, když se jedná vůbec o těchto předlohách, byla vyslovena pochybnosť ohledně trutnovského soudu, kde se pravilo, že trutnovský soud jest přece smíšený.

Ale, velectění pánové, nesmíte zapomenouti na jednu věc, že totiž dobrozdáním sněmu, které by se ohledně tohoto soudu podalo, vláda není vázána, a Vy, velectění pánové, sami nevíte, jak dlouho bude se říditi vláda vlastním návrhem neb dobrozdáním, které k jejimu návrhu byste podali.

Vůči všemu tomu, co ve zprávě není uvedeno, vůči všemu tomu, co bylo zde uvedeno, co se děje v tak zvaném uzavřeném území, musili jsme důvěřivost k této vládě ztratiti a musili jsme pozbyti víry, že by chtěla spravedlivosť a právo vůči českému národu. A právě proto, že jsme tu důvěřivost ztratili, nesmíme jí dávati takovou zbraň do ruky.

Kdybychom jí dobrozdání ohledně těchto soudů dali, vláda přece na ně není vázána. Bude dělati, co chce. Při její shovívavosti a při nadržováni vůči Němcům jsme vydáni nebezpečí, že by i při nejlepší vůli Vaší rozhodla jinak.

Proto, velectění pánové, když jsem se přihlásil ke slovu, měl jsem na mysli, abychom se nevyslovili tak generelně o potřebě nových soudů a dovolil jsem si učiniti vzhledem k důkazům, které jsem pověděl, a vzhledem k bezpečnosti našich krajanů v tak zvaném uzavřeném území následující návrh s tím podotknutím, že proti zřízení klatovského a litomyšlského soudu nemám ničeho.

Můj návrh zni:

Komisi se ukládá, aby další zprávy o zřízení krajských soudů v Karlových

Varech, Trutnově a Slaném do té doby nepředkládala slav. sněmu:

I.   dokud c. k. vláda nepodá úplné záruky o tom, že rovné právo jazyka českého u soudů za německé prohlášených nebude - jak bohužel se stává dosud potlačeno, že o osobní bezpečnost občanů českým jazykem právo u těchto soudů hledajících bude postaráno s úplnou jistotou, a

II.   dokud c. k. vláda k výstraze příkladným způsobem nepotrestá ony úředníky, kteří v poslední době proti platným zákonným nařízením jazyk český vylučují zjednáni anebo jinak jednaní českým jazykem při úřadech ztěžují.

Velectění pánové, k tomuto návrhu nemám nic jiného co říci, než že jest to důsledkem sobotní řeči p. Dra Herolda. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Baxa činí nasledující návrh:

Komisi se ukládá, aby další zprávy o zřízení krajských soudů v Karl. Varech, Trutnově a Slaném do té doby nepředkládala sl. sněmu,

1.    dokud c. k. vláda nepodá úplné záruky o tom, že rovné právo jazyka českého u soudů za německé prohlášených nebude - jak bohužel se stává dosud potlačeno a že o osobní bezpečnost občanů českým jazykem právo u těchto soudů hledajících bude postaráno s úplnou jistotou a

2.   dokud c. k. vláda k výstraze příkladným způsobem nepotrestá ony úředníky, kteří v poslední době proti platným zákonům a nařízením jazyk český vylučují z jednání anebo jinak jednání českým jazykem při úřadech stěžují.

Žádám pány, kteří podporují návrh p. posl. Dr. Baxy, by vyzdvihli ruku.

Návrh je dostatečně podporován.

Přichází nyní ku slovu příští řečník, který je zanešen pro návrhy komise.

Dávám slovo p. posl. Schwarzovi.

Posl. Schwarz: Slavný sněme! Sluší hluboce litovati, že věci v Čechách dospěly již tak daleko, že, když jedná se o to, aby na prospěch obyvatelstva byla provedena aspoň částečně nová organisace soudů, setkáváme se s takovými překážkami zásadními, jak jsme právě toho byli svědky.

A není to jinak možné. Jakkoliv události v Chebu nejsou v přímém styku s otázkou, která jest na dennním pořádku, tož není možná, aby se jich nebylo dotknuto.

Učinil to již řečník z této strany, učinil to i řečník radikálně opposiční p. dr. Baxa. V mnohém musíme mu přisvědčiti.

Já pak nemohu si utajiti, že odpověď, kterou dnes nám dal J. Ex. p. mistodržitel o záležitosti chebské, nemohla mne a nemůže nikoho o Čechách uspokojiv a to proto, poněvadž nese na sobě zjevnou známku umírněnosti a neukazuje tu rozhodnost, jaké jest třeba, aby se učinilo rejdům konec, ve kterých zvláště město Cheb v první řadě vyniká (Tak jest!)

K těmto koncům musilo to dojíti, velectění pánové, nebo, když při všem tom, co děje se již po 2 léta v Chebu, vláda jenom pořád má rukavičky na rukou a v rukavičkách snaží se tyto poměry, nechci říci urovnati, ale hladiti, pak musí věci dospěti tam, kam dospívají.

Kdyby se bylo před 2 lety již učinilo to, co by se dojista ještě u větší míře bylo stalo, kdyby byly události podobné se sběhly v českém kraji a v českém městě, zajisté že by dnes věc česká, zejména naše postavení, když se domáháme práva při německých soudech, bylo zcela jiné. Proto jest zcela oprávněná obava, dokavad nebude přes všeliké platné zásady zabezpečeno Čechům náležitým opatřením vlády plné, volné právo u soudů v krajinách německých, že jest třeba veliké opatrnosti, než se k tomuto zřizování soudů dá svolení.

