Velectění pánové, já nehorlím pro to, avšak Já bych si dovedl rozřešení té velké otázky národní v této zemi mysliti tím způsobem, že musí býti utvořeny opravdu ochranné instituce pro národní menšiny. Já bych si dovedl mysliti, že by to byl vrchol právního pořádku v zemi, aby nikde některá národní menšina, proto že jest v menšině, proto že nemá oné moci a hlasovacího počtu ve svých politických a kulturních právech nebyla zkracována. Ja bych si dovedl, jak pravím, mysliti takový vrchol vývoje politického a národního v této zemi, ale já nedovedu po chopiti a nedovedu vůbec si představiti, že by tento experiment na ochranu národních menšin vždycky měl býti zahájen a prováděn tam, kde my jsme ve většině, že by hlavně král. hlavní město Praha bylo tím zkušebním kamenem, kde by podobné ochrany pro národní menšiny bylo třeba a kde by mělo býti vždycky zákonité takové ustanovení zavedeno.

Velectění pánové, u nás v Praze jest německá okresní školní rada My však, velectění pánové, máme ještě jma hlavni města v smíšených zemích. Jmenujme Brno. Jmenujme Opavu, která ovšem dle názoru německého smíšena není, nebo již jest smíšena tak, že Slovanů tam není ani viděti. Tam nevíme o žádné podobné instituci, tam nevidíme žádný takový orgán na ochranu těch škol menšiny, ale v Praze ano.

My na př. nevidíme v moravské zemské školní radě, že by musilo Brno vysílati jednoho zástupce Čecha a jednoho Němce do zemské školní rady, my to vidíme jenom zde.

O Vídni, velectění pánové, ani nemluvím; ve Vídni ovšem se nikdo o to nestará, aby se poskytla nějaká národní ochrana těm českým menšinám, zejména v otázkách školských; vidíme, že tam s českými školami to nejde ku předu A jen rok bych si přál, aby ve Vídni nějakou halucinací vidu domnívali se vládní kruhy, že ti Němci vídenští jsou Čechy, a ti Češi Němci a to by se v tom milieu českém, jak se dnes praví, německém nebo vídeňském, ihned nalezla ta německá menšina a také ta ochrana pro zřízeni škol.

Ale, velectění pánové, ten zákon jest, jak jsem již pravil, charakteristickým, a

hlavní důvod, proč jsem se ujal slova po celkové nazírání na naše národní poměry.

Vidíme, velectění pánové, že Němci nejsou autonomisty ve smyslu zemském, v tomto království českém, nejsou autonomisty proto, že jsou v menšině; ale kdyby zde byli ve většině, byli by autonomisty.

Ale oni jsou zajisté - alespoň to o sobě neustále říkají - silnými autonomisty obecními, resp. representanty autonomie obecní.

V posledním čase to vidíme, že ta autonomie obecní u našich Němců nejen jest od nich milována, nýbrž že se provádí způsobem přespříliš silným, což u nás viděti není. (Tak jest!)

Vidíme tedy, že jsou | autonomisty. Litoměřice, město, které je českého původu nepopiratelně, které mají silnou českou menšinu, ovšem v poslední době velice se proti tomu hájí, že by měly nějaké České podání vyříditi také jazykem českým

Nechci mluviti ani o Liberci. V německých městech jsou tedy autonomisty silnými, v Praze však pojednou tato autonomie obecní, ačkoli jest to největší obec, mizí, a pokuste se, prosím, pro Prahu udělati volební řád a hned budou Němci zde a budou žádati, aby byli ve všech stavebních institucích zastoupeni jakožto národní menšina, ačkoliv ten krov, to stavení příliš málo mají národní povahy, národního rázu zcela otevřeně žádati, aby na příklad v odvolací instanci stejný počet měli Němci zástupců ve stavebním úřadu odvolacím jako mají Čechové, a to v královském hlavním městě Praze Pánové, víte, jaká bouře jest proti tomuto stavebnímu řádu! Ne, že by nevyhovoval potřebám obyvatelstva, že by nebyl praktický anebo nevyhovoval potřebám umění anebo starobylosti, ale spolek pro dělání Němců v Praze, pardon, pro obstarávaní záležitostí německých, nevidí v něm nic jiného než že tam není žádné instituce, dle které by mohli, jako to učinili ve Vršovicích, bez úředního povolení stavět, co se jim libí. (Výborně!)

