ské škole průmyslové mistrovské, která jest nižší, takový nával žactva každého roku, že téměř 2/3 žáků bývají každoročně odmrštěni a nebývají na tuto škola přijati.

Já jsem sám, velectění pánové, velmi často prodělal křížovou cestu s otci, kteří přivedli své syny, aby je na státní průmyslovou školu v Praze dostali k zápisu kteří zameškali zápis pro školu střední, a chtíce poslechnouti dobré rady a obstarati synům svým vzdělání průmyslové, praktické nadáli se, že do Školy průmyslové své syny snadno dostanou. Jak pravím, prodělal jsem křížovou cestu od profesora k profesoru a od školy do školy, a jen jedenkrát se mně podařilo mezi 10 až 20 případech dostati hocha ovšem pomocí dobrých přátel do státní průmyslové školy, že byl zapsán a do školy přijat.

To jsou zjevy, velectění pánové, které přesně dokazují nejen potřebu jedné průmyslové školy vyšší a jedné mistrovské Školy, o kterou žádá pan posl. Holče, nýbrž které vyžadují, aby byla v Praze zřízena ještě druhá úplná vyšší státní průmyslová škola a vedle toho v král. Českém, zejména v oblasti české, aspoň 2 školy mistrovské. Já, velectění pánové, vítám návrh živnostenské komise, která se přimlouvá za to, aby zejména bylo důrazně naléháno na vysokou vládu, aby zřídila státní průmyslovou školu v Budějovicích. My jsme slyšeli z úst p. poslance Holče, že není ani chuti pomoci zřízení této školy jiným způsobem. Budějovická obchodní komora chtěla na oslavu 50tého panováni J. V. císaře a krále věnovati sto tisíc k tomu účelu, aby takováto škola mistrovská, nižší průmyslova mohla býti v Čes. Budějovicích komorou založena. Avšak vysoká vláda neuznala za potřebné, aby tomuto aktu, jímž jednak měla býti oslavena památka 50letého panování J. V. císaře a krále a jinak mělo být pomoženo k životu škole nutné a tak potřebné, pomohla tím způsobem, že by byla dala krátké svolení k tomu, aby Budějovická komora, která nemá těch prostředků po ruce, na řadu let mohla sto tisíc zl. si vypůjčiti a budovu pro tuto školu vystavěti. Mám za to, velectění pánové, že stanovisko, jež zaujala komise živnostenská, která žádá od vlády, aby konala v té věci povinnost, a aby vláda tuto školu zřídila, jest vlastně cestou nejsprávnější a já mám za to, že Budějovická obchodní komora ve své ochotě naproti vládě šla velmi mnoho vstříc, jelikož sama chtěla svým nákladem budovu vystavěti a o prostředky další ze svých skromných prostředků se starati.

Co tu, velectění pánové, bylo řešeno o škole koželužské z úst pana posl. Machačka, jakožto odborníka v tomto sl sněmu na slovo vzatého, to, velect. pánové, v plném dosahu podepíši, a skutečně musím stejně jako on prohlásiti toť za hotový škandál, že v král. českém, které slynulo kdysi průmyslem koželužským, jsme to dnes přivedli tak daleko, že naše suroviny, kůže, se vyvážejí za hranice, aby se tam zpracovaly, a zpracované opět do král. českého přivážely. Tam jest nutno odpomoci.

Co se týče mlynářské školy, dokazoval pan posl. kol. Janda její potřebu, a myslím, že přijetí resolučního návrhu pana starosty a poslance Macháčka, kterýmž se mění odst. 3. v návrhu komise živnostenské, jest důvodno. Zajisté pak se nejen otázka zřízení státní průmyslové školy, jak páni z Budějovic si přejí, alespoň nižší, ale také zřízení školy mlynářské uskuteční.