Ale sluší míti, velectění pánové, při tom na zřeteli, že otázka, o které se právě rokuje, má ještě jinou stránku, totiž tu, jestli zákonné předpisy o tom, jak se mají vyřizovati zde podobné záležitosti, jsou takového rázu, že můžeme překaziti to, co překaziti chceme, totiž aby se tvořily soudy, které by mohly býti na újmu jazykové rovnoprávnosti, o niž se zasazujeme. A tu musíme si doznati, že při nedostatku zákonných předpisů, kde žádá se na sněmu pouhé dobrozdání o tom, zdali se má sond zříditi, a jak se má upraviti, mohlo by se přivoditi, kdybychom žádného dobrozdáni nebyli podali, to, co přivoditi za žádnou cenu nechceme. Že by správa soudní spořádala nové soudy, tak jak si toho snad sama přeje; a čeho my se obáváme, totiž, že by je ohraničila přísně dle národností, kdežto když věcně probereme předlohu zemského výboru, který sám do jista již k otázkám tak zásadním, jaké dnes lomcují naším veřejným životem, dostatečně přihlížel, jest nám dána příležitost, že v jednotlivých případech můžeme ostražitosti své ve smyslu právě uvedeném dáti plného výrazu.

To, vysoce ctění pánové, vedlo také komisi k tomu, že neprojednává předlohu celkově, nýbrž jednotlivě od soudu k soudu, a jeden krajský soud po druhém. Činí to proto, aby mohla každý jednotlivý případ bedlivě uvážiti, jednak aby mohla naň položiti měřítko, jestli za návrhem neskrývá se čertovo kopýtko jazykového ohraničení soudů a omezení justice rovného práva veškerého jazyka při takto ohraničených krajských soudech.

Tím, co posavad komisí prošlo a k čemu také velectěný pan posl. Dr. Baxa přisvědčuje, dávaje souhlas svůj k předlohám, které byla komise již v této příčině vyřídila, ukázala tato komise, že jest plně dbalá této své povinnosti a, jestliže pan Dr. Baxa ve svém návrhu ukazuje hlavně k utvoření soudů, do kterých mají býti pojaty z obvodů německých krajských soudů okresy české, aby se stalo ohraničení národnostní, tedy mohu ho ujistiti, Že se již touto otázkou obírala a že také předloha, kterou v té příčině učiní, nejen p. dra Baxu, ale zajisté i velkou většinu tohoto slavného sněmu, uspokojí. Tedy v té příčině není ani té nejmenší obavy.

Co se týká stránky právnické a soudní, o které se zde byl pan dr. Baxa široce rozhovořil, ponechávám odpověď k ní kruhům povolanějším a obracím se k návrhu pana kollegy Hájka, poslance za město Písek, který mluvil proti návrhu komise a učinil změňující návrh v ten rozum, aby okres domažlický byl, jak původně bylo v návrhu zemsk. výboru obsaženo, k soudu Klatovskému opět připojen, a soudní okres horažďovický aby nadále zůstal v obvodu krajského sondu píseckého.

Já předem připomínám, velectění pánové, že vřele přimlouvám se za zřízení krajského soudu Klatovského, a že, jestli se ujímám návrhu komise, odchylujícího se od návrhu zemského výboru tím, že okres Domažlický má na dále pozůstati při krajském soudu v Plzni, nečiním to snad proto, že by tu běželo o nějaký zájem Plzně, města tedy mnou zastoupeného, poněvadž toto město samo, jak jest viděti z toho, že representace jeho ani o té věci nejednala, neklade na to žádnou váhu, nýbrž že chci ukázati k těm důvodům a příčinám, které většinu komise k tomu vedly, aby tento návrh učinila.

Tyto příčiny a důvody spočívají v poloze okresu domažlického, v přáních obyvatelstva, pak v prostředcích komunikačních a vůbec těch hospodářských svazcích, kterými toto místo na Plzeň jest vázáno.

Pokud se týká města Domažlic, jest toto město položeno na české západní dráze, tedy uprostřed hlavního tohoto proudu, který má směr od hranic jihozápadních ku Praze a zahrnuje v sobě také mocně vynikající Plzeň.

Jest tedy zcela přirozeno, že obyvatelstvo domažlické, které tímto proudem jest spolu jato, chce býti v něm zůstaveno a chce na dále náležeti ke krajskému soudu plzeňskému.

Mimo to vyznamenávají se Domažlice hlavně svým obchodem pohraničním. Obchod tento dochází své přední opory v městě Plzni a zejména v rozvětveném tam bankovnictví, a proto nemůže býti žádné pochybnosti, že, kdyby se měly Domažlice připojiti ku Klatovům, musily by se obchodníci Domažličtí často a většinou ve svých záležitostech soudně obchodních obraceti více na krajský soud plzeňský než na vlastní Klatovský. Mimo to celá poloha okresu a kulturní potřeba obyvatelstva nutně toho vyžaduje, aby posavadní svazek okresu domažlického s krajským soudem v Plzni zůstal nepřerušen. Ukazuji jenom k tomu, že obyvatelstvo Domažlické je smíšené, skládá se z obou národností a obě tyto národnosti mají své