Zpravodaj posI. Heřman Janda: Slavný sněme! Tato zpráva též nachází se v rukou pánů poslanců a proto není třeba, abych ji blíže odůvodňoval.
Nejvyšší maršálek zemský: Mám za to, že i tato předloha může býti projednána v jediném rokování a žádám pana zpravodaje, aby ráčil přečísti osnovu zákona.
Ich glaube, dass auch dieser Gegenstand in einer einzigen Debatte erledigt werden kann, und ich ersuche den Herrn Verichterstatter die Verlesung der Anträge der Commission vorzunehmen.
Zpravodaj posl. Heřman Janda: Komise rozpočtová navrhuje: 1. Slavný sněme, račiž se usnésti na následující osnově zákona:
Zákon, daný dne.....jenž se týče upravení potoka Hlavňovského s přítoky a meliorace vůkolních pozemků vodním družstvem pro úpravu potoka Hlavňovského s přítoky.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi naříditi takto:
§ 1.
Upravení potoka Hlavňovského s přítoky a spojené s tím zařízení meliorační, kteréžto práce vodní družstvo pro úpravu potoka Hlavňovského s přítoky provésti zamýšlí, prohlašují se ve smyslu § 4. č. 2 lit. a) a b) zákona ze dne 30. června 1884 ř. z. č. 116. za podnik, jenž má býti podporován z prostředků zemských.
§ 2.
Podniknutí tomu slibuje se nesplatný příspěvek z fondu zemského a to nepřekročitelnou částkou 32. 726 zl. 02 kr., to jest, 30 procent nákladu regulačního podle schválených plánů a rozpočtů na 109. 086 zl. 76 kr. rozpočteného a nepřekročitelnou částkou 16. 142 zl. 79 kr., t. j. 20 procent nákladu na zařízení meliorační podle schválených plánů a rozpočtů na 80. 713 zl. 97 kr. rozpočteného, tudíž v celku nepřekročitelnou sumou 48. 868 zl. 81 kr., mimo to nesplatný příspěvek stejné nepřekročitelné výše ze státního fondu melioračního s výhradou ústavního schválení.
Změny projektu smějí býti předsevzaty pouze s povolením ministerstva orby a zemského výboru, změny, kteréž by jakýmkoliv způsobem zvýšily náklad rozpočtený, nejsou vůbec dovoleny.
Tyto příspěvky státního fondu melioračního a fondu zemského budou se vypláceti vodnímu družstvu tím způsobem, že, jakmile toto družstvo příslušnou žádost podá, lze jemu během doby stavební podle postupu provedených prací vydati po 75 procentech z 30% pokud se týče 20% příspěvků na státní fond meliorační a na fond zemský vypadajících.
Postup provedených prací sluší prokázati výdělkovými certifikáty, stvrzenými zřízenci od státu a země k dohledu na stavbu ustanovenými.
Na základě kolaudace jednotlivých tratí neb objektů může však býti ministerstvem orby v souhlasu se zemským výběrem po návrhu komise kolaudační povoleno vyplacení příspěvků až do výše po 90% z 30%, pokud se týče 20% příspěvků na státní fond meliorační a na fond zemský vypadajících.
Tímže způsobem lze i povoliti vyplacení zadržené kvóty kolaudační, když budou dohotoveny a bezvadně kolaudovány delší tratě, jež lze odevzdati zvlášť vodnímu družstvu do vydržování. Kromě tohoto případu zadrží se kolaudační kvóta (25 proc, pokud se týče nejméně 10 proc. až do doby konečné kolaudace.
§ 4.
Úspory, jichž se dodělá zadáním stavby, provedením projektu v jiném směru, opětným prodejem pozemků vykoupených, při regulaci však neupotřebených a jiným způsobem, mají poměrně také prospěti státnímu fondu melioračnímu a fondu zemskému a to tak, že příspěvky z těchto fondů pro jednotlivé části podniku (regulaci a melioraci) nesmějí nikterak přesahovati procentem stanovenou výši skutečného nákladu, kteráž dle § 2. na každou část podniku jest vyměřena.
Z příčiny té musí se také schváliti zemským výborem a c. k. vládou připadné smlouvy o pronájmech stavby, včítajíc v to i podmínky pro subakordanty, dále zadávání kantin a j. v.