Nuže pánové, jeden motiv pro toto postaveni Němců v Praze máme. Četli jsme právě tyto dny slova, která pronesl při líčeni v Chebu zástupce žalovaných, který při známem přelíčení v Chebu prohlásil zcela otevřeně "Prag ist eine deutsche Städtegrundung.

Pánové, nebudu zde pouštěti se do historických exkursí, myslím, že právě z toho důvodu při tomto zákonu musí každému napadnouti na mysl, jaké my stanovisko hájíme naproti národním menšinám německým a jaké stanovisko zaujímá se naproti tomu se strany našich národních odpůrců proti českým menšinám, a vidíte, velectěnípánové, že ani tu neintendujese, co by bylo přirozeným důsledkem našich národních a politických poměrů, totiž zrušiti to, co není v žádném jiném městě, zrušiti okresní školní radu německou v král. hlavním městě Praze, poněvadž jinde v žádném okresu školním jinonárodní školní rady nemáme. Máme síce teritoriální školní obvody české i německé, ale tam kde české obce jsou ve školním obvodu německém respektive německé obce v českém, nejsou nikterak podrobeny české neb německé okresní školní radě, např. česká škola v Liberci není podrobena české sousední okresní školní radě, nýbrž německé školní radě v Liberci samém.

Ale, velectění pánové, to by bylo důsledkem a na to stanovisko by se směl sněm království postaviti, když uvážíme, že tento zákon byl sdělan za nepřítomnosti poslanců českých. Ja to nenavrhuji a to z dvojího stanoviska; jednak, že slav. komise především snaží se, aby tímto zákonem bylo vyhověno požadavkům obce pražské, jednak proto také, poněvadž víme, že národní menšiny německé požívají velmi dlouhé řady privilegií zákonem jim daných, které spočívají v nespravedlivých a křivých řadech volebních, které spočívají v zákonech, kde se výslovně stanoví jich ochrana, v privilegiích, které spočívají ve výkladu zákona a celé administrace, poněvadž víme, že dnešního dne na celé německé straně národní menšiny požívají nesmírnych privilegií, tam ale, kde jsou v národní většině, již to nejsou privilegia, nýbrž brutální moc a že není naděje, že by takový zákon prošel

Neboť, pánové, mohly by se opakovati takové události, jako v poslední době se staly v Chebu?

Tu musíme přirozeně říci, že každý člověk, není-li soud jeho skalen snad nějakou národní nevraživostí, který jest dosti objektivním, že dovede rozeznati, v čem snad ten neb onen chybil, že každý člověk, který způsobem mírným a chladným prohlíží na to, musí sobě říci: Ten obraz, který nám v té věci v Chebu poskytla naše politická a justiční administrace, to není evropský skandál, to jest asiatský skandál, (Výborně, Výborně, hlučný potlesk) poněvadž v celé Evropě a mezi vzdělanými národy nikde nenaleznete takové zbabělosti, takové depresse politických a justičních úřadů (Výborně, Výborně, /neutíchající/potlesk, naproti té chásce zdivočilé, jako bylo v Chebu (Výborně, výborně, dlouhotrvající potlesk. )

Neboť, velectění pánové, to jest zbabělost, která by se neodpustila ani v tom nejposlednějším, nejzbědovanějším státu

Když jest možno, že dva státní úředníci sklesnou na nízkost, mrzkost a lživosť, denunciantství, když jest možno, že pak úředníci soudní odpírají, co jest jaso; v § 4. Gautschových nařízení obsaženo, že totiž zástupce strany má právo mluviti ve svém jazyku, neb týž není podle všehe právního pojmu u každého člověka vlastno nic jiného než stranou, kterou zastupujetě když jest možno, aby se nakládalo s tímto zástupcem, advokátem, v přítomnosti presidenta krajského soudu způsobem takovým, jak nenakladá ani šafář se svým podomkem, když jest možno, aby obhájce, který hájí u soudu právo svého klienta, nemohl odcestovati, aniž by se mu ničeho nestalo, aby vzdor četnické assistenci byl donucen, aby pro postrach musil vystrčiti revolver, když jest možná, že za vědomí veškerých úřadů doktor veškerých práv a c. k. důstojník, jakým jest Dr. Miřička, jest držán na strážnici, snad ne násilně, ale proto, že v celém Chebě státní moc rakouská nemůže tomu člověku opatřiti ani bytu ani potraviny, když jest možno, že drží se po celou noc porada a výsledkem té porady není vyšetření toho velkého asiatského skandálu, nýbrž návrh státního návladního, aby doktor práv stíhán byl pro zločin veřejného násilí (Hanba ! Pfuj!) tož, velectění pánové, nemám pro to jiných slov, a vzpomínám si slov nebožtíka Greutra: Taková administrativa nezasluhuje jiného slova nežli slova "Fuj" (Hlučné volání "Fuj !")