Velectění pánové, nejvřeleji se přimlouvám nejen za přijetí resoluce, jak ji navrhuje komise živnostenská, ale také za resoluci, jak ji navrhl p. posl. 'Macháček. (Výborně! Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se dále ke slovu p. posl. Formánek.

Es hat sich weiter der Herr Abg. Formánek zum Worte gemeldet.

Dávám jemu slovo.

Poslanec Formánek: Slavný sněme ! Navazuji na poslední vývody p. poslance Němce, který souhlasí úplně s dodatečnými návrhy p. posl. Macháčka, a musím zde veřejně prohlásiti, že mu děkuji za vřelá slova, kterými přimlouvá se, by škola koželužská byla bez průtahu zřízena v mém rodném městě, neb zajisté pádné jsou důkazy, které k potřebě takovéto školy poukazují.

Já bych také dovedl a mohl žalovati na tyto poměry, na které poukázal p. kol. Němec, že bohužel k národnosti naší v odboru tomto vláda velmi špatně se zachovává a nečiním tak proto, že povolanějšími ústy bude také poukázáno na to, jakým způsobem se mají školy odborné v Německu a v německých krajích, zejména v Dolních Rakouskích v poměru k počtu obyvatelstva národa našeho Rovněž přimlouvám se za zřízení školy mlynářské, kterou tak výborně odůvodnil přítel můj poslanec Janda.

Přihlásil jsem se k slovu z důvodů těchto, že na slavný sněm došly petice a zejména také petice pekařů, kteří stěžovali si vůbec na soutěž se strany velikého kapitálu a zvláště že i v tomto oboru výroba zřizuje se po továrensku. Dle mého názoru nijakým způsobem není možno této konkurenci čeliti, než sdružováním zejména k nakupování surovin, jak se to zejména osvědčilo v Praze velmi pěkným způsobem, kdež takovéto družstvo nakupní velmi dobře prospívá.

V této petici pekařů, možno říci z celého království Českého, hlavně vede se stížnost na to, že se snad má za to, že by při této škole mlynářské vydávány byly průkazy k řemeslu pekařskému.

Já vím, velectění pánové, že není ta obava tak nutná, že jest přespřílišná, neboť jest jisto, že o věci té rozhodovati bude teprve centrální komise, která se o zřízení takových škol a vůbec o systému jejich radí.

Leč bohužel komise tato neschází se příliš často.

Proto, velectění pánové, mám za to, že jelikož jest to jistým zájmem malého řemeslnictva, zejména řemeslnictva pekařského, kteréž poměrně nalézá se v rukou malého řemeslnictva, avšak jsou činitelé jimiž se bude o školách těch raditi a rozhodovati, by škola byla dle petice omezena pouze na to, aby byla jen pro mlynářství a raději, aby se přemýšlelo časem na zřízení samostatné školy pekařské, vždyť, velectění pánové, samé vědě, která ovšem činila velké pokroky v lučbě, vědecky často posouditi nelze jakost mouky.

Věda rozpoznává sice přísady mouky.

Avšak jakost velmi těžko lze rozpoznati; toliko odbornou prací možno to rozpoznati.

Mimo to, velectěn pánové, v oboru pekařském jsou nové pomůcky směřující k úspoře topení a paliva a mám za to, že by taková odborná škola měla dostatek materiálu.

Já opakuji, velectění pánové, že souhlasím s p. kol. Macháčkem, aby bez průtahu přikročilo se ku zřízení pokračovacích těchto škol odborných, mám však toliko přání, aby ve škole mlynářské, která má býti zřízena, vzat ohled byl, aby neposkytovala průkazů pro řemeslo pekařské.

Žádám, aby i budoucí živnostenská komise zemská k tomuto přání vzala ohled při zřízení školy mlynářské; jinak musím, velectění pánové, zprávu živnostenské komise, jíž jsem členem, úplně schváliti, poněvadž shrnuty jsou v ní veškeré požadavky vzdělávací.