§ 5.
C. k. vláda a zemský výbor mají
kromě práva všeobecného dozoru, jež přísluší prvně jmenované podle § 5. zákona ze dne 30. června 1884 ř. z. 6. 116 i právo ustanoviti řiditelstvo stavby, kterémuž sluší vykonávati dohled ku provádění podniku, a sice i v příčině toho, kterak sobě počíná vodní družstvo jako podnikatel i v příčině technického provádění projektu.
Ustanovení tohoto řiditelstva stavby vyhrazuje se dohodnutí, jež se stane svým časem mezi ministerstvem orby a zemským výborem.
Vodní družstvo jest povinno, aby dávalo v pravý čas, to jest prvé, než dotyčná opatření budou předsevzata, zřízencům řiditelstva stavby vědomost o všech důležitých událostech při provádění podniku, a aby je připouštělo ke schůzím společenstva, k poradám o provádění, zadávání, pak kolaudacím stavby atd.
§ 6.
Vodnímu družstvu náleží, aby podnik ihned, jakmile bude proveden a bezvadně kolaudován, povolanými k tomu zřízenci c. k. vlády a zemského výboru ve vlastní správu převzalo; naproti tomu vzdává se zastupitelstvo zemské všech nároků na podíl v pozemcích upravením získaných podle druhého odstavce § 9. zákona ze dne 30. června 1884 ř. z. č. 116.
Témuž družstvu náleží, aby uhradilo náklad spojený s dohledem, který budou konati státní a zemská správa stran vydržování provedených staveb regulačních a melioračních.
§ 7.
Zákon tento nabude platnosti, jakmile vodní družstvo zabezpečí náklad stavební příspěvky fondu zemského a státního fondu melioračního (§ 2. ) neuhrazený.
Dohodnutím, jež se státi má podle § 5., odst. 1. mezi ministerstvem orby a zemským výborem, bude též ustanoveno, kdy se má se stavbou započíti, kdy má býti dokončena a jak mají býti příspěvky zemského fondu a státního fondu melioračního rozvrženy na jednotlivé roky, po které stavba bude trvati.
§ 8.
Mým ministrům orby, vnitra a financí
jest uloženo, aby zákon ten ve skutek uvedli.
II. Slavný sněme, račiž v zemský rozpočet na r. 1899 vložiti částku 16. 000 zl. co první lhůtu zemského příspěvku.
Landtagssecretär Höhm (liest): Die Budgetkommission beantragt: I. Der hohe Landtag wolle den nächstehenden Gesetzentwurf beschließen:
Gesetz vom... betreffend die Regulirung des Hlawnoerbaches sammt Zuflüssen und die Meliorirung der umliegenden Grundstücke durch die Wassergenossenschaft zur Regulirung des Hlawnoer Baches sammt Zuflüssen.
Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich anzuordnen, wie folgt:
§ 1.
Die von der Wassergenossenshaft zur Regulierung des Hlawnoer Baches sammt Zufüussen durchzuführende Regulierung des Hlaw-noerbaches sammt Zuflüssen und die damit zu sammenhängenden Meliorationsanlagen werden im Sinne des § 4. Z. 2. lit. a) und b) des Gesetzes vom 20. Juni 1884 RGBl. Nr. 116 als ein aus Landesmitteln zu unterstützendes Unternehmen erklärt.
§ 2.
Diesem Unternehmen wird ein nicht rückzahlbarer Beitrag aus dem Landesfonde und zwar in dem nicht überschreitbaren Betrage von
32. 726 fl. 02 kr., das ist 30 pZt. des nach den genehmigten Plänen und Kostenüberschlägen mit 109. 086 fl. 76 kr. präliminirten Reguliernngsanfraandes und in dem nicht überschreitbaren Betrage von 16. 142 fl. 79 fr., das ist 20 pZt. des nach den genehmigten Planen und Kostenüberschlägen mit 80. 713 sl 97 fr. präliminirten Meliorationsaufwandes, somit im Ganzen ein Beitrag in dem nicht überschreitbaren Betrage von 48. 868 fl. 81 fr. aus dem staatlichen Meliorationsfonde vorbehältlich der verfassungsmäßigen Genehmigung zu leistender nicht rückzahlbarer Beitrag in der gleichen nicht überichreitbaren Höhe zugesichert.
Aenderungen des Projectes dürfen nur mit Bewilligung des Ackerbauministenurns und des Landesausschußes vorgenommen werden; Aenderungen, welche auf irgend eine Weise eine Erhöhung des veranschlagten Aufwandes zur Folge hätten, sind überhaupt nicht gestattet. § 3.
Diese Beiträge des staatlichen Meliorationsfondes und des Landesfondes werden der Wassergenossenfchaft in der Weise ausgezahlt werden, dass während der Bauzeit nach Maßgabe des Baurortschrittes je 75 pZt. des auf den staatlichen Meliorationsfond und den Landesfond entfallenden 30 pZt. beziehungsweise 20 pZt. Beitrages jeweilig auf Ansuchen der Wassergenossenschaft erfolgt werden können.
Der jeweilige Bausortschritt ist durch Verdienstcertifitate nachzuweisen, welche von den seitens des Staates und des Landes mit der Bauaufsicht betrauten Organen vidirt sein müssen.
Auf Grund der Kollaudirung einzelner Strecken oder Objecte kann jedoch vom Acker bauministerium im Einvernehmen mit dem Landesausschuße nach dem Antrage der Kollaudirungscommission die Flüssigmachung von Beiträgen bis zur Höhe von 90 pZt. des auf den naatlichen Meliorationsfond und den Landesfond entfallenden 30 pZt. beziehungsweise 20 pZt Beitrages bewilligt werden.
In gleicher Weise kann auch die Flüssigmachung der zurückbehaltenen Kollaudungsquote nach Fertigstellung und anstandsloser Kollauduung längerer Strecken, welche der Wassergenossenschaft abgesondert in Erhaltung übergeben werden können, bewilligt werden. Außer diefem Falle ist die Kollaudirungsquote (25 pZt. beziehungsweise wenigstens 10 pZt. ) bis zum Zeitpunkte der definitiven Kollaudirung zurückzubehalten.
§4.
Ersparnisse, welche sich in Folge der Bauvergebung, durch Ausführung von Projectsvarianten, Wiederberäußerung der eingelösten, bei der Regulirung aber nicht verwendeten Grundstücke oder aus irgend eine andere Weise ergeben sollten, kommen verhältnismaßig auch dem staatlichen Meliorationsfonde und dem Landesfonde, zugute derart, dass die aus diesen Fonden für die einzelnen Theile des Unternehmens (Regulirung und Meliorationen) gewährten Beiträge in keinem Falle die im § 2 in Percenten festgesetzte Höhe des wirklichen Aufwandes für die einzelnen Theile des Unternehmens überschreiten dürfen.
Aus diesem Grunde unterliegen auch allfällige Bauvergebungsfontrakte einschließlich der Bedingungen für Subakkordanten, die Vergebung von Kantinen und dgl. der Zustimmung des Landesausschußes und der k. k. Regierung.
Der k. k. Regierung und dem Landesausschuße steht außer dem der ersteren nach § 5 des Gesetzes vom 30. Juni 1884 RGBI. Nr. 116 zukommenden Rechte der allgemeinen Aufsicht das Recht der Beftellung der Bauleitung zu, welch' letzterer die Beaufsichtigung des Unternehmens sowohl in Bezug auf die Gebahrung der als Unternehmer austretenden Wassergenossenschaft, als auch in Bezug aus die technische Durchführung des Projektes obliegen wird.
Die Bestellung dieser Bauleitung erfolgt auf Grund eines seinerzeit zwischen dem Ackerbauministerium und dem Landesausschuße ab-zuschließenben Ueberemkommens.
Die Wassergenossenschaft ist verpflichtet, die Organe der Baulertung von allen wichtigen Vorkommnissen bei der Ausfühlung des Unternehmens rechtzeitig, d. i. noch vor Inangriffnahme der betreffenden Vorkehrungen zu verständigen und deren Intervention bei den Genossenschaftsversammlungen, bei den Verhandlungen über die Bauausführung und Bauvergebung, dann bei der Baukollaudirung u. s. w. zuzulassen.
§6.