Velectění pánové, my jsme dokázali na tomto sl. sněmu, Že se dovedeme mírniti, a já - tak aspoň obyvatelstvo praví jsem velice mírný a opatrný člověk, tomu lidu v Chebu, který ohrožoval nebo pokřikoval na české strany, které se tam dovolávaly pomoci soudní, tomu nekladu, velectění pánové, žádné viny.

My víme, co jest psychologie davu, víme, že když se někdo rozvážní způsobem křivým a nepravým, se nedá udržeti.

Těm tedy nekladu viny, na ty také nevolám a nikdy volati nebudu přísnost zákona, ale ty, kteří jménem zákona, kteří jménem J. V. císaře a krále konati mají justici (Výborně, výborně !) a kteří na místě toho provokují takovýmito výstupy Škandalosními, (posl. Březnovský volá: "Budou za to povýšeni"; posl. Barták: "Prušácká spravedlnost!") ty musím zde veřejně před zástupci vlády, před celým vzdělaným světem obžalovati z porušenosti úřední. (Výborně, výborně! Potlesk. )

Pánové, to není žádná výmluva, jestli někdo v tom nebo onom chybí, zde nejde o chybu jednotlivé individuality - snad možno, že chybily obě strany, - o tom zde nemůže býti řeči, ale zde jde o to, je-li možno v tomto státě, aby na jedné straně chráněny byly národní německé menšiny až do těch posledních konsekvenci, že každé příkré oslovení německého příslušníka v Praze na Příkopech vykládá se a stihá se jako zločin veřejného násilí nebo nebezpečného vyhrožování, poněvadž prý se může z toho něco státi, aneb je-li na druhé straně možno, aby Cech, který pod ochranou té vždy slepé, tentokráte ale naprosto slepé justice (Hlas: blbá) kráčí ku soudu dovolávati se práva, nebyl jist svým životem a svobodou.

Charakteristický moment jest ten a mám opět jen německé noviny po ruce, že purkmistr města Chebu upokojil krvežíznivost lidu chebského tím, že jim dal to ujištění, že dr. Miřička zůstane na radnici (Slyšte!). Tak se všechni u pokojili, a pak se stalo následující dle "Prager Taglattu" (čte):

"Erst über wiederholte Versicherung des Bürgermeisters, dass Dr. Miřička nicht wegfahren, sondern bestimmt über Nacht im Stadthause bleiben wird und da auch der Wagen fortfuhr, formierten sich die Massen zum Zuge und zogen, das Bismarklied (Vzrušení), die Wacht am Rhein und andere nationale Lieder singend über den Marktplatz zum Kaiser Josef-Denkmal, woselbst eine kernige nationale Ansprache die Menge zu begeisterten Heilorufen veranlasste. ")

Pánové, zde jest soudce, který dráždí strany nepřipouštěním jejich jazyka, zde jsou zbabělí političtí úřednici, kteří nedovedou poskytnouti jemu ochrany, a ku konci, velectění pánové, když ten Cech jest konečně na strážnici zavěšen, jsou všichni uspokojeni a v celém Chebu zazní mocným chorálem píseň Bismarkova a "Wacht am Rhein" (Slyšte!) tyto typické písně rakouského patriotismu, a divím se ještě, že jsem nečetl, že p. president krajského soudu, p. okresní hejtman a p. radní sekretář nezpívali s nimi. (Výborně, výborně). Očekávati to můžeme vším právem, bylo by to přirozené, ale co více, bylo by to upřímné.

A v takovém okamžiku, když se taková ochrana děje našemu lidu, v takovém okamžiku žádá se stále, bychom, kde máme většinu, ničeho jiného neměli na zřeteli, než poskytování tě nejkrajnější a nejobsáhlejší národní ochrany našim německým krajanům.