Požadavek našeho řemeslnictva a živnostnictva jest, by vzdělaní dorostu řemeslného bylo odborné a mravné a pro samostatné řemeslnictvo, aby bylo pečováno co možná o odborný výcvik v každém řemesle, a hlavně bych si přál, aby naše školy řemeslnické poučovaly v tom směru, aby nejen naučily dotyčné žáky povinné theorii, nýbrž také co možná theorefcické vzdělání by bylo sloučeno s praktickou stránkou a když to bude, mám za to, že řemeslnictvo a stav maloživnostenský, který tak strádá se, nám udrží.

Tomu by tak bylo, od srdce všichni si přejeme. Tím končím. (Výborně. )

Nejv. maršálek zemský: Přihlásil se k slovu p. posl. Březnovský. Dávám mu slovo.

Posl. Březnovský: Slavný sněme! Velectění pánové. Jestliže vůbec řemesla v království Českém se udržela na tom stupni, na jakém dnes stojí, to má jen co děkovati sobě, neboť vláda neučinila ani jediného kroku, aby řemesla byla udržána v tom stupni, aby mohla konkurovati s cizinou.

Já chci jen poukázati na Translajtanii, co stát uherský činí na podporu svého řemesla. Ročně věnují se k tomu účeli v Uhrách miliony, kdežto u nás, když obchodní komora chce ze skromných prostředků věnovati kapitál k tomu účeli. činí se ji obtíže. To co potkalo Budějovickou obchodní komoru, že vláda neschválila její usnesení, by za účelem jubilea císařského zřídila průmyslové školy, totéž musela prodělati Praha se svou vyšši průmyslovou školou a jaké oběti Praha stále přináší - a tu byla ji daná podmínka, že bude škola rovnoprávnou, ačkoli jest známo, že v král. hlav. městě Praze jest velmi málo německých průmyslníků. Kdyby, pánové, Budějovická obchodní komora se byla usnesla, by za příčinou jubilea se vystavěly kasárny, jsme pevně přesvědčeny, že by se to bylo uznalo v ministerstvu s úplným souhlasem, ale průmyslové školství jest v Rakousku to poslední.

Pokud se týče přednesených stížností, chci také poukázati na stav našeho řemesla, ku kterému já náležím.

Jaký to byl dříve průmysl rukavičkářský v království Českém, zvláště v Praze, kde konkurovali jsme s cizinou.

Následkem poklesnutí našeho barvířského průmyslu přišlo to řemeslo tak dolů, že nemůže udržeti soutěž se zahraniční konkurencí. Co naprosili jsme se, najezdili do Vídně, napodávali žádosti, aby konečně od státu byla zřízena ovšem s naší finanční podporou škola barvířská !

Do dnešního dne jsme toho nemohli docíliti, a takové obtíže má každé odvětvi průmyslu.

Bylo zde mluveno také o tom, že v českém obyvatelstvu jest jakási nechuť proti věnování se stavu řemeslnickému.

Je to pravda, pánové! Bohužel to musíme doznati, že ještě do nedávné doby a snad ještě dnes bylo u nás považováno řemeslo za něco nižšího.

Naši rodičové pravidelně říkali: "Kluku, když nebudeš dělati dobrotu, dám tě na řemeslo!, jako by bylo řemeslo ta poslední instance.

Já když jsem měl chlapce, - bohužel, že mně zemřel, - strašil jsem ho: "Ty kluku, jestli se nebudeš učiti, tak bude z tebe úředník!"

Němci v tom ohledu jsou praktičtější, ti si hledí průmyslu.

Když vláda i zřídí průmyslové školství, musí se také postarati zahraniční politikou, aby ten průmysl měl odbyt, jak to, prosím, dělá Německo s konsuláty.

Kde najdete v cizině německého konzula, stará se pravidelně, kde by pro průmysl německý nalezl odbyt, a referuje o tom správně své vládě.