Der Wassergenossenschaft wird obliegen, das Unternehmen sofort nach Ausführung und anftandsloser durch die hiezu berufenen Organe der k. k. Regierung und des Landesausschußes vorgenommener Kollaudirung der Arbeiten in eigene Erhaltung zu übernehmen, wogegen sich die Landesvertretung jedes Anspruches auf einen Antheil an dem durch die Regulirung gewonnenen Grunde im Sinne des zweiten Absatzes des § 9 des Gesetzes vom 30. Juni 1884
R. G. Bl. Nr. 116 entschlägt.
Der Wassergenossenschaft obliegt auch die Bedeckung der Kosten, welche mit der von der Staats- und Landesverwaltung zu führenden Aufsicht betreffend die Erhaltung der Regulierungs= und Meliorationsbauten verbunden sein werden.
§ 7. Dieses Gesetz tritt in Wirksamkeit, sobald der durch die Beiträge des Landesfondes und des staatlichen Meliorationsfondes nicht bebeckte Bauaufwand (§ 2) von der Wassergenossenschaft gewährleistet wird.
Der Beginn und die Dauer der Bauzeit sowie die hienach sich ergebende Verheilung der Beiträge des Landesfondes und des staatlichen Meliorationsfondes auf die einzelnen Baujahre gemäß §5, Absatz 1, zwischen dem Ackerbauministerium und dem Landesausschuße abzuschließenden Ueberreinkommen festzusetzen.
§8.
Mit dem Vollzuge dieses Gesetzes werden Meine Minister des Ackerbaues, des Innern und der Finanzen betraut.
II. Der hohe Landtag wolle in den Landesvoranschlag für das Jahr 1899 den Betrag von 16. 000 fl als erste Rate der Landessubvention einstellen.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort?
Prohlašuji, že jsou návrhy komise přijaty s opravami v německém textu, na které při čtení bylo poukázáno.
Ich erkläre die Commissionanträge für angenommen mit Berücksichtigung der bei der Verlesung erwähnten Korrekturen des deutschen Textes.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise živnostenské o návrhu poslance Karla Adámka a soudruhů na obmezení obchodu podomního.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Gewerbe-Commission über den Antrag des Abgeordneten Karl Adámek und Genossen, betreffend die Beschränkung des Hausirhandels.
Zpravodajem jest pan poslanec Březnovský.
Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. Březnovský: Slavný sněme! Na nutnost opravy zákona o podomním obchodu poukazuje se na všech sjezdech živnostenských a řemeslnických. Na každém sjezdu se otázka tato přetřása a ukazuje se na to, jak podomním obchodem, jak dnes se praktikuje, živnostnictvo ve velkých a okresních městech, je značně poškozeno. Živnostníctvo na každém sjezdu o této věci rokuje a obrací se peticemi na říšskou radu, na zákonodárný sbor, aby konečně se přistoupilo k opravě tohoto důležitého řádu pro podomní obchod. Musím se přiznati. že žadatelé byli takřka u cíle v jednom z posledních let zasedání říšské rady. Živnostenský výbor osnovu zákona toho měl již propracovanou a zvolil za referenta známého živnostníctvu poslance Karla Adámka.
Bohužel, že následkem obstrukce nepřišli jsme k tomu, aby tento důležitý zákon na říšské radě se projednal.
Nedá se popříti, že úprava zákona takového, který by vyhovoval všem zemím a všem poměrům, které jsou zastoupeny na říšské radě, se cestou centralistickou nedá provésti.
My jako federalisté jsme toho náhledu, že podobný zákon by se měl pracovati na sněmu zemském.
Jiné poměry jsou v horských zemích, v štýrských zemích, alpských zemích a jinde, nežli u nás v království českém.
Já chci jen poukázati na to, v jakém neprospěchu jest vůči podomnímu obchodníku obchodnictvo ve velkých městech, ve kterých je vyhlášen, - zvláště co se týče Prahy - nedělní klid, kdežto obchody řádné a řemeslník ve velikém městě, jako je Praha, musí po dvanácté hodině uzavříti vůbec obchod, podomním obchodníkům jest dovoleno od domu k domu, od hostince k hostinci prodávati své zboží.
Co zástupce Prahy hlavně chci poukázati, jakou křížovou cestu prodělalo zdejší živnostníctvo, když žádalo za obmezení podomního obchodu za stávajících zákonů.
Na naše zakročení byl tenkráte podomní obchod z nařízení ministerstva obchodu ve shodě s ministerstvem vnitra a financí 1. červencem roku 1896 zakázán.
Touto zapovědí nebyl ovšem dotčen prodej věcí pro každodenní potřebu.
Nařízení toto bylo částečně obmezeno nařízením ministerstva obchodu ze dne 26. října 1896. Dle téhož bylo dovoleno, že ti oprávněni obchodníci, kteří v Praze a v předměstích jsou usedlí, kteří podomní obchod v Praze a jejím obvodu provádějí, smějí ještě vésti podomní obchod výjimečně do konce roku 1897 a to jen pod tou podmínkou, když r. 1897 předloží žádosť úřadu, jenž rozhodne, možno-li tomu neb onomu prodloužiti opět toto povolení. Těchto oprávněných obchodníků bylo tenkráte v Praze, r. 1897, 55.
K žádosti spolku pro ochranu právní podomních obchodníků povolilo ministerstvo obchodu dle výnosu ze dne 12. října r. 1897 prodloužení povolení k podomním obchodům na r. 1898 pod těmiže výminkami.
V roce 1898 bylo těchto oprávněných podomních obchodníků už jenom 46. V roce 1898 podal výbor Řemeslnické besedy žádost za bezvýminečné zrušení podomního obchodu. Žádosť ta byla podporována magistrátem, byla předložena ministerstvu, vyřízena však v r. 1899, že povolení se může prodloužiti. Ovšem místodržitelství tenkráte podporovalo žádosť jak magistrátu tak i živnostenských společenstev a Řemeslnické besedy, avšak ministerstvo obchodu na žádosť spolku podomních obchodníků dovolilo přece výnosem ze dne 24. října r. 1898 těmže obchodníkům jako v r. 1897 a v r. 1898 za týchž podmínek podomní obchody i v r. 1899 provozovati. To jest ta křížová cesta, kterou podniklo řemeslnictvo Pražské, aby konečně byl zrušen podomní obchod. Když byl tento výnos ministersky vydán pro r. 1899, ze statistiky bylo viděti, že v Praze klesl počet podomních obchodníků opět z původních 55 na 43. Kdo ale přehlédne pražské ulice, pražské hostince a pražské domy, ví, že se tyto místnosti hemží jenom podomním obchodnictvem. Z toho je viděti, že jsou to podomní obchodníci, kteří provozují tuto živnost neoprávněně. Poněvadž těchto 43 obchodníků, kteří mají pro Prahu a okolí povolení, nemohli by tak poškozovati živnosti jako tyto neoprávnění obchodníci, jest povinností dotyčných úřadů, aby právě na tyto hleděl.
Nikomu nenapadá v živnostenské komisi, aby snad tím návrhem chtěl poškozovati průmysl po domácku provozovaný, jenž se hlavně týká horských našich krajin.
Pan poslanec Adámek, který jest vždy snaživým, když se jedná o zájmy živnostnictva, podal dne 15. dubna 1899. návrh následovní:
C. k. vláda se vyzývá, aby s urychlením předložila vyřízeni osnovy zákonů:
I. o zrušení nebo obmezení podomního obchodu v těch královstvích a zemích, jichž sněmy se na tom usnesou, tedy ve smyslu autonomním - a
II. o zamezení poškozování usedlého řemeslnictva a obchodnictva zneužíváním oprávnění v § 59 a 60 vyhražených.
Komise živnostenská, projednávajíc návrh ten v sezení svém dne 19. dubna 1899 odbývaném, usnesla se po úvaze, že nárok na upravení, vlastně zrušení podomního obchodu náleží k čelným postulátům netoliko našeho řemeslnictva a usedlého kupectva, jež jsou tímto tak značně poškozovány, a vzhledem ku odůvodnění pána navrhovatele, že návrh se netýká snad některého odvětví domácího průmyslu, zejména krajkářského, doporučiti sl. sněmu tento návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, aby s urychlením předložila ku příslušnému vyřízení osnovy zákonů:
1. o zrušení nebo obmezení podomního obchodu v těch královstvích a zemích, jichž sněmy se na tom usnesou, a
II. o zamezeni poškozování usedlého řemeslnictva a obchodnictva zneužíváním oprávnění v § 59 a 60 vyhražených.
Landtagssecretär Höhm (liest): Der hohe Landtag wolle beschließen: Die k. k. Regierung wird aufgefordert, Gesetzesentwürfe:
I. über Aushebung oder Einschränkung des Hausirhandels in denjenigen Königreichen und Ländern, deren Landtage dahingehende -Beschlüsse fassen werden, und
II. über Hintanhaltung der Schädigung der seßhaften Handwerker und Kaufleute durch Mißbrauch der in den §§ 59 und 60 G. -D. vorbehaltenen Befugnisse - zur zuständigen Erledigung mit Beschleunigung vorzulegen.
Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se ke slovu k tomuto předmětu pan poslanec Leminger.
Dávám jemu slovo.
Posl. Leminger: Slavný sněme! Jsa zástupcem obchodní a živnostenské komory v Plzni, dovoluji si při této příležitosti, kde jedná se o obchod podomní, promluviti několik slov o zhoubném působení jeho na naše řemeslnictvo a chci uvésti několik příkladů, která volají po obmezení tohoto podomního obchodu.
Kdo zná, velectění pánové, jak v nynějších stísněných poměrech jest těžko bojovati obchodníku neb řemeslníku proti nezřízené konkurenci, uzná zajisté, že největší hlízou malého obchodu a řemesel je obchod podomní, který v poslední době tak se rozšířil, že, nebude-li tomu vládou prostředky přísnými přítrž učiněna, obchodník i řemeslník, velcí poplatníci tohoto státu, budou přivedeni přímo k ůpadku.
Podomní obchod měl ve starých dobách, kdy u nás ještě komunikačních prostředků nestávalo, jakési oprávnění, dnes však, kdy odloučené dědiny jsou spojeny velmi dobrou kommunikací s většími městy, není více oprávněného podkladu, aby se těmto obchodníkům koncesse více udělovaly, protože poškozují obchod a obchodníky a řemeslníky.
Dovolte velectění, pánové, abych několika slovy naznačil, s čím vším se provádí podobný obchod v království českém a v jiných zemích této poloviny říše.
Jsou též podomní obchodníci, kteří prodávají mimo jiné věci etherické oleje a essence k vyrábění lihovin a likérů, čímž umožňují nejmenšímu hostinskému na venkově, aby tak zv. způsobem studeným vyráběl kořalky a likéry, a tím podporuje se kořaleční mor.
Jsou podomní obchodnici, kteříž přicházejí z Gorice a Gradisky prodávajíce tak zv. vinný ocet. Tento vinný ocet vyrábějí si zde sami kupujíce octovou trest a přimísivše vodu prodávají to, za vinný ocet šálíce tím kupující. Ale nejen tito podomní obchodníci, jsou i továrny, kteréž vydržují si najaté podomní obchodníky, pomocí kterýchž své výrobky prodávají po domech. Nejsou to tedy malí lidé, nýbrž najati podomní obchodníci, kteří jsou inteligentnější a kteří prodávají zboží továren. Když odběratel takový se na to chytne a řekne. Že by to měl raději ihned, tu jdou do hotelu a prodají mu zboží ihned, čímž obchází se zákon, totiž § 27. živ. zák.
Dále jsou továrny, zvláště ve Vídni, kde vyrábí se dělnické šatstvo, kteréhož posílá průmyslník do továren celé balíky poštou vyplacené se žádostí, aby se prodávaly košile a plátěné obleky v továrně za malou provisi, kterou dílovedoucím slibují.
Z toho jest viděti, že nepomáhá se domácím výrobcům, nýbrž že se poškozují tím obchody a řemesla.
Ale to není ještě všechno. Já konstatuji z tohoto místa, že i Německo, prosím, u nás provádí obchod podomní, arciť bez náležité koncesse a zcela svobodně. (Slyšte!)
Takový továrník na př. v Němeoku, který vyrábí nože a nůžky, opatří si adresy v našich krajinách českých anebo vůbec v celé polovině naší říše a posílá v balíčkách buď jako vzorky bez ceny, anebo rekomandovaně nůžky a perořízky, které nabízí za jistou cenu, aby přinutil toho člověka, který s vrácením má veliké obtíže, by raději si to nechal, a on s tím přece udělá obchod a peníze se mu zašlou.
Ale ještě k jiné důležité věci chci poukázati a sice: jak všeobecně známo podomní obchod provozují jen lidé nemajetní (Posl. Adámek: rA špiclové"), bývají často nemocemi a sice nakažlivými stíženi, ale neodebírají se hned do nemocnic, poněvadž nemají peněz, ale chodí se svým zbožím po domech a přenášejí tím způsobem svým zbožím nákazu v cizích domech aneb ji zanášejí do svých rodin.
Mohl bych ještě více případů uvésti, ale nechci obtěžovati. Proto dovoluji si přimluviti se za návrh živnostenské komise. Tím získáte dik veškerého našeho řemeslnictva i živnostnictva. Tím končím. (Výborně! Řečniku se gratuluje. )
Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch jemand das Wort?
Jelikož nikdo více za slovo nežádá, prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Březnovský: Slavný sněme! Nemám mnoho co podotknouti po znamenité odůvodžovací řeči p. navrhovatele samého; byly to tytéž stesky, které slyšíme všude na všech schůzích a které přednesl p. řečník přede mnou.
Jen podotknouti chci, že v odst. 2., kde se mluví o § 59. a 60. má státi, že se týkají živnostenského řádu.
Tedy prosím, abyste s touto změnou ráčili pro to hlasovati.
Nejv. maršálek zemský: Dám hlasovati o návrzích komise s opravou tiskové chyby, na kterou pan zpravodaj poukázal.
Ich werde die Commissionsanträge zur Abstimmung bringen und zwar unter Berücksichtigung der Druckfehler, auf welche der H. Berichterstatter hingewiesen hat.
Žádám pány, kteří přijímají tyto návrhy by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diese Anträge annehmen, die Hand zu erheben.
Návrhy jsou přijaty.
Die Antrage sind angenommen.
Jelikož čas již dosti valně pokročil, přikročím k ukončení schůze.
Nachdem die Zeit bereits ziemlich weit vorgeschritten ist und außerdem noch Commissionssitzungen stattfinden sotten, werde ich zum Schlüsse der Sitzung schreiten.
Pan poslanec Kudrnka a soudruhové mně odevzdali návrh, který žádám aby byl přečten.
Sněmovní aktuar Dr. Švanda ze Semčic: Návrh poslance Kudrnky a soudruhů na podporování malých meliorací: Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá:
1. aby vyjednával s c. k. vládou, by z prostředků státních dostalo se podpory ve stejné výši jako zemský fond přispívá, na subencionování projektů a menších melioračních podniků;
2. aby pro případ, že jednání toto bude míti příznivý výsledek, v kapitole V. titulu 14. paragrafu 1. rozpočtu zemského dotaci tu na 100. 000 zl. zvýšil;
3. aby dohodnul se s c. k. vládou o způsobu, jak by bylo možno subvence státní a zemské po provedeném odhadu jednotlivých částí projektu či po kolaudaci nejdéle do čtyř týdnů vyplatiti.
V ohledu formálním navrhujeme, by návrh tento s ohledem na čl. 39. jednacího řád, přikázán byl komisi rozpočtové bez prvního čtení.
V Praze, dne 29. dubna 1899.
Kudrnka a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde. diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Páni posl. Anýž a soudruzi mi odevzdali návrh.
Die Herren Abg. Anýž und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.
Žádám, by tento návrh byl přečten.
Sněmovní aktuár Dr. Švanda ze Samčic (čte): Návrh posl. Anýže a soudruhů na zvolení komise k posouzení poměrů a zjevů v poslední době v krajích tak zvaného uzavíraného německého území království Českého se vyskytujících a k podáni návrhů o tom.
Slavný sněme, račiž se usnésti.
Budiž zvolena komise s nařízením, aby poměry a zjevy v poslední době v krajích tak zvaného uzavíraného německého území království českého se vyskytující, občanskou svobodu, ochranu soudní a úřední a práva jazyková bezprávně znásilňující vyšetřila a posoudila, o tom jak sněmu svou zprávu s návrhy podala.
V ohledu formálním navrhujeme volbu zvláštní dvanáctičlenné komise, volené z celého sněmu kuriemi.
V Praze, 29. dubna 1899.
Jos. Anýž a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen
Páni posl. Alfons Šťastný, Jan Rataj, Josef Novotný a Karel Prášek odevzdali mi návrh, který má toliko čtyři podpisy.