My po čas tohoto zasedání jsme objevili v této příčině tolik umírněností, my jsme se zdržovali každou hořlavou látku vnésti do tohoto slavného sněmu, ačkoli stesky na pronásledování a utlačování našich menšin stále se množí, činili jsme to - řekou to upřímně - z toho hlubokého přesvědčení a přání, že jsme chtěli, aby průběh tohoto slavného zasedání věnovaného plodné práci u nepřítomnosti Němců vyzněl plodným, tichým, positivním výsledkem. Avšak slyšíme, že i vláda si toho přeje, a litují, že tu není J. E. p. místodržitel. Jest-li on si toho přeje, tu jest jeho mravní povinností, aby učinil takovému jednání přítrž. Ale nejen to, já zde pravím z tohoto místa, že my pro záležitost Chebskou se snad neuspokojíme s nějakou všeobecnou odpovědí ohledně benevolence k českým menšinám, že J. E. p. místodržitel, jest-li chce v tomto království zůstati místodržitelem, (Potlesk!) musí zrovna tak jako se respektují práva národních menšin německých, se stejnou a rovnou povinností respekovati práva, národní a požadavky většiny české.

To žádáme, na tom trváme, toho budeme hleděti dosáhnouti, a když to nepůjde po dobrém, my si to na konec vynutíme. (Hlučný dlouhotrvající potlesk, Výborně, Výborně. )

Nejv. maršálek zemský: Ke slovu jest ještě přihlášen p. posl. Breznovský. Dávám jemu slovo.

Posl. Breznovský: Vzdávám se slova

Nejvyšší maršálek zemský: Ježto p. posl. Breznovský vzdává se slova, prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj posl. Špindler: Slavný sněme ! Ze žádné strany proti návrhům školské komise nebylo činěno námitky, bylo by tedy zbytečno šířiti se opět o věci, která byla předmětem mé zprávy.

Avšak řeč, kterou právě slavný sněm slyšel, vyžaduje toho, abych aspoň několika slovy jí se dotkl. Pokud touto řečí došly podpory návrhy školské komise vzdávám panu řečníkovi nejvřelejší dík.

Pokud však mé osoby se týká, připojuji nejvroucnější díky za to, že takovým způsobem každému českému srdci lahodným promluvil o věci, která pálila každé české srdce.

Já končím pouze přáním, aby návrhy školské komise byly jednohlasně schváleny.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasováni.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise, při čemž podotýkám, že k odst. II. jest připojen zákon, který taktéž se strany komise se navrhuje k přijetí.

Jelikož k žádnému bodu návrhu komise nebyly učiněny návrhy na změnu, tedy mám za to, že mohu dáti hlasovati o návrzích komise v jediném hlasování.

Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Commissionsantrage

Ich bemerke, dass zum Punkte II. der Commissionsantrage ein Gesetzentwurf beigeschlossert ist, welchen die Commission gleichfalls zur Annahme vorschlagt.

Nachdem von keiner Seite eine Abänderung Beantragt worden ist, so beabsichtige ich die Commissionsantrage, so wie dieselben vorliegen, im Ganzen zur Abstimmung zu bringen Ich bemerke hiebet nur, dass der Herr Berichterstatter eine weitere Petition ertwahnt hat, welche durch die Anträge der Commission als erledigt zu betrachten ist.

Upozorňuji na to, že pan zpravodaj naznačil ještě jednu petici, která usnešením, pakli se dle návrhu komise stane, vyřízena bude.

Činí se proti takovému způsobu hlasováni námitka?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Nebyla činěna žádná námitka.

Es ist keine Einwendung erhoben worden

Žádám pány, kteří přijímají návrhy komise, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die Commissionsanträge annehmen, die Hand zu erheben.

Návrhy jsou přijaty.

Die Antrage sind angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zákona, jenž se týče odvodnění pozemků vodním družstvem v Ruckersdorfu (okres Fridlandský).

Nachsten Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget Commission über den Landesausschupencht mit dem Entwürfe seines Gesetzes betreffend die Entwässerung von Grundstucken durch die Wassergenossenschaft in Ruckersdorf (Bezirk Friedland).

Zpravodajem jest pan posl. Heřman Janda. Dávám mu slovo.

Zpravodaj poslanec Janda! Slavný sněme! Jelikož se zpráva nachází již

delší dobu v rukou pánů poslanců, dovoluji si učiniti návrh, aby generální a speciální debata byla zároveň provedena a aby se přikročilo hned k projednávaní osnovy zákona.

Nejv. maršálek zemský: Mám za to, jelikož návrhy komise jsou semy o sobě dosti jednoduché, že mohou býti projednány v jediném rokování.

Ich bin der Ansicht, dass die Anträge der Commission in einer einzigen Debatte verhandelt werden können.

Žádám pana zpravodaje, by laskavě přečetl celý zákon.

Zpravodaj posl. Heřman Janda (čte: )

Komise rozpočtová navrhuje:

1. Slavný sněme, račiž se usnésti na následující osnově zákona:

Zákon daný dne... jenž se týče odvodnění pozemků vodním družstvem v Růckersdorfu.

K návrhu sněmu Mého království českého vidí se mi naříditi takto:

§ 1.

Odvodnění pozemků v obci Rückersdorfu, kteréž vodní družstvo v Rückersdorfu dle schválených plánů a rozpočtů provésti zamýšlí, prohlašuje se po rozumu § 3. č. 2. zákona ze dne 30. června 1884. ř. z. č. 116. za podnik, jenž má býti podporován z peněz zemských.

§2.

Podniknutí tomu slibuje se nesplatný příspěvek z fondu zemského nepřekročitelnou sumou 12. 780 zl. t. j. 30 pct. celého nákladu v částce 42. 600 zl. podle schválených plánů a rozpočtů vypočteného, mimo to nesplatný příspěvek nepřekročitelnou sumou 8. 520 zl. t. j. 20 pct. onoho nákladu ze státního fondu melioračního s výhradou ústavního schválení.

Změny projektu smějí býti předsevzaty pouze s povolením ministerstva orby a zemského výboru; změny, kteréž by jakýmkoliv způsobem zvýšily náklad rozpočtený, nejsou vůbec dovoleny.

§3.

Tyto příspěvky státního fondu melioračního a fondu zemského budou se vypláceti vodnímu družstvu tím způsobem, že, jakmile boto družstvo příslušnou žádost podá, lze jemu během doby stavební podle postupu provedených prací vydati po 90 pct. z 30 pct. pokud se týče 20 pct. příspěvků na stát a zemi vypadajících, kdežto zbývajících 10 pct. se zadrží až do doby kolaudace. Postup provedených prací sluší prokázati výdělkovými certifikáty, stvrzenými zřízenci od státu a země k dohledu na stavbu ustanovenými.

Na základě bezvadné kolaudace dohotovených větších částí podniku, které mohou býti vodnímu družstvu zvlášť odevzdány do vydržování, může však c. k. ministerstvo orby v dohodnutí se zemským výborem po návrhu komise kolaudační povoliti i vyplacení zadržené kvóty kolaudační.

§4.

Úspory, jichž se dodělá zadáním stavby, provedením projektu v jiném směru, opětným prodejem pozemků vykoupených, při regulaci však neupotřebených, a jiným způsobem, mají poměrně také prospěti státnímu fondu melioračnímu a fondu zemskému a sice tak, že příspěvky z těchto fondů udělené nesmějí přesahovati 30%, pokud se týče, 20% skutečného nákladu stavebního.

Z příčiny té musí se také schváliti zemským výborem a c. k. vládou případné smlouvy o pronájmech stavby, včítajíc v to i podmínky pro subakkordanty, dále zadávání kantin a j. v.

§ 5.

C. k. vláda a zemský výbor mají kromě práva všeobecného dozoru, jež přísluší prvně jmenované podle § 5. zákona; ze dne 30. června 1884 ř. z. č. 116,. právo ustanoviti ředitelstvo stavby, kte. rémuž sluší vykonávati dohled ku prová. dění podniku a sice i v příčině toho, kte. rak sobě počíná vodní družstvo jako podnikatel, i v příčině technického prováděn projektu. Ustanovení tohoto ředitelstva stavby vyhrazuje se dohodnutí, jež se stane svým časem mezi ministerstvem orby a zemským výborem.

Vodní družstvo jest povinno, aby dávalo zřízencům ředitelstva stavby o všech důležitých událostech při prováděni podniku v pravý čas, to jest prve, než dotyčná opatřeni budou předsevzata, vědomost a aby je připouštělo ke schůzím společenstva, k poradám o provádění, zadávání, pak kolaudování stavby atd.

§ 6.

Vodnímu družstvu náleží, aby podnik hned jakmile bude proveden, ve vlastní správu převzalo, naproti tomu vzdává se zastupitelstvo zemské všech nároků na podíl v pozemcích upravením získaných podle druhého odstavce § 9. zákona ze dne 30. června 1884 ř. z. č. 116.

Vodnímu družstvu náleží též, aby uhradilo náklad spojený s dozorem, který budou státní a zemská správa konati stran udržování prací.

§ 7.

Zákon ten nabude platnosti, jakmile vodní družstvo zabezpečí náklad stavební příspěvky zemského fondu a státního fondu melioračního (§ 2. ) neuhrazený.

Dohodnutím, jež se státi má podle prvního odstavce § 5. mezi ministerstvem orby a zemským výborem, bude též ustanoveno, kdy se má se stavbou započíti, kdy má býti dokončena, a jak mají býti příspěvky zemského fondu a státního fondu melioračního rozvrženy na jednotlivé roky, po které stavba bude trvati.

§ 8. Mým ministrům orby, vnitra a financí jest uloženo, aby zákon tento ve skutek uvedli.

11. Slavný sněme, račiž v rozpočet zemský na r. 1899 vložiti částku 6. 500 zl. co první lhůtu zemského příspěvku.

Landtagssecretär Höhm (liest):

Die Budgetcommission beantragt:

1. Der hohe Landtag wolle den nächstehenden Gesetzentwurf beschließen: Gesetz

vom..............

betreffend die Entwäfferung von Grundstücken

durch die Wassergenossenschaft in Rückersdorf. Ueber Antrag des Landtages Meines

Königreiches Böhmen finde Ich anzuordnen

Wie folgt:

§ 1.

Die von der Wassergenossenschaft in Rükkersdorf gemäss dem genehmigten Plane und Rostenvoranschlage durchzuführende Entwässerung von Grundstücken in der Gemeinde Rük-

kersdorf wird im Sinne des § 4. Z. 2. des Gesetzes vom 30. Juni 1884 R. -G =Bl. Nr. 115 als ein aus Landesmitteln zu unterstützendes Unternehmen erklärt.

§ 2.

Diesem Unternehmen wird ein nicht rückzahlbarer Beitrag in dem nicht überschreitbaren Betrage von 12. 780 fl. d. i. 30 pCt. des nach den genehmigten Plänen und Rostenüberichlägen erforderlichen Gesammtaufwandes von 42. 600 fl. aus dem Landesfonde und ein aus dem staatlichen Meliorationsfonde vorbehaltlich der vetfassungsmässigen Genehmigung zu leistender nicht rückzahlbarer Beitrag in dem nicht überschreitbaren Betrage von 8. 520 fl. d. i. 20 pCt. eines Gesammtaufwandes zugesichert.

Aenderungen des Projektes dürfen nur mit Bewilligung des Ackerbauministeriums und des Landes-Ausschusses vorgenommen werden. Aenderungen, welche auf irgend eine Weise eine Erhöhung des veranschlagten Aufwandes zur Folge hätten, sind überhaupt nicht gestattet.

Diese Beiträge des staatlichen Meliorationsfondes und des Landesfondes werden der Wassergenossenschaft in der Weise ausgezahlt werden, dass während der Bauzeit nach Maßgäbe des Baufortschrittes je 90 pCt. des auf den Staat und das Land entfallenden 30 pCt. beziehungsweise 20 pCt. Beitrages jeweilig auf Ausuchen der Wassergenossenschaft erfolgt werden können, während die restlichen 10 pCt. bis zum Zeitpunkte der definitiven Collaudirung zurückzubehalten sind. Der jeweilige Baufortschritt ist durch Verdienstcertifikate nachzuweisen, welche von den seitens des Staates und des Landes mit der Bauaussicht betrauten Organe vidirt sein müssen.

Auf Grund anstandsloser Collaudirung fertiggestellter größerer Theile des Unternehmens, welche der Genossenschaft abgesondert in Erhaltung übergeben werden können, kann jedoch das k. k. Ackerbauministerium im Einvernehmen mit dem Landesausschuffe nach dem Antrage der Collaudirungskommission auch die Auszahlung der zurückbehaltenen Collaudirungsquote bewilligen.

§ 4.

Ersparnisse, welche sich in Folge der Bauvergebung, durch Ausführung von Projektsvarianten, Wiederveräusserung der eingelösten, bei der Regulirung aber nicht verwendeten Grund-

stücke ober auf irgend eine andere Weise ergeben sollten, kommen verhältnismäßig auch dem staatlichen Meliorationsfonde und dem Landesfonde zugute, derart, dass die aus diesen Fonden gewährten Beitrage 30 pCt. beziehungsweise 20 pCt. des wirklichen Bauaufwandes nicht überschreiten dürfen.

Aus diesem Grunde unterliegen auch allfällige Bauvergebungskontrakte einschließlich bei Bedingungen für Subakkordanten, die Vergebung von Kantinen und dgl. der Zustimmung des Landesausschusses und der k. k. Regierung.

§ 5.

Der k. k. Regierung und dem Landesausschusse steht außer dem der ersteren nach § 5.

des Gesetzes von 30. Juni 1884 R. -G. -Bl.

Nr. 116 zukommenden Rechte der allgemeinen Aussicht das Recht der Bestellung der Bauleitung zu, welch' letzterer die Beaufsichtigung des Unternehmens, sowohl in Bezug auf die Gebarung der als Unternehmer auftretenden Wassergenossenschaft als auch in Bezug auf die technische Durchführung des Projektes obliegen wird. Die Bestellung dieser Bauleitung erfolgt auf ©rund eines seinerzeit zwischen dem Ackerbauministerium und dem Landes-Ausschuße abzuschließenden Übereinkommens.

Die Genossenschaft ist verpflichtet, die Organe der Bauleitung von allen wichtigen Vorkommnissen bei der Ausführung des Unternehmens rechtzeitig, das ist, noch von Inangriffnahme der betreffenden Vorkehrungen zu verständigen und deren Intervention bei den Genossenschafts-Versammlungen, bei den Verhandlungen über die Bauausführung und Bauvergebung, dann bei den Baukollaudirungen usw. zuzulassen.

§ 6.

Der Wassergenossenschaft wird obliegen, das Unternehmen sofort nach Ausführung der Arbeiten in eigene Erhaltung zu übernehmen, wogegen sich die Landesvertretung jedes Anspruches auf einen Anteil an den durch die Regulierung gewonnenen Gründen im Sinne des 2. Absatzes des § 9. des Gesetzes vom

30 Juni 1884 RGBl. Nr. 116. entschlägt.

Der Wassergenossenschaft obliegt auch die Bedeckung des Aufwandes, welcher mit der von der Staats und Landesverwaltung zu rühren den Aussicht über die Erhaltung der Arbeiten verbunden sein wird.

§ 7.

dieses Gesetz tritt in Wirksamkeit, sobald der durch die Beiträge des Landesfondes und des staatlichen Meliorationsfondes nicht bedeckte Bauaufwand (§ 2. ) von der Genossenschaft gewährleistet wird.

Der Beginn und die Dauer der Bauzeit sowie die hiernach sich ergebende - statt "eigebene") Verteilung bei Beiträge des staatlichen Meliorationsfondes und des Landesfondes auf die einzelnen Baujahre sind in dem gemäß § 5. Absatz 1. zwischen dem Ackerbauministerium und dem Landesausschuße abzuschließenden Übereinkommen festzusetzen.

§8.

Mit dem Vollzüge dieses Gesetzes Werden Meine Minister des Ackerbaues, des Innern und der Finanzen betraut.

II. Der hohe Landtag wolle in den Landesvoranschlag für das Jahr 1899 den Betrag von 65. 000 fl. als erste Rate der Landessubvention einstellen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo k návrhům komise za slovo ?

Verlangt Jemand zu den Commissionsantragen das Wort?

Prohlašuji, že návrhy komise byly přijaty s opravou tiskové chyby, na kterou bylo poukázáno.

Ich erkläre die Commissionsanträge für angenommen mit der Correctur des Druckfehlers auf welchen bei der Verlesung hingewiesen worden ist.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru týkající se osnovy zemského zákona v příčině upravení potoka Hlavňovského a meliorace vůkolních pozemků vodním družstvem pro úpravu Hlavňovského potoka s přítoky.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht mit dem Entwurfe eines Landesgesetzes betreffend die Regulirung des Hlawnoerbaches und die Melionierung der umliegenden Grundstücke durch die Wassergenossenschaft für die Regulirung des Hlawnoer Baches samt Zuflüssen.

Zpravodajem jest taktéž p. poslanec Heřman Janda, dávám mu slovo.