Ale u nás, pánové, konsuláty se pranic nestarají o průmysl český a o průmysl rakouský. Je toho také vinou, že konsulové rakouští jsou pravidelně židé, největší nepřátelé našeho národa. Přimlouvám se za to hlavně, na co poukázal ctěný pan starosta Macháček, že je zde nutno, aby se zřídila škola koželužská.

Vzpomeňme si, pánové, jak koželužský průmysl kvetl jenom v Praze samé, jaké zde byly koželužny, dnes nemáme takořka žádných.

V  té věci je povinností vlády, aby konečně konala svou povinnost. Když umí poplatníkům stahovati kůži z hlavy, tak si myslím, když z toho něco vytěží, musí věnovati také péči. aby ta kůže se vydělávala. Já se přimlouvám abyste návrh živnostenské komise, jak Vám byl předložen i s upozorněním, co se týče školy mlynářské, s upozorněním p. Formánka přijali.

Tím končím. (Výborně! Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský. Slovo má p. poslanec Adámek.

Přísedící zemského výboru posl. Karel Adámek: Slavný sněme! Rokování o zprávě živnostenské komise ukazuje nejlépe, že naším iniciativním návrhem, který jest základem tohoto jednáni, dotkli jsme se životních zájmů našeho živnostnictva.

Pánové, kteří mluvili přede mnou, již vytkli, s jakým úsilím a s jakými obětmi podporuje se vývoj odborného vzdělání jinde, vzláště v Německu. Já k tomu dodávám také v Uhrách, které nás i v tomto oboru velice předstihly.

V  tom právě spočívá hlavní příčina rozdílu vývoje hospodářského v těchto státech a u nás. Kdežto Německo a Uhry překvapují velikým vývozem hospodářským ve všech odvětvích, co vidíme u nás?

Stále více hospodářsky hyneme, nejdůležitější odvětví našeho průmyslu a to průmyslu domácího, jako jest mlynářství a koželužství, usychá, rozvaha naší mezinárodní tržby stává se stále nepříznivější, stále pasivnější. Rozvaha naše platební jest 140, 000. 000 pasívní.

Pánové, po této cestě kam spějeme? I v ohledu hospodářském klesáme na moc druhé třídy, blížíme se k největším krysím (Výborně).

Právem bylo žalováno, že vídeňská vláda nemá pro naše potřeby porozumění, že se nechápe prostředků, které se jinde osvědčovaly k zastavení poklesku hospodářského, které jinde byly nejmocnějšími pružinami vývoje průmyslového; zanedbává také vývoj našeho odborného vzdělávání, našeho odborného školství.

Pánové, nepotřebuji dnes a hlavně potom, co již bylo pověděno, ještě pojednávati o významu odborného školství pro veškeren vývoj našich živností, zvláště našich řemesel. Věci ty jsou příliš známy.

Jednomyslně se uznávají, než aby bylo potřebí o tom ještě Šířiti slov. Proto se pouze obrátím k oněm věcem, o nichž se stala zmínka. Především na doplnění a objasnění uvedu některá fakta.

Velectění pánové, když se mluví v král. českém, vždycky se pokládá král. toto za zemi v její celistvosti hospodářsky kvetoucí a prospívající a zvláště Vídeň vidí v něm nevýstižný zdroj státních příjmů. Přál bych především těm, kteří tak soudí o nevýstižném blahobytu král. Českého, aby navštívili zvláště jižní kraje Čech, aby poznali z vlastního názoru bídu a nouzi, která v těchto krajích jest; pak by poznali, že jest svrchovaným zájmem státním, aby se stala všecka opatření a použito bylo všech prostředků, kterými by bylo chudnutí těchto krajů zastaveno a byl položen základ zdravého hospodářského vývoje těchto krajin

Pánové, právě tyto kraje jsou v odborném vzdělávání dosud nejvíce zanedbány. Račte se podívat jen na rozdělení odborného školství v království českém.

Shledáte, že v těchto krajinách téměř nemáme ani potřebných pokračovacích škol, natož škol odborných a státních. Netoužím arcit po tom, aby při zakládání těchto škol postupovalo se kvapem bez soustavy, rozhodně však trvám na tom, že při zakládání odborných škol vůbec musí být hleděno k tomu, by nebyly zakládány školy, které by vzájemně konkurovaly, aby byly zakládány odborné školy tam, kde jich nutně zapotřebí, aby byly školy dokonale vypravovány, tak aby mohly splniti úkol na ně složený. Avšak právě na českém jihu platí zásada, že musí tam při zakládáni škol v těchto krajinách přinášeny býti oběti od státu, poněvadž místní činitelé nejsou v takovém stavu, by mohli přinášeti oběti, jichž je potřebí zakládání těchto škol. Hledíme-li s tohoto stanoviska k poměrům jihu českého, tu skutečně událostí budějovickou, totiž překažením založeni české státní průmyslové školy v Budějovicích vládou, objevují se proudy tyto ve zvláštním světle. Jest to skutek, kterého by nepochopil cizinec. (Výborně!) Když obchodní komora budějovická sama uzná naléhavou potřebu takového ústavu a je ochotna, podniknouti náklad na založení takové školy, kdo může pochopiti, že jí v tom vláda, která jest povinna takovou školu sama založiti, překáží a že to usnesení zruší? (Výborně!)

Fakt tento musí býti vykládán jako skutek čirého nepřátelství proti nám (Výborně!) a proti hospodářskému vývoji našeho národa. (Tak jest!)

O tom nemůže býti pochyby, že této školy jest nezbytně v této krajině potřebí. Již bylo přede mnou ukázáno, že naše dosud stávající státní průmyslové školy nijak stávající potřebě nevyhovují. K výkladu pana kollegy Němce dodávám číslice:

V Praze přihlásilo se do I. ročníku státní průmyslové školy v roce 1896-97 147 žáků, ale bylo přijato pouze 45 žáků. (Slyšte!) Tedy 102 žáků bylo odmítnuto.

V roku 1897-98 se přihlásilo 135 žáků a bylo přijato pouze 45 žáků. V Plzni do I. ročníku české školy stavitelské se přihlásilo v roku 1896-7 102 žáků, a bylo přijato 70 žáků, poněvadž byla zřízena paralelka.

Rok na to, roku 1897-98 přihlásilo se 117 Žáků, ale poněvadž paralelka byla zrušena, bylo přijato pouze 45 žáků. (Slyšte !)

Z toho je viděti, jak velice se zanedbává naše obyvatelstvo v tomto království v potřebách, které právě mají pro tyto kruhy naše tak velikého významu, poněvadž zabezpečují středním třídám možnost samostatné slušné existence.

Státní průmyslová škola však má také proto důležitost velikou, poněvadž má býti v místě, které čítalo při posledním čítaní obyvatelstva 28. 000 obyvatelů, a poněvadž v obvodu komory té bylo v r. 1897. téméř 24000 různých živnosti.

Škola tato má býti střediskem odborného školství v této části Čech, celé organisace škol ostatních, které k nim museji ústrojně býti přičleňovány. A tato akci obchodní komory budějovické překáží vláda, kteráž by mohla stopovati s největším potěšením, že naše české obchodní komory o vývoj našeho živnostniotva a jeho odborného vzdělání tak horlivě pečují.

S chloubou mohu konstatovati, že žádná komora v Rakousku v ohledu tom se ne vyrovná na př. komoře pražské, která skutečně se stala směrodatnou nejen tím, co vykonala v tomto oboru, ale také svou všestrannou energickou iniciativou, kterou razila cestu oelé řadě reforem v tomto ohledu. (Výborně!)

Naše komory nezasloužily toho nevděku od vlády, naše komory české zasloužily, aby byly co nejúsilovněji podporovány v tomto svém snažení na prospěch živnostnictva.

Mluví-li se o tom, a se strany vlády se stále o tom mluví, že mají býti střední stavy zachovany, pak jest v tom velký odpor s politikou, kterou vláda provozuje.

Pan starostra Macháček ve své řeči velmi zajímavě a věcně mluvil o důležitosti školy pro koželuhy.

Ve všem, co pravil, s ním úplně souhlasím, nepotřebuji k tomu ničeho přičiniti.

Jest mi s velkým politováním, že musím naděje, které kladl na vládu, zkaliti, a sice zkaliti je musím na základě

zpráv, které podám v jednání, které dělo se mezi zemským výborem a vládou.

Zemsky výbor vyzval vládu 21. dubna 1898 za sdělení postupu jednání za zřízeni školy koželužské v Čechách a 20. prosince opětným urgováním na tento dotaz došlo vyřízení ze dne 25. dubna 1899.

V tomto vyřízení místodržitelství sděluje, že ministerstvo kultu a vyučování sdělilo výnosem ze dne 24. dubna 1899 ohledně zřízeni odborné školy koželužské v Čechách, že se mu nevidí prozatím takové školy další zřizovati, jelikož se mu zdá záhodně vyčkati praktických výsledků soukromé školy koželužské v Král. Hradci mezitím zřízené, než se o případné zřizování státních ústavů tohoto druhu uvažovati bude. (Slyšte!) Prosím, proto, že se našla v království Českém obec, která vlastním nákladem podnikla zřízení takovéto školy, v tom nalézá vláda příčinu, aby odpírala podporu takovéto akci a hodlá vyčkat, až teprvé, jak se tento ústav osvědči. (Slyšte!)

V  době kdy se takový ústav zakládá, má právě potřebí největší podpory, aby se mohl osvědčiti. Při tak velkých nákladech, kteréž se založením koželužské školy jsou spojeny, vláda odepírá podporu! Z toho musí se vyčísti mezi řádky, že jedná se vládě o to, aby se pokus tento nezdařil a aby pak mohla říci, že taková škola v království českém nedá se udržeti. (Tak jest!) Tuším, že toto faktum valně přispívá, k objasněni situace.

Co se týče zřízení školy mlynářské, musím podotknouti následující:

Pan poslanec Karlík již roku 1896 učinil na zřízení této školy návrh. Zemský výbor zavedl šetření ve příčině této při všech obchodních komorách. Všecky obchodní komory v království českém prohlásily, že uznávají potřebu založení těchto škol. Zemský výbor s tímto příznivým dobrozdáním předložil zprávu vládě. Když pak roku 1898 slavný sněm zpětně na resoluci podobné jako roku 1896 se usnesl, zemský výbor žádal dne 13. dubna vládu, aby konečně sdělila, co v této věci hodlá učiniti. Od té doby nedošla žádná opovědí. (Slyšte!)

Tak zachovala se vláda dosud naproti založení školy mlynářské, která má pro toto odvětví průmyslu důležitost tak velikou, jak to byl právě vylíčil přítel posl. Janda.

Pan kolega Formánek při té příležitosti se zmínil o žádosti pekařů, kteří obávali se, že tato škola by mohla způsobiti jistou konkurenci, poněvadž by mohlo této škole býti dáno právo, aby absolventi její nabývali oprávněnosti provozovati živnost pekařskou.

O této věci při této příležitosti ne může býti jednáno, poněvadž tato otázka bude se moci řešiti teprve při positivním jednání o založení této školy a toto jednání provede za nynějších poměrů pouze vláda.

Zásadně souhlasím s tím, aby vzhledem k veliké důležitosti pekařského řemesla zřízena byla samostatná škola pekařská. Jenže po zkušenostech, které jsme nabyli s vládou ohledně školy koželužské a mlynářské, nemám naděje, že by vláda snad přistoupila k této akci směřující ku většímu ještě specialisovaní.

Velectění pánové, z těchto uvedených fakt, můžete viděti, že hlavní překážkou zdárného vývoje odborného školství jest nepřízeň Vídně. Ve Vídni dosud nemohou pochopiti, že by bylo povinností Vídeňských vlád, aby v těchto věcech bylo v zájmu tohoto státu, aby veškeré živnostnictvo, v tomto království rozkvetlo.

Pro Vídeň, jak jsem pravil, jest království České toliko nevystižitelným pramenen příjmů.

Svého času pravil ministr financí Dunajevski, kdyby království Českého nebylo, nemohl by býti nikdo finančním ministrem v Rakousku

Nechť však nezapomínají, že platební síla tohoto království není nevyčerpatelná! Pakli nebude v čas postaráno o to, aby byl položen základ především odborným vzděláním všech našich vrstev a zejména našeho živnostenstva, aby byly odklizeny umělé překážky celého vývoje hospodářského, pak toto starobylé království, které jest perlou Rakouska, se svým bohatstvím záhy bude v konci, a ze hospodářský úpadek širších vrstev našeho království českého může vyvolati krisi, která se může státi pro celou naši vlast a pro celou polovici říše osudnou. (Výborně!)

Nemohu utajiti trpké míněni, že jednání vídeňských vlád v tomto oboru vůči nám jest účelné, že čelí k tomu, aby národu českému nebyla dána možnost, aby kulturně a hospodářsky dostihl naše krajany německé, poněvadž se obávají, že národ kulturně a hospodářsky prospívající mohutní také politicky a že se stává důležitým faktorem politickým.

Pánové, v tomto diferencování odborného vzdělání národa českého a německého právě naši odpůrcové a nepřátelé čerpají naděje, že se jim přece jednou konečně podaří udolati nás v tom král. Českém.

Proto otázka odborného vzdělání není jedině otázkou živnostenského stavu, nýbrž otázkou celého našeho národa. (Výborně!) A proto jest největší důležitostí všech stran bez rozdílu politického mínění rozlišování že v této otázce musíme býti za jedno, a že máme ze všech sil působiti k tomu, aby našemu národu zjednány byly všecky známky trvalého a zdárného kulturně- hospodářského vývoje, především opatřením všech potřebných škol odborných, ježto ony jsou zdrojem jarých sil k zápasu, v němž se utkáváme s nepřáteli našimi. Nižádný zákon nás neochrání a neohradí čínskou zdí proti konkurenci světové.

Proto vítám vřele, že komise živnostenská k našemu návrhu přistoupila, spatřuji v tom zárodek a první krok k další akci, základ dalšího rozvoje.

Musíme usilovati, aby vláda, která uvaluje na nás stále větší břemena, vůči nám také konala své povinnosti. (Výborně, hlučný potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přeje si ještě někdo slova ?

Verlangt noch jemand das Wort ?

Debata jest skončena.

Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj posl. Krejčík: Slavný sněme! Nebylo mne tajno, že zpráva komise živnostenské vyvolá živý ohlas a vida kterak se debata rozvinula o zprávě komise živnostenské v příčině vybudování lepšího systému při našich školách průmyslových, byl jsem průběhem debaty z plna uspokojen, protože bylo vidno, že komise hájí dobrou věc.

Ale něco bylo v debatě pozoruhodné: mluvili k věci této poslanci různého stavu a povolání a z různých krajin království Českého; však všem pánům těm spontánně vytryskly ze srdce stížnosti, žaloby a stesky na neblahý systém, pro který po léta jsme nuceni v tomto slavném sněmu ohledně průmyslového školství ustavičně a stále rok co rok na vládu jen si stěžovati.

Já, velectění pánové, měl bych vlastně v přední řadě vzdáti díky všem panům řečníkům za vřelé podporování návrhů komise živnostenské. Řekl bych také, že tato poučná debata mela by se vlastně nazvati historkou či legendou o onom rozkřičeném rakouském "dvojím loktě, " který zdá se, že jest rakouskou speciali a to nejen v ohledu národnostním, ale i v ohledu školství našeho vůbec. Tento dvojí loket nakreslil nám velice zdařile p. posl. Holče ve slovech svých a nemusím více k tomu uváděti. Jen zvláště upozorním na číslice, které nám řekl, že v obvodu obchodní komory Budějovické jest 517. 000 Čechů vedle 139. 000 Němců, kde však vláda přece neuznala za vhodné, pro tento velký počet, přes pul milionu českého obyvatelstva poříditi jedinou průmyslovou školu. Když pak konečně český národ z vlastní obětavosti přikročil k tomu, aby postaral se o to sám, jak jsme totiž zvyklí - nemusím ani připomínat naši záslužnou Matici školskou - když česká obchodní komora chce přinésti oběť a na svůj vlastní náklad se postarati chce o své průmyslové školství národní, nemá vláda nic jiného na mysli, než přivaliti kámen do cesty a zmařiti její usnesení tak užitečné, které z vlastnictví svého obchodní a živnostenská komora byla učinila.

V této věci dovolím si ještě podotknouti, že slavného sněmu došel letos velký počet petic z obvodu obchodní komory Budejovické právě v této záležitosti, které se domáhají svorně této průmyslové Školy a o kterých slavnému sněmu podána tuto zvláštní zpráva

Dvojí onen loket, o kterém jsem se zmínil, vylíčil také znamenitě p. poslanec Macháček, když zmínil se o potřebě koželužské školy v království Českém. Se přesvědčiv ostí skutečného znalce věci poukázal na to, že ve Vídni favorisuje se rozvoj a rozkvět zase jenom německých kruhů i v tomto oboru průmyslném.

Proto přiznávám, že s doplňkem k resoluci, který učinil pan posl. Macháček, aby totiž vložena byla slova, že bez průtahu žádame na vládě založení průmyslové školy v Budějovicích a školy mlynářské a koželužské, souhlasím.

Nemám sice mandátu, abych mluvil jménem komise živnostenské, pro svou osobu však s nim úplně souhlasím, vítám jej a budu pro něj hlasovati.

Pan poslanec Heřman Janda také podal nám třetí obrázek o tomto dvojím loktu, když poukázal na to, kterak v obvodu komory liberecké zanedbávány jsou zájmy českého průmyslnictva, českých tříd výrobních. Zejména důrazným, způsobem poukazal na to, že vzhledem na velký význam a důležitost českého mlynařství, vláda nečekajíc ani na vyzvání tohoto slav. sněmu, již dávno měla přikročiti k založeni školy mlynářské v království Českém a to tím spíše, že české mlynařstvo nalézá se v tak krutém a neúprosném boji s kruhy mlynářskými uherskými.

Souhlasím, že jest povinností vlády, chceli se starati o povznešení tak důležitého odvětví národního hospodářství, jako mlynářství, že měla kroky ty sama a bez pobádání učiniti, kroky, jež by vedly ku povznesení těchto důležitých obou našich kruhů národohospodářskych.

Taktéž má se to i se založením školy koželužské v Hradci Králové. V této věci zproštěn jsem dalšího reasumování našich přání, poněvadž zdařile tak učinil zaslouželý přísedící zemského výboru pan Karel Adamek, když poukázel na dotyčný výrok vlády, který zněl stručné a krátce, že vládě na ten čas se nevidí, aby k zřízení takového ústavu přikročila, a přenechala opět všechny oběti peněžní obci a okresu a jiným činitelům místním.

Tak asi, velectění pánové, vypadá nynější situace, a podle tohoto příkladu vládního berou si jiní činitelé přiklad